Úterý 6. října 1925

Dále bych si dovolil několika slovy dáti odpověď p. předsedovi dvoučlenného klubu německé demokratické strany svobody "Der deutschen demokratischen Freiheitspartei" p. dr. Kafkovi, profesoru německé university v Praze, který nazval mou závěrečnou řeč v rozpočtovém výboru pokrytectvím, mne pokrytcem a celou řeč nebývalou tartufferií, a to proto prý, že jsem si stěžoval, že nám nepomohli při práci, že jsem si stěžoval, že nás všude očerňují a sesměšňují a snižují všechno, co děláme. Jak prý nám mohou pomáhati, když jen násilí a lest je naše práce proti Němcům? Není prý nás třeba ve světě sesměšňovati, sami prý se činíme dosti směšnými před celou Evropou a celým světem.

Tak mluvil p. universitní profesor dr. Kafka. Dovolím si mu připomenouti k osvěžení paměti a dotázati se ho, zda považuje nebo považoval za směšnou posici, kterou jsme zaujali po převratu po několik roků? Když po skončení světové války navrátila se vojska do států, nepřestalo vraždění a pokračovalo vraždění, plenění, pálení všude kolem nás. Nechť si p. posl. Kafka vzpomene, kolik teklo krve proudy na berlínských ulicích dlouho a dlouho po válce. (Výborně!) Ať si vzpomene na Sasko, Mnichov, co tam bylo pučů, převratů, občanských srážek, při kterých tekla potokem krev občanů německé národnosti. Ať si vzpomene na Pešť, co se tam všechno dělo dlouhou dobu po převratě, co krve bylo prolito, a když - prosím - tento rozvrat kolem nás, když tyto plameny žhářů sahaly až na naše hranice, až ke Krkonoším, Krušným Horám, Šumavě a z jihu až k Dunaji, náš stát tenkráte byl zde jako ostrov ve střední Evropě, pevný, nekolísající, s vládou, která pevně držela všechny záležitosti ve svých rukou, ba, slavná sněmovno, byla tak pevná a silná, že mohla velkým státům na svých hranicích pomáhati chytati jejich lupiče, vrahy a žháře. (Výborně! Potlesk.)

My jsme zaujali linii konsolidace a vnitřní restaurace v našem státě. I za hranice šli jsme s touto politikou, a ptáte-li se nás, kde jste nám mohli pomáhati, pravím: To bylo místo, kde jste mohli přiložiti ruku k dílu, a zatím jste ani prstem nehnuli, a jestliže na této linii své politiky konsolidace vnitřní i evropské jsme se u vás s něčím setkali, byly to pamflety, které jste psali, tiskli a šířili po celé Evropě proti nám.

Stěžujete si na pozemkovou reformu. Poukazujete-li na naši pozemkovou reformu, táži se vás, co se dálo po Bílé Hoře v našich českých zemích, kdy nejen našim lidem byla loupena půda, nýbrž i brán život a kdy vyhnanství bylo nejmírnějším trestem? Kdybychom pozemkovou reformu prováděli ještě s větším důrazem, nežli si stěžujete, nikdy nejsme s to, abychom odčinili a reparovali, co bylo českému národu způsobeno po Bílé Hoře. Reparace Bílé Hory nedosáhneme nikdy. (Výborně!)

Pan profesor dr. Kafka pravil dále, že se činíme směšnými svou činností v parlamentě. Táži se ho, zdali bylo směšným, co po 7 let jsme podnikali k upevnění naší valuty, k záchraně majetku středních a drobných vrstev nejen českého národa, nýbrž i německých svých spoluobčanů. (Výborně!) Bylo to snad směšné? Nebylo povinností německých zástupců lidu nám pomáhati?

Či bylo směšným všechno, co jsme činili po 7 let v zahraniční politice, co jsme podnikali na všech konferencích, co jich bylo v Evropě od podepsání mírových smluv? A co vidíme? Ani na této politice míru pro Evropu nebyli jsme ani prstem podporováni. Právě pan dr. Kafka to byl, který každý počin našeho zahraničního úřadu s těchto míst jenom ironisoval, zesměšňoval, zlehčoval, překrucoval, jen aby politiku dr. Beneše oslabil, místo, jak bylo jeho povinností, aby ji posiloval. Ne tedy jen řeč, kterou tu pronesl, byla pokrytectvím, nýbrž pokrytectvím u dr. Kafky bylo vše to, co po celých 6 let, co tu seděl, dělal zde ve sněmovně. Jeho povinností, když se ptal, kde měl pomáhati, bylo pracovati všude, kde jsme pracovali ve věcech sociálních i politických, ve věci konsolidace státu pro všechny občany tohoto státu. Toho on nečinil, jen zdržoval, zlehčoval a zesměšňoval všecko, co jsme dělali.

Jiného rázu byla řeč, kterou v této sněmovně při rozpočtu promluvil vážený pan kolega posl. dr. Spina. Přednesl nám v hrubých rysech návrh, jak by si představoval upravení školských věcí v naší republice vzhledem k minoritám a hlavně vzhledem k té části německého obyvatelstva, která jest usedlá u nás.

Předem prohlašuji, že by bylo omylem, kdyby někdo z německého národa se chtěl domnívati, že svou národní a školskou politiku děláme na podkladě té mentality, která by vyplývala z toho, že musíme oplatiti to, co nám Němci v Rakousku dělali. Nikoliv, to není základem naší politiky národní a školské. To, co se za Rakouska dělo proti českému národu a školství, byla veliká chyba a špatná politika, a mohu vám prohlásiti jasně a otevřeně, že tuto politiku odvety jsme nikdy nedělali a nebudeme dělati. Snad tu a tam bylo slyšeti hlasy s naší strany, které by byly chtěly postupovati tím směrem na základě naznačeného podkladu odvetní politiky, ale hlasy takové nenabyly vrchu a utichly.

Druhým omylem by bylo, kdyby snad s německé strany byla domněnka, že se chceme k té části německého národa, která sídlí v naší republice, chovati tak, jak mě Němci chovati se k nám v případě vítězné války. My to víme, napsali a vytiskli to, je to na věčnou paměť zachováno, co všechno se chystali provésti našemu národu v případě vítězné války, ať v otázkách jazyka národa, ať v otázce školství od obecného přes střední a odborné až k jediné tenkráte naší universitě. Všechno víme, co se chystalo, ale to bylo všechno chybou a my, protože jsme válku se svými spojenci vyhráli, na této základně nestojíme a státi nebudeme a politiku národní a školskou na tomto podkladě nebudeme nikdy dělati.

Vůči panu kolegovi dr. Spinovi dovoluji si čestně prohlásiti, že stojíme na zásad, že škola nesmí býti instrumentem odnárodňování a že české dítě musí přijíti do české školy, německé dítě do německé školy (Posl. Windirsch [německy]: Jak je to možno, když se německé školy zrušují?) a že školství nejen národa československého, nýbrž i všech minorit, - a jestli neradi slyšíte to slovo, tedy všech těch větví druhých národů - musí býti saturováno tak, jak toho potřebují tyto národní větve u nás sídlící.

My jsme až příliš dobře poznali hříchy proti zásadám těmto, páchané na nás za Rakouska a za Maďarska, a nechceme je páchati na vás. Poznali jsme, jak se tyto hříchy vymstily na Rakousku. A již z toho důvodu nesmíme jíti onou chybnou cestou. I s tohoto hlediska náměty, které vážený pan kolega dr. Spina také profesor pražské university německé uvedl, dávají mně podnět k tomu, abych řekl, že bych nechtěl, abychom na tomto poli se uzavírali před další diskusí (Výborně!), a soudil bych, že tam, kde by se toho ukázala potřeba, by bylo možno vejíti v další vážné jednání o některých námětech pana prof. dr. Spiny, jehož návrhy se celkem pohybují v mezích ústavy republiky.

Dále několik poznámek k žalobám, které zde byly přednášeny proti koalici, proti orgánům koalice, proti "desítce", proti "pětce", proti odborným "pětkám" a "desítkám" atd. Já vám chci dokázati, vážení páni kolegové se strany německé oposice, že vše, co stále mluvíte v tomto směru o nás, o koalici, o vedlejším parlamentu, o vedlejší vládě, nesnese kritiky. Kdybyste vy v oposici za těch 5 1/2 roku byli to dovedli tak daleko, že byste byli vytvořili jednotnou oposici - aspoň německého národa - nám by to bylo velmi vhod. A kdyby k tomu bylo došlo, byli byste museli vytvořiti svoje "pětky" nebo "šestky" nebo "sedmičky", svoje "desítky" nebo "dvanáctky", protože by jinak vaše organisovaná oposice bez těchto orgánů nemohla existovati. (Posl. dr. Czech [německy]: Vaše koalice prohlásila, že s koalovanou oposicí nevyjednává! Posl. Staněk a Johanis to oposici oznámili! Neodchylujte se od pravdy!) Kdybyste byli vytvořili takovouto oposici, museli byste míti její orgány a přesvědčili byste se, jak obtížno je to, udržeti několik stran s tak různými programy pohromadě, jak je tomu u nás a jak je tomu zrovna u vás. Těch porad, toho zdržování, těch nesení návrhů z té vaší "dvanáctky", jak by to šlo do vašich klubů a zpátky, to byste viděli, jak je to obtížný život v parlamentě! To my všechno vedle plenárních schůzí a vedle výborových schůzí parlamentu musíme dělati. To leží na našich bedrech. Zatím co plenární a výborové schůze jdou domů, musíme my znovu v orgánech své organisované vládní koalice toto všechno dělati.

U vás, bohužel, nedošlo za 5 a 1/2 roku k vytvoření takové, uvnitř orgány opatřené, organisované posice. A já chápu, že tu moc, která vyplývá z organisované majority, cítíte jako velký tlak při tom, poněvadž nejste organisováni v jedné, jednotné oposici. Já to přiznávám, musíte to cítiti jako velký tlak.

Oposice - a, pánové, nemyslete, že vám chci dělati nějakou lekci profesorskou, přijměte to ode mne jako od svého kolegy ve sněmovně má cenu, jakou si zaslouží. A my bychom si přáli v zájmu státu, aby vaše oposice, protože žijeme v demokratickém státě, se tak organisovala, zdokonalovala, aby měla positivní program a aby se blížila tomu momentu, kdy by byla schopna říci: "Já jako oposice s těmi a s těmi skupinami dosavadní majority přijala jsem tento positivní program a hlásím se o právo vlády v tomto státě. (Posl. dr. Czech [německy]: Pane zpravodaji, odpovězte nám, zdali koalice učinila takové usnesení! Odpovězte, zdalo koalice odmítla jednání s koalovanou oposicí! Odpovězte na otázku, zdali posl. Staněk a Johanis z příkazu koalice přišli k oposici a prohlásili, že s organisovanou oposicí nejednají! - Různé výkřiky na levici.) Pane kolego, z těchto vašich lavic . . . (Posl. dr. Czech - [německy]: Posl. Staněk a Johanis byli z příkazu koalice u oposice a prohlásili, že s organisovanou oposicí nejednají! Prosím, řekněte nám, zdali je tomu tak! - Předseda zvoní.)

Pane kolego dr. Czechu, z těchto vašich lavic nalevo je do této vládní lavice stejně daleko jako z lavic napravo do vládní lavice. (Posl. dr. Czech [německy]: Odpovězte přece na tu otázku!) Ale musíte přijít s programem. . . (Posl. dr. Czech [německy]: Pane kol. Srdínko, vždyť vy jste byl také při těch jednáních! - Předseda zvoní.) . . . pro který zvedne ruku aspoň 152 lidí v této sněmovně. Až budete míti 152 lidí za sebou, zase vy budete seděti zde (ukazuje na vládní lavici) a tam (ukazuje na levici) budou seděti ti, kteří nebudou mezi těmito 152 hlasy. (Posl. Taub [německy]: Kdy jste přišli k tomuto poznání? Poněkud pozdě!) Vy jste ustrnuli, pánové, na primérním stanovisku aprioristické oposice a hubujete na koalici, která před vámi vytvořila vzor podobné diferenciace svých orgánů, jichž fungování se čím dále tím více osvědčuje, a budete-li po volbách organisovati oposici, doporučuji vám tuto organisaci orgánů, tuto diferenciaci, jakou má koalice. Pak bude náš styk možný a lehčí, my nebudeme musiti jíti k celé řadě oposičních stran německých. (Posl. dr. Czech [německy]: Tato slova se budou citovati! Na štěstí jsou ve stenografickém protokolu! - Posl. Kaufmann [německy]: Přesvědčíme se, jsou-li tam! - Předseda zvoní.)

Já vím, pánové, že mi namítnete, že nechcete oposicí dojíti k vládě v tomto státě, že nechcete nésti spoluodpovědnost za osudy tohoto státu. Promiňte, prosím, pak nemáte záminky, abyste se na nás zlobili, když vám říkáme: Vy nechcete, ale my chceme zde vládnouti a spoluvládnouti, my chceme nésti odpovědnost. Nám velí tak svědomí vzhledem k naší historii a vzhledem k budoucímu věku.

To jsou hlavní věci politické, které tvořily tenor všech řečí, které zde byly proneseny. Nemohu se obírati detaily všech 40 řečníků oposičních, poněvadž by to nemělo ani smyslu. Různé tyto věci ve variantech znovu přicházely a znovu se opakovaly. Omezuji se na to, co jsem vám řekl za svou osobu upřímně a otevřeně, a nemám, co bych k tomu dále přičinil.

Rozpočtová debata, slavná sněmovno, jest jedinou příležitostí, kde může jménem sněmovny zpravodaj obrátiti se také na adresu státního úřednictva. Já si dovoluji veškerému státnímu úřednictvu, zaměstnanectvu vzdáti dík za veškerou práci, kterou pro stát konalo a koná. (Výborně! Potlesk.) Je to obtížné proti dobám předválečným, situace státních zaměstnanců je v ohledu hmotném velmi, velmi těžká. Hlavně střední a vyšší třídy státních zaměstnanců daleko nejsou odměňovány tak, jak poklesla hodnota naší valuty, a ještě jiné momenty přispěly k tomu, že plným právem velká řada státních zaměstnanců je nespokojena s přítomným a celkovým stavem věcí.

Slavná sněmovno! Máme svatou povinnost, co nejdříve tyto poměry odstraniti, aby poctivé státní úřednictvo a zřízenectvo za svou práci bylo alespoň tak honorováno, jak tomu bylo před válkou. Jsme povinni se zavázati sami sobě, že se tak musí státi co nejdříve a že co nejdříve ti naši dobří pracovníci, služebníci státu, budou vysvobozeni z toho nepříjemného, tísnivého, tíživého stavu, ve kterém se svými rodinami nyní jsou. Ještě jednou jim děkuji, že i v těchto těžkých dobách poctivě státu sloužili. (Výborně!)

A nyní v závěru obracím se k vám, vážení páni kolegové z vládní koalice. Po radu roků věnovali jste mi důvěru a ustanovovali jste mne zpravodajem o státním rozpočtu posl. sněmovny. Vím zcela dobře, že mezi vámi sedí síly, které lépe by byly obstaraly tento velmi důležitý úřad sněmovny. Hleděl jsem vysoko vyzvednouti tento úřad zpravodaje o etátním rozpočtu, při kterém běží o potlačení všech sklonů stranictví a vyzvednutí toho, co nám je v republice společné. Děkuji vám za porozumění, kterého jsem dosáhl vždy v rozpočtovém výboru, a hlavně letos, kdy jsem vás prosil, abyste z ohledu na státní nezbytnosti a blížící se volby zřekli se, pokud možno, dlouhého mluvení, jakkoliv to bylo velmi lákavé nyní před volbami z důvodů stranických. Vy jste mne uposlechli, vyhověli jste mně a já vám jako zpravodaj koaliční děkuji.

Rozejdeme se nyní a pamatujme při volebním boji, že ti, kteří budou zvoleni, zase musí zasednouti kolem jednoho stolu po volbách, aby spoluvládli, aby společně nesli odpovědnost a aby řídili osudy a politiku státu tak, aby to uznaly i další kruhy a případně naší koalici rozmnožily.

V debatě bylo podáno, jak jsem pravil, celkem 58 pozměňovacích a resolučních návrhů. Některé z těchto návrhů jsou návrhy čistě demonstrační. Uvedu některé, i abyste viděli jejich ráz. Jeden takový návrh žádá škrtnutí celé položky na četnictvo v celém státě. (Veselost.) Jiný takový návrh žádá škrtnutí celé položky na policii a policejní úřady u nás i v Podkarpatské Rusi. Jiný takový návrh žádá škrtnutí položek pro celé obory státní správy, na př. škrtnutí položky 252 miliony Kč na letectví, škrtnuti položky 300 milionů Kč daně z uhlí, škrtnutí celé položky, kterou stát má z daně z obratu atd. Myslím, že těmito návrhy blíže se nemusím obírati.

Jiná řada návrhů je rázu čistě politického a v rámci rozpočtu navrhuje vyřízení věcí, které naprosto zvednutím ruky jen při rozpočtu vyříditi nelze. Ani ty návrhy nemohu doporučiti ke schválení.

Pak jsou zde návrhy drobné, jednotlivé, které se stávají bezpředmětnými jednak tím, že se vláda vyzývá, aby ještě v tomto shromáždění předložila řadu osnov zákonných, stávají se bezpředmětnými tím, že některé z nich jsou v jednání vládním a mohou býti v nejbližší době předloženy. Jak pravím, jsou všechny návrhy takového rázu, že nemohu ani jednoho doporučiti ke schválení.

Dvě resoluce byly podány se strany pp. kolegů německé strany soc. demokratické. V jednom návrhu resoluce posl. Pohla, Hackenberga a druhů se vláda vyzývá, aby ještě v tomto zasedání podala Národnímu shromáždění návrh zákona o starobním zaopatření osob starších přes 60 let. A v druhém se žádá vláda, aby ještě v tomto zasedání podala návrh zákona o stavebním ruchu.

K těmto dvěma resolucím mohu učiniti toto sdělení: Obě záležitosti, jak otázka zákona o stavebním ruchu, tak otázka sociálního pojištění osob přestárlých, jsou jako předlohy již vypracovány a jsou předmětem jednání ve vládě a jest naděje, že obě tyto záležitosti dostanou se ve formě vládních návrhů k projednání do sněmovny v době nejbližší. Považuji proto oba návrhy z toho důvodu tou dobou za bezpředmětné a nemohu ani tyto dva návrhy doporučiti.

Končím a žádám slavnou sněmovnu, aby schválila finanční zákon republiky Československé pro r. 1926, jakož i státní rozpočet, jakožto přílohu finančního zákona ve znění, jak vyšla z rozpočtového výboru a jak slavné sněmovně tiskem byla rozdána. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Míním dáti hlasovati tímto způsobem:

Nejprve budeme hlasovati o příloze finančního zákona, totiž o "Státním rozpočtu 1926", a to o jeho prvním díle: "Státní výdaje", při čemž bych dal hlasovati při jednotlivých kapitolách nejprve o podaných pozměňovacích návrzích a potom o celé kapitole podle zprávy výborové s příslušnou opravou podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.

Po té bylo by hlasováno o druhém díle přílohy, totiž o "Státních příjmech", stejným způsobem, to jest napřed o pozměňovacích návrzích k jednotlivým kapitolám a potom o kapitole samé s příslušnou eventuelní opravou.

Pak bych dal hlasovati o Celkovém přehledu státních výdajů a příjmů s příslušnými opravami podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.

Pak bych dal hlasovati o finančním zákoně, arci s eventuelní úpravou úhrnných číslic a článků podle přijatých snad pozměňovacích návrhů. O finančním zákoně samém dal bych - poněvadž nebyly podány žádné pozměňovací návrhy - hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Konečně bylo by pak hlasováno o resolucích v plenu podaných.

Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati tím způsobem, jak jsem byl právě uvedl.

Nejprve budeme tedy hlasovati o příloze finančního zákona, totiž o "Státním rozpočtu 1926", a to o prvním jeho dílu "Státní vydání".

K prvním osmi kapitolám nebylo podáno pozměňovacích návrhů, dám tudíž o těchto kapitolách hlasovati v celku podle zprávy výborové.

Jsou to: kap. I. President republiky, kap. II. Kancelář presidenta republiky, kap. III. Národní shromáždění, kap. IV. Nejvyšší správní soud a volební soud, kap. V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, kap. VI. a VI A. Příděly samosprávným svazkům, kap. VII. Státní dluh republiky Československé, kap. VIII. a VIII A. Pensijní a zaopatřovací požitky.

Kdo tedy souhlasí s kapitolami I, II, III, IV, V, VI a VI A, VII, VIII a VIII A podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kapitoly I, II, III, IV, V, VI a VI A, VII, VIII a VIII A jsou schváleny podle zprávy výborové.

Nyní budeme hlasovati o kap. IX a IX A. Předsednictvo min. rady.

K tit. 1, § 2 je pozměňovací návrh pp. posl. Pohla a soudr., který je shodný s pozměňovacím návrhem, který podali pp. posl. Kreibich a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hakkenberga a druhů ke kap. IX, tit. 1, § 2:

Položka 8 milionů Kč na nepředvídané výlohy budiž škrtnuta.

2. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a druhů ke kap. IX, tit. 1, § 2:

Výdaje na disposiční fond vlády v částce 8 milionů Kč buďtež škrtnuty.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP