Vůbec musíme se tázati, proč k tomuto snížení presenčního stavu ze 150.000 na 90.000 mužů dochází jen v půl roce a nikoli v roce celém. Či je bezpečnost před nepřátelskými přepady půl roku větší, od dubna do září, než od září do dubna? To, co platí pro období jedno, musí přece jistě platiti i pro druhé, a bylo by věcí většinových stran tu navrhnouti, když už ministerstvo nár. obrany uznává, že k zajištění hranic říše pro půl roku stačí 90.000 mužů, aby to rozšířeno bylo logicky na rok celý. Co se nám předložilo, není omezením militarismu, to není nic jiného, než vytření zraku veřejnosti. Zpráva uvádí pro srovnání mnoho států a snaží se dokázati, že Československo ještě daleko nestojí v čele těch států, jež nejsilněji zatěžují obyvatelstvo militarismem. Nuže, je již nápadno, že nejsou uváděny státy všecky, nýbrž že státy pro srovnání pro nás neobyčejně důležité jako Švédsko, Dánsko, Holandsko a Švýcarsko byly úplně vypuštěny. A když zkoumáme to, co vláda v důvodové zprávě uvádí, přijdeme na to, že po Rumunsku nejvíce zatěžuje obyvatelstvo militarismem Československo. Ve zprávě se namnoze s číslicemi provádějí umělé kousky; kdežto u nás se uvádí jen čistý stav vojska, je u jiných států uváděn zároveň celý stav celní stráže a četnictva, jež, jak známo, u nás v Československu představuje skoro vlastní vojsko 27.000 mužů. Faktem je, že dnes závodí Československo s Francií, aby udrželo nejzaostalejší a míru nejnebezpečnější militarismus. Dnes! Neboť jak dlouho to potrvá, snad ještě několik týdnů, a na tomto poli dojde ve Francii v názorech k nesmírnému převratu. Zdá se, že většina této sněmovny čekati chce na to, aby sklidila smutnou slávu, že je nejvíce zpátečnickým státem v celé Evropě. Už jsem poukázal na to, že by většina byla vlastně povinna podati návrh, aby byl presenční stav pro celý rok stanoven na 90.000 mužů. My pro tento zákon hlasovati nemůžeme, poněvadž není ničím jiným než manévrem na oklamání veřejnosti, poněvadž neobsahuje nic jiného než předstírání falešných skutečností.
Proto navrhujeme, aby se přešlo k dennímu pořadu. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Füssy. (Místopředseda dr. inž. Botto převzal předsednictví.)
Posl. Füssy (maďarsky): Dámy a pánovia! Len krátko chcem premluviť k predloženému návrhu zákona, ktorým sa vlastne zkracuje služobná doba vojenská; vláda sama nahliada, že dlhá služobná doba vojenská je naskrze zbytočná. Ja ešte i tú 18mesačnú služobnú dobu pokladám za dlhú, lebo už za války sme zkúsili, že i za jeden-dva mesiace bolo možno vojaka pre válečnú službu vycvičiť.
Žiadame tedy vládu, aby 18mesačnú prezenčnú služebnú dobu zkrátila, lebo prax nás presvedčuje, že dlhodobá vojenská služba je naprosto zbytočná.
Hodlám upozorniť vládu na dve veci: Nech umožní, aby zemedelci boli k vojenskému cvičeniu povolaní iba v dobe, v ktorej by tým poľné hospodárstvo škody neutrpelo, t. j. keď zemedelské práce odpočívajú. Už v záujme verejnej produkcie nech berie vláda zreteľ na maloroľníkov, nech si povšíma aj ich záujmov. Vo veľa prípadoch vyskytuje sa i to, že zemedelcov povolávajú k plneniu ich brannej povinnosti práve v dobe poľnohospodárskych prác. Druhá moja žiadosť by tedy bola, aby vláda nechala vypracovať návrh, ktorým by sa umožnilo, že by zemedelci, ktorí vykonávajú aktívnu vojenskú službu, dostali zemedelskú dovolenú. Ďalej, aby žiadosti podané zemedelcami o sprostenie boly brané v úvahu, bo nie je to len záujmom jednotlivca, ale eminentným záujmom verejným, aby polia nezostaly neobrobené. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Listina rečníkov je vyčerpaná a, než udelím slovo k doslovu pánu zpravodajovi, žiadam, aby boly prečitané pozmeňovacie návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. Jokla, Heegera, Uhla a soudruhů:
Navrhujeme přechod k dennímu pořadu.
2. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr.:
V odst. 2 §u 1 buďtež slova "určí vládní nařízení" nahrazena slovy "budou upraveny zvláštním zákonem".
3. Resoluční návrh posl. Heegera, Jokla, Uhla a druhů:
Vláda se vybízí, aby ve lhůtě 4 měsíců vypracovala a předložila k poradě poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se podle branného zákona Československé republiky ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., branná soustava buduje na základě miličním.
(Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Předseda (zvoní): Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen, debata je skončena. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dyk: Vážená sněmovno! Řečníci, kteří se ujali slova v této debatě, vzpomínali dob na počátku naší republiky, uváděli citáty z řečí tenkráte pronášených, v nichž příslušníci různých, dnes koalovaných, stran se vyslovovali pro zřízení miliční. Ale sám první z řečníků doznal, že od oněch don možno pozorovati určitou změnu, že předpoklady, za kterých byly pronášeny ony řeči, ve značné míře selhaly a že to, co zdálo se hudbou blízké budoucnosti, bylo poodsunuto do pozadí, zůstalo snad ideálem, ale ideálem, který dočasně není možno realisovati.
Posl. Merta zde poukázal na neklid, který panuje v celé Evropě. Nutno přiznati, je-li tento jeho poznatek správný, že plyne pro nás, že my musíme počítati s tímto neklidem a že není možno, abychom v centru tohoto neklidu, vydáni všem nebezpečným možnostem v šanc, zachovali lehkomyslnou prostotu, která věří, že je možno ubrániti se člověku bezbrannému.
My víme, jak tato důvěra na počátku světové války se vyplatila Belgii - a přece Belgie měla garantovanou neutralitu ze všech stran. Belgie mohla předpokládati, že jí není třeba armády, že její budoucnost je zabezpečena, že je za větrem.
Země, která svou geografickou polohou jest jistě položena nevhodně, musí s velkou starostlivostí a pozorností sledovati, co se děje kolem, a jestliže se zde mluvilo o tomto neklidu a o tomto běsnění, musím konstatovati, že my nejsme původci tohoto neklidu a že my nejsme pěstiteli tohoto běsnění. Již sama poloha našeho státu brání, abychom propadali tomu, co nazval kol. posl. Merta měšťáckým militarismem. Nejsme militaristy v tom smyslu, v jakém bylo Rakousko, které snilo o aneksích a o cestě z Berlína na Bagdad. Nemáme úmyslů ofensivních, nechceme ohrožovati nikoho. Mluvení o nějaké imperialistické politice republiky Československé je pustou frází. Ale na druhé straně nesmíme přehlížeti skutečnosti, jaké jsou, a musíme přece jen býti při praveni na takové věci, kterých si nepřejeme, ale které by mohly nastati přes to, nebo právě proto, že si jich nepřejeme.
Musím zde konstatovati, že výrok, který zde učinil kol. posl. Jokl, se mi zdá právě s těchto hledisek velice povážlivým. Posl. Jokl zde uvedl, že hranice naší republiky jsou prostě takové, že nedají se hájiti třeba sebe větším počtem vojáků. Nebezpečí, které plyne z takového výroku pro klid a mír, je právě to, že se tu vsugeruje těm, kteří by snad chtěli někdy napadnouti republiku, že toto podnikání je naprosto bez risika, že je snadné a že úspěch jeho je zabezpečen. Nevím, zda-li takovéto výroky jsou schopny, aby zvlášť šířily pacifistické nálady u těch, kteří věří dosud v jediné náboženství síly a u nichž jediná víra do budoucna je, že to, co se stalo, je pouhým provisoriem, které zítra či pozítří při prvé příležitosti se odčiní. A jestliže posl. Jokl vyvozoval z obtíží geografické polohy nemožnost hájení hranic, kterou já přiznávám, právě to, co se událo za války světové, ukazuje, že rozhodující není vždycky při válečném dění udržeti integritu hranic, že není ani rozhodujícím fakt, jestliže celá velká část teritoria nebo i snad celé teritorium státní je obsaženo dočasně nepřítelem, nýbrž že rozhodující jest konečný výsledek těchto operací, které jsou naprosto neodvislé od držení či nedržení hranic. A tu z hlediska našeho nemůže nám býti lhostejno v dané chvíli, zdali obsazení republiky je činem, který je naprosto bez risika, či je-li činem, který přináší risiko již tím, že váže velké síly vojenské pro dobu dost značnou, že nutí, aby vojska, kterých by bylo třeba jinde, se užívalo k tomuto účelu, jinými slovy relativní volnost útoku proti republice Československé je vyvážena - totiž může býti vyvážena - tím, že právě absorbováním sil se zase útočník uvádí v nebezpečí na straně jiné. Myslím že kol. Jokl není snad takovým optimistou, že by se domníval, kdyby vůbec došlo k problému takovému, že by tento zápas byl čistě lokální. Pravděpodobně by běželo o akce dosahu mnohem většího a tu ovšem by nastaly komplikace, při kterých by tato relativní nemožnost hájiti hranice byla vyvážena různými strategickými zřetely a nepřinášela by eventuelně útočníku takové ovoce, jak se domnívá p. posl. Jokl.
Musím zaujmouti stanovisko k návrhům, které zde byly učiněny. Je to pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla, Heegera a druhů, který zní: "V odst. 2 §u 1 buďtež slova "určí vládní nařízení" nahrazena slovy "budou upraveny zvláštním zákonem". Myslím, že tento návrh je naprosto zbytečný a že by zatěžoval práce sněmovny, poněvadž vládní nařízení, které bude vydáno, podléhá stejně kontrole sněmovny, a v případě, že by se většina této sněmovny s tím nesrovnávala, má vždycky legální a ústavní prostředky, aby dala velmi brzy této své nespokojenosti výraz. Na druhé straně se mi zdá, že není nutno, aby se činilo nějaké opatření preventivní, a zdá se mi, že v tomto návrhu tkví jakýsi osten nedůvěry k ministerstvu a vládě, a proto navrhuji, aby tento pozměňovací návrh jmenovaných poslanců byl zamítnut.
Druhý, resoluční, návrh posl. Heegera, Jokla a Uhla a druhů zní: "Vláda se vybízí, aby ve lhůtě 4 měsíců vypracovala a předložila k poradě poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se podle branného zákona Československé republiky ze dne 19. března 1920, č. 192 Sb. z. a n., branná soustava buduje na základě miličním." Já jsem se již vyslovil ve svých vývodech o systému miličním a o tom, že poměry mezinárodní, jak se utvářely, a poměry vnitřní, jaké jsou, brání, aby došlo k realisaci snů, které chovali bojovníci za svobodu národa a za existenci Československé republiky v nejprudčích dobách války. Jsou to právě ty okolnosti, o kterých mluvil ve své řeči p. posl. Merta, které vysvětlují, že my se chceme vystříci každého kroku lehkovážného. A tu se mi zdá, že takovýto termín 4měsíční, který by se dal k vypracování návrhu miličního, je přece jen termínem poněkud krátkodobým. A na druhé straně musím konstatovati, že vláda a ministerstvo nár. obrany otázku miliční soustavně sledují a zajisté i nadále učiní ji předmětem své vážné pozornosti a svého studia. Nemohl bych doporučovati vzhledem na bezpečnost republiky, aby se přijal tento resoluční návrh, který by mohl znamenati v praxi těžkou chybu a vybudování něčeho, co nebylo promyšleno. Myslím, že zkušenosti, které jsme učinili s takovými kvapnými pracemi v prvých letech naší republiky, nejsou takového rázu, abychom si libovali v této kvapné zákonodárné práci. My pokládáme všechny tyto problémy, které se týkají obrany státu a jeho zabezpečení, za problémy příliš vážné, než abychom chtěli je lámati přes koleno, a proto navrhuji, aby také tento resoluční návrh pánů posl. Heegera, Jokla, Uhla a druhů byl zamítnut.
Posléze prosím sněmovnu, aby vzhledem k důvodům, které jsem přednesl a vzhledem k tomu, že není tato předloha nesena oním duchem černožlutého militarismu, jak se mluvilo, nýbrž že běží nám všem o vybudování dobré, demokratické, republikánské armády, která by byla schopna chrániti i samo bytí státu i všechny jeho vymoženosti, které již přinesl, a které bohdá, ještě přinese, přijala osnovu zákona, jak ji vláda navrhuje. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o návrhu posl. Jokla a soudr. na přechod k dennímu pořadu přes tuto osnovu.
Nebude-li tento návrh přijat, dám hlasovati meritorně, a to:
Nejprve o §u 1 v úpravě, jak ji navrhují posl. Jokl a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom o §u 1 podle zprávy výborové.
Potom bychom hlasovali o §§ 2 a 3, o nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nejprve je tu návrh pp. posl. Jokla a soudr. na přechod k dennímu pořadu. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. Jokla, Heegera, Uhla a soudr.:
Navrhujeme přechod k dennímu pořadu.