Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Jokla a soudr. na přechod k dennímu pořadu přes tuto osnovu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Jokla a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati meritorně.
O § 1 budeme hlasovati nejprve v úpravě, kterou navrhují svým event. návrhem pp. posl. Jokl a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr.:
V odstavci 2 §u 1 buďtež slova "určí vládní nařízení" nahrazena slovy "budou upraveny zvláštním zákonem".
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, který k §u 1 podávají pp. posl. Jokl a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Jokla a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 2 a 3, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku, (Děje se.)
To je většina, §§ 2 a 3, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Zbývá rozhodnouti ještě o resolučním návrhu pp. posl. Heegera a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
3. Resoluční návrh posl. Heegera, Jokla, Uhla a druhů:
Vláda se vybízí, aby ve lhůtě 4 měsíců vypracovala a předložila k poradě poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se podle branného zákona Československé republiky ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., branná soustava buduje na základě miličním.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem pp. posl. Heegera a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh pp. posl. Heegera a soudr. je zamítnut.
Přejdeme teď k odst. 2 pořadu, jímž je:
2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob, zaměstnaných v živnostech natěračských, lakýrnických a malířských (tisk 4644).
Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. Johanis.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Johanis: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona i s přílohou také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, jež se různí od původního usnesení posl. sněmovny.
Tím je vyřízen odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 3. odstavci, jímž je:
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých (tisk 4656).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. dr. Patejdl.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Nutno opraviti několik interpunkcí v nadpisu a v §u 1, pak provésti ve 2. odstavci §u 1 stylistickou změnu, totiž opakování předložky "na". Všecky tyto opravy provedeny jsou ve výtisku zprávy, který odevzdávám předsednické kanceláři, a navrhuji, aby byla schválena osnova opravená podle tohoto výtisku.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, i s opravami, jež právě doporučil pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci, jímž je:
4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4633), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Johanis, za výbor rozpočtový pan posl. R. Chalupa.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. posl. Johanisovi.
Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Státní správa svým návrhem tisk 4633 dožaduje se prodloužení zákona o podpoře nezaměstnaných do 31. března 1925. Nynější zákon platí do 30. června 1924. Jestliže vláda přichází s požadavkem, aby zákon tento byl prodloužen do konce března 1925, nutí ji k tomu jistě důvody sociální a také lidské, protože nezaměstnanost je chorobou sociální, kterou nelze zažehnati nějakým diktátem nebo nařízením, neboť vidíme, že ji řešily všecky státy zvláště v době poválečné. Československá republika otázku podporování nezaměstnaných řešila zvláštním zákonem, jenž vesel v platnost 15. prosince 1918.
Často se žehrá na podporu v nezaměstnání, zejména ve stranách nedělnických, a velmi často se obviňují nezaměstnaní, že dostávají podporu neprávem. Mohou to býti jen jednotlivé případy. Musíme si uvědomiti, že otázka podporování nezaměstnaných, když nebylo zákona o pojišťování před 15. prosincem 1918, nedala se řešiti jinak než podporováním nezaměstnaných.
Od 15. prosince 1918 do 31. prosince 1919 vyplatilo se v Československu na podporách v nezaměstnání 254,178.762 Kč přímo státem a prostřednictvím podniků 6,353.718 Kč; r. 1920 se vyplatilo přímo státem 80,401.205 Kč, prostřednictvím podniků 14,576.980 Kč; r. 1921 přímo státem se vyplatilo 64,184.884 a prostřednictvím podniků 11,971.961 Kč; r. 1922 přímo státem se vyplatilo 150,590.861, prostřednictvím podniků 58,807.857 Kč; roku 1923 se vyplatilo 311,211.716 a prostřednictvím podniků 81,015.716 Kč.
Od 1. ledna do konce dubna 1924 bylo celkem vyplaceno: V lednu 18,609.319·61 Kč, v únoru 20,202.706.68 Kč, v březnu 20,671.774·87 Kč, v dubnu 15,910.379 Kč. Dohromady za toto pětiletí, v němž je 14 dnů ještě z r. 1918, se vyplatilo 1.033,293.388 Kč. Letošního roku od 1. ledna do 30. dubna celkem 75,394.180 Kč, takže Československo na podporách nezaměstnaným od 15. prosince 1918 až do 30. dubna 1924 vyplatilo 1.108,687.568 Kč.
Tato data opatřil jsem si ochotou pánů ze statistického oddělení ministerstva soc. péče. Tato částka nebyla vydána zbytečně, když si uvědomíme, že zejména v letech 1918 a 1919 a pak roku 1922, zvláště však roku 1923, kdy nezaměstnanost dostoupila kulminačního bodu, tato značná částka, vyplacená na podporování nezaměstnaných, také zároveň zažehnala v četných rodinách bídu do té míry, že nezaměstnané rodiny měly možnost býti živy, třebas velmi skrovně.
Faktem je, že se stanoviska sociálně-politického musíme oceniti, že státní správa věnovala podle platných zákonů takovýto obnos na řešení nezaměstnanosti.
Bylo v úmyslu při projednávání rozpočtu na rok 1924 povoliti jen určitou částku na podpory a pak určitou částku na příplatky podle zákona o gentském systému. Gentský systém nelze zavésti a státní správa se s tím spřátelila, i když předpokládala při předkládání rozpočtu na r. 1924, že gentský systém vstoupí v platnost 1. července 1924. Poměry však jsou jiné a důvodová zpráva k tomuto zákonu tyto poměry vysvětluje. Obzvláště upozorňuje na to, že poměry odborových organisací, zejména jejich finanční situace, nejsou takové, aby ony mohly převzíti plnou záruku za dávky, které jsou nutné jako příplatky ke státnímu příspěvku, který bude státem podle gentského systému vyplácen.
Z těchto důvodů vláda přišla s návrhem, aby nynější zákon byl prodloužen od 1. července 1924 do 31. března 1925, předpokládajíc, že toto je maximální lhůta, do které zákon o gentském systému vejde v platnost. Vláda v důvodové zprávě předpokládá snad, že možno počítati ještě s bližším datem, kdy zákon o gentském systému vejde v platnost. To však jsou předpoklady, o kterých nemůže sociální politik nic určitého říci, poněvadž vše záleží na přípravách, které jsou nutné jak u státní správy, tak u odborových organisaci hlavně z důvodů finančních. Faktem je, že gentský systém změní systém řešení nezaměstnanosti. Dosud máme systém, že stát plně svými příspěvky podporuje nezaměstnané a nezaměstnané vedle několika málo osob, které jsou poměrně pojištěny proti nezaměstnanosti také v odborových organisacích, vyplácí a řeší nezaměstnanost dávkami sám. Řešení gentským systémem má, jak známo, přinésti rozdíl v tom, že stát v té výši, jakou bude vypláceti odborová organisace, chce poskytovati příspěvek v nezaměstnanosti také sám, takže jaksi se dostane podporování nezaměstnaných do docela jiných kolejí než dosud.
Gentským systémem se dosáhne, že dělníci budou musiti pamatovati na sebe tím způsobem, že se budou musiti pojistiti prostřednictvím odborových organisací. Odborové organisace nesporně stoupnou na své početnosti, jakmile zákon o gentském systému u nás vejde v platnost. Jeho vydání přivodí zásadu, že zaměstnaný má pamatovati na sebe v době nezaměstnanosti a pojistiti se pro ten případ u odborové organisace, která mu dá jednu částku a druhou státní správa. Tím bychom se při platnosti gentského systému dostali do stadia, ve kterém se otázka nezaměstnanosti bude řešiti řádným a trvalým podpůrnictvím.
Vítám prodloužení zákona v zastoupení výboru, poněvadž faktem je, že krise průmyslová, zejména v četných oborech, jako je kožedělnictví, část oborů kovodělných a část textilnictví, a v celé řadě jiných oborů - dotýkám se jenom těchto oborů - a veliká nezaměstnanost vysvětluje se poměry politickými, ovšem proto, že nelze vyvézti tolik zboží, kolik se u nás vyrobí. K tomu nutno přihlížeti. Na adresu těch, kteří mluví proti podporám v nezaměstnanosti, chtěl bych říci, dokud se poměry výrobní, pokud se týká nezaměstnanosti a plného chodu průmyslu a jeho odbytu, neupraví, ať už obchodními smlouvami, ať už jinými okolnostmi, do té doby je nutno dělníkovi dáti určitou hřivnu, která by ho opravňovala k nároku na život. Z těchto důvodů vítám, že vládní návrh je prodloužen až do 31. března 1925, a prosím slavnou sněmovnu v zastoupení výboru, aby zprávu, na které se výbor usnesl, schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového je pan poslanec R. Chalupa. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Zákon o podpore nezaměstnaných uplývá 30. červnem letošního roku, ačkoli poměry, pro které tento zákon byl vyvolán v život, doposud trvají. Myslím, že není naděje, že v dohledné době tyto poměry budou změněny na tolik, abychom se podporami v nezaměstnání nemusili zabývati. Musím konstatovati, že stát náš není doposud vnitřně politicky, tím méně hospodářsky konsolidován. Čas od času je podnikán útok na naši valutu, československou korunu, a je potřebí obrany. Přirozeně, tato činnost způsobuje klesavost cen, podporuje spekulaci, z čehož přirozeně pochodí nestálost hospodářského podnikání, takže důsledek nemůže býti fakticky jiný nežli skutečná nezaměstnanost. S tímto faktem nutno se spřáteliti, a to tím spíše, že žijeme uprostřed Evropy obklopeni státy, které žijí v daleko chaotičtějších hospodářských poměrech, než jsou u nás. Důsledek těchto poměrů je také, že nezaměstnanost sice poklesá, jak nás přesvědčuje důvodová zpráva, ale jistě neklesá na tolik, aby skutečně zákon o podpoře nezaměstnaných mohl býti zrušen.
Do této málo hospodářsky utěšené doby spadá úsilí vlády, aby byl likvidován zákon o podpoře nezaměstnaných. Jisto je, že tento zákon nemůže býti za dnešních poměrů uveden v platnost, nechceme-li, aby skutečně nezaměstnaní tímto zákonem trpěli. To také doznává vládní návrh zákona, který hledá východisko v tom, že prodlužuje nynější zákon do 31. března 1925, a tím snad do jisté míry chce ještě poskytnouti další nutnou přípravu k přechodu platného zákona k zákonu novému.
Již stávající termín platnosti zákona do značné míry poskytl času nejen k úvahám, ale i k jistým praktickým přípravám odborovým organisacím a odborově organisovanému dělnictvu, aby se připravilo pro působnost nového zákona. Další 3/4 roku doufejme, že postačí k tomu, aby tyto přípravy byly úplně skončeny. Přesto není možno utajiti obavy, že, když vejde v platnost nový zákon o příspěvku k podpoře nezaměstnaných, bude nutno do značné míry tento zákon revidovati. V tom směru snad budou podány ještě podněty a již nyní některé politické strany těmito podněty se zabývají. Úhrada na podporu nezaměstnaných je myšlena úvěrem a o tento úvěr uchází se vláda zvláštní zákonnou předlohou. Pro tuto dobu nutno zákon o prodloužení podpory v nezaměstnanosti vítati a rozpočtový výbor připojuje se v plném souhlasu ke zprávě výboru sociálně-politického. Dovoluji si vládní předlohu o podpoře v nezaměstnanosti doporučiti slavné posl. sněmovně beze změny ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Jako zástupci ministerstva soc. péče jsou přítomni min. tajemníci dr. Vomáčka a dr. Rosenkranz.
Byl mně podán návrh pp. posl. dr. Lukavského, J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska a druhů, aby o osnově této, jakož i o osnově, která je předmětem příštího odstavce pořadu, totiž o zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4634), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672), se sloučila rozprava, ježto obě tyto osnovy organicky věcně úzce spolu souvisí.
Budeme tedy hlasovati o tomto návrhu.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. dr. Lukavského, J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska a druhů, aby o obou osnovách, které jsou předmětem odstavců 4 a 5 dnešního pořadu, se sloučila rozprava, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh na sloučení rozpravy je přijat.
Přikročíme tedy k referátu o odstavci 5, jímž jest:
5. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4634), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).
Zpravodaji jsou za výbor soc.-politický pan posl. Čuřík, za výbor rozpočtový pan posl. Trnobranský.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, jímž je p. posl. Čuřík.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno, ve státním rozpočtu na rok 1924 bylo povoleno pouze 70 mil. Kč na podpory v nezaměstnání pro tento rok. Podle výkazů statistických bylo vyplaceno však již do konce měsíce března 1924 v Čechách 39,813.583 Kč, na Moravě 11,310.475 Kč, ve Slezsku 2,540.609 Kč a na Slovensku 5,819.132 Kč.
Z toho vyplývá, že byla položka již vyčerpána hned v měsíci březnu, a bylo potřebí vypláceti podpory na účet úvěru dodatečného. Vláda předložila návrh zákona, kterým žádá, aby parlament povolil dalších 80 mil. korun na podporu v nezaměstnání tohoto roku.
Výbor soc. politický o návrhu jednal ve schůzi dne 5. června a vyslovil se jednomyslně, aby návrh vládní byl schválen. Bylo ovšem namítáno, že obnos tento stejně na letošní rok nestačí, uvážíme-li, že v loni bylo téměř 400 mil. Kč vyplaceno na podpory v nezaměstnání. Tu je výbor názoru, že vláda opatří si opět včas parlamentárním způsobem potřebný obnos, aby zabezpečila provádění zákona o podpoře v nezaměstnání. Bylo také namítáno s některých stran, že vláda doposud neprovádí zákon o gentském systému. O tom již mluvil také kol. posl. Johanis a já chci uvésti stručně, že odborové svazy všech útvarů organisačních radily se o otázce účelnosti gentského systému a přišly k názoru, že tou dobou nebylo by ještě možno zákon prováděti s účinností zdařilou, že totiž ještě nejsou svazy připraveny, že také jejich finanční prostředky plně nestačí, aby mohl býti zákon gentského systému s úspěchem prováděn. Žádalo se tedy o odložení tohoto zákona na dobu pozdější. Tomuto přání se také tímto návrhem vyhovuje a vláda stejně je mínění, že ještě nutno vyčkati, konati velmi pilné přípravy, aby se gentský systém mohl opravdu v každém směru prováděti, a tou dobou nutno proto spokojiti se dosavadním stavem zákonným.
Měl jsem ještě některá přání, která bych chtěl tlumočiti zástupcům ministerstva soc. péče a která jaksi připojuji k referátu výboru soc. politického. V zákoně se praví, že ministerstvo může prodloužiti vyplácení podpor až na dobu 11/2 roku. To se ovšem děje rozmanitým způsobem podle krajů. Je zjištěno, že v některých krajích podpora se vyplácí déle než 1 rok, někde jeden rok, někde jen 1/2 roku. Podle striktního ustanovení zákona není to všechno tak v naprostém pořádku. Jsou kraje, kde opravdu je třeba zákon o podporách vykládati způsobem liberálnějším. Uvádím na př. kraj místecko - frenštátský ze své volební župy, kde je velká nezaměstnanost textilního dělnictva a kde po vyčerpání podpor dělníci jsou úplně na mizině. Je třeba dohodnouti se v této věci s ministerstvem financí, aby byl zákon liberálněji vykládán. Neupírám po této stránce dobrou snahu ministerstvu soc. péče, ale zdá se mi, že úzkoprsé stanovisko ministerstva financí znemožňuje mírnější a liberálnější výklad tohoto zákona.
Přimlouvám se, aby v této věci se vycházelo našim požadavkům vstříc. Jinak mám za to, že všechny ostatní námitky, které byly uváděny ve výboru se stran hlavně německých, které žádaly úvěr dokonce 150 milionů Kč najednou, jsou nemístné. Obnos nebyl by tak vysoký, ale je podivno, že němečtí kolegové ve výboru navrhovali veliký obnos, ač na druhé straně nestarají se o úhradu státního rozpočtu. Buďto musejí žádati, aby stát měl příjem, když vydává velké obnosy, nebo jejich jednání je nelogické a více méně agitační. Kolegové z komunistické strany stěžovali si na některé věci při vyplácení podpor na Podkarpatské Rusi. Je to zajímavo z toho důvodu, že to činí teprve dnes, kdy se jim zdá, že tam získali pří volbách větší politickou sílu. To by pro mne nemohlo býti důvodem pro nějaký požadavek, poněvadž požadavek takový nemůže býti kladen s hlediska politického, a chtěl bych také říci na adresu jiných činitelů, kteří do věci zasahují, že nezaměstnanost není otázkou politickou, nýbrž otázkou čistě sociální, hospodářskou, kterou snad možno řešiti z toho hlediska, aby zamezeny byly nepřístojnosti ve věcech politických, ale hlavně aby zabezpečeny byly rodiny, které si nemohou práci opatřiti.
Kdyby se zákon prováděl tak, jak je stylisován, odpadlo by mnoho stížností na to, že se podpor zneužívá. Připouštím, že se jich někde zneužívá, ale bohužel nedostatkem úvěru a také nepochopením našich komunálních orgánů neplní se smysl zákona, aby se konaly práce meliorační, komunikační, aby se stavěly cesty, mosty a silnice. To se ponechává na starosti státu a sbor nezaměstnaných nemůže bez své viny nalézti práci. Volám tedy také k orgánům autonomním, by využívaly zákona, by získávaly možnost příplatků při pracech nezaměstnaných a tím lépe zákona využily.
Jinak se přimlouvám, by zákon ve znění, jak je navržen, byl schválen. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Bylo řečeno, že dosud nebylo možno uvésti v praktický život zákon o podporách v nezaměstnanosti na základě gentského systému. Bylo proto nutno vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v menší míře sice, ale přece jen trvá, pomýšleti na prodloužení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zák. ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných, kteroužto předlohu současně projednáváme.
Logickým důsledkem schválení tohoto prodloužení uvedených zákonů je povolení nutné úhrady na vykonávání tohoto zákona. Povolený úvěr ve státním rozpočtu na rok 1924 je vyčerpán a byl v měsíci dubnu již překročen. V kap. XXI. v tit. 5. v §u 4 je zařazena položka na péči o nezaměstnané částkou 70 mil. korun, ze kteréžto sumy připadá na pol. 5, osobní náklady, 1,850.000 Kč, na položku 6, věcné náklady, 300.000 Kč, na položku 7, výplata podpor, 57,700.000 Kč. Celkem 59,850.000 Kč. Naproti tomu již koncem měsíce března vyplaceno bylo 59,485.801 Kč 16 hal., takže výplata podpor v nezaměstnanosti během měsíce dubna dála se již nad rozpočet.
Průmyslová krise nepominula úplně. Byla sice do jisté míry odčiněna, ale přece jen ještě jsou zde okolnosti, které svědčí, že tato průmyslová krise bude rázu trvalého. Hlavním, myslím, důvodem pro průmyslovou krisi nynější jsou důsledky naší deflační hospodářské politiky. Celá řada průmyslových podniků nemohla dostáti svým finančním povinnostem a při nedostatku provozovacího kapitálu musí zavírati své závody a zastavovati práci. Dělnictvo pak, které je zbaveno zaměstnání, obrací se na stát, aby stát v nouzi, v níž se nachází, mu vypomohl. Dělnictvo má plný nárok na tento požadavek, poněvadž jestliže stát uznává za povinnost podporovati své občany v jiných případech strázně a pohrom, musí také uznati za svoji povinnost podporovati dělníky v tak veliké pohromě, jakou je nezaměstnanost dělníka, jenž odkázán jest na práci svých rukou.
Jak jsem pravil, je nutno k zabezpečení provádění zákona, jímž se prodlužuje zákon o podporách v nezaměstnanosti, povoliti nový úvěr. Vláda žádá předlohou, o níž referuji jménem rozpočtového výboru, o povolení úvěru v částce 80,000.000 Kč. Předpokládá se při tom, že během letních měsíců nedostoupí nezaměstnanost takové výše, jaké dostupuje v měsících podzimních a zimních, a domnívají se tudíž naše úřady, že během letních měsíců ušetří určité obnosy, aby zbylo na vyšší vydání, jež nastanou na podzim a v zimě.
Z tohoto úvěru má býti v kap. XXI, tit. 5, § 4 státního rozpočtu pro rok 1924 použito na položku 5 částky 1,000.000 Kč, na pol. 6 částky 250.000 Kč, na pol. 7 částky 78,500.000 Kč, což činí dohromady 79,750.000 Kč.
Zbývajících 250.000 Kč použito bude k rozmnožení kap. XXI A, tit. 5, § 4 na péči o nezaměstnané v Podkarpatské Rusi a to na pol. 5 obnosem 75.000 Kč, na pol. 6 rovněž 75.000 Kč a na pol. 7 obnosem 100.000 Kč, vzhledem k tomu, že úhrnem povolený obnos 3,000.000 Kč v řádném rozpočtu na rok 1924 v kap. XXI A, tit. 5, § 4 na toto období nestačí.
V případě, že by bylo možno uvésti v život zákon o podporách nezaměstnaných na základě gentského systému, bylo by použito úvěru k provádění tohoto zákona. Leč musíme konstatovati, že zákon o podpoře v nezaměstnání na základě gentského systému uveden v život nebude. Má se tak státi 1. červencem. Různé okolnosti, o nichž zde již bylo hovořeno, brání tomu a já jsem přesvědčen, že ani do konce tohoto roku, ani v prvé polovině příštího roku nebude možno vážně mysliti na provádění zákona o podpoře v nezaměstnání na základě gentského systému.
Ve výboru rozpočtovém, rovněž jako ve výboru soc.-politickém bylo poukazováno, že částka 80 mil. Kč asi nestačí úplně na krytí potřeby. Jsme přesvědčeni, že vláda potom přijde s novým požadavkem, že přijde s novou předlohou o povolení dalšího dodatečného úvěru. Při této příležitosti nutno zdůrazniti přání, aby úřady vzhledem k tomu, že není povolena částka, jež by úplně dostačila, nemírně nešetřily a aby tím nepostihovaly nezaměstnané dělníky nespravedlností. Zákonodárné sbory, když prodloužily zákon o podporách v nezaměstnání až do března příštího roku, berou také na sebe závazek, že povolí potřebnou úhradu, a je vedlejší, povolí-li úhradu najednou anebo povolí-li tento úvěr postupně, dodatečně.
Tato okolnost, že úvěr je povolen dodatečně, v žádném případě nesmí býti na závadu provádění zákona a musí býti dodržena práva, která vyplývají ze zákona o podporách v nezaměstnání pro nezaměstnané dělníky.
V rozpočtovém výboru bylo žádáno resolučním návrhem, aby samosprávným celkům povoleny byly určité obnosy k volnému použití za účelem upotřebení těchto obnosů k zaměstnání těch, kteří trpí nezaměstnaností. Rozpočtový výbor zamítl tu resoluci proto, poněvadž, kdyby skutečně samosprávným celkům dal k volnému použití určité obnosy, neměli bychom záruky, že by těchto obnosů nebylo použito v prvé řadě proti nezaměstnaným dělníkům, nebo že by jim nebylo za této volnosti ukřivděno, a na druhé straně nemáme záruky, že by zákon o podpoře v nezaměstnání prováděl se těmito samosprávnými celky tak, jak je zákonodárnými sbory usnesen. Zákon provádí vláda a její úřady, které musí míti plný vliv na provádění tohoto zákona po stránce věcné, po stránce meritorní.
Jako výbor soc.-politický, tak také výbor rozpočtový doporučuje slavné sněmovně, aby předlohu zákona schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu, která, jak bylo usneseno, je k odst. 4 a 5 pořadu společná.
Zapsáni jsou na straně "proti" pp. posl. Teska, Windirsch, Patzel, Sedorjak; na straně "pro" pp. posl. Schäfer, Böhr.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 25 minut. Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, řečnická lhůta je schválena.
Dávám slovo prvému řečníku, jímž je p. posl. Teska.
Posl. Teska: Slavná sněmovno! Zabýváme se opět předlohou zákona o prodloužení státní podpory pro nezaměstnané. Projednávanou osnovou má býti prodloužen zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., od 1. července r. 1924 do té doby, než nabude účinnosti zákon ze dne 19. července r. 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku ku podpoře nezaměstnaných, nejdéle však do 31. března r. 1925.
V zákoně o podporách nezaměstnaných po dobu jeho platnosti mají býti ponechány všechny jeho nedostatky a vady, které umožňují koaliční vládě a ministerstvu soc. péče zavádění prakse, jíž znemožňuje se velkému počtu nezaměstnaných uplatnění nároku na podporu.
Ustanovení §u 2, odst. 8 a §§ 18 a 19 zákona o podporách nezaměstnaných zneužívá vláda k soustavnému zkracování práv dělníků a k stálému vyřazování určitých kategorií nezaměstnaných z práva na podporu. Při provádění zákona o podporách nezaměstnaných se vláda drží zásady: "Rozděl a panuj!" Podle rozumu koaliční vlády nejsou všichni nezaměstnaní rovnocenní a vláda také neměří všem stejně. Rozděluje nezaměstnané na dělníky stálé a sezonní. Sezonní dělníky z práva na podporu buď vylučuje, nebo jim přiznává nárok na podporu daleko nižší, nežli ji stanoví zákon, a po nepatrnou dobu. Sezonní dělník, nemůže-li najíti práci, nesmí jísti a musí s rodinou trpěti hlad. Tato krvavá křivda, páchaná vládou na sezonních dělnících, má býti i nadále prováděna.
Podanou předlohou, v jejíž důvodové zprávě se praví, že prodloužení platnosti zákona o státních podporách nezaměstnaných je posledním, si vláda dává vysvědčení, že není způsobilá rozřešiti hluboký sociální problém nezaměstnanosti. O naprosté neschopnosti koaliční vlády řešiti tak palčivou záhadu poválečného hospodářství, jako je otázka nezaměstnanosti, svědčí okolnost, že vláda, použivši zmocnění, daného jí zákonem čís. 322 Sb. z. a n. z r. 1921, bez ohledu na to, jsou-li tu objektivní podmínky, najednou se rozhodla zavésti v podporování nezaměstnaných gentský systém, který měl podle původního úmyslu vlády vejíti v platnost již 1. července t. r. Jakmile se komunistická strana dověděla o tomto úmyslu vlády, vystoupila ostře proti němu. Použili jsme všech prostředků, tisku, veřejných schůzí, schůzí v závodech, parlamentní tribuny i interpelací, abychom přesvědčili v první řadě dělnictvo, že v dnešních poměrech trvalé hospodářské krise a s ní spojené chronické nezaměstnanosti je gentský systém neuskutečnitelný, že znamená útok na životní míru dělnictva, nemožné zatížení odborových organisací a ohrožení jejich bojovné pohotovosti právě v době, která je plna hospodářských konfliktů. Dokazovali jsme, že gentský systém by se snad hodil do poměrů normálních, kdy nezaměstnanost je snad jen přechodným zjevem, avšak že není uskutečnitelný dnes a tak dlouho, dokud nebudou rozvrácené poměry hospodářské spořádány a stabilisovány. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Tento názor zvítězil v širokých masách dělnictva, a to nejen dělnictva komunistického, nýbrž i dělnictva vládních stran, a společnému tlaku, který tu byl dělnictvem ze spoda vyvinut, jest co děkovati, že vláda aspoň poněkud od svého původního úmyslu ustoupila, třebaže ne na dlouhou dobu. Nám proto nezbývá, než abychom v této akci proti útoku na životní míru dělnické třídy, při čemž se koaliční vláda dala úplně do služeb zájmů kapitalistů a podnikatelů, pokračovali.
Dnes sama vláda uznává v důvodové zprávě ke svému návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost dosavadního zákona o podporách nezaměstnanosti do konce března 1925, že hospodářské poměry v našem státě nejsou stabilisovány a že část odborových organisací je vyčerpána předcházející hospodářskou krisí, takže nelze gentský systém okamžitě provésti. Rovněž ve své odpovědi na naši naléhavou interpelaci o zavedení gentského systému přiznává vláda správnost našeho stanoviska slovy, že nepovažuje dobu k okamžitému zavedení gentského systému za dosti příhodnou, vzhledem k neustáleným poměrům hospodářským. Je vláda tak bláhová, že se domnívá, že dělníci uvěří jejímu názoru, že se hospodářské poměry za třičtvrti roku tak znamenitě polepší, že bude zavedení gentského systému bez ohrožení životní míry dělnictva a bez finančního přepětí odborových organisací možné ? Vždyť sama statistika úřední, která jest sdělávána jen na základě zjišťování osob skutečně podporovaných bez ohledu na osoby, jimž se podpora nevyplácí a kterých je následkem trvalé nezaměstnanosti čím dále tím více, uvádí od 1. listopadu m. r. neustálý vzestup nezaměstnanosti. Zajímavo je, že ani podnikatelé nevěří ve zlepšení výrobních poměrů v Československu v dohledné době. Na sjezdu Svazu průmyslníků 7. května t. r. konstatoval výslovně generální tajemník dr. Hodáč, že období konjunktury čsl. průmyslu dostoupilo na sklonku r. 1923 v důsledku poměrů v Německu svého vrcholu, t. j. asi 60% předválečné výroby, a že nyní výrobnost opětně poklesne a že musíme počítati, že při celkovém zlepšení zaměstnanosti se veliký počet nezaměstnaných stane zjevem trvalým. To tedy znamená, že stav nezaměstnanosti bude ještě horší, nežli byl loňského roku, a že bude zjevem trvalým. Zamýšlí-li vláda za tohoto stavu věcí přes to gentský systém zavésti, prohlašuji jasně, aby to celá dělnická veřejnost slyšela, že buď vláda je naprosto neschopna odhadnouti vývoj hospodářských poměrů v nejbližší budoucnosti anebo jedná přímo zločinně vůči dělnické třídě, v naprostém područí diktátu podnikatelů.