Pan kol. Bezděk tvrdí, že dvůr v Malkovicích prý má 143 ha a že nepatří podle zákona o pozemkové reformě vůbec do záboru. Musím konstatovati, že p. kol. Bezděk nezná vůbec zákonů, pro něž hlasoval, poněvadž podle našich zákonů o pozemkové reformě počítají - se veškeré dvory, kdyby měly 20 až 30 ha, do společného komplexu a jestli mají úhrnem přes 150 ha výměru, jsou do záboru pojaty.
Ale velmi humoristickým způsobem - řekl bych - p. posl. Bezděk tvrdí, že otázka parcelace byla již za staré éry požadavkem strany katolicko-národní a že lidová strana převzala tento požadavek pozemkové reformy po známém národohospodáři Prokopovi Šuppovi, který část půdy ze svého kláštera rozparceloval. Mně je ta věc velmi dobře známa. Já jsem na Moravě již před 15 lety pořídil úplnou statistiku a mohu dokumentárně z jejich vlastních novin, sjezdů a referátů dokázati, že jsme to tehdy byli my, kteří touto otázkou pohnuli a ze pánové z katolicko-národního tábora velmi závistivě se dívali na to, že klášterní půda, šlechtická půda, půda dómských kapitol, biskupská půda, byly výhradně pronajaty německo-židovskému kapitálu a že tehdy na Moravě byl neobyčejný hlad po půdě a že tam, kde mohli lidé vydělati si chleba ujíždějíce do Ameriky, pobíhala hříbata uhersko-hradištského Máje, který měl velkou část velehradských pozemků v nájmu.
Řekl jsem, že si nechám tento veškerý materiál na jinou příhodnější dobu a že si tento účet s p. kol. Bezděkem vyrovnám jiným způsobem. Ale půjdeme dále.
Jest nepokrytě pravda, že pánové přišli r. 1925; až do té doby - chcete-li a souhlasíte-li, mám to všecko zde, já vám to ocituji - jste psali proti pozemkové reformě a váš časopis "Čech" v Praze dokonce litoval šlechticů, že se jim velkostatky berou a radil, aby chudému lidu byla dána obecní draha. O tom není sporu, to si vyřídíme jinde. Ale dnes pánové pokřikují na mne. Řekl bych jen na adresu pana Šamalíka, že on to byl, který na sjezdu uznal pozemkovou reformu a zákony o ní za neužitečné, neproveditelné. Cituji to z jeho vlastního listu a musím konstatovati, že p. kol. Biňovec sám s této katedry jednou po řeči kol. Šamalíka prohlásil, že se diví - je to ve stenografickém protokolu - jak může český poslanec, který pro tyto zákony hlasoval, takovým způsobem o pozemkové reformě mluviti.
Pan kol. Šamalík jest však dnes v t. zv. "pětce" Pozemkového úřadu. Já mu to nezávidím, poněvadž tuto "pětku" při pozemkovém úřadě považuji za instituci nejen zbytečnou, nýbrž zákony neodůvodněnou. Pánové, my máme zákonný podklad pro správní výbor Státního pozemkového úřadu, ale nemáme ani jednoho právního titulu, z něhož by mohla existovati nějaká "pětka" a aby mohla býti něčím více, nežli toliko prostředníkem pro získání informací pro jednotlivé politické strany.
A vážení pánové, tu se stane, že přijde člen "pětky" a český poslanec k parcelačnímu komisaři a řekne: já jsem člen "pětky" a káži vám, abyste příděl v Tikovicích zrušil. Komisař řekne: "Pane poslanče, račte prominout, mým představeným, který mně tu rozkazuje, je Státní pozemkový úřad v Praze", načež pan poslanec a člen "pětky" mu řekne: "Pane komisaři, víte něco o restrikčním zákoně? Dejte pozor, abyste nebyl dříve restringován, než tento příděl bude zrušen".
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již minula.
Posl. Nejezchleb-Marcha: (pokračuje): Budeme míti dosti času, abychom si o tom pověděli, a já dokumentárně dokáži, je-li pravda, že strana lidová byla zastánkyní pozemkové reformy, a uvedu přesná data na důkaz svého tvrzení. Prozatím jsem učinil jen toto prohlášení. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K další věcné poznámce dávám slovo panu posl. dr. Lukavskému.
Posl. dr. Lukavský: Vážené shromáždění! Přihlásil jsem se k věcné opravě tvrzení v řeči pana kol. Pika. Pan kol. Pik tvrdil nepravdu, jako by strana národně-demokratická blokovala zákon o stavebním ruchu a jako by žádala za to kompensaci v zákoně o obecním statku. Kdyby se pan posl. Pik informoval, jistě by seznal, že zákon o stavebním ruchu byl uveden ve spojitost ne se zákonem o obecním statku, nýbrž se zákonem o elektrisaci, a že to nebyla strana národně-demokratická, která tuto souvislost vyvolala, ale že oba tyto zákony dostaly se v souvislost s jinými otázkami.
Strana národně-demokratická uznává nutnost zákonem regulovati stavební ruch, ale nemůže - a to nejen z důvodů finančně-státních, nýbrž i s hlediska majitelů nebo čekatelů domků, subvencovaných státními penězi - souhlasiti s dosavadním způsobem státní podpory. (Výborně!) Je nutno hledati jinou cestu, a to takovou, jež by umožňovala a podněcovala soukromé stavební podnikání. Není pravda, že národní demokracie žádá za stavební ruch kompensaci v obecním statku, už proto ne, že, byť i otázka obecního statku byla nějak kladně rozřešena, není tím dána dohoda o zákonu o stavebním ruchu, ježto sociální demokracie chce, aby se stavby obytných domů i nadále podobně jako dosud podporovaly státem. Podle našeho mínění nutno konečně stavební ruch založiti na soukromém podnikání, neboť dosavadní způsob bytovou krisi neodstranil, státní finance na několik desetiletí povážlivě zatížil a celou otázku úžasně zkomplikoval.
Pokud jde o obecní statek, konstatuji, že strana národně-demokratická nežádala nic více, než aby bylo požívání těch požitků, které jsou zaručeny starousedlíkům podle zákona ze dne 17. července 1919 na 6 let a jež letos vymizí, prodlouženo ještě na nějaký čas po tomto šestiletí a v této době se nějakým způsobem vyrovnaly křivdy, které se oním zákonem starousedlíkům staly. Jde podle §u 4 tohoto zákona o braní stavebního nebo palivového dříví z pasek lesa obecního statku po odečtení veřejných dávek a potřebných nákladů na řádné hospodaření, udržování a správu lesa v příslušném roce skutečně učiněných. O nic více dnes nejde. Nejsme to jen my, nýbrž i jiní, kteří uznávají, že je spravedlivé, zvláště když se stále mluví a píše o vyrovnávání spáchaných nespravedlností v uplynulých letech, aby zde se stala náprava.
Není pravda, co praví posl. Pik, že nikomu se nestala křivda, uvážíme-li, že velkostatkářům dáváme za zabranou půdu náhradu a starousedlíkům se zkonfiskoval majetek bez náhrady. Nutno dále uvážiti, že mezi starousedlíky je mnoho těch, kteří jsou hospodářsky slabí, že jedni z nich právo to po svých rodičích zdědili, jiní je koupili. Jsou mezi nimi i bývalí dělníci, kteří obzvláště těžce nesou, že zrovna se strany, která stále mluví o sociální spravedlnosti, se činí největší překážky, aby se tu nějakým způsobem docílilo vyrovnání. Není pravda, že činíme tak z důvodů agitačních, nýbrž z citu spravedlivosti. Stejně tak bychom mohli zase my prohlásiti, že dnešní útok posl. Pika na národní demokracii a proti starousedlíkům se stal z motivů volebně agitačních.
Není také pravda, že by starousedlíci všeobecně nekonali proti obci svých povinností. Tam, kde tomu tak nebylo, dala se věc rozřešiti se zřetelem k individuálním případům.
Strana naše jistě po celé období této koalice ukázala dostatek smyslu pro koalici, to jest pro dohodu mezi koalovanými stranami. Ona také i dnes, pokud jde o zbytek parlamentárního programu, byla a je pro dohodu. Pan kol. Pik jistě ví, že tu ukázala zrovna v otázce obecního pachtu nejkrajnější ochotu, ale těžko může přistoupiti již s hlediska mravního na nějaký diktát záležející v tom, že by se z celkového programu vybíralo to neb ono a ostatní zamítalo. Směrodatným pro ni je to, co bylo původně ve vládním programu, a přeje si splnění celého tohoto programu. Nestalo se také naší vinou, že jsme už dnes v období předvolebním. Odpovědnost za to, že nesplní se, co bylo do programu dáno, nepadá na nás, nýbrž na ony, kteří ať z těch nebo oněch důvodů jej nechtějí splniti. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K další věcné poznámce přihlásil se pan posl. Pik. Dávám mu slovo.
Posl. Pik: Naproti opravám pana posl. dr. Lukavského konstatuji, že "Národní Listy" v posledních týdnech a dnech několikráte napsaly, že kdo je proti novelisaci zákona o obecním statku, je proti zákonu o stavebním ruchu, poněvadž národně-demokratická strana nemůže ustoupiti a propustiti k jednání zákon o stavebním ruchu. (Hlasy: Citovati!) Račte laskavě si vzíti k ruce "Národní Listy" za posledních 14 dní, já jsem nemohl za tu chvíli si je opatřiti, a tam shledáte, že "Národní Listy" zjevně a otevřeně konstatovaly, že nebude propuštěn zákon o stavebním ruchu, dokud nebude propuštěna novelisace zákona o obecním statku. Konečně známo uvnitř koalice, že národně-demokratická strana klade především podmínku, aby byla provedena novelisace zákona o obecním statku a dokud to se nestane, nebude se projednávati nic, tedy ani zákon o obecním statku. Takový je stav krise a proto krise vznikla.
Dále pokud se týče tvrzení, že strana národně-demokratická žádá novelisaci zákona o obecním statku, aby se dovolala odčinění křivdy, konstatuji, že zákon žádné křivdy nezpůsobil a konstatuji vedle toho, že národnědemokratická strana nežádá pouze částečnou novelisaci tohoto zákona, nýbrž že návrhy p. posl. R. Bergmana jsou toho druhu, aby hlavní zásada zákona o obecním statku, že obecní statek stává se kmenovým jměním obecním, byla zrušena a aby dřívější stav byl obnoven, aby kmenové jmění, dřívější obecní statek, stalo se zase obecním statkem užívaným.
Pokud se týče výtky, že byla způsobena křivda, že požívací práva byla zrušena bez náhrady, toto prohlášení nesrovnává se skutečností. Zákon z r. 1919 ustanovil, že pro, dobu šesti let dřívější uživatelé obecního statku mají nárok na polovinu peněžitého čistého zisku z výnosu tohoto obecního statku a dále, že bývalí uživatelé obecního statku mají právo po 9 roků na pacht těch pozemků, jichž dříve užívali. Nebylo tedy požívací právo zrušeno bez náhrady, naopak náhrada byla vytýčena tím způsobem v zákoně, ale spočítáme-li, co vytěžili bývalí uživatelé obecního statku od roku 1864 proti všem ostatním obyvatelům v obci, můžeme říci, že obnos tento representuje číslici více jak 100 milionů K, které získali jednotlivci v četných obcích. Naproti tomu ostatní obyvatelstvo nedostalo ani haléře. (Výkřiky.) Jsou-li pánové v pochybnostech, nechť si laskavě vezmou zprávu Zemského výboru v Čechách z r. 1888, nechť si vezmou spis býv. poslance a ministra dr. Fiedlera, nechť prostudují celou literaturu i úřední sdělení a zjistí, že výtěžek užívací činí od r. 1864 daleko více než 100 milionů korun. A konečně jsem zde již upozorňoval, že od r. 1878 do r. 1888 byly obcím zcizeny nemovitosti obecního statku ve výměře 170 tisíc jiter půdy obecní na úkor obcí. A jestliže někdo mluví, že byla zákonem způsobena křivda, pak bychom museli žádati, aby všechno to, co bylo od r. 1864 zcizeno obcím, bylo úpravou zákona těmto obcím navráceno jako neoprávněně zcizený majetek. Můžeme tedy prohlásiti znovu: Zákon o obecním statku provedl spravedlnost, odčinil křivdu! (Posl. R. Bergman: Podle vašeho!) Kdo chce jeho novelisaci, chce obnovování privilegií a křivd. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K věcné poznámce přihlásil se ještě p. posl. Šamalík. Uděluji mu slovo.
Posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Pan kol. Dominik Nejezchleb napadl zde lidovou stranu i mou maličkost, že prý jsme se přihlásili k provádění pozemkové reformy teprve až r. 1925. Věcně opravuji, že strana naše již v r. 1907 prováděla pozemkovou reformu a sice byl jsem to já, její člen, který jsem provedl pronájem dvoru Ostrov z panství rájeckého pro celou obec a celý dvůr se rozparceloval mezi drobný lid. Za svou práci nevzal jsem ani haléře a sám jsem nepronajal ani píď půdy. To byla první pozemková reforma, p. Dominiku Nejezchlebe, provedená na Moravě.
Konstatuji dále, že již r. 1910 katolický spolek českého rolnictva na Moravě, jehož jsem byl a jsem dosud předsedo, staral se o parcelaci a v jednatelské zprávě, vypracované tehdejším jednatelem posl. Kadlčákem, stojí výslovně následující pasus: "Katolicky spolek rolnický učinil uplynulého roku, tedy r. 1910, další pokusy, aby velkostatky přešly nájmem do rukou rolnictva, informoval jednotlivé rolníky a nájemce statků a v jejich prospěch zakročoval. Chceme upraviti přechod půdy velkostatků do rukou drobného lidu zemědělského." To bylo r. 1910.
Po převratu hned r. 1919 výkonný výbor křesťansko-sociální i katolické národní strany vydal projev, že strana staví se za pozemkovou reformu účelně prováděnou a sice ve prospěch zvýšení zemědělské produkce a ve prospěch zásobování lidu.
Tedy není pravda, že jsme se my zajímali o pozemkovou reformu teprve r. 1925, nýbrž pravda je, že jsme již dávno před převratem, i také hned po převratu, o pozemkovou reformu se zajímali, nejen se jí dožadovali, ale také ji prováděli.
Pan kol. Dominik Nejezchleb zaútočil si zde na "pětku" koaliční, která je kontrolním sborem koaličním v Pozemkovém úřadě. Nechci na to odpovídati, poněvadž zajisté na to odpoví koalice sama. Říkám jenom tolik: kdyby byli pp. kolegové z klubu p. Dominika Nejezchleba provedli řádnou spravedlivou reorganisaci Státního pozemkového úřadu, nemusilo býti koaliční "pětky". (Výborně! - Výkřiky.)
Kol. Dominik Nejezchleb mne napadl osobně (Posl. Nejezchleb-Marcha: Nenapadl!), že jsem jako člen "pětky" nařizoval komisaři - budu ho jmenovati - inž. Hlavatému v Brně, aby byl příděl v Tikovicích zrušen. Jsem nucen zde odhaliti, jak se pozemková reforma i za této koaliční "pětky" provádí. (Slyšte!)
V Tikovicích na Rosicku provedl p. inž. Hlavatý takový příděl: Dvořák Václav, agrárník, který má 10 měr, dostal příděl 3 ha, naproti tomu Tolar Jan, domkář a tesař, který však tesařství neprovozuje a je lidovec, nedostal na 7 1/2 míry nic. (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.)
Franta František, agrárník, domkář a zedník, na 15 měr dostal příděl 2 ha, naproti tomu Tolar Martin, domkář, lidovec, na 12 měr nedostal nic, Hrdlička Jan, agrárník, dostal na 30 měr 2 ha přídělu, naproti tomu Pavlík Tomáš, lidovec, domkář, na 20 měr nedostal nic, Janíček Jan, agrárník, dostal na 30 měr 2 ha přídělu, naproti tomu Sklenská Vincencie, válečná vdova, domkářka, příslušnice naší strany, na 8 měr nedostala nic! Agrárník Kozel Tomáš, mající 20 měr, dostal 4 ha přídělu, ale náš příslušník Aug. Koláček na 22 měr nedostal žádný příděl. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka. (Posl. Nejezchleb-Marcha: Takových případů vám donesu na fůry! - Veselost. - Potlesk.)
Posl. Šamalík (pokračuje): Slavná sněmovno, nechci vypočítávati cely příděl, který je tak stranický, že jej musí každý člověk, ať má jakékoliv přesvědčení, odsouditi. Mohl bych uváděti z Blažovic, Říčan i z jiných obcí příklady, jak se podobným způsobem pozemková reforma provádí. (Hluk.)
Prosím, já pokládal za svou povinnost, abych u p. inž. Hlavatého intervenoval, aby tento číselný příděl spravedlivě upravil; intervenoval jsem u něho telefonicky a řekl jsem: Pane inženýre, já vás slušně žádám, abyste příděl v Tikovicích, poněvadž je nespravedlivý, spravedlivě upravil. On na to odpověděl: Vše zůstane - jak je rozděleno. Nemáte práva revise.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již uplynula.
Posl. Šamalík (pokračuje): Jestliže jako člen "pětky" mám právo revidovati a schvalovat hrubé rozvrhy, pak, doufám, že mám také právo nahlédnouti i do číselného přídělu a žádati nápravu. (Hlas: To pan Marcha nechce!) Proti tomu se kol. Dominik Nejezchleb staví, on překrucuje věc a dělá ze mne diktátora a proto jsem nucen proti tomuto nařčení nesprávnému co nejrozhodněji se ohraditi. (Hlas: A co je s výhrůžkou restrikce?)
Co se týče restrikce, poukázal jsem pouze na to, že si nemůžeme dáti líbiti takovéto provádění pozemkové reformy, a pravil jsem, že se ve Státním pozemkovém úřadu proti tomu ohradíme a následky, aby si přičetli páni sami. O žádné hrozbě restrikcí vůbec nemůže býti řeči.
Já tyto útoky pana Dominika Nejezchleba jako naprosto nepravdivé odmítám. (Potlesk. Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Byly podány další návrhy, které posud nebyly čteny. Žádám, aby byly sděleny. (Výkřiky.)
Prosím o klid.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
28. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. VI:
Vláda se vybízí, aby neprodleně podala návrh zákona, jímž se finanční hospodářství samosprávných sborů upravuje na základě neobmezené samosprávy.
29. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. VII:
Vláda se vybízí, aby ještě během tohoto zasedání předložila Národnímu shromáždění přesný výkaz státních dluhů.
30. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. VIII:
Vláda se vyzývá, aby ještě během tohoto zasedání podala návrh na úpravu pensijních požitků, řídíc se směrnicemi, vytýčenými v návrhu Grünznerově.
31. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. IX, tit. 4:
Vláda se vybízí, aby ihned předložila Národnímu shromáždění návrh, jímž se podle zákona ze dne 11. července 1919, č. 330 Sb. z. a n., nařizují nové volby do správního výboru Pozemkového úřadu.
32. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. X:
Vláda se vybízí, aby ihned de jure uznala sovětské Rusko.
33. Resoluce posl. Kreibicha a soudr. ke kap. X, tit. 2, § 1:
Vládě se ukládá, aby okamžitě navázala pravidelné diplomatické styky se svazem Sovětských Socialistických Republik.
34. Resoluce posl. Kreibicha a soudr. ke kap. X, tit. 2, § 1:
Vládě se ukládá, aby okamžitě přerušila diplomatické styky s Vatikán m a československé diplomatické zastoupení u Vatikánu zrušila.
35. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XI:
Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila návrh na zavedení miliční soustavy.
36. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIII:
Vláda se vybízí, aby neprodleně vypracovala návrh zákona a předložila jej sněmovně, jímž se podle směrnic vytýčených v návrhu posl. Hillebranda Hoffmanna, Deutschové a druhů školství upravuje na podkladě národní samosprávy.
37. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIV:
Vláda se vybízí, aby sněmovně ještě před jejím rozpuštěním předložila dávno slíbenou daňovou reformu. Při této reformě nechť se řídí těmito hledisky: a) hromadné daně spotřební buďtež zrušeny, b) budiž vybírána trvalá daň z přírůstku na majetku, c) existenční minimum osvobozené od daně budiž stanoveno částkou 15.000 Kč.
38. Resoluce posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIV, tit. 3, § 1, pol. 9:
Vládě se ukládá, aby do týdne předložila návrh zákona, kterým se všem dělníkům odpisuje osobní daň z příjmu, předepsaná za léta 1919 až 1923 včetně.
39. Resoluce posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIV, tit. 3, § 2:
Vládě se ukládá, aby do týdne předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se zrušuje daň z obratu ze všech poživatin, sloužících výživě pracujících vrstev a ze všech předmětů denní potřeby těchto vrstev, vyjma skutečný luxus.
40. Resoluce posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIV, tit. 3, § 3:
Vládě se ukládá, aby do týdne zrušila dovozní cla na poživatiny, jež slouží nebo mohou sloužiti opravdové výživě pracující třídy.
41. Resoluce posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIV, tit. 3, § 4, pol. 9:
Vládě se ukládá, aby do týdne předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se zrušuje daň z uhlí.
42. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIV B, tit. 7:
Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila Národnímu shromáždění smlouvu, kterou uzavřela se společností pro zpracování lihu.
43. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIV B, tit. 8:
Vláda se vybízí, aby cenu cukru snížila o 70 Kč na 100 kg.
44. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVI:
Vláda se vybízí, aby předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, jímž se podstatně snižují poštovní sazby.
45. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVII:
Ministr železnic se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložil Národnímu shromáždění seznam osob propuštěných ze služeb podle restrikčního zákona, a to sestavený podrobně podle služebního stáří, kvalifikace a národnosti.
46. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVII:
Vláda se vybízí, aby předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, jímž se podstatně snižují osobní a nákladní sazby.
47. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVII:
Ministr železnic se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložil Národnímu shromáždění smlouvy uzavřené o dodávání uhlí státním drahám.
48. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVIII:
Poněvadž veliká část zemědělců nemůže na vlastních pozemcích skliditi tolik, kolik potřebuje pro svou vlastní rodinu, jest odkázána na pachty cizích polí a luk. Jest tedy nezbytně třeba pronikavé ochrany pachtýřů, zajišťující existenci drobných zemědělců na delší dobu. Poněvadž dosavadní zákonná-ustanovení nepostačují, vybízí se pan ministr zemědělství, aby vypracoval návrh zákona vyhovující plně potřebám drobných zemědělských pachtýřů a předložil jej brzy posl. sněmovně.
49. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XVIII:
Obecních pozemků jako společného majetku mohli odedávna užívati všichni potřební usedlíci v obci. Snaze, obecní pozemky odníti jejich původnímu účelu a převésti je v držbu jednotlivých osob a skupin, snaží se čeliti zákon o přeměně obecního statku v obecní kmenové jmění. Obecní pozemky mají býti podle toho přenechány především drobným rolníkům a domkářům, kteří toho nejvíce potřebují. Přes to přese všechno zůstal zákon v praxi v mnoha případech mrtvou literou a v mnoha obcích se stále ještě náležitě neprovádí. Ministerstvu zemědělství se tedy ukládá, aby působilo k tomu, aby se přísně dozíralo v zájmu obyvatelstva chudého na půdu, aby se zmíněný zákon přísně prováděl a aby byla učiněna všechna opatření, aby pachty nebyly zvyšovány a aby volná pole a louky byly dány k disposici přímo drobným rolníkům, domkářům a dělníkům za přiměřenou cenu.
50. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIX:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložila vládní návrh, jímž se vyslovuje amnestie všech trestních činů, spáchaných z politických důvodů.
51. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XX:
Vláda se vybízí, aby podala Národnímu shromáždění návrh zákona o nové úpravě státních dodávek. Mimo to vybízí se ministr veř. prací, aby předložil Národnímu shromáždění výkaz zadaných státních dodávek za uplynulou dobu.
52. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XXI:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání podala Národnímu shromáždění návrh zákona o starobním zaopatření osob starších přes 60 let.
53. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XXI:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání podala návrh zákona, jímž se úrazové pojištění rozšiřuje také na zemědělské dělníky.
54. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XXI:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání podala návrh zákona o stavebním ruchu.
55. Resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XXI:
Vláda se vybízí, aby neprodleně podala návrh zákona o přiměřené úpravě nároků válečných poškozenců a jejich příslušníků.
56. Resoluce posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 1, § 3, pol. 3:
Vládě se ukládá, aby v nejbližší schůzi posl. sněmovny předložila návrh zákona na podporu stavebního ruchu.
57. Resoluce posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 4:
Vládě se ukládá, aby okamžitě zastavila všechny přípravy směřující k odbourání důchodů válečných poškozenců, aby dále všechen přípravný materiál, ať u kteréhokoliv úřadu k tomu cíli již zpracovaný, okamžitě zničila a do tří dnů podala posl. sněmovně závazné prohlášení, že k žádnému odbourání požitků válečných poškozenců nepřikročí.
58. Resoluce posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 4:
Vládě se ukládá, aby do 3 dnů předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se stanoví nová jednoroční lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Tyto návrhy právě přečtené jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Nežli dám slovo panu zpravodaji, přeruším schůzi na 20 minut, aby mohla býti sněmovní síň vyvětrána. Za 20 minut bude pokračováno.
(Schůze přerušena v 5 hod. 45 min. odpol. - opět zahájena v 6 hod. 35 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi. Závěrečné slovo dávám zpravodaji, panu posl. dr. Srdínkovi.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Jsme u konce poslední rozpočtové debaty této první sněmovny, která vyšla z voleb roku 1920. Letošní rozpočtová debata trvala po pět schůzí, celkem okrouhle 50 hodin a promluvilo v ní na 80 řečníků. Z toho bylo 40 řečníků z oposice a 40 řečníků z vládní koalice. Oposiční páni řečníci mluvili celkem 25 a 3/4 hodiny, koaliční řečníci okrouhle 21 hodin. Pozměňovacích návrhů bylo podáno 27, resolučních 31, tedy celkem 58 návrhů.
Když jsem přednášel zprávu o rozpočtu, páni poslanci německé strany soc. demokratické uznali za dobré vyrušovati mne výkřiky po celou dobu, po kterou jsem mluvil. Snad nebude pokládáno za neskromnost, upozorním-li, že před rokem jsem s tohoto místa jako zpravodaj rozpočtového výboru hájil po stránce finanční předlohu o sociálním pojištění dělnickém a že jsem ji jak v rozpočtovém výboru tak v plenu sněmovny obhájil. Jest ovšem záležitostí vkusu parlamentárního nebo společenského, jaký způsob jednání se volí, a já nemohu a nechci bráti nikomu volnost, aby si vybral způsob takový či onaký.
Během debaty letošní jako jindy bylo několikráte řečníky německé oposice vytýkáno, že revoluční Národní shromáždění udělalo ústavu a ostatní naše základní zákony bez jejich účasti. Je třeba již konečně jednou jasně prohlásiti a na určito postaviti, proč nebyli němečtí občané zastoupeni při pracích revolučního Národního shromáždění. Věc vyvinula se takto: Třetí den po převratu byl v místnostech Národního výboru revolučního přítomen v poradě předsednictva Národního výboru pan dr. Lodgman. V tomto oficiálním sezení předsednictva Národního výboru revolučního, který - jak známo - zastupoval vládu i parlament, ve kterém přítomni byli úřadující místopředseda revolučního výboru Ant. Švehla, zvěčnělý dr. Rašín, dr. Soukup a Stříbrný, promluvil předseda Švehla, místopředseda Národního výboru k přítomnému dr. Lodgmanovi těmito slovy: "Národ československý provedl revoluci. Věc je skoncována, všechno je hotovo, zveme vás ke spolupráci." Na tento oficiální projev navázána byla debata, která trvala několik hodin a jejímž výsledkem bylo, že pan dr. Lodgman vyžádal si lhůtu na rozmyšlenou k poradě se svými německými spoluobčany. Výsledek této porady byl ten, že znovu přišel a prohlásil v Národním výboru, že Němci nechtějí a nemohou s námi spolupracovati v revolučním Národním výboru a v dalším našem revolučním parlamentu. Přirozeně, že nemohli pánové snad čekati od nás, že řekneme: "No, když vy nechcete, tak my také nechceme." To nebylo možné od nás očekávati, protože my jsme chtěli a my jsme se práce ujali a práci jsme provedli - když nechtěli s námi, tedy bez účasti německých spoluobčanů v tomto státě.
Důsledky prohlášení p. dr. Lodgmana bylo ihned viděti. Byla utvořena vláda německá pro t. zv. Sudettendeutschland bylo utvořeno vojsko a jeden náš německý kolega z této sněmovny byl ustanoven ministrem vojenství. To všechno směřovalo někam jinam, než kam my a kam oficiální návrh předsednictva revolučního Národního výboru československého směřoval. Jistě, že by těžko byla chápala československá veřejnost naše jednání, kdyby byl dr. Lodgman návrh náš přijal, ale tu odpovědnost revoluční výbor již na sebe vzal a chtěl vzíti, že vysvětlí a obhájí tento návrh, kdyby byl uskutečněn. Třetí den po převratu, kterým změněna byla 300letá naše poroba a tisíciletá poroba Slováků, podávali jsme přátelskou ruku německým spoluobčanům v osobě p. dr. Lodgmana a v osobě těch, s nimiž on se šel raditi. Byla odmítnuta, proto jsme pracovali po 16 měsíců sami. A jak jsme pracovali, vážená sněmovno? Mám znovu opakovati, že jsme pracovali zrovna tak, jako kdyby mezi námi byli Němci seděli, že jsme udělali volební právo takové a tak spravedlivé, že na celém světě není snad jeden tak spravedlivý na desetinu hlasů vyměřený volební řád, že se nám to dnes až vyčítá, že se poukazuje, že jsme zapomněli na sebe a na stát při tvoření tohoto spravedlivého volebního řádu?
Tak se věci vyvinuly. Ale my jsme již po 16 měsících znovu vypsali volby a znovu jsme vás pozvali, páni kolegové němečtí, abyste přišli mezi nás a abyste s námi spolupracovali. Tak tedy věci byly a vy nemáte práva vytýkati nám, že jsme 16 měsíců pracovali bez vás. Protože jste nechtěli, museli jsme pracovati sami. A proč jste nechtěli mezi námi seděti? Poněvadž jste vsadili na jinou kartu a poněvadž jste ji prohráli.