11. Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3903), kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků (tisk 3951).
Zpravodaj ... (Výkřiky komunistických poslanců.) Prosím o klid. (Další výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím o klid. Neračte, pánové, rušiti jednání.
Pan posl. Laube, který jest zpravodajem o této věci, má dovolenou. Podle § 43 jedn. řádu ustanovuji zpravodajem pana posl. Čuříka.
Žádám, aby se pan posl. Čuřík jako zpravodaj ujal slova. (Různé výkřiky.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Vláda předložila osnovu zákona tisk 3903 o prodloužení zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., se změnami stanovenými zákonem z 22. prosince 1921, čís. 489 Sb. z. a n. Výbor soc.-politický pojednal o předloze a usnesl se přijati vládní návrh v předloženém znění se změnou, aby byla prodloužena platnost zákona do 31. prosince 1923.
V zásadě návrh vládní byl přijat většinou. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Čuřík (pokračuje): Byl pouze spor stran vládou navrženého prodloužení lhůty do 30. června 1923, a ve výboru soc.-politickém bylo přijato většinou hlasů, aby byla lhůta prodloužena do konce roku 1923. Všechny vládní strany ovšem nesouhlasily s touto lhůtou. Je tedy na sněmovně, aby tento návrh přijala podle znění výborem usneseného, event. učinila patřičné změny. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přihlášeni jsou jako řečníci "proti" páni posl. Kučera, Beutel; "pro" páni posl. Schubert a Matzner.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 20minutovou. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Řečnická lhůta je stanovena na 20 minut.
Dávám slovo prvnímu "proti" přihlášenému řečníku, panu posl. Kučerovi. (Hluk.) Prosím o klid.
Posl. Kučera: Ctěná sněmovno! Jednáme o prodloužení zákonných ustanovení, týkajících se nemocenského pojištění. Bylo by bývalo potřebí, aby určitá ustanovení tohoto zákona byla přizpůsobena dnešním změněným poměrům. Měli jsme však na mysli dobu, která není daleka a v níž bude nutno provésti novou reorganisaci v samém nemocenském pojištění, a z toho důvodu jsme se také přiklonili ve výboru soc. politickém k návrhu referenta, aby nynější prodloužení zákonných ustanovení bylo stanoveno až do 3. prosince 1923. Předpokládali jsme, že vládní předloha, která žádala prodloužení pouze do 30. června příštího roku, nepočítala s nutnými okolnostmi, k nimž bezprostředně dojdeme, když bude nutno organisaci celého nemocenského pojištění přizpůsobiti novým ustanovením zákona o sociálním pojištění. Máme před sebou řadu prohlášení, která týkají se tohoto sociálního pojištění. Bylo ovšem řečeno, že sociální pojištění bude předmětem jednání tohoto zimního zasedání. Pro nepřekonatelné překážky nedočkali jsme se toho a dnes do té míry je jasno, že tato předloha bude moci býti dána na program alespoň zasedání nejdéle jarního. Vzhledem k tomu, že bude možno následkem předložení této vládní předlohy o sociálním pojištění projednat celou materii během jarního zasedání, dozná ovšem také organisace nemocenského pojišťování značné změny, a tu z důvodů praktických se nedoporučovalo, aby volby v pokladnách byly provedeny dvakrát, poněvadž to znamená značné výlohy pro tyto sociálně-pojišťovací instituce.
Jest příznačné pro tento parlament, že dostáváme do ruky zprávu soc.-politického výboru, ve které je uvedeno usnesení většiny soc.-politického výboru, které zní, aby lhůta prodloužená byla stanovena do 31. prosince 1923. Před chvílí referoval zde zpravodaj ne výboru, nýbrž zpravodaj ustanovený z plena, a zastupoval ujednání koaličních stran, které se stalo proti usnesení soc.-politického výboru. Nemůžeme akceptovati návrh tohoto koaličního ujednání a trváme na usnesení soc.-politického výboru, máme však na mysli, aby v nemocenském pojištění nastalo vyjasnění, aby také správa pojišťoven přešla do nových rukou volených delegátů, zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Jde nám o brzké vypsání voleb do nemocenských pojišťovacích ústavů. Z toho důvodu musíme však trvati na tom, aby sliby, jež se týkají brzkého předložení osnovy o sociálním pojištění, byly také splněny.
Navrhujeme proto k této zprávě výborové resoluci, ve které se vládě ukládá, aby nejdéle do měsíce ledna 1923 předložila Národnímu shromáždění návrh na zavedení sociálního pojištění, umožnila po urychleném uzákonění této předlohy reorganisaci nemocenských pokladen a tím konečně i volby do těchto pojišťovacích institucí. Budeme hlasovati pro lhůtu do 31. prosince a současně žádáme slavnou sněmovnu, aby pro resoluci, která směřuje k tomu, by s reorganisací nemocenských pojišťoven byly také volby do pokladen umožněny, hlasovala. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Schubert. Dávám jemu slovo.
Posl. Schubert [německy]: Slavná sněmovno! Předloha o prodloužení novely k zákonu o nemocenském pojišťování, o níž se právě jedná, činí na nás po všech událostech posledního roku zcela zvláštní dojem, zvláště, myslíme-li na to, jak se této novely, která obsahuje též založení zemědělských nemocenských pokladen, užívá. Náš národ poslal nás do parlamentu, abychom pro jeho blaho pracovali, a podaří-li se i jednou docíliti malého úspěchu k užitku a prospěchu těžce ohroženého zemědělství, potom, pánové, se nám vaši političtí pleticháři postaví v cestu a zabraňují přesnému a jasnému provedení zákona. Užívání, vlastně neužívání zákona ukazuje tak hodně okatě, jak i ti, kdož vládnou, ztratili všechnu úctu před zákonem. Maří nám zákonem zaručené zřízení zemědělských nemocenských pokladen. Na místě zákonitého provedení nastupuje u nich zavržení hodné politické smlouvání. Prohřešují se svým počínáním na přáních a požadavcích nejen německých, nýbrž také i českých rolníků.
Hlavní účel, který mluví pro vznik zemědělských nemocenských pokladen, jest ten, vyloučiti politické hádky z těchto sborů a docíliti zdárně, plodné, pokojné práce, účel, jenž je hoden toho, aby nebyl pouštěn se zřetele. Zemědělské nemocenské pokladny chtějí klidně provésti nemocenské pojištění svých pojištění potřebných osob. Těch pouhých pět zemědělských německých pokladen, jež nám svým časem byly z milosti povoleny v Bílině, Chebu, Stříbře, Plané a Moravské Ostravě, pracovalo těž v posledním roce přes stížené poměry pod svými zkušenými správami dobře a úspěšně. Nechci nijak snižovati práci v ostatních nemocenských pokladnách, avšak musíme právem vytýkati, že ústavy, jež již po léta neprovedly nových voleb, nemohou platiti za vykonavatele vůle národa.
Takovýto stav musí na konec vésti k nezdravým poměrům a jest neudržitelný. Vidíme, kterak se ten celý systém nádherně rozvíjí na celé čáře: žádné volby do nemocenských pokladen, žádné volby do obcí, žádné volby do okresních správních výborů a konec konců též žádné volby do obou sněmoven již k volbě zralých. Což chtějí, pánové, vaši političtí chlapíci žíti věčně? To jsou samé zakuklené paragrafy 14, samé těžké, neprominutelné nehoráznosti. Pohnutkou všech těchto snah jest bázeň před ztrátou politické moci. Nežli by to riskovali, sahají k nedemokratickým methodám. Dříme se to, jak se zdá, skutečně sladce v jistém wigwamu koalice, když sem a tam malá bouřka poruší vysloužený klid. Po všech těchto vašich politických bouřkách nepanuje však a nezůstává zde v parlamentě, bohužel, žádný čistý, nýbrž starý, politický, močálový vzduch. Čím déle však dřímáte v ochraně této koalice, tím nepříjemnější bude vaše probuzení. Při volbách bude mluviti lid a vaše politika ztroskotá zajisté na celé čáře. I jednoduchý, prostý muž z českého národa - pokud není poštván nesvědomitými agitátory - touží po chvíli, kdy bude v této zemi mír, klid a pořádek, kdy se také Němcům dostane práva, jež jim patří, nejen nárok na stejné povinnosti, nýbrž i nárok na stejná politická práva. Pánové, vaše koalice je zralá k smrti. Právě vystupující mussolinovské způsoby, právě toto okázalé násilnictví ukazuje velmi jasně její úpadek. V tajných komorách a schůzích se musíte raditi, abyste obnovili polámanou jednotnost. A právě tímto zmocňovacím zákonem jste si dnes odpoledne lámali hlavu.
V minulém roce jednali jste nepoctivě se zemědělstvím. V mnohých okresech říše se staly pokusy, aby na základě platného zákona a novely byly založeny zemědělské nemocenské pokladny. Téměř ve všech případech byly tu zákonné předpoklady. Začalo zatahování léčí zcela zvláštního druhu. Rekursy zůstaly nevyřízeny a dnes čekáme, zda přece konečně těžce pokořené právo nenajde na nejvyšším místě ochránce. Též všechny ostatní žádosti dřímají v kancelářích a čekají vzkříšení z kancelářského prachu. Je to bohopusté hospodářství, jež vypuklo skoro všeobecně, a vlády přihlížejí k tomu se založenýma rukama. Žádný úředník nechce si na tom spáliti prsty, věc se stala bylinou netýkavkou. Proto naši lidé přikročili k svépomoci a založili zemědělské pokladny. Řekli si, když vládnoucí osoby, když zákonodárci selhávají, když mění právo v bezpráví, tedy je přinutíme přiznati barvu. Nebyli v tomto mínění zcela zklamáni. Vládnoucí osoby přiznaly barvu, ale ovšem zcela jiným způsobem, nežli od nich bylo očekáváno. Zahrály si na uraženou nevinnost a zakázaly ve výnosu, později ovšem odvolaném, lékařům a lékárníkům poskytnouti pomoci nemocným těchto nemocenských pokladen. Pomoc v nouzi nemá odmítnouti ani nepřítel nepříteli. Oni ovšem smýšlejí v této otázce zcela jinak. Toto chování patří zajisté též na pranýř. U příležitosti této akce dostavil se ovšem také celý déšť pokut. Mučeni byli naši sedláci, týrány byly naše podřízené politické úřady, jež musely tyto tresty prováděti a jimž je vůbec přisouzen osud, dostávati pak štulce s hora i z dola. Jsou to samy vládnoucí osoby, které jim tyto hořké dvojité lekce nadrobily. Důvěra v zákon musí klesnouti, jestliže vy sami si ho nevážíte. Buď uvolněte dráhu pro provedení zemědělských nemocenských pokladen, nebo jednejte poctivě a odmítněte prostě zákon a jeho prodloužení.
Jest nedůstojno vlády neprováděti zákonů usnesených zastupitelstvem národa. Kde se to děje, máme co činiti s lehkovážností a tomu jest tak v tomto případě. Vláda několika málo osob jest v této věci rozhodující. Parlament vůbec vede smutný zdánlivý život, stal se hlasovacím strojem a nezmůže se ani na sílu a politickou slušnost, aby věcné a vážné návrhy oposice vyslechl, zkoušel a po případě přijímal. V žádném parlamentu světa na příklad nebyla by bývala pohřbena vážná nabídka míru, podepsaná 117 hlasy menšiny, beze všeho žalu, jako byla pohřbena zde.
V otázce nemocenských pokladen, to ukázaly nám příběhy posledních dnů, v koalici to zase jednou nehrálo a v zákulisí byla dosti silná křížová palba. Dosud bylo rolnictvo ve všech těchto bojích podléhající, poraženou částí. Bylo by to i pro českého sedláka mnohem užitečnější a cennější, kdyby pan ministerský předseda nebyl tak velkým umělcem v politických kompromisech, nýbrž přesvědčeným agrárníkem pravého zrna. Politik v něm ubíjí sedláka a ministerské předsednictví ubíjí jeho agrární dobrou pověst.
Ze všeho, co vidíme, plyne, že budeme i v budoucnu poraženými v otázkách nemocenských pokladen. Ticho ve vašem táboře jest vždy podezřelé. Jakmile se rozkládá tichá nálada, pak víme, že chcete něco zamlčeti, o čemž se nemá dověděti český sedlák, totiž agrární neúspěch při nějakém shnilém politickém kompromisu. V otázce nemocenských pokladen jste dosud ukázali největší slabost. Jest to čočovice, chcete-li se dáti odbýti několika málo zemědělskými nemocenskými pokladnami. Nejen že vláda zabraňuje novému zakládání zemědělských pokladen, jde ještě o krok dále a nepovoluje ani, aby se připojili rolničtí zájemníci některého okresu k zemědělské nemocenské pokladně již trvající. Nelze odpustiti, co se ohledně toho událo v okrese bezdružickém, kde pršely tresty na všecky strany. Což si myslíte, že může tomu i nadále tak býti? Ovšem my známe hlubší příčinu těchto nezákonitostí. Na tento zákon váže se, jako na volby do obcí, trvání vaší koalice. To je choulostivý, bolestný bod této věci a pro tuto okolnost kupí se bezpráví na bezpráví a úřadující odboroví přednostové škrtí zákon. Mnohý z těchto mužů musí jednati proti svému lepšímu přesvědčení. Četné deputace, které se v této věci dostavují, jsou pod nicotnými záminkami odbývány a posílány od jedněch dveří k druhým a vracejí se domů právě tak moudré, jako přišly. (Posl. dr. Luschka [německy]: To je dobře, že ještě nezhlouply!) To je jejich vlastní zásluha, pane kolego, že se nevracejí hloupější. Nám je toto jednání až do té duše protivné a jsme jen zvědavi, kdy se vaše vlastní venkovské kruhy této věci konečně nabaží.
Našich několik prvních ústavů založených jako vzorné nemocenské pokladny se osvědčilo a obstojí při každém přirovnání, tak že nemáte důvodu míti v tomto směru k věci nedůvěru. Za vzorný příklad uvádím novou nemocenskou pokladnu ve Stříbře. Právě obdržel jsem příslušnou zprávu. Stříbro nahromadilo v prvých 14 měsících svého trvání 142.000 korun reserv. Této pokladně se podařilo v druhém roce jejího trvání přestáti pilným úřadováním vlnu chřipkovou, jež se táhla od začátku zimy do časného jara. Týdenní příspěvky byly v jednotlivých mezdních třídách sníženy, čímž se vyhovělo všeobecnému přání zemědělských kruhů. Mimo to se chová pokladna při nedoplatcích, přihláškách a odhláškách nanejvýše liberálně. V těmže smyslu pracují naše ostatní zemědělské pokladny a je tím dokázána solidní a opatrná správa, a to tím více, že lékaři jsou dochvilně a pravidelně placeni. Naše zemědělské pokladny nepotřebují žádati vládu o příspěvky na sanaci a o nezúročitelné půjčky. Vydržují se samy vlastní silou. Stát má tedy i fiskální zájem na tom, aby je podporoval. Upomínáme vládu naléhavě o vyřízení starých žádostí a o zrychlené úřední projednání ostatních podaných žádostí. Přejeme si, aby otázka zemědělských pokladen byla definitivně rozřešena, nežli vstoupí v platnost zákon o sociálním pojištění, neboť na nich chceme vybudovati svůj ústav pro sociální pojištění. Naše zemědělské nemocenské pokladny mají splynouti se zemědělskými okresními pojišťovnami a my odmítáme založiti jednotnou nemocenskou pokladnu a stavíme se v tomto směru částečně, trvajíce na národnostním rozčlenění ústavů, sympaticky k návrhu posl. Staňka a Šrobára, který byl vydán pod číslem 3858.
Opakujeme svůj kardinální požadavek, záležící v tom, že jednotné pokladny zásadně odmítáme. Také živnostensko-společenstevní pokladny mohou vyprávěti o tom, jak se na ně rovněž nebéře zřetele. Máte příležitost, abyste přijetím návrhu Schälzkyho, Schuberta a Patzela projevili svou dobrou vůli v této věci. Odmítnete-li jej, pak pochybujeme o Vaší poctivé vůli pomoci zemědělství. Budeme na stráži a obrátíme bdělé oko na vaše šmejdy, jež jedině a výhradně mají za účel udržeti politickou moc koaličních stran bez zřetele na to, zda hospodářské hodnoty výdělečných stavů tím trpí škodu, či nikoliv. Prcháte před každou poctivou, věcnou kritikou a nazýváte nepřítelem státu každého, kdo nepřijímá bez kritiky vaše opatření a usnesení. My se však nepodrobíme vašemu nedemokratickému tlaku a budeme si také v budoucnosti vážně hleděti důležité otázky zřízení zemědělských nemocenských pokladen a nedáme jí usnouti.
Vykonejte též vy konečně svou povinnost a uvolněte cestu pro utvoření zemědělských nemocenských pokladen a uvolněte cestu pro volby do nemocenských pokladen. Jestliže dnes budeme hlasovati pro návrh o prodloužení novely v zákonu o nemocenském pojištění, neděje se to z důvěry k vládě, ale z ohledu na zájmy ohroženého domácího zemědělství. Tak jest rozuměti našemu hlasování. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Beutel. Dávám mu slovo.
Posl. Beutel (německy): Dámy a pánové! Chopí-li se tu kdo slova, nemůže to učiniti, aniž by nevznesl žaloby a nestěžoval si. I projednávání nemocenského pojištění dává k tomu podnět. Především však je nutno, abychom leccos odpověděli na to, co zde rozváděl pan řečník přede mnou. Zejména dlužno konstatovati, že při zakládání zemědělských nemocenských pokladen se postupuje skoro libovolným způsobem, a že se zákonných předpisů v žádném směru nedbá, a to z toho důvodu, protože páni agrárníci si mohou v tomto směru dovoliti ovšem něco zcela jiného než všechny ostatní vrstvy v tomto státě. (Hluk. Výkřiky na levici.) Oni, nedbajíce zákonných předpisů, založili většinu zemědělských nemocenských pokladen protiprávně. Především to můžeme konstatovati v okresu ústeckém, oni zfingovali podpisy při zakládání nemocenských pokladen, při opatřování průkazu o potřebném počtu podpisů. (Hluk.) V ústeckém okresu nedošlo ke zřízení zemědělské nemocenské pokladny jen proto, poněvadž jsme opatřili průkaz, že většina podpisů byla padělána, a tak do dnešního dne nebyly tyto zemědělské nemocenské pokladny zřízeny, poněvadž jsme to prokázali. (Hluk. Různé výkřiky na levici. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Tu můžete křičeti, jak chcete, to je úředně dokázáno. Úřady, jež dnes jsou naproti nemocenským pokladnám, nejsou opravdu takové, které přátelsky smýšlejí s nemocenskými pokladnami, jmenovitě s okresními nemocenskými pokladnami. (Hluk.) Především dlužno konstatovati, že hned ze samých vývodů pana řečníka přede mnou (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) je zřejmo, že se dávají vésti zcela jinými motivy ... (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, pánové, o klid!
Posl. Beutel (pokračuje): ... než motivy, jež by utvořily pro dělníky právo nemocenského pojištění, sebeurčovací právo dělníků. Podpory, jež se stanoví při těchto pokladenských útvarech, jsou ovšem podle toho a my jsme dokonce slyšeli, že to byly nízké příspěvky, jež umožnily tak rychlé sebrání reservních fondů. Je-li to možné v dnešní době, v době krise, tedy pravíme jako zkušení praktikové ve věcech pokladenských, že to jde jen na útraty dělníků, protože poskytují dělníkům menší podpory a protože mají jedinou snahu (Hluk.) dostati dělníky nemocenskými pokladnami do svých rukou. Osvědčí-li se ty pokladny, jak vy říkáte, pak dlužno to přičísti pouze tomu, že při krajně nízkých podporách a při nízkých mzdových třídách platí menší podpory a mimo to činí vše možné, aby na pokladny nebyly činěny přílišné nároky. Po nějaké sociální péči o dělníky v tom smyslu, jak tomu je při všech ostatních nemocenských pokladnách, není vůbec při zemědělských nemocenských pokladnách stopy. Oni vidí v zemědělských nemocenských pokladnách pouze nástroj, aby dostali dělníky pod svou moc a aby je oloupili o jejich sebeurčovací právo na nemocenské pokladny. Především netázali se organisací zemědělských dělníků. V ústeckém okresu bylo založení zemědělských nemocenských pokladen znemožněno protestem odborově organisovaných zemědělských dělníků; to nutno konstatovati. Přes to chtěli přece pokladnu založiti, aniž by se tázali těchto dělníků a aniž by opatřili zákonem žádané podpisy, a jen protestem organisovaných zemědělských dělníků bylo tomuto dílu zabráněno. Tak vypadá jejich přátelství k dělníkům při zakládání zemědělských nemocenských pokladen. Mohlo by se v tomto případě říci, že tento způsob jednání se odsuzuje sám sebou.
Bylo by velmi svůdné při projednávání a vyřizování předloženého zákona o prodloužení účinnosti nemocenského pojištění rozhovořiti se o vývoji zákonodárství a jmenovitě o obětech, přinesených pro to dělnictvem. O tom nemají pánové ani tušení, jaké oběti přineslo organisované dělnictvo právě pro nemocenské pojištění a pro dnešní stav nemocenského pojištění.
A teď, kdy dělnictvo vybudovalo nemocenské pokladny, přicházíte a lichotíte této vládě a věříte, že touto věcí budete moci nachytati dělníky pro vaše účely. Tu jste asi dělali účet bez hostinského. Třídní vědomí dělníků dá vám v tomto směru v i budoucnosti odpověď. Čas, který máme k disposici, nestačí k tomu, abychom zde hovořili o dějinném vývoji nemocenského pojištění. Byla by to nanejvýš vděčná kapitola a mohli bychom tu leccos vyprávěti, z čeho byste se mohli v tomto směru naučiti velmi mnohému, kdybyste měli poctivou snahu pomoci dělnické třídě na venkově, což ovšem tu není, jak jsem již řekl, to jsou jiné pohnutky. Nutno konstatovati, že v poslední době vývoj sociální péče převážně utrpěl následky války a tím byl naň vykonáván velmi silný vliv. Jmenovitě terminování starého zákona, který teď končí, tak jako nového, lze jen částečně tím vysvětliti. Projednávání vládní předlohy v sociálně-politickém výboru dokazuje nám, že se zde opět něčím čachruje a že zemědělské nemocenské pokladny nejsou ani tentokrát ničím jiným, než předmětem čachru. Kdežto již v tomto výboru bylo usneseno prodloužení do 31 prosince 1923, bylo v jiné schůzi opět zrušeno. To bylo tak podobné, jako při poradě o předloze o státních zaměstnancích a jiných věcech.
Byly to opět české socialistické strany, jež ve výboru padly, a ty budou teď přirozeně hlasovati pro krátké, formálně směšné terminování 6 měsíců. Že takové terminování má důvody a že se ho užívá s rozvahou, to nám nevymluvíte, poněvadž tu je opět příležitost lovit v kalné vodě. My již víme, jak takové věci dělají majetné třídy mezi sebou, my víme zcela přesně, že mezi vládou a stranami, na něž se v budoucnosti doufá, se takové věci vyrovnávají. Že referent Laube, ustanovený k tomuto bodu, složil svůj referát a jiný poslanec, myslím křesťansko-sociální, zaskočil zaň v posledním okamžiku, je jistě pro předlohu příznačné.
Terminování, jak je přináší vládní předloha, je tedy nesrozumitelné a nelze ho vysvětliti. Trpěti budou tím především pojištěnci a i pokladny mimořádně. Terminování znamená pro všechny na pojišťovnictví zúčastněné stav vzrůstající nejistoty, nejistoty, již nelze vůbec v této krátké době líčiti, neboť tu by bylo nutno přednésti o tom podrobný referát. Tento stav je stále nesnesitelnější, a i kdyby zákon byl terminován děle než do 31. prosince, jak my to navrhujeme, přes to že jsme proti každému terminování, tedy to není stále ještě žádná pomoc, aby se odstranila tato nejistota, nýbrž tato nejistota se prodlužuje. Situace se zhoršuje především tím, že dřívějšími nařízeními byly volby při nemocenských pokladnách tak jako vysunuty. My jsme je dosti často reklamovali, jejich provedení však nebylo až do dnešního dne možně. I tu má vláda opět, jak známo, dobré důvody, ale neoznamuje jich, které ji k tomu přiměly, aby dosáhla, čeho nemůže dosáhnouti přímou cestou. A rovněž tak, jak to provádí v tomto směru vláda a většinové strany, počínají i agrárníci pracovati a nejraději by přivodili opět starý stav roztříštěnosti nemocenských pokladen, jak byl při závodních nemocenských pokladnách. To však ztroskotá o jednotnost dělnické třídy. Tu můžete býti přesvědčeni. Prý je předložen resoluční návrh, jímž se slibuje konání voleb roku 1923. Tu lze ovšem také říci: "Poselství slyším, nemám však víry." Bude věcí většinových stran, aby se staraly o to, abychom my neměli pravdu, aby v tomto směru nastala konečně změna. Byl by svrchovaný čas. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Náš klub s ohledem na stav nejistoty nemocenských pokladen, způsobený terminováním a neudržitelností dosavadního zákona, byl nucen podati za sebe několik návrhů na změnu zákona. Nynější poměry nejsou pro nikoho trvale udržitelny, poněvadž předpisování příspěvků a úkony a mzdové třídy nejsou již v kontaktu. To znamená pro pojištěnce a pokladny nebezpečí pro budoucnost, zvláště když náklad na invalidní a starobní zaopatření, jakož i nebezpečí onemocnění pojištěnců, jmenovitě nezaměstnaných, následkem hospodářské krise stále více stoupá. Není divu, když lidé při vzrůstajícím hladu jsou stále více nemocni. Při zemědělských pokladnách, kde dělníci jsou přirozeně všichni na stravu a byt, nebudou hlad a nemoci vznikati tou měrou, jak je tomu při průmyslových vrstvách. V hospodářské krisi sice vám věříme, že mohou lépe prosperovati, protože tato zařízení nebudou tak vybudována, jak je tomu se strany mnoha okresních nemocenských pokladen. Proto nemocenské pokladny jistě aspoň při tomto, především však při podávání těchto návrhů vycházely z toho názoru, že reformu nemocenského pojištění nutno provésti v tom směru, aby se nemocenské pokladny skutečně mohly státi základem sociálního pojištění. Naší snahou tedy jest, aby byli pojati do nemocenského pojištění všichni výdělečně činní lidé. Proto navrhujeme škrtnutí nynějšího § 3, který osvobozuje od povinnosti k nemocenskému pojištění definitivně ustanovené úředníky a zřízence státní a navrhujeme přijetí nového ustanovení, podle něhož by tyto osoby podléhaly povinnosti k nemocenskému pojištění, při čemž se béře náležitý zřetel i na zvláštní poměry. Přijetím tohoto ustanovení se má vyhověti i odedávna chovanému přání této zaměstnanecké kategorie, má býti působeno proti oněm, kteří se snaží vyhověti tomuto přání tím, že chtějí utvořit opět vlastní instituci. Vrátím se k tomu ještě. Snaha agrárníků tu není ojedinělá. Roztříštění pokladen dělá pokroky a provádí se i s jiné strany, i průmyslové rytířstvo počíná se hýbat a staví se do popředí zaměstnanci a jiní, aby pomáhali prováděti roztříštění pokladen. Máme již hmatatelné příklady, že vedle agrárníků se o totéž snaží i průmysloví vykořisťovatelé.
Co se základních změn týká, navrhujeme škrtnutí posledního odstavce § 11, který připouští v určitých případech zřízení závodních nemocenských pokladen. Navrhujeme, aby zřizování nových pokladen bylo zakázáno a aby v § 12 bylo škrtnuto ustanovení, jež připouští zřizování zemědělských nemocenských pokladen za jistých předpokladů. My stojíme pevně na stanovisku, že po zkušenostech, jichž nabýti byla příležitost po desítiletí v Německu, skutečně zdárná práce v sociálním pojištění bude jen tehdy zaručena, když všichni činitelé, kteří se chtějí zúčastniti v tomto oboru, budou spojeni, když jednotné instituce se učiní základem celé stavby. Jestliže pan řečník přede mnou zde odmítl jednotné pokladny, tedy to činil z jistých důvodů, poněvadž oni pracují proti zájmu, který sledují velké masy pracujícího lidu. Jednotná pokladna je hlavní podmínkou pro vytvoření starobního a invalidního pojištění podle nynějšího nemocenského pojištění, a protože jste nepřáteli tohoto zařízení, protože se štítíte příspěvků k těmto zařízením, z toho důvodu jste proti jednotným pokladnám. (Výkřiky. Hluk.) Otázka jednotných pokladen byla onoho času, kdy volby byly prováděny podle zásady většinově, otázkou mocenskou; tím již dnes není, kdy u všech nemocenských pokladen budou se volby prováděti na základě poměrného volebního práva.
Všechny ostatní změny, které navrhujeme, jsou rázu donucovacího a všestranně učiněnými zkušenostmi jistě nutné. Avšak pánové účtují bez dělníků. Právě tak jako v ústeckém okresu vzchopí se dělníci i jinde a zaženou jim již chuť k zakládání zemědělských pokladen. Tak žádáme mezi jiným, aby doba, pro kterou byla šestinedělkám poskytnuta podpora před slehnutím, nebyla započítána do karenční lhůty. Podle ustanovení § 6, odst. 1., změny ve mzdové třídě, které nastaly později než 4 neděle před začátkem nemoci nebo za nemoci, nemají již míti vlivu na vyměření výše nemocenského pro tuto nemoc.
Navrhujeme jak v § 6, tak i v § 7, škrtnutí první mzdové třídy, jež má velký význam jmenovitě při zemědělských nemocenských pokladnách, jež musí býti bez dalšího eliminována i při návratu zcela normálních poměrů. Okolnost, že nemocné osoby jsou odkázány na nemocenské 1·40 K, musí býti bezpodmínečně odstraněna. Poslední odstavec § 7 zavdal opětovně podnět k různosti názorů. My navrhujeme škrtnutí tohoto odstavce, a za to vložení jednoho ustanovení do § 25, podle něhož výslovně se stanoví, že příspěvek se má vyměřovati podle denního pracovního výdělku pro každý kalendářový den a že se má při týdenních výdělcích vzíti za základ výpočtu šestý, při měsíčních výdělcích třicátý díl.
V § 8 snažíme se, aby bylo přijato ustanovení, podle něhož se výslovně stanoví, že nemocenské pokladny nejsou povinny k náhradě zaopatřovacího poplatku pro osoby, které byly umístěny v nemocnici ze zdravotně-policejních důvodů. Rovněž chceme jasně vyjádřiti úmysl zákonodárcův při změně § 8, provedené roku 1917, tím, že pravíme, že zaopatřovací poplatky pro osoby, jež žádají o přijetí v nějakém ústavě pro nemocné za účelem slehnutí, nemají býti zapravovány nemocenskými pokladnami.
K § 9 navrhujeme, že se mají utvořiti podpůrné fondy u všech nemocenských pokladen bez ohledu na to, jsou-li po ruce prostředky či nikoli. V § 32 chceme, aby povinnost zaměstnavatelova k náhradě vzešlých nákladů v případě onemocnění opožděně nebo vůbec nepřihlášené osoby byla také rozšířena na případy, v nichž dělníci nebyli řádně přihlášeni. Tu musím opět konstatovati, že tyto případy se přiházejí nejčastěji u zemědělců. Tyto změny zákona jsme navrhli po zkušenostech z praxe. My známe přece všechny tyto snahy, jichž cílem je míti dělníky v rukou. To byla jediná snaha, jež je nadchla k zakládání těchto pokladen.
V § 58 chceme jasnější stylisaci, z níž vychází, že členy společenstevních pokladen mohou býti jen osoby, jež jsou zaměstnány u povinných členů společenstva. Tím se má zameziti nezákonný postup, že jednotliví podnikatelé přistupují k zřízeným společenstevním pokladnám jakožto dobrovolní členové a z toho vyvozují právo, že mohou přihlašovati u společenstevních nemocenských pokladen i u nich zaměstnané osoby. My jsme učinili tyto zkušenosti jmenovitě na venkově, na vesnicích, kde se provozuje domácí průmysl, jako na př. výroba knoflíků. Tam jsme našli, že selští držitelé těchto ústavů přistoupili k společenstvům a tak dělníky odvedli, aby i v tomto případě měli v ruce závodní nemocenské pokladny. Žádáme zrušení donucovacího zákona z 22. prosince, jímž se stanoví svobodná volba lékařů. Svobodná volba lékařů se v Německu nevžila. To není stav, který by stál za to o to usilovat.