Předseda (zvoní): Hlavní řečník na straně "pro" paní posl. Karpíšková vzdává se slova. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Dávám slovo hlavnímu řečníku na straně "contra", p. posl. Pikovi.
Posl. Pik: Slavný sněme! K debatě bylo přihlášeno ještě asi 50 řečníků. Před tím zde bylo proneseno velmi mnoho řečí a z řad komunistických poslanců ještě velká část pánů byla ke slovu přihlášena. Z těchto řečí nezíská státní zaměstnanectvo ani nejmenšího, ani haléře (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.), nezíská ničeho, a poněvadž nejde o to, aby státní zaměstnanectvo bylo syceno frázemi a demagogiemi komunistů, nýbrž aby státnímu zaměstnanectvu . . . (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Volám pana posl. Mikulíčka k pořádku. (Hluk. - Různé výkřiky komunistických poslanců.)
Posl. Pik (pokračuje): . . . . . dostalo se co nejdříve, ještě před novým rokem, výpomoci, jest v zájmu tohoto zaměstnanectva, aby předloha o výpomoci byla co nejrychleji usnesena. Z tohoto důvodu, poněvadž máme zájem, aby rodinám státních zaměstnanců dostalo se podpory, odsuzujeme . . . . (Výkřiky komunistických poslanců - Hluk. - Posl. Haken tluče do stolku.)
Předseda (zvoní): Volám pana posl. Hakena k pořádku.
Posl. Pik (pokračuje): . . . odsuzujeme jednání komunistů, kteří zdržují předlohu o výpomoci státních zaměstnanců. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.
Sněm. tajemník dr. Mikyška (čte):
K osnově 5021:
1. Návrh posl. Buriana, aby se přešlo přes vládní návrh zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě k pořadu.
Poněvadž vládní návrh zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě znamená zbídačení desetitisíců státních a veřejných zaměstnanců i jejich rodin a je zároveň signálem k soustředěnému útoku zaměstnavatelů na celou pracující třídu, navrhuji podle §u 47, odst. 3 jedn. řádu:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Poslanecká sněmovna přechází přes vládní návrh o úsporných opatřeních ve veřejné správě k pořadu.
2. Eventuální návrh posl. Buriana:
V případě zamítnutí mého návrhu na přechod k pořadu navrhuji podle §u 47, odst. 2. jedn. řádu:
Vládní návrh zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě v úpravě usnesené soc. politickým výborem budiž výboru tomuto vrácen s rozkazem, aby vládní návrh, který znamená zbídačení desetitisíců státních zaměstnanců a jich rodin a zároveň je signálem k sou středěnému útoku zaměstnavatelů na pracující třídu, znovu projednal.
3. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 1 nechť zní:
"Úkoly státu buďtež upraveny a prováděny tak, jak toho vyžaduje zájem pracující třídy."
4. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. k §u 3:
Odst. 1 budiž upraven tím, že výraz "svrchu uvedenými zásadami" nahrazen bude výrazem "výhradně zájmem pracující třídy" a konec odstavce od slov "pokud jich nelze" budiž škrtnut.
Odst. 2 nechť zní:
"Všechna opatření uvedená v odst. 1 mohou se státi pouze za souhlasu komise, do níž vyšlou po jednom členu všechny státně a veřejně zaměstnanecké organisace a po třech členech všechny odborové ústředny dělnické a celostátní dělnický výbor, jako ústředna závodních výborů a rad. Komise určí v první schůzi, svolané předsedou celostátního dělnického výboru, svůj statut."
5. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 4 nechť zní:
"Až budou úplně provedeny zákony uvedené v §u 3, určí počet zaměstnanců, nutných k obstarávání úkolů státu, zaměstnanecká komise, zvolená při každém ústředním úřadu zaměstnanci téhož úřadu a všech úřadů mu podřízených."
6. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 5 budiž škrtnut.
7. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 6 budiž škrtnut.
8. Pozměňovací návrh posl. H. Bergmanna, Brodeckého, Malíka, dr. Mazance, G. Navrátila a soudr.:
Podepsaní navrhují, aby v §u 6, odst. 1 byla na konci škrtnuta čárka za slovem "den" a slova "v který tento zákon nabyl účinnosti" a na místo nich byla vsunuta slova "1. dubna 1925."
9. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 7 budiž škrtnut.
10. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 8 nechť zní:
"Zaměstnanci může býti přikázána služba i v jiném stejném služebním odvětví, nebo může býti přeložen k jinému služebnímu odvětví svého neb jiného oboru, nesmí však býti zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých a vedlejších příjmech."
11. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 9 nechť zní:
"Zaměstnanec může býti přeložen jedině na svoji žádost do trvalé výslužby bez průkazu podmínek stanovených v příslušných zákonech a předpisech pro přeložení do trvalé výslužby. Mimo odpočivných a zaopatřovacích požitků přísluší mu nárok na odbytné jednou pro vždy za každý rok ve službě ztrávený dvojnásobná částka měsíčních naposledy vyplácených stálých požitků. Části roku, převyšující 6 měsíců, počítají se při tom za celý rok."
§§ 10 a 11 buďtež škrtnuty.
12. První eventuální návrh posl. Blažka a soudr.:
V případě, že bude zamítnut náš pozměňovací návrh k §u 9, nechť zní § 10:
"Zaměstnanec, který vykazuje aspoň 10 roků služební doby, může býti přeložen jedině na svou žádost do trvalé výslužby bez průkazu podmínek stanovených v příslušných zákonech a jiných předpisech pro přeložení do trvalé výslužby. Při tom obdrží jednou pro vždy bez újmy nároků na odpočivné a zaopatřovací požitky odbytné ve výši dvojnásobné částky měsíčních, naposled vyplácených stálých požitků, násobené počtem služebních let. Části roku, převyšující 6 měsíců, počítají se při tom za celý rok."
13. Druhý eventuální návrh posl. Blažka a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh na změnu §u 9, navrhujeme:
V §u 11 budiž v první větě slovo "započitatelné" škrtnuto a věta druhá nechť zní: "K vyměřeným odpočivným požitkům má nárok na příplatek, který je doplňuje na plné odpočivné požitky."
14. Pozměňovací návrh posl. H. Bergmanna, Brodeckého, Malíka, dr. Mazance, G. Navrátila a soudr.:
Podepsaní navrhují, aby v §u 11 byl nadpis "Přeložení do trvalé výslužby" škrtnut a nahrazen nadpisem "Odpočivné požitky s příplatkem."
15. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 12 nechť zní:
"Zaměstnanec, který následkem dobrovolného odchodu ze státní služby podle tohoto zákona nejdéle v době do pěti let od vystoupení z aktivní služby přeloží své bydliště mimo své služební místo, má nárok na úhradu prokázaných výloh stěhovacích."
16. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 13 budiž škrtnut.
17. Eventuální návrh posl. Blažka a soudr.:
V případě, že bude zamítnut náš návrh na škrtnutí celého §u 13, navrhujeme, aby bylo hlasováno odděleně: najednou o prvních pěti odstavcích a zvláště o 6. odstavci §u 13 ve znění správy výborové.
18. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 14 nechť zní:
"(1) O tom, které osoby mají opustiti službu, rozhodují sbory důvěrníků neb závodní výbory a, kde jich není, zvláštní zaměstnanecké komise při ústředních úřadech, zvolené všemi zaměstnanci téhož úřadu a všech úřadů mu podřízených.
(2) Výběr osob, které by měly službu opustiti, jsou orgány, v předchozím odstavci uvedené, povinny provésti tímto způsobem a v tomto pořadí:
1. Propustiti z aktivní služby bez nároků na odpočivné a zaopatřovací požitky a na jakoukoliv náhradu:
a) všechny státní zaměstnanci, kteří své úřední moci zneužili k nepřátelským jednáním vůči pracující třídě a jejím příslušníkům;
b) všechny příslušníky t. zv. tajné policie;
2. propustiti z aktivní služby se zachováním všech nároků podle hořejších ustanovení
a) zaměstnance, kteří mají zabezpečen jiný stálý roční příjem, jsou-li svobodni, vyšší než 12.000 Kč, jsou-li ženati, 18.000 Kč;
b) státní úředníky od V. hodn. tř. výše případně až do jedné poloviny dosavadního stavu;
c) důstojníky od VIII. včetně do VI. hodn. tř. do výše jedné třetiny a od V. hodn. tř. do výše dvou třetin dosavadního stavu;
d) příslušníky četnictva a policie až do poloviny dnešního stavu;
3. přeložiti do trvalé výslužby všechny přesluhující zaměstnance se zachováním plných odpočivných a zaopatřovacích požitků, vyjma případy, o nichž platí ustanovení pod 1. a 2.
(3) Na jiné kategorie státních zaměstnanců, nežli na jmenované v odstavci (2), ustanovení tohoto zákona neplatí."
19. Eventuální návrh posl. Blažka a soudr.:
V případě, že bude zamítnut náš návrh na změnu §u 14, navrhujeme:
§ 14, odst. 7 nechť zní:
"Zákon tento se vůbec nevztahuje na zaměstnance státní a veřejné, pokud jsou válečnými poškozenci. Zaměstnanci-váleční poškozenci nesmějí býti vůbec propouštěni a toliko v případě potřeby za souhlasu odborové organisace zaměstnanců-válečných poškozenců přeloženi do jiného resortu, bez jakékoliv újmy."
Zbytek §u 14 zůstává podle znění zprávy výborové.
20. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 15 budiž škrtnut.
21. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 16 budiž škrtnut.
22. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 17 budiž škrtnut.
23. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 18 budiž škrtnut.
24. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 19 budiž škrtnut.
25. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
V §u 21 nechť poslední věta v odst. 3 zní: "Odvolání má odkládací účinek."
26. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
V §u 23 budiž odst. 3 zprávy výborové škrtnut.
27. Doplňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 26 budiž vsunutím slov "za souhlasu komise zvolené zaměstnanci" doplněn na toto znění:
"U úřadu (soudu), který není přičleněn k žádnému resortu, přísluší přednostovi jeho za souhlasu komise zvolené zaměstnanci opatření vyhrazená ústřednímu úřadu, případně ministru."
28. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 27 budiž škrtnut.
29. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 28 budiž škrtnut.
30. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 30 budiž škrtnut.
31. Eventuální návrh posl. Blažka a soudr.:
V případě, že bude zamítnut náš návrh na škrtnutí §u 30, navrhujeme oddělené hlasování o obou odstavcích tohoto paragramu.
32. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 31 nechť zní:
"Zákon tento nabývá účinnosti teprve, až budou provedeny všechny zákony uvedené v § 3."
K osnově 5019:
33. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
V §u 2, odst. 3 budiž škrtnut konec věty od slov: "podanou nejdéle".
34. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
V §u 4 budiž odst. 2 škrtnut.
35. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 6 budiž škrtnut.
36. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
V §u 8 nechť odst. 2 zní:
"Článek IX zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. pozbývá platnosti."
37. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 10 nechť zní:
"K úhradě výloh spojených s prováděním tohoto zákona zvyšuje se dávka z tantiém o 200 % a daň důchodová o 100% dosavadní sazby; mimo to se zavádí nová daň z dividend ve výši tří čtvrtin z obnosu, přesahujícího 4% nominelní hodnoty akcií. Podrobnosti upraví se zvláštním zákonem."
38. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 11 nechť zní:
"Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924; provedením jeho, jež se ukládá všem členům vlády, nesmí býti nikdo zkrácen na svých dosavadních celkových požitcích."
39. Resoluční návrh posl. Brodeckého a soudr.:
Ministerstvo železnic se vybízí, aby úrazovým důchodcům, kteří trpí následky úrazu zvláště těžkými a kteří jsou odkázáni na pouhý úrazový důchod s drahotním příplatkem podle zákona č. 481/21, poskytlo přiměřený doplněk těchto požitků z prostředků provozních.
K osnově 5020:
40. Pozměňovací návrh posl. Pika, Špačka, Bradáče, dr. Mazance, Sladkého a soudr.:
Navrhujeme, aby v §u 3 v řádce páté byla vypuštěna slova "anebo smluv".
Předseda (zvoní): Návrhy tyto vesměs mají předepsaný počet podpisů a jsou tedy předmětem jednání a hlasování.
Společná rozprava o čtyřech osnovách, tvořících první čtyři odstavce pořadu dnešního, je skončena.
Přistoupíme teď k dokončení jednání o každé osnově odděleně.
1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 5009) zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 5021).
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno! Nebudu reagovati na vývody všech pánů řečníků, kteří k této předloze o úsporných opatřeních ve veřejné správě mluvili, a to už z toho důvodu, že i oni, třebas předlohu odsuzovali, sami uznávají, že je nutna 1. reorganisace státní správy, 2. náležitá úprava požitků státních zaměstnanců a 3. náležitý počet státních zaměstnanců, odpovídající skutečné potřebě. Není pochyby, že ve všech těchto třech otázkách jsme všichni zajedno, neboť víme, že zdokonalením, zjednodušením správy a při náležitém počtu pracovních sil dána je možnost, aby splněn byl oprávněný požadavek státních zaměstnanců za takovou požitkovou úpravu, která by odpovídala významu a výsledku konané práce a drahotním poměrům. Naší snahou je, aby státní zaměstnanci nejen konali řádně svoje povinnosti, nýbrž aby také za svoji práci byli placeni tak, aby mohli bez materielních starostí věnovati své síly a schopnosti své službě.
Vytýká se této předloze tvrdost. Soc.-politický výbor snažil se ji zmírniti - a také se mu to podařilo - ač dobře věděl, že v státech sousedních postupuje se proti státním zaměstnancům daleko bezohledněji. Mám za to, že prohlášení pana posl. dr. Czecha, které učinil jménem několika stran oposičních, daleko lépe by se hodilo do Rakouska nebo do Německa nežli na poměry naše, a mám za to, že tam měl pan posl. dr. Czech prohlášení své adresovati.
Nelze ovšem zapírati, že to, co osnova vládní sleduje, nebude tak snadné, a že bude třeba spolupráce všech lidí dobré vůle. Víme, že o správě platí známé heslo: "Správa jest jak vědou, tak i uměním". Ve velmi pěkné knížce Masarykovy akademie práce o "Ekonomii práce a života" charakterisuje americká komise pro občanskou službu špatnou veřejnou správu takto: "Složitá, nepřehledná, uboze sestavená organisace a nedostatečné opatření pro kontrolu a revisi správy, zřejmě duplikované práce mezi odděleními a v odděleních, spory o kompetenci, zanedbávání úkolů a přeplnění úřadů, nestandardní jednání, zbytečné písaření a jiné neobchodní metody." A dále praví se: "Zdá se, že jeden úředník se bojí druhého, velmi je vyvinutý smysl starati se o sebe, kdežto smysl tvořivý schází. Důvěra, víra a nadšení, tyto prosté ctnosti všech" velikých podniků, vládní organisaci scházejí.
Zdá se, jakoby tento americký posudek byl hodně opsán z našich poměrů. Netajím se, že i u nás veřejná správa vykazuje značné nedostatky. Tyto nedostatky odstraniti, toť tendence této osnovy a také snaha nás všech. Dobré vedení podniků je základním předpokladem úspěchu, dobré vedení státu, bezvadná státní administrativa je základní podmínkou síly, moci státu, spokojenosti a blahobytu občanstva.
Dovolím si k §u 8 osnovy poznamenati, že není v úmyslu, aby odstavec 1 §u 8 byl vykládán tak, aby úředník byl snad nucen konati určité práce zřejmě snižující jeho postavení a poškozující vážnost úřadu.
V soc.-politickém výboru byla podána řada pozměňovacích návrhů. Návrhy, jež byly přijaty, jsou vtěleny v osnovu tak, jak je otištěna ve zprávě výboru soc.-politického a výboru rozpočtového.
Vedle těchto návrhů, které byly přijaty v soc.-politickém výboru, doporučuji, aby byl přijat návrh, vztahující se k §u 6, odst. 1. Je to návrh posl. H. Bergmanna, Brodeckého, Malíka, dr. Mazance, G. Navrátila a soudr., jenž navrhuje, aby v §u 6, odst. 1, byla na konci škrtnuta čárka za slovem "den" a aby slova "v který tento zákon nabyl účinnosti" byla změněna slovy "1. dubna 1925". To je zase značný úspěch, značné zmírnění ve prospěch státních zaměstnanců.
Dále navrhuji, aby byl přijat návrh týchž pánů poslanců k §u 11, podle něhož se napravuje formální chyba, totiž ta, aby titul tohoto §u 11 "Přeložení do trvalé výslužby" byl škrtnut a nahrazen nadpisem "Odpočivné požitky s příplatkem". Je to, jak jsem řekl, více méně formální nedopatření, a správný titul je takový, který jsem právě uvedl.
Všechny ostatní pozměňovací návrhy byly v soc.-politickém výboru zamítnuty. Zde, v plenu, bylo přečteno 32 pozměňovacích návrhů pp. posl. Buriana a Blažka a soudr., tudíž více nežli celá předloha má paragrafů. Navrhuji, aby tyto návrhy posl. Buriana a Blažka a soudr. byly zamítnuty.
V soc.-politickém výboru byla podána též celá řada pozměňovacích návrhů se strany německé. Byly tam zamítnuty, a jak jsme slyšeli, zde, v plénu této sněmovny, vůbec podány nebyly.
Navrhuji konečně, aby osnova zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě byla slavnou sněmovnou přijata, a to ve znění, jak je vytištěna ve zprávě výboru soc.-politického a výboru rozpočtového. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. Janu Černému ze strany republikánské.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Debatu, kterou jsme měli příležitost slyšeti k projednávanému návrhu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě, mohu nazvati skorem tak, jak ji zde pojmenoval pan posl. Pik, totiž dosti zbytečným hovořením, a do jisté míry ani ne hovořením věcným, nýbrž jen povídáním, ze kterého státní zaměstnanci nebudou míti ničeho.
Slavná sněmovno! Chci poukázati, že něco jako předzvěst této dnešní, debaty měli jsme zde hned při projednávání státního rozpočtu. Při státním rozpočtu, jehož projednávání se zde zúčastnila řada řečníků, táhl se řadou řečí jako červená niť názor, že poplatní síla obyvatelstva našeho státu nesnese toho velkého zatížení daňového, které je nutno uvaliti na naše obyvatelstvo, aby úhrady státních vydání bylo dosaženo. Bylo výslovně, jak v plenu sněmovny, tak i v rozpočtovém výboru, mnohokrát vzato za podklad jednání pravidlo, že musí býti provedeno přísné zkoumání celého státního rozpočtu, a to k tomu cíli, aby každá položka, která může býti odsunuta do budoucnosti, nebo může býti ušetřena, ze státního rozpočtu byla škrtnuta. Také po stránce věcné byl státní rozpočet snížen na nejminimálnější požadavky státní správy, což, bohužel, ovšem nešlo při položkách, které týkají se úhrady nákladů osobních. Pan zpravodaj v rozpočtové debatě posl. dr. Srdínko výslovně poukázal, že, má-li býti dosaženo rovnováhy v hospodářství našeho státu, aby vydání v našem státě bylo přizpůsobeno hospodářské potenci poplatnictva tohoto státu, nemůže býti šetrnost vzata v úvahu pouze tam, kde jde o věcné náklady státní, nýbrž že, bude nutno přistoupiti i k velmi těžkému a dosti odiosnímu úkolu, aby také i v osobních nákladech rozpočtu státního bylo co možná nejvíce šetřeno. A tuto zásadu šetření hlásáme v době, kdy zase na druhé straně jsme si plně vědomi, že naší státní zaměstnanci mají právo, aby byli řádně a dobře živi, aby byli živi bez starosti o svůj vezdejší chléb, aby mohli celou svou sílu věnovati práci, která je jim jako úředníkům tohoto státu příslušným dekretem jejich přikázána.
Jest zde rozpor. Bylo řečeno, že je nutno co možná nejvíce šetřiti na nákladech osobních, ale na druhé straně jsme si plně vědomi, že musí býti požitky státních zaměstnanců zvýšeny, aby mohli plně uhájiti svá životní práva. Myšlenka, kterou tentokráte nadhodil pan zpravodaj posl. dr. Srdínko, byla, že je nutno provésti restrikci zaměstnanectva ve státní správě. Myšlenka odvážná, snad v té chvíli bezohledná, ale bylo nutno ji říci a je nutno, abychom i takové těžké úkoly, které nám při správě našeho státu přijdou, dovedli řešiti bez ohledu na sentimentalitu, a jen s ohledem na nutnost, která nám velí, abychom jako veliký cíl si položili, že stát náš musí býti v hospodářské rovnováze, aby měl respekt za hranicemi, abychom své valutě získali příslušnou cenu, aby byla uznávána a abychom mohli uvnitř svého státu v státním hospodářství se zvelebovati tak, jak toho rozvíjející se hospodářská potence našeho státu si zaslouží.
Slavná sněmovno! Provésti restrikci státních zaměstnanců je úkol velmi těžký a je nutno v přední řadě si uvědomiti, zda je možno, aby restrikce byla vůbec provedena, totiž konstatovati, máme-li počet zaměstnanců takový, že snese restrikci, máme-li totiž skutečně, jak se tvrdí, státních zaměstnanců více, než je potřeba. V debatě zde poukázal p. posl. Blažek, že cifry, které v této věci uváděl pan zpravodaj v rozpočtové debatě, posl. dr. Srdínko, nebyly ciframi správnými a že je třeba, aby na cifry tyto řádně bylo posvíceno. Konstatuji, že cifry tyto nebyly ciframi, které si vymyslil nebo někde zjistil náš kolega p. posl. dr. Srdínko, nýbrž to jsou cifry úřední, které mu byly dány z úředních kanceláří a které byly přímým zvláštním sčítáním, provedeným ke dni 30. června t. r. přesně a precisně zjištěny. Pochybovati o správnosti těchto cifer nelze; tyto cifry jsou správné a přesné a musejí býti vzaty za podklad jednání.
Naše státní úřednictvo, jak dnes ve státní správě ho vedeme v evidenci, bylo přijato v dobách porevolučních k vykonávání určitých činností, které právě vytryskly z té těžké doby světové války. Tyto úkony byly vlastně likvidací těžkých poměrů světové války a poměry vyžadovaly do určité míry abnormálního rozpětí úřednické práce a tím také velikého množství úřednického personálu.
Vezmeme-li v úvahu, že tenkráte jsme skoro celé zásobování měli ještě ve správě státní, že tenkráte byla evidence všech možných věcí, které dnes již při přechodu do mírového hospodářství z evidence pouštíme, musíme konstatovati, že personál, který jsme tenkráte k vedení naší správy měli, byl nadpočetný, dnes do určité míry postrádatelný a že je naprosto správné a nutné i možné, aby počet tohoto personálu do určité míry byl restringován.
Že je to, slavná sněmovno, úkol velice těžký, toho jsme si plně vědomi, ale myslím, že právě to, že vláda odhodlala se sněmovně naší předložiti tuto osnovu, je důkazem plné mužnosti, důkazem plného vědomí velikého úkolu státního, důkazem, že nebojí se naše vláda v těchto těžkých dobách přistoupiti k tomu, aby takovou činnost odiosní, ale v zájmu státní správy a správného postupu národohospodářství ve státě naprosto nutnou, také povedla a tím aby náš stát přivedla do takové situace, aby si udržel respekt v rámci souhry států světových.
Důvodová zpráva předloženého vládního návrhu vykazuje, jak jiné státy provedly restrikci státních zaměstnanců, a bylo to zde také i z oposiční strany kritisováno. Pan posl. Blažek zde poukázal, že propouštění státních zaměstnanců šlo na př. v Rakousku až tak daleko, že propuštění státní zaměstnanci nemohouce nalézti dalších zdrojů živobytí, odhodlávali se až k sebevraždám. Slovo takové samozřejmě musí do určité míry referenta donutiti, aby hleděl zjistiti o této věci pravdu, aby hleděl zjistiti, zda je skutečně restrikce státních zaměstnanců tak nebezpečná, že měla tak ohromné důsledky, jako jsou sebevraždy.
Když jsme tyto věci zjišťovali, když jsme kontrolovali zprávy, zjistili jsme, že v Rakousku je to jiná příčina, která vede tam určité vrstvy často i k sebevraždám, že je to, slavná sněmovno, příčina ta, že v Rakousku tyto ohromně rozvrácené poměry finanční vedou následkem devalvace měny k velmi nebezpečným bursovním spekulacím, spekuluje se na klesnutí nebo stoupnutí a tak se stává, že řada takových zaměstnanců, kteří při propuštění svém ze státní správy obdrželi odbytné, jsouce bez zaměstnání, chopili se této spekulace, spekulace nejisté, a výsledky byly veliké ztráty, snad někde i prohra celého toho odbytného, které tito zaměstnanci dostali, a výsledek byl potom tak strašný, jak zde bylo konstatováno.
Ale je jisto a jasno, že to, co se tam stalo, nebylo důsledek toho, že by státní zaměstnanec pozbyl svého místa. Byl do určité míry odškodněn tím, že dostal příslušné odbytné, kterým jeho živobytí na další řadu let bylo plně zajištěno, a jest jisto, že při usilovné snaze by jistě takový zaměstnanec včas obdržel práci, kdyby tomu byl věnoval péči. Ale tito zaměstnanci chtěli posíliti svou hospodářskou sílu spekulací, spekulace se jim často zvrátila, takže potom výsledek byl velice nepříjemný.
Slavná sněmovno! Pan posl. Blažek operoval zde demagogicky ciframi, které státní zaměstnanci přinášejí jako dobro našemu státu. Poukázal, že ve státních podnicích zisk je tolik a tolik milionů a že miliony ty přináší státní zaměstnanectvo. Nepopírám. Ve státních podnicích má zaměstnanectvo plný nárok na to, aby mu bylo přiznáno, že jeho prací se do určité míry hospodářská schopnost našeho státu posiluje. Ale, slavná sněmovno, p. kol. Blažek poukázal také na to, že státní zaměstnanectvo přináší státu velký prospěch jako zaměstnanectvo továren tabákových jako zaměstnanectvo na drahách a na poštách, a celý přebytek z těchto resortů vyplývající dával k dobru státnímu zaměstnanectvu. Zase musím poukázati, že činnost těchto státních zaměstnanců v těchto oborech práce je námi plně ctěna a vážena, že my ji uznáváme, ale nebylo by správné, slavná sněmovno, aby se řeklo, že všechno, co je přebytkem v tomto rámci tabákového monopolu, u našich drah a pošt, jest výsledkem pouze práce našich zaměstnanců. Zde je to do jisté míry také výsledek toho monopolního postavení, a nelze říci, že je to jen výsledek činnosti a práce státního zaměstnanectva. Rozděliti, kolik z toho přinášejí jako dobro státu svou prací státní zaměstnanci, a kolik velice těžké, ale jest demagogií, když poslanec, který tyto věci má ovládati a znáti, řekne, že všechno, co je hospodářským prospěchem, je výsledkem práce státního zaměstnanectva.
Při projednávání této předlohy v rozpočtovém výboru bylo řečeno jedním z řečníků, že když stát restringuje své zaměstnance, řeže větev, na které sám sedí. Slavná sněmovno! Já bych byl opačného názoru. Já soudím, že státní zaměstnanec jako občan státu musí usuzovati, že předním základem jeho bytí jako státního zaměstnance je potřeba, aby náš stát byl silným, spořádaným, s dobrým státním hospodařením, s rovnováhou v rozpočtu, aby uživil své občanstvo, aby mohl slušně honorovati své státní zaměstnance. Restrikce není žádnou spekulací politickou, jak by vyznívalo z řeči některých oposičních řečníků. Restrikce je důsledkem nutnosti a plánovité a úsporné organisace veřejné správy.
Slavná sněmovno! Kol. Malík, můj předřečník, četl zde citát z knížky "Ekonomie práce a života", úvahy politicko-hospodářské od inž. Stanislava Špačka, kde je výslovně poukázáno, jak někde nehospodárně vedena je správa a jakých výsledků dá se docíliti, když do vedení správy vloží se správný program organisační, když organisace je provedena do všech důsledků, když je vedena cílevědomě a úsporně. Řekl jsem, že restrikce státních zaměstnanců je možná, a vypočítal jsem, že máme řadu činností, které státní správa již do určité míry likviduje, a přes to státní zaměstnance, kteří v těchto činnostech dosud pracovali, drží v počtu státních zaměstnanců. Prokázal jsem tím, že je na místě možnost této restrikce, ale chci říci, že tato restrikce je také nutna, aby stát mohl splniti dnešní své úkoly, aby totiž mohl dobře honorovati ty zaměstnance, které ke skutečnému vedení státní správy nepostradatelně potřebuje. Je třeba honorovati tyto státní zaměstnance tak, aby oni byli o vezdejší své potřeby naprosto bez starosti, aby celé své síly, celé své vědění a vědomí mohli dáti do služeb našeho státu a tím přinésti mu hospodářský prospěch, pro který jsou na určité místo postaveni. Je třeba si uvědomiti, že je povinností státu, aby zaměstnance za poctivou práci honoroval dobře. Je také třeba, aby správně kvalifikoval příslušným řádným honorováním konanou práci. Není jistě na místě, abych při projednávání tohoto zákona upozorňoval právě na tyto zvláštnosti, které při honorování státních zaměstnanců přicházejí v úvahu a které se řeší právě jiným, v této společné debatě projednávaným zákonem.
Rozpočtový výbor projednal tuto předlohu po stránce rozpočtové. Řekl jsem již ve své úvodní zprávě, že nelze se stanoviska rozpočtového výboru konstatovati, jaký skutečný finanční výsledek bude míti tato činnost státní správy v roce, který je před námi, v roce 1925. V zákoně navržená 10 %ní restrikce státních zaměstnanců v r. 1925 bude znamenati snížení osobních nákladů a položka na státní zaměstnance bude přiměřeně menší. Ale jsme si vědomi, že v roce příštím, 1925, nemůžeme počítati s tím, že by se zde skutečně objevil nějaký efekt, poněvadž v tomto roce přijde nám povinnost, vypláceti na druhé straně při redukci státních zaměstnanců ony platy odpočivné a zejména také odbytné, které těmto zaměstnancům bude třeba splatiti. Možná, že také tyto odpočivné platy a příslušné odbytné budou snad v této době i vyšší než příslušné ušetření platů zaměstnanců, které tím bude získáno.
Kol. Malík jako referent výboru soc.-politického poukázal, že byla podána řada návrhů při projednávání tohoto zákona, a sám řekl, že navrhuje, aby dva z těch návrhů byly schváleny, kdežto ostatní aby byly zamítnuty. Jménem výboru rozpočtového prohlašuji, že jsem téhož názoru, a připojuji se k návrhu jeho.
Prosím slavnou sněmovnu, aby z důvodů, kterými jsem podepřel po těch vysilujících debatách tuto osnovu, jak byla výbory soc. politickým a rozpočtovým předložena slavné sněmovně, dala této předloze ústavní schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Osnova tato má celkem 31 paragrafů s jejich nadpisy, nadpis zákona, nadpisy částí, dílů a skupin, jakož i úvodní formuli.
Ježto podán byl značnější počet návrhů, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve budeme hlasovati o návrhu posl. Buriana na přechod k pořadu.
Bude-li zamítnut, hlasovali bychom o eventuálním návrhu téhož pana posl. Buriana na vrácení osnovy výboru soc.-politickému s rozkazem, aby osnovu znovu projednal.
Budou-li tyto formální návrhy zamítnuty, přikročíme k hlasování meritornímu na podkladě zprávy výborové a podaných návrhů pozměňovacích a doplňovacích.
O §u 1 bychom hlasovali nejprve ve znění posl. Blažka a soudr.; bude-li zamítnuto, podle zprávy výborové.
O §u 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové, neníť návrhů.
O §u 3 nejdříve v úpravě návrhu posl. Blažka a soudr.: nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 4 rovněž nejprve ve znění posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
O §u 5, jehož škrtnutí navrhují posl. Blažek a soudr., budeme hlasovati positivně podle zprávy výborové, čímž rozhodnuto bude o negativním návrhu posl. Blažka a soudr.
O §u 6, jehož škrt navrhují posl. Blažek a soudr., budeme rovněž hlasovati positivně, a to nejprve v úpravě, kterou navrhují posl. H. Bergmann, Brodecký, Malík, dr. Mazanec, G. Navrátil a druzi a jejíž přijetí doporučují zpravodajové; kdyby tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom podle zprávy výborové. Tím rozhodnuto bude též o návrhu negativním.
O §u 7, jehož škrt navrhují posl. Blažek a soudr., budeme hlasovati positivně podle zprávy výborové. Tím vyřízen bude návrh negativní.
O §u 8 hlasovali bychom nejdříve ve znění posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
O §§ 9, 10 a 11 míním dáti hlasovati takto: Nejprve najednou v úpravě posl. Blažka a soudr., kteří navrhují nové znění §u 9 a škrt §§ů 10 a 11; nebude-li tento návrh posl. Blažka a soudr. přijat, hlasovali bychom o těchto paragrafech odděleně a to:
O §u 9 podle zprávy výborové, neníť jiných pozměňovacích návrhů.
O §u 10 nejprve ve znění eventuálního návrhu posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
O §u 11 nejprve v úpravě eventuálního návrhu posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijata, budeme hlasovati o §u 11 takto: Nejprve o nadpisu tohoto §u 11, a to především v úpravě posl. H. Bergmanna, Brodeckého, Malíka, dr. Mazance, G. Navrátila a druhů, kterou doporučují zpravodajové; kdyby nebyla přijata tato úprava, tedy bychom o nadpisu §u 11 hlasovali podle zprávy výborové.
Pak budeme hlasovati o textu tohoto paragrafu podle zprávy výborové, neboť není dalších pozměňovacích návrhů.
O §u 12 budeme hlasovati nejprve v úpravě posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
Při §u 13 budeme hlasovati nejdříve o návrhu posl. Blažka a soudr. na škrtnutí jeho. Nebude-li přijato, dám hlasovati - vyhovuje eventuálnímu formálnímu návrhu posl. Blažka a soudr. na oddělené hlasování - nejprve o odst. 1 až 5 podle zprávy výborové a pak o odst. 6 téhož paragrafu rovněž podle zprávy výborové.
O §u 14 budeme hlasovati nejprve ve znění posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijato, v úpravě eventuálního návrhu posl. Blažka a soudr.; bude-li i tato úprava zamítnuta, podle zprávy výborové.
O §§ 15 až 19, jichž škrt navrhují posl. Blažek a soudr., dám hlasovati positivně, podle zprávy výborové, čímž rozhodnuto bude i o negativních návrzích posl. Blažka a soudr.
O §u 20 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Při §u 21 budeme hlasovati o odst. 1 a 2 podle zprávy výborové. O odst. 3 §u 21 budeme hlasovati nejprve v úpravě posl. Blažka a soudr.; bude-li zamítnuta, podle zprávy výborové.
Poté budeme hlasovati o §u 22 a o odst. 1 a 2 §u 23, a to podle zprávy výborové.
O odst. 3 §u 23, jehož škrtnutí navrhují posl. Blažek a soudr., budeme hlasovati positivně podle zprávy výborové a tím vyřízen bude zároveň negativní návrh posl. Blažka a soudr.
O §§ 24 a 25 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 26 budeme hlasovati nejprve podle zprávy výborové a pak o vsuvce, navržené posl. Blažkem a soudr.
O §§ 27 a 28, jichž škrt navrhují posl. Blažek a soudr., budeme hlasovati positivně podle zprávy výborové, čímž rozhodnuto bude též o negativním návrhu.
O §u 29 dám hlasovati podle zprávy výborové.
Při §u 30 budeme hlasovati nejprve o návrhu posl. Blažka a soudr. na škrtnutí; bude-li zamítnut, podle eventuálního formálního návrhu posl. Blažka a soudr. odděleně, totiž nejprve o odst. 1 podle zprávy výborové a pak o odst. 2 rovněž podle zprávy výborové.
O §u 31 budeme hlasovati nejprve ve znění navrženém posl. Blažkem a soudr.; nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
O nadpisu zákona, o nadpisech jeho částí, jeho dílů a skupin, jakož i o úvodní formuli zákona budeme hlasovati podle zprávy výborové. Upozorňuji, že hlasování o nadpisech paragrafů spojeno jest vždy s hlasováním o textu těchto paragrafů vyjma u §u 11, kde budeme hlasovati zvláště o nadpisu a pak teprve o textu toho paragrafu.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Nejprve je zde návrh p. posl. Buriana na přechod k pořadu přes tuto osnovu.
Kdo s návrhem p. posl. Buriana souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Teď je nám rozhodnouti o eventuálním návrhu posl. Buriana - pro případ zamítnutí jeho návrhu na přechod k pořadu aby totiž zpráva byla vrácena výboru soc. politickému s rozkazem, aby osnova byla znovu projednána.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o osnově meritorně na podkladě zprávy výborové a podaných návrhů pozměňovacích a doplňovacích.
K §u 1 je podán návrh pp. posl. Blažka a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 1 nechť zní:
"Úkoly státu buďtež upraveny a prováděny tak, jak toho vyžaduje zájem pracující třídy."