6. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, jímž se mění některá ustanovení případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků (tisk 4382).
Přiznáním zkráceného projednávání této osnově má se umožniti, aby sněmovna druhé čtení mohla provésti ještě v dnešní schůzi, neboť je potřebí, aby usnesení sněmovny mohlo býti včas doručeno senátu.
Proto navrhuji, aby osnově této přiznáno bylo zkrácené projednávání podle § 55 jedn. ř., načež bychom hned mohli přikročiti ke čtení druhému.
Kdo tedy souhlasí, aby osnově zákona, jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků, projednána byla nyní v řízení zkráceném podle § 55 jedn. ř., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přiznala této osnově zákona zkrácené projednávání a přistoupíme hned ke druhému čtení této osnovy.
Ad. 5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků (tisk 4382).
Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Johanis.
Má pan zpravodaj nějaké textové změny?
Zpravodaj posl. Johanis: Nemám.
Místopředseda Buříval: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 6 denního pořadu.
Přikročíme k bodu 7, jímž je:
7. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 4361) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1724 a 1754), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1924 (tisk 4379).
Zpravodajem je p. posl. dr. Nosek. Žádám, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Vládní osnova, která už také byla schválena senátem Národního shromáždění republiky Československé znamená v podstatě jednoroční prolongaci dosavadních válečných přirážek a mimo to snaží se býti jistou unifikací práva platného v historických zemích a na území kdysi uherském. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban).
Pokud se týká první části, je opatření zákonodárné naprosto nutné, poněvadž platnost celé řady ustanovení dochází koncem tohoto měsíce, a je nutno učiniti příslušné opatřeni na rok příští. Podstatným obsahem první části je, že vypočítává různá zákonná ustanovení práva finančního, která docházejí letošním rokem, že přiměřeným způsobem upravuje text a převádí další účinnost na r. 1924.
Z velice důležitých ustanovení je ustanovení čl. III, kde začíná se ukazovati snaha, aby válečné přirážky k daním přímým zavedené pozvolna zase, jak to hospodářské poměry dovolují, byly odbourávány. Je samozřejmé, že při pozvolném vývoji a konsolidaci hospodářských poměrů není možno, aby tyto přirážky byly odstraněny rázem, a nutno tedy přivítati aspoň tento projev těch počátků a snah, aby zde vlečné přirážky byly nejprve redukovány na nižší výměru a postupně odstraněny vůbec.
Nejzávažnější je ustanovení, že přirážka z půdy lesní snižuje se ze 600% na 400% a přirážka z vinic a lesů ze 400% na 200%.
Pokud se týče dalších ustanovení, která provádějí unifikaci práva platného na Slovensku a u nás, jsou to normy, které zajisté na tomto poli nutno jen upřímně přivítati. Poněvadž osnova zákona neobsahuje zvláštních nových norem, které by potřebovaly nějakého vysvětlení nebo odůvodnění, doporučuji, aby osnova zákona schválená senátem a doporučená rozpočtovým výborem ve znění, jak se na ní senát usnesl, beze změny byla schválena. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu. Z řečníků jsou přihlášeni pp. posl. Windirsch, Najman, a Bobok.
Ministerstvo soc. péče je zastoupeno p. min. radou Hüttlem.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut.
Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)
Námitek není, zůstává při tom. Řečnická lhůta je 20 minut.
Dávám slovo prvému řečníku, jímž je p. posl. Windirsch. (Hluk na levici.) Prosím o klid.
Posl. Windirsch (německy): Slavná sněmovno! Z donucení, nikoliv z vlastní vůle jsem nucen ujmouti se slova k této předloze. Ze všeho toho chtěl bych zdůrazniti jen jednu věc, a to válečné přirážky k pozemkové dani. Pokládáme ji dnes za neodůvodněnou a ohražujeme se napřed vůbec proti podivuhodnému způsobu jejího označení "válečná přirážka". Je to něco zcela zvláštního, že v době, již 5 let po skončení války, stále se ještě trvá na slově válečná přirážka. Podle našeho mínění, pokud jde o pozemkovou daň, válečné přirážky nejsou ani více odůvodněny. Byly usneseny v období vysoké konjunktury pro zemědělství. Roku 1921/22, když se poprvé usnesla válečná přirážka v nynější výši, byly ceny zemědělských výrobků mnohem vyšší než dnes. Dnes naopak ceny klesly, jsou nižší. Nejlépe to vysvitne, porovnáme-li ceny tehdejší s dnešními. Zvláště bych uvedl ceny za obilí, jaké se platily v době, kdy byl usnesen poprvé zákon, a to v letech 1921/22: Platilo se tehdy za 100 kg pšenice 430 Kč, kdežto dnes stojí asi 175 Kč. Za žito se tehdy platilo 390 Kč, dnes 135 Kč, za ječmen 335 Kč, dnes 140. Za oves 330 Kč, dnes 103 Kč. Vidíme tedy, že ceny polních výrobků, a to u obilí velmi podstatně klesly. Totéž platí o výtěžcích z lesa. Ceny dříví v letech 1921/22 byly rovněž značně vyšší a příčinu tehdejších vyšších cen dříví dlužno hledati ve větší spotřebě dříví jehož tehdy bylo třeba pro vývoz, a zároveň také tehdy po válce oživla stavební činnost. Tehdy také Německo bylo velkým odběratelem dříví; potřebovalo veliké spousty dříví pro účely reparační. Dříví se také vyváželo do jiných států, i také do Italie. Tehdy se platilo za 1 m3 dříví 300 až 400 Kč, dnes se však naproti tomu platí za totéž množství 40 až 100 Kč. Poklesnutí těchto cen mělo způsobiti snížení válečných přirážek, nebo býti příčinou, aby byly vůbec odstraněny. Ovšem žádá-li se zrušení válečných přirážek, jsou to zvláště zástupci socialistických stran, kteří s tím nesouhlasí a opačného mínění jsou po této stránce často i zástupci městských občanských stran, kteří se domnívají, že sedláci stále ještě mají velké příjmy. Mnohé vrstvy se stále ještě podivuhodným způsobem domnívají, že zemědělci se válejí ve zlatě. Skutečnost nás však poučuje o jiných poměrech. A včera jsem dostal náhodou do rukou vydání "Večera", který přináší výkaz o stavu hypotekárních dluhů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V tomto výkazu jest uvedeno, že roku 1901 všechny nemovitosti těchto zemí byly zatíženy 4600 miliony korun, z čehož jen na zemědělství připadlo 3154 milionů korun hypotečních dluhů. Rok 1914, doba, kdy začala válka, ukazuje, že všechny nemovitosti byly zatíženy 6642 miliony korun, z čehož na zemědělství připadlo 4340 miliony korun. Rok 1919 konec války doba, která do jisté míry byla pokládána za nejvyšší konjunkturu pro zemědělství vykazuje pro všechny nemovitosti hypoteční dluh 6724 milionů korun, z čehož na zemědělství připadlo 4295 milionů korun. Roku 1921 stoupl hypoteční dluh pro všechny nemovitosti na 8573 milionů korun, z čehož připadlo na zemědělství 5237 milionů korun. Z těchto číslic lze poznati, že přes vyšší ceny výrobků zemědělství nemohlo nikterak zmenšiti svého hypotečního dluhu, nýbrž naopak musilo jej zvýšiti. Všude, pokud jde o zemědělství, pozorujeme, jak se stále více poměry zhoršují, čehož příčinu musíme hledati také v tom, že zemědělství nemá ještě ve velmi značné míře zaplaceny běžné daně a dávku z majetku. Proto bylo by skutečně odůvodněno poskytnouti mu v nejvyšší míře úlevy stran válečných přirážek. Proto také při projednávání ve výboru rozpočtovém podali jsme k tomuto zákonu své návrhy a žádáme aby na tyto návrhy v plné schůzi poslanecké sněmovny by vzat náležitý zřetel. Při nejmenším aby se aspoň přihlíželo k návrhu, že se při vyměřování válečných přirážek pro lesy má bráti jmenovitě ohled na malé lesy, jimž se také dostalo kdysi úlevy při stanovení daně ze strojených hnojiv potud, že tehdy bylo usneseno že se pří drobných lesích do 20 ha dávka ze strojených hnojiv neplatí. V tomto smyslu bylo by také věcí plena poslanecké sněmovny, aby se, pokud jde o válečné přirážky, usneslo na obdobném ustanovení. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Najman.
Posl. Najman: Slavná sněmovno! Dnes opětně projednává se další provisorium o válečných přirážkách. Ač již několik roků máme po válce, ač živnostnictvo a obchodnictvo mělo by vlastně dostávati dnes poválečné srážky, vidíme, že přichází se opět na rok příští s tím, aby živnostnictvo, obchodnictvo i poplatnictvo platilo válečné přirážky. Je těžká doba, je, abych tak řekl, kritická situace pro stav živnostenský a hlavně pro určitou část stavu živnostenského. Je to hlavně odbor obuvnický Dnes žijeme v době, kdy je veden útok proti 40.000 samostatných existencí, samostatných jedinců, kteří platí ohromné a značné daně. Je veden boj o jejich žití a nežití. Je to pověstná a velká konkurence v oboru obuvnickém, firma Baťova. Kol. Mlčoch v jedné z posledních řečí v této slavné sněmovně poukázal, že firma Baťova nesprávným způsobem získala si průkaz způsobilosti. Firma Baťova popírá to sice celostránkovými inseráty v denním tisku, píše, že to není pravda, že pan Baťa je synem obuvníka, že jeho otec, děd a praděd byli obuvníky a říká, že prý on je také živnostník. Mně to připadá, jako by někdo kdo měl otce, děda a praděda doktorem, právníkem říkal, že on také je právníkem. Je zajímavo, že pan Baťa ve skutečnosti musí přiznati, že v knize učňů, ve které byl zanesen, právě při jeho jménu bylo škrtáno. To je zajímavá věc. Při jiném jménu nebylo škrtáno a při jménu pana Bati škrtáno bylo. Je také zajímavo, že panu Naťovi řadu let nezdálo se o tom, že by měl ohlásiti živnost řemeslnickou, a že provozoval živnost továrenskou.
Nechci neuznati určité schopnosti panu Baťovi. Je to jistě veliký obchodník, je to jistě veliký zjev v našem průmyslu a já bych ho přirovnal k takovému králi petroleje Rockefellerovi. Vážení pánové a dámy! Americký petrolejový král Rockefeller pocházel také z malé rodiny živnostnické. Otec jeho byl tkalcem. Rockefellerův cíl byl uchvátiti celý obchod s petrolejem do svých rukou. Za tím cílem šel bez ohledu, zničil sta a tisíce samostatných existencí, sta a tisíce petrolejových dolů. Když je zničil a celou těžbu petroleje dostal do svých rukou, tehdy ukázal, co umí. Stal se diktátorem, začal diktovati ceny petroleje a dnes musí veřejnost americká platiti takové ceny, jaké si nadiktuje. Když dosáhl moci, ujařmoval dělnictvo a okrádal stát. Víme dobře, že před válkou celá policie severoamerických států musila býti na nohou, poněvadž mu byla uložena pokuta 27 milionů dolarů. Ale Rockefeller byl tak slušný, že ponechal aspoň existenci těm lidem, kteří petrolej prodávali. On sice, aby došel svého cíle, zničil existence majitelů petrolejových dolů, ale nechal prodávati petrolej obchodníky a živnostníky. A když chtěl r. 1913 v Rakousku uchvátiti prodej petroleje do svých rukou, chtěl rakouské petrolejové rafinerie do svých rukou dostati a zavésti tenkráte tankový systém byla to rakouská vláda, která se proti Rockefellerovi postavila, a proti Vacuum Oil Company, a nedovolila, aby zničil obchodníky, aby jim vzal tento předmět a strhl jej do svých rukou A vážení pánové a dámy, čím byl Rockefeller pro Ameriku, tím dnes je náš Baťa pro Československou republiku a pro nás. Baťa systematicky kráčí k cíli zničiti a ubíti veškeru konkurenci. On chce ubíti 40.000 samostatných živnostníků. Nebylo mu málo, že ovládl trh hotové obuvi. Sahá dnes i na ten poslední výdělek těch 40.000 lidí, sahá na poslední kousek trpkého chleba a béře těm obuvníkům, kteří dnes živoří a hynou, to poslední, béře jim správkářství. Chce jenom sám žíti. Slavná sněmovno, vážení pánové, vy byste měli uvážiti všichni zde, jak jste pohromadě, je-li správné a spravedlivé, a pro stát prospěšné, aby zde stál jeden jedinec místo 40.000 samostatných existencí, a má-li se vzíti v úvahu, vážení pánové, že až ten Baťa se zmocní obchodu a stane se pánem a králem, že ve skutečnosti bude diktovati ceny obuvi a že to, co dnes ve skutečnosti lidem laciného dá, to si mnohokráte nechá zaplatiti. Z toho stanoviska, vážené Národní shromáždění, byste měli uvažovati, co je prospěšnější státu, je-li prospěšnější 40.000 samostatných existencí nebo jedinec. Uvažte, čím byl stav živnostenský, čím byl stav obuvnický, uvažte z hlediska národního, vy čeští poslanci, co dělají čeští obuvníci a živnostníci v uzavřeném území. Co je pro vás užitečnější? 30-40 živnostníků v uzavřeném území nebo jedna filiálka Baťova.
To všechno byste měli uvážiti a vzíti na vědomí a měli byste hleděti, aby slabí jedinci vždyť vy vždycky říkáte, že je to sněmovna, která má značnou socialistickou většinu aby slabí jedinci byli chráněni.
Naše strana podala svého času návrh, podle něhož se žádá, aby továrnám bylo zakázáno přijímání a vyřizování správek. Návrh tento leží dnes ve výboru, a já se táži pánů z živnostenské desítky, proč, když vždy a při každé příležitosti mluví o tom, že chtějí zájmy živnostenského stavu hájiti, proč oni nehleděli k tomu, aby tento zákon jedenkráte stal se skutkem?
Jestliže se 40.000 poplatníků zničí, kdo bude platiti daně a ponese ta břemena? Proto prosím slavnou sněmovnu, aby z těchto důvodů hleděla k tomu, aby slabí živnostníci byli hájeni a chráněni.
Také jistě souvisí s projednávaným dnešním návrhem zákona systém povolovacího řízení. Když jsem zde poslouchal kritiku posl. Mlčocha a opětnou repliku p. ministra obchodu, a když jsem viděl, jakým způsobem se chová koalice, dělalo to na mne dojem, že čtu knihu Morice Jókaye, román "Rab Ráby". Dojem tento proto, poněvadž vy všichni, pánové ze slavné koalice, víte, že je mnoho shnilého a nezdravého v povolovacím řízení. Vy to všichni víte a jste o tom přesvědčeni, že je tam nepořádek.
To se všeobecně ví a zná a přece prosím, když se potom někdo odváží o tomto povolovacím řízení mluviti, jak chová se váš tisk a vaše časopisy? Chovají se tak, jako tehdá v tomto románu "Rab Ráby" chovali se tehdejší úředníci. Říkáte, že kol. Mlčoch nepřinesl důkazů. Táži se, když někdo béře úplatky, dává na to potvrzení? Dá někdo potvrzení na to, že bral úplatek? Na to potvrzení nikdo nedá a také ten, kdo dal, neodváží se žalovati, poněvadž by se dostal do trestního konfliktu ze dvou případů. Předně proto, že nesprávně obvinil, poněvadž by nemohl předložiti důkazu pravdy o tom, že obvinění bylo správné, a za druhé proto, že by mohl býti stihán pro svádění úředních osob.
Ale když kol. Mlčoch přinesl důkazy a dokázal, že živnostník a obchodník, který se dožadoval povolení dovozního, ho nedostal a že mu referent výslovně řekl: "Vy za žádných okolností toto povolení nedostanete", prosím, jak to přišlo, že povolení, jehož živnostník nemohl dostati, dostala slč. Lidka Soukupová? V čem to vězí? Pan ministr to může vysvětliti, jak chce. Musil by nám říci, jakým způsobem to přijde, že to živnostník nemůže dostati a slč. Lidka Soukupová může. A taková Lidka Soukupová nebyla jedna! Mám zprávy o tom, že několik takových slečen anebo paní Lidek Soukupových prchlo za hranice, poněvadž se obávaly, že na ně dojde.
Ale, vážení pánové a dámy, zde bylo mluveno o tom, že tyto věci vytahujíce děláme ostudu za hranicemi. Nikoliv. Ten, kdo mluví o nepořádcích v povolovacím řízení, nedělá ostudy naší republice za hranicemi, poněvadž o povolovacím řízení v naší republice je mnoho smutných zkušeností právě za hranicemi. A jestliže dnes stojíme v celní válce s Belgií a těžko uzavíráme smlouvy s Francií, s Dánskem, Italií a Jugoslavií, prosím, kdo je tím vinen? Povolovací řízení, poněvadž právě podnikatelé, továrníci a vývozci mají s povolovacím řízením smutné zkušenosti.
Ale já zde mám, prosím, časopis "Měsíční zprávy Společnosti národů". Tento časopis vydává zpravodajsky odbor ministerstva zahraničních záležitostí v republice Československé za spolupráce oddělení pro Společnost národů v témže ministerstvu a za součinnosti sdružení československých vysokoškolských studentů pro Společnost národů v Praze.
A nyní slyšte, co tento časopis píše o mezinárodní konferenci o celních formalitách. Tato mezinárodní konference o celních formalitách sešla se 18. října v Ženevě. Bylo tam zastoupeno 36 států. A zde v tomto časopise máme, co píše o povolovacím řízení: "Způsob vydávání povolení má býti pokud možno jednoduchý, zkoumání žádostí má býti vykonáno s největší rychlostí a způsob vydávání povolení má býti zařízen tak, aby byly znemožněny čachry."
Prosím, samo ministerstvo zahraničních záležitostí ve svém časopise "Měsíční zprávy Společnosti národů" píše, že na konferenci v Ženevě bylo o čachrách v povolovacím řízení jednáno. Pan ministr v poslední chvíli se přihlásí ke slovu. Mně to přihlášení p. ministra ke slovu připadá tak, jako když se dva pohádají, navzájem se urazí a jeden z nich je chytřejší a vyčká posledních momentů, kdy jest věc promlčena, a podává žalobu.
Pan ministr obchodu dobře věděl o tom, že my jsme musili odejíti na schůze a věda, že přítomni nejsme, vzal si slovo a chtěl nám mluviti něco o slušnosti tisku. Jestliže někdo nemá právo mluviti o slušnosti tisku, pak jsou to příslušníci národní demokracie a ministr obchodu jako příslušník této strany. O mně napsaly "Národní Listy", že jsem zde mluvil a nazval úředníky špicly. Ať se redaktor podívá do stenografických protokolů. Tam zjistí, že jsem nikdy o špiclech v této slavné sněmovně nemluvil. Já si příliš vysoko vážím úřednictva, poněvadž já vím, jak těžkou službu naši úředníci konají a naše strana není stranou, která by na jedné straně se přátelsky stavěla k úřednictvu a na druhé straně hlasovala pro snížení jeho platů. Ale mluví-li se o tom, že někdo dělá za hranicemi ostudu, vypadá to tak jako řeč o provaze v domě oběšencově. Kdo zostudil nás známou lihovou aférou v celém světě, takže dnes nejen v Evropě, ale i Americe se píše o lihové aféře? Kdo to byl, který napsal, že socialistické strany dostaly 10 mil. Kč z lihových fondů? To byl národně-demokratický tisk, tisk předsedy klubu národně-demokratických poslanců z Plzně. Jestliže někdo to byl, který zostudil československý národ za hranicemi, nebylo to, co bylo mluveno zde o povolovacím řízení, to je známo, ale když se prohlašuje, že předseda jednoho z nejvyšších úřadů, zákonodárného sboru, použil 10 mil. Kč k úplatku socialistických stran, když totéž prohlašuje koaliční tisk, vážení pánové a dámy, pak tím se nám dělá za hranicemi ostuda a ne tím, když zcela správným způsobem kritisujeme věci, o kterých je všeobecně známo, jak vypadají. Pan ministr ať se nevymlouvá, že mu nejsou známy ty případy. Ne jeden člověk, ale celé desítky živnostníků a obchodníků chodí si k němu stěžovat a kdybych měl delší řečnickou lhůtu, mohl bych vám přečísti úsudky 50 obchodních gremií. Tak píše obchodní gremium v Chrudimi, že je potřebí protekce, aby se venkovskému obchodníku povolení dostalo. Mnoho našich členů musí používati zprostředkovatelů. Obchodní gremium v Olomouci píše podobně, v Plzni - v rukou národní demokracie - píše: "Určité firmě nebylo povoleno dovézti cizí zboží, ale totéž zboží cizího původu dostala firma od tuzemské firmy."
Já bych mohl poukazovati na celou řadu případů. Já vím, že by to pan ministr odbyl a řekl by: "Nemáte zde důkazů, že někdo podplácen byl." Já jen připomínám a poukazuji k tomu, že i sám Nejvyšší soud rozhodoval v případě uhřinovském, kde se jednalo o vývoz sladu, že jednání ministerstva obchodu, resp. jeho povolovací řízení správné nebylo.
Já ke konci své řeči pravím: Je potřebí, aby se hledělo a dbalo toho, aby živnostnictvo a obchodnictvo nebylo ničeno a poškozováno a aby se také hledělo k tomu, aby nynější válečné přirážky již jedenkráte odstraněny byly. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Bobok. Dávám mu slovo.
Posl. Bobok: Slávna snemovňa! Predložené usnesenie senátu o vládnom návrhu, ktorým sa menia niektoré ustanovenia o priamych daniach a ustáľujú sa válečné prirážky na r. 1924, slovenskej ľudovej strane povinnosť ukladá predniesť úprimne a otvorene svoje stanovisko. Toto v mene našej strany v krátkosti vykonať nech mi je dovolené.
Slávna snemovňa! Naša ctená vláda je príliš neúnavná v hlásaní tej nepochybnej these, že Československá republika v ohľade konsolidovania pomerov po svetovej vojne nastalých stojí na prvom mieste, že tu už stopy po krvavej vojne sotva možno najsť. Na túto samochválu neinformovaný cudzinec s istým, závisti blízkym citom si vzdychne, ale Slovák na svojej koži odnáša neblahé následky udajného konsolidovania. Samochválu dnešnej vlády na svojej cene nič tak nesnižuje, ako práve predložené usnesenie slávneho senátu.
Slávna snemovňa! Jedno slovenské príslovie vraví: "Reči sa vravia a chlieb sa jie." V danom prípade by to znelo takto: "Vláda sa chváli, že už prekonala poválečné pomery" - ale obyvateľstvo republiky nielen poválečné, ale i válečné pomery zrovna prežíva. Platíme a budúci rok 1924 budeme platiť válečné prirážky. Je dnes vojna? Bohužiaľ je. Vedie túto vojnu finančný systém centralizmu proti slovenskému národu. Nesnesiteľné ťarchy daní až do zúfalstva ženú náš slovenský národ. Na jednej strane ceny poľnohospodárskych plodín sú snížené na úroveň mierových predválečných časov, obchod, živnosti i priemysel na Slovensku je na úmor odkázaný a na druhej strane ctená vláda prichádza s návrhom o válečných prirážkach, ktoré mimoriadne vysoké príjmy a dôchodky predpokladajú. Vláda prichádza s týmto návrhom v tom čase, keď v skutočnosti priamo opačne sa veci majú, že totiž ceny sú ohromne snížené a ohromne vysoké výdaje voči príliš skromným príjmom rovnováhu hospodárenia každého Slováka na zmar privádzajú. Kde niet válečných príjmov, tam nieto základu na vyberanie válečných prirážok. Ale tohoto spravedlivého stanoviska finančný systém centralistického vladárenia sa nedrží. Preto čo najrozhodnejšie sa naša strana ohraďuje proti tomu, aby v dobe všeobecného preklenutia cien, v dobe značného úpadku príjmov poplatníctva vláda prichádzala s návrhom zákona, ktorý mimoriadne vysoké príjmy daňujúceho obyvateľstva predpokladá. Válečné prirážky v šiestom roku Československej republiky už by mohly patriť do smutnej minulosti alebo aspoň by mohly byť tak snížené, ako toho dôchodkový stav poplatníctva republiky vyžaduje.
Nesnesiteľnosť týchto válečných prirážok je tým väčšia, čím základ dôchodkovej dane a iných daní veľmi vysoko sa ustáľuje. Mnohým financom pri ustáľovaní daňového podkladu za hlavnú smernicu slúži ustáliť potreby poplatníka, ktoré on za úplne zaokryté považuje a na tom základe potom obnos zdaniteľného podkladu odhaduje. Na príklad u nás sa stalo, že jednému malému obuvníkovi z tej príčiny, že mal 6člennú rodinu, ustálili ročný dôchodok 50.000. Na akom základe? Preto, lebo vraj udržovanie tejto 6člennej rodiny do roka asi 50.000 Kč stojí. Pri tom ale, slávna snemovňa, naší finančníci veľmi často a snadno zabúdajú na tú okolnosť, že mnohí naši chudobní ľudia nedostatok, postrádanie veľmi potrebných vecí hladom doháňajú, že často nevečerajú, že často bosí, nahí chodia, len aby z toho skrovného dôchodku nejako tie deti udržať mohli. A ja myslím, slávna snemovňa, že hlad, nedostatok, postrádanie potrebných vecí nikdy nesmie slúžiť za podklad ku zdaneniu.
Zárobková daň tretej triedy už mnoho zlej krve narobila na Slovensku. Konečne vláda prikročila k odstráneniu tých rozdielov, ktoré v slovenskej krajine a v českých zemiach dosiaľ panovaly. (Výkřiky posl. Tománka.) K vôli dozaista odstránenia každého rozdielu vo IV. článku §u 6 vládneho návrhu v miestach nateraz za obce prehlásených pre remeselníkov miesto I.-triednej zárobkovej dane na Slovensku III.-triedna zárobková daň sa zavádza. (Posl. Tománek: Chcú ich zabiť!) Toto by bolo bývalo jediný výdobytok a jediná výhoda toho veľmi vychváleného nového župného sriadenia, že by naši remeselníci mali teraz menšiu daň zárobkovú platiť, ale i tejto malej potechy je koniec, už je to odbavené. Keď ale vláda v jednej dani rovnosť zavádza, správne je, aby to aj v iných daniach robila, na príklad v daniach z kapitálu, z úrokov a rent, pri ktorých daniach Slováci 10% platia, kdežto za Moravou sa len 6% platí. (Výkřiky posl. Tománka.) Jestli vláda pokladá slovenský kapitál za schopný uniesť 10%-nú daň, tým viacej musí pokladať silnejší český kapitál za schopný uniesť toto daňové bremeno. Alebo jestli to drží za nemožné, tedy nech i na Slovensku uľaví tomuto slabšiemu slovenskému kapitálu na ťarchách, nech uľaví pri tejto dani, nech ju sníži na Slovensku na toľko procentov, ako je za Moravou. (Posl. Tománek: Čo robí Markovič v ministerstve unifikácie? Ako unifikuje tie zákony?) To je jeho tajnosť.
Veľmi veľkú nespravedlnosť vidíme, slávna snemovňa, i pri ustálení podmienok, pod ktorými sníženie III. triedy zárobkovej dane požadovať možno. Na Slovensku sníženie tejto dane je len vtedy prípustné, jestli dotyčný dokáže, že sa pomery jeho podniku alebo zamestnania v rokoch 1920, 1921 oproti trom rokom 1917-1919 zhoršily. Toto dokázať slovenským remeselníkom pre všeobecne známe pomery úplne nemožno. Tedy oni vôbec na zľavnenie a uľahčenie tejto dane počítať nemôžu.
Dotiaľ ale poplatník v Čechách a na Morave musí len to dokázať, že pomery jeho podniku sa r. 1922 oproti r. 1921 zhoršily. Prečo tento rozdiel? Stále sa nám vytýka dualizmus, stále sa prízvukuje potreba rovnakosti a rovnoprávnosti v celej republike, ale keď sa jedná o právach a uľavách, Slovensko je vždy nešťastnou výnimkou, ktorá je vždy na úkor našich Slovákov. Slávna snemovňa, táto nespravodlivosť a nerovnosť ukrutne bije do očí a myslím, že neslúži a neprispieva ku konsolidácii slovenských pomerov.
Nakoľko prítomný návrh menovite pre nás, pre Slovensko žáducne úľavy neprináša, naša strana tiež proti nemu bude hlasovať. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen, rozprava je skončena.
Byly podány návrhy. Žádám, aby byly přečteny. (Výkřiky posl. dr. Schollicha. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím o klid.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Windirsche a druhů:
Článek III se škrtá.
2. Eventuální návrh posl. Windirsche a druhů:
Poslední část poslední věty čl. III zní: "že válečná přirážka k dani pozemkové z vinic a zahrad snižuje se z dosavadních 400% na 200%, z lesů z 600% na 400% a z jiné půdy z 200% na 100%."
3. Doplňovací návrh posl. Windirsche a druhů:
Čl. III doplňuje se takto:
"Při výměře lesní plochy pod 20 ha stanoví se válečná přirážka k pozemkové dani jen na 200%." (Výkřiky německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Přečtené návrhy jsou předmětem jednání.
K doslovu dávám p. zpravodaji dr. Noskovi slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Osnově, která je předmětem nynějšího jednání, bylo vytýkáno hlavně, že je u ní podstatnou překážkou, že ponechává určité rozdíly ve finančních předpisech a berním právu mezi zeměmi historickými a územím slovenským.
Pokud se týká této zásadní námitky, dovolím si na ni odpověděti asi tolik: Pánům je známo, že uherské právo berní bylo v nejedné části odlišné od práva našeho. Tam určitá reforma, která tu byla provedena teprve r. 1896 známým zákonem z 25. října 1896, uskutečnila do jisté míry zákon z r. 1875 a potom řadou dalších novel ještě upravován. Po té stránce je přirozeno, že jako v jiných oborech, budeme museti také zde dospěti k unifikaci, aby v každém oboru jako máme sjednocení státní, také všecky obory práva byly úplně sjednoceny.
Jenže taková malá osnova zákona, jako je tato, která na první pohled není nic jiného než prolongování různých ustanovení na rok 1924, již z povahy věci samotné nemůže znamenati příliš radikální změnu úpravy doposud platné, aby při příležitosti tak nepatrné různorodá ustanovení, odlišující se na obou zemích, nějakým způsobem byla unifikována.
Týká se to na příklad inkriminované zárobkové daně III. třídy, kterou možno však srovnati s naší všeobecnou daní výdělkovou. Po této stránce prosím, aby bylo uváženo, že u zákona z r. 1896 snažili jsme se zjednodušiti ukládání této daně a že základna zdaňovací se brala podle průměru předcházejících dvou let. Tato zásada byla loňského roku změněna v ten způsob, že bylo zavedeno jednoroční období ukládací, poněvadž se očekávalo, že úplnější změna zdaňovacích předpisů bude moci býti provedena od 1. ledna 1924. Jako jiné věci složité nemohou býti ihned tímto způsobem realisovány, tak je tomu i při této materii zákonodárné, a lze docela správně pochopiti, že příslušné normy se prostě prodlužují na rok 1924. Když po této stránce zavádí se obdobné ustanovení platné pro území práva slovenského, nelze na tom spatřovati žádných zvláštností. .
Pokud se týká pozměňovacího návrhu, aby byl škrtnut článek III a aby byly provedeny změny také v tomto článku III, dovoluji si k třetímu návrhu pp. posl. Windirsche a soudr. připomenouti, že v případech, kde on chtěl svým návrhem zastaviti diferencováni ohledně výnosové daně pozemkové, že by jinakým procentem měla býti vyměřována tato daň při lesích nad 20 ha a při lesích pod 20 ha, je to věc, o které by se dalo disputovati v jiné souvislosti tenkráte, kdybychom této dani pozemkové chtěli dáti charakter daně osobní. Ale není možno něco takového dělati, když zůstává čistý charakter daně výnosové jako dnes. Z toho důvodu nemohu doporučiti přijetí tohoto návrhu, naopak doporučuji sněmovně, jak jsem již prve učinil, aby schválila osnovu tuto ve znění, jak byla senátem usnesena a jak ji doporučuje rozpočtový výbor. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)
Osnova projednávaného zákona má články a paragrafy. O článku I s třemi paragrafy a o článku II dám hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích ani doplňovacích návrhů.
Ke čl. III je podán návrh pp. posl. Windirsche a soudr., aby byl čl. III škrtnut. Pro případ, kdyby tento návrh byl zamítnut, podal týž pan poslanec eventuelní návrh na změnu článku III. Mimo tento je zde také doplňovací návrh téhož pana poslance ke čl. III.
Budeme proto hlasovati takto při článku III:
Nejdříve o návrhu pp. posl. Windirsche a soudr. na vynechání článku III; kdyby byl zamítnut, o eventuálním návrhu téhož pana poslance na změnu článku III, a i kdyby tato změna byla zamítnuta, tedy o článku III podle zprávy výborové. Potom o doplňovacím návrhu pp. posl. Windirsche ke článku III.
Pak dám hlasovati najednou o článku IV s 8 paragrafy, o článcích V, VI, VII, VIII a IX, o nadpisu zákona a nadpisech jednotlivých oddílů a článků, jakož i o úvodní formuli podle zprávy výborové.
Není proti tomuto způsobu hlasování námitek? (Nebyly.)
Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem prohlásil.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo je pro článek I s paragrafy 1, 2 a 3 a pro článek II podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články I a II jsou schváleny.
Nyní dám hlasovati při článku III o návrhu pp. posl. Windirsche a soudr., aby byl vynechán.
Kdo je pro návrh pp. posl. Windirsche a soudr., aby článek III byl vynechán, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Tíž páni poslanci podali eventuelní návrh. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Eventuální návrh posl. a druhů:
Poslední část poslední věty čl. III zní: "že válečná přirážka k dani pozemkové z vinic a zahrad snižuje se z dosavadních 400% na 200%, z lesů z 600% na 400% a z jiné půdy z 200% na 100%."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo je pro tento právě přečtený eventuální návrh pp. posl. Windirsche a soudr. ke čl. III, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh tento je zamítnut.
Kdo je pak pro čl. III ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, článek III podle zprávy výborové je schválen.
Nyní je doplňovací návrh k právě přijatému a schválenému čl. III, podaný pp. posl. Windirschem a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Doplňovací návrh posl. Windirsche a druhů:
Čl. III doplňuje se takto: "Při výměře lesní plochy pod 20 ha stanoví se válečná přirážka k pozemkové dani jen na 200%."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo je pro tento doplňovací návrh pp. posl. Windirsche a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
A nyní dám hlasovati o čl. IV se všemi 8 paragrafy, o článcích V, VI, VII, VIII, IX, o nadpise zákona, o nadpisech jednotlivých oddílů a článků, jakož i o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím také čl. IV až incl. IX, nadpis zákona, nadpisy oddílů a článků, jakož i úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s usnesením senátu.
Přikročíme k odst. 8 pořadu.