Z týchto hľadísk bol na podklade podrobných i generálnych projektov sostavený stavebný program vodohospodárskych podnikov, ktoré by sa maly v najbližšom období desaťročnom previesť na vodných tokoch patriacich do kompetencie ministerstva zemedelstva za pomoci fondu ustaveného na podklade prejednávaného zákona, a potrebný stavebný náklad javil by sa takto:
I. Stavby regulačné. a) V Čechách: úpravné práce na ho nej Otave, Úhlave, Úslave, hornej Sázave, Dúbravke, Tichej Orlici a Cidline 55 mil. Kč, b) na Morave: úprava Velečky, Olšavy, Drevnice a Lubiny 30 mil. Kč, c) na Slovensku úpravné práce na Myjave, Nitre, Turci, Hornej Kysuci, hor. Váhu, Ondave, Laborci a Latorici 115 mil. Kč, d) v Podkarpatskej Rusi: regulačné práce na Latorici, Uži a Boršave 35 mil. Kč. Úhrnom regulácie 235 mil. Kč.
II. Hradenie bystrín. Na celom území štátnom v oblastiach horských, kde pohyb splavenín a tvorením sa strží súvisí so sústavným vodohospodárskym riešením vodných pomerov a kde nie je možné vymáhať príspevky miestnych záujemníkov, úhrnom 80 mil. Kč.
III. Stavby údolných priehrad a vodných nádrží melioračných. a) V Čechách: V povodí Otavy, Sázavy, Dúbravky, Tichej Orlice, Dědiny a Cidliny 60 mil. Kč, b) na Moravě: V povodí Velečky, Olšavy, Dřevnice a Bečvy 35 mil. Kč, c) na Slovensku: V povodí Myjavy, Nitry, potoku Dubového, Ipoly, Ondavy a Laborce 55 mil. Kč, d) na Podkarpatskej Rusi: V povodí Uže a Latorice 15 mil. Kč. Úhrnom 165 mil. Kč.
Celkový stavebný náklad menovaných vodohospodárskych podnikov by tedy činil 480 mil. Kč.
Účasť fondu, ktorý má byť podľa hlavy II. prejednávanej osnovy sriadený na stavebnom náklade dľa uvedeného programu, bude ovšem možno stanoviť presne teprve pozdejšie, a to jednak podľa toho, ako vypadnú jednania o prípadných príspevkoch s inými verejnými záujemníkmi, v prvom rade korporáciami autonomnými, a jednak podľa toho, ako bude rozdeľovanie tohoto fondu dojednané medzi oboma účastnenými ministerstvy zemedelstva a verejných prác v súhlase s potrebou a naliehavosťou príslušných vodohospodárskych podnikov.
Potrebujeme požadované stá miliony k tomu účelu, aby sme zvýšili a chránili vzácné výsledky tej ťažkej, tej krute ťažkej práce nášho ľudu. Sme národom ľudu pracujúceho a bolo by nepochopiteľnou poruchou nášho zákonodárstva a našej správy, keby sme prácu ľudu svojho vydali na pospas nevypočítateľným príhodám živlu. Úcta k práci ľudu nášho ukladá nám priamo neodkladnú povinnosť napnúť svoje finančné sily až do krajnných medzí, aby sme svojmu národnému hospodárství podľa ľudskej možnosti zachránili a zaistili to, čo pracujúci človek produkoval. Je jedným z najušľachtilejších úkolov demokracie chrániť prácu ľudu svojho. Preto predkladáme zákonodarstvu československému návrh zákona o štátnej pomoci pri živelných pohromách a preto žiadame, aby návrh tento bol schválený. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal dále pan ministr veř. prací Srba. Dávám mu slovo.
Ministr veř. prací Srba: Slavná sněmovno! Ministerstvo veřejných prací vedle své povinnosti jsouc si plně vědomo velkého významu, soustavně sleduje a připravuje všechny nutné úpravy vodního hospodářství pro náš stát. Dbá pilně toho, aby byly prováděny netoliko stavby regulační k zamezení neb zmírnění povodňových škod, nýbrž, aby též byly hospodárným způsobem vykořistěny užitečné vlastnosti vody v zájmu všeobecném, jak toho vyžadují moderní názory o úpravě vodních toků. Ihned po převratu zahájilo činnost, aby v pracích vodohospodářských za války téměř zastavených, nerušeně mohlo býti pokračováno a dalo provésti obsáhlá studia a opatřilo důkladné podklady pro účelné, programově promyšlené další vedení celé akce. Aby všechny tyto práce dály se v souhlasu s ostatními odvětvími státní správy, dohodlo se ministerstvo veř. prací o rozdělení působnosti s ministerstvem zemědělství způsobem takovým, že tím není dotčena zpravidla nutná jednotnost ve věcech vodohospodářských, do velké míry nutná, ale že lze v jistých otázkách styčných postupovati společně rychle a v plné shodě.
Jest samozřejmo, že doba popřevratová vyžadovala v první řadě, aby prováděny byly práce úpravní na řekách našich k ochraně osídlených míst, nebo ohrožených komunikací a též k ochraně cenných hospodářských pozemků, při čem bylo nutno náležitě přihlížeti k potřebám našich plavebních cest a to již proto, že na příkl. zákony vydané a doposud platné pro regulační akce v zemích historických, měly svůj původ v zákonu o vodních cestách. Některé úpravy začali jsme již prováděti, ačkoli by byly snesly ještě jistého odkladu, v celkovém zájmu státu, abychom čelili nezaměstnanosti, čímž bylo mnoho vykonáno a dosud se děje pro naše dělnictvo.
Při částečných úpravách říčních dbali jsme zásadně vždy toho, aby byly provedeny dle potřeby v rámci soustavných úprav celých dotyčných tratí. Jest přirozeno, že se nemohlo přikročiti k soustavnému provádění staveb, a to jednak pro poměrně velké náklady, které by takové rozsáhlé práce vyžadovaly, jednak pro nutnost, aby poskytnuta byla rychlá pomoc tam, kde byla zvlášť nutna.
Mohu s plným uspokojením konstatovati, že bylo mnoho užitečného od převratu provedeno, ačkoliv nás čeká ještě velká práce v budoucnosti.
V Čechách pracovalo se po převratu velmi pilně, provedeny úpravy na 48mi staveništích, a to v povodí horního Labe, Úpy, Orlice, Chrudimky, Cidliny, Jizery, Ohře, Bělé, Ploučnice, Litavky, Radbuzy, Botiče a Metuje nákladem přes 55 mil. Kč, a vybudovány při tom i hydrocentrála na Labi nad Dvorem Králové nákladem přes 7 mil. Kč, jakož i na Orlici v Albrechticích nákladem 3·3 mil. Kč. Dokončeny byly údolní přehrady v Krausových Boudách a nad Králové Dvorem, obě na Labi, pracováno vydatně i na Bílé Desné, aby zahlazeny byly škody způsobené průtrží družstevní hráze za války.
Z větších úprav provedených zasluhují zmínky: regulace Radbuzy v Plzni, úprava Labe v Hostinném, úprava Metuje v Bělovsi, Cidliny ve trati Zbraně-Žiželice, Botiče v Michli a pod. Ale i nynější činnost regulační komise v Čechách jest značná. Provádí se stavby na 34 staveništích s rozpočteným nákladem 40 mil. Kč, z něhož doposud prostavěna částka kol 28 mil. Kč. Jsou to zejména úpravy na Úpě v Havlovicích, na Orlici v Albrechticích a u Malšovic, v Ústí nad Orlicí, v povodí Jizery na Bílé Desné, na Vltavě v Českých Budějovicích a na Mži pod měšťanským pivovarem v Plzni, na Ohři u Kinsperku, na Červ. potoce v Komárně, na Metuji v Hronově a v Teplicích atd. Kromě toho se dokončuje stavba údolní přehrady v Horní Chřibské, provádí se stavba údolní přehrady na Chrudimce u Seče a rekonstrukce družstevní přehrady na Černé Desné, tato z důvodů veřejné bezpečnosti. Zahájila se úprava Chrudimky mezi Pardubicemi a Nemošicemi a projednává se řada nových projektů s ministerstvem financí a zemským správním výborem.
Neváhám upozorniti, že práce v Čechách mohly býti rozvinuty i proto, že obyvatelstvo plně pochopilo jich významu a přineslo jisté finanční oběti, aby fond regulační byl posílen a mohl uspokojiti větší řadu potřeb.
Na Moravě pracujeme společně se zemským výborem moravským, který přispívá k našim stavbám 40 % a podporuje činnost státu způsobem hodným všeho uznání. Na řekách Moravě a Dyji pracováno bylo asi na 22 staveništích a vynaložen po převratu do konce roku 1924 obnos asi 43 mil. Kč. Do konce r. 1918 od počátku víceleté regulační akce moravské vydáno pro týž účel za rakouské vlády něco přes 7 mil. korun rak., takže lze posouditi, že nezůstali jsme pozadu. Na řekách: Svitavě, Svratce a Jihlavce, kde úpravy provádí zemská správa politická v Brně, vydáno bylo doposud přes 14 mil. Kč. Za Rakouska se zde práce neprováděly. Úpravy prováděny na řece Moravě hlavně u Chomutova, v Olomouci, mezi Kojetínem a Kroměřížem, kde na snížený jez postavena pohyblivá konstrukce a zřízena hydroelektrárna, u Bolelouce, Tovačova, ve Veselí n. Mor., v Miňůvkách a Tučapech, na Dyji v Břeclavě, na Svitavě v Husovicích u Brna a v Letovicích, na Svratce v Židlochovicích a v Nosislavě, na Jihlavce ve Třebíči. Nyní pracujeme na řece Moravě a Dyji na 14ti staveništích, na ostatních zmíněných řekách na 5ti staveništích.
Při utvoření našeho státu připadl nám též levý břeh Moravy od Rohatce až k ústí Dyje, což dalo podnět k tomu, abychom původní projekt před válkou skromě započatý přizpůsobili lépe našim poměrům. Provádí se nyní úprava řeky mezi Kopčany a Rohatcem u Hodonína, ovšem vzhledem k omezeným prostředkům dotačním poněkud pomalým tempem.
Ve Slezsku vydali jsme doposud od převratu na úpravy řek, jmenovitě Ostravice, Odry, Olše a Lučiny, asi 22 mil. Kč; částka to sice vzhledem k významu zmíněných řek a k potřebám skutečným poměrně malá, ale přece bylo možno provésti různé, hlavně ochranné stavby na místech nejvíce ohrožených. Nyní pracujeme na 7mi staveništích, na Ostravici u Hrušova, Bašky, Paskova, na Morávce ve Starém Městě a připravujeme zahájení větší úpravy Ostravice v Moravské Ostravě samé, pro kterou provedli jsme již práce přípravné a započali s pracemi zemními.
Na Slovensku prováděny zajišťovací práce na řece Váhu ve trati pro lodě nesplavné, pak dílčí úpravy na Moravě pohraniční a provedena úprava Hronu v Bánské Bystrici.
Vydali jsme pro ten účel do konce minulého roku přes 18·3 mil. Kč. Zajišťovací stavby provádíme nyní na Váhu na 10 staveništích, na pohraniční Moravě na 7 staveništích, jako na příkl. u Děvínské Nové Vsi, u Dimburka, Gajár, Vel. Levar a pod.
V Podkarpatské Rusi v posledních dvou letech provedeny, pokud se týče provádí se nyní úpravy dílčí k ochraně osídlených míst, železnic, silnic a hospodářských pozemků na řece Tise na 11 místech, na Terešvě na 3 místech, na Tereblji na 4 místech, na Rice, Svaljavce a Uži na 4 místech, s rozpočtem přes 10 mil. Kč. Samojediná zajišťovací stavba u Eszeně na řece Tise k ochraně nejrozsáhlejších hospodářských pozemků v Podkar. Rusi vyžádala si nákladu přes 2 mil. Kč. Potřeba regulačních prací je v Podkarpatské Rusi vzhledem k častým povodním zvláště naléhavá na Tise a jejích přítocích.
O stavbách vodocestných a přístavech, do nichž investovali jsme po převratu slušné částky, nemíním se dnes zmiňovati, jelikož to nepatří k věci projednávané.
Ze stručného popisu toho může si zajisté Národní Shromáždění utvořiti úsudek, že ministerstvo veř. prací vyvinulo i při dosti malém dotování potřeb vodohospodářských činnost velikou a všestrannou, hledíc k potřebám všech zemí. Nebylo ovšem možno přikročiti na některých řekách k nutnému soustavnějšímu a vydatnějšímu provádění úprav v delších tratích a nebylo též možno přikročiti ku stavbě některých velmi naléhavých údolních přehrad, které pro naše vodní hospodářství mají velký význam a vyhovují nejen tomu, aby poskytovaly ochranu před povodněmi, nýbrž také tomu, aby zlepšovaly nízké stavy vodní v zájmu průmyslu, měst i zemědělství. Pro tento národohospodářský, tak významný účel nestačí ovšem prostředky, jaké dostáváme každoročně státním rozpočtem, a nutno tudíž starati se o úhradu jinde. Čítám tudíž s tím, že zákon o státní pomoci při živelních pohromách a o opatření k zamezení škod při takových pohromách v budoucnosti podle hlavy II. poskytne nám možnost, abychom v tomto směru v zájmu všeobecném mohli vyvinouti mnohem větší zdárnou stavební činnost než dosud. Příprav vykonali jsme již řadu a uvádím pro informaci tyto hlavní objekty:
1. Nádrž u Čes. Skalice v Čechách. Projekt pro tuto nádrž jest vypracován a zbývá vyhotoviti jisté detaily. Provádí se jednání a šetření, aby získány byly cestou dohody a za pomoci pozemkové reformy plochy potřebné pro tuto nádrž. Úkolem nádrže jest zachytiti přívalové vody řeky Úpy, po případě i řeky Metuje a zadržeti je v nádrži, aby mohly pak plnou měrou býti využity ku prospěchu zájmů zemědělských, k úpravě poměrů plavebních a k zlepšení vodních sil. Upozorňuji, že zájem zemědělský předstihuje zde všechny ostatní. Stavba umožní, aby zavlažováno bylo celé Střední Polabí mezi Josefovem a Mělníkem v rozloze 16.000 ha. Tím bude dána možnost utvořiti z Polabí v pravém slova smyslu "pícní komoru". Při nádrži získá se též vodní síla, takže její rentabilita jest zaručena. Náklad činí asi 50 mil. Kč.
2. Nádrž na Divoké Orlici u Pastvin jest nejdůležitější, pokud se týče nejvýhodnějších nádrží v povodí Orlic a má význam nejen retenční, zadržující přívaly, nýbrž i pro meliorace. V posledních dnech konáno bylo šetření na místě samém, při němž bylo seznáno, že nádrž tato odpovídá přáním všech zájemníků. Náklad na tuto přehradu činí asi 30 mil. Kč; projekt povšechný jest připraven, na detailním projektu se pracuje.
3. Nádrž v povodí Jizery. Zemskou komisí pro úpravu řek provedeny byly v posledních létech dalekosáhlé práce za účelem vyřešení otázky vybudování přehrad v povodí Jizery.
Pro možnou nádrž u Karlova v nejhořejším povodí Jizery jest povšechný projekt již vypracován. Mimo to vykonány veškeré technické přípravné práce pro vyhotovení projektu pro nádrž ve Vilémově. Na projektu tom se pracuje a bude možno dohotoviti jej během zimy. Pro období příštích let mělo by se počítati aspoň se zahájením stavby, a jest k tomu podle našeho programu potřebí částky asi 30 mil. Kč.
4. Nádrž na řece Teplé k ochraně Karl. Varů. Nádrž tato má veliký význam pro ochranu Karlových Varů, kteréž město před válkou stiženo bylo velkou povodní. Veškerá měření a přípravná šetření byla letošního roku vykonána a projednávána též otázka s městem ohledně poskytnutí příspěvku. V zimních měsících bude přikročeno k vypracování vlastního projektu. Náklad činí asi 20 mil. Kč.
5. Na Moravě jest v popředí velká údolní přehrada na řece Dyji u Vranova. Projekt jest úplně připraven k provedení, byl též projednán a začalo se již s úpravou boků pro založení zděné hráze, avšak nebylo možno přikročiti k vlastni stavbě, ježto nebyly zajištěny potřebné úvěry pro nerušené provádění této stavby. Přehradní zdí as 55 m vysokou zachytí se vodní množství až 168 mil. m3, kterého pak lze použíti velmi účelně. Jest skutečně zajímavo, jakých krásných výsledků lze docíliti tímto vodním dílem. Sníží se velké vody, čímž se zmírní náklad na ještě nutné úpravy řeky Dyje od Znojma po ústí do Moravy, v délce 64 km asi o 50 mil. Kč. Zamezí se časté škody na úrodě, způsobované velikými vodami, což lze oceniti částkou asi 30 mil. Kč. Umožní se zavodňování hospodářských pozemků v údolí mezi Znojmem a Mušovem v rozloze as 8.500 ha, což může činiti zisk 48 mil. Kč. Vylepšení stavů vodních v době sucha pod nádrží jest tak výdatné, že jen vodní síla již trvajících závodů vodních bude vylepšena o hodnotu asi 13 mil. Kč. Ve spojení s touto přehradou vybuduje se vodní elektrárna u této přehrady se středním ročním výkonem 6.000 koňských sil, čímž se umožní, aby vyvozená elektr. energie pojata byla do sítě Západomoravských elektráren, se kterými se jedná již o pronájem této vodní síly. Využití vodní síly na zmíněném prvním stupni tvoří však toliko první etapu výstavby vodních elektráren. Po zřízení nádrže bude možno prováděti další stupně pod Vranovem toliko pro využití vodní síly s vyrovnaným již odtokem vody od nádrže, což jest národohospodářsky rovněž mnoho slibným podnikem. Jelikož tyto další stupně mají býti provedeny na hranici československo-rakouské, byla uzavřena s Rakouskem mezinárodní úmluva, kterou provedení staveb bylo nám přepuštěno za přijatelných podmínek. Náklad na přehradu vranovskou činí as 90 mil. Kč.
6. Údolní přehrada na řece Svratce u Kyniček nad městem Brnem. I tato nádrž má velký hospodářský význam, a to nejen pro město Brno samo, ale též pro celé údolí Svratky pod Brnem. Výška zdi obnáší podle projektu již vypracovaného 28 m. Vodní obsah nádrže nyní 21 mil. m3. Retenční účinek této nádrže jest značný; povodňová vlna pod nádrží sníží se o 70 m3/sek., v dobách sucha zvýší se odtok Svratky v Brně z nynějších 0·8 m3/sek. na 4 m3/sek. tedy pateronásobně. Vodou zadrženou v nádrži bude lze zavlažovati as 1500 ha luk od Židlochovic až po Dyji. Nádrží tou budou vodní síly závodů na Svratce zlepšeny, dána bude možnost, aby rozšířen byl užitkový vodovod města Brna a aby kanalisace tohoto stavebního nakladu a Západomoravské elektrárny vyslovily ochotu, odebrati elektrickou energii z vodní elektrárny, jež se u přehrady zřídí. Potřebný náklad, čítaje v to i výstavbu hydroelektrárny, činí 24 mil. Kč.
7. Ve Slezsku uvažujeme o provedení údolní přehrady na řece Moravici u Žimrovic, pokud se týče u Kružperka, kterou podle nejnovějších studií zachytí se asi 100 mil. m3. Přehrada tato má sloužiti čtyřem účelům; zneškodniti veliké vody, využití vodní síly, vylepšiti stálé prútočné množství v zájmu plavby a zásobiti Ostravsko-karvínský revír průmyslovou vodou. Ježto přehrada účelům těmto dobře může vyhověti, nelze pochybovati o jejím velkém národohospodářském významu, nejen v těchto směrech, ale i pro dávno zamýšlený průplav dunajsko-odersko-labský o němž nehodlám při této příležitosti mluvit, ale jehož provedení ministerstvo veř. prací má stále na mysli.
Podotýkám, že jde ve Slezsku o celý problém přehrad, že však ministerstvo veř. prací sleduje v prvé řadě uskutečnění jediné přehrady, a to nejvýznamnější. Na projektech se pracuje, přípravné práce hydrotechnické, šetření geologická atd. byly již vykonány. Náklad lze odhadnouti na 150 mil. Kč.
Na Slovensku studujeme nádrž u Oravy, v Podkarpatské Rusi nutno, aby ohledně vhodných míst pro nádrže byla vykonána ještě studia námi, pokud se týče ministerstvem zemědělství podle dohody uzavřené.
Rovněž sledujeme zde projekt využití výkonných rozdílů mezi řekami Tereblji a Rikou pro zřízení veliké elektrárny, které ovšem je odvislo od zvýšení spotřeby elektr. síly možné zvláště, kdyby některá trať drah byla tam elektrisována.
Doufám, že z těchto stručných náčrtů si každý může aspoň přibližně učiniti úsudek o velkém významu těchto vodních děl, ministerstvem veř. prací pro příští dobu zamýšlených, a že slavné Národní shromáždění uzná nutnost zajistiti je finančně.
Jak již jsem se zmínil, nehodlám uváděti potřeby pro stavby vodocestné, avšak přece uznávám nutnost, aby při použití úvěru podle nouzové akce pamatováno bylo na známý problém štěchovický, jakož i na potřeby středního Labe, vzhledem k významu těchto staveb pro nejširší zájmy a specielně i pro zájmy zemědělské.
Rozhodnutí o nejúčelnější úpravě Vltavy nad Prahou a nad Štěchovicemi jest těžký a zodpovědný úkol, jelikož se jedná o nákladné stavby mimořádné důležitosti pro střední oblast Čech. Obtížným stalo se rozhodnutí také z toho důvodu, že názory národohospodářů a mnohých techniků nebylo lze usměrniti působením ostrých bojů a polemik, jež přeneseny byly do celé veřejnosti. Z toho důvodu a vzhledem k výsledku ankety znalecké, jakož i k vyskytnuvším se alternativním řešením, musil jsem v lednu tohoto roku rozhodnouti, aby otázka přehrad nad Štěchovicemi byla znovu a podrobně prostudována, za kterýmž účelem zřízeno zvláštní oddělení v ředitelství vodocestném, které zkoumá problém úpravy Vltavy nad Prahou takto: a) zdali a jak zapadají jednotlivá řešení do rámce soustavné úpravy Vltavy i přítoků; b) jaká je kvalita a kvantita vodních sil Vltavy využitelných nejen na přehradách nad Štěchovicemi, ale také na celé trati z Prahy do Budějovic; c) jaká jest využitelnost vodních sil Vltavy z Prahy do Kamýka pro předpokládaný vzrůst konsumu Velké Prahy, pro výrobu vázaného dusíku a elektrisaci pražských nádraží a železničních tratí Praha - Plzeň a Praha - Česká Třebová; d) jaká bude součinnost vodních centrál se stávající centrálou parní v Praze, jakož i s parní centrálou v Ervěnicích, která bude brzo dokončena. Při tom nutno též uvažovati hospodářské a sociální důsledky náhlého využití abnormálně velkých vodních sil na konsum a těžbu hnědého uhlí.
Provedená vyšetření odtokových poměrů a hospodaření vodou pro účely zemědělské a využití vodních sil, jakož i zjištění účinnosti a stavební náklady pro zásobní prostory na přehradách nad Štěchovicemi odůvodňují názor, že soustavná úprava Vltavy vyžaduje studia rozvrhu zásobních prostorů, rozšířená též na horní Vltavu a její přítoky, aby takto získaných zásob mohlo býti použito pro účely zemědělské a využití vodních sil pro oblast jižních Čech a po celém toku Vltavy.
Tímto způsobem bylo by možno hospodárně postupovati, i kdyby snad z důvodů bezpečnostních bylo nutno upustiti od myšlenky jediné vysoké přehrady nad Štěchovicemi, aniž by byly dotčeny nepříznivě potřeby špičkového konsumu a hospodárného využití vodních sil, přihlížejíc i k potřebám zemědělským. Studie konají se velmi pilně a doufám, že budou již brzy skončeny a že bude možno s určitým a dobrým projektem předstoupiti před celou veřejnost. Již dnes mohu však sděliti, že rentabilita podniku štěchovického jest plně zajištěna jak pro případ 2 nižších stupňů tak i pro případ vyšší přehrady s jistou kombinací, a že jde o vodohospodářské dílo prvotřídní, takže jeho provedení musím dáti na program doby nejbližší. Jest samozřejmo, že financování nelze opět provésti s použitím malých prostředků pro běžné potřeby, jak nám jsou poskytovány obvyklým státním rozpočtem. Náklad potřebný lze odhadovati na 200 mil. Kč.
Přicházím nyní k vlastním potřebám regulačním, kterým se ovšem nevyhneme a které jsou ještě nevyhnutelně nutny, i když údolní přehrady budou provedeny. Povodně letošního roku daly podnět k tomu, že otázka tato stala se pilnou.
Dovolím si upozorniti tudíž na jisté úpravy velmi naléhavé, jichž účelné provádění vyžaduje, aby sjednán byl zvláštní úvěr mimo položky pro podobné účely v státním rozpočtu povolované.
V Čechách mám hlavně na mysli další práce na Vltavě a Malši v Českých Budějovicích, na Mži v Plzni v oblasti Saského Mostu, na Moravě naléhavou úpravu řeky Moravy mezi Strážnicí a Rohatcem, jakož i s ní související úpravy výústních tratí Velečky, Morávky, Radějovky a Sudoměřického potoka, částečnou úpravu řeky Moravy k ochraně města Litovle, zvýšený požadavek pro úpravu Moravy mezi Rohatcem a Kopčany, o níž jsem se zmínil, že pro nedostatek prostředků státním rozpočtem přikazovaných pokračuje pomalým tempem, pak důležitou úpravu řeky Dyje mezi Dol. Vistonicemi a Mušovem, kteréžto úpravy lze vyčísliti částkou 110 mil. Kč.
Ve Slezsku nadělaly povodně letošního roku velkých škod v povodí řeky Odry, a to proto, že největší část řek v tomto povodí nebyla dosud upravena způsobem vyhovujícím aneb jest ještě úplně zdivočelá. Na hotových stavbách úpravních na Olši, Lučině, Moravici, Odře a Ostravici byly poslední dobou zjištěny škody, jež vyžadují nákladu as 2,300.000 Kč.
Normální stavební činnost při úpravách slezských řek vyžaduje poměrně vyšších obnosů, poněvadž byla východní část Slezska, více českým živlem obývaná, za Rakouska dosti zanedbávána. Pro příští období vyžadovala by úprava Odry a Ostravice s přítoky, jakož i nutné prohloubení Odry ve trati Mor. Ostrava-Bohumín nákladu asi 80 mil. Kč. Dotyčné projekty jsou připraveny a mají velký význam nejen k zamezení škodlivých záplav, nýbrž i pro vodní cesty a pro assanaci ostravsko-karvínského revíru, který trpí nedostatečným odpadem, pokud se týče vysoce položenou hladinou v řece Odře.
Na Slovensku stojíme před naléhavým problémem, aby práce zajišťovací na řece Váhu, který letošní povodní zvláště byl nepříznivě zastižen, byly prováděny rychlejším tempem. Dále aby započato bylo vydatnější měrou s úpravou řeky Moravy v trati pohraniční československo-rakouské, pro kterýž účel byl vypracován projekt na zásadách nejmodernějších, jenž se právě nyní s rakouskou vládou bude projednávati. Na Tise, Hronu, Bodrogu a pod. jsou ještě velké potřeby regulační, které nelze naprosto ani částečně uspokojiti z nepatrných prostředků, jak je státní rozpočet povoluje. Bylo by potřebí pro Slovensko jakož i pro Podkarpatskou Rus ještě mimo rozpočet pro příští období k vylepšení aspoň 60 mil. Kč, abychom mohli stavební činnost uspokojivě rozvinouti.
Pokud se týče potřeb pro stavby vodocestné, zmínil jsem se již, že musíme si pomoci v rámci obvyklého státního rozpočtu, o kterém ovšem předpokládám, že zůstane po řadu let v oboru vodních staveb, podléhajících resortu ministerstva veřejných prací, aspoň na téže výši jako roku letošního. Výjimku však tvoří střední Labe, jehož úprava jest nutna nejen v zájmu splavnění, nýbrž i v zájmu zemědělském, a to v míře vysoké. Na této řece prováděny byly doposud úpravy dílčí mezi Jaroměří a Mělníkem, což vyvoláno bylo naléhavými potřebami místními. Postupem tímto vznikla však, jak nutno otevřeně doznati, jakási nesoustavnost, které nutno učiniti přítrž. V prvé řadě bude nutno vybudovati soustavně nejdůležitější spodní trať Mělník-Pardubice, aby lodi z Hamburku mohly až do tohoto důležitého průmyslového města. Kromě toho bude nezbytně nutno postupovati s úpravami ve trati Pardubice-Jaroměř, a to pokud možno v delších tratích, neboť toliko prováděním dalších úseků lze postupovati hospodárně a zameziti největší škody hospodářské.
Aby tímto způsobem mohla býti úprava středního Labe prováděna, k tomu nestačí prostředky státním rozpočtem každoročně pro účel ten povolované, a musilo by nastati vylepšení přikázáním zvláštního úvěru, který pro nejbližší několikaleté období lze vyčísliti částkou 100 mil. Kč.
Pokud se týče vodních elektráren, hodláme postupovati v mezích státního rozpočtu, ovšem opět za předpokladu, že úhrnná cifra pro stavby vodohospodářské v oboru působnosti ministerstva veř. prací zůstane pro příští leta aspoň na míře letošního rozpočtu. Výjimku činí však využití vodní síly řeky Váhu na Slovensku ve trati Povážská Bystřice-Trenčín, pro kterýž účel vypracován jest projekt, vztahující se na výstavbu I. stupně ve trati Milochov-Dolní Kočkovce. Celkový náklad rozpočten jest okrouhle na 120 mil. Kč; výroba energie obnášela by průměrně ročně přes 70 mil. KW hodin.
Projektované hydrocentrály na řece Váhu mají poskytnouti možnost, aby zřízeny byly průmyslové závody, jak v zájmu obyvatelstva a jmenovitě dělnictva, tak i v zájmu celostátním a zemědělském, a možno je považovati podle studií doposud vykonaných za rentabilitní. Na potřebu tuto bude nutno pamatovati v programu pro příští leta.
Zmínil jsem se též o nádrži Oravské, která na Slovensku jest výhodně položena a podotýkám, že věc tato se nyní též studuje, neboť by prospěla v mnohém ohledu a zvýšila též výkonnost projektovaných vodních elektráren na řece Váhu.
Jak z předneseného patrno, činil by potřebný větší náklad pro příští období, jenž by měl býti uhrazen mimo státní rozpočet obvyklý, částku asi 950 mil. Kč. Částka, která by z tohoto nákladu připadla na státní správu, odvislá jest ovšem od toho, do jaké míry budou země jednotlivým podnikům přispívati, dále, jakých příspěvků se strany hlavních zájemníků soukromých docílí, a konečně i od toho, zdali v některém případě nebude lze, aby zájmové kruhy samy opatřily peníz na konto své účasti při provozování podniku.
Výslovně podotýkám, že účel mého přednesu jest, seznámiti Národní shromáždění s našimi nejnaléhavějšími potřebami vodohospodářskými a že tím ovšem nemíním předbíhati případným dalším návrhům, které má vypracovati vodohospodářský sbor, o jehož zřízení se usiluje resolucemi přijatými ve výboru rozpočtovém a zemědělském. - Zajisté však sotva bude možno mnoho dodati k tomuto programu toliko ve hlavních rysech nastíněnému a nestranně vypracovanému. Celou řadu potřeb jiných bude ovšem lze upokojovati z úvěrů, které nám státním rozpočtem každoročně jsou dávány k disposici, takže i po té stránce budeme moci lépe vyhověti postupným prováděním staveb podle určitého menšího, občasně stanoveného programu.
Doufám tedy v zájmu státu a všeho obyvatelstva, že zákon o nouzové akci podle hlavy II nám poskytne potřebné prostředky k uskutečnění prací, o nichž jsem měl čest zde referovati. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu jsou přihlášeni: na straně "proti" pp. posl. Windirsch, Böhr, Leibl, Mikulíček, Simm a Platzer; na straně "pro" pp. posl. R. Bergman, Remeš, inž. Záhorský, A. Kříž, Malík, Mikuláš, Štolba, J. Bečko.
Než udělím slovo prvnímu zapsanému řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 20 minut.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž jest p. posl. Windirsch.
Posl. Windirsch (německy): Slavná sněmovno! Návrh nyní projednávaný považujeme za malou splátku, za malou nápravu onoho velkého bezpráví, které bylo dosud způsobeno zemědělství pracemi tohoto parlamentu. Počet hříchů spáchaných na zemědělství je veliký a jeho účinky, vyjádřeny v hodnotách číselných, tvoří částky miliardové, o něž bylo zemědělství a zvláště německé zemědělství v tomto státě poškozeno. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Dělá-li se zde rozdíl ve směru národnostním, děje se tak právem, neboť jenom účinky daňových zákonů samých ukazují, že v německých okresích zákony přijímají docela jinou formu, než v oněch okresích, které jsou osídleny příslušníky českého státního národa. K nesmírným břemenům běžných daní přistupují však ještě povinnosti z dávky z majetku a z přírůstku na majetku a ztráty, které přineslo s sebou t. zv. řešení otázky válečných půjček, které se rovná konfiskaci.
Dosud nebylo ještě možno zjednati si přehledný číselný obrázek o tom, co bylo vzato německému zemědělství a veškerému německému národnímu hospodářství v celém státě dávkou z majetku a válečnou půjčkou. Avšak čísla ta jsou zajisté úžasná, neboť v celém německém národním hospodářství možno pozorovati následky vyčerpání, sahajícího až do základů. Jenom v jediném okresu, a to ve frýdlantském, mohl býti dosud sjednán přehled o tom, co vyssály dávka z majetku a válečná půjčka. Tam poradna a ochranný spolek držitelů válečných půjček při "Svazu zemědělců" vypočítala, že dávka z majetku a válečné půjčky ochudily jmění tam usedlého německého obyvatelstva o 116,150.000 Kč, což při srovnání celkového jmění asi 430 milionů Kč v okresu frýdlantském čítajícím roku 1921 41.225 osob znamená ztrátu 27% jmění.