Dále máme z této akce ministerstva zahraničí podporovány různé organisace, a to Čsl. červený kříž dostává podporu, dále ruský historický archiv, vědečtí pracovníci ruští, a to celkem podporuje vláda 153 řádných, mimořádných universitních ruských profesorů a vědeckých pracovníků s rodinami. Náklad měsíční je 183 tisíc Kč. Pak je ukrajinská universita v Praze, která měsíčně stojí 60.000 Kč.
Přistupuji nyní ke kap. XI. Ministerstvo nár. obrany. Zvyšují nebo snižují se výdaje u nás na národní obranu? V r. 1922, kdy nastoupila přítomná koaliční vláda, byl rozpočet ministerstva nár. obrany 3.108,000.000 Kč. Vedle investic na r. 1923 snížil se(Posl. Hillebrand [německy]: Musíme přece šetřiti a proto zavíráte školy!) My šetříme! (Výkřiky německých soc. dem. poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o zachování klidu.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): V roce 1922 byl rozpočet nár. obrany nejvyšší. (Trvalé výkřiky německých poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám znovu o zachování klidu.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Vláda koaliční však od této doby snižuje státní rozpočet ministerstva národní obrany, takže roku 1923 činil již 2.7 miliardy, na rok 1924 pouze 2.299 milionů, na rok 1925 tento rozpočet ministerstva nár. obrany byl snížen dokonce na 1 miliardu 845 milionů. Tedy mohu pány ujistiti, že zde se šetří nejvíce, poněvadž rozpočet ze 3 miliard a 100 mil. snížen byl na 1.845,000.000 Kč.
Na příští rok i tento investiční rozpočet nár. obrany jest obsažen v řádném rozpočtu, takže není možno mluviti o tom, že zvyšujeme rozpočet na vojsko. (Výkřiky německých poslanců.)
Také stav důstojnictva byl restringován, a to 31. prosince 1924 byl počet důstojníků 10.006, 30. června 1925 bylo 9.707 důstojníků, a od toho je třeba odpočísti asi 3% osob, které byly restringovány, takže počet důstojnictva se opět percentuelně značně snížil oproti roku 1924.
Co se týče služby vojenské, je známo, co pan ministr nár. obrany prohlásil, že služba vojenská příštím rokem bude snížena z 18 měsíců na 14 měsíců, tedy ne tři roky, jako jsme byli v Rakousku tomu zvyklí, nýbrž služba presenční bude trvati pouze 14 měsíců.
Pánové, vy si stěžujete na tato vydání, která se snižují. Nemyslete si, že nám je příjemno (Posl. Taub [německy]: Vy sám jste loňského roku označil náklad na militarismus za neslýchaný, a výsledek jest, že letos máme ještě více!) My máme letos o něco více, poněvadž v tom jsou také investice. (Opětné výkřiky německých soc. dem. poslanců.) Pánové, my bychom byli rádi, aby tento rozpočet mohl se ještě více snížiti a aby případně výdaje na vojsko mohly odpadnouti, ale my začínati nemůžeme. Jsou jiné státy kolem nás, které nám musí ukázati cestu, jak se odzbrojuje, a pak Československá republika nebude poslední, která velmi ráda ty výdaje sníží na nejnižší míru. (Trvalý hluk. - Předseda zvoní.)
Naše armáda má však také činnost mírovou. (Výkřiky německých poslanců.) Ve své zprávě vykázal jsem osvětovou a výchovnou činnost v naší armádě, která provádí na př. boj s negramotností. R. 1922 nastoupilo do vojenské služby přes 5000 analfabetů. Během doby byla jich polovina propuštěna a druhá polovina byla vycvičena a byla propuštěna již se znalostí čtení a psaní. (Výkřiky německých poslanců.) Pořádají se v naší armádě také kursy zemědělské a živnostenské. Podal jsem rovněž tištěný výkaz, kolik těch kursů bylo zemědělských, živnostenských a případně jiných, jazykových: českých, německých a podobně.
Naše armáda má také svoje zábavné kroužky pěvecké, hudební kroužky a svoje zátiší, na které miliony do roka sežene, aby tam vojín v době mimoslužební mohl důstojným způsobem své hodiny tráviti. Poukazuji na data ve zprávě, kterou jsem předložil.
Přicházím nyní ke kap. XIII. Ministerstvo školství a nár. osvěty. Není třeba, abych se letos dlouho zdržoval u této kapitoly, poněvadž byla právě včera skončena třídenní rozprava o záležitostech školských. (Výkřiky německých poslanců.) Poukáži jen na rozpočet této kapitoly, jak se rozvíjel v řadě roků. Na rok 1919 bylo 150,000.000 Kč věnováno na školství, na rok 1920 203,000.000 Kč, ale vydáno 273,000.000 Kč. Na rok 1921 bylo povoleno 838,850.556 Kč a vydáno 710,459.327 Kč, na rok 1922 bylo povoleno 954,071.228 Kč a vydáno mnohem více 1.149,318.481 Kč. (Posl. Taub [německy]: To je znamení, že je to málo!) Rozdíl panu kolegovi ihned vysvětlím! Na rok 1923 bylo rozpočteno na školství 867,895.196 Kč, vydáno však 1.154,420.095 Kč, na rok 1924 rozpočteno 845,921.810 Kč a vydáno 1.087,000.000 Kč. (Posl. Hillebrand [německy]: Může mluviti, co chce, ty číslice přece jen nejsou správné! Již od tří let jste nám dlužen odpověď na obvinění, že ty číslice jsou vylhány!)
Předseda (zvoní): Volám pana posl. Hillebranda za tento výrok k pořádku!
Zpravodaj posl. dr.. Srdínko (pokračuje): Panu kolegovi, který se táže, proč bylo vydáno více na školství, než rozpočteno, sdělím, že více bylo vydáno proto, že mezi tím zvýšily se příjmy učitelů a stát musí vypláceti zemím zálohy na učitelské platy, které dělají ročně asi 400 milionů.
Potěšitelná a velmi radostná je zpráva, kterou podává správa ministerstva školství, která se stará o lidovýchovu. Počet knihoven za trvání republiky v celém státě se nesmírně zvýšil. Roku 1920 jsme měli obecních knihoven 3.343, roku 1924 10.403, z toho německých 2.645, československých 7.713. Příjmy těchto knihoven byly celkem v roce 1924 12,615.869 Kč, na to obce přispěly obnosem 9,977.412 Kč. Tedy knihovnictví velice se rozhojnilo a bez knihoven máme dosud ještě 1.545 obcí českých a 634 německých. Jsou to ony menší obce, které podle zákona mají zaříditi knihovny nejdéle do konce roku 1929.
Nebudu unavovati statistikou, jak mnoho se čte a mnoho-li lidí si knihy vypůjčuje. Poukáži jen ještě na lidové knihovny na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nebylo lze prováděti zákon o obecních knihovnách stejným tempem jako v ostatním státě. Na Slovensku bylo v roce 1924 160 putovních knižnic, státem založených, 135 obecních knihoven, státem podporovaných, 280 veřejných knihoven obecních a 14 nemocničních a vězeňských knihoven, dohromady 589 knihoven. Roku 1925, kdy nařízeno bylo provádění zákona o veřejných knihovnách také na Slovensku, objednaly si obce kolekce knih pro své knihovny. Celkem objednáno bylo 1000 knihoven pro Slovensko, a to od Matice slovenské a vedle toho od Sv. Vojtěcha 800 knihoven. Tedy celkem k počtu 589 náhle veliký přírůstek.
Tato data statistická o lidovýchově jsou u nás velice potěšitelná, a já jen vyslovuji vděk tomuto oddělení ministerstva školství a přeji si, abychom v tomto tempu, jak se nyní pracuje, pokračovali, poněvadž právě na vzdělání lidovém spočívá politická vyspělost, politická zralost národa. Přejeme si, aby nejširší vrstvy lidové všech národů, které v tomto státě žijí, byly politicky vzdělány.
Nyní přistupuji k některým věcem kap. XIV. Je to hlavně příjmová stránka ministerstva financí. (Výkřiky německých poslanců.) Přímé daně na rok 1926 jsou preliminovány skoro stejným obnosem, jako byly preliminovány na r. 1925, tedy žádné zvláštní snížení ani zvýšení. U daně pozemkové, třídní daně, domovní a činžovní daně domovní jsou celkem obnosy stejné. U osobních daní preliminuje se na výdělkové dani podniků povinných veřejným účtováním více o 32 mil. podle účinů r. 1924 a 1925. Mírně je zvýšena daň důchodová - o 13.1 mil. - a daň z příjmů je zvýšena v prelimináři o 195 milionů. Veškeré přímé daně jsou celkem zvýšeny o 260 milionů proti r. 1925. Daň z obratu a přepychová je preliminována stejným obnosem na r. 1926, jako na r. 1925. (Výkřiky německých soc.-dem. poslanců. - Předseda zvoní.)
Cla se preliminují o 37 milionů níže, podle výsledků, které byly v r. 1924 a 1925. Spotřební daně: Dávka z lihu se preliminuje stejně vysoko, daň z cukru je preliminována o 8 milionů více, všeobecná daň nápojová na venkově je preliminována o 31 milionů více, ve městech je preliminována stejně. Daň z masa na venkově je preliminována výše o 3·5 milionů a v městech níže o 1 milion.
Potravní daň na čáře je preliminována stejně okrouhle 18 milionů, daň z uhlí je preliminována skoro stejně jako loni, méně o 10 milionů, daň z vodní síly je preliminována (Výkřiky poslanců něm. soc.-dem. - Předseda zvoní.) o 8 milionů níže; jak skutečně výsledky v r. 1925 ukázaly. Kolky mají vynésti o 63 miliony více, právní poplatky o 64 miliony více, taxy o 55 milionů více. Daň z jízdních lístků má vynésti 150 milionů, t. j. o 20 milionů více nežli v r. 1925, daň přepravní je zvýšena v prelimináři o 81 milionů. (Výkřiky německých soc.-dem. poslanců. - Předseda zvoní.)
Dávka z jízdného za osobní dopravu - to je nová položka - okrouhle 50 milionů, dávka z telefonních poplatků, - také nová položka - 26·8 milionů, a nová položka, daň za úřední výkony, 79·2 milionů.
Monopoly: Sůl, sladidla, výbušné látky jsou preliminovány skoro stejně jako v r. 1925. Výnos tabáku, státní loterie, bankovního úřadu, preliminuje se na rok 1926 stejně jako r. 1925.
Všeobecná pokladniční správa, tedy nová kapitola B a C, která byla preliminována pro r. 1925 celkem obnosem 641 milionů, je v prelimináři stanovena výš o 251 milionů, tedy okrouhle o 1/4 miliardy.
Cla jsou preliminována na příští rok o něco níže a výnos jejich vyplývá z tohoto přehledu. V r. 1923 vynesla dovozná cla 810,120.654 Kč, v r. 1924 897,898.969 Kč a za prvé pololetí r. 1925 402,961.521 Kč.
Platba na dávku z majetku do konce prosince 1924 činila 4.412,293.000 Kč, od 1. ledna do 31. srpna 1925 splaceno bylo 416,535.000 Kč, takže až dosud na dávku z majetku a přírůstku na majetku bylo zaplaceno 4.828 milionů, blížíme se tedy sumě 5 miliard. (Posl. Hillebrand [německy]: Mluvte o této kapitole, to je důležitá věc, tu můžete beze všeho o tom mluviti! Ukažte, jak se v tomto státě vládne! Pracujete s porušováním ústavy!) To se lehko řekne, ale špatně dokazuje. (Výkřiky německých soc.-dem. poslanců. - Předseda zvoní.)
Ve své zprávě vykázal jsem státní dluh republiky Československé ke stavu 31. července 1925: vnitřní dluh 21.155 mil., zahraniční 5.339 mil. a dluh přibližně odhadnutý podle mírových smluv 3.259 mil. Ve své zprávě uvedl jsem úhrn 29.754 milionů.
Můžeme všimnouti si toho, jak se náš státní dluh zvětšoval od r. 1919 do r. 1923, pokud máme tištěné státní účetní závěrky. R. 1919 ke konci měli jsme státní dluh 3.745 mil., r. 1920 7.285 milionů, r. 1921 13.391 milionů, v r. 1922 19.050 mil. a v r. 1923 22.218 milionů.
Pro r. 1924 státní účetní závěrka nebyla dosud sestavena, ale podle prozatímního vyšetření činil státní dluh ke dni 31. prosince 1924. resp. 1. ledna 1925 kontrahovaný a převzatý, 24.595 milionů a ke dni 31. července 1925 stav kontrahovaného a převzatého dluhu je 25.685 milionů.
V tom výkaze, který jsem uvedl ve své zprávě tištěné, uveden jest stav státního dluhu ke dni 31. července 1925 sumou 29.754 miliony. Rozdíl proti číslicím nahoře uvedeným, mezi kontrahovaným a převzatým dluhem a touto číslicí, jest v tom, že do výkazu dluhu byl pojat také odhad předválečného zajištěného a nezajištěného dluhu dosud nepřevzatého. Tím z toho vyplývá suma, kterou ve své tištěné zprávě uvádím.
Při kapitole, kterou uvádí rozpočet ministerstva obchodu, možno si všimnouti rozvoje našeho zahraničního obchodu. Bilance obchodní, jak jest pánům známo, jest stále aktivní, v posledních třech letech ne tak jako v prvých letech, přes to však jest stále aktivní a je naděje, že i letos budeme míti, poněvadž již za prvé pololetí jest aktivní, rovněž obchodní rok aktivní.
Tato bilance za léta od r. 1920 do přítomné doby jest tato. R. 1920 měli jsme aktivum 4.185 milionů, r. 1921 4.878 milionů, r. 1922 5.390 mil., r. 1923 2.383 mil., r. 1924 1.159 milionů. Vyplývá to z toho, že jsme musili dovézti velké množství obilnin z ciziny, pročež naše obchodní bilance byla zatížena touto dávkou a velmi se snížila. Ale za prvé pololetí r. 1925 máme obchodní bilanci zase aktivní 874 miliony.
Nejen obchodní bilance, nýbrž i naše platební bilance příznivě se vůči cizině vyvíjí, poněvadž jedna položka nám napomáhá, a to jest zvýšený ruch cizinecký, jak v lázních tak ve velkých městech. Počet cizinců stoupl r. 1924 proti r. 1923: ve Františkových lázních z 2000 na 6000, v Karl. Varech z 15.000 na 35.000, v Mariánských lázních z 9000 na 22.000, v Píšťanech z 1600 na 4400, ve Smokovci ze 600 na 2000. Kromě toho návštěva cizinců v Praze - mám výkaz jen pro Prahu - stoupla za r. 1925 ze 44.000 v r. 1924 na 59.150 osob cizích.
Rovněž potěšitelná je doprava, jak dovoz tak vývoz, po Labi a Vltavě. Vývoz je daleko větší po Labi a Vltavě, neboť jsme vyvezli v r. 1924 1,326.000 tun, a dovezli jsme po Labi a Vltavě pouze 766.000 tun. Za to po Dunaji je vývoz menší a dovoz větší. Vyvezli jsme r. 1924 po Dunaji 159.000 tun a přivezli jsme 302.000 tun. Po Odře bylo celkem dopraveno 154.000 tun. Co se týče naší účasti na dopravě v terstkém přístavu, jsou zajímavá čísla pro všechna léta, ale i pro r. 1924, ze kterých vyplývá, že z Terstu do republiky přivážíme více, než přes Terst do ciziny vyvážíme. Tedy terstský přístav slouží nám více za importní než za exportní.
Nyní přistupuji k rozpočtové kapitole: Ministerstvo pošt a telegrafů. Tento podnik zaměstnává po restrikci stálých zaměstnanců 34.582 a částečně zaměstnává 5.762 osob. Restrikce, která byla provedena u pošt, zasáhla okrouhle 5000 osob. Velmi potěšitelným je rozvoj našeho šekového úřadu. Nás šekový úřad je vzorně veden a je třeba aspoň jednou za rok upozorniti několika čísly na rozvoj tohoto úřadu. (Výkřiky německých poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Proti roku 1924, který končil stavem 81.000 účastníků, jeví se již za osm měsíců tohoto roku přírůstek majitelů účtů 4090. Vzrůstá také počet transakcí na účtech provedených, jako jsou vklady, výplaty, přípisy, odpisy, jichž počet se stále zvyšuje. Celkový peněžitý obrat v šekovém řízení, ač jeví tendenci nestejnoměrnou, je svojí ohromnou výší také měřítkem vývoje ústavu. Postupné snižování oběhu peněz, které se přizpůsobovalo soustavě hospodářských čísel a vzestupu koruny, projevovalo v postupu deflace od roku 1921 svůj vliv i na výši peněžního obratu u šekového úřadu. Obrat, který dosáhl r. 1921 částky 162 miliardy, v r. 1922 byl 153, v r. 1923 145 miliard. přes to v r. 1924 stoupl opět v důsledku stupňované intensity používání šekového řízení na 165 miliard, a činí do konce srpna tohoto roku 108 miliard. Pohledávka majitelů účtů, která zůstala po tři léta téměř stabilní, je okrouhle asi 2400 milionů. Šekový úřad má však mnohotvárnou činnost také na jiném poli, a zvláště nová jeho působnost je, že zastupuje Náhradovou banku pro pozemkovou reformu, jejíž působení v zájmu rychlého postupu pozemkové reformy a na prospěch hospodářsky slabých nabyvatelů půdy zdárně pokračuje. Hospodářská činnost šekového úřadu vykazuje, ačkoliv zařízení jeho náleží k nejlevnějším ze všech zařízení státních, velmi příznivé výsledky. Ústav ukládá podle zákona výtěžky své činnosti do reservního fondu, který dosáhl koncem r. 1923 zákonité předepsané 5%ní výše vkladů na konci roku v celkovém obnosu 117 mil. Kč a odvedl s přebytkem za minulý rok, který činil 67 mil., poštovní správě 198 mil. Kč. Tento příjem možno ovšem pozorovati pouze v rámci hospodaření celé poštovní správy, k níž přináleží poštovní úřad šekový jako součást státního podniku "Československá pošta", a to zvláště se zřetelem na to, že poštovní úřady obstarávají bezplatně agendu poštovního šekového úřadu.
Ke kapitole "Rozpočet ministerstva železnic" přidal jsem celou řadu výkazů a nechci slavnou sněmovnu nějakými podrobnostmi zde unavovati. Jen na jednu potěšitelnou okolnost chci poukázati, že výkonnost zaměstnanců u železnic potěšitelně stoupá. Spotřeba normální paliva na lokomotivách na 1 strojový kilometr v kilometrech činila v r. 1912 28·2, v r. 1919 stoupla na 40·9, v r. 1924 klesla zase tato spotřeba na 29.3. Spotřeba normální paliva na lokomotivách na 1000 hrubých tunových kilometrů přibližuje se r. 1924 k číslici před válkou v r. 1912. Výkon 1 lokomotivy ročně ve strojových kilometrech, který byl v r. 1912 38.520, v r. 1924 zase se blíží a dosáhl již čísla 35.557. Na 1 zaměstnance vozební služby připadá strojových km v r. 1912 6460, v r. 1924 6641. Na 1 zaměstnance vozební služby připadá 1000 hrubých tunových kilometrů, v r. 1912 1268, v r. 1924 1280·5. Tedy výkonnost zaměstnanců na železnicích potěšitelně stoupá, a to považuji jako zpravodaj rozpočtu za nutné zde zdůrazniti.
V kapitole "Rozpočet ministerstva zemědělství" je potěšitelný rozvoj zemědělského školství. Máme celkem 260 zemědělských škol. V tom nejsou počítány školy vysoké. Na všech těchto zemědělských školách, vyjímaje školy vysoké, v r. 1923 24 bylo 9843 žáků. Z toho bylo 8531 hochů a 1312 dívek. Zvláštní péče je věnována zemědělskému školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Ve školním roce 1925/26 vyučuje se na Slovensku na 24 zemědělských školách, z nichž jsou 2 vyšší, 6 rolnických, 5 od orných, 3 jednoroční, 1 specielní, 3 hospodyňské, 1 státní a 1 ovocnicko-vinařská. Další školy v nejbližší době budou na Slovensku zřizovány. Na Podkarpatské Rusi přikročuje se k novostavbě jedině nižší hospodářské školy v Mukačevě. Velmi utěšeně rozvíjejí se lidové školy hospodářské nebo zemědělské. Kdežto ve školním roce 1917/18 bylo pouze 26 lidových škol hospodářských, ve školním roce 1924/25 je jich již 597 a z těch je 85 lidových hospodářských škol na Podkarpatské Rusi. Přirozeně, že před převratem nebyla tam ani jediná.
Při kapitole, která obsahuje rozpočet ministerstva spravedlnosti, chci rovněž poukázati na velmi potěšitelnou statistiku, která vykazuje velký vzestup morality a pokles zločinnosti v naší republice. Nejvyšší vlna zločinnosti spadá po válce, po převratu do roku 1921, kdy v obvodu vrchn. zemského soudu v Praze bylo odsouzeno 23.383 osob a týkalo se to 24.000 zločinů, v r. 1923, tedy za dva roky nato, klesl tento počet ze 23.000 na 11.000 a počet zločinů ze 24.000 na 12.000, tedy o celou polovinu. Rovněž v obvodu zemského soudu v Brně nejvyšší vlna zločinnosti po válce spadá do roku 1921, kde bylo 16.243 osob odsouzeno pro zločiny a za dva roky na to, v roce 1923, kleslo toto číslo ze 16.000 na 8503. Myslím, že každý člověk bez rozdílu národnosti pozdraví tato čísla, která nás zbavují toho nejhoršího zla, které nám po válce zbylo, totiž té ohromné nemorálnosti. (Výkřiky německých sociálních demokratů. - Předseda zvoní.)
V ministerstvu veř. prací bych rád poukázal na některá čísla, která se týkají elektrisace. Dosud bylo založeno 23 všeužitečných elektrárenských společností, které provádějí za účasti veřejných činitelů soustavnou elektrisaci v přikázaných územích. Celkový společenský kapitál těchto podniků činí 332 miliony a z toho na stát připadá účast částkou 69 milionů. Investice všeužitečných podniků, které byly provedeny do konce roku 1924, činily asi 1.093,000.000 Kč. Společnosti vystavěly již 7807 vedení vysokého napětí a zásobují 1719 obcí.
Jak jsem uvedl potěšitelná čísla o výkonnosti zaměstnanců drah, rovněž velmi rád uvádím čísla zvýšené výkonnosti našich uhlokopů. Těžba v uhlí kamenném v r. 1924 byla stejně veliká jako v roce 1913 a výkonnost se každého roku stupňuje, takže výkon na směnu a dělníka v tunách za první pololetí roku 1925 obnáší 0.768 tun. Při uhlí hnědém rovněž výkonnost a těžba se zvyšuje a výkon na jednu směnu a dělníka za první pololetí roku 1925 činí 1850 tun.
Konjunktura uhelná měnila se v uplynulém pětiletí několikráte a vývoj situace trhu uhlí kamenného a uhlí hnědého nebyl vždy paralelní. Bylo to jednak důsledkem poválečné nouze uhelné, jednak poměrů vývozních a dovozních. Rok 1924 je označiti jako velmi příznivý pro uhelný průmysl. Konjunktura uhelná od počátku r. 1925 se stále zhoršuje a vývoz - vyjímajíc brikety - klesá.
Rovněž potěšitelné číslice je možno uvésti o poklesu stávek. Kdežto ztráta mzdy, která byla způsobena stávkami v roce 1921, činila 13,722.000 Kč, v roce 1922 78,000.000 Kč, v r. 1923 následkem velké stávky 166,000.000, činila v roce 1924 ztráta mzdy následkem stávek pouze 1,056.000 Kč. Kdežto tedy intensita stále stoupala až do roku 1923, nastává v roce 1924 pronikavý obrat k lepšímu, který potrval i v roce 1924, kdy, nehledě k jednotlivým nepatrným stávkám, jedině na Ostravsku vyskytla se větší hromadná stávka, trvající od 30. března do 8. dubna. Bylo jí postiženo celkem 58 závodů s 57.432 zaměstnanci, z nichž 41.000, t. j. 71% stávkovalo a 355 nepracovalo v důsledku stávky. Příčinou stávky byly mzdové požadavky. Stávkující zameškali celkem 259.853 pracovních dnů a na mzdě ztratili 9,479.000 Kč. Nepracující v důsledku stávky zameškali celkem 2516 pracovních dnů a na mzdě ztratili 85.388 Kč. Tedy i čísla, která se týkají stávek, dokazují, že také v tom směru poměry u nás značně se zlepšily.
Veliká čísla výdajová vykazuje kap. XXI, rozpočet ministerstva soc. péče. Uvedu předně podpory udílené podle zákona o stavebním ruchu do konce srpna 1925. Stavební náklad všech staveb, o které se jednalo, byl 4.105,000.000 Kč a zápůjčky, které stát zaručil, byly 2.674,000.000 Kč. Anuity z těch zápůjček činí 171,000.000 Kč. Na přímou podporu pro státní zaměstnance bylo dáno 85,630.000 Kč, přímé zápůjčky na dokončení staveb 13,128.000 Kč a finanční podpora jednou pro vždy 4,854.970 Kč.
Další čísla sociální péče týkají se částek vyplacených na péči pro válečné poškozence od roku 1919 až do června 1925, tedy zlo, které nám zbylo po válce a které přirozeně ze sociálních důvodů na sebe béřeme. (Výkřiky posl. Blatné.)
Částky vyplacené na péči o válečné poškozence až do 30. června 1925 od roku 1919 činí 2.799,895.594 Kč, tedy přiblížíme se za nějakou dobu částce 3 miliard Kč, které budou vyplaceny státním poškozencům. Rovněž pozoruhodné je číslo, které udává náklad na péči o nezaměstnané za I. pololetí roku 1925. Vloni jsem uvedl čísla, co stála nás nezaměstnanost od počátku až do loňského roku. Letos následkem nového zákona o upotřebení gentského systému tato čísla klesají, takže za I. pololetí roku 1925 bylo v celém státě na péči o nezaměstnané vyplaceno 34,530.470 Kč.
Zákon o státním příspěvku k podporám nezaměstnanosti číslo 267 z roku 1921, tak zvaný gentský systém, vstoupil v účinnost 1. dubna 1925. Podle předpisů o zúčtování státního příspěvku vypláceného odborovými organisacemi mají býti účty odborových organisací předkládány ministerstvu soc. péče k náhradě vždy čtvrtletně, po případě měsíčně do 23. dne každého měsíce po právě uplynulém období, jehož se účet týče. Vzhledem k tomu v prvých měsících platnosti zákona nemůže se projeviti v hospodářství státním skutečný náklad. Tou dobou ze 121 svazů, kterým bylo povoleno zprostředkovati výplatu státního příspěvku, předložilo pouze 71 svazů vyúčtování o skončených případech podpůrných a toto vyúčtování týče se pouze období za duben a květen a v některých případech také za červen a červenec 1925.
Většina odborových svazů, kterým bylo povoleno zprostředkovati výplaty státního příspěvku, mohou podle svých stanov zřizovati místní skupiny po celém území Československé republiky a proto úvěr k tomuto účelu povolený nelze rozděliti na obvody jednotlivých zemí.
Pouze pokud se týče Podkarpatské Rusi, bylo odborovým svazům uloženo, aby výplatu státního příspěvku členům z tohoto území účtovaly odděleně. Případů tohoto druhu je však nepatrný počet, poněvadž síť místních skupin odborových svazů Podkarpatské Rusi je velmi řídká.
Kapitola zdravotnictví zajímá nás tím, jak mnoho vynáší přirážka zdravotní, kterou jsme zavedli zákonem a jak postaráno jest o léčení nejširších vrstev lidových obecními a obvodovými lékaři. Zdravotní přirážka za r. 1924 vynesla celkem 15,979.000 Kč a rozdělena byla mezi jednotlivé země. Výnos zdravotní přirážky za r. 1925 do konce srpna činí 6,234.000 Kč. Služebních míst obvodových lékařů máme v celé republice i s Podkarpatskou Rusí 2012. Z těch obsazeno tou dobou jest 1630 míst a neobsazeno míst obvodových a obecních lékařů je v této době 382.
Tím probral jsem některé poznámky k jednotlivým kapitolám rozpočtovým a prosím, aby mi bylo dovoleno přičiniti ještě několik poznámek k finančnímu zákonu. (Výkřiky posl. Tauba.)
Finanční zákon má některé změny proti finančnímu zákonu, který byl schválen na rok 1925. Hlavní změna týká se článku VII. Tam bylo vypuštěno zmocnění ministra financí, aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje úvěrovými operacemi. Protože však není deficitu v rozpočtu na rok 1926, tento odstavec vypadl. Za to tam byl vsunut nový odstavec, kterým se ministrovi financí dává zmocnění, aby uzavřel krátkodobou přechodní půjčku, když je nesrovnalost mezi docházejícími příjmy a potřebnými výdaji během správního roku. Ale v článku tomto se stanoví, že tyto půjčky musejí býti co nejdříve opětně splaceny a já vyslovuji zde přesvědčení majority rozpočtového výboru a zajisté i přesvědčení oposiční části rozpočtového výboru, že tyto přechodní půjčky krátkodobě uzavřené během roku je splatiti ještě během roku 1926.
To je jedna hlavní změna ve finančním zákoně, ve čl. VII. Druhá změna jest v článku XII, který je vlastně důsledkem toho, že mohli odpadnouti všechny ostatní články, které pojednávaly o investicích v rozpočtu, právě proto, že tento investiční rozpočet na r. 1926 už odpadá.
Ke článku XII je potřebí poznamenati, že výdaje na podnikové investice nejsou zařazeny do státního rozpočtu kapitálovou hodnotou celého investičního závazku, nýbrž pouze částkou potřebnou na úmor a úrok nových investičních výdajů. Důvody jsou pro to ty, že podle zásad obchodního hospodaření, jimiž se nyní řídí státní podniky, nebylo by účelné, aby do státních podniků vložený kapitál byl stále zvyšován novými přínosy, jednak také se stanoviska politicko-hospodářského nebylo by správné, aby používáno bylo na tyto investice podnikové příjmů plynoucích z veřejných dávek, zvláště kdyby z těchto státních příjmů nemohly býti zároveň plně kryty ostatní správní výdaje. Odlišný postup při správních výdajích a podnikových investicích s hlediska finančního je diktován také tím, že investice podnikové nelze vždy omezovati zřeteli daňové politiky, neboť v pravý čas správně učiněné podnikové investice musejí se samy bez zatížení státních financí úrokovati a umořovati; v důsledku toho nelze proto vždy stanovisko vlastní striktní úspornosti, uplatňované při správních výdajích státních, používati pro podnikové hospodaření, a je proto jen účelné a žádoucí, aby osamostatnění podniků, které dosud bylo provedeno jen v běžném jejich hospodaření zařazením salda do státního rozpočtu, bylo provedeno i při potřebách investičních, které až dosud nezatěžovaly státní podniky, nýbrž státní rozpočet. Prostředky pro podnikové investice mohou si státní podniky opatřiti buďto po-dle §u 3, odst. 8 vládního nařízení z 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n., buď samy vlastní úvěrovou operací nebo mohou býti opatřeny z investičních úvěrů ústavně vládě povolených. Ježto od zvláštního investičního rozpočtu bylo pro r. 1926 upuštěno, protože administrativní investiční výdaje byly kryty státními příjmy, bylo nutno učiniti opatření, aby případně ministr financí mohl pro státní podniky uzavříti zvláštní investiční půjčku.
Výše požadovaných částek patrna je z následujících položek. Kapitálová hodnota celého investičního závazku, který se proponuje pro r. 1926, dělá okrouhle 870 milionů. V rozpočtu podniků zařazena je na úrok a případně i na úmor pro rok 1926 částka 51 milion Kč.
Tolik o textu finančního zákona. A nyní prosím, abych mohl vývody své uzavříti takto: Předložený státní rozpočet není bez vad. Má svoje pasiva vedle aktiv. Co se v něm nezračí, v čem otevřeně říkám, že má chybu, je, že nezračí se v něm dosud daňová reforma. Dále nezračí se v tomto rozpočtu úprava hmotných poměrů státních zaměstnanců, dále není zde zaokrouhlen dosud přesně dluh, který vyplývá z mírových smluv, ale to není naší vinou. Dalším pasivem všech okolností, za kterých tento rozpočet projednáváme, je určitá tíseň na peněžním trhu a dosti vysoké procento eskomptní Bankovního úřadu, a konečně pasivum celé situace, ve které žijeme a tento rozpočet projednáváme, je dosud nedosažená zemědělská soběstačnost v potravinách. Otevřeně tato pasiva doznávám, ale naproti nim stojí aktiva, která jsem různými doklady statistickými během svého výkladu uvedl a které chci nyní shrnout v jedno, aby plasticky před slavnou sněmovnou vystoupily.
Mezi aktiva patří: stabilisace koruny, provedená hlavně v posledním roce; aktivní obchodní bilance; lepšící se platební bilance; dále pokleslá nezaměstnanost téměř na normální předválečnou míru; zvýšená výkonnost jak zaměstnanců u drah, tak i zaměstnanců u pošt a v ostatních státních podnicích, i zaměstnanců v uhelných dolech. Dále mezi aktiva patří pokleslý počet stávek, stoupající moralita a pokles zločinnosti, jak jsem právě statisticky dříve již ukázal, stoupající lidové vzdělání, které se šíří do nejhlubších vrstev lidových. Mezi aktiva dále hlavně patří, že podniky státní jsou aktivní, hospodářsky zařízeny tak, aby byly aktivní, a nejvyšší poslední aktivum je, že rozpočet je bez deficitu.
V poslední době v tomto roce velký krok byl udělán kupředu ve stabilisaci a konsolidaci našich vnitrostátních poměrů. Z toho také vyplývá uklidnění v hospodářském a veškerém ostatním občanském životě v celém státě. Navrací se pořádek, právní jistota, navrací se bezpečnost. Jsme na cestě k dosažení spokojenosti a blaha občanů.