Nejen že postihujete státní zaměstnance v jejich příjmech, nikoli, vy jdete ještě dále. V nejbližších dnech přijde do sněmovny ještě jiná předloha, kterou se má umožniti zase rychlé překládání úředníků do konce roku 1923. Tři krátké paragrafy jsou zároveň třemi smyčkami pro státní zaměstnance, kteří nepatří k české národnosti. Je příznačno, že podáváte sněmovně současně dvě takové předlohy, které těžce poškozují naše zaměstnance. Nevěřte, že je našemu německému lidu lhostejno, když všichni vzdělanci jsou ze své domoviny překládáni a vyháněni. Věřte nám, že německý občan, německý sedlák, nemá chuti sdíleti smutný osud uherského sedláka švábského, jehož synové, když vstoupili do služeb státních, stali se nepřáteli vlastního národa. Nikoli, náš německý venkovan a měšťan je politicky zralý, stojí duševně vysoko a chce, aby všichni synové a všechny stavy jeho národa byly zachovány při životě. Samo sebou je již těžkým bezprávím, překládati státního zaměstnance, který se zapracoval ve svém oboru a nabyl zkušeností, do oboru jiného, jemu zcela neznámého, ježto snad uplyne mnoho let, než tam bude seděti pevně. Tím neobyčejně trpí služba a spisy se stanou zase skladem zboží. Vždyť již dnes to v mnohých oborech správních neklape. Mezi jiným poukazuji na to, kolik tisíc rekursů proti daním čeká na vyřízení, kolik tisíc 10% úroků z prodlení se tím obyvatelstvu odnímá. Pak se to vše ještě zhorší. Avšak naše obyvatelstvo má právo na pořádek. Asi před 14 dny propustili jste množství pomocných sil, ovšem zase našich německých, a takovým způsobem, v tomto znamení, bude používáno také tohoto zákona. A také tak zákona o překládání, který přijde. Také Slováci se v sociálně-politickém výboru stavěli právem proti zákonu a poukazovali, že vaše snaha směřuje k tomu, abyste Slováky překládali do krajin moravských a jiných, aby byli zbaveni své národnosti. Na Slovensko se díváte rozhodně jako na kolonii. Následky toho se brzo dostaví.
Němečtí úředníci jsou překládáni způsobem nejbezohlednějším. Na stáří, na poměry rodinně se v mnohých případech nebéře nejmenšího zřetele. Při překládání německých státních zaměstnanců nerozhodují důvody věcné, nýbrž jiné. Není-li někdo vašim menšinám vhod, přijde na proskripční listinu a zmizí. Prožíváme to nyní v západních Čechách, kde železničáři, poštovní zaměstnanci, ač jsou mocni jazyka státního, jsou zkrátka překládáni do českého území. Vaše menšinově školy, do nichž chodí málo dětí, potřebují právě přílivu, a proto takový postup.
Přijímání nových sil vyhradila si ministerská rada. Jak dopadnou její usnesení, víme také. Náš dorost bude nucen se vystěhovati, a to je právě to, co chcete. V zemském správním výboru v Čechách nebyl již od mnoha let přijat ani jeden německý úředník, od 1913 ani jediný německý úředník konceptní.
V pozemkovém úřadě není ani jednoho Němce, a my víme již předem, že tam také žádného Němce nepřeložíte, což by bylo tak hravě lehké. Je celá řada revolverových listů, které hledají svoji hlavní úlohu v tom, že podezřívají německé státní zaměstnance a utrhají jim na cti. Mohl bych vám poskytnouti žeň bohatých, krásných květů takových šovinistických rejdů, avšak hnusí se mi to. Staří zasloužilí úředníci jsou při povyšování přeskakování bez udání důvodů. Tyto poměry jsou pro nás na delší čas neudržitelné. Mnozí čeští úředníci často si ani nepřejí býti přeloženi do území německého nebo do slovenského, poněvadž nerozumí nářečí a duši našeho národa, a tím je jim úřadování podstatně ztíženo. Ba nedávno jsme zažili, že vaši přemrštěně národnostní vůdcové menšin osočovali české úředníky, poněvadž nebyli ochotni dělati agitátory, nýbrž úřadovali klidně a věcně. Nejlepší místa v německém území připadnou podle tohoto zákona o překládání úředníků těm, kdož podají průkaz schopnosti, že mohou něco vydatného vykonati v národnostní nesnášelivosti. Dnes stačí malicherné podezření, aby byl ze svého místa vytlačen muž sešedivělý ve věrném plnění povinnosti. Státní úředníci se svého času domnívali, že mají ve služební pragmatice účinnou ochranu, avšak mýlili se, dnešní zákon to ukazuje. Jak se dále dovídáme, zabýváte se plánem překládati naše lidi v masách na Slovensko, poněvadž se tam vaši vlastní lidé necítí dobře a chtějí odtud pryč, čím dříve tím lépe. Český státní zaměstnanec, který nyní působí v Bratislavě, dal mně na mou otázku, jak se mu tam líbí, příznačnou odpověď: "Jako Čech chtěl bych býti raději dnes než zítra v Čechách a nikoli v Bratislavě, neboť Slováci nás nemohou vystáti, Maďaři nás nenávidí a Němci o nás nechtějí nic věděti." Chcete-li šetřiti u státních zaměstnanců, pak zastavte překládání jich, při němž se musí platiti množství cestovních diet a jiných neužitečných výdajů na útraty poplatnictva. To však se vás netkne, vy toho neučiníte, to víme, vy vyhazujete peníze plnýma rukama, jde-li o to, abyste německou državu poškodili. Tato projednávaná předloha způsobila v kruzích, jichž se týká, velké vzrušení. Pokračujte, pánové, klidně dále tímto způsobem. Žádné z vašich opatření, které směřuje v první řadě proti příslušníkům menšinových národů, nebude nám k hanbě. Ani Špilberk ani persekuce našich německých úředníků neshrbí jim záda, ani našemu sebevědomému národu. Předlohu, která mluví o národnostní zaujatosti, odmítáme. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Blažek.
Posl. Blažek: Paní a pánové! Přistupujeme ve výročí loňského roku k projednání otázky státně-zaměstnanecké, k projednání zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích státních zaměstnanců.
Nejprve protestuji jménem klubu komunistických poslanců proti způsobu projednávání této předlohy. Tak jako minulého roku usnesla se většina koalovaných stran projednati tento důležitý zákon zkráceným řízením, to je předlohu tak hlubokého rozsahu promrskati ve výborech, promrskati v plenu poslanecké sněmovny. Tak jako loňského roku, i letos má se znovu opakovati ona nedůstojná šalebná komedie a důsledky této komedie dolehnou těžce 1. dubnem roku 1923 na rodiny tisíců státních zaměstnanců právě těch nejnižších kategorií. Koalované strany většiny i letos jsouce si vědomy zločinu, kterého se dopouštějí hájením této předlohy, odpíraly přijati referát o díle "moderního Herodesa" a předního velekněze mamonu, národního demokrata, ministra financí pana dr. Rašína. (Zcela správně!)
Odmítl lidovec posl. Čuřík, odmítl agrárník Marcha a konečně na komando-referoval o této předloze ve výboru soc.-politickém o státních zaměstnancích "odborník" posl. Malík, domkář a šenkýř od "Matky Boží" ze Žarošic. Referoval o této předloze v sociálně-politickém výboru, aniž by předlohu samu znal. On prostě letos zastupoval špiritusového odborníka, agrárního poslance p. dr. Kubíčka, který také loňského roku měl tu smutnou odvahu referovati o státně-zaměstnaneckém zákoně. Skuteční odborníci a zástupci státních zaměstnanců v této sněmovně, v sociálně-politickém výboru, posl. Pechmanová, Navrátil a jiní s klidem státotvorného svědomí státní zaměstnance opustili tak jako loni. Koalované strany, musím to vyzvednouti při projednávání této předlohy, ignorovaly odborové organisace, ignorovaly i schůze státních zaměstnanců a tisk jejich, do posledního okamžiku šířil falešné zprávy ke klamání veřejnosti z toho důvodu, aby státní zaměstnanci byli isolováni, aby proti nim poštvána byla nejširší dělnická veřejnost.
Pokud se týká vlády, velkého koncentračního ministerstva, i vláda ignorovala přání státních zaměstnanců. Pan ministerský předseda Švehla vytýkal státním zaměstnancům bolševismus a vylučoval otázku staropensistů ze souhrnu otázek státně-zaměstnaneckých, která nemá prý s nimi nic společného a je prý otázkou humanity. Ministerský předseda Švehla řekl k deputaci: "Stát je individualisován vládou. Nyní je vláda složena z koaličních stran, je tedy postup proti koalici protistátní." (Posl. Houser: Koalice a stát je jedno!) Je dobře, že pan ministerský předseda Švehla toto výslovně řekl. Nyní alespoň ví celá naše veřejnost, proč jsme nazýváni stranou protistátní. Jsme proti koalici, která je představována jmény: Švehla, smutným jménem Rašín, Šrámek, Bechyně, Stříbrný, a tato koalice je prý státem. To není názor demokratický, to je názor čistě absolutistický. Tento názor mohl vymysliti jenom, jak vy říkáte, jezovita Šrámek.
Když mluvím o této otázce, musím říci, že, je-li boj proti této koalici bojem proti státu, pak ovšem na věky byla by pojištěna vláda této koalice, ona mohla by prováděti doslovně, co by chtěla, děliti se ještě hůře o sinekury a kořist, než se to děje doposud, a ještě více šlapati po zájmech drobného lidu, a v tomto případě po zájmech státních zaměstnanců. My pravíme, že tato koalice nemá dnes v lidu většiny, že protiprávně drží se u vlády a tudíž že koalice je protistátní.
Abych uvedl jeden případ, co soudí a koalici státní zaměstnanci, organisovaní v "Zemské jednotě" při straně československých socialistů, dovolím si citovati článek ze "Železničních Listů", orgánu to pana místopředsedy této poslanecké sněmovny, pana posl. Buřívala. Připomínám, že článek byl napsán v důsledcích známého loňského prosincového zákona státně-zaměstnaneckého. Je ze dne 20. května 1922, má nadpis "Ven z koalice" a praví se v něm:
"Za těchto poměrů do nemožnosti vyhrocených proti proletariátu nelze přece socialistům vládnouti v koalici s těmi, kdož celou tu bezměrnou bídu a ponížení dělnictva a zaměstnanectva působí. Když reakce a znásilňování - tedy bez asistence socialistických stran! ..... Nejsme-li dosti silní", - praví se v tom článku dále -"čeliti útokům a provokacím buržoasie a donutiti ji k ohledům na koncentraci, odejděme z této společnosti a postavme se do obranné fronty, muž vedle muže, dříve než nás učiní na dlouhá léta neschopnými odporu a vzdoru." Zde mají vládní socialisté odpověď svých prostých, poctivých příslušníků a současně posudek o jejich nemravné koalici s buržoasií.
A nyní mi dovolte, paní a pánové, abych přistoupil k návrhu samotnému. Pokud tedy se týče právě projednávaného návrhu na úpravu požitků státních zaměstnanců, nutno konstatovati, že je pokračováním loni zahájeného, bezohledného útoku na státní, samosprávně zaměstnance a učitelstvo. Je také dále záludným pokusem vydati státní zaměstnance diktátu dr. Rašína s vyloučením zasáhnutí vašeho demokratického parlamentu.
Vládní předloha zavádí kapitalistický systém placení, mění pragmatiku a přináší nové úžasné nesrovnalosti jednotlivých kategorií. Tak na př. § 1. Tím zvyšuje se služné o 75% původního obnosu, avšak stejnoměrně u všech kategorií. § 2 ponechává však dosavadní nepatrný místní přídavek přes zvýšenou činži, kterýžto místní přídavek zvyšuje se ku prospěchu zaměstnanců v nejvyšších platových stupnicích o obnos 7500 K. (Výkřiky.) Musím poukázati, že předloha ruší přídavky na ženu, a pokud se týče přídavků na děti, rozděluje tyto sociálně nespravedlivě. Tak na př. u podúředníků, zřízenců, dává na každé dítě 900 Kč, u úředníků XI. až VIII. hodn. tř. 3. stupně zvyšuje na 1020 a u úředníků od VIII. hodn. třídy čtvrtého stupně až do třídy II., 2. stupně je vysazen obnos 1500 Kč. Je nutno vyzvednouti, že tyto přídavky na děti započítávají se v předloze do jednotného drahotního přídavku (Slyšte!), který je nepevným příjmem a z něhož se začne 1. dubnem odbourávati - jak říkají páni - plných 20%.
Mluvíme-li o této věci, je nutno vyzvednouti a poukázati, že přímo úžasným ustanovením je znění §u 5 této předlohy, odst. 3, který dává vládě zmocnění, aby ve vhodných časových obdobích dle drahotních poměrů provedla postupně další snížení až do úplného zrušení tohoto drahotního přídavku. (Výkřiky posl. Bubníka.) § 8 mluví o placení daně z příjmu a ustanovuje: 1. lednem 1923 sráží se 50 %, 1. dubnem 75 % a 1. červencem plných 100% na dani z příjmu. Ale současně provádí návrh redukci přídavků na děti přes 18 let a dětí narozených po 1. lednu 1923.
Já jsem řekl ve výboru sociálně-politickém při projednávání této předlohy, že Rašínova osnova zákona znamená zločinný atentát právě na státní zaměstnance nejnižších kategorií: podúředníky, zřízence a úředníky nižších hodnostních tříd, kterým zákon, až bude proveden úplně ve svých důsledcích, to jest při konečném odbourání drahotních přídavků, béře 30 až 60% celých dosavadních příjmů. (Výkřiky komunistických poslanců: Slyšte! To je skandál!) Na doklad tohoto svého tvrzení chci uvésti několik případů. Vezmu zřízence svobodného, bydlícího v Praze, v nejnižší, tedy v I. zřízenecké kategorii 1. platového stupně. Dosud má následující příjmy: Služné 2100 Kč ročně, k tomu místní přídavek 50%, tedy polovičku, t. j. 1056 Kč. Poněvadž by z tohoto příjmu prostě nemohl býti živ, tedy má 3 druhy drahotních přídavků, které dohromady representují sumu 6420 Kč, čili plné 2/3 jeho příjmu. Pevný plat, služné s místním přídavkem je pouze 3156 Kč ročně. Podle návrhu p. dr. Rašína, podle vánoční nadílky z r. 1922 bude míti tento zřízenec svobodný, v Praze bydlící, počítáme-li 1. platový stupeň, následující služné: 2100 K zvýšených o 75% základního služného, tedy o 1584 K, čili celkem 3.684 K služného. (Výkřiky posl. Bubníka a posl. Mikulíčka.) K tomu přistupuje místní přídavek 1056 K a dále jednotný drahotní přídavek, který dělá 4.836 K. Celkem bude míti 1. ledna 9576 K jako měl dříve, ale v tom je nyní, řekl bych, ta fixlace, která se prováděla v koaličním tisku, že pravý stav věci byl státním zaměstnancům zamlčen. Uvažujte: 1. lednem strhne se mu 50 % daně z příjmu, v dubnu 75% a současně dalších 20% z toho drahotního přídavku a 1. červencem bude platiti plných 100% daně z příjmu, takže obdrží o následující obnosy méně: o 234 K na dani z příjmu, o 352 Kč, které zaplatí jako pensijní příspěvek, a dále o 995 Kč, to je první srážka 20% 1. dubna z onoho drahotního přídavku. Tedy vezme se mu celkem v dubnu 1541 Kč, o které bude míti méně. To je to - jak říkají pánové a pan dr. Rašín - o 12 až 18% méně. Kdyby bylo jen to, ale má přijíti další, má nastati podle §u 5, který zmocňuje vládu, další a úplné odbourání drahotního přídavku; ten dělal 4836 Kč, a až mu jej odbourají, bude míti ten zaměstnanec celkem ročně 4.740 Kč příjmu, po zákonných srážkách daně z příjmu a pensijních příspěvků 568 Kč, zůstane mu roční obnos 4154 Kč, čili on bude míti méně o 40% dosavadních příjmů. Tak vypadá předloha o požitcích státních zaměstnanců, na které se shodla koalice, totiž jen několik pánů z koalice, poněvadž celá řada poslanců i koalovaných stran prohlašuje jako loni: Já o tom zákoně nic nevím, já neznám jeho důsledků atd. (Výkřiky posl. Bubníka.)
Mohl bych, vážení pánové, pokračovati dále v uvádění těchto podrobností. Já jsem zjistil z předlohy - abych ještě několik případů uvedl - že na příklad svobodný úředník XI. hodnostní třídy prvního stupně ztrácí při konečném odbourání drahotních přídavků 35%, ženatý s dětmi - a to je důležité - 56%, (Slyšte!) ženatý se 6 dětmi v téže XI. třídě hodnostní dokonce 61%. (Hlasy: To je strašné! Skandál!) To je prostě něco úžasného!
Pánové, abyste dovedli dále posouditi, chci uvésti, že drahotní přídavek, který dle Rašínovy předlohy činí u svobodných zřízenců, podúředníků a úředníků nižších služebních kategorií ani ne celých 5000 K - když jsme mluvili o svobodných, budu mluviti i v tomto případě o svobodných zaměstnancích - obnáší v V. hodnostní třídě první stupeň už jenom 2244, ve druhém stupni této třídy hodnostní jenom 672 K, ve třetím stupni této V. hodnostní třídy jenom 48 K a počínaje se zaměstnanci IV. hodnostní třídy, tedy svobodnými, tam se už vůbec nahoru až do II. žádné drahotní přídavky neobjevují, nebude tudíž co odbourávati, bude se odbourávati tam dole, kde drahotní přídavky obsahují až sumu 5000 Kč.
Přicházím ještě ke kritičtější věci. Máme otázku staropensistů. Tento zákon zavádí zase nové pensisty. Budeme míti již několik druhů pensistů. § 14 - vybral jsem jen ty nejdůležitější, nejkřiklavější věci jedná o staropensistech. Prohlašuje, že tento paragraf jim nedává naprosto nic, ale naopak odstavec druhý tohoto §u 14 zmocňuje vládu, aby ve vhodné době odbourávala nedostatečné, skrovně výpomoci těchto ubohých staropensistů, stanovené zákony z března a prosince 1921. (Výkřiky komunistických poslanců.)
A tu musím říci, že jsme marně včera v nočních hodinách při promrskávání tohoto zákona v sociálně-politickém výboru volali ke svědomí vládních socialistů. Oni prostě na komando diktátora Rašína bez nich není možná žádná vláda, bez nich není možný takový zločin na státních zaměstnancích - oni prostě na komando diktátora Rašína ohlušili své socialistické svědomí i k té veliké, nezměrné bídě staropensistů. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Přicházím, vážení pánové, k § 19. Tento paragraf je významný tím, že oklešťuje právo naší samosprávy. Tam nařizuje pan dr. Rašín (Posl. Toužil: Tím paragrafem se ruší smlouvy, dekrety a všechno!) - já o tom budu mluviti - tvrdě a pan ministerský předseda Švehla bezohledně, že požitky těchto samosprávných zaměstnanců, pokud přesahují služební požitky zaměstnanců samosprávy v míru a bych citoval - požitky státních zaměstnanců, musí býti bezpodmínečně - to je diktát - před 1. lednem 1923 - zkráceny, zmenšeny, aby se prý obecní zaměstnanci vyrovnali, (Posl. Houser: Aby byla stejná bída!) aby byla parita. (Posl. Toužil: Kde je na vesnici měně, tam se jim podle zákona přidati nesmí!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka. (Posl. Houser: Pane předsedo, to je v předloze. Posl. Toužil: Pane předsedo, vy máte křesťanské srdce, nestydíte se za takový paskvil?) Neračte polemisovati s předsednictvem a nevyrušujte řečníka.
Posl. Blažek (pokračuje): Dočkali se zaměstnanci parity se státními zaměstnanci a obnovy onoho pověstného srpnového zákona z r. 1921. Já k zákonu samému prohlašuji, že náš klub komunistický podává řadu pozměňovacích návrhu a že osud těchto návrhů leží v rukou koalice, v rukou vládních socialistů.
Nyní ke konci mých vývodů dovolte jednu zajímavou kapitolu, několik slov o tvůrci tohoto zákona, p. dr. Rašínovi. Lidové přísloví praví: Kdo lže, ten krade. A dr. Rašín, chtěje okrásti statisíce státních zaměstnanců.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Volám pana řečníka za tento neparlamentní výrok k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců. Posl. Tausik: Pověz to ještě jednou. Kdo lže, ten krade! Dr. Rašín okradl stát!) Volám pana posl. Tausika za tento výrok k pořádku.
Posl. Blažek (pokračuje): Vážení pánové, já pro své tvrzení přinesu doklady. (Slyšte! - Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Blažek (pokračuje): Řekl jsem, že pan dr. Rašín, chtěje okrásti statisíce státních zaměstnanců, užil k dělání nálady ve veřejnosti lži. Tento ministr, který ve sněmovně vyplázl jazyk, který z ministerské lavice pronášel urážky poslanců, byl již nesčíslněkráte přistižen, že užíval lživých argumentů a číslic. Také v tomto případě státních zaměstnanců (Výkřiky posl. Kreibicha a posl. Tausika.) chodil v parlamentních kruzích a institucích a vykládal dávejte pozor, vážení pánové - že prý máme 350.000 státních zaměstnanců, kdežto mnohem větší Rakousko jich mělo pouze 260.000. (Výkřik posl. Toužila.) Já již ve výboru jsem musel rázným způsobem odmítnouti a přibíti tuto drzou, nestydatou lež. Já prohlašuji, jestliže máme v Československé republice mnohem více generálů, než jich mělo Rakousko v době míru, mnohem více četníků a zejména četnických důstojníků... (Výkřiky: Špiclů a provokatérů!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Blažek (pokračuje): Máme zde mnohem více špiclů, máme zde mnohem více ministerstev, ale počet státních zaměstnanců je celkem daleko menší, nežli percentuelně celkově odpovídající předválečným poměrům.
Pan dr. Rašín prostě vzal jenom počet železničních zaměstnanců, kterých bylo v Rakousku 260.000, a řekl, že to byl celkový počet státních zaměstnanců. Já prohlašuji s tohoto místa, že státních zaměstnanců v Rakousku vůbec bylo daleko přes půl milionu. Jaký byl účel této lži p. dr. Rašína? Aby s ní štval proti státním zaměstnancům celou veřejnost! A já konám jen svoji povinnost, že tuto lež ministra dr. Rašína zde veřejně přibíjím rovněž tak před celou veřejností. (Výborně! Hlučný potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): To jsou osobní útoky, prosím pana řečníka, aby se držel věci. (Hluk. Výkřiky.)
Posl. Blažek (pokračuje): Ať je zde p. dr. Rašín, ať se obhájí, jedná se o zákon, který on tvořil v ministerstvu financí. (Hluk. Výkřiky.) Já budu pokračovati, pánové, v této smutné kapitole. Chci říci, že je sotva možné a bylo by nemožné v jiném státě, aby mohl ministr operovati nesprávnými číslicemi, jako to dělá tento váš veliký finanční státník p. dr. Rašín. Já prohlašuji, že je to skandál, hanba a nestydatost. (Souhlas komunistických poslanců.)
Ovšem účel p. Rašína je, aby vytvořil kapitalistický stát nejbrutálnějšího rázu, a proto účel světí mu zkrátka prostředky. Za tento zákon jako vůbec za celý protisociální kurs v naší republice činí se v kruzích státních zaměstnanců a v celé veřejnosti odpovědným předně a hlavně p. dr. Rašín, ministr financí Československé republiky. Podle našeho názoru je však odpovědna celá koalice, (Výborně!) vládní socialistické strany více než strany měšťácké. Ale je bezesporné, že vedení ve věcech hospodářských a sociálních, stejně jako ve finančních, má v této republice již déle 1 roku p. dr. Rašín, on namluvil před rokem všem ostatním stranám, vládním socialistům, kteří opustivše socialistické cesty, podléhají úplně zásadám t. zv. kapitalistické obnovy, že je nutno snížiti platy státním, samosprávným zaměstnancům a učitelům, aby prý tímto způsobem povznesena byla důvěra v naši republiku u mezinárodních spekulantů a bursiánů, aby bylo možno popohnati kurs naší koruny. Mezinárodní bursy opravdu nabyly důvěry v Rašínův režim, který se počal bezohledně u nás uplatňovati od loňského prosincového zákona. A kurs koruny byl k tomu ještě uměle popoháněn. Dály se intervence, což také jistě vyžadovalo velikých finančních obětí, které ovšem šly na účet státní pokladny. Kurs koruny československé dal se na pochod, letěl do výše až do letošního podzimu.
Já chci říci a postaviti otázku: Jaké byly důsledky této politiky? Továrny se zavíraly, po stech a tisících byli propouštěni dělníci z práce, úžasný rozsah nezaměstnanosti, toť výsledek rychlého stoupání kursu koruny. Tam, kde se pracuje, proveden byl nátlak na dělnictvo, aby snížilo mzdy. Ne tedy, pánové, že dobrovolně snížilo, ono bylo donuceno. A toto snížení znamenalo pro ně veliké snížení životní úrovně a to i zaměstnaného dělnictva, neboť drahota daleko tak neklesla, nebo ne o tolik, o kolik snížily se mzdy. Ti pak, kteří jsou bez zaměstnání - a těch je u nás statisíce bídně živoří, i když dostávají nedostatečné podpory v nezaměstnání, a hynou pak přímo hladem ti, kteří podporu v nezaměstnání vůbec nedostávají. Tedy možno si vypočítati, i když připustíme jistý pokles drahoty, že celkem se životní úroveň dělnické třídy jako celku snížila letošního roku asi o 25%. A tu musím konstatovati, že je to něco úžasného, že je to příšernou ukázkou, kam vede finanční a hospodářská politika, kterou u nás představuje p. dr. Rašín. Vládní socialisté, kteří k této politice mlčeli a kteří tuto politiku podporovali, jsou dnes spoluodpovědni za dnešní zubožené poměry dělnické třídy, za nedostatek, za bídu statisíců, za rozháranost a malomocnost dělnické třídy, která jejich vinou vydána je na pospas kapitalistickým útokům. Můžeme říci, že dnes situace dělnické třídy je u nás průměrně horší než v okolních státech s valutou úplně znehodnocenou. Ale pan dr. Rašín cynicky, tvrdě, bezohledně provádí dál své experimenty. Jednou prohlašuje, že krise potrvá dlouho, 20 roků, po druhé zase utěšuje, že je krise na přelomu, staví se, jakoby on jediný viděl do daleké a blízké budoucnosti, jakoby on jediný byl pramenem moudrosti státnické a mužem pevné ruky, které je potřebí. A tu chci konstatovati, že dnes už rozumní národohospodáři v zahraničí, jako známý Angličan Keynes, nepříznivě kritisuje politiku Rašínovu. Vládní socialisté točí se kolem Rašína; nemajíce sami jasné a pevně myšlenky, podléhají úplně jeho vedení, podlehli mu i v případě tohoto zákona o státních zaměstnancích.
Pan dr. Rašín dává se velebiti v orgánech své strany nezřízeným způsobem jako veliký státník a odvážil se na schůzi v Pardubicích vystoupiti jako rytíř hesla: Ni zisk, ni slávu! (Smích u komunistických poslanců. Výkřiky posl. Kreibicha a Skaláka.)
Myslím, že jest potřebí, abychom při této příležitosti o tomto slavném muži, jenž je iniciátorem protisocialistického kursu a režimu v naší republice, řekli si otevřeně, co si o něm myslíme. Pan dr. Rašín nevyznamenal se jistě ani za války zvláštní statečností, on byl zatčen celkem nevinně; pokud se pamatuji, hájil se před soudem tím, že prý za Rakouska schvaloval oficielní zahraniční politiku a že hlasoval pro vojenské rozpočty rakouské. Před soudem pak poukazoval na to, že činnost protirakouskou, protimilitaristickou prováděli socialisté (Tak jest!) a že se tedy diví, jak mohli zatknouti jeho, pana dr. Rašína. Možno říci dále, že v záležitosti válečných půjček v době války měl pan dr. Rašín na mysli ani ne tak politické zásady, jako zájmy Živnostenské banky. (Výkřiky.) Pan dr. Rašín v republice Československé - a to je pánové veliká kapitola, nad níž jistě není možno napsati slova "Ni zisk ni sláva", (Výkřiky komunistických poslanců.) to je cesta bezohledného kapitalistického politika a já prohlašuji: který při tom nezanedbává svých hmotných výhod.
Je přirozeno, pánové, že p. dr. Rašín nedá jasně nahlédnouti do záležitosti své advokátní kanceláře, svých správních radovství a do jiných sfér svého vlivu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ale přece na několika případech, které vyšli na veřejnost, můžeme ukázati, kdo je pan dr. Rašín, přestaviti, kdo je "on", který se opovážil hlásati státním zaměstnancům idealismus a podrobení se krutým prý zákonům o snížení platů. V prvých dobách po převratu, když za babku se rekvirovaly u nás automobily, byl to p. dr. Rašína s ním i dr. Soukup, kteří opatřili si takto velmi laciným způsobem automobil také pro sebe. Znám případ, jak roku 1920 před zdražením tabáku pan dr. Rašín narychlo opatřil si větší zásobu doutníků u tabákové režie za mnohem nižší cenu. Je znám, pánové, případ, jak paní Rašínová opatřila si 2 volné lístky I. tř. pro jízdu do Karlových Varů.
Pan dr. Rašín rád mluví o úsporách na automobilech. Máme opět jednu kapitolu a mohu uvésti, jak on užíval, vlastně zneužíval státních automobilů. R. 1919 na jaře jako ministr financí podnikl pan dr. Rašín s celou svojí rodinou výlet na Slovensko ve 2 státních automobilech, z nichž jeden na cestě poškodil. (Výkřiky komunistických poslanců.) Bylo to v době, kdy ještě byla veliká nouze o benzin. A mám nový příklad: Před 3 nedělemi syn p. dr. Rašín a jel osobním automobilem, srazil se s vojenským nákladním automobilem a poškodil ho. Ministerstvo nár. obrany, pane Udržale, vzalo automobil p. dr. Rašína do správky a poslalo p. dr. Rašínovi jiný - ni zisk, ni slávu nádherný osobní automobil, aby ho mladý p. Rašín používal do tě doby, než bude porouchaný jeho automobil opraven. K tomu podotýkám, poskytla se mu i zásoba benzinu. Jest v pořádku, ptám se, aby se tak zneužívalo a využívalo státních automobilů?
Pan dr. Rašín má advokátní kancelář, které se velmi skvěle daří. Uvedu jeden příklad, který charakterisuje obchody jeho advokátní kanceláře. Pan dr. Rašín jako ministr financí vydal pokyn proti německým bankám a tiskl tyto banky ke zdi. Když přestal býti r. 1919 ministrem financí a vedl advokátní kancelář, uchýlila se k němu jedna veliká německá banka v Praze, aby v té věci, ve které on jako ministr proti německým bankám vystupoval, ve prospěch této banky jako advokát intervenoval. (Výkřik posl. Tausika.)
Nejsem hotov. Pan dr. Rašín určil v tomto případě honorář, poněvadž prováděl intervenci, v obnosu 300 tisíc korun. (Slyšte!) Já prohlašuji, že tento případ uvedl jeden z našich řečníků na veřejném táboru lidu v Praze r. 1920, že jej pod svým jménem otiskl v "Právu Lidu" a dr. Rašín se přirozeně nemohl hájiti. Jak nazvete takovýto advokátský kšeft? (Výkřik posl. Tausika.) Je potom div, pánové, že se dějí případy takové, jako z poslední doby máme příklady advokátů, posl. dr. Černého atd.?
Pan dr. Rašín je úžasně činný a pracovitý člověk. On zasedá v celé řadě správních rad i s německými kapitalisty pohromadě, to snese jeho vlastenecké svědomí. Ku př. v obvodu pražské obchodní komory je p. dr. Rašín ve správní radě Živnostenské banky, v cukrovaru Schöller a spol., První české zajišťovací banky, firmy Medica, jest členem představenstva České společnosti pro průmysl cukerní, dále jednatelem Jihočeské důlní společnosti a dále jednatelem pro elektrárenské podnikání. (Výkřiky komunistických poslanců.) To, prosím, je jen v obvodu Obchodní komory pražské. Mimo obvod Obchodní komory pražské je pan dr. Rašín ve správních radách několika převážně německých společností, mezi nimiž zejména uvádím společnost Schichtovu. (Výkřiky komunistických poslanců.)