zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického panu posl. Johanisovi.
Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! V rozpravě, která se vedla o zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového o prodloužení zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671) je jaksi charakteristické to, že každá strana posuzuje se svého hlediska otázku podporování nezaměstnaných a neposuzuje věc se stanoviska všeobecně sociálního, zejména se zřetelem ke krisí, která ve státě jest. Proto bych chtěl ještě několik slov říci, zejména k vývodům kol. Windirsche.
Vytýká, že prý někteří dělníci nechtěli dělati nebo že odmítli práci. To je vysvětlitelno tím, že jsou to lidé jiného oboru a těžko jich může býti použito k pracím čistě nádenickým. Je nesporno, že ministerstvo soc. péče vykládá příslušné předpisy dosti přísně, což ukazují číslice o počtu nezaměstnaných se zřetelem k počtu podporovaných. Podle přehledu, který mám po ruce, máme největší počet nezaměstnaných, jak bez práce jsoucích, tak také podporovaných, ke konci r. 1922 a s počátku roku 1923. Ta data jsou zajímavá, a chci na nich jen dokázati, že počet podporovaných k počtu nezaměstnaných je dosti nepoměrný. V říjnu minulého roku bylo nezaměstnaných 317.626, podporovaných jen 95.445, v listopadu 376.773 nezaměstnaných a jen 123.696 podporovaných. V prosinci bylo nezaměstnaných 437.841, podporovaných přímo státem 175.690. Vedle toho jsou podporovaní prostřednictvím podniků. V lednu 1923 byla největší nezaměstnanost v republice naší od ledna 1921. Zpráva vykazuje, že v lednu bylo nezaměstnaných 441.075, státem podporovaných 202.625, prostřednictvím podniků podporovaných 75.498. V únoru bylo nezaměstnaných 415.222, podporovaných státem 195.944 a prostřednictvím podniků 58.075. V březnu je všech nezaměstnaných 369.520, státem podporovaných 165.468, prostřednictvím podniků podporovaných 52.172. V dubnu máme všech nezaměstnaných 310.683, státem podporovaných 124.196 a prostřednictvím podniků podporovaných 48.537. Následující měsíce květen až prosinec 1923 mají již tendenci sestupnou, jak u veškerého počtu dělnictva nezaměstnaného, tak také ovšem se zřetelem na podporované státem nebo prostřednictvím podniků. Číslice ta se snížila do té míry, že v prosinci 1923 všech nezaměstnaných bylo 191.978, státem podporovaných 56.020 a prostřednictvím podniků podporovaných 29.398. Zde tedy vidíme, že počet nezaměstnaných, zejména se zřetelem k počtu podporovaných, značně poklesl. Je viděti, že předpisy, pokud jde o přiznávání podpor se zřetelem k počtu nezaměstnaných, jsou přísně dodržovány. Chtěl bych říci kol. Windirschovi, že při otázce této nelze dělati výtku všeobecnou, jak on na ní založil své vývody, nýbrž lze mluviti jen o jednotlivcích. Dík tomu, že počet nezaměstnaných se snížil, máme koncem března všech nezaměstnaných 180.002, státem přímo podporovaných 61.344 a prostřednictvím podniků podporovaných 12.455. V dubnu dokonce máme státem podporovaných 29.047, prostřednictvím podniků 10.466.
Těmito ciframi chci jen jaksi vysvětliti, že nezaměstnanost klesá lepší konjunkturou, ale také přísnějším vykládáním předpisů, které se při přiřknutí podpor děje.
Tolik ke zprávě, která byla tiskem rozdána a kterou těmito svými vývody doplňuji. K pozměňovacím návrhům poznamenávám, že jsou dobře míněny, ale navrhuji zamítnutí, poněvadž jsou v odporu s usnesením, a musím hájiti osnovu tak, jak byla ve výboru schválena. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji rozpočtového výboru, panu posl. R. Chalupovi.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Směr debaty rozvrhl řečníky ve dvě skupiny - podle zájmů vlastních, ovšem jest otázka, zdali také v zájmu těch, o něž tu jde, totiž v zájmu nezaměstnaných.
Jedněm projednávání předlohy je příliš málo. Zákon, který se projednává, projednává se se starými vadami. Chtějí zákon nejen prodloužiti, nýbrž i zlepšiti. To poskytlo také velmi milou příležitost, aby obviněny byly koaliční strany, zejména koaliční strany socialistické. Návrh zákona ovšem nemůže býti tak špatný, nechce-li podceňovati pan kol. Teska agitaci komunistů pro prodloužení zákona na podporu v nezaměstnanosti, kterážto agitace prý prodloužení způsobila. Ujišťujeme, že nepodléháme žádné agitaci, tím méně podléháme agitaci komunistů, kterou je vždycky bráti s velikou opatrností, a že prostě konáme to, čeho potřebují dělníci.
Druzí řečníci domnívají se, že zákon je příliš blahovolný, že příliš zatěžuje, že náklady, které jsou dávány, jsou neproduktivní a že zákona se zneužívá.
Tyto přednesené námitky mohou velmi jasně poučiti ty, kteří obviňují socialistické strany ze zajetí v kruzích kapitalistických. A právě tyto námitky ukazují, mnoho-li zde musí býti práce a boje, aby odpor kapitalistických koaličních stran byl překonán a aby zákon na podporu v nezaměstnání skutečně dále byl prodloužen. Všechny tyto výtky jsou pravidelným doprovodem při projednávání zákona o podpoře v nezaměstnání nebo při poskytování dalšího úvěru podporám v nezaměstnání a byly již mnohokráte odbyty.
Ony přecházejí s jedné strany možnost úhrady a s druhé strany vůbec veškerou úhradu zase odpírají. Za daných okolností návrh vládní, který se pohybuje na kraji možnosti, poskytuje nezaměstnaným, třebaže se značnými obětmi, aspoň nejnutnější.
Z toho důvodu dovoluji si vládní návrh zákona tak, jak byl projednán ve výboru soc.-politickém, znovu doporučiti slavné sněmovně ke schválení. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přistoupíme nyní ke hlasování o odst. 4 dnešního pořadu, totiž o osnově zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).
Prosím, aby se páni a dámy posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Míním dáti hlasovati takto:
Nejprve o nové osnově, kterou z osnovy výborové svými návrhy vytvořuje posl. Teska a soudr.
Bude-li přijata, odpadne další hlasování.
Nebude-li schválena, pak budeme hlasovati na podkladě zprávy výborové, a to: O §u 1 bychom hlasovali nejprve v úpravě návrhu posl. Schälzkyho, Patzela, Böhra a soudr.; nebude-li přijata tato úprava, podle návrhu posl. Schäfera a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, dám hlasovati ve znění zprávy výborové.
O §u 2, nadpisu zákona a úvodní formuli, poněvadž k nim není pozměňovacích ani doplňovacích návrhů, dám hlasovati podle zprávy výborové.
Není námitek? (Námitky nebyly.)
Zůstává tedy při tom, jak jsem prohlásil.
Nejprve dám tedy hlasovati o osnově pp. posl. Tesky a soudr. Osnova tato byla přečtena.
Kdo souhlasí s osnovou pp. posl. Tesky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Osnova je zamítnuta.
Nyní dám hlasovati o § 1, a to nejprve v úpravě návrhu pp. posl. Schälzkyho, Patzela, Böhra a soudr.; návrh ten byl právě přečten.
Kdo souhlasí s tímto § 1 podle návrhu pp. posl. Schälzkyho, Patzela, Böhra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s úpravou §u 1 podle návrhu pp. posl. Schäfera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí nyní s § 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 je přijat podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí se zněním § 2, nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna schválila tuto osnovu ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Čtení druhé dám na pořad některé příští schůze.
Tím jest vyřízen odst. 4 dnešního pořadu, totiž osnova zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).
Budeme nyní pokračovati v jednání o odst. 5 pořadu, totiž o
osnově zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).
Dávám slovo k doslovu o této předloze zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. Čuříkovi.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Proti návrhům pp. kolegů posl. Patzela, Böhra, Schälzkyho a druhů, aby obnos byl zvýšen na 150 milionů Kč, vyslovuji se zamítavě. Stejně zamítavě vyslovuji se o návrhu p. posl. kol. Tesky, který navrhuje obnos 250 milionů Kč. Resoluční návrh pp. posl. Windirsche, Böllmanna a Hellera byl již ve výboru rozpočtovém zamítnut a není důvodů, abych vůči němu zaujal stanovisko jiné. Bylo zde již v debatě naznačeno, že obnosy, které parlament nyní povoluje, nebudou asi stačiti, a vláda jistě přijde včas s návrhem, který by pak umožnil jí vyplácení podpor podle zákona. Vyslovuji se tedy o těchto návrzích zamítavě. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji rozpočtového výboru, p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Debata o projednávané předloze nesla se dvojím směrem. Jeden směr vytýkal, že obnos žádaný nestačí, druhý směr stavěl se z důvodů úsporných a jiných zamítavě i k tomuto malému obnosu. Je tedy viděti, že vláda, předložila-li osnovu tohoto druhu, počíná si správně, že jest na střední cestě.
Nejvýznačnějším z útoků byl ovšem útok kol. Windirsche, který s určitým záštím proti dělnické třídě vytýkal dělníkům lenošení, používaje k tomu určitých okolností a důvodů, které již dávno byly vyvráceny. Tyto důvody již tenkráte, když byly pronášeny, nebyly pravdivý, tím méně pravdivý jsou dnes.
Pan kol. Patzel vytýkal, že v státních závodech propouštěni jsou dělníci německé řeči a že na místo nich přijímáni jsou dělníci české řeči. Po svých informacích mohu sděliti slavné sněmovně, že tomu tak není, že vláda ve svých podnicích žádným způsobem nestraní dělníkům té či oné národnosti, nýbrž že si počíná úplně spravedlivě. Naproti tomu bychom mohli mnoho vytýkati německým průmyslníkům, kteří s tendencí nespornou tímto způsobem postupují proti dělníkům českým i v českých krajích, kde jsou v průmyslových podnicích, patřících německým průmyslníkům, čeští dělníci vypovídáni z práce, přes to, že přes 15 až 20 let na oněch místech pracovali a na jejich místo jsou bráni svěží pracovníci národnosti německé z odlehlých krajů.
Snad se pamatujete na to, když se jednalo o tyto záležitosti ve vítkovických závodech, že se tam muselo velmi ostře zakročiti, aby místo dělníků domácích nebyli přijímáni němečtí dělníci, kteří sem byli voláni přímo z Německa.
Kol. Bobok vytýkal vládě, že prý ona zavinila průmyslovou krisi. Já myslím, že průmyslová krise je chorobou celé lidské společnosti, všech států po válce a že jako i nás vyhasly pece továren, tak také vyhasly i v jiných státech. Amerika trpěla velmi mnoho průmyslovou krisí, Anglie vydala miliony a miliony na podpory v nezaměstnanosti a také jiné státy musejí se přizpůsobovati těmto těžkostem poválečným a musejí podporovati nezaměstnané, kteří o práci přišli proto, že poválečné poměry zavinily krisi průmyslovou.
Rovněž vyslovil p. kol. Bobok dojem, zdání, že snad podpory v nezaměstnání svádějí k zahálce. Pan kol. Bobok se podstatně mýlí, poněvadž podpora, kterou nezaměstnaný dělník dostává v době své nezaměstnanosti, nemůže nikoho k zahálce svésti. Je to velmi nepatrný obnos, který nestačí ani na nejnutnější. Takový obnos, taková podpora jistě nikoho k zahálce nesvede. Každý podporovaný nezaměstnaný raději přijímá zaměstnání, byla-li mu práce nabídnuta, je-li mu ta práce k disposici.
Pokud se týče Podkarpatské Rusi, dovoluji si upozorniti, že z obnosu 80 mil. Kč bylo Podkarpatské Rusi přiznáno pouze 250.000 Kč, poněvadž obnos preliminovaný pro ni ve státním rozpočtu nebyl ještě úplně vyčerpán.
Připojuji se k návrhu kol. referenta za výbor soc.-politický, aby pozměňovací návrhy byly zamítnuty, a doporučuji jménem rozpočtového výboru, aby slavná sněmovna schválila jeho zprávu. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přistoupíme nyní ke hlasování o odst. 5 pořadu, totiž o osnově zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati takto:
O článku I budeme nejprve hlasovati ve znění navrženém posl. Teskou a soudr.; nebude-li přijato, v úpravě návrhu posl. Schäfera a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě podle návrhů posl. Patzela, Böhra, Schälzkyho a soudr.; nebude-li přijata ani tato úprava, podle zprávy výborové.
Poté budeme hlasovati o článcích II a III, nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem prohlásil.
Kdo souhlasí s článkem I ve znění, které navrhli pp. posl. Teska a soudr. a které bylo již přečteno, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s článkem I podle návrhu pp. posl. Schäfera a soudr., který byl rovněž již přečten, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s článkem I v úpravě navržené pp. posl. Patzelem, Böhrem, Schälzkym a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí nyní se článkem I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina, článek I jest přijat podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí se články II a III s nadpisemi a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, články II a III, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení dám na pořad některé příští schůze.
Nyní máme zde resoluci pp. posl. Windirsche, Böllmanna, Hellera a soudr., žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Windirsche, Böllmanna, Hellera a druhů:
Vláda se vybízí, aby část peněz, určených pro podpory v nezaměstnanosti, dala k volnému použití samosprávným sborům, aby bylo lze provésti práce, jichž je třeba v zájmu veškerenstva (stavby cest, silnic, regulace říčních toků, meliorace, rekultivace atd.). K těmto pracím buďtež přibráni nezaměstnaní z obcí a okresů podělených těmito penězi.
Místopředseda dr. Hruban:
Kdo souhlasí s navrženou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, resoluce je zamítnuta. Tím je vyřízen odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Nyní budeme jednati o dalším předmětu pořadu dnešní schůze, jímž je:
6. Zpráva výboru zdravotního o návrhu zákona posl. dr. Hálka a spol. (tisk 3821) o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4647).
Zpravodajem jest paní posl. Sychravová.
Uděluji jí slovo.
Zpravodaj posl. Sychravová: Slavná sněmovno! Doporučuji vám ke přijetí zákon, o kterém jste již jednou hlasovali, ale do kterého se nedopatřením dostalo znění, kterého v pozměňovacím návrhu nebylo. Navrhla jsem proto, aby předloha byla vrácena zdravotnímu výboru a aby zdravotní výbor se znovu o ní usnesl a předložil ji sněmovně ke schválení. Šlo o poslední paragraf, kterým by byla v původním znění kompetence nejasná. Prosím, byste se nyní ráčili usnésti o znění předloženém v druhé zprávě výborové.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá, dám proto ihned hlasovati.
Ježto osnova má toliko 7 paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli, a nebyly podány návrhy pozměňovací, míním o ní dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Zůstane při mém prohlášení.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem zákona a úvodní formulí, ve znění, které navrženo jest zprávou tisk 4647, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu v prvém čtení podle zprávy výborové.
Druhé čtení navrhnu na pořad nejbližší schůze.
Tím je vyřízen odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Nyní budeme jednati o dalším odstavci pořadu, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Trnavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Kubála pro urážku na cti (tisk 4577).
Zpravodajem je p. posl. Mach. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Okr. soud v Trnavě žádá přípisem ze dne 21. září 1923, čís. B 8713, za vydání k trestnímu stíhání posl. Kubála pro urážku na cti.
Z obsahu trestního oznámení vychází na jevo, že uvedený poslanec na veřejném shromáždění, konaném dne 15. září 1923 na Wilsonově nám. v Trnavě, užil těchto výroků: "Teraz si chcem charakterizovať p. Rašku, ktorý bol poverený, aby vyučoval v školách náboženstvo. Ako ich on vyučuje? Sobral dievčence na Macochu, do Brna, ukázal im tie krásne české kraje a odtiaľ sa zatárali ako si do Luhačovic do kúpeľov, kde nechodia proletárske deti, ale už viac tých majstríkov, keďže naše nemôžeme dať do präparandie, nemáme toľko peňazí. A čo sa im stalo? Pán Raška sa našiel pri šampaňskom ráno o 7. hod. s viacerými dievčenci výletníčkami, ktorých obraz u Kalapoša vyložil, v dobrej nálade, a dievčence boly tak povyzliekané a vypadaly ako v Adamovom kostýme. Možná, že im bolo horko od zábavy, ale keď pozrel na hodinky, už bolo 7 hod. ráno. Možná, že boly v košeliach, to neviem." Byv přerušen potleskem obecenstva, pokračoval, potažmo zdůrazňoval: "Ešte ráno o 7. hodine sa našiel medzi dievčenskou spoločnosťou 5-6 dámami, medzi šampusom a šnapsom."
Výroky těmito cítí se na cti dotčen soukromý žalobce, kaplan Augustin Raška a žádá za potrestání posl. Kubála.
Zpravodaj vyslechl posl. Kubála a týž prý toto uvedl proto, že před obecními volbami vydány byly letáky, kterými osobně napadáni byli nejen poslanci a senátoři strany, ale i jejich ženy.
Uvedl také důvody svého tvrzení a žádá za své vydání.
Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby se usnesla, že žádosti se vyhovuje a posl. Kubál vydán byl.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá, dám proto ihned hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým podle usnesení imunitního výboru, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Kubála, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla, že svoluje k trestnímu stíhání pana posl. Kubála.
Tím je tento odstavec pořadu vyřízen.
Budeme jednati o dalším odstavci, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě za vydání k trestnímu stíhání posl. Pittingera po přečin podle § 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4578).
Zpravodajem je p. posl. Mach. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Kraj. soud ve Znojmě přípisem ze dne 16. ledna 1924, č. Tk VIII 32/24-3, žádá za vydání posl. Pittingera pro přečin podle § 14" čís. 1 zákona na ochranu republiky. Přečinu jmenovaného dopustil se prý posl. Pittinger řečí, promluvenou dne 2. prosince 1923 ve Znojmě na protestní schůzi německé hospodářské organisace, v níž uváděl, že první věta ústavní listiny obsahuje lež a nepravdu, a že použil podvržené znění této listiny za tím účelem, aby bylo štváno proti domnělému znění této listiny a uváděl při tom běžné názory o poměru Němců ke státu.
Ježto nebylo v pronesené řeči posl. Pittingera výzvy ku konkrétním činům trestným nebo k akci státu nebezpečné, imunitní výbor shledává v celém obsahu řeči výkon činnosti politické oposičního poslance před jeho voliči v otázkách veřejného života, nepřesahující - ač poněkud ostré - meze kritiky a navrhuje proto, aby svolení k trestnímu stíhání posl. Pittingera dáno nebylo.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá, dám proto ihned hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje podle usnesení imunitního výboru, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pana posl. Pittingera, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Pittingera.
Tím je odst. 8 pořadu vyřízen.
Nyní budeme jednati o dalším odstavci, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Spišském Podhradí za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin urážky na cti (tisk 4579).
Zpravodajem je p. posl. Modráček. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Modráček: Slavná sněmovno! Dne 8. července 1923 konána byla v Krompaších schůze komunistické strany, na níž mluvil posl. Tausik, který pronesl tento výrok: "Okresní náčelník, o kterém žádný neví, odkud přišel, a který byl v Bosně snad nějakým hordárem, okresní náčelník, Mičura a jiní pánové, ty bychom mohli zapakovat do zeleného Antona a zašíti jich do Illavy a na Pankrác" a označil okresního náčelníka Mareše jako člověka "opilého jako štěně, který po nádraží skákal jako opice".
Pro tyto výroky podal okresní náčelník Vratislav Mareš žalobu pro urážku na cti proti posl. Tausikovi a okr. soud ve Spišském Podhradí žádá za vydání žalovaného poslance.
Vzhledem k tomu, že uvedené výroky obsahují osobní urážky, navrhuje imunitní výbor posl. sněmovně, aby posl. Tausik byl vydán.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nežli dám slovo přihlášenému řečníku, navrhuji, aby byla stanovena řečnická lhůta 15 minut. Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Námitek není. Zůstává tedy při mém prohlášení.
Ke slovu je přihlášen p. posl. Tausik. Dávám mu slovo.
Posl. Tausik: Dámy a pánové! Úpadek a neschopnost této sněmovny jeví se již v denním pořadu jednání. Ačkoliv ve výborech leží značný počet důležitých pro pracující lid předloh a návrhů, čekajících marně na projednání, je vyplněn pořad každé schůze poslední doby většinou imunitními záležitostmi poslanců. (Výkřiky posl. Langra.) Jediný výbor imunitní je téměř v permanenci. Nepochybně z rozkazu ministerstva spravedlnosti žalují státní návladní téměř každou řeč oposičního poslance. Zabíhají při tom do takových malicherností, že žaloby stávají se směšnými. S nimi v souladu pracuje imunitní výbor sněmovny. Zdržuje projednávání malicherných žalob a z malicherných příčin vydává oposiční, zejména komunistické poslance i tehdy, jde-li o projevy čistě politické a o kritiku, k níž je poslanec nejen oprávněn, nýbrž již v zájmu veřejnosti přímo povinen.
Soudy stěžují si na přetíženost a za této situace nestydí se nynější vládní většina vnucovati soudu . . . .
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Žádám pana řečníka, aby se mírnil.
Posl. Tausik (pokračuje) . . . procesy poslanců, jež, jsou-li rázu politického, jsou pro soudce těžkým oříškem, neboť soudcové jsou pod tlakem koaliční většiny, jehož známku nesou i výsledky procesů oposičních poslanců. Běda soudci, jenž by neodsoudil! Vládní většina by se soudcům daleko více zavděčila, kdyby místo zatěžování politickými procesy poslanců upravila jim služné tak, aby nebyli odsouzeni se svými rodinami k živoření, a ulehčila jejich pracím, aby netrpěli nervovou vyčerpaností a přepracovaností.
V jak malicherných případech jsou oposiční poslanci vydáváni sněmovnou, o tom svědčí skutečnost, že jsem byl v posledním případě osvobozen. (Slyšte!) Podařilo se mně totiž provedení důkazu pravdy, že hlavní služný okresu prešovského Sobín je korupčníkem a že někteří župani a ministři provádějí darebáctví.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.
Posl. Tausik (pokračuje): Včera projednával se u pražského přestupkového soudu případ soudr. Hakena. Po celý týden dělala koaliční žurnalistika nátlak na veřejné mínění i soud, jemuž se chtělo vnutiti, že se soudr. Haken dopustil ohromného zločinu. Národně demokratické listy již psaly, že soudr. Haken bude zbaven mandátu. Veřejnost byla tak vybičována, že čekala téměř Hakenovu popravu. Se vším urychlením přišlo přelíčení, při němž koaličníky nadutá žába scvrkla se na nepatrného pulce. Soud v důsledku nátlaku odsoudil Hakena ke zcela nepatrnému trestu. Rozsudek nad soudr. Hakenem je ohromnou blamáží presidia sněmovny i sněmovní většiny i její žurnalistiky.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.
Posl. Tausik (pokračuje): Pochybujeme však, znajíce krátkozrakost koaličních politiků, že by svou dětinskou politickou linii změnili.
Porad dnešní schůze je vyplněn opětně imunitními záležitostmi, jichž většina týká se poslanců ze Slovenska. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zavedla koalice policajtský koloniální režim, který vynucuje přísné, ba i hrubé kritiky zástupci lidu. Ti nemohou mlčeti ke zvůli úřadů, k ničemnostem některých úředníků, kteří, aniž se snaží vniknouti v situaci a v duši lidu, usnadňují si práci šikanováním a terorisováním obyvatelstva. Při tom postrádají velmi často mravní bezúhonnosti. Neházíme všechno úřednictvo do jednoho koše, ale přesvědčili jsme se, že právě na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dostalo se do vedení úřadů tolik ničemů, že tím trpí pověst úředníků vůbec. (Tak jest!) Jen ten, kdo poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi důkladně zná a kdo v nich žije, může posouditi, s jakými obtížemi vykonávání poslaneckého mandátu jest spojeno a jak jiným měřítkem musí býti měřeny projevy a zákroky v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
V mém případě, o němž jedná tisk 4579 a o němž referoval bývalý soudruh Modráček, žádal jsem imunitní výbor sám, abych byl vydán. Chci dokázati tvrzení, že notorický opilec policejní rada V ohlídal z Užhorodu, odchovanec monarchistického provokatéra a spicla, policejního ředitele dr. Klímy. .
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Žádám pana řečníka, aby se mírnil a nedopouštěl se osobních urážek.
Posl. Tausik (pokračuje): . . . a bývalý ministr Mičura, jakož i nynější ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, měli již dávno pro korupční své rejdy seděti v trestnici ilavské či pankrácké. Ukáži i na jiné úředníky, kteří dosáhli význačných míst, ač nemají potřebné kvalifikace a mravní bezúhonnosti.
Nepopírám, že při kritice činnosti a jednání některých úředních osob na Slovensku a v Podkarpatské Rusi užívám příkrých výrazů. Přiznávám, že mohu kvalifikovati je někdy, jak učinil pan Dyk, jako sprosté, ale kdo se mnou jedná, nemůže popříti, že se slušnými lidmi mluvím slušně, avšak korupčníky, zloděje, opilce mám ve zvyku jmenovati bez zjemňování a správně, a to jmenuji je korupčníky, zloději, opilci a lumpy. (Výborně!) Dbejte našich návrhů a stížností, odstraňte ze Slovenska a Podkarpatské Rusi zločince z význačných míst, nahraďte je lidmi, jež by se snažili tamnímu lidu porozuměti a poctivě sloužiti. Odstraňte policajtský, špiclovský protilidový, násilnický režim, jímž srdce a důvěry dobrého lidu slovenského a podkarpatskoruského nedobudete, a ukažte alespoň snahu zjednati nápravu nynějších poměrů.
Naše ostrá kritika má za účel ukázati na vady a nedostatky. Vy jich nedbáte a mstíte se na těch, již kritisují. Ukazujete svoji politickou neschopnost, jež vám, pánové, přinese též velmi kyselé ovoce. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.
Zpravodaj posl. Modráček: Myslím, že po odpovědi p. posl. Tausika je jasno, že imunitní výbor správně rozhodl, když se usnesl na tom, aby posl. sněmovna posl. Tausika vydala. Také to učinil k jeho vlastní žádosti. Silné výrazy, kterých užil v řeči inkriminované i dnes, zajisté si obhájí před soudem a snad tam jeho řeč obhajovací bude na místě. Tady je to prozatím předčasné. Navrhuji, aby posl. Tausik byl vydán. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)
Zjišťuji ze stenografického protokolu urážlivé výroky o panu bývalém ministru Mičurovi a o nynějším panu ministru s plnou mocí pro správu Slovenska, kterých se dopustil p. posl. Tausik ve své řeči. Volám p. posl. Tausika za tyto výroky dodatečně k pořádku.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Tausika, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání p. posl. Tausika.
Tím jest vyřízen tento odstavec pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci 10, jímž je: