Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.

Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata jest skončena.

Závěrečné slovo uděluji zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. Tayerlovi.

Zpravodaj posl. Tayerle: Vážená sněmovno! Chtěl bych jen několika slovy se dotknouti některých vývodů, které zde byly proneseny, zejména pokud bylo poukazováno k tomu, že navrhovaný úvěr nepostačí, a provádění zákona neuspokojuje. To jsou staré, opětované stesky, které nechci nijak vyvraceti, ale které vyžadují, aby byly ministerstvem sociální péče, pokud jsou oprávněny, náležitě zkoumány, aby se jim hledělo předcházeti.

Nemohu však nechati bez odpovědi názor jedním německým řečníkem pronesený, že zákon sám se stal resp. stává se cárem papíru, poněvadž tomu tak není. Stačí poukázati k tomu, že minulého roku vyčerpáno bylo ve prospěch podpor nezaměstnaných 220 milionů korun a že tohoto roku úvěr dosahuje již 295 milionů korun, tedy v obou letech běží dohromady o 515 milionů korun, které byly věnovány na podporu nezaměstnaných. To je jistě peníz nemalý, ač nechci tím tvrditi, že by byl dostatečný, aby zmírnil nebo dokonce odstranil všechnu tu tísnivou bídu, které jsou nezaměstnaní vydáni.

Ovšem cesta podpory nezaměstnaných sama o sobě nestačí a dlužno hledati jiné prostředky, na které také v referátě i v debatě bylo poukazováno, prostředky, které povedou ke zvýšení výroby a k odstranění nezaměstnanosti.

Pokud běží o pana kol. Toužila, který poznamenal a uvedl jako určitý argument, že bylo také klubem, jehož jsem členem, hlasováno proti návrhům pozměňovacím a že je podivno, že "hrozíme a naříkáme, když máme v rukou vládu", na to odpovídám pouze tolik: Kdyby běželo pouze o to, abychom podávali a schvalovali návrhy, byla by věc velmi jednoduchá a mohli bychom se právě tak postaviti do pohodlného postavení, v jakém je pan kol. Toužil. Zde však neběží pouze o to dávati návrhy, ale také umožňovati jejich provádění. A nemá-li dnes, jak konečně přiznávám, v Československu dělnické hnutí dosti síly, aby si vynutilo určitá nezbytná opatření a dostatek respektu k potřebám sociálním, nemá jí hlavně proto, že kapitalistickému rozvratnému hospodářství pomáhají a pomáhali také rozkolníci v řadách dělnických. Jak dlouho je tomu, co právě kolegové p. Toužila nepokrytě hlásali rozvrat této republiky jako cestu k osvobození? Myslím, že není potřebí dokazovati, že nezaměstnaným nepřinášíme sice touto osnovou rozřešení nezaměstnanosti anebo dostatečné podpory, ale rozvrácené státní hospodářství, rozvrácené hospodářství vůbec dá mu ještě méně, ano nedá nezaměstnaným vůbec ničeho. Kdo chce ovšem agitovati nezaměstnaností a bídou, tomu se přirozeně nehodí, aby věcně zkoumal nejenom účinky nezaměstnanosti, ale také prostředky k jejímu mírnění.

Byly podány pozměňující návrhy k návrhu sociálně-politického a rozpočtového výboru. Je to především návrh pana kol. Pohla a Tauba, aby částka 220 mil. Kč byla zvýšena na 400 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí musí hledati úhradu ku provádění zákona, nestačí-li povolený úvěr, zamítl již výbor sociálně-politický tento návrh. Trvám tudíž také jako zpravodaj na návrhu sociálně-politického výboru. Resoluční návrh p. posl. dr. Feierfeila a druhů, ve kterém se vyslovuje, aby zahájena byla nouzová stavba, je toho druhu, že znamená jenom vytržení určité věci z celého investičního programu. Poněvadž však trváme na provedení celého investičního programu, z něhož nelze libovolně vytrhávati jednotlivé věci, nemohu resoluci doporučiti, ač jinak vřele se přimlouvám, aby obsahu jejímu se zřetelem k poměrům v Rudohoří věnovalo ministerstvo železnic pozornost.

K dalšímu resolučnímu návrhu p. posl. Pohla, Tauba a druhů, jímž se vláda vyzývá, aby odvolala všechna opatření, jimiž státní podpora v nezaměstnanosti byla zkrácena nebo obmezena, poznamenáváme: Dnes jsou vydány jednotné předpisy prováděcí. Tyto jednotné předpisy byly také podrobeny dobrozdání odborových organisací. Trváme na tom, aby tyto předpisy byly důsledně prováděny. Do půl roku je podpora plná, pak se změní podle poměrů a je zajisté důvodné přání, aby snížení mezd následkem omezené výroby nebylo důvodem k snížení podpory. Resoluce je však tak všeobecná, že výbor soc.-politický ji nepřijal a proto ji také jako zpravodaj nemohu doporučiti.

Doporučuji slavné sněmovně, aby přijala návrh zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných, ve znění, jak je předkládá výbor soc.-politický s výborem rozpočtovým. Tím zajisté vyjde vstříc nejnaléhavějšímu úkolu, před kterým tu stojíme, a splní také potřeby, které se jeví v našem hospodářském životě se zřetelem k nezaměstnanosti. Dalším úkolem jest, ovšem stejně nezbytným a snad ještě více naléhavým, abychom pečovali o to, aby hledány byly cesty a prostředky, které by nezaměstnanosti předcházely a nikoliv pouze mírnily její účinky. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji p. posl. Práškovi.

Zpravodaj posl. Prášek: Kolega zpravodaj výboru soc.-politického byl tak laskav a usnadnil mně situaci tím, že reagoval na některé výtky, které tu byly předneseny. Mohu tedy za výbor rozpočtový připojiti se ke zprávě a vývodům pana kolegy zpravodaje výboru soc.-politického.

Dodávám, že jsme si plně vědomi potíží, ve kterých jsou nezaměstnaní, a že nerozřešíme to jen lacinými návrhy, nýbrž že na sebe béřeme plnou tíhu odpovědnosti, abychom tento problém jako jeden z nejnaléhavějších vyřešili ne planými návrhy, nýbrž vážnou prací, která v každém případě bude znamenati úspěch lepší než podávání určitých návrhů.

Jako zpravodaj výboru rozpočtového připojuji se k vývodům pana referenta výboru soc.- politického a doporučuji zamítnutí těchto návrhů. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Při hlasování míním postupovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o článku I podle shodných pozměňovacích návrhů p. posl. Toužila a druhů a p. posl. Pohla a druhů, kteří navrhují vyšší číslici úvěru. Bude-li návrh tento zamítnut, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O čl. II a III, nadpisu zákona a úvodní formuli, k nimž není pozměňovacích návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Nato bychom hlasovali o podaných resolucích.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebylo.)

Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.

Při článku I jsou zde dva shodné pozměňovací návrhy p. posl. Toužila a soudr. a p. posl. Pohla a soudr., navrhujících vyšší číslici úvěru. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Pozměňovací návrh posl. Toužila, Kučery a soudr.:

V článku I budiž částka 220,000.000 Kč nahrazena částkou 400,000.000 Kč.

Pozměňovací návrh posl. Pohla, Tauba, Roschera a druhů ke čl. I:

Částka 220 milionů budiž nahrazena částkou 400 milionů korun.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenými pozměňovacími návrhy p. posl. Toužila a soudr. a p. posl. Pohla a soudr., týkajícími se článku I, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy tyto jsou zamítnuty.

Teď budeme hlasovati o článku I podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jest přijat.

Teď jest nám rozhodovati o čl. II a III, nadpisu a úvodní formuli zákona, k níž není podáno pozměňovacích návrhů. Budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím čl. II a III, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím je osnova tato schválena v prvém čtení.

Zbývá nám rozhodnouti o resolucích. Jest zde především resoluční návrh p. posl. Pohla a soudr. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte): 

Resoluční návrh posl. Pohla, Tauba, Roschera a druhů:

"Vláda se vybízí, aby odvolala všechna opatření, jimiž státní podpora v nezaměstnanosti byla zkrácena nebo omezena."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. Pohla a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Pohla a soudr. je zamítnut.

Jest zde další resoluční návrh p. posl. dr. W. Feierfeila a soudr. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Resoluční návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů:

"Navrhujeme, aby z povoleného úvěru byla ihned zahájena jako nouzová stavba již dávno projektovaná stavba dráhy, jíž osady v Krušnohoří Mníšek, Nová Ves v Horách, Hor sv. Kateřiny, Brandov, dosáhnou jednak spojení na trať Chomutov-Podmokly, jednak na saské státní dráhy."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. dr. W. Feierfeila a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také tento návrh je zamítnut.

Druhé čtení této předlohy, jakož i osnov, jež byly před tím přijaty, provedeme ve druhé schůzi dnešní, bude-li osnově přiznáno zkrácené projednávání podle § 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze a přejdeme k 5. odst., jímž jest:

Zpravodajem je p. posl. Jan Černý (rep.), jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Poválečné poměry, které nastaly po převratu v naší Československé republice, přivodily také nutnost, aby příslušné podnikání, zejména podnikání průmyslové a peněžnictví, orientovalo se také podle nově nastalé situace. V prvé řadě nutno konstatovati, že změna valuty způsobila, že podnikání potřebovalo značné množství nových prostředků.

Předseda (zvoní): Prosil bych pány, aby neodcházeli, poněvadž bezprostředně po tomto referátě, ježto není přihlášen žádný řečník, dojde k hlasování.

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.) (pokračuje): Byla to v první řadě valutová diference, která způsobila, že podniky musely rozmnožovati své oběžné prostředky a na druhé straně byla to právě z valutových poměrů vzniklá soutěž ciziny, že veškeré podniky musely v této věci přizpůsobovati své výrobní poměry zvýšené soutěži výrobků cizích, které právě namnoze valutovými diferencemi v našich poměrech cizí výrobek činily mnohem levnější než výrobek náš vlastní. V této věci bylo nutno do určité míry přistoupiti k tomu, že podniky akciové, ať již to byly banky nebo průmyslové závody, přikročily ke zvýšení akciového kapitálu, čímž měly býti dány k disposici příslušnému podnikání prostředky, které vyžadovaly nutně vyšších provozních prostředků a investic. Ukázalo se však, že toto zvýšení kapitálu nikterak nestačí, aby tyto podniky mohly splniti veškeré úkoly, které na ně byly vzneseny, a ukázalo se, že jeví se zde ještě další velice důležitá složka, která způsobuje do určité míry otřes hospodářských poměrů, a to nezaměstnanost dělnictva, která způsobila, že musil takový podnik, aby své dělnictvo si udržel a zachoval, pracovati za úplně změněných finančních i hospodářských poměrů.

Bylo nutno vzíti v úvahu účelnější organisaci práce, soustředění výroby, organisaci výroby ve velkém, kterážto potom teprve umožnila, že příslušný podnik byl s to hospodářsky vyráběti takovým způsobem, aby výrobek jeho byl soutěže schopný a nalezl odběratele. Původně již tomuto podnikání bylo zákonem ze dne 12. srpna 1921 přiznáno - při splynutí podniků akciových ve společnosti s ručením obmezeným za tímto účelem, dále při přeměně podniků ve společnosti akciové a dále při přeměně elektrárenských podniků s ručením obmezeným - určité značné výhody, zejména daňové při zdanění záloh, fondů a jiných přebytků podle zákona ze dne 25. října 1896 o osobních daních přímých. Tyto výhody však nestačily příslušnému podnikání a byly tedy nutné další výhody, ježto podnikání průmyslové a finanční nemohlo nalézti rozmachu, jaký byl v té době nutný a jaký byl očekáván.

Především nutno poukázati, že při eventuelních fusích nebo při převodech byl velkou obtíží poplatek z nemovitého přínosu, neboť znehodnocením peněz nastalo značné rozpětí mezi bilanční cenou a obecnou hodnotou majetku, převáděného při sloučení resp. přeměně právní formy podniků, takže tento poplatek - poněvadž jde obyčejně o rozsáhlejší tovární komplexy - dosáhl zpravidla maxima zákonné výměry, t. j. 7% z nynější hrubé hodnoty realit. Položka tato byla tak značná, že namnoze bránila hospodářskému provádění fusí neb příslušných transakcí. Při slučování podniků padalo na váhu, že suroviny, polotovary a zboží při této transakci musily se převáděti z majetku jednoho závodu do majetku druhého závodu, že bylo potřebí prováděti tyto věci ve formě kupu, což mělo v zápětí, že příslušná úplata podléhala daním podle zákona z 12. srpna 1921. Důsledek, že byla zde účtována daň z obratu a daň přepychová, působil zdražování příslušných předmětů do té míry, že by další soutěž, která právě touto fusí a hospodářským slučováním v tomto artiklu měla býti umožněna, zvýšením cen právě připočtením této daně byla zase znemožňována.

Také obecní, bývalá zemská, dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí, jak ji má na mysli § 37 zákona ze dne 12. srpna 1921, která byla účtována při takových transakcích, způsobila, že příslušné podnikání, změny, fuse velice těžko se prováděly, poněvadž příslušné zatížení často je znemožňovalo.

Konečně nutno poukázati, že požadování plného emisního poplatku z nových akcií neb podílů s ručením obmezeným je pro interesenty značným břemenem, poněvadž podle nynější zákonné úpravy činí tento poplatek až 6% ze společenských vkladů, a proto vysloveno přání, aby při účtování tohoto emisního poplatku aspoň tolik bylo odpočítáno, kolik původní podnik při realisaci svého vlastního podniku byl nucen na emisním poplatku zaplatiti.

Veškeré tyto požadavky-byly uznány vládou Československé republiky za důležité ve prospěch národohospodářského podnikání, fusionování podniků a příslušné organisace práce a bylo v zájmu správného poměru naší národohospodářské činnosti uznáno, aby skutečně těmto podnikům vyšlo se v jejich požadavcích vstříc a aby příslušné fuse a transakce mohly býti rychle a reálně podnikány.

Chci poukázati ještě na to, že podobné obtíže, které vyskytují se při slučování akciových společností a při převádění akciových společností na společnosti s ručením omezeným, vyskytnou se také při tom, když by eventuelně podniky spořitelní začaly pracovati ke svému zesílení tím, že bude u nich všeobecně slučováno, nebo kdyby šlo o slučování podniků ve formě právovárečných měšťanstev, případně kdyby elektrisační společnosti naše, ať jsou to společnosti akciové nebo s ručením omezeným, pracovaly k tomu, aby mohly změniti své podniky ve společenstva podle zákona z roku 1873 a tím své podniky učiniti hybnějšími. Proto i při těchto jednotlivých fusích, které zde vyjmenovány byly, přiznává předložená osnova příslušné výhody, které mohou zde býti brány v úvahu. Samozřejmě je tedy počítati s tím, že nastane značný přesun závodů do větších ústředí, kde potom sloučené závody budou jistě větší hospodářskou jednotkou a tím také větším zdaňovacím podkladem pro příjmy nové obce nebo nového města, kde centrála fusiovaných společností bude umístěna, a že potom obec, ve které dosud jevily se výhody vznikající z toho, že takový menší podnik samostatně v ní pracoval a tím svým daňovým základem pomáhal k jejím příjmům, bude přenesením centrály na jiné místo značně hospodářsky ochuzena o svůj daňový základ a tím o své komunální příjmy. 

Aby v této příčině nenastal rychlý převrat, který by obce hospodářsky těžce poškodil, na to je pamatováno v § 14, který stanoví, že při rozdělení výdělkové daně podle §§ 102 a 103 zákona o osobních daních pro berní léta, následující po provedeném splynutí podniků, bude částka 20%, po případě 50%, připadající na obec sídla podniku, po 5 let rozvrhována na obce posavadních sídel podle poměru základního kapitálu včetně pravých reservních fondů podniků v době jejich splynutí. Částka tato bude však každého roku zmenšována o 1/5 ve prospěch obce, v níž je sídlo splynutých podniků. Je-li tato částka vyšší, než činí pětiletý průměr v bývalých sídlech předpisovaných 20%ních, resp. 50%ních tangent z doby, splynutí podniků bezprostředně předcházející, jest rozvrhnouti podle odst. 1 jen částku, rovnající se tomuto průměru.

Účinnost zákona tohoto stanoví se na zpětnou dobu, a to od vzniku platnosti zákona prvního, ze dne 12. srpna 1921, čís. 293 Sb. z. a n. Platnost zákona se má skončiti uplynutím jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, pokud se týče splynutí podle §u 7, dnem 31. prosince 1926.

Rozpočtový výbor uznal, že zákon tento je nutný v nynější době hospodářského podnikání proto, aby obtíže, které vznikají z dnešní hospodářské situace, mohly býti překonány, a doporučuje tudíž slavné sněmovně, aby zákon tento beze změny schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Osnova zákona tohoto má 16 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů není. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově najednou, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí se 16 paragrafy této osnovy zákonné, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona tohoto ve čtení prvém.

Čtení druhé provedeme ve druhé schůzi dnešní, bude-li osnově přiznáno zkrácené projednávání podle § 55 jedn. ř.

Tím je vyřízen odst. 5 pořadu dnešní schůze a přejdeme k odstavci 6, jímž jest:

Zpravodajem za výbor zahraniční je p. posl. Hrušovský a za výbor pro záležitosti obchodu, živností a průmyslu posl. Netolický.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Vláda predložila návrh, ktorým sa upravujú dočasné obchodné styky s cudzinou. Je známo, že tak revolučné Národné shromaždenie, ako aj toto volené shromaždenie boly vydaly podobný zmocňovací zákon, ktorým je vláda zmocnená, aby uviedla v platnosť a uverejnila v Sbierke zákonov a nariadení tie obchodné smluvy, ktoré boly síce už uzavreté, ale ratifikované byť nemohly vo zpráve pre rozličné technické prekážky parlamentárne a boly ratifikované iba pozdejšie.

Prvý takýto zmocňovací zákon bol prijatý Národným shromaždením 25. novembra 1919 a ďalší bol prijatý 12. augusta 1921. Týmto zmocňovacím zákonom bolo umožnené vláde smluvy obchodné uviesť v platnosť do konca roku 1921 a do konca roku 1922. Je samozrejmé, že i teraz sú tie samé dôvody vzaté, ktoré hovorily predtým, aby takýto zmocňovací zákon bol vydaný, totižto je nutné z týchto obchodných smlúv ťažiť i za ten čas, kým sa ratifikujú. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

V dnešnej poválečnej dobe je doposiaľ, žiaľ, zvykom obchodné smluvy uzavierať na krátky čas. Teraz by sa mohlo stať, že by z takejto obchodnej smluvy, i keby bola výhodná pre nás, nebolo možno ťažiť preto, poneváč by medzi časom platnosti obchodnej smluvy a medzi časom jej ratifikovania bol veľmi krátky čas.

Odhliadnúc od týchto dôvodov čiste hospodárskych hovoria za zmocňovací zákon podobne i dôvody politické, lebo iste len nepôsobí to v našom medzinárodnom postavení priaznive, jestli máme uzavrené smlúvy a tieto nemôžu byť prevádzané len preto, že nieto spôsobu, aby mohly byť ratifikovaním uvedené do života.

Prítomná predloha zmocňuje vládu, aby mohla obchodné smluvy, ktoré uzavrela v roku 1923 a v roku 1924, uviesť do života a vyhlásiť vo Sbierke zákonov a nariadení. Máme vlastne temer už celý polrok bez toho, že by sme mali zmocňovací zákon taký, ako boly obidva predchádzajúce. Máme vo výhľade v krátkom čase obchodné smluvy s celým radom štátov uzavrieť. Je tedy úplne odôvodnené, aby poslanecká snemovňa túto osnovu vládneho návrhu prijala. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, panu posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Pro přijetí zmocňovacího zákona, kterým vláda naší republiky se zplnomocňuje k vyhlašování prozatímní platnosti obchodních smluv uzavřených s různými státy, mluví také vedle politických důvodů i důvody hospodářské, a to proto, poněvadž po té stránce náš průmyslový a hospodářský život je vázán na obchodní a hospodářské spojení se zahraničím. Obchodní smlouvy tyto, které bohužel v době poválečné umlouvány a uzavírány jsou na dobu kratší, vyžadují, aby nabyly ihned platnosti, aby tak naším průmyslem a obchodem mohly býti náležitě využitkovány.

Z těchto hospodářských důvodů výbor pro záležitosti průmyslu a obchodu navrhuje slavné sněmovně, aby tomuto zmocňovacímu zákonu dostalo se ústavního schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" páni posl. Kreibich a R. Fischer, na straně "pro" pan posl. Kostka.

Dříve než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena 20 minutami. (Námitky nebyly.)

Proti tomuto mému návrhu není námitek, je schválen.

Dávám slovo panu posl. Kreibichovi. (Hlasy: Není přítomen!) Poněvadž není přítomen, ztrácí slovo a uděluji slovo dalšímu řečníkovi panu posl. Kostkovi.

Posl. Kostka (německy): Slavná sněmovno! Osnova zákona, o které jest nám zde pojednati, obsahuje pro vládu zmocnění, aby také pro rok 1923/24 uzavírala prozatímní obchodní úmluvy, a zavazuje vládu, aby co nejrychleji ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejňovala, jaké největší výhody a jaké úlevy celní byly povoleny, a aby prozatímně uzavřené obchodní smlouvy předkládala sněmovně ku schválení. Bude-li tento zákon přijat, bude tím osvědčeno, že Československá republika nemá bohužel dosud za to, že nadešla doba k tomu, aby do obchodní politiky byly vneseny velké, obsažné myšlenky, za kterých dříve bývaly uzavírány prozíravé a mnoholeté obchodní smlouvy. Zdá se, že věci se mají skutečně tak, že má světová válka býti vystřídána válkou obchodní a že ještě dlouho není skončena doba mezinárodních útisků obchodu a průmyslu. Příklad toho dávají nám bohužel i spojené a společné mocnosti, zejména Francie sama. Sněmovna mohla by proto očekávati, že pan ministr obchodu, předkládaje tento zákon, zaujme k tomu obšírné stanovisko a vyloží nám své úmysly a své úspěchy na poli obchodně-politickém. Že nepodal takové zprávy - nevím, zda zamýšlí pan ministr ještě k této osnově zákona promluviti - zdá se tomu nasvědčovati, že zde nejsou zvláštní úmysly při provádění obchodně politických ujednání a že bohužel nelze také mluviti o úspěších. Jaké jsou tedy příčiny těchto obchodně-politických neúspěchů, neboť o takových můžeme bohužel mluviti, které dovedly obchod a průmysl v tomto státě mimo všeobecnou poválečnou krisi ještě do obchodně-politické krise, zejména v poslední době? Podle mého soudu, jsou to důvody velice rozmanité z části již z velmi staré doby, které sáhají zpět až do začátků působení státu.

Po válce byla bez jakýchkoli ohledů na staré hospodářské vztahy rozdrcena dosavadní zařízení a byla nechána nepovšimnuta úplně i stará po desítiletí a staletí trvavší spojení; chtělo se jen politicky mysleti a výhradně politicky jednati.

Škody, které následkem toho vidíme dnes na hospodářském těle celé Evropy, jsou tak ohromné, že bude třeba ohromné námahy, aby něco z toho bylo opětně obnoveno. Mnohé se nedá arci už vůbec spraviti a jest bohužel - na co jest zde položiti důraz zasvěceno trvalé zkáze. Nelze se dnes diviti tomu, že v hospodářských vrstvách převažuje pessimismus. Hospodářská činnost, která přes velké námahy postrádá úspěchu, plodí čím dále tím více rozmrzelost. Sta podnikatelů pomýšlí na to, zastaviti svou výrobu, přeložiti ji do cizozemska nebo tak již učinili, část dělnictva vyhledává stejnou cestu, velká část z nich hyne v nouzi a bídě. Vycházelo se čistě z mocenskopolitického smýšlení a zapomnělo se po válce zcela na to, že by bylo bývalo třeba ihned znovu zbudovati velké hospodářské oblasti, znovu navázati přerušené obchodní vztahy a tím vykonati společnou mezinárodní práci, která by byla s to, aby co nejrychleji odstranila válečné škody. Mírové smlouvy nám to umožňovaly, mohli jsme státům vyčleněným ze starého Rakouska jakož i Československu prokázati hospodářské služby, ale prestiž a politické velikášství převládaly. Možností nebylo použito, vznikla myšlenka: Dokážeme všechno sami, uděláme všechno sami. Dnes se nahlíží, že tato cesta byla, jak jsme to v této sněmovně bohužel už stokráte marně kázali stěnám a hluchým uším, falešná. Jsme zemí vývozní; jen v hospodářsky zdravém těle se může také rozvinouti zdravý státní život. Naše hospodářské tělo jest však, musím to podle svého přesvědčení bohužel opětně vysloviti, těžce choré a léky, které nám spojenci podali, jsou baňky na pouštění krve, ale žádné léky. Francie využívá sice politicky svého spojence, hospodářsky a politicky jsme jí však zcela lhostejni, naopak, my musíme trpěti s sebou tím, že nešťastná zápletka v Poruří zničila poslední zbytek kupní síly německé, a my musíme a máme přes to prodávati 80% našeho zboží do Německa.

Další důvod obchodně-politických neúspěchů jest trvalá politická nedůvěra, která trvá téměř bez rozdílu mezi státy střední Evropy. Rozprava se pohybuje dnes skutečně na velmi nízké úrovni; nejsme tomu ovšem zvyklí, aby zde byli posluchači, ale nehlásí se dnes ani řečníci k této nesmírně důležité kapitole celé tuzemské hospodářské politiky. Abych se jen něčeho zde krátce dotkl, zdá se, že jednu příčinu k tomuto divnému postupu při této osnově zákona dal resoluční návrh, který byl navržen před časem, jak myslím, se strany komunistické ve výboru zahraničním a týkal se našich hospodářských vztahů k Rusku. Nacházíme totiž dnes podivuhodným způsobem v parlamentu návrh zákona, který byl již v prosinci ve výboru, vím to určitě, nebylo to při tomto návrhu, byla to jiná věc, jak jsem se informoval, ale zdá se, že tu přece je také souvislost. Neboť je to velmi zvláštní, že tento zákon byl v prosinci usnesen v obou výborech a byl teprve dnes předložen jako zákon zmocňovací. Snad se také v mezidobí doufalo, že se dostaneme někde ku pevným obchodním vztahům. Zdá se, že se to nepovedlo. Zdali se vyjednává úspěšně s Polskem, nedovíme se, bohužel, zde ve sněmovně, ani nyní od pana ministra, který i při této důležité rozpravě není přítomen, nedovíme se ve směru obchodně-politickém v této sněmovně vůbec ničeho, tu a tam stane se nějaká zmínka ve výboru zahraničním, ale ani ve výboru živnostenském se nekonala, pokud vím, v tomto roce o nějaké obchodně-politické otázce vůbec žádná rozprava, jež by stála za zmínku. Obzor zatemňuje se v poslední době, jak se musíme ovšem opětně dovídati po výtce z novin, dokonce i u našich nejlepších politických přátel. Francie nechce poskytovati největších výhod, naši vyjednavači jezdí do Francie a vrací se bez úspěchů. Holandsko a Belgie zakazují dovoz a určují diferenční cla proti Československu. A Rumunsko? Vydalo onen klasický zákon, který zakazuje obchodníku vůbec, aby zboží zaplatil. Nezajímá to sice sněmovnu, ale musí se zde o tom státi zmínka, že, pokud vím, nebylo v posledních desítiletích vůbec ještě takových obchodně-politických zákonů, podle nichž ten, kdo dluhuje za zboží, dostává na 12 let moratorium, a musí se také Rumunům, přes to, že jistě také ani dříve nebyli zvlášť dobrými platiči, nejostřejším způsobem vyložiti, že jest to přemíra samostatnosti obchodně-politického postupu a že takový postup musí bez pochybností vésti k nejostřejším vzájemným opatřením. Neboť kam se máme dostati, když vyvážíme své tovary do zemí se slabou valutou a když se tam usnesou na moratoriu, takže dostaneme zaplacení všude až po dvanácti letech?

Chceme-li se vrátiti ke vnitřním důvodům neúspěchu naší obchodní politiky, které jsme sami a svou vládní politikou zavinili, musíme zvláště vytknouti toto: Nemůžeme rozhodující vrstvy zprostiti výtky, že naše obchodní politika dnes a v době minulé nebyla dělána upřímně. I my mluvíme sice o tom, aby co možná bylo upuštěno od povolování dovozu a vývozu, ve skutečnosti se děje opak. Nejdůležitější zboží a suroviny musejí projíti známým předpeklím zvláštních povolení a tím se otevírají také mimořádným výhodám, protekcionářství a podobným věcem dveře dokořán. A poplatky manipulační, šikany pasové a celní přičiní ostatek. Obchodování se zarazí na konec ve všech směrech; a také ujednání kontingentu trpí touto snad oboustrannou neupřímností. Slibovalo se vše možné, co napotom nebylo dodrženo nebo nemohlo býti dodrženo. Příklad z poslední doby za mnoho jiných. Poskytli jsme výrobě automobilů v této zemi ochranářské protekční clo. Již 54% cla z ceny bylo mnoho. Ale clo toto bylo, pokud jsem zpraven, zvýšeno na 65%, bez otázání se parlamentu. Francie a Amerika chtějí do Československa dovážeti levné automobily. Aby clo z hodnoty bylo ještě zostřeno, byly pořízeny pevné tabulky cenové, které ustanovily tak velká cla, že nutno přiraziti jako clo ještě jednou hodnotu zboží. Když cizozemsko - a teď přichází hlavní bod - i tuzemská spotřeba se tomu opřely, byly tyto cenové tabulky nařízením zrušeny, celní úřady dostaly však tajně pokyn, aby těchto tabulek dále užívaly. Následkem toho stojí tedy Fordovo, ale také francouzské auto, které, jak zjištěno, není v ceně dražší, než 20.000 až 25.000 korun, v tuzemsku 45 až 50.000 korun; tedy clo tak velké, jako cena tovaru.