Politický úrad je oprávnený vyberať dávku za úradný výkon, výšku tejto dávky určuje on so zreteľom na rozsah a obtížností jednania, na význam veci, na prospech, ktorý strane z tohoto vznikne, a na jej majetkové pomery. Ráčte si len predstaviť, či môže byť daná do ruky takáto zbraň politickým úradom, či môže byť právnická definícia jedného zákona, aby politický úradník ustanovoval výšku a kruh dávky, ktorá slúži k jeho odmene, a aby ju ustanovoval so zreteľom na rozsah a obtížne jednanie, a so zreteľom na to, aký význam má vec, o ktorú sa jedná, a na prospech, ktorý z toho strana má, konečne ale, a podľa toho, aké sú majetkové pomery strany. (Výkřiky posl. dr. Budaye.)
Je to elastická guma, ktorú môžeme naťahovať, ako chceme. Rozsah a obtížnosť jednania závisí nielen od stránky, nielen od veci, ale aj od úradu, a osoby, ktorá tú vec vedie a vybavuje. Jednému úradníkovi môže byť tá vec veľmi ľahká, druhému, menej vzdelanému, prípadne úplne nevzdelanému, veľmi ťažká.
Druhá okolnosť je význam veci.
Veľactené Národné shromaždenie! Význam veci! Kto môže posúdiť to, čo je úplne individuálné a nie relatívné? Ako možno posúdiť význam veci u takého obuvníka alebo takého krajčíra, ktorý pýta priemyselný list, aby svoju živnosť prevádzať mohol? Kto môže vedieť ako mu bude šťastie pomáhať, aké je jeho odborné vzdelanie, osobná individuálna príťažlivosť konzumentov alebo obchodná schopnosť? Aký význam bude pre neho táto vec mať? Napred ustálite dávku? Najlepšie nám ukazujú živé prípady na Slovensku. Slovenskí krčmári dostali licencie od finančných riaditeľstiev. Dnes, veľactení, práve vidíme, že všetci slovenskí krčmári prišli na vnivoč alebo sa v konkurze pokonali. Akú výhodu a aký význam to môže mať pre toho, kto dostane priemyselný list krajčírský, obuvnícky, alebo iného remesla?
Konečne rozhoduje ešte jedno, a to majetkové pomery. Toto môže byť základom ustálenia dávky. Lepšie bude, pánovia, keď poviete, že bude základom ustálenia dávky to, kto k akej politickej strane patrí. Kto je vo vládnej strane, nebude platiť nič, kto je v strane opozičnej, bude platiť dvojnásobne. Zákon ustáľuje také neudržiteľné položenie, že na pr. v §e 2 hneď v 2. odstavci hovorí: "Dávka za úradné výkony nesmie presahovať 5000 Kč". To je maximálny obnos pri maličkých veciach, ale ide sa ďalej: "za udelenie štátného občianstva 50.000 Kč a za udelenie iných oprávnení, alebo poskytnutých výhod 20.000 Kč". Keď obuvník, krajčír, alebo krčmár dostane priemyselný list, alebo licenciu, môže platiť 20.000 Kč?
Takú právnickú dištinkciu uplatňuje naše ministerstvo financií v tomto návrhu, a poneváč tento zákon protiví sa úplne nášmu stanovisku a poneváč vidíme v ňom to, že ide úplne na vačok nášho drobného ľudu, bránime sa proti nemu a budeme hlasovať proti. (Výborně! Potlesk ľudových poslanců slovenských. - Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Horák.
Posl. Horák: Slavná sněmovno. Vládní návrh zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních jest jasným zrcadlem toho, jak v republice podobné návrhy se dělají. Jde o nové dávky, které mají vynésti 80 milionů Kč ročně jakožto první část nákladu, který vzejde výplatou odměn pro státní zaměstnance za rok 1925.
Je správné, že hledána byla úhrada pro toto nové zatížení, což by mělo býti pravidlem všude tam, kde jde o výdaje státní. Ale proti tvrzení, jež opět a opět bylo vládou opakováno, že nezavede nových daní, dávek a poplatků, učinila tak opětně, rušíc svůj slib a tak slavnostně dané slovo, že žádných nových břemen zavésti nehodlá. Je vysoce zajímavo, že vláda, kdykoli potřebuje úhrady, neví si jiné rady nežli hledati ji v řadách poplatníků-živnostníků. Tento dojem má každý, kdo přečetl si všechny tři podané vládní osnovy zákonů v poslední době, a to zákon, který projednáváme, dále zákon, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, dani z obohacení a taxách a právě předložený zákon o ochraně nájemníků. Nemáme námitek proti zvýšení poplatků ze 20 Kč na 200 Kč ze žádostí za povolení přijmouti a nositi cizí řády, zato zvýšení kolkových poplatků stalo se měrou hned několikanásobnou, takže poplatky 10, 20 a 30 hal. mají býti zvýšeny na 50 hal., poplatky 40 a 50 hal. na 1 Kč, poplatky 1 Kč a 1·20 Kč na 3 Kč, poplatky 2 Kč na 5 Kč, 3 a 4 Kč na 10 Kč, 6 Kč na 15 Kč, a 8 Kč na 20 Kč, 12 Kč na 30 Kč a 20 Kč na 50 Kč.
Jelikož kolek na ověření podpisů při smlouvách je rovněž zvýšen, dále pořádkové pokuty se zvyšují na 1000 Kč, vysvítá z toho, že toto zvýšení jde v prvé řadě na bedra živnostnictva a obchodnictva. Pokud jde o pokuty, máme příčinu ke stížnosti již nyní, neboť doba pracovní v živnostech překročená pokutována je vysokými tisíci, takže překročení pracovní doby o půl hodiny bylo pokutováno částkou 1000 až 2000 Kč. Jde-li o předsedu společenstva, bývá obyčejně pokutován dvojnásobným obnosem. Při stížnostech v tom směru vedených poukazovali jsme na to, že tímto způsobem znehodnocuje se naše koruna, neboť dříve, před válkou, podobné přestupky pokutovány byly částkou 5 až 20 K, přepočteno na pěti až šestinásobnou nynější hodnotu byla by pokuta 30 až 36 Kč, kdežto, jak zprvu uvedeno, předepisuje se 1000 až 2000 Kč. To by mělo přestati, ježto lze spatřovati v tomto postupu nevážnost k naší valutě.
Podobně jako na pokuty, musíme si stěžovati i na výměrky daní. Tyto nevyjadřují šestinásobného obnosu v porovnání k předválečné hodnotě koruny, nýbrž representují zvýšení až 50ti i vícenásobné. Právě v předloženém zákoně o ochraně nájemníků vidíme opět nestejný loket, jakým se měří majitelům místností, užívaných k výdělečné činnosti, a majitelům bytů. Jiná ochrana jest u bytů, jiná u provozovacích místností. Postupné zvýšení jest u provozovacích místností mnohem větší než u bytů, ač bych řekl, že neprávem, neboť tak mnohý majitel velkého bytu o 3, 4 i více místnostech je hospodářsky mnohem silnější než ten malý živnostník, který ve své dílně neb v krámku pracně od časného rána do pozdní noci chléb pro svoji rodinu vydělává. Obrátíme-li tedy pozornost svoji ke kterékoliv nové vládní předloze, ve které jde o nějaké zvýšení daní, poplatků, kolků, tax, přirážek, dávek a nájemného, je to vždycky ten malý živnostník, na kterého je v prvé řadě pamatováno. Ten musí vydržeti každý největší nápor na své výdělkové poměry - jakoby příjmy jeho byly nevyčerpatelnou studnicí blahobytu. Naproti tomu neposkytuje se mu téměř ničeho v přídělech se strany státu, zemí, okresů a obcí. Jde tu o očividné, systematické ochuzování příslušníků stavu živnostenského. Mám za to, že doba volá po jiném opatření, kterým je podpora a zvelebování tohoto stavu a ne jeho utlačování.
Nemohlo se tudíž jinak státi, když to u této vlády bývá pravidlem, že i tentokráte nebyla učiněna výjimka a sáhlo se na beztak již předaněné živnostnictvo. Totéž platí také o druhém vládním návrhu, který máme projednávati a který tvořiti má součást výnosu na úhradu výše vzpomenutých výdajů, a vynésti má toto opatření 40 mil. Kč.
§ 12 tisku, o němž jednáme, praví, že platnost zákona trvati má do konce roku 1926, tedy necelá dvě léta. Tomu tak bylo též u daně z obratu, kterážto daň se ministerstvu financí tak zalíbila, že ji máme podnes ke škodě živnostníků a obchodníků, kteří vlivem poměrů nesou tuto tíživou, přes 1 1/2 miliardy vynášející daň ze svých skrovných příjmů, nemohouce ji, jak zákon ukládá, převaliti na konsumenty.
Máme schváliti předložený návrh zákona, ale nevíme, jakým způsobem dávky ty mají býti vyměřovány, neboť z osnovy nevyplývá, z jakých úkonů budou dávky ty předpisovány, jak tíživě zasáhnou do jednotlivých správních jednání a o jaké procento věc, o níž půjde, výlohám úředního jednání podlehne. Že prvý návrh vládní zdělán byl překotně, tomu nasvědčuje okolnost, že následoval v zápětí opravený návrh, jenž v §u 2 stanoví maximální částky dávek.
Když bylo možno odhadnouti výnos dávky na 80 mil. Kč, mám za to, že muselo předcházeti určité šetření, že sjednány byly statistické výpočty, podle nichž se dospělo k závěrům, udávajícím číslici výnosu dávky. Podle dat, které tvořily podklad k těmto výpočtům, mohl býti zdělán tarif, dle něhož dávky ty mohly býti stanoveny a vybírány. Mohlo tímto způsobem vyvarováno býti nejasnostem a obavám, které jistě nastanou, a tak mnohým jednáním stanou se překážkou v jejich vývoji.
Uvádím jen § 2, který praví, že "vláda je povinna každý dávkový řád předložiti Národnímu shromáždění, a to do 14 dnů po jeho vyhlášení. Usnese-li se některá ze sněmoven, že dávkový řád nebéře na vědomí, pozbývá platnosti dnem usnesení dotčené sněmovny." "Vláda je povinna toto usnesení bezodkladně vyhlásiti ve Sbírce zákonů a nařízení." A paragraf ten dále neurčuje, co stane se s vybranými již dávkami v tomto mezidobí, u nichž oprávnění k vybírání nebylo parlamentem uznáno.
V celku předloha jeví se býti výrobkem na rychlo zhotoveným, kusým, a to je jedna z hlavních jejích vad. Proto provádění přinese jistě určité nejasnosti. Živnostnictvo a obchodnictvo neuvítá tuto předlohu, naopak bude nešťastno, že opět jde o to, aby novými dávkami bylo zatíženo.
Pan zpravodaj dr. Samek tvrdil s tohoto místa, že obchodnictvo s tímto zákonem, který mu ukládá značná břemena, souhlasí. Mám za to, že smím jménem drtivé většiny obchodnictva a živnostnictva prohlásiti, že toto nemůže ve vlastním, životním zájmu souhlasiti s tímto zákonem, který mu ukládá tak značné povinnosti, a protestuje tedy proti tomuto zákonu, což z posavadních projevů jeho jest jasné.
Mohu uveřejniti některé projevy; na př. učinilo tak Obchodní gremium v Klatovech a protestuje rozhodně proti podobným novým poplatkům.
V důvodové zprávě se uvádí, že stát šetřením mnohdy víceletým byl zatížen, zatím co strana výsledkem sporů nebo vykonaným šetřením získala značně na majetku, a proto má býti na výlohách takto vzešlých zúčastněna. Je to pravda. Tomu názoru však neodpovídá § 1, odst. 2, poslední věta, kde se praví, že dávkou je povinen ten, kdo k onomu úkonu zavdal příčinu.
Protože ne vždycky ten, kdo zavdal příčinu k onomu úkonu, nebo ten, komu bylo oprávnění uděleno nebo výhoda poskytnuta, získává na majetku, nýbrž v četných případech obohacuje se protistrana, navrhuji jménem klubu strany živnostenské doplnění § 1, odst. 2, za poslední větou, následujícími slovy: "Získala-li strana úředním úkonem značně na majetku, je povinna nésti část vyměřených nákladů."
Prosím za přijetí tohoto doplňovacího návrhu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Doplňovací návrh posl. Horáka a druhů:
V § 1, odst. 2, vsunut buď následující doplněk po slovech "výhoda poskytnuta":
"Získala-li strana úředním úkonem na majetku, je povinna nésti přiměřenou část vyměřených nákladů."
2. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Hackenberga a druhů:
V §u 1 budiž škrtnut odst. 3.
3. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Hackenberga a druhů:
V §u 2 budiž v odst. 1 škrtnuto na konci: "nebo v určitých číselných mezích".
Odst. 2 a 3 buďtež škrtnuty.
4. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Hackenberga a druhů:
§ 3 budiž škrtnut.
5. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Hackenberga a druhů:
§ 5 nechť změněn zní takto: "Poplatky jest vyměřiti písemně."
6. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Hackenberga a druhů:
V §u 6, odst. 1, budiž škrtnuto slovo "nutné".