Odôvodnili to rôznymi vecmi. Na niektoré nesprávnosti by som chcel poukázať, poneváč držím za svoju povinnosť, aby znova bolo manifestované a deklarované, ako povrchným a bezzákladným spôsobom hľadí sa očierniť naša správa na Slovensku z čiste straníckých dôvodov.
Slávné Národné shromaždenie! Slovenská ľudová strana sa k tomuto kroku nevedela tak chytro odhodlať. Ono sa hovorí, že je ona vo vleku kresťansko-sociálného krýdla, že je ona vo vleku známeho profesora bratislavského dr. Tuku. Ale dnes a priebehom včerajšieho dňa videli sme skutočne a pred našíma očima, že oni fakticky sú vo vleku niekoho druhého. Slávné Národné shromaždenie, nám Slovákom iste že to musí padnúť zle a bolestne, keď vidíme, že zástupcovia určitej časti slovenského ľudu, ku ktorým má veľká časť slovenského ľudu dôveru poctivú, s touto dôverou slovenského ľudu narábajú takým spôsobom, že sa dajú v ich politickom počínaní viesť nie dľa vlastných pohnútok, ale dľa potrieb opozície z nemeckých strán.
Slávné Národné shromaždenie, bolo treba celého dňa včerajšieho a celého večera, aby sa konečne slovenská ľudová strana odhodlala, že pristúpi k tomu kroku, ktorý ohlásily tu nemecké strany, že len ako posledný prívesok prilepila sa k tým prehláseniam, ktoré tu nemecké strany učinily.
Slávné Národné shromaždenie! Ešte včera bol prihlásený rečník k debate rozpočtovej, ešte včera sa chceli zúčastniť debaty ústy ich vodcu p. posl. Hlinku. Do rána sa to zmenilo, do rána bol prívesok k rezolúcii nemeckých strán hotový a p. posl. Hlinka neodvážil sa túto rezolúciu pred slávnou snemovňou prečítať.
Slávné Národné shromaždenie! Táto rezolúcia odôvodňuje stanovisko slovenskej ľudovej strany tým, že rozpočet pre r. 1925 "uvaľuje nesnesiteľné ťarchy a bremená na daňujúce obecenstvo, ktoré bremená presahujú naše hospodárske pomery a ktoré by znamenaly hospodárske zničenie slovenského národa z neodôvodnenej ľahkomyseľnosti vlády".
Slávné Národné shromaždenie! Keď nemecká opozícia prehlási, že neodhlasuje rozpočet, keď nemecké strany tu prehlásily, že nedebatujú o rozpočte, tak to má snáď určitú svoju morálnu váhu, lebo tieto strany sú konzekventné od samého prvého založenia republiky a od vstupu do tohoto parlamentu konzekventne hlasovaly proti rozpočtu.
Slávné Národné shromaždenie! Slovenská ľudová strana nemá tú konzekvenciu za sebou, slovenská ľudová strana nebola vždy v takomto príkrom postavení proti nášmu rozpočtu, lebo slovenská ľudová strana roku 1920 a 1921 odhlasovala štátny rozpočet.
Slávné Národné shromaždenie! Vtedy, keď oni odhlasovali rozpočet na r. 1920 a 1921, vtedy, keď v rozpočte boly štátné príjmy, tedy dane a poplatky, preliminované na 20 miliárd a na 19 miliárd, neodopreli hlasu tomuto rozpočtu a nenašli toho odôvodnenia, že tieto 19 a 20 miliardové položky znamenajú hospodárske zničenie slovenského národa. Niet u nich morálnej kvalifikácie a morálnej oprávnenosti odoprieť hlasy tomuto rozpočtu s týmto odôvodnením. Tým menej, že dnes tie dane, tie položky na štátné príjmy sa značne snížily a znamenajú ciferne značne menší počet, než v rokoch, keď oni pre rozpočet hlasovali.
Slávné Národné shromaždenie! Iste všetci súhlasíme s tým, že rozpočet tento znamená veľké zaťaženie poplatníctva a nášho národného hospodárstva a iste každý len z nutnosti vyvierajúcej z hospodárskej situácie nášho štátu hlasuje pre tak enormné summy tohoto rozpočtu. Ale je absolútne neodôvodnené a nevecné tvrdiť, že rozpočet tento by znamenal nejaké špecifické bremeno pre Slovensko, tvrdiť, že by pre slovenský národ znamenal hospodárske zničenie, v protive proti dobrodeniam, ktoré tento rozpočet znamená pre národ český. Je absolútne nevecné, neprípustné, nesprávné a nepravdivé predstavovať veci tak, akoby tento rozpočet chcel slovenské hospodárstvo utlačiť, vykoristiť, snížiť nás na nejakú koloniálnu zem, z ktorej by historické zeme len ťažily, a k tomu účelu využili ešte rozpočtu.
Slávné Národné shromaždenie! Náš kolega Hrušovský vo vecných článkoch, uverejnených v "Prager Presse", vecne a dokladmi doložene dotknul sa tejto otázky a po svedomitom štúdiu sostavil bilanciu nášho rozpočtu čo sa týka Slovenska. Z jeho cifier vychádza na javo, že Slovensko je pasívné a zo všetkých štátnych prijmov daňových participuje len 1/8. Len 1/8 všetkých daní platí Slovensko, čo je nepomer s počtom a pomerom obyvateľstva Slovenska k celkovému počtu obyvateľstva republiky, ktorý pomer činí 1/4 obyvateľstva celej republiky. Dátami, ciferne je dokázané, že podľa tohoto rozpočtu asi 900 mil. Kč sa dopláca z českých zemí na výlohy, ktoré sú nutné na Slovensku.
Slávné Národné shromaždenie, pri takýchto l okolnostiach nemožno a neslobodno a je nezodpovedné počínanie tvrdiť, že rozpočet tento znamená hospodársky útlak pre Slovensko. Takýmto spôsobom, ako to činí politika pánov z ľudovej strany, ako to činí rezolúcia pánov z ľudovej strany, túto otázku odbyť nemožno. Nemožno tu prehlásiť jednoducho ničím nedoložené tvrdenia, keď je dokázaný a preukázaný štatistickými dáty opak toho. Tu páni z ľudovej strany mali prijsť s opakom toho, čo je tvrdené v článkoch posl. Hrušovského, mali by prijsť s vyvrátením a s dôkazom, že to je nepravdivé a nesprávné, čo ovšem činiť nemôžu, poneváč výpočty posl. Hrušovského sú reálné a pravdivé.
Ja by som sa chtel dotknúť ešte otázky, ktorá je nadhodená v tejto rezolúcii, keď sme už pri hospodárskom ožobračovaní Slovenska. Hovorí táto rezolúcia, že "peniaze daňujúcich ľudí bez odpovednosti a primeranej kontroly dávajú sa na stranícke ciele vláde". Myslel by som, že takúto vetu v prehlásení strany parlamentárnej bez dokladov nebolo by slobodno vypovedať. Kde že je účel, kde že sú tie miliony, kde že sú tie haliere, ktoré vláda venovala pre stranícke účele jednotlivých strán? Ráčte povedať len jednu vec! (Posl. dr. Labay: Robotnícke Noviny dostávajú!) Ja slávnostne prehlašujem, že je lož a nepravda, že by či "Robotnícke Noviny", či ktorýkoľvek iný orgán našej strany jeden jediný halier dostal zo štátnej pokladnice. To my máme iné morálné stanovisko voči nášmu štátu, my ináč posudzujeme potreby našej strany, to my ináč posudzujeme záujmy štátu. Staré nemecké príslovie hovorí: "Wie der Schelm denkt, so spricht er." Snáď v nejakom režíme, ktorý by ste vy nastolili, niečo takého by bolo možné. Mýlite sa, jestli myslíte, že my takýmito cestami sme šli alebo v budúcnosti kedykoľvek by sme boli ochotní ísť.
Slávné Národné shromáždenie! Citujem doslovne: "Pozemková reforma zneužitá je k obohateniu jednotlivých vládnych činiteľov a neslúži k hospodárskemu povzneseniu drobného ľudu." Pred niekoľko týždňami správny výbor pozemkový zasedal a bolo rečou pána predsedu Pozemkového úradu pamätané na to, že je 5 rokov tomu, čo zahájil tento úrad svoju činnosť. Vtedy prihlásil sa ku slovu zástupca slovenskej ľudovej strany vo správnom výbore pozemkového úradu pán kol. dr. Juriga. (Výkřiky ľudových poslanců slovenských: Nemal k tomu legitimácie!) Jestli nie je váš zástupca, tak si ho ráčte odvolať. Prosím, a pán posl. dr. Juriga prehlásil, že sa hlásí ako člen opozície ku slovu a že ako člen opozície chce pri tejto príležitosti zdôrazniť, vzdor jeho odchýlneho stanoviska ohľadne republiky a vlády, že chce ako člen opozície prehlásiť pri tejto slávnostnej príležitosti, že pozemková reforma je požehnaním pre slovenský národ, lebo že je faktom neodškriepiteľným (Výkřiky ľudových poslanců slovenských.), že nikdy slovenský národ a slovenský ľud nedostal toľko pôdy za celé storočia maďarského režímu, ako za krátku dobu trvania Československej republiky. (Výkřiky a odpor ľudových poslanců slovenských.) Prosím slávné Národné shromaždenie, či to Juriga povedal z poverenia Vášho alebo nie, ale fakt to je, pravda to je a ja se len divím, že páni teraz berú v pochybnosť legitimáciu pána posl. Jurigu, aby učinil takéto prehlásenie, takéto prajné prehlásenie pre náš vládny systém v pozemkovom úrade, keď páni len pred dvoma týždňami poverili pána posl. Jurigu, aby s tohoto miesta menom poslancov slovenskej ľudovej strany učinil prehlásenie. (Hlas: Dělají z něho šaška!) Vtedy pán posl. Juriga hovoril to, čo si vy myslíte a čím ste ho vy poverili a dnes, poneváč sa to protiví s vaším dnešným prehlásením, berete od p. posl. Jurigu legitimáciu a robíte z neho šaška tak, ako to jedon z pánov kolegov správne poznamenal.
Slávné Národné shromaždenie, ja by som ešte v krátkosti reflektoval na koniec tej predčítanej rezolúcie: "Suverénny národ slovenský prežil storočia ukrutného útisku v bývalom Uhorsku a víťazne prežije aj v našom poblúdilom Československu tohoto divokého výhonku vládneho režímu dnešného."
Pánovia, nehovorili ste vždycky tak. Roku 1921, 17. novembra ozval sa s tohoto miesta jedon bývalý náš kolega, len pred niekoľko týždňami zosnulý, a jeho hlas znie ako hlas z hrobu. On nikdy neporovnával položenie Slovákov v Československej republike s tým strašným položením Slovákov v bývalom Uhorsku. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové). On nikdy nesnížil sa tak, že by bol sa opovážil . . . (Výkřiky slovenských ľudovych poslanců.) takého porovnanie učiniť. Ja predčítam jeho slová, ktorých tuná použil v polemike s vašimi "Waffenbrudermi", (Veselost.) v ktorých vleku ste dnes. (Výkřiky slovenských ľudových poslanců.) My ideme s každým kto ide za touto republikou, (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.) nech je Maďar alebo Nemec, ale my nikdy nepôjdeme so žiadnym Nemcom alebo Maďarom len proto, že je proti republike, tak, ako to činíte vy. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.) Mohli by ste mať toľko úcty pred vašim zosnulým kolegom, aby ste vypočuli to, čo on tuná povedal, kľudne a bez prerušenia!
Pánovia a dámy! Povedal on doslovne: "Tá doba je tu, my sme teraz s Čechmi, ako ste nám odporúčali, a preto nehnevajte sa, že máme slobodu." (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.) Vtedy ste tú slobodu mali a uznávali a dneska porovnávate položenie Slovákov v republike s ích položením v Maďarsku. (Výkřiky ľudových poslanců slovenských.) Slávné Národné shromaždenie! Ja nejdem tu vyvracať, že takéto porovnanie nemožno vôbec učiniť. Ja neviem pochopiť, ako môže sa odhodlať posl. Hlinka, ktorý tri roky bol žalárovaný v maďarskom väzení (Výkřiky posl. Hlinky.), ako sa môže odhodlať k tomu, že porovnáva naše pomery s pomerami maďarskými. (Výkřiky.) Slávné Národné shromaždenie! Ako možno porovnať naše pomery s pomerami v Maďarsku, kde nemali sme jednu jedinú takmer slovenskú školu. (Výkřiky.) Slávné Národné shromaždenie! Ako môžme porovnávať tie pomery . . . (Výkřiky. - Předseda zvoní.) Slávné Národné shromaždenie! Ja popieram legitimáciu slovenskej ľudovej strane, aby mohla takéto prehlásenie učiniť. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové: Prečo? Nemáte práva!) Dovoľte, keď vy môžete popierať Jurigovi legitimáciu, aby mluvil za vás, že by som aj ja mohol vám popierať legitimáciu, že hovoríte za slovenský národ. (Potlesk. - Výkřiky posl. Hlinky.)
Lenin v jeho zápiskoch, ktoré najdené boly po jeho smrti a ktoré dostaly se von z Ruska, vyslovil sa o komunistickej strane v Rusku, že v komunistickej strane je veľa výtečných ľudí, ale že i všetky smeti Ruska sa nachádzajú tiež v strane komunistickej. A, slávné Národné shromaždenie, ľudová strana na Slovensku zahrnuje vo svoj kruh mnoho výtečných Slovákov, predválečných a zaslúžilých. Uznáme to a pokloníme sa aj pred nimi. Slávné Národné shromaždenie, nemôže však byť sporu, a nieto sporu, že v slovenskej ľudovej strane nachádzajú sa aj všetky tie elementy, ktoré na Slovensku rozbiť chcú Československú republiku. A do tých čias, kým slovenská ľudová strana nezbaví sa týchto elementov, kým slovenská ľudová strana nenajde v sebe tej morálnej sily, aby sa týchto elementov striasla, do tých čias, dovoľte, panovia, my nemôžeme uznať morálnu oprávnenosť, aby ste vy mohli činiť takéto prehlásenie menom slovenského národa. Prehlašujeme, že naša strana bude hlasovať za rozpočet. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan poslanec Nejezchleb-Marcha.
Posl. Nejezchleb-Marcha: Paní a pánové! Poslanecké sněmovně předložen byl státní rozpočet na rok 1925. Rozpočtový výbor podrobil cifry a položky v něm obsažené obsáhlé kritice, generální zpravodaj, jenž byl z naší strany, učinil jeho pečlivý rozbor. My používáme práva a zvyklosti, abychom u příležitosti obou debat, generální i specielní, nejen poukázali na rozpočet sám, ale i vyslovili své požadavky jako zástupci zemědělského lidu venkovského.
Náš ministr zahraničí se snaží dělat pro náš stát v rámci Evropy nejpříznivější politiku a my jsme mu za to vděčni, také mu k tomu poskytujeme prostředky. Ale náš ministr financí musí rovnováhu finanční udržovati vymáháním těžkých obětí na obyvatelstvu všech vrstev, tříd a povolání. Praví se, že průmysl v Československu neunese nadále daňového zatížení a několik fusí československých továren je opřeno právě tímto faktem. Ale fuse znamenají vždycky zjednodušení a zjednodušení znamená propuštění několika set dělníků, které musíme živit podporami v nezaměstnanosti. Také živnosti a obchod úpí pod platy a daněmi a nejméně už unese je - zemědělství. Připadá mi to jak v oné pohádce: Stokrát nic umořilo osla. Předpisují se nám tak horentní daně, že je prostě nemůžeme unést a také neuneseme. Není na to potřeba velkého finančníka, aby zjistil, že není možno výrobním vrstvám zaplatiti, co vše se v našem státě podniká, staví, zařizuje a zejména platí.
Stát, který má sice v politice za hranicemi dobré jméno, ale uvnitř je zmítán krisí hospodářskou, který vysokou potřebou expropriuje své poplatníky, není zrovna státem nejlepším. Myslím, že by nám sloužilo méně parády a reklamy, ale více vnitřní hospodářské konsolidace. Po selsku se tomu říká: paráda na ulici a bída v truhlici. Měli jsme svého času úspornou komisi, od níž jsme si slibovali plodnou činnost. Ale ta zanikla a také jí bylo zbytečné radit, na čem se dá uspořit. Nyní vláda sama uchopila se toho činu a rok od roku zmenšuje státní rozpočet.
Dovolte mi, abych k této restrinkci řekl za stranu venkovského lidu zemědělského také několik slov. Státní rozpočet pro rok 1925 obnáší 15.974,168.000 Kč, z čehož plných 9.571,623.000 Kč činí výdaje na naši administrativu. Pro všecka ostatní vydání máme v rozpočtu toliko 6.402,545.000 Kč.
Při všech položkách ministerstev byly provedeny škrty, a to škrty důkladné. Ačkoliv stojíme na stanovisku naprosté úspornosti, jak nám ji naše vláda slíbila, přece jen nutno říci, že tento rozpočet je rdoušení veškerého státního podnikání. Je pravda, že naše poplatnictvo, přetížené daněmi, dávkami a přirážkami, žárlivě střeží, nač se kolik v tomto státě dá. Přece však jeho obavy nejdou tak daleko, aby chtělo úplné zastavení t. zv. státního podnikání. Je naprosto nemožné, abychom takto pokračovali, aby státní aparát při tak vysokém napětí daňovém spotřeboval přes 60 % celého rozpočtu a na vše ostatní aby zůstalo necelých 40%. To bychom, my poplatníci, nebyli tu k ničemu jinému, než k vydržování státního aparátu. Pak se nedivím, že p. na vodní stavby na Moravě není zařazeno pro rok 1925 ani haléře v investičním programu, že na stavby elektrisační v naší zemi zařazuje se pouhých 6 milionů, že se nestaví velepotřebné místní dráhy a silnice, že zkrátka se škrtí a rdousí státní podnikání. My na Moravě př. čekáme celou řadu místních drah. Uvedu jen z župy brněnské křiklavé případy a je mou povinností jako poslance, abych po uskutečnění těchto projektů zde volal.
Celá drahanská vysočina, ohromný komplex, ležící mezi Prostějovem, Vyškovem, Blanskem a Brnem, jest bez komunikačního spojení, rovněž tak kraj kunštátský je odříznut od světa a autobusové spojení je nejen nevýhodné, ale i drahé. Je potřeba, aby byla provedena už jednou řádná regulace stoků Svitavy a Svratky pod Židlochovicemi, aby se tu neopakovaly každoroční zátopy a netropily statisícové škody. Potřebujeme, aby stát zakoupil v Ivanovicích budovy, v nichž milionovým nákladem umístil svůj serologický ústav, jednu z ohromně vědecky důležitých institucí a nestěhoval ho stále s místa na místo. Ale ministrovi zemědělství se toto neumožňuje. Potřebujeme doplnit hospodyňské školství ve Vyškově a Bystřici n. Pern. je třeba oněch škol jako soli. Potřebujeme telefonické linky na venkově, neboť dosud ze všech investic ministerstva pošt a telegrafů měly prospěch jen města - venkov pramálo. Ministerstvo železnic na př. nepostaví ani budky u zastávek venkovských obcí - v Heroticích na Moravě pro tisíce školních dětí je čekárna 2.5 m2, opakuji, 2·5 m2, zatím co v městech se nádraží budují k úplnému pohodlí cestujících.
Potřebujeme na venkově elektrisace, a to nikoliv pro pohodlí, nýbrž pro pohon hospodářských strojů. Potřebujeme prostředky pro Zemědělskou radu na výzkumnictví, šlechtění osiva, zvelebení chovu dobytka, podporu družstevnictví, vinařství, ovocnářství, pícnictví a lukařství. Potřebujeme státní podpory pro meliorace, které se staly zejména v horských krajích naší župy životní otázkou našeho zemědělství. Potřebujeme státní podpory k vybudování celé řady nezbytných silnic, neboť silniční výbory nestačí svými financemi uskutečniti projekty, které jsou nezbytné. A tak bych mohl pokračovati do nekonečna.
Konečně mám na zřeteli hospodářské poměry celé Moravy a stěžuji si do toho, že naše země při rozdílení kvot jest odstrkována a že klíč, dle něhož se měří zemi naší, jest nespravedlivý. Absorbuje-li státní administrativa 60 % celého rozpočtu, není divu, že celý postup státního podnikání je podlomen, ba zadržen.
Slavná sněmovno! Paní a pánové! Vy mně jistě dáte za pravdu, že není možno, aby naše republika - poměrně malá - unesla větší aparát, než mělo staré Rakousko. Vezměme si na př. naše pošty. Ve starém Rakousku, z něhož vzniklo 5 nových samostatných států, neměli na př. samostatného ministerstva pošt. Celou agendu Cislajtánie obstarávala tak zv. III. sekce. Této sekci podřízeno bylo 7000 poštovních úřadů a míst.
Podle příručky "Personalstand der Postund Telegraphen-Anstalt" z r. 1917, měla tato sekce 1 sekčního chefa v III. hodnostní třídě. Ve IV. hodnostní třídě nevykazuje tato sekce žádného funkcionáře. V V. hodnostní třídě měla sekce rakouská 7 systemisovaných míst a dvě místa toliko přidělena. V VI. hodnostní třídě bylo v Rakousku 9 míst, v VII. bylo u centrálního úřadu ve Vídni 20 úředníků. Tedy shrnuto: Pro bývalou Cislajtánii, která obsahovala celou nynější republiku Československou, celou nynější republiku Rakouskou a část nynějšího království SHS., neměli vůbec zvláštního ministerstva pošt a sekce při ministerstvu obchodu, která obstarávala celou agendu 7000 úřadů, měla stav personální, jak jsem jej byl vylíčil. Republika Československá má vlastní ministerstvo pošt, kterému je podřízeno toliko 8000 úřadů, tedy bez mála pouze polovina.
Vedle ministra máme v III. hodnostní třídě preliminována místa 2 a, je-li z nich obsazeno pouze místo generálního ředitele, máme za to ve IV. hodnostní třídě preliminována místa 3, fakticky však obsazených míst 8, v V. třídě hodnostní 12 preliminovaných a 12 fakticky obsazených, v VI. třídě hodnostní máme u nás 7 obsazených míst, v VII. třídě hodnostní 12 atd.
Když připočítáme ještě přidělený personál našeho ministerstva pošt, vysvítá, že stav našeho ministerstva pošt je vyšší jak stav bývalé sekce poštovní ministerstva obchodu v Rakousku, takže agendu pro polovinu pošt a úředních služeben u nás obstarává stejný, ba větší počet úředníků, čili prostě řečeno, máme jednou tolik úředníků, než mělo staré Rakouska. Také ministerstvo zdravotnictví ve starém Rakousku neexistovalo a bylo teprve roku 1918 zřízeno. Celou agendu v Cislajtánii prováděla sekce při ministerstvu vnitra, jejíž počet úředníků byl minimální. Nové ministerstvo, roku 1918 zřízené podle statistiky vykazovalo toliko 100 úředníků pro celou Cislajtánii. Naše ministerstvo zdravotnictví je úplně samostatné, má svého zvláštního ministra a kromě toho má 140 úředníků, čili o 100 % více, vezmeme-li v úvahu, že spravuje polovinu území ministerstva rakouského.
Kdybychom učinili podobný rozbor u železnic, myslím, že bychom měli tentýž obraz nadpočetných lidí.
Vždyť v této síni bylo několikráte hovořeno o závratných nadpočetných cifrách zaměstnanectva u ministerstva železnic a mluvil o tom sám ministr.
To jsem mluvil o vysokém úřednictvu, jak pak teprve kdybychom začali porovnávat stav státního zaměstnanectva vůbec. Není pak divu, že je všeobecná stížnost do neutěšených hmotných poměrů zaměstnanectva, ať už jsou kategorie vyšší, nebo nižší. Stát se sice snaží umožnit jim vyšší existenční úroveň - ale jeho poplatníci toho prostě neunesou.
Považte, že tarify osobní a nákladní jsou na př. na našich drahách tak vysoké, že z Českomoravské vysočiny četné podniky výrobní obnovily zašlou dopravu formanskou a vozí výrobky do Brna povozy.
Plně chápeme, že každý, kdo státu slouží, musí a má býti zaplacen. Ale celý náš národ se dělí pomalu na dvě kategorie, které za chvíli se zrovnováží: na obyčejné občany a státní zaměstnance. Takovou nákladnou administrativu prostě neuneseme. Musíme trvat na tom, aby byla zjednodušena a aby ti, kteří svou povinnost konají, byli aspoň lidsky zaplaceni. Neboť je to přímo do nebe volající, jak následkem takové ohromné a nepoměrné administrativy platíme u nás lidi s vysokoškolským vzděláním. Dovolte, abych o tom promluvil, poněvadž jde o skutečnou inteligenci, o lidi s nejvyšším školským vzděláním. Celý svět se rozčiloval, když Maxim Gorkij oznámil, že sovětské Rusko nechává umírat svou inteligenci hlady. Hned se sháněly filantropické komitéty. A u nás, prosím, člověk, který prošel universitou a má doktorát, který se stal okresním hejtmanem, má měsíčního platu 1585 Prosím, aby mi někdo řekl, zač ten člověk ty peníze má, zda za to, že je okresním hejtmanem po 10 letech a za práci, anebo za to, že studoval osm let gymnasium a šest let universitu. Ale abyste se nemýlili, to musí být okresní hejtman I. třídy - tedy nejméně tři léta ve funkci okresního hejtmana, neboť při svém nastoupení jako takový má toliko 1515 Kč měsíčně.
Přednosta okresního hejtmanství ve střední Moravě, právník v hodnosti okr. hejtmana, ženat a s dětmi má měsíčně 2040 Kč, jeho zástupce, rovněž občan s doktorátem a okresní hejtman pouze 1700 Kč, okresní tajemník tohoto hejtmanství, který je ve skupině E., tedy s obecnou školou má však 2200 Kč.
Přednosta hejtmanství na západní Moravě v hodnosti rady s doktorátem 1830 Kč měsíčně, jeho okresní tajemník s obecnou školou 2150 Kč.
Přednosta okresního soudu na jižní Moravě v hodnosti rady zemského soudu 1500 Kč, jemu přidělený oficiant s obecnou školou 2200 Kč.
Na II. stát. reálce v Brně je profesor s doktorátem filosofie, který složil před dvěma lety zkoušky a který má 783 Kč měsíčně. Zřízenec, jaké tamní školník (s obecnou školou) má dva k disposici, aby topili v třídách, má 840 Kč, tedy o 60 Kč víc měsíčně, než doktor filosofie.
Svobodný státní úředník VII. hodnostní třídy s vysokoškolským vzděláním, jako okresní hejtman, rada zemského soudu, poštovní rada, finanční rada, profesor, který průměrně může do státní služby vstoupit teprve ve 24. roce svého věku, obdrží po 15 letech služby, tedy ve věku asi 40 let, měsíční plat 1515.43 Kč.
Toto jsou konkrétní strašlivé cifry, naprosto spolehlivé, které jsem si opatřil. A teď mi řekněte, nejde-li hrůza z těchto strašlivých cifer bídy universitních vzdělanců.
A tak je tomu u zemských finančních ředitelstev, u zemských správ politických, na středních školách, u berních správ, soudů a v administrativních úřadech státních. Totéž platí o tak zv. staropensistech.
Konstatuji, že tato vysokoškolská inteligence, roztroušená v různých úřadech a institucích, jest dost často zaujatá proti nám a že to na venkově cítíme - ale naši venkovští lidé jsou spravedliví a já, jejich mluvčí, tuto příšernou bídu našich vzdělanců konstatuji. Naproti tomu ty strany, které oni svými hlasy tolik podporovali a pro jejichž moc v tomto parlamentě tvořili matematický podklad, dělají proti nim politiku množství, to jest těch, kterých je nejvíce a kteří ve volbách mohou odevzdati více hlasů.
Zdravá politika jest jen jedna: provésti revisi, míti méně úředníků a zaměstnanců a zaplatit je tak, abychom nemusili usnášet zákony proti korupci úřednictva, aby byli lidsky živi a nepodléhali úplatkům. Bída je, jak známo, největším korupčníkem.
Příčina, proč jsme zatížili 60% náš patnáctimiliardový rozpočet administrativním aparátem, je hlubší a nutno také býti k příčině spravedlivým. Naše měšťanské a soukromé obchodní školy jsou gigantickou fabrikou zaměstnaneckého živlu, který zavaluje státní úřady a nutí k rozšiřování služebních i podúřednických a úřednických míst. Musí se to říci rodičům otevřeně: nechť se vaše děti s nižším vzděláním vrhnou na praktická povolání všech směrů, stát je jako své zaměstnance nemůže nadále přijímati, vy sami jako poplatníci toho neunesete.
Vládě pak musíme říci bez obalu: Pánové, nestačí jen škrtat položky tam, kde se jedná o podnikání: Máme přání, aby se zbytečná ministerstva zrušila tím způsobem, že by se příbuzné agendy koncentrovaly pod menší počet ministerstev. (Předsednictví převzal místopředseda dr. inž. Botto.)
Máme přání, aby se reorganisace státních úřadů děla jednotlivě pro celou republiku a aby ji jednotlivá ministerstva neprováděla na svou vlastní pěst, bez ohledu, zda se to hodí čili nic.
Žádáme zrušení úřadů zbytečných a revisi těch zaměstnanců, kteří se natlačili do státních služeb bez kvalifikace, zatím co máme na druhé straně mnoho lidí kvalifikovaných bez zaměstnání. Kdosi vyprávěl, že ve starém Rakousku stačilo, byl-li kdo odvážný a sedl si v úřadě k právě prázdnému stolu, aby byl úředníkem. Tento vtip je u nás skutečností. Znám lidi, kteří tu odvahu měli a dnes sedí v úřadech, ač tam nepatří. Mějme odvahu to zjistit a také jim to říci.
Slavná sněmovno, pan ministr financí oznámil, že jeho resort zabývá se otázkou daňové reformy a že celá soustava daňová má býti přetvořena. Je nejvyšší čas, aby se tak stalo. Skoro v každé rozpočtové debatě voláme po zavedení nové spravedlivé daňové soustavy. Jsme pro to, aby každý platil daně - ale toliko z toho, co má. Je tomu 14 dní, co na Moravě zasedala zemská odvolací komise daňová a na její stůl předloženo bylo 75.000 rekursů. Samo zemské finanční ředitelství na Moravě prohlásilo, že jich ještě 25.000 čeká, takže jejich počet dostoupí 100.000 kusů.
Nechci tvrditi, že všecky jsou oprávněné ale je to přece jen dokument, že předpisy nejsou v pořádku.
Byl jsem upozorněn, že na př. berní správa v Boskovicích nepředepsala vůbec daně z příjmu třem velkostatkářům v okresu: bývalému knížeti Salmovi z Rájce, který je mnohonásobným milionářem, dále velkostatkáři Moritzi Friesovi z Černé Hory a velkostatkáři Tesařovi z Milonic. Naproti tomu sedlákům z těchže obcí, kteří mají 40 až 50 měr rolí, předepsala 1400 až 2000 Kč ročně daně z příjmu.
V odvolací komisi se správce berní odvolával na to, že zmínění tři velkostatkáři předložili bilance, podle nichž žádného příjmu neměli. Naproti tomu bilancím sedláků se nevěří, jejich rekursy se vyřídí takovým způsobem, že se s jednoho stolu vezmou a na druhý položí.
Berní úřad v Tišnově ukládá všecky rekursy proti dávce z majetku do skříně, ačkoliv nám bylo slíbeno, že odpis na dávce z majetku dle novelisace zákona o ní nastane současně anebo po vyřízení rekursů.
Musím konstatovati - už jsem to jednou řekl - že některé berní úřady ani vlastního ministra financí neposlouchají, že ministerstvo financí a jeho vůdčí chefové neví o praksi, která se dělá často i proti jejich úmluvám a loyálním slibům i proti dohodám, které s ministrem nebo sekčním chefem učiníme. Naši lidé chtějí daně platit, ale nepožadují nic jiného, než spravedlnost a aby se o jejich námitkách také jednalo. Požadují kromě toho ještě zavedení platebních knížek a co nejhlavněji, daňových předpisů. Už od války, tedy šestý rok, a počítaje v to válku, tedy desátý rok, není u nás řádných předpisů daňových, ale samé dohady, předpoklady a zálohy. Poplatník má v ruce desítky složních listů, ale fakticky neví, co je dlužen i když chce platit a neví, zda přeplatil daně nebo nedoplatil. Chce-li zaplatit a přijde na berní úřad - nechce s ním nikdo ani mluvit. Okénka jsou jako zakleta. Tam se náš poplatník, který cupe několik hodin v blátě na berní úřad, prostě nedotluče a co je dlužen, nedozví se. Znám případ, že v jisté rodině sešli se o svátcích čtyři bratři. Jeden byl okresní hejtman, druhý ministerský rada, třetí advokát a čtvrtý sedlák. Ale když poslední předložil složní listy svým sourozencům, aby mu poradili, co je dlužen, všichni kroutili hlavou a konečně i ministerský rada i advokát řekli: "Promiň, ale my se v tom nevyznáme." Musí se pánové na berních úřadech a v ministerstvu financí vžíti do psychologie našeho člověka: chce míti svůj rozpočet na rok, ví, co ztrží a chce vědět, co má platit. Má rád čistý stůl, chce platit a nemá předpisů. Dejte mu místo složních listů a záloh knížky platební a předpis a bude spokojen. (Tak jest!) Nerušte mu však berních úřadů v blízkých místech, když je známo, že se na tom ničeho neuspoří a že ho pak honíte 20 až 30 km k berním úřadům, když má dobrou vůli platiti. Nevoďte na něho exekuci, když toho nečiníte proti bohatým, kteří by mohli platit stokráte spíše než on.
Slavná sněmovno! Je konečně skutečností, že státní podniky naše postaveny jsou na obchodní basi a že zavedeno v nich jest samostatné, na státu nezávislé vedení knih. Až doposud se nám říkalo, že kam položí ruku stát, sedm let tráva neroste, a co v soukromém podnikání spraví jeden ředitel, že na to je ve státě potřebí dvaceti radů.