Budeme míti ještě veliké starosti, přiznávám to, veliké starosti i pro další dobu a mezi prvními starostmi doby, která nadchází, je tato: My musíme uleviti poplatnictvu, musíme uspokojiti státní zaměstnance a při tom musíme udržeti aktivní státní rozpočet. A to je veliká starost a práce, která nás čeká. Tedy příkaz kategorický zní: Zde v této sněmovně nemůže žádný ministr pro příště předložiti rozpočet s deficitem.
Slavná sněmovno! Já jsem přednesl velkou řadu čísel, ale to je už příkazem pro úřad, který já zde po několikáté zastupuji. Říkám vám otevřeně, bylo by mně příjemnějším mluviti bez čísel, mluviti ve všeobecných větách a frázích, ať už politických nebo hospodářských.
Prosím slavnou sněmovnu a všechny pány i paní poslance: Zkoumejte přísně tento rozpočet, který jsme vám z rozpočtového výboru doporučili, ale zkoumejte jej spravedlivě. A já jsem přesvědčen, že i při přísném zkoumání, bude-li spravedlivé, na konec dáte souhlas k návrhu, který vám činím, aby tento rozpočet, jak zde ve zprávě je před vámi, byl vzat po skončení rozpravy všeobecně za podklad rozpravy podrobné. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky na levici.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu, a to předem rozpravu všeobecnou.
Než však udělím slovo řečníkům zapsaným, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby při celé rozpočtové debatě lhůta řečnická činila pro klub maximálně tolikráte dvanáct minut, kolik má klub členů. Při klubech se čtyřmi nebo s méně než čtyřmi členy, jakož i souhrnem pro poslance mimo klub tak zvané divoké, aby činila jednu hodinu.
Jsou snad proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Přistoupíme k debatě generální.
Sděluji předem, že za ministerstvo financí k jednání o rozpočtu a finančním zákonu dostavil se odb. přednosta dr. Vlasák, odb. přednosta Groš a min. rada dr. Janík.
Ke slovu v generální debatě jsou dosud přihlášeni na straně "proti": pp. posl. Hackenberg, Schälzky, Zierhut, Hlinka; na straně "pro": pp. posl. dr. Hnídek, dr. Nosek, Trnobranský a Nejezchleb-Marcha.
Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", jímž je pan posl. Hackenberg.
Posl. Hackenberg (německy): Pánové! V době, kdy se tato sněmovna nachází již v agonii, zabýváme se jedním z nejdůležitějších úkolů, přikázaných sněmovně. Tato sněmovna, která jest již v posledním tažení, má projednati rozpočet pro rok 1926 a usnésti se na něm. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.) Také způsob projednávání rozpočtu ukazuje, v jakém stavu jest tato sněmovna. Pan generální zpravodaj podal zprávu o rozpočtu, ale vážení páni poslanci z většinových stran neměli vůbec zájmu na tom, co generální zpravodaj považuje za nutné říci o tomto rozpočtu. Kdybychom my, poslanci oposičních stran, nebyli považovali za nutné učiniti své poznámky k několika kapitolám státního rozpočtu a zvláště také říci panu zpravodaji něco, co považujeme za nutné, sotva by zde bylo zůstalo několik pánů z většinových stran a pan zpravodaj byl by mohl mluviti před prázdnými lavicemi. Tak veliký jest zájem na tomto důležitém úkolu sněmovny a ukazuje se, v jakém ovzduší má býti projednán státní rozpočet pro příští rok a v jakém bude schválen. Poněvadž jsme to předvídali a poněvadž jsme si řekli, že sněmovna, která ukázala, že není již schopna rozřešiti nejdůležitější svůj úkol, není také povolána, aby se usnášela na státním rozpočtu pro příští rok, bylo by bývalo povinností tohoto parlamentu přenechati projednání státního rozpočtu nově zvolenému Národnímu shromáždění. Generální zpravodaj dr. Srdínko již ve výboru a dnes znovu prohlásil, že není správné, co uvádějí němečtí sociální demokraté a že není odůvodněn návrh, aby projednávání státního rozpočtu bylo přerušeno a přenecháno nově zvolené sněmovně. Se vší vážností a s důrazem prohlásil pan zpravodaj, že jest povinností a právem této sněmovny schváliti státní rozpočet. Pánové, kteří patříte ke koaličním stranám, což pak myslíte, že široká veřejnost neví ničeho, jak jste sami vyjednávali o pracovním programu pro toto scípající Národní shromáždění? (Hluk. - Různé výkřiky.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.
Posl. Hackenberg (pokračuje): Což široká veřejnost neví nic o tom, že jste celé měsíce seděli pohromadě a radili jste se, jaké návrhy mají býti ještě předloženy tomuto Národnímu shromáždění, že se čachrovalo a vyjednávalo o velkém programu, o malém a o ještě menším, a jaký čas zabralo vyjednávání o tom, má-li býti státní rozpočet vůbec pojat do programu koalice? Ale nevyjednávalo se jen před novým svoláním sněmovny, má-li býti státní rozpočet rozdán v první schůzi této sněmovny. Když jsme již v rozpočtovém výboru jednali o rozpočtu, vyjednávali pánové s předsedou vlády Švehlou, za jakých okolností a podmínek mohl by býti státní rozpočet v této sněmovně schválen. Měli jste tedy sami nesnáze, nejen než se sněmovna sešla, nýbrž ještě také za porad o rozpočtu. A tu chcete říci, že to byla a jest bezpodmínečná povinnost této sněmovny užíti svého práva a schváliti státní rozpočet? Pan generální zpravodaj pokouší se to zmírniti tím, že prohlašuje, že nově zvolenému Národnímu shromáždění přísluší právo měniti usnesený státní rozpočet. A když nyní v této skomírající sněmovně máme promrskati státní rozpočet, musíme se přece trochu zabývati také poměry, jimiž trpíme nejen my, nýbrž i vy.
Stále a stále jsme to opakovali, že při takové koalici, jaká se zde utvořila, jest přirozené, že překlenutí rozporů jest trvale nemožné a že tyto rozpory velice často jednotlivé účastníky na sebe nepříjemně upozorní. Když jsme v rozpočtovém výboru mluvili o těchto poměrech, o krisi, kterou prožíváme, poznamenal jsem, že letos předseda vlády jistě nebude moci ujišťovati jako loni, že se koalice těší nejlepšímu zdraví. Na to zpravodaj prof. Srdínko odpověděl, že jest známkou dobrého zdraví koalice, že si zástupci koaličních stran mohli uložiti takovou kázeň, že se zřekli slova v rozpočtovém výboru. (Výkřiky na levici.) To se uvádí jako důkaz zdraví koalice a zpravodaj připojil k tomu ještě naději, že si tato koalice také své zdraví uchová a tak, jak jest nyní sestavena, bude pohromadě i po volbách, a poradil nám, abychom se smířili s neodvratným osudem, abychom podle toho zařídili své stanovisko a již nyní se o tom poradili, jaké stanovisko zaujmeme k této koalici v příští sněmovně. Nuže, my nesmýšlíme tak jako pan zpravodaj, že mlčení členů koalice v rozpočtovém výboru při projednávání státního rozpočtu jest zvláště příznivou známkou zdraví koalice. Naopak, my se domníváme, že toto mlčení jest důkazem, jak koalice jest nemocná. Vůdcové koalice musili se báti toho, co by jednotliví řečníci koaličních stran mohli uvésti v rozpravě a musili se nejen obávati jeden druhého, nýbrž jednotlivci také svých přivrženců. Byl bych si tak rád poslechl některého národního socialistického pána, kdyby byl mluvil v rozpočtovém výboru o kapitole ministerstva pro zahraniční věci a při tom tak se trochu zmínil o tom, jaké stanovisko zaujímá jeho strana k vyslanectví u Vatikánu. Na schůzích pánové příliš mnoho tloukli hubou a hrozili, co všechno udělají. Jejich zástupce vystoupil z vlády - jen jeden, bohužel, nikoliv všichni - a tím způsobil, že se sněmovna v červenci musila rozejíti, že nebylo lze pokračovati ani v jednání o předmětu, o němž se tehdy jednalo. Nestačilo mu, aby se rozprava o aféře Marmaggiho provedla v zahraničním výboru, měla býti provedena v plenu. A ovšem že i venku na schůzích se také slyšelo, že se zástupce Vatikánu nesmí již vrátiti do Prahy, ale také že my musíme zrušiti své zastupitelství u Vatikánu. A nyní budou tito pánové seděti zde na lavicích a zdvihnou ruku pro kapitolu "Zahraničí" a ovšem také pro zastoupení u Vatikánu. My, němečtí sociální demokraté, poskytli jsme vám již několikráte příležitost a poskytneme vám ji také letos, abyste k tomu zaujali zvláštní stanovisko. Několikráte jsme navrhli, aby tato položka z kapitoly "Ministerstvo zahraničních věcí" byla škrtnuta a navrhneme to znovu (Posl. Langr: To bychom také dokázali!) a budete nuceni, kolego Langře, hlasovati proti tomu, aby zastupitelství u Vatikánu bylo zrušeno. (Posl. Langr: Budeme hlasovati, zcela přirozeně!) A podobně smutnou kapitolou bude pro vás kapitola "Kultus". Budete musiti hlasovati pro vydání na církve a zpronevěřiti se svým zásadám.
Právě proto, že víme, že jsou takové rozpory v názorech koaličních stran, rozpory, které jednotlivými událostmi byly a jsou přiostřovány, jsme toho mínění, že taková koalice musí přirozeně počítati s politickými krisemi, že krisi, kterou nyní máme, nelze tak snadno překlenouti a že sněmovna, která prožívá takový stav krise, má býti rozpuštěna. To byly důvody, které nás pohnuly k žádosti, aby rozpočtu neprojednávala již tato sněmovna, nýbrž nově zvolená.
Taková koalice s původními zjevy neustálých krisí může býti udržena pohromadě jen zcela mimořádnými prostředky. Koalice přirozeně způsobí, že parlamentarismus bude podryt. Co se zde odehrává, není přece parlamentní projednávání (Výkřiky na levici.), a nemají-li poslanci rozličných většinových stran ani nejnepatrnějšího zájmu o státní rozpočet a také o jiné velice důležité návrhy, pak je to proto, že vědí, že nesmějí do toho mluviti a že všechno, co se dostane do této sněmovny, jest nezměnitelné. Pan zpravodaj prof. Srdínko dělal si z toho ve výboru ve své závěrečné řeči žerty, že se nepodávají pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu, že on sám sice zamýšlel podati jediný pozměňovací návrh, že však od toho upustil a to po vysvětlení, jehož se mu dostalo od ministerstva. Ano, pánové, což jsme se nenamáhali, abychom při dřívějších projednáváních rozpočtu projevili své zásadní názory a svá mínění, tím že jsme podávali vhodné pozměňovací návrhy? A byl přijat byť jen jediný z těchto návrhů? A měl se tak poslanec některé koaliční strany odvážiti podati návrhy na změnu, byť jen jediné položky rozpočtu! Co by bylo bývalo následovalo? Znovu těžká krise. A my přece víme, že když se projednával rozpočet ve výboru, že jste seděli u pana předsedy vlády Švehly, a radili jste se nejen o pracovním programu pro toto Národní shromáždění, nýbrž také o změnách jednotlivých položek rozpočtu. Nikoliv ve výboru, nikoliv v parlamentním sboru, nýbrž za zavřenými dveřmi se provádí tento čachr. Zajisté nebudete moci popírati, že se takovým způsobem vylučování parlamentu nepřivodilo nic jiného, než že parlamentarismus vůbec byl připraven o důvěru. A to jest nyní také příčinou, že vaši vlastní zástupci mají také nepatrný zájem na projednávání ve sněmovně. Avšak lze zjistiti nejen nepatrný zájem a nesouhlas u poslanců jednotlivých koaličních stran, kteří nejsou ničím jiným než milým hlasovacím dobytečkem, nýbrž ještě mnohem větší než u vás samých jest rozmrzelost u obyvatelstva, a to nikoliv u toho obyvatelstva, které stojí za námi, poněvadž tyto vrstvy věděly, že za poměrů, jaké jsou v československém státě, nebudeme moci jako menšina dosáhnouti velkých úspěchů; rozmrzelost je velká u oné části obyvatelstva, která vás vyslala do sněmovny; pozorujeme to na rozkladném procesu, jenž se děje uvnitř jednotlivých stran. Nechceme prorokovati, ale myslím, že i vy nejste o tom příliš určitě přesvědčeni, že po nových volbách bude koalice znovu pohromadě tak složená a znovu tak silná jako nynější. Nemusíme se zde příliš mnoho sháněti po důkazech, vezměme jen jako důkaz projednávání nynějšího rozpočtu. Nezaměstnáváme se nyní rozpočtovou debatou proto, že by bylo právem a povinností této sněmovny projednati rozpočet a usnésti se na něm, víme již, že zcela jiné okolnosti rozhodují, aby rozpočet byl usnesen ještě před novými volbami. Otázka úvěru zde rozhoduje, a ti, kdož dávají peníze, žádají záruk, a to takových, které spočívají především v řádném schválení rozpočtu. Víme však, že to není jediný důvod. Naléhali-li na projednávání a schválení rozpočtu, měli pánové, kteří sedí ve vládě a mají velení v koalici, ještě jiné důvody. Nyní mají většinu. Jak to bude vypadati po volbách, jest ještě otázkou. Věříme již, že se znovu najde nějaká většina, že budou moci opět sehnati nějakou většinu. (Posl. Bechyně: "Es kommt selten etwas besseres nach!" - Veselost.) Za to jsem velice vděčen kol. Bechyňovi. Ano, myslím, že i Vy budete po nových volbách cítiti, že se komplikace stále zvětšují. A to jest pro nás dobrá naděje, a proto si říkáme: My nejen že toužíme po těchto nových volbách, nýbrž my bychom si přáli, abyste se také v nejbližší budoucnosti jako v jiných státech častěji odvolávali k voličstvu, poněvadž to může způsobiti jen uzdravení politických poměrů. (Posl. Bechyně: Až k Mussolinimu!) Nevím, vedlo-li by to tam, myslím, že může přijíti také něco jiného než Mussolini, totiž pochopení u českého proletariátu, že to tak dále jíti nemůže, nýbrž že je dlužno přivoditi jiné poměry, nikoliv jako v Italii, nýbrž takové poměry, aby se také proletariát ve státě zase vzpamatoval. A jenom strach, bude-li po nových volbách možno dostati včas dohromady většinu pro rozpočet, byl jednou z hlavních příčin, které vedly k tomu, že se rozpočet ještě nyní projednává.
Dříve již jsem řekl, že jest možno udržeti takové poměry, jaké vytvořila koalice, jen násilím, pominutím všech demokratických zásad. Díváme-li se na ústrojí tohoto parlamentního sboru, marně se tážeme, kde je ta demokracie. Vezměte jen do ruky ústavní zákon, a jednací řád poslanecké sněmovny a tažte se, dbá-li se a dodržuje-li se jednotlivých ustanovení zákona, dodržuje-li jich sbor, jenž jest povolán k tomu, aby zákony tvořil a jenž musí míti nejvyšší zájem na tom, aby se zákonu dbalo. Máme na př. v této sněmovně předsednictvo a podle jednacího řádu má předsednictvo rozhodovati o mnoha věcech; předsednictvo má stanoviti dobu trvání schůzí, má stanoviti denní pořad a podávati vhodné návrhy na zahájení nebo konec schůzí atd. Tažme se nyní: Jest to pan předseda nebo předsednictvo, které ve sněmovně rozkazuje? (Posl. Hillebrand [německy]: Proti oposici, ano!) Proti oposici se rychle najde síla, zde se užije jednacího řádu. Avšak pokud jde o postup věcí, tu nesmí rozhodovati pan předseda nebo předsednictvo, zde přichází rozkaz od lidí stojících mimo předsednictvo; a když poslední schůze v červenci, na jejímž denním pořadu a trvání se usneslo předsednictvo, byla tak náhle přerušena, nebylo teprve svoláváno předsednictvo, aby se o tom usneslo, nýbrž stalo se to na rozkaz z venku. Zde není věcí předsedy svolávati schůze a stanoviti denní pořad, jak by bylo zapotřebí, nýbrž všechno závisí na rozhodnutí "Pětky", která poroučí nejen zde, nýbrž při každé příležitosti. Vidíte tedy, jaké jsou poměry ve sněmovně a jakého násilí třeba velmi často užívati, aby se vůbec ještě něco ze sněmovny dostalo. Nuže, pánové zástupci koaličních stran, tak zvaná "Pětka", se dohodli, aby státní rozpočet byl projednán ještě v této sněmovně; dohodli se však také, že státní rozpočet má býti ve sněmovně co možná rychle promrskán. Máme v jednacím řádu ustanovení, za jakých okolností dlužno zavésti řízení pro zvláště naléhavé návrhy, aby bylo lze dosáhnouti rychlejšího vyřízení těchto určitých návrhů. Jest to § 55 jednacího řádu, jenž mluví o zkráceném řízení. A nyní by se mohlo mysliti, že když koaliční strany dospěly k rozhodnutí, že má býti rozpočet v tomto zákonodárném sboru projednán pokud možno v nejkratší době, že užijí ustanovení zkráceného řízení, aby se umožnilo rychlejší projednání rozpočtu. Ale abych vám ukázal, jak to v Československu vyhlíží s právním citem strážců zákona a práva, chci vám jen říci, že si to pánové z velemoudré "Pětky" uspořádali tak, že když chtějí míti o rozpočtu ve sněmovně rychleji rozhodnuto, nesmějí užíti zkráceného řízení, nýbrž že to musejí udělati obráceně; bude-li se projednávati obyčejně, bude možno vyříditi rozpočet rychleji. Jest smutné, že byl vůbec učiněn jen pokus o taký výklad; popíráme, že by to bylo podle práva možno, neboť není sporu, že to bylo zcela libovolné vykládání jednacího řádu, jímž mělo býti umožněno takové promrskání státního rozpočtu. Pan generální zpravodaj již v rozpočtovém výboru a také zde poukázal na to, že rozpočet se projednával v dlouhých schůzích, a že oposice měla dosti příležitosti zaujati stanovisko k rozpočtu v řečích trvajících celé hodiny. Pan generální zpravodaj prohlásil, že počet hodin, po které se rozpočtový výbor zabýval projednáváním rozpočtu, byl větší, než kolik stanoví § 55, odst. 9 jedn. řádu jako nejmenší počet pro zkrácené řízení. Prohlásil zde dnes také, že jest to zvláštní zásluha, již dlužno uznati, že rozpočet letos byl podán tak včas a že můžeme v příštích letech právem poukázati na to, aby to, co bylo možné letos, bylo umožněno i v příštích letech, a navazuje na to poznamenal, že dlužno zvlášť také zdůrazniti, že rozpočet již nyní byl předložen zákonodárnému sboru k projednání, takže projednání v rozpočtovém výboru mohlo býti vyřízeno v krátké lhůtě, a že se tedy takto sněmovna dostává v pravý čas k projednání státního rozpočtu. Ale my jsme zcela jiného mínění než pan dr. Srdínko. Nejde o to, kolik hodin bylo v rozpočtovém výboru mluveno o státním rozpočtu, nýbrž o to, jak hodiny byly rozděleny. A když odstavec 9 §u 55 jedn. řádu praví: "Jde-li o řádný státní rozpočet, nesmí býti lhůta podle odst. 3. výboru daná kratší než tři neděle a lhůta v plenu sněmovny podle odst. 7 kratší než 14 dnů", a když dále jest v tomto ustanovení jednacího řádu, že mimo to v uvedené době má býti konáno nejméně 10 schůzí výborových po 4 hodinách a nejméně 6 schůzí sněmovny po šesti hodinách, pak jest tím zároveň řečeno, že rozpočet nesmí býti promrskán v dlouhých schůzích, že se musí poslancům poskytnouti možnost a příležitost, aby státní rozpočet řádně prozkoumali. A jak tomu jest u nás? Bylo to uděláno tak, že ve čtvrtek byl státní rozpočet podán, téhož dne večer byl přikázán zpravodaji a již v pátek se začal státní rozpočet projednávati ve výboru, aniž poslanci měli potřebný čas, aby podrobně prozkoumali jednotlivé kapitoly a položky. Projednávání v nepřetržitých schůzích se protahovalo do pozdních nočních hodin, pak se časně ráno zase začínalo, a to chcete nazvati vážným projednáním státního rozpočtu! Odstavec 9 §u 55 praví, že schůze mají trvati 4 hodiny, praví dále, že se ve výboru má projednávati 3 neděle, aby byl čas prozkoumati státní rozpočet a projednati jej. A jak jen bylo možno, aby se státní rozpočet ve výboru takto projednával? V předsednictvu poslanecké sněmovny dohodli se již na tomto způsobu projednání státního rozpočtu. Pan předseda rozpočtového výboru a jeho generální zpravodaj, pan dr. Srdínko, to byli, kteří, když bylo zahájeno jednání, prohlásili, že za všech okolností musí býti dosaženo toho, aby rozpočtový výbor v sobotu ukončil své porady, aby rozpočet v úterý, totiž včera, mohl býti předložen poslanecké sněmovně. Za všech okolností prý se toho musí dosáhnouti! A nejen proto, že se obávali, že by zástupci většinových stran právě jako v loni mohli rozpočet kritisovati, nýbrž spíše, aby se dosáhlo toho, aby se státní rozpočet, jak si toho přáli, již nyní mohl začíti zde projednávati, musili se zástupci většinových stran zříci slova. A když jsme dnes také trochu zúčtovali s panem drem Srdínkem a projevili jsme, jaké máme mínění o jeho osobě, stalo se to nikoliv v poslední řadě pro jeho chování v rozpočtovém výboru.
Ve všeobecné rozpravě v rozpočtovém výboru uvedli jsme spoustu argumentů, a bylo by bývalo povinností generálního zpravodaje na ně odpověděti. Ale odehrál se neslýchaný postup, že se generální zpravodaj při všeobecné rozpravě v rozpočtovém výboru vzdal závěrečného slova a odkázal nás na podrobnou rozpravu. A teprve po ukončení podrobné rozpravy uznal generální zpravodaj za nutné ve svém závěrečném projevu napadnouti oposici a udíleti jí rady, když jsme již neměli příležitosti, abychom se ve výboru k těmto vývodům vrátili. A pánové, úmysl promrskati rozpočet v této formě vedl nejen k tomu, že se zástupci většinových stran vzdali řečí a odpovědí, nýbrž že také při prvních kapitolách páni ministři nepovažovali za nutné odpověděti na argumenty poslanců oposičních stran. Rozumí se samo sebou, že oposiční strany, když se dověděly o tomto úmyslu koalice a předsednictva, musily si říci, že rozhodně nelze si dáti líbiti takové porušení jednacího řádu a takové nakládání s oposicí. Rozumí se samo sebou, že my sociální demokraté, kteří jsme v této sněmovně vedli již tak mnohý obranný a také útočný boj, nechtěli jsme si dáti líbiti takové jednání a ovšem že jsme si řekli, že musíme zameziti takové promrská ní rozpočtu, na jaké se pomýšlelo. Všech 25 referentů mělo, jak to bylo úmyslem koalice, jeden po druhém podávati své zprávy a místo podrobné rozpravy, jaká jest předepsána v jednacím řádu, měla pak býti provedena rozprava o všech 25 kapitolách najednou.
Pan zpravodaj ve svém závěrečném projevu prohlásil, že koalice zvítězila v boji, který se vedl v rozpočtovém výboru, že se prý koaličním stranám podařilo proraziti s tím, co zamýšlely, totiž aby státní rozpočet byl do soboty vyřízen. Jen se netažte, jakými prostředky se to stalo a jak projednávání rozpočtu vypadalo! Víme již, že při zdejším jednacím řádě nelze tak jako ve starém Rakousku odstraniti parlamentární nemravy, nelze tak jako se činilo ve starém Rakousku užíti obstrukce, zabrániti násilí. To víme. Proto přece jste si udělali takový jednací řád. My jsme tedy s tím nepočítali. Náramně se mi líbí, když čeští sociální demokraté mají z toho radost, že ustanovení jednacího řádu tak vyhlížejí. To jest náramně potěšitelné. Nuže, věděli jsme již, že svým obranným bojem, jejž jsme byli nuceni podstoupiti, nedosáhneme velkých výsledků. Avšak dosáhli jsme přece toho, že jste nemohli prosaditi, jak jste chtěli, aby rozpočtová rozprava byla provedena jedním dechem, aniž bychom se pustili do podrobné rozpravy. Co jsme podstoupili, byl obranný boj proti násilí. Nenapadlo nás a také jsme nedoufali, že obstrukcí budeme moci znemožniti projednání rozpočtu v této sněmovně. Víme již, že jste si jako obstrukční strana ve starém Rakousku nashromáždili zkušenosti a že jste těchto svých zkušeností také použili usnášejíce se na jednacím řádu pro toto Národní shromáždění. Nemusíme snad vykládati rozdíl, jaký jest mezi obstrukcí a obranným opatřením, k němuž jsme zde sáhli. Jsou mezi námi mnozí, kteří měli ve starém Rakousku příležitost poznati vaši obstrukční činnost a jsou mnozí, kteří sami také zakusili, jak vytrvale jste mohli užívati obstrukčních prostředků, abyste ochromili parlament, často v době, kdy pracující obyvatelstvo bylo by mělo velmi veliký zájem na splnění nějakých lidových nezbytností. Ve starém Rakousku se prováděla obstrukce nejen k obraně proti násilným opatřením, nejen proti zneužití §u 14 nebo nějakému užití tohoto paragrafu, nýbrž dělali jste obstrukci (Posl. Dyk: Obstrukci proti jazykovým nařízením za Badeniho dělali jste s nacionály německými!) Rád bych vás upozornil, že jak i ve starém Rakousku, tak také zde v Československu nejsme toho mínění, že se veliké otázky dají řešiti nařízeními. Když jsme ve starém Rakousku zaujali stanovisko proti Badenimu, stalo se to právě pro zneužití, jež s tím tropil. Ale jest dobře, že si pan kolega Dyk vzpomíná na dobu Badeniho a to na doby, kdy jeden z jeho klubovních kolegů, dr. Kramář, zhanobil parlament, neboť on to byl, jenž přivedl policii do parlamentu proti oposici. Není to čestná vzpomínka pro vás a pro vaši stranu. (Posl. Dyk: Proti násilí násilím to je docela jednoduché!) Víme již, že jste násilníci a máme-li radost, že budou brzy volby, pak je to proto, poněvadž doufáme, že vás spoličkují vaši vlastní lidé za vaši násilnou politiku, což vám patří. (Posl. Dyk: To mě z vašich úst těší!) Již dříve jsem mluvil o tom, že rozpory, které povstaly ve vašich stranách, byl dodán důkaz, jak vaši straníci soudí o vašem jednání. Vezměte jen do ruky - Macharovy básně z poslední doby a čtěte, jak o vás soudí jeden z vašich nejlepších lidí. Vezměte Engliše, Stránského a všechny jiné lidi, kteří vyšli z vašeho tábora, jak o vás soudí! Pak zkrotnete a přestanete mluviti o násilí, když uvážíte, jak vaši lidé sami soudí o vás, jak daleko jste svou taktikou došli s demokracií. (Výkřiky posl. Dyka.) Pánové, vracím se ještě k obstrukci a poukazuji na to, že ve starém Rakousku dělali obstrukci lidé, kteří zde v Československu jsou pověřeni ochranou pořádku. Myslíme-li zpět na obstrukci ve starém Rakousku, nemáme na mysli jen Lisého, Fresla, Choce a Klofáče, nýbrž máme také v předsednictvu této slavné sněmovny pána, jenž byl velice činný při obstrukci a dovede dělati rozdíl mezi obstrukcí a tím, co jsme podnikli zde v československém parlamentě na obranu před násilím. On již ví a vy všichni, kteří jste to také prodělali, také víte, že se obstruovalo nejen proti násilí, nýbrž že se ve starém Rakousku také někdy dělala obstrukce v době, kdy obyvatelstvo čekalo na splnění hospodářských nezbytností.
Většině bylo velice nepříjemné, že jsme šli do rozpočtového výboru, že jsme tam prováděli kritiku a že jsme se účastnili jednání. Bylo vám, pánové, velice nepříjemné, že jste byli nuceni zabývati se delší čas projednáváním rozpočtu, než jste očekávali. To nebylo jen velice nepříjemné, nýbrž také velice unavující. Když dnes mluvil pan generální zpravodaj, bylo na něho pokřikováno a vyčítalo se mu, že nevydržel během rozpravy v rozpočtovém výboru. Nesmíte mu zazlívati, že mu bylo za těžko vytrvati přes celé jednání a že se ho účastnil jen krátkou dobu. Námaha byla přirozeně pro jednotlivce příliš veliká. Ale pánové, přihlížíte-li k tomu, že nejdůležitější osoba při projednávání rozpočtu, totiž pan generální zpravodaj, jenž má vyslechnouti všechny argumenty a na ně odpověděti, neměl možnosti setrvati ve výboru při poradách, jak to chcete označiti za vážné projednávání rozpočtu? Tu uznáte, že jest pochopitelné, že jsme se postavili na obranu, že jsme byli nuceni vésti obranný boj proti těmto methodám.
Nyní jste byli nad tím rozezleni a zvláště proto, že nejen my, jednotliví poslanci, jsme se odvážili konati v rozpočtovém výboru svou povinnost, nýbrž že také předseda našeho klubu se odvážil jíti s námi do rozpočtového výboru a protestovati proti pokusům o násilí. A tu jste prohlásili, že to je něco neslýchaného. Četl-li někdo "Pozor" z minulé soboty, našel tam o tom článek. To jest olomoucký časopis; to jest příznačné a ukazuje to také pramen, odkud tato zpráva pochází. Čtěte tuto zprávu, v níž stojí, že německý místopředseda poslanecké sněmovny bude nucen složiti svou funkci jako místopředseda. (Výkřiky na levici.) V této zprávě stojí, že koaliční strany prohlásily německému místopředsedovi, že se nedá sloučiti s jeho úřadem jako místopředsedy, aby byl členem rozpočtového výboru a dělal tam oposici. Oznámila prý to koalice místopředsedovi. Dovolil bych si dotázati se vás, kteří pánové z koalice to byli, kteří oznámili našemu soudruhu dru Czechovi nebo nám, že se to nedá sloučiti. Dostali byste se do rozpaků proto, poněvadž nikdo z "Pětky" nic takového nám nebo našemu soudruhu dru Czechovi neoznámil. To, co bylo napsáno v "Pozoru", našlo svůj ohlas také v Praze. Nalezli jsme v "Českém slově", v "Právu lidu" a také v "Národní Politice" podobné články jako v "Pozoru", kde bylo zaujato velice ostré stanovisko proti našemu předsedovi a bylo zdůrazněno, že se nedá sloučiti s úřadem místopředsedy, aby vedl oposici v rozpočtovém výboru, že to jest nepřístojnost a že takový muž nemůže býti místopředsedou sněmovny. Tak daleko jste zašli, jako by námi volený místopředseda mohl nebo musil býti důvěrníkem koalice. Což myslíte, že máme důvěru k místopředsedům a k předsedovi sněmovny, které jste zvolili, a myslíte, že souhlasíme s jeho činností nebo s činností předsednictva? Nikoliv, samozřejmě nikoliv, nemůžeme souhlasiti! A místopředseda menšiny, nebo místopředseda zvolený oposicí právě tak nemůže býti nikdy vaším důvěrníkem. Rozumí se samo sebou, že ve starém policejním státě rakouském - a chcete se přece pořád odrakouštiti - vámi navržený místopředseda Zázvorka nebo Žáček, ať to byl kdokoliv, nemohl býti důvěrníkem jiných, nýbrž byl vaším důvěrníkem. Má býti neslučitelno (Různé výkřiky na levici.), aby námi zvolený místopředseda sněmovny byl členem rozpočtového výboru, má býti neslučitelno, aby jako zvolený poslanec směl protestovati proti tomuto násilí, proti porušení jednacího řádu! Podle vašeho mínění měl by si dáti náhubek. (Výkřiky posl. Hillebranda.) Nesměl by užíti svého práva, konati svých povinností jako zvolený poslanec, poněvadž jest funkcionářem v této sněmovně. Dali jste si tutéž otázku u českého místopředsedy Žáčka ve staré rakouské sněmovně, jenž činně obstruoval, jenž prováděl technickou obstrukci proti rozpočtovému provisoriu v rozpočtovém výboru? Dali jste si tuto otázku, když jste ve staré rakouské sněmovně měli místopředsedu v osobě zemřelého soudruha Tusara, je-li to slučitelné s tímto úřadem zároveň pracovati pro odtržení jednotlivých zemí a území od starého Rakouska? Nebo přihlíželi jste k neslučitelnosti dříve, když jeden měl úřad a hodnosti a druzí dělali obstrukci, nebo považovali jste dříve za neslučitelné, když zde v této sněmovně pan P. Šrámek, ministr koalice, zaujal stanovisko proti usnesením, která byla schválena v koalici, a hlasoval proti nim, proti tomu, na čem jste se mezi sebou dohodli a k čemu jste se zavázali? Bylo to slučitelné? Vy nám chcete předpisovati, chcete nás poučovati, chcete nám dávati pokyny o slušnosti, o parlamentárních mravech, o chování našeho předsedy! Samo sebou se rozumí, že to zcela ostře odmítáme a že jsme nuceni zaujmouti velice ostré stanovisko proti takovému parlamentnímu názoru. Ale v "Českém Slově" a v "Právu Lidu" bylo nejen pracováno těmito argumenty, nýbrž jak "České Slovo" tak také "Národní Politika" šly ještě dále a sprostým nenávistným osobním způsobem počaly vésti boj a nadhodily otázku, zdali námi zvolený místopředseda poctivě si zaslouží platu místopředsedy a zda by mu neměl plat býti zastaven. (Hluk. Různé výkřiky.)