Místopředseda Buříval (zvoní): Došly některé návrhy. Žádám, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. ke čl. I až IV:
V článku I buďtež konečná slova "s platností ode dne 1. ledna 1924 takto" nahrazena tímto zněním: "se zpětnou platností ode dne 1. července 1919, pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi se zpětnou platností ode dne 1. října 1919 takto".
Článek II budiž celý škrtnut a ostatní články podle toho přečíslovány.
Článek III. budiž nahrazen tímto zněním:
"Působnost zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., se změnami stanovenými zákonem ze dne 22. prosince 1921, čís. 489 Sb. z. a n., a tímto zákonem prodlužuje se od 1. ledna 1924 až do dne, kdy nabude účinnosti zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří."
Ve článku IV v odst. 1 nahrazují se konečná slova "s platností od 1. ledna 1924" těmito slovy: "se zpětnou platností ode dne 1. července 1919" a v odst. 2 konečná slova "s platností ode dne 1. ledna 1924" těmito slovy: "se zpětnou platností ode dne 1. října 1919".
2. Návrh posl. Hackenberga a druhů:
Znění článku II budiž škrtnuto a nahrazeno tímto zněním:
Čl. II.
2. odst. § 1 bude zníti napříště takto:
"Pojištěni jsou také domáčtí dělníci, t. j. takové osoby, které se zaměstnávají pravidelně a nikoliv příležitostně zpracováním zboží po domácku mimo dílnu zaměstnavatelovu, i tenkráte, byla-li jim přidělena práce osobami zprostředkujícími. (Skladovými mistry a pod.)."
3. odst. § 1 se vypouští a na místo něho nastupuje třetí odstavec tohoto znění:
"Avšak i osoby mající živnostenské oprávnění podle řádu živnostenského, zaměstnávají-li se výrobou anebo zpracováním zboží po domácku, i když mimo práce pro jednoho nebo několik podnikatelů pracují také příležitostně pro vlastní zákazníky, jsou podle tohoto zákona pojištěni."
Odstavec 1. § 2 zníti bude napříště takto:
"Osoby střídavě v témže pracovním dni anebo týdnu u různých zaměstnavatelů zaměstnané za mzdu (jako jsou posluhovačky, pradleny, domácí švadleny a pod.), jakož i domácí učitelé a učitelky, jsou oprávněny přihlásiti se za členy okresní nemocenské pokladny místně příslušné. (Pokud osoby výše vyznačené a jim na roveň postavené pracují pouze pro jednoho a téhož zaměstnavatele souvisle aspoň 6 dní, vztahuje se na ně ustanovení § 1, odst. 1. t. z.)."
Odst. 2. § 2 zníti bude takto:
"Rovněž příslušníci vlastní domácnosti dělníků domáckých, sdílející s nimi společnou domácnost, kteří překročili 14. rok svého věku a pouze vypomáhají při práci domácké nestále, jsou oprávněni přihlásiti se sami nebo přednostou domácnosti za členy okresní nemocenské pokladny."
Odst. 3. § 2 bude zníti takto:
"Příbuzenský poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud zaměstnanec plní podmínky obsažené v § 1 odst. 1., 2. a 3., nevylučuje pojistnou povinnost podle tohoto zákona. Pouze hospodářské spolupůsobení mezi manžely nepovažuje se za poměr pracovní, služební nebo učňovský ve smyslu tohoto zákona."
Poslední odstavec § 7 se ruší a na jeho místo nastupuje odstavec nový tohoto znění:
"Zařaďování do mzdové třídy děje se tím způsobem, že je-li smluvena týdenní mzda, považuje se za denní mzdu šestý díl; mzda měsíční, dvacátý pátý díl její. Nebyl-li zaměstnanec po celé takové období zaměstnán, jest denní mzdou podíl mezi mzdou vydělanou v tomto období a počtem pracovních dnů."
3. Resoluční návrh posl. Schuberta, Pittingera a druhů:
Vláda se vybízí, aby neprodleně provedla volby do okresních nemocenských pokladen, aby byla učiněna přítrž nynějším stavu ex lex.
4. Resoluční návrh posl. Schuberta, Pittingera a druhů:
Vláda se vybízí, aby uložila ministerstvu sociální péče, aby nekladlo překážek neprodlenému zřízení zemědělských a živnostenských nemocenských pokladen v oněch okresech, kde jsou pro to dány zákonité podklady.
5. Resoluční návrh posl. dr. Keibla a druhů:
Vláda se vybízí, aby do konce února 1924 poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, jímž nemocenským pokladnám pověřeným prováděním povinného nemocenského pojištění, se uloží zavésti svobodnou volbu lékařů.
Místopředseda Buříval (zvoní): Návrhy jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů a jsou předmětem jednání. Ke slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Johanisovi.
Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Debata o zprávě soc.-politického výboru, kterou se jednak mění nebo doplňuje zákon o nemocenském pojištění, svědčí přece jen o tom, že některé výtky, které se zejména v zásadě nemocenskému pojištění činí, jsou snad myšleny vážně, ale neznalostí věci se snad zbytečně zveličují. Já si dovolím poznamenati zejména o datech, která uvedl kol. dr. Matoušek o nákladech správních na nemocenské pojištění, toto: Pokud jde o otázku, kterou přednesl kol. dr. Matoušek ohledně kritiky, má-li neprávník právo kritisovati rozsudky nejvyššího správního soudu, myslím, že jeho názor snad nemůže býti uznáván všeobecně, že totiž kritisovati rozsudky soudní instance směl by jen ten, kdo má vystudována práva, zejména se zřetelem k rozsudku z 2. července 1919. Ke každému soudu máme úctu všichni, zejména my, věrní příslušníci státu, jestliže soud si vede objektivně při vynášení rozsudků. Myslím, že debata včera ve výboru a dnes v posl. sněmovně potvrdí - i z úst právníků to bylo proneseno - že rozsudek z 2. července - a já se odvolávám vedle toho rozsudku ještě na rozsudek nejvyššího správního soudu z 10. dubna 1920, které nasvědčují, že nejvyšší správní soud, chce-li, abychom měli k němu opravdovou úctu, musí býti v prvé řadě ve svých úsudcích objektivní. Osobně chápu, že p. dr. Matoušek zastává názor, že my, laikové, nemáme práva kritisovati rozsudky, poněvadž se stanoviska politického a snad osobního má důvody, aby nám toto právo upíral. Ale žádný, i kdo nemá právní titul, nedá si upírati právo, aby rozsudek kterékoliv instance mohl kritisovati.
Pan kol. dr. Matoušek uvedl některá data, pokud jde o náklady správní. To jest obyčejně koníčkem, kterým se chce hanobiti nemocenské pojištění a, žel, že i tu ráda se uvádějí data falešná, která vyvolávají záští proti nemocenským pokladnám dělnickým. Já prohlašuji, že jen z dat za rok 1919 a 1920, které se mi náhodou dostaly do rukou, proti tomu, co uvedl p. kol. dr. Matoušek o datech z roku 1921, že náklady správní u nemocenských pokladen jsou veliké, je viděti, že to docela neodpovídá skutečnosti, a předkládám kolegovi dru Matouškovi k nahlédnutí úřední statistiku ministerstva sociální péče, z níž jest viděti, že v Čechách činily náklady správní 9.33%, na Moravě 10.61%, ve Slezsku 9.62%. Tato data se týkají všech druhů pokladen, a já bych rád řekl panu kolegovi dru Matouškovi a jinému pánovi, který jest odpůrcem pojištění, aby nám řekli, které veřejné zřízení se může pochlubiti, že náklady správní u něho činí ze 100% jenom průměrně 9.17%. Žádné naše zřízení není tak laciné, ani zřízení úrazových pokladen, které je v rukou odpůrců dělníků, ani zřízení pensijních ústavů, ani náhradních, ani všeobecného ústavu pensijního, jako všeobecné nemocenské pojištění.
Pak pan kol. dr. Matoušek kritisoval, že unifikace nemocenského pojištění neprospěla láci, že neprospěla velkým celkům, a i zde uvedl docela nesprávné údaje.
Já se dovolávám zejména, pánové, toho, že podle druhů jednotlivých pokladen náklady správní činily roku 1921 v Čechách u okresních pokladen 9.330, na Moravě 10.61%, ve Slezsku 9.62%, u zemědělských pokladen v Čechách 16.11%, na Moravě 17%, ve Slezsku zemědělských pokladen není, a proto nemáme data. Pány ctitele zemědělských pokladen přesvědčuji, že náklady správní u zemědělských pokladen jak v Čechách, tak i na Moravě byly téměř jednou tak velké. U společenstevních pokladen činily správní náklady v Čechách 17.28%, na Moravě 15.27%, ve Slezsku pokladen takových není, tedy nemáme data. U spolkových pokladen činily náklady správní v Čechách 12.1%, na Moravě jich není, ve Slezsku činily 9.32%. Tato data přesvědčují, že pan kolega dr. Matoušek data uvedená ze zpráv svazu nemocenských pokladen a českého ústředí falšoval, že neodpovídají skutečnosti, a jsem přesvědčen, že ještě mimo to, co zde uvádím na základě uvedených dat, nemluvil pravdu.
Pak se pánové odvolávali na některé výtky na nemocenské pojištění, že služky odporovaly tomu, aby byly pojištěny. Prohlašuji, že je to nepravda. Kdybychom služky v kterémkoliv městě svolali, aby se vyslovily o věci, přesvědčí se pánové o opaku. Pan kol. dr. Matoušek řekl, že máme v Československu všichni touhu býti pojištěni. Pánové, když já, proč ne druhá strana? Když pan dr. Matoušek je ctitelem pojištění, proč toho nepřeje služebným, proč jen se hlásí pro státní zaměstnance a pro zaměstnance ve veřejné službě a ne pro služebné dívky? Jestliže služebné dívky nemají tolik politického vlivu a instinktu, aby to mohly uplatňovati na schůzích, to není důvod, aby někdo ve sněmovně jim upíral právo, i když někomu vykonávají služby, aby nebyly chráněny pro případ onemocnění.
Musím odmítnouti názor, že by i služebné dívky pojištění nechtěly. Je-li tu několik paniček v Praze, jež konají služby některým politickým stranám, jež jsou odpůrci nemocenského pojištění, není důvodem, aby se na tyto dívky někdo odvolával.
Vyvraceje tyto důvody, prosím, aby bylo uváženo, že osnova zákona, jak jsem v prvé části byl řekl, korriguje a napravuje nesprávný rozsudek z 2. července, ukládá zaměstnavatelům povinnost čeleď a služebnictvo od 1. ledna znovu přihlašovati. Já tuto zásadu osobně vyzdvihuji a jinak doporučuji, aby zpráva a návrh zákona ve smyslu usnesení výborového byly schváleny. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Budeme hlasovati. Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Hodlám dáti hlasovati takto:
O článcích I až IV v úpravě, navržené pp posl. Kučerou a soudr.
Nebude-li přijata, budeme hlasovati o článku I podle zprávy výborové, neníť k němu dalších pozměňovacích návrhů.
Pak budeme hlasovati o článku II, a to ve znění, navrženém pp. posl. Hackenbergem a soudr.: nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
Nato o článcích III, IV a V, o nadpisu zákona a úvodní formuli, k nimž není návrhů, podle zprávy výborové.
Není námitek proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati tak, jak jsem byl navrhl.
Žádám, aby návrh pp. posl. Kučery a soudr. byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. ke čl. I až IV:
V článku I buďtež konečná slova "s platností ode dne 1. ledna 1924 takto" nahrazena tímto zněním: "se zpětnou platností ode dne 1. července 1919, pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi se zpětnou platností ode dne 1. října 1919 takto".
Článek II budiž celý škrtnut a ostatní články podle toho přečíslovány.
Článek III budiž nahrazen tímto zněním:
"Působnost zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., se změnami stanovenými zákonem ze dne 22. prosince 1921, čís. 489 Sb. z. a n., a tímto zákonem prodlužuje se od 1. ledna 1924 až do dne, kdy nabude účinnosti zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří."
Ve článku IV v odst. 1 nahrazují se konečná slova "s platností od 1. ledna 1924" těmito , slovy: "se zpětnou platností ode dne 1. července 1919" a v odst. 2 konečná slova "s platností ode dne 1. ledna 1924" těmito slovy: "se zpětnou platností ode dne 1. října 1919".
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Kučery a soudr. o nové úpravě čl. I až IV, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Kučery a soudr. se zamítá.
Budeme nyní hlasovati o čl. I podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek I podle zprávy výborové je přijat.
Budeme hlasovati nyní o čl. II, a to nejprve v úpravě, navržené pp. posl. Hackenbergem a soudr. Prosím, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Návrh posl. Hackenberga a druhů:
Znění článku II budiž škrtnuto a nahrazen. tímto zněním:
Čl. II.
2. odst. § 1 bude zníti napříště takto:
"Pojištěni jsou také domáčtí dělníci, t. j. takové osoby, které se zaměstnávají pravidelně a nikoliv příležitostně zpracováním zboží po domácku mimo dílnu zaměstnavatelovu, i tenkráte, byla-li jim přidělena práce osobami zprostředkujícími. (Skladovými mistry a pod.)"
3. odst. § 1 se vypouští a na místo něho nastupuje třetí odstavec tohoto znění:
"Avšak i osoby, mající živnostenské oprávnění podle řádu živnostenského, zaměstnávají-li se výrobou anebo zpracováním zboží po domácku, i když mimo práce pro jednoho neb několik podnikatelů pracují také příležitostně pro vlastní zákazníky, jsou podle tohoto zákona pojištěni."
Odstavec 1. § 2 zníti bude napříště takto:
"Osoby střídavě v témže pracovním dni anebo týdnu u různých zaměstnavatelů zaměstnané za mzdu (jako jsou posluhovačky, pradleny, domácí švadleny a pod.), jakož i domácí učitelé a učitelky, jsou oprávněny při hlásiti se za členy okresní nemocenské pokladny místně příslušné. (Pokud osoby výše vyznačené a jim na roveň postavené pracují pouze pro jednoho a téhož zaměstnavatele souvisle aspoň 6 dní, vztahuje se na ně ustanovení § 1, odst. 1 t. z.)."
Odst. 2. § 2 zníti bude takto:
"Rovněž příslušníci vlastní domácnosti dělníků domáckých, sdílející s nimi společnou domácnost, kteří překročili 14. rok svého věku a pouze vypomáhají při práci domácké nestále, jsou oprávněni přihlásiti se sami nebo přednostou domácnosti za členy okresní nemocenské pokladny."
Odst. 3. § 2 bude zníti takto:
"Příbuzenský poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud zaměstnanec plní podmínky obsažené v § 1 odst. 1, 2 a 3, nevylučuje pojistnou povinnost podle tohoto zákona. Pouze hospodářské spolupůsobení mezi manžely nepovažuje se za poměr pracovní, služebny nebo učňovský ve smyslu tohoto zákona."
Poslední odstavec § 7 se ruší a na jeho místo nastupuje odstavec nový tohoto znění:
"Zařaďování do mzdové třídy děje se tím způsobem, že je-li smluvena týdenní mzda, považuje se za denní mzdu šestý díl; mzda měsíční, dvacátý pátý díl její. Nebyl-li zaměstnanec po celé takové období zaměstnán, jest denní mzdou podíl mezi mzdou vydělanou v tomto období a počtem pracovních dnů."
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí se článkem II tak, jak jej navrhují pp. posl. Hackenberg a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Hackenberga a soudr. je zamítnut.
Budeme teď hlasovati o článku II podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek II je podle zprávy výborové přijat.
Nyní jest nám hlasovati o článcích III, IV a V, o nadpise zákona a úvodní formuli, k nimž nebylo podáno pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články III, IV a V, nadpis zákona a úvodní formule jsou přijaty.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém a zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích.
Žádám, aby byla přečtena resoluce pp. posl. Schuberta a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Resoluční návrh posl. Schuberta, Pittingera a druhů:
Vláda se vybízí, aby neprodleně provedla volby do okresních nemocenských pokladen, aby byla učiněna přítrž nynějšímu stavu ex lex.
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s re solučním návrhem pp. posl. Schuberta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Schuberta a soudr. je zamítnut.
Zbývá nám hlasovati o druhém návrhu pp. posl. Schuberta a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4. Resoluční návrh posl. Schuberta, Pittingera a druhů:
Vláda se vybízí, aby uložila ministerstvu sociální péče, aby nekladlo překážek neprodlenému zřízení zemědělských a živnostenských nemocenských pokladen v oněch okresech, kde jsou pro to dány zákonité podklady.
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s tímto druhým resolučním návrhem pp. posl. Schuberta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento druhý návrh pp. posl. Schuberta a soudr. je zamítnut.
Návrh p. posl. dr. Keibla. (Hluk. Místopředseda Buříval zvoní.) Žádám o klid.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5. Resoluční návrh posl. dr. Keibla a druhů:
Vláda se vybízí, aby do konce února 1924 poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, jímž nemocenským pokladnám, pověřeným prováděním povinného nemocenského pojištění, se uloží zavésti svobodnou volbu lékařů.
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem pp. posl. dra Keibla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh pp. posl. dra Keibla a soudr. je zamítnut.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolučních návrzích sociálně-politického výboru, které jsou připojeny ke zprávě výborové.
Kdo souhlasí s těmito resolučními návrhy výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluční návrhy jsou přijaty.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu schůze, jímž jest: