Na poznámky, které se objevily ve veřejném tisku a charakterisovaly moje čísla, která z povinnosti referentské jsem uvedl, jako krkolomnou statistiku fantastickou, profesorskou, odpovídám milosrdným prominutím. Jsem také povděčen panu ministru železnic, že odhodlaně a mužně učinil projev o nutnosti redukce státních zaměstnanců.
I jiná úvaha nám ukáže, že značná redukce provésti se musí. Na r. 1924 činilo věcné vydání 8.871 milionů a osobní výdaje 8.122 miliony. Jestliže letos jsme snížili rozpočet okrouhle o 1 miliardu a stalo-li se tak skoro výhradně na účet výdajů věcných, musíme počítati, že pro rok 1925 činí věcné výdaje 7.800,000.000 a že zbytek rozpočtu 16miliardového jest věnován na výdaje personální, které jistě vzrostly pravidelným postupem úřednictva, takže pravděpodobně poměr pro rok 1925 jest nejméně 8·3 miliardy na vydání osobní a pouze 7·7 miliardy na vydání věcné. Tento nepoměr v neprospěch věcných vydání by se každoročně stupňoval, čemuž nutno zabrániti, a jedinou cestou jest redukce. Bohužel, dostavuje se citelný efekt této redukce ve státním rozpočtu teprve po delší době a proto i rozložení redukce na několik roků musí býti pokud možno nejkratší.
Pozoruhodné názory o jiných otázkách pronesl zde ve své řeči pan posl. dr. Meissner. Míním závěrečnou část jeho řeči, ve které mluvil o tom, že se zvedá i u nás politická, hospodářská a sociální reakce, a ptal se, zda by to bylo na prospěch republiky. Pan řečník strany soc.-demokratické uváděl, že bylo potřebí velké práce pro myšlenkové přeorientování soc.-demokratického dělnictva, které bylo po desítiletí vychováváno v Rakousku protistátně, když dnes má mysliti a jednati státně. Souhlasím s ním, že jest to velké plus s hlediska státního, když může stát uvnitř i na venek opírati se nejen o vrstvy měšťanské, nýbrž také o dělnictvo. Pan řečník vyslovil obavu, že snad by mohlo dojíti u nás k nějaké akci proti zákonu o osmihodinové době pracovní, a prohlásil, že kdo by se o to pokusil, nebyl by přítelem republiky, protože onen kapitál, ona láska dělnictva, zejména soc.-demokratického, ke státu, nesmí býti lehkomyslným způsobem utracena. I v tomto souhlasím s panem řečníkem, ale jsem názoru, že pan kol. dr. Meissner bojoval proti něčemu, co neexistuje. Jistě není mezi vládními stranami žádná strana, která by chtěla sahat na zákon o osmihodinové době pracovní. V tomto směru může býti veškeré dělnictvo klidno. Leč jest třeba chladným rozumem rozvážiti, kde volání o osmihodinovou dobu pracovní vzniklo, vzpomenout na to, že to bylo v závodech továrních a takových povoláních, která nepřetržitě po celý rok se vykonávají, a jest třeba dále uvážiti, zda provedení zákona o osmihodinné době pracovní také při všech ostatních povoláních, hlavně sezonních, bylo největší moudrostí. A o tuto otázku se bude jednat, o aplikaci zákona pro různá povolání, a to nebude žádným atentátem na zákon sám.
Jest však ještě jiná stránka tohoto problému, který v přítomné době vznikl změněnou situací v pracovních poměrech v Německu. Od každého moderního zákona jest třeba požadovati tolik pružnosti, aby běh událostí a vývoj poměrů ve výrobě nenarazily na ztrnulý zákon, jako na překážku, která by ohrožovala záchranu výroby v dobách mimořádných událostí. Jako musí každý občan sleviti se svých občanských svobod na určitou dobu, hrozí-li státu nebezpečí, na př. válkou, tak musí stejně sleviti občan na svých právech v době tak mimořádné, jakou jest boj s cizí konkurencí, jehož cílem jest udržení trhu, udržení zaměstnanosti domácího dělnictva, udržení chodu výroby nebo zavření továren. A o to se nyní bude jednat po úplně přeměněné konstelaci evropské výroby prováděním Dawesova plánu. Láska k vlasti a ke státu a moudrá rozvaha udržeti soutěživost naší výroby s cizinou, jistě nás přivede i v této otázce k positivnímu dorozumění pro dobu potřeby. A naše dělnictvo může býti jisto, že v opatřeních, na kterých se shodneme, nebude skryt žádný tajný atentát na zákon o osmihodinové době pracovní.
Co se týče problému, má-li politický vývoj jíti u nás vpravo či vlevo, soudím, že tato otázka u nás v této formě nemůže se klásti. Tak nezní problém trn pro nás, neboť ani vývojem vpravo, ani vývojem vlevo nedošli bychom k vytvoření státotvorné majority vzhledem k tomu, že poměry u nás jsou tak komplikovány nacionálně. Kromě toho padá na váhu velká politická roztříštěnost v táboře socialistickém i v táboře nesocialistickém. Jest proto u nás třeba klásti váhu nikoliv na to, zda vpravo či vlevo, nýbrž ať vpravo, ať vlevo, ale vždy pro stát, pořádek, práci a konsolidaci! Jen touto cestou můžeme vytvořiti v parlamentě našem státotvornou pracovní majoritu. Nikoliv tedy bojovné heslo vpravo neb vlevo, nýbrž jak vpravo, tak vlevo i v centru vždy pro stát a národ; to musí býti politickou parolou pro náš další politický vývoj. Ve veřejné diskusi při projednávání rozpočtu byla vyslovena v článku nadepsaném "Hospodářský základ rozpočtu" myšlenka velice zdravá, ke které já se zcela otevřeně hlásím. Jádro onoho článku dá se shrnout v tyto věty: Do naší státní správy jsme vsunuli na účet veřejných potřeb různé obory, které zcela dobře bychom mohli ponechati stranou, činnosti svépomocné, samosprávné nebo soukromé. Státní správa má býti omezena, pokud možno, jen na obory, sloužící přímo celku. Bylo by lze pochybovat o oprávněnosti různých článků, vtělených do soustavy státu, kterými právě rozpočet jest naduřován. Podaří-li se nám v příštích letech vyloučiti takové obory z přímé státní administrativy, bude možno rozpočet ještě více zredukovat. Neváhám doznat, že touto úpravou státní správě by se velice ulehčilo. Vyslovuji naději, že právě tak, jako jsme se rozhodli odloučiti státní podniky od státní administrativy, dojdeme po zralých úvahách k odloučení různých jiných institucí od státu a přenesení jich na organisace svépomocné.
O hlasech zahraničních listů, kritisujících naše státní hospodářství, vyslovil se případně pan kol. posl. dr. Hnídek, a vysloví se ve vhodné době zajisté i vláda, a proto mohu se omeziti na zásadní a rázné odmítnutí jakýchkoli pokusů neb plánů jak na omezování naší politické i finanční suverenity, nebo na zkonstruování nějakého podunajského útvaru.
Hospodaříme šetrně, což dokazuje fakt, že naše rozpočty za 5 roků vykázaly 13 miliard deficitu, výsledek skutečného hospodářství však byl příznivější o 12 miliard, takže deficit rozpočtový za 5 roků činil pouze 1·2 miliardy Kč. Můžeme snad za to, že máme tolik válečných invalidů, na které až dosud vynaložili jsme přes 2 miliardy Kč, či snad máme býti káráni za to, že jsme se starali o odstranění bytové nouze jako málokterý stát okolní a že k tomu účelu dali jsme garancii podnikatelům staveb ve výši více než 2 miliard. Či měli jsme nechat zmírat hlady naše nezaměstnané, kterým až dosud vyplatili jsme 1.200,000.000 Kč? A i ostatní naše výlohy mimo rozpočet, které byly příčinou k uzavření výpůjček ponejvíce vnitřních, pochopí každý, kdo jen poněkud se seznámí se situací poválečnou, jaká byla v našem státě v prvých letech poválečných. Vždyť museli jsme věnovati 2.600,000.000 Kč na opatření obilí a mouky, protože centrální mocnosti všechny, ke kterým bohužel jsme patřili, byly blokádou úplně ponechány bez potravin a kromě toho země české dvojnásobně, nepřátelskou vládou vídeňskou a peštskou vyčerpány v tomto směru do posledního zrnka. Abychom uvedli do pořádku vnitřní hospodářské poměry, převzali jsme za obnos 2.700 milionů Kč válečných půjček a za obnos 2.200 milionů Kč předválečných rent, museli jsme hraditi mimořádná vojenská vydání způsobená vpádem Maďarska na Slovensko částkou 1 miliardy. Abychom vyhověli požadavkům evropské dopravy, museli jsme reparovati celou železniční síť a podniknouti nákladné investice na celou správu státní, které vyžádaly až do té chvíle velké částky 5.200 milionů.
Chápeme, že cizina nezná, v jakém stavu nacházely se samosprávné jednotky zemské, jichž hospodářství vídeňskou vládou bylo přivedeno úmyslně do rozvratu, takže bylo třeba velkých obnosů na restaurování života zemí a jen na zvýšené potřeby školské musili jsme dáti zemím zálohu přes 3.000 mil. Kč. A při tom všem zapůjčili jsme ještě Rakousku půl miliardy Kč. Všecko toto osvětluje vznik našich dluhů, a kdo soudně uvedené výlohy posoudí, nesmí nám činiti výtek. Dovedeme hospodařiti sami za těžkých poměrů, do kterých nás přivedly nepřátelské vlády ve Vídni a Pešti před válkou, až dosud uzavřeli jsme pouze jednu půjčku zahraniční a třeba situace peněžního trhu u nás byla napiatou, jsme přece v takové situaci hospodářské, že nám není potřeba uzavírati výpůjčky za podmínek, které bychom nemohli přijmouti.
Co se týče nějakého podunajského útvaru, prohlašuji krátce: Všechno to, čím vyplněna je naše historie, od toho okamžiku, kdy dobrovolně jsme přistoupili na personální unii se zeměmi rakouskými, až do r. 1918, vše to bylo pro nás krutou školou života pro náš národ a my nikdy do věků věkoucích s Rakouskem a Maďarskem do žádných útvarů nevstoupíme a vlákati se nedáme. (Výborně!)
Slavná sněmovno! K návrhu státního rozpočtu a finančního zákona, který vyšel jako elaborát rozpočtového výboru, nebylo podáno pozměňovacích návrhů, a žádám proto slavnou sněmovnu, aby finanční zákon i s oběma přílohami schválila tak, jako je vytištěn ve zprávě rozpočtového výboru. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
O osnově rozpočtu a finančního zákona na rok 1925 míním dáti hlasovati takto:
Nejdříve bychom hlasovali o první příloze finančního zákona, t. j. o Státním rozpočtu na rok 1925, a to podle dvou jejích dílů: nejprve o prvním dílu této prvé přílohy, obsahujícím státní výdaje, a to v celku, podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů;
pak bychom hlasovali o druhém dílu této prvé přílohy rozpočtu, obsahujícím Státní příjmy, a to rovněž najednou podle zprávy výborové, neboť rovněž není pozměňovacích návrhů.
Potom bych dal hlasovati o Celkovém přehledu státních výdajů a státních příjmů, a to podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Dále dám hlasovati o příloze druhé, t. j. o Rozpočtu státních investic a současně o Celkovém přehledu výdajů na státní investice v rozpočtu pro rok 1925, a to také v celku podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Posléze bychom hlasovali o finančním zákoně, obsahujícím 18 článků, s příslušným nadpisem zákona, s nadpisy částí a s úvodní formulí zákona, rovněž podle zprávy výborové.
Jsou snad nějaké námitky proti způsobu hlasování, jak jsem jej právě uvedl? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Nejprve budeme tedy hlasovati o I. příloze finančního zákona, to je o Státním rozpočtu 1925, a to nejprve o prvním dílu této I. přílohy, obsahujícím Státní výdaje, a to v celku podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je přijat první díl I. přílohy finančního zákona, obsahující státní výdaje.
Teď budeme hlasovati o druhém dílu I. přílohy rozpočtu, jenž obsahuje státní příjmy, a to zase podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím přijat jest druhý díl I. přílohy rozpočtu, obsahující státní příjmy.
Teď budeme hlasovati o Celkovém přehledu státních výdajů a státních příjmů zase podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo s Celkovým přehledem státních výdajů a státních příjmů podle zprávy výborové souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je schválen Celkový přehled státních výdajů a státních příjmů podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o příloze II. Rozpočet státních investic a současně o Celkovém přehledu výdajů na státní investice v rozpočtu pro rok 1925 podle zprávy výborové, poněvadž není žádných pozměňovacích návrhů.
Kdo tedy souhlasí s přílohou II, t. j. s Rozpočtem státních investic, a s Celkovým přehledem výdajů na státní investice v rozpočtu pro r. 1925 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím schválena je příloha II, t. j. Rozpočet státních investic a Celkový přehled výdajů na státní investice v rozpočtu pro r. 1925 podle zprávy výborové.
Posléze budeme hlasovati o finančním zákoně, obsahujícím 18 článků, s nadpisem zákona a nadpisy částí a s úvodní formulí zákona, rovněž podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím schválen je finanční zákon, jeho 18 článků s nadpisem zákona, s nadpisy částí a s úvodní formulí zákona podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala finanční zákon s rozpočtovými přílohami na rok 1925 ve čtení prvém.
Přistoupíme ještě k hlasování o 7 resolucích, navržených výborem rozpočtovým a obsažených v tištěné zprávě.
Míním dáti o nich hlasovati najednou.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se 7 resolucemi, navrženými výborem rozpočtovým a obsaženými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím schváleno je 7 resolucí, navržených rozpočtovým výborem a obsažených ve zprávě výborové.
Tím je vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze. a přejdeme k odst. 2. Tím jest: