Prosím, pane kolego, ta válečná půjčka znamená pro určitou kastu těch, kteří upisovali a tím ztratili, určitý present a jistě i ostatní skupiny občanstva mají právo žádati, aby za to, co za války ztratily, dostaly náhradu. Tedy souvisí to s válečnými půjčkami. (Veselost.)
Jistě že dělnictvo má oprávnění, aby se dožadovalo v důsledku toho, že jeho tělesná i nervová konstrukce byla válečnými i poválečnými poměry důkladně využitkována, že byly na ni činěny veliké nároky, aby konečně byla vyřešena otázka placené dovolené našeho dělnictva (Výborně!), aby mohl také tento lidský stroj zrestaurovati svoji výkonnost a tím také konečně býti většího výkonu schopen.
Jestliže, slavná sněmovno, nezabýval jsem se ve své řeči tolik meritem válečných půjček a spíše chtěl jsem zde také uplatniti hlas těch, kteří také válečnými a poválečnými poměry byli na své existenci poškozeni, jimž válkou a poměry poválečnými byla jistě učiněna újma, kteří také ztratili touto válkou mnoho hospodářsky, hmotně a sociálně, pak jistě nemůže mi býti vytýkáno, že bych byl zde hájil věc nespravedlivou, poněvadž jistě mohly v této serii předloh také najíti ohlasu předlohy pro ostatní vrstvy, které stejnou měrou byly válkou a válečnými poměry dotčeny.
Klub náš uznává, že byly zde okolnosti, které působily na upisovatele válečných půjček, že tedy není možno odsuzovati generelně všecky tyto upisovatele, že by byli bývali snad upisovali válečné půjčky z přepjatého patriotismu, nýbrž že zde jde spíše o upisovatele, kteří byli různým způsobem donuceni upisovati, ať již státními nebo vojenskými úřady nebo tím, že jen za těchto podmínek, zejména vojínům v poli stojícím, se dostávalo dovolené, a jestliže z těchto důvodů rozhodl se pro tuto předlohu, aby tak dostalo se náhrady oněm, kteří nezaviněně tyto ztráty utrpěli, pak jistě doufám, že klub náš bude vždycky také na místě, když se bude jednati o ony skupiny lidské společnosti, o nichž jsem mluvil a které také válkou a válečnými poměry byly hospodářsky postiženy. (Výborně! Potlesk. - Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále p. posl. Molík.
Posl. Molík: Slavná sněmovno! Mezi řadou zákonných finančních předloh, které byly parlamentu dány k projednání, nachází se i předloha zákona, kterou právě projednáváme, a to o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček.
Zákonem o IV. státní půjčce ze dne 24. června 1920, čís. 417 Sb. z. a n., nebyla otázka válečných půjček upravena definitivně, neboť § 12 téhož zákona prohlásil upisování IV. státní půjčky za výlučný způsob zhodnocování válečných půjček pouze pro ty vlastníky, kteří podléhají dávce z majetku jměním převyšujícím 25.000 Kč.
V tomto rámci zákona nebylo možno řešiti otázku válečných půjček u hospodářsky slabších majitelů. A právě v těchto vrstvách pocházejí válečné půjčky z velké části z těžce vydělaných grošů drobných lidí, sirotčích pokladen, obcí a různých fondů atd. Vyřešení této otázky, které bylo už dvakráte znemožněno, přinese klid do řad malých majitelů válečných půjček.
Při této příležitosti je nutno si znovu uvědomiti, zdali náš stát, naše republika je povinna konvertovati tyto válečné půjčky? A tu zní odpověď: Článek 205 smlouvy st.-germainské stanoví jasně, že republika naše není povinna platiti a převzíti válečné půjčky rakouské a uherské a že také nepřiznává se právo majitelům těchto půjček žádati na Rakousku honorování těchto papírů. Kdyby tedy náš stát a jiné státy, vzniklé na půdě bývalé říše, nechtěly honorovati těchto půjček, vyšli by majitelé těchto papírů úplně na prázdno.
S předlohou touto přichází naše vláda podruhé a odůvodňuje úpravu těchto rakouských a uherských válečných půjček hlavně důvody soc.-politickými a národohospodářskými.
Sociálně-politický význam má tato předloha hlavně pro drobné upisovatele těchto státních papírů. A tu nutno si položiti otázku, jak a zda by snesli drobní lidé, kteří jsou držiteli těchto papírů, jich nehonorování, jelikož nemohli vyhověti zákonu o IV. státní půjčce ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n.? Odmítnutí se strany našeho státu by velmi těžce nesly právě tyto vrstvy sociálně slabé, neboť musíme uvážiti, slavná sněmovno, jakým způsobem právě tyto kruhy upisovaly válečnou půjčku, jak byli drobní lidé, rolníci, domkáři, živnostníci, učitelé a úředníci k upisování nuceni, neboť neupsání mělo v zápětí represalie. A ptáte se, kdo je nutil? Lidé úřadem nakomandovaní, odvislí od politických správ jak okresních, tak zemských, dále to byly banky, jejich úředníci, naše žurnalistika, která byla nucena uveřejňovati takové články, které uváděly zmatek do názorů a myslí drobného lidu o tom, je-li válečná půjčka dobrý papír a má-li se kupovati. Dodnes jsou slyšány výčitky v obcích a ve společnosti: "Vy jste nás nutili k upisování, nyní se půjčka nehonoruje a zákon ze dne 24. června 1920 nic nám nepomůže, jelikož nemůžeme vyhověti zákonitým podmínkám." Byla zde určitá vina, kterou je nutno částečně odstraniti. To nelze jinak, než když důvěřivým lidem se dá alespoň nějaká náhrada za tyto papíry, a to tím způsobem, jak řeší vládní návrh - prostou výměnou válečných půjček bez jakéhokoli příplatku v hotovosti za československé státní dluhopisy 3% rentové, neslosovatelné.
Slavná sněmovno! Jelikož nikdo z pánů řečníků, ať z té nebo oné strany, nezmínil se o jedné důležité složce, totiž o válečných půjčkách sirotků, o půjčkách sirotčích pokladen, chci tak učiniti já. Peníze sirotků byly upsány na válečné půjčky rakouské, a to bez vědomí těchto a bez vědomí jejich poručníků, neboť tito byli většinou na frontě a druhých se nikdo neptal. Náhodou mám zde po ruce opis výnosu presidia vrchního zemského soudu v Brně, který ve svém originálu, samozřejmě německém, zní, že veškeré soudy mají ihned oznámiti, kolik ta neb ona pokladna má ve své úschově. A pak je další rozkaz Bleylebenův, který praví: "Die Gerichte werden angewiesen, alle verfügbaren Waisenkassenüberschüsse wie bisher zur Zeichnung heranzuziehen." Tedy to je důkazem, že zde vrchní správy činily nátlak a že tímto způsobem veškeré peníze v sirotčích pokladnách byly bez svolení majitelů, bez svolení poručníků bezohledně upisovány na válečné půjčky a že to došlo tak daleko, že nejen peníze těchto sirotků byly upisovány, ale že i majetek jejich, na př. doma po rodičích, byl prodáván a peníze jejich pak na válečné půjčky upisovány.
Uvedu několik příkladů, které budou zajisté zajímati i pány ze stran socialistických. Sirotčí pokladna okresního soudu ve Znojmě sama z reservních fondů upsala na válečnou půjčku pod nátlakem Bleylebenovým celkem 880.000 K. Ze jmění sirotků a nezletilých dětí z celého soudního okresu znojemského upsáno bylo na válečné půjčky celkem 1,116.800 K. A jak? Na válečné půjčky byly upsány celé vklady mnohých nezletilých dětí, sirotků, uložené pro ně v sirotčí pokladně, takže zákon o IV. státní půjčce nemohl těmto dětem přinésti to, co se očekávalo. A právě navrhovaná osnova toto umožňuje.
Tak byl na př. dětem Scheibnerovým z Oblekovic prodán domek za 80.000 K a peníze tyto upsány na válečnou půjčku. U dětí Molíkových z Citonic byl upsán celý sirotčí vklad v obnosu 24.800 K. Nezletilému Galiánovi ze Znojma byl upsán na válečnou půjčku celý otcovský podíl v obnosu 10.000 K, nezletilému Seidlovi ze Znojma 6500 K. (Hlasy: Tábor, Čáslav, tam to bylo právě tak!) To byl rozkaz vrchního zemského soudu, kde byli pánové Bleyleben a různí jiní činitelé. (Posl. Knirsch: To nebyl Němec, to byl Rakušák jako váš Trnka!) To je věcí vedlejší, já říkám jen čistá fakta, jak k tomu došlo, a že by nebylo spravedlivé, kdyby tato otázka nebyla řešena. (Posl. Knirsch: Vy říkáte, že to byli němečtí úředníci!) Bleyleben není přece Čech.
Takových případů bylo množství a chtěl jsem to zdůrazniti, aby strany socialistické si uvědomily, že zde nečiní se něco, co by snad neodpovídalo sociálnímu postavení těchto malých lidí a nejvíce sirotků.
Slavná sněmovno! Vžijme se do poměrů těchto sirotků. Zákon o IV. státní půjčce ze dne 24. června 1920 stává se pro ně dosti často ilusorním, neboť nebylo zde možné upisování IV. státní půjčky, a tím zůstávala tato otázka i nadále otevřena. Proto já již ve svém klubu, jsa velmi dobře informován zejména o této otázce sirotčí, kladl jsem důraz na to, aby otázka sirotčích peněz byla ke spokojenosti vyřešena. A zajisté mohu dnes konstatovati, že se tak snad stane největší měrou. Po stránce národohospodářské přinese schválení této osnovy uspořádání financí ve všech hospodářských složkách, v peněžních ústavech atd.
O Němcích bych si dovolil říci toto: Vážení pánové, zajisté přiznáte, že dnes straší vás ti duchové, které jste vyvolali tím, že jste prohlašovali po zákoně z r. 1920, aby občané neupisovali, že . . . (Posl. Windirsch [německy]: To nikdo neřekl!) Na mnohých místech, pane kolego! Prohlašovali jste, že tato otázka musí býti řešena způsobem, jak jste si to asi představovali, že bude honorována do 100%. Mohu říci jen jedno, že nebylo možno státní správě a vládě, aby se osnova mohla řešiti na úkor těch, kteří poslechli zákona o IV. státní půjčce z r. 1920. Otázka tato mohla se řešiti jen ve prospěch těch drobných, které jsem zde uvedl.
Vzhledem k té důležitosti, aby upraveny byly poměry, které po tak dlouhou dobu stále byly nerozřešeny a které zajisté přinesou jak vládě, tak ministerstvu financí a všem těm složkám určité vyřešení, budeme hlasovati pro tuto předlohu. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníkovi p. posl. Adamovskému.
Posl. Adamovský: Vážené Národní shromáždění! Projednáváme právě předlohu, o níž upřímně se musím přiznati, že je nechutná. Jsou to válečné půjčky. Vznik těchto válečných půjček byl tak nechutný, že to bylo skoro vydírání, jak rakouská vláda na občanstvu peníze každým možným způsobem vymáhala. Občanstvo nevěřilo, obzvláště ne občanstvo naše v Čechách, že by někdy ty peníze dostalo zpátky. Následkem toho byl ten odpor k upisování vůbec. To se vycítilo se strany úřadů hned při II. válečné půjčce a následkem toho se přišlo k jinému přesvědčení. O kom se vědělo, že může upsati, byl nucen k upsání válečné půjčky, později i vojínové, když chtěli dostati jednodenní nebo dvoudenní dovolenou. Rodina strádala, jeho hospodářství bylo doma zadluženo, a on, chtěl-li se podívati a přesvědčiti se, jak to doma stojí, musel si peníze vydlužiti a upsati, aby dostal jednodenní nebo dvoudenní dovolenou. Podle toho, kolik upsal, odhadla se mu dovolená. Nuceny byly též peněžní ústavy a obce k upisování válečných půjček. Každá obec se snažila, vydlužila si peníze, jen aby vyhověla panu hejtmanovi. Přišla však už V. a VI. válečná půjčka, nátlak se dál už ostřeji. U nás v naší malé obci, kde jsme již měli upsáno 18.000 K válečných půjček, usneslo se místní zastupitelstvo, že na další půjčku již nic neupíše. Hejtmanství hrozilo rozpuštěním zastupitelstva a také k tomu došlo. Obecní zastupitelstvo konečně se usneslo, že ještě upíše 2000 K. Ale to bylo málo. Pan hejtman chtěl, aby se upsalo celkem 15.000 K. Následkem tohoto usnesení obecního zastupitelstva bylo toto rozpuštěno a utvořena správní komise, jmenovaná z tamějšího velkostatkáře - Němce, jeho správce, jednoho žida a jednoho dělníka. Ti arciť potom upsali, mnoho-li si pan hejtman přál. Dnes je tato malá obec zadlužena, dnes má platiti z těch peněz úroky a nemá je kde bráti, poplatnictvo je musí z přirážek zaplatiti. Je nutně třeba v takovýchto křiklavých případech, které se děly za Rakouska, vyjíti vstříc.
Při prvním projednávání bylo sjednáno, aby obce a majitelé válečných půjček upisovali 75% na IV. státní půjčku. My jsme však neměli důvěry k této vládě, měli jsme sice vlastenecké cítění, ale poznali jsme za starého Rakouska, co všechno nám už tyto válečné půjčky přinesly, jak nás ožebračily! Ostatně každý nebyl válečným zbohatlíkem, a proto leží ještě dnes u mnohých jednotlivců a také u obcí válečné půjčky nehonorované, bez ceny. Proto náš klub bude hlasovati pro tento návrh už z důvodu toho, že mnohé obce ještě dnes mají válečné půjčky bezcenné doma ležeti. Ovšem, aby mohly dále upsati, musí si peníze vydlužiti, to zatížení už musíme snésti. Mluví se sice se strany poplatnictva o tom, že to bude zatížení státu, že to nesneseme, ale není pomoci, tomu se musí vyhověti. Proto klub náš bude hlasovati pro tuto předlohu. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Došly některé návrhy. Prosím o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
68. Druhý eventuální návrh posl. Tauba a druhů:
Navrhuje se, aby § 26 (resp. po přečíslování § 25), odst. 2 byl doplněn ještě touto větou:
"Ostatním upisovatelům může ministr financí v případech zvláštního zřetele hodných prodloužiti úpis nejdéle do 30. června 1925."
69. Pozměňovací návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů k §u 27:
Ministr financí je zmocněn, aby umožnil úpis IV. státní půjčky, dočasně uložiti hotovost složenou při tomto úpisu u zemských peněžních ústavů i na nižší úrok.
Jde-li o upisovatele neprivilegované, platí toto zmocnění jen pro ty případy, v nichž bude proveden důkaz, že dodatečný úpis podle nynějšího stavu majetku nemůže býti proveden. Rozhodovati o tom přísluší ministrovi financí.
70. První eventuální návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů:
V §u 27, odst. 1 ve druhé větě se stanoví jako čisté jmění vlastníka válečných půjček 150.000 Kč místo 50.000 Kč, jako jmenovitá hodnota držby válečných půjček 200.000 K místo 125.000 K.
71. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů:
V §u 27 (resp. po přečíslování §u 26) budiž číslice "50.000" nahrazena číslicí "100.000" a číslice "125.000" nahrazena číslicí "250.000".
72. První eventuální návrh posl. Tauba a druhů:
Bude-li zamítnut návrh k §u 27 (resp. po přečíslování k §u 26), navrhujeme:
Číslice "50.000" budiž nahrazena číslicí "75.000" a číslice "125.000" číslicí "200.000".
73. Druhý eventuální návrh posl. Tauba a druhů:
Bude-li zamítnut první eventuální návrh k §u 27 (resp. po přečíslování §u 26), navrhujeme:
Číslice "125.000" budiž nahrazena číslicí "150.000".
74. Druhý eventuální návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů:
K §u 27 (resp. po přečíslování k §u 26) osnovy navrhuje se, aby číslice 125.000 K jmenovité hodnoty byla zaměněna číslicí 150.000 K jmenovité hodnoty.
75. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů k §u 27:
Navrhuje se, aby číslice 125.000 byla nahrazena číslicí 150.000.
76. Doplňovací návrh posl. Tauba a druhů:
Jako nový odstavec §u 27 (resp. přečíslovaného §u 26) budiž připojeno: "O opatření, učiněném podle odst. 1 a 2, podá ministr financí během jednoho roku zprávu Národnímu shromáždění."
77. Pozměňovací návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů k §u 28:
Válečné půjčky rakouské a uherské se nezapočítávají do vyměřovacího základu pro dávku z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.
78. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
V prvním odstavci §u 28 budiž číslice 40% nahrazena číslicí 20% a odstavce 3 a 4 tohoto paragrafu buďtež škrtnuty.
79. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů:
1. odstavec §u 28 (resp. přečíslovaného §u 27) nechť zní takto:
"Válečné půjčky rakouské a uherské ocení se pro účely dávky z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., takto: U osob, jejichž majetek při uložení činí méně než 100.000 Kč 40% kursovní hodnoty dne 1. listopadu 1924, u osob, jejichž majetek činí více než 100.000 Kč - 250.000 Kč 20% jmenovité hodnoty a u osob s majetkem přesahujícím 250.000 Kč 30% jmenovité hodnoty."
80. Eventuální návrh posl. Tauba a druhů:
Bude-li zamítnut návrh k §u 28 (resp. po přečíslování k §u 27), navrhujeme:
Číslice 40% budiž nahrazena číslicí 30%.
V odst. 3 téhož paragrafu budiž číslice 29 změněna v číslici 28.
81. Eventuální návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů:
K §u 28 (resp. po přečíslování §u 27) osnovy navrhuje se, aby v odst. 1 číslice 40% jmenovité hodnoty změněna byla na 30% jmenovité hodnoty.
V odst. 3 téhož paragrafu budiž cit. § 29 zaměněn za § 28.
82. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů k §u 28:
Navrhuje se, aby v odst. 1 číslice 40% byla nahrazena číslicí 30%.
V odst. 3 téhož paragrafu budiž citovaný § 29 změněn na § 28.
(Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
83. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
§§ 29 a 30 buďtež úplně škrtnuty.
84. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů:
Odst. 2 §u 30 (resp. přečíslovaného §u 29) budiž škrtnut.
85. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů:
Odst. 2 §u 30 budiž škrtnut.
86. Pozměňovací návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů k §u 31 (resp. po přečíslování k §u 30):
Odst. 1 a 2 tohoto paragrafu nechť znějí:
"Kdo učiní vědomě nesprávná udání o okolnostech, které podle §§ 2-8 jsou podmínkou pro výměnu válečných půjček, nebo které podle §u 13, odst. 3 jsou podmínkou pro výměnu 3 1/2 % ních dluhopisů IV. státní půjčky za odškodňovací dluhopisy, za účelem dosažení takové výměny nebo kdo vydá vědomě k tomuto účelu nesprávná potvrzení o takových okolnostech, bude potrestán, pokud čin není přísněji trestný, řádným soudem za přestupek vězením (uzamčením) od jednoho do tří měsíců. Při odsouzení pro přestupek buďtež válečné půjčky nebo 3 1/2 %ní dluhopisy složené k výměně, a byly-li již vydány odškodňovací dluhopisy, taktéž jmenovitá hodnota vydaných odškodňovacích dluhopisů prohlášeny za propadlé ve prospěch státu.
Nelze-li nikoho pro tento přestupek stíhati, vysloví soud na návrh finanční správy, že válečné půjčky nebo 3 1/2 %ní dluhopisy složené k výměně, a byly-li již vydány odškodňovací dluhopisy, taktéž jmenovitá hodnota vydaných odškodňovacích dluhopisů propadá ve prospěch státu."
Odst. 3 zůstane podle zprávy.