Předseda: Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo dále přihlášen. Debata je skončena.
Závěrečné slovo dávám panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Tayerle: Vážená sněmovno! Debata ukázala, že v podstatě proti osnově zákona není námitek. Jestli zde však pan kol. Blažek zdůrazňoval, že soc.-politický výbor nevyhověl návrhu, který s jeho strany byl podán, pak soudím, že odpověď na to byla dána již posledním řečníkem, který opět více méně zastával právě opačný názor. A tu, jako v každém případě, i zde bylo přirozeno, že musil soc.-politický výbor voliti střední cestu, která je jedině možna, aby zákon se stal skutkem. Ostatně zákon vyslovuje bezpodmínečný zákaz, a to v §u 1, a připouští pouze určité výjimky jasně vyslovené, pevně ohraničené, takže tu vychází pouze vstříc skutečným poměrům, jaké se v praksi naskytují. Jestli pan kol. Blažek při té příležitosti mluvil o tom, že strana soc. demokratická zrazuje program, že zrazuje sociálně-politický pokrok, pak ovšem nemohu si odepříti poznámky: opírá-li se tato zrada o ten fakt, že v osnově zákona není bezpodmínečný zákaz běloby, potom je ovšem velmi podivné, když tutéž zradu páchají komunisté, tedy stoupenci pana kolegy, také na druhé straně. Pumy, granáty a děla jsou jistě také nebezpečné zbraně, a přece vidíme, že proti všem ideám světového míru a lásky Rusko použilo týchž zbraní a týchž prostředků, jakých používá ostatní svět. Tedy zde také se na to neohlíželo. Ostatně parní kotel je také nebezpečný, a napadne někomu, aby chtěl bezpodmínečný zákaz parních kotlů v průmyslu? Jistě nikoliv. Nutno pouze, aby se stala taková opatření bezpodmínečná, která by tuto technickou vymoženost dokonale využila, aniž by tím zdraví a bezpečí životů bylo ohroženo.
Mám za to, že tu neběží pouze o to, abychom se předstihovali v návrzích. Je velmi jednoduché říci nižší nebo vyšší číslici. Je však rozhodující, zda-li je možno také v praksi tomuto návrhu zjednati uplatnění, a zákony, které se tu dávají, musejí míti také v životě skutečnou oporu. To je také účelem každého zákona, má-li býti opravdově a vědomě respektován.
Jestliže pan kol. Blažek poukazoval, že 10 států na mezinárodní konferencí se vyslovilo pro bezpodmínečný zákaz běloby olovnaté, dovolím si jen poznamenati, že stačí, abychom se podívali, které státy to byly, abychom tuto otázku velmi snadno zodpověděli. Neboť jako v každém případě, i v tomto rozhodují určité hospodářské důvody a podmínky. Také v sociální politice určitého státu rozhodují okolnosti, které jí dávají nějaký podklad, a není potom divu, že stát, který nevyrábí olovnaté běloby, který s ní nepracuje, který ji musí dovážeti, staví se proti ní, kdežto naproti tomu pro druhý stát, který se jí zabývá a vyrábí ji, tvoří určité odvětví průmyslu, takže ji zase vyžaduje.
Také zde bylo nutno najíti určité východisko, které se stalo mezinárodní úmluvou, jíž vychází také tento návrh zákona úplně vstříc. Ostatně jestliže se tu použilo slov "cesta k reakci", myslím, že je to jenom slovní obrat. Je někdy otázka, co je pokrokem, zdali vyměřený krok či zdali skok. A také v tomto ohledu, kde konec konců běží o určitou kategorii dělníků a o velmi důležitá opatření zákonná, můžeme konstatovati, že tu běží sice jenom o určitý krok kupředu, ale přece jenom o krok kupředu, který, uvážíme-li všechno, co se děje u nás a v jiných státech, zůstává přece jenom zase dokladem, že v Československé republice spějeme v sociálně-politickém zákonodárství krok za krokem, ale jistě a spolehlivě vpřed.
Chtěl bych ke konci ještě poznamenati, že to byly také důvody, pro které pozměňovací návrhy, pokud jsou zde předloženy, byly v soc.-politickém výboru zamítnuty. Některé z nich ostatně není již třeba doporučovati právě z důvodu, že mohou býti i bez zákona docela dobře prováděny. Upozorňuji na př. na návrh, který se týká povinného hlášení nemocenských pokladen. Bude dobře, jestliže nemocenské pokladny si povšimnou této své povinnosti a když dobrovolně každý případ onemocnění budou hlásiti příslušnému živnostenskému inspektorátu. To zákon nezakazuje - naopak, to je možno provésti cestou prováděcího nařízení, takže není potřeba v tomto ohledu doplnění zákona.
Chtěl bych ještě jenom upozorniti, že při §u 12 je třeba doplniti text zákona nadpisem tohoto paragrafu, poněvadž všechny ostatní paragrafy zákona mají určité pojmenování, kdežto u tohoto paragrafu nadpis chybí. Doporučuji proto, aby při hlasování byl na to vzat zřetel, a navrhuji, aby § 12 byl opatřen nadpisem "Povolování výjimek".
Jinak ostatně pozměňovací a doplňovací návrhy, které zde byly předloženy, doporučuji zamítnouti a předpokládám, že předložená osnova zákona doporučená výborem soc.-politickým bude jednomyslně schválena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
O §u 1 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 2 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. Hausmanna a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 3 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
Při §u 4 budeme o odst. 1 hlasovati podle zprávy výborové.
O odst. 2 dám hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Blažka a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. Hausmanna a soudr., nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O odst. 3 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O odst. 4 dám hlasovati v úpravě návrhu posol. Blažka a soudr.; nebude-li přijata v úpravě posl. Schustera a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
Při §u 5 budeme hlasovati o odstavcích 1 a 2 podle zprávy výborové a pak o dodatku k odst. 2, navrženém posl. Schusterem a soudr.
O odstavcích 3 až 6 dám hlasovati podle zprávy výborové.
O §§ 6 a 7 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Při §u 8 budeme hlasovati o odst. 1 nejprve v úpravě posl. Hausmanna a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O odst. 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové a pak o dodatku k odst. 2, navrženém posl. Schusterem a soudr.
O odstavcích 3 až 6 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §§ 9 až 14 incl. budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Pak budeme hlasovati o příloze k zákonu, o nadpisu zákona, úvodní formuli, o nadpisech jednotlivých paragrafů podle zprávy výborové i s nadpisem § 12, jak jej navrhuje pan zpravodaj.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Při § 1 je zde návrh pp. posl. Blažka a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr.:
§ 1 znějž:
"Běloby olovnaté a jiných olovo obsahujících barev a tmelů jest zakázáno používati při pracech natěračských, lakýrnických a malířských vůbec."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, jejž podali pp. posl. Blažek a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 2 je zde návrh pp. posl. Hausmanna a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera a druhů:
V §u 2 odstavec c) budiž škrtnut.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, týkajícím se §u 2, jak jej podali pp. posl. Hausmann a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Hausmanna a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s §em 2 ve smyslu zprávy výborové, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina, § 2 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 3 je zde návrh podaný pp. posl. Blažkem a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. k §u 3:
Číslo "18" v odstavcích 1 a 2 budiž nahrazeno číslicí "20".
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem, jejž podali pp. posl. Blažek a soudr. a který právě byl přečten, prosím, aby zvedl ruku (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Blažka a soudr. je zamítnut.
Kdo teď souhlasí s §em 3 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 3 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o odst. 1 §u 4 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, odst. 1 §u 4 je schválen podle zprávy výborové.
Při odst. 2 §u 4 je zde návrh pp. posl. Blažka a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
4. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. k § 4, odst. 2:
Číslo "15" budiž nahrazeno číslicí "10".
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 2 §u 4 ve smyslu návrhu, jejž podali pp. posl. Blažek a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Blažka a soudr. je zamítnut.
Dále je zde návrh pp. posl. Hausmanna a soudr., týkající se téhož odstavce. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
5. Pozměňovací návrh posl. Hausmann a Schustera a druhů:
§ 4, odst. 2 nechť zní:
"V živnostenských podnicích, jež zaměstnávají průměrně více než deset dělníků atd."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, jejž podali pp. posl. Hausmann a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Hausmanna a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s odst. 2 §u 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 2 §u 4 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o odst. 3, §u 4, a to podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odst. 3 §u 4 je schválen podle zprávy výborové.
Při odst. 4 §u 4 je návrh pp. posl. Blažka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
6. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. k §u 4, odst. 4:
Odst. 4 znějž:
"Podnikatel jest povinen dělníkům, kteří pracují s olovnatou bělobou a jinými barvami, tmely a podobnými látkami obsahujícími olovo, opatřiti a ve stále dobrém stavu udržovati pracovní oblek a pokrývku hlavy a pečovati o jich čištění, a to mokrým způsobem. Tato všechna opatření jest podnikatel povinen činiti výhradně na vlastní útraty."
Od slov "Kromě toho" až do konce odstavce 4 beze změny.
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 4 §u 4 tak, jak jej navrhují pp. posl. Blažek a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Blažka a soudr. je zamítnut.
Teď je zde úprava téhož odst. 4 §u 4, jak jí navrhují pp. posl. Schuster a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
7. Pozměňovací návrh posl. Schustera, Hausmanna a druhů k §u 4:
Odst. 4 nechť zní takto:
"Podnikatel jest povinen pečovati, aby dělníci, kteří pracují s olovnatou bělobou nebo barvami, tmely a podobnými látkami obsahujícími olovo, nosili zvláštní pracovní oděv a pokrývku hlavy, které musejí býti podle potřeby čištěny, a to mokrým způsobem. V podnicích, v nichž pracuje více než průměrně 10 dělníků atd."
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 4 §u 4, jak jej navrhují pp. posl. Schuster a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh p. posl. Schustera a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odst. 4 §u 4 podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odst. 4 §u 4 je schválen podle zprávy výborové.
Při odst. 1 a 2 §u 5 není pozměňovacích návrhů. Budeme o nich hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odst. 1 a 2 §u 5 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K odst. 2 je zde dodatek, jejž navrhují pp. posl. Schuster a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
8. Doplňovací návrh posl. Schustera, Hausmanna a druhů:
K §u 5, odst. 2 budiž připojen tento dodatek:
"Barvy a pasty hotové k použití, obsahující více než 2 % olova, jest vyrabitel povinen označiti předepsanou jednotnou rozpoznávací známkou."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatkem k odst. 2 §u 5, jak jej navrhují pp. posl. Schustera soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Schustera a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odst. 3 až 6 §u 5 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 3 až 6 §u 5 jsou schváleny podle zprávy výborové.
O §§ 6 a 7, k nimž není podáno pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 6 a 7 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Při § 8, při odst. 1 je návrh pp. posl. Hausmanna a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
9. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera a druhů:
§ 8, odst. 1 nechť zní takto:
"Každý dělník, který se přibere k pracím s bělobou olovnatou nebo sloučeninami obsahujícími olovo, budiž zapsán do seznamu vedeného zaměstnavatelem.
Tento seznam jest zaměstnavatel povinen bez vyzvání předložiti čtyřikrát do roka příslušnému živnostenskému inspektorátu."
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 1 § 8, jak jej navrhují pp. posl. Hausmann a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pp. posl. Hausmanna a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o tomto odst. 1 §u 8 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odst. 1 § 8 je schválen podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s odst. 2 §u 8 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec 2 §u 8 je schválen podle zprávy výborové.
K tomuto odstavci je zde dodatek navržený pp. posl. Schusterem a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
10. Doplňovací návrh posl. Schustera, Hausmanna a druhů:
K §u 8, odst. 2 budiž připojen tento dodatek:
"Nemocenské pokladny jsou povinny každé takovéto hlášení předložiti příslušnému živnostenskému inspektorátu."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatkem, jak jej navrhují pp. posl. Schuster a soudr. k odst. 2, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Schustera a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odstavcích 3 až 6 §u 8 podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Odst. 3 až 6 §u 8 jsou schváleny podle zprávy výborové, poněvadž byla pro ně většina.
Teď budeme hlasovati o §§ 9 až 14 incl. O nadpisu při §u 12 dám hlasovati, až budeme hlasovati o nadpisech ostatních paragrafů.
Kdo souhlasí s §§ 9 až 14 incl. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 9 až 14 incl. jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o příloze k zákonu, o nadpisu zákona, úvodní formuli, o nadpisech jednotlivých paragrafů - při čemž podle návrhu pana zpravodaje má býti nad §em 12 nadpis "Povolování výjimek" - vesměs podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Příloha k zákonu, nadpis zákona, úvodní formule, nadpisy jednotlivých paragrafů - § 12 v to počítaje - jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím je odst. 1 pořadu dnešní schůze vyřízen a osnova tato schválena v prvém čtení.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Přejdeme k odst. 2 pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení usnesení, kterým se dodatečně schvaluje obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923 (tisk 4345).
Zpravodajem za výbor zahraniční jest p. posl. Stivín, za výbor pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností - za nemocí omluveného p. posl. Veverku - předseda téhož výboru p. posl. Slavíček.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Stivín: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Slavíček: Ne.
Předseda: Není tomu tak. (Nepokoj. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 3, jímž jest:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Štubňanských Teplicích ze dne 21. ledna 1923, č. B 117/1923, předložené prostřednictvím hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Vanoviče v Turč. Sv. Martině pro přečin pomluvy (tisk 4429).
Zpravodajem je p. posl. Mach. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno!
Podle spisů okres. soudu v Štubňanských Teplicích č. P 210/1919 a civil. pravoty dr. Gabriela Bargára proti Anně Országh a dle zápisků ze dne 21. ledna 1923, podle nichž uváděl jako důvod proti nařízené přísaze dr. Vanovič jako zástupce žalovaných před soudem o soukromém žalobníku dr. Bargárovi, že jmenovaný není důvěryhodný, poněvadž v jeho kanceláři, když byl ještě jako pravotár v Štubňanských Teplicích, se vystavovaly falešné listiny.
Vzhledem k tomu, že shora jmenovaný poslanec čin za vinu mu kladený nespáchal při výkony u poslaneckého mandátu, a sám za vydání žádá, imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby se usnesla, že žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 28. února 1923 č. 2577/1923 se vyhovuje a posl. dr. Vanovič k trestnímu stíhání vydán byl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. dr. Vanoviče.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Vanoviče.
Vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odstavci 4, jímž je:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Napajedlých, aby posl. Mikulíček vydaný bol k trestnému stihaniu (tisk 4430).
Zpravodajem je p. posl. dr. Dérer, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Slávna snemovňa! Okresný súd v Napajedloch, odd. III. pod č. Z. 305/20/55 zo dňa 12. února 1921 požiadal poslaneckú snemovňu, aby imunita poslanca Vítězslava Mikulíčka bola vyzdvihnutá a menovaný poslanec vydaný bol k trestnému stihaniu pre zločiny podľa §§ 5, 83 tr. z. a podľa §§ 5, 171, 173, 174 II a, 175 II a tr. z.
Dňa 9. červňa 1920 bolo učinené u okr. súdu v Napajedloch trestné oznámenie proti viacerým osobám pre nasledovné: Ján Dvořák, mlynar v Malenoviciach, bol dlholetým pachtierom zalúčenej čiastky pozemku p. č. 234 v Malenoviciach.
Jedného dňa malenovictí drobní pachtieri vybrali sa na lúku, ktorú si mlynár bol zkosil a rozebrali mu prez jeho protesty zkosené seno. Bolo proti nim zavedené trestné pokračovanie a priebehom tohoto trestného pokračovania takmer všetci drobní pachtieri sa bránili tým, že oni na lúku vyšli a seno, rozebrali len preto, poneváč im túto radu dal p. posl. Mikulíček. V ďalšom priebehu trestného pokračovania svedčily dve osoby proti p. posl. Mikulíčkovi to, že on im dal príkaz k tomu, aby šly na tú lúku a pre neho zabraly dve porcie sena, ktoré prichodily na drobných pachtierov prez to, že on medzi drobnými pachtiery sa nenachádzal.
Následkom toho okresný súd v Napajedloch chtiac rozšíriť trestné pokračovanie aj proti posl. Mikulíčkovi, požiadal posl. snemovňu o vyzdvihnutie jeho imunity.
Imunitný výbor sa touto vecou zabýval a prišiel k tomu záveru, že navrhuje posl. snemovni, aby imunita pána posl. Mikulíčka bola vyzdvihnutá, a síce z toho dôvodu, že sa tu jedná o čin, ktorý neni v súvislosti s vykonávaním poslaneckého mandátu pána poslanca a s vykonávaním jeho politickej činnosti a že je v záujme samého p. poslanca, aby táto vec bola pred súdem vyčistená.
Z toho dôvodu dovoľujem si menom imunitného výboru navrhnúť, aby imunita menovaného pána poslanca bola vyzdvihnutá, a aby bol vydaný trestnému stíhaniu.
Předseda: Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji ve smyslu presidia řečnickou lhůtu 15 minut.
Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.)
Není jí. Můj návrh je přijat.
Slovo má pan posl. Mikulíček.
Posl. Mikulíček: Paní a pánové! V minulé schůzi, když projednávána byla prvá moje imunitní záležitost, nemohl jsem pro neodkladné záležitosti býti přítomen. Koaliční tisk z toho udělal, že bál jsem se do debaty zasáhnouti, a včerejší noviny oznámily jako velkou aféru, že jsem byl vydán pro obvinění ze spoluúčasti na krádeži, tedy ze sprostého zločinu. Některé noviny přinesly to, co sám referent řekl ve svém referátě, že jsem za své vydání žádal. Avšak poctiví redaktoři "Českého Slova", aby jejich útočení mělo větší dojem, tuto poznámku úmyslně vynechali. Přihlásil jsem se proto dnes ke slovu a budu mluviti o této záležitosti.
Prohlašuji s tohoto místa: Podkladem řízení proti mně vedeného je udání, které je vymyšlenou lží a které bylo učiněno z pomsty mým vlastním synovcem Josefem Mendřecem. Je to člověk v celém svém založení vadný, jenž pro různé delikty byl odsouzen k několika měsíčnímu žaláři, který je zbaven otcovského práva nad svými vlastními manželskými dětmi, jehož malým těm dětem soudně ustanoveným poručníkem jsem já, a který právě teď dne 16. dubna bude míti hlavní líčení v novém procesu pro krádež 10.000 Kč, pro zničení stromu, majetku obce Malenovic, vykonané v noci, v odhadnuté ceně 850 Kč, pro noční krádež dřeva a pro podvod.
Udání takového "poctivce", proti jehož životu již jako odpovědný za jeho děti musil jsem vystupovati, stačilo, aby celý soudní aparát a veškerý protikomunistický tisk byl uveden proti mně do pohybu. Udání uvedeného muže tvrdí, že prý jsem v červenci a v srpnu 1918, za války, v době největší nouze, koupil pytel rži - po česku žita - a látku na šaty, kteréžto věci obě dohromady jsou soudně odhadnuty částkou 135 Kč a o nichž udavač z pomsty tvrdí, že prý "pravděpodobně" - tak je to v soudních aktech - pocházejí z krádeže.
Pro posouzení politické poctivosti je zajímavo, že ač Mendřec uveřejnil své udání v národně demokratickém listě v Uherském Hradišti již v květnu 1923, koaliční tisk začal tuto věc rozmazávati až v prosinci 1923, těsně po mém parlamentním vystoupení proti špiritusovým korupčníkům a zlodějům státních financí. Já jsem prvý již 28. listopadu 1922 s tohoto místa upozorňoval na špiritusové zloděje, o nichž dnes i legionářská, tedy jistě vlastenecká "Československá Samostatnost" dokazuje, že okradli státní pokladnu o více než 200 milionů Kč. Za zloděje jsem prohlašován a novinami vláčen já, poněvadž jsem prý koupil za války pytel rži a látku na šaty, ač přes to, že jsem zdědil malé polní hospodářství a moje žena hostinec, jsem pořáde chudým člověkem, kdežto spousta tak rozhořčujících se nade mnou státotvorníků, kteří byli dříve chudí jako kostelní myši, dnes ve svých funkcích zástupců pracujícího lidu suchou cestou stali se zbohatlíky, někteří i milionáři a majiteli nádherných vil s přepychovým zařízením.
Ale i v tom, co z pomsty udavač proti mně tvrdil, nebylo řádným soudním vyšetřováním proti mně zjištěno nic, co by dokazovalo mou vinu. Proto, když se stupňovala proti mně politická nenávist, použito bylo prostředků v právním státě nemyslitelných. V říjnu 1923 zatkli četničtí strážmistři Plášek a Toman v Malenovicích Josefa Baču, jenž mi onu látku prý prodal, a na strážnici ho nutili, aby potvrdil, že mně ji prodal skutečně. Když Bača odpověděl, že nikdy ani mně, ani moji ženě ničeho neprodal, počali ho četníci bíti železným pohrabáčem od kamen a prohlásili, že ho bíti nepřestanou, dokud mne svým svědectvím neusvědčí. (Smích.) Pánové, smějte se, v soudních aktech je lékařské vysvědčení na to. Lékař dr. Gerbec ve Zlíně, který prohlížel dotyčného zbitého, mi potvrdil, že při prohlídce shledal u Bače krvavé podlitiny těžší povahy, způsobené bitím, ale přes to, že to oznámil do soudního protokolu již tehdy, není dosud s četníky zavedeno trestní řízení. Myslím, že to pro poměry v právním státě mluví za celé knihy.
V druhém případě, pro nějž jsem byl v poslední schůzi vydán, jsem líčen jako notorický rabiát. Přiznávám, že nemám v krvi syrovátku. Jsem moravský Slovák, který byl mezinárodní českoslovanskou demokracií dvacet let vychováván a připravován k rozhodujícímu zápasu v třídním boji, a nemohu za to, že moji bývalí učitelé se přeměnili a rozhodující třídní zápas s buržoasií svádějí na vyleštěných parketách při různých čajových rautech a na automobilových výletech. Za to nemohu.
Objektivně k vysvětlení tohoto případu uvádím: Nutno se vžíti do prostředí, v němž se případ stal. Cukrovar v Napajedlích obhospodařoval přes 11.000 měřic orné půdy. Stávalo se velmi často, že ředitel tohoto velkostatku, augustiniánský mnich dr. Cyril Seifert nabil některému zaměstnanci nešetrně čaganem. Přes to, že někdy odplatu dostal vidlema po zádech, zvykl si na to a nezanechal toho. V poslední době si to vůbec dávali lidé beztrestně líbiti. Ve dvoře v Malenovicích, kde je hospodářem Kašpárek, byli dělníci zvláště mladší, dosti často biti holí a dokonce jedenkráte 17-tiletý adjunkt Josef Faikus dovolil si je ohrožovati revolverem. Byli při tom, když měl revolver namířen, dva legionáři zahraničního vojska.
Když jsem na požádání dělníků v prosinci 1921 proti tomuto jednání u Kašpárka a Faikuse zakročil, Kašpárek mně hrubě a sprostě vynadal. Nebyla ta věc tak, jak ji pan posl. Marcha líčil předevčírem. Tenkrát spor skončil jen slovní srážkou. Asi 13. prosince 1921 koupilo stavební družstvo v Malenovicích, jehož členem mimo učitele, živnostníky, dělníky a malorolníky byl svého času také uvedený Kašpárek, pozemek na stavbu zvaný "Pod Světlovem". Pozemek ve výměře 5 ha platili jsme ohromným obnosem 90.760 Kč a 9.076 Kč poplatku Státnímu pozemkovému úřadu. Podle kupní smlouvy nabývalo družstvo práva vlastnického a užívání dnem, kdy složí kupní obnos, tedy 13. prosincem 1921. Dne 20. března 1922 - zase pan zpravodaj Marcha nemluvil pravdu, že to bylo 1920 přišli ke mně, jako řediteli tohoto stavebního družstva, členové jeho se zprávou, že na pozemku družstva, který družstvo již 3 měsíce mělo zaplaceno, pracují potahy z velkostatku. Vyhledal jsem hospodáře Kašpárka, představil jsem se mu jako ředitel toho stavebního družstva a žádal ho, aby potahy s pole, patřícího již 3 měsíce družstvu, odvolal. Debatovali jsme o tom asi 10 minut, při čemž Kašpárek nazval místní komunisty zloději a lupiči. Ptal jsem se ho, koho tím míní, načež on, dloubnuv mne do prsou prstem, řekl: "Vy jste zloděj a lupič!" To mne vydráždilo tou měrou, že jsem mu dal něco na pamětnou. To přiznávám beze všeho a také trest za to klidně snesu, ale je nutno věc takovou i v novinách líčiti objektivně.
Pokud se týče mravní stránky věci a těchto mých facek neudělal jsem nic horšího, než co už udělali páni z koalice v této zákonodárné síni, ba co udělali dosti zbabělí, kteří navedli ženu, aby to udělala. Nic horšího se nestalo. Že se moje věc nafoukla na "zločin", tomu se nediví nikdo, kdo zná poměry v Malenovicích. Kašpárek vyvolal srážku se mnou po 8mi hodinách ráno. Celé dopoledne chodil tento chudák, tak "dobitý", úplně zdráv. Až najednou v poledne dr. Fr. Mansfeld, dosazený do Malenovic, přes náš odpor a proti vůli celého obvodního zdravotního výboru, jako obvodní lékař, patrně protekcí - nemohu to prokázati, ale jinak to nebylo možno, když moravský zemský výbor se tázal dvakráte obvodního výboru, který se vždy vyslovil proti tomu - obvázal mu celou hlavu, že to vypadalo, jakoby vedle něho praskla mina. Přes to však Kašpárek ani jednu hodinu nezahálel, stále chodil na pole a plnil svou povinnost. Ale pro Mikulíčka je to zločin.
Co se týče třetího případu, jde o spor domkářů a malorolníků v Malenovicích s válečným zbohatlíkem v obci Malenovicích, mlynářem Janem Dvořákem, který má mlýn - denně mele vagon obilí - pilu, pálenici kořalky a který za války dodával podplukovníkům do Vídně mouku v době, kdy naši lidé neměli co jísti. Když drobní lidé u nás, domkáři a malorolníci, v březnu 1922 - tehdy se selo 3. a 4. března - viděli, že veškeré sliby, které dával Státní pozemkový úřad i všichni zákonodární činitelé přicházejí v niveč, na Napajadelsku cestou přímo revoluční si vydobyli tuto půdu. Revolučně - proč? Vyhnali jsme tam - já nebyl ještě tehdy poslancem - v 8 nebo 10 vesnicích panské potahy z půdy a řekli jsme: "Pokud to, co nám představitelé revolučního Národního shromáždění, revoluční vlády Kramářova a Tusarova slíbily, nedostaneme, nebudete tu půdu sít". Tehdy brnkaly telefony mezi Hradištěm a Prahou každý den desetkráte. Byl jsem místopředsedou Národního výboru. Prvního dne republiky jsem šel k telefonu. Telefonoval jsem okresnímu hejtmanovi dr. Panuščíkovi. Ten mně odpověděl: "Ano, už o tom ví pan státní zástupce, že ti lidé spáchali zločin, budou co nejpřísněji potrestáni". Řekl jsem mu: "Pane doktore Panuščíku, slíbil jste Národnímu výboru věrnost. Dvacet jich zavřete, ale 2 až 4 tisíce nezavřete". Takovouto cestou dobyli domkáři, malorolníci a dělníci na Uhersko-Hradištsku podle seznamu Státního pozemkového úřadu přes 20% půdy.
Mezi touto půdou byl také jeden kus zvaný Haltýře, má katastrální číslo 234. Tento kus převzali drobní nájemci. Já mezi ně nepatřím, já za ně jen vyjednávám. Převzali 15 měr, orné půdy 12 měr a 3 míry jsou připlavené louky. Okresní politická správa přiložila ke spisu, který jedná o mé věci, přípis, že pozemek čís. kat. 234 patří drobným nájemcům. Pak je to nedílná parcela. Když lidé přišli ke mně a tázali se, komu to patří, řekl jsem: "Já jsem za vás podpisoval protokol, okresní politická správa to potvrdila, patří to vám".
Lidé chtěli si toto seno zeséci, ale poněvadž hraničí tato louka, patřící drobným nájemcům, s mlýnem Jana Dvořáka, poslal Dvořák časně ráno lidi a ti louku sesekli. Když byla louka zesečena - poněvadž byl nádherný den, stalo se to za jeden den - lidé přišli ke mně a tázali se, komu patří seno. Já jsem řekl: "Podle protokolu patří vám, poněvadž platíte za 15 měřic a orné půdy je jen 12 měřic". V důsledku toho lidé šli a seno rozebrali. Já sám, poněvadž moje sestra svobodná, švadlena, má také podíl půdy, nechal jsem její seno odnésti služkou na hůru hostince, který patří mé družce. To je podstata věci, tak ve skutečnosti vypadá. Dnes jsem stíhán - už 4 roky jsem trápen - že jsem seno ukradl, novinami vláčen atd.
Vážení přítomní, já jsem z toho nic neměl, já jsem to nedělal ve svůj prospěch, nýbrž jako zástupce chudého pracujícího lidu proti válečným zbohatlíkům a keťasům, kteří byli tak bezcitní, že v nejkritičtější době, v letech 1916 a 1917 od nás odváželi mouku do Vídně vysokým důstojníkům.
Každý může objektivně posouditi, jak uvedené případy byly protikomunistickým tiskem nafouknuty na ohromnou aféru s určitou tendencí. Jde při tom o to, aby malými věcmi, snadno vysvětlitelnými poměry života nemajetných lidí na vesnici, byla zatlačena pozornost od korupčních a zlodějských afér opravdu velikých. Za skutečnou vinu nechť je každý trestán. Já sám jsem dosud nepoznal v civilním životě, jak chutná strava vězně. Ve vojenském kriminále byl jsem hostem častým, neboť v letech 1917 a 1918, kdy mnozí dnešní 100% vlastenci bohatli a tloustli na válečných dodávkách, byl jsem jako rakouský desertér a člověk označený jako politicky nebezpečný vláčen četníky do vězení. Pro ty, kteří dnes z důvodů stranické nenávisti a z důvodů velikými aférami vyvolané tísně koaličních stran, vláčejí mne novinami jako lotra a zloděje, mám pouze pohrdání. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena.
Přeje si pan zpravodaj závěrečné slovo?
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Prosím.