Dovolím si upozorniti na další ustanovení, která normují požitky těchto členů rodiny v tom smyslu, že dosavadní hranice věková, která byla do 24. roku, snižuje se na 18 roků věku a že se ponechávají tyto rodinné příplatky jen v těch případech, kdy dítko státního zaměstnance s náležitým prospěchem započavši studia, v nich pokračuje ještě po 18. roku svého věku. Děje se to za tím účelem, aby nebylo snad možno do 18. roků ponechati dítky bez zaměstnání v domácnosti a pak teprve dáti je na učeliště a z toho důvodu požadovati na ně drahotní přídavky. Jestliže dívka, dcera státního zaměstnance, úředníka (Hlas: Jen úředníka?) nebo zřízence - to je úplně stejné - započala řádným způsobem studia na lyceu dívčím, má právo na to, aby i po 18. roku věku, když bude pokračovati ve svých studiích, dostávala příslušný příspěvek nadále do svého 24. roku. Tedy jen do 24. roku věku bez ohledu na to, že by snad studovala ještě dále ku příkladu práva nebo medicinu a některé podobné obory, které by mohly trvati déle.
Ještě nutno učiniti jedno upozornění, pokud se týká možnosti požívání pensijních požitků v cizině. Vyskytly se případy a byly opakovány žádosti podobného rázu, aby bylo dovoleno požívati státní pensi československou v zahraničí. Poněvadž by nebylo na prospěch našemu národohospodářství, aby poměrně větší kvoty z titulu pensí byly vynášeny za hranice, dává se zákonné zmocnění, aby v oněch případech, kde nelze to náležitým způsobem odůvodniti, bylo odepřeno požívání státní pense za hranicemi, a jen v případech, kde jsou vážné důvody, bylo státním zaměstnancům pensistům povoleno uchýliti se do ciziny a tam požívati pensí.
Dovolím si upozorniti dále na důležité ustanovení §u 18. Ve zprávě rozpočtového výboru také je docela jasno, že se zde počne zkoumati půda dosud neznámá. Zdůrazňuje se však obzvláště, že by pro národní hospodářství mohl vyplynouti z toho nejeden užitek, kdyby bylo možno zavěsti zde také místo placení hotovým placení šekem. Račte laskavě uvážiti, že podkladem pro toto placení šekem musí býti zvyklost širokých vrstev obyvatelstva na tento nový způsob placení, a že musí to všechno spočívati na veliké důvěře v tento nový způsob placení. Státní zaměstnanec, který by disponoval svými pohledávkami u peněžního ústavu, musí si býti dobře vědom, že nesmí předisponovati, že nesmí vystaviti šeku, který by neměl úhradu k příslušné jeho pohledávce zabezpečenu, že by se tím dopouštěl podvodu a že nad to vydává se také nebezpečí disciplinárního řízení. Je pochopitelno, že zde velmi pravděpodobně na začátku celé této věci dostávaly by se do oběhu šeky opravdu vždy honorované. Tím by se získalo velmi mnoho na důvěře pro tuto novou instituci. A pánové, račte laskavě uvážiti, jaký by z toho vyplynul celkový prospěch, kdyby bylo možno omeziti oběživo hotové, kdyby bylo možno také tímto způsobem zajistiti větší bezpečnost platů a vše ostatní, co po stránce peněžní a národohospodářské vůbec s touto věcí souvisí.
K poznámkám, které v tomto směru také byly učiněny, dovoluji si konstatovati, co už je ostatně též v tištěné zprávě pana zpravodaje, že státní správa zamýšlí přijímáním těchto požitků státních zaměstnanců za jednotlivé kvartály pověřiti veřejnoprávní peněžní ústavy, tedy spořitelny, jakožto ústavy se zaručenou garancií obcí, a že jen na žádost oprávněného percipienta může býti povoleno, aby jemu příslušný vklad byl poukázán bance nebo záložně, ovšem na vlastní jeho risiko. Že by tedy té věci mohlo býti využito nějakým jednostranným způsobem, není objektivně správno, poněvadž musí se na celou, velikou řadu jednotlivých spořitelních ústavů poukázati kvota úředníků v dotyčném místě ustanovených, a mohlo by to omeziti počet případů, kdyby státní zaměstnanci vyžádali si výplatu svých požitků u určitého ústavu soukromého, tedy té které banky nebo záložny.
Velevážení pánové! Já si dovolím nyní zde poukázati také se všeobecného hlediska na genesi celé osnovy. Měl jsem hned na počátku příležitost ukázati, že tato zákonná osnova je systémem do sebe uzavřeným, ze kterého není tak snadno některý kámen vyndati, aby se neotřáslo stavbou celou. Račte laskavě uvážiti, že bylo dosaženo průběhem projednávání mnoha cenných nových úprav právě se stanoviska sociálního. Račte, velevážení pánové, laskavě vzíti v úvahu, že úprava těch mimořádných požitků znamená celkové zatížení státního poplatnictva penízem asi 1.400,000.000 K. Račte laskavě uvážiti, že jsme všichni svorně se všech stran měli příležitost v rozpočtové debatě konstatovati, že přece ten náš rozpočet vzhledem k počtu obyvatelstva našeho státu je nepoměrně veliký a že jsme si musili dáti pilnou práci, aby vhodným způsobem nastalo zde snížení, aby bylo sníženo celkové toto daňově zatížení. Račte uvážiti, že je na dlouhou dobu poměrně neudržitelno, aby rozpočet Československé republiky takovým úžasně těžkým způsobem byl zatížen. Já si dovoluji upozorniti, že proti původnímu úmyslu byly zde povoleny rodinné přídavky, že také původní úmysl složiti hned od 1. ledna celou daň byl zmírněn v ten způsob, že k dosavadním 25% připočítává se od 1. ledna 25%, dalších 25% k 1. dubnu a teprve od 1. července posledních 25%, takže místo 1. dubnem počíná tato celková povinnost teprve od 1. července. (Hluk. Výkřiky komunistických poslanců.)
Aby bylo lacino, po této stránce nutno se snažiti systematicky a patří také tato věc k ostatním věcem, které mají v mezích možnosti působiti k všeobecnému zlevnění. (Hluk. Různé výkřiky.) Račte laskavě, pánové, uvážiti, že skutečně v některých směrech - já loyálně konstatuji, že to není ještě příliš pronikavé - ale že při klidném posuzování tě věci možno přece konstatovati zlevnění a že musí býti snahou všech, kdož nesou odpovědnost za tyto těžké věci, aby dále ještě v něm se pokračovalo. Toho je možno dosíci jedině tím, že dostaneme rozpočet svůj do rovnováhy. (Výkřik: To bude rovnováha?) Musíme se o to snažiti, aby skutečně došlo k úplné rovnováze po této stránce, aby i ty zmenšené obnosy, které v budoucnosti budou poskytovány, nebyly jen nominální odměnou za výkon, nýbrž aby vnitřní kupní síla příslušné odměny byla také větší a silnější, aby při tom poklesu cen bylo dosaženo účelu, který je zde sledován. (Hluk. Různé výkřiky.)
Vážení pánové! Já konstatuji znovu, nedbám těch poznámek, které osobně referentu předkládáte (Posl. Bubník: My jen kritisujeme věc a obsah vašeho referátu!) - při tom však osobně. Já vás prosím, abyste to považovali za prohlášení všech stran, které jsou za celou věc odpovědny. My jsme odpovědni za další osudy svého státu. (Výkřiky komunistických poslanců: Pak budete říkati, že jste žádný o tom nevěděl! - Poslanci sami řekli, že hlasovali pro něco, co neznali!) To je příliš notorické, aby někdo to dělal. To je věc dalekosáhlého významu, a jestliže někde se takové věci dály, pak zase může viděti celá veřejnost, která se na to dívá, že jsou doby příliš vážné, a ona dovede svým způsobem posouditi jednoho každého, kdo teď se postavil svým hlasováním za tuto osnovu a kdo by se chtěl v budoucnosti jakýmkoli způsobem této odpovědnosti vyhnouti.
Vzhledem k tomu, co jsem zde jménem rozpočtového výboru o této věci přednesl, dovoluji si jménem jeho doporučiti, aby této osnově se dostalo ústavního schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Zapsáni jsou v řečnické listině "proti" pp. posl. Grünzner, Schubert, Blažek, dr. W. Feierfeil, dr. Keibl, Kostka, Simm, Brodecký, Modráček, dr. Buday, Hirsch, Kříž Jos., Hoffmann, Haken; "pro" p. posl. G. Navrátil.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji ve smyslu... (Výkřiky: Kde jsou páni ministři? Kde je pan dr. Rašín? - Hluk. - Předseda zvoní.)... usnesení presidia řečnickou lhůtu 30 minut. Naproti tomu podán mi byl návrh p. posl. Blažkem, aby se stanovila řečnická lhůta jednohodinová. (Výkřik německý.)
Dám nejprve hlasovati o protinávrhu, o návrhu p. posl. Blažka. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Proti návrhu presidia, které navrhuje řečnickou lhůtu 30minutovou, navrhuje p. posl. Blažek řečnickou lhůtu jednohodinovou.
Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Blažka, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Blažka je zamítnut. (Hluk. - Poslanci komunističtí tlukou na lavice.) Prosím o klid.
Kdo souhlasí s návrhem presidia na stanovení řečnické lhůty 30minutové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Řečnická lhůta 30minutová jest schválena.
Uděluji slovo prvnímu řečníku zapsanému na straně contra, jímž jest p. posl. Grünzner.
Posl. Grünzner (německy): Dámy a pánové! Ode tří let opětuje se v této sněmovně každoročně divadlo, že v posledních dnech před ukončením vhozeny sem bývají předlohy hluboko zasahující v život tisíců a tisíců lidí. Co rok dožíváme se ke konci zasedání před Vánocemi v tomto domě nesmírného rozčilování. Tato vzrušení mají svůj původ jedině v tom, že koalované strany mezi sebou se smlouvají a nemohou se dohodnouti, ač by, kdyby včas začaly pracovati a nevyjednávaly pouze mezi sebou a s vládou, nýbrž také s oposičními stranami a organisacemi zaměstnanců, jichž návrh se týká, nepovstala naprosto tato vzrušení, jichž nyní opětovně se dožíváme.
Musím ihned předem přednésti ohražení naší frakce proti postupu, který také letos opět byl při projednávání předlohy o úpravě platů státních a veřejných zaměstnanců zachován v tom směru, že koaliční strany mezi sebou vyjednávaly a v posledních dnech se zdánlivě dohodly, přes to nebylo však dohody dosaženo, jak jsme ve výboru mohli pozorovati. Sněmovna bude míti zájem na tom, aby se dověděla, jak se utvářelo vyjednávání ve výboru, jak se stalo, že funguje zde dnes jako zpravodaj nějaký někdo, na jehož místě obyčejně stával některý zástupce národních demokratů, a to pan kolega Navrátil. (Výkřiky.) Sněmovna usnesla se předevčírem vyměřiti oběma výborům pro podání zprávy lhůtu 48hodinovou. Předloha nemohla býti ve výboru sociálně-politickém projednávána, nýbrž musilo býti před tím jednáno o jiných předlohách, jelikož nechtěl žádný zpravodaj do této věci kousnouti. Je pochopitelné, že národně sociální a čeští sociálně-demokratičtí členové výboru raději stranili se aspoň toho, aby nefungovali jako zpravodajové. Jest to nedůstojný postup, jehož se koalované strany v této sněmovně po léta přidržují. Jedni jsou herci a druzí pouze diváky. Několik lidí uvaří věc v ústraní, přinesou ji do výboru a do sněmovny a sami příslušníci oněch stran bojí se postaviti se za tuto věc. Když ve výboru nemohl býti nalezen zpravodaj, byla schůze přerušena. A přes noc stal se div: Byl pro to nalezen pan posl. Malík strany agrární. Bylo nám ve výboru líto pana zpravodaje, když do té věci vlezl a pak tu seděl, s jedné strany maje zástupce vlády, s druhé předsedu výboru a nedaleko odtud pana kol. Navrátila a kol. Pechmanovou, kteří se poctivě namáhali obeznámiti jej pokud možno se záležitostmi státních zaměstnanců a kteří se snažili zasvětiti jej také do projednávané předlohy. Přese všecku námahu nebyl pan zpravodaj - při vší úctě pro jeho ostatní duševní schopnosti - s to, aby do věci vnikl, nebyl s to, aby přistoupil na podané pozměňovací návrhy s naší strany a se strany druhých oposičních stran a jim rozuměl. Pan zpravodaj obmezil se pouze na to, že tyto pozměňovací návrhy doručil předsedovi a dal je při hlasování zamítnouti. Nedůstojný postup, komedie, jíž nemůže býti horší. Pánové a to řízeno jest zejména k příslušníkům socialistických stran, ani nám nenapadá apelovati na ony strany, jež především mají na tom zájem, odstraniti, pokud to jde, demokracii v tomto státě a zříditi absolutismus, nýbrž obracíme se k socialistickým stranám s výzvou, aby měly pozor na tyto věci a nepřehlížely varovných hlasů, jež jsme opětovně byli pozvedli! Všecky naše návrhy a výstrahy, jež jsme vyslovili ve výboru, jste bezohledně zdeptali. Na osnovu, o níž jde, pan zpravodaj dosud ani řádně se nepodíval, natož aby ji byl ve výboru věcně projednal, obmezil se pouze na její přečtení a prohlásil: "Není pravda, co se ve veřejnosti o ní mluví a co oposičními členy sněmovny se proti ní namítá, není pravda, že předloha jest útokem na příjmy státních zaměstnanců."
Popatříme-li však blíže na tuto předlohu, musíme konstatovati, že jest silným útokem na platy státních zaměstnanců, mluvte si, co chcete, páni z většiny a zpravodaj, namáhejte se sebe více, navenek ve veřejnosti, v listech věc vylíčiti tak, jako by státní zaměstnanci nebo aspoň jich valná část s předlohou souhlasila, nepodaří se vám, aby se tomu věřilo. A, pánové, myslíte-li, že touto cestou dospějete k upevnění poměrů v tomto státě a k výchově státních zaměstnanců, pak se velice zklamete. Jest starou zkušeností, kterou jsme učinili již v starém Rakousku a která se také zde potvrzuje: Státní zaměstnanci kousnou sice, již s ohledem na hrozící nebezpečí, jež se jim stavějí před oči, s rozhořčenou tváří do této předlohy, ale do jejich srdcí zasejete hořkost a všichni ti, již dnes zvednou v tomto domě ruku pro přijetí této předlohy, berou na své svědomí, že státní zaměstnanci - a je to velká masa, jež touto předlohou těžce jest postižena - nebudou budoucně konati své dílo s onou radostí z práce, jaké jest potřebí v zájmu samého státu.
Předloha zamýšlí 75 %ní zvýšení dosud trvajících základních platů; všecko jest naraženo na jedno brdo, v jedné čáře zdola nahoru 75% zvýšení. Toto 75% zvýšení platů vezme se z úhrnu všech dosud trvajících drahotních přídavků, přirazí se k služnému, ze zbytku drahotního přídavku má býti utvořen nový drahotní přídavek. Tento nový drahotní přídavek má býti podle ustanovení projednávané osnovy od 1. dubna o 20% snížen. Nechci vás obtěžovati číslicemi, musím však na několika datech ukázati, jaký vliv má tato úprava na platy státních zaměstnanců. Podle starého schematu, jak dosud trvá, jenž zná tři druhy drahotních přídavků, byl poměr drahotních přídavků a výpomocí k stálým platům, tedy k služnému a místnímu přídavku u nejnižších zaměstnanců, na př. v platové stupnici 2400 Kč 1:2·66, t. j. přes dvě třetiny příjmů byly drahotní přídavky. U podúředníků činil tento poměr 1:1·45, v desáté hodnostní třídě byl poměr podobný jako u nejnižších zaměstnanců, totiž 1:2·64, t. j. drahotní výpomoci byly 2·64krát větší než služné a místní přídavek. Podíváme-li se však na účin, jejž má nová úprava pro vyšší třídy hodnostní, shledáme, že dříve byl poměr: služné 1: drahotní přídavky 1·25. Po nové úpravě byl by poměr pro zaměstnance, jenž jest dnes 1:2·66, změněn na 1:1·1, u podúředníků na 1:1·2, ve vyšších hodnostních třídách na 1:1·22 a na př. ve čtvrtě třídě hodnostní na 1:1·026. Vidíte, jak příznivě působí toto stejnoměrné 75%ní zvýšení nahoru. V korunách vyjádřeno, činí to se srážkou daně z příjmů, jak jest připravována podle vládní předlohy, srážku při zaměstnancích nejnižších skupin ročně 1207.50 Kč, u podúředníků 1100·80 Kč. Zůstávají pak částky drahotních přídavků, jež budoucně mají býti sníženy. Tu shledáme na př. ve čtvrté třídě hodnostní, že z drahotních přídavků zůstane pouze zbytek 660 Kč; z toho 20% činilo by pouze 132 Kč. Vidíte, že odbourání 20%, jak je vládní předloha připravuje, uplatňuje se u nižších zaměstnanců strašně přísným způsobem, kdežto nahoře činí jen několik korun. Vždyť je možno, že vládní strany, hledíce právě k tomu, že hořejší skupiny, vyšší hodnostní třídy byly jimi lépe dařeny, také dnes prohlašovaly, nebo pokládaly se za oprávněně prohlásiti, že státní zaměstnanci jsou s touto předlohou srozuměni. Pravda jest, že masa státních zaměstnanců nikdy neprohlásí a prohlásiti nemůže, že s touto úpravou souhlasí. Rovněž tak zamýšlí předloha další trvání 50% místního přídavku. Předložili jsme již v tomto roce návrhy na zvýšení tohoto místního přídavku z 50 na 75% dosud platného služného, a to vzhledem k zákonu o ochraně nájemníků, jímž byly činže o 40 až 60% zvýšeny. Jak vládní předloha prohlašuje, jest stanoveno, že potrvá místní přídavek v nynější výši a že bude také podle trvajícího dosud služného vyměřován, tedy ne podle služného o 75% zvýšeného, nýbrž podle starého služného. Nebude tedy ani zde provedeno vyrovnání.
Ve vládní předloze jest stanoveno také snížení přídavků na děti a na manželky, a to u dětí, na něž se drahotní přídavky platí dosud do 24. roku, nyní pouze do 18. roku. V tomto zákoně obsaženo jest ustanoven, které umožňuje, aby byly přídavky také manželkám vůbec odňaty, a to tenkráte, dokáže-li se, že příslušná manželka má nějaký výdělek. Předloha neobsahuje však ustanovení o tom, kdo ve věci rozhoduje, a co dlužno vůbec za výdělek považovati. A tak bude stanovení o tom budoucně přenecháno opět libovolnému usuzování správního úřadu a často se stane, jako dnes se stává, že na základě anonymního udání nebude dále vyplácen vyživovací příspěvek na manželky, které si, jelikož příjmy jejího muže na zapravení životních potřeb nestačí, opatří nějakým způsobem jakýsi výdělek, který ovšem neznamená žádnou samostatnou živnost, nýbrž jest pouze přechodný.
Předloha upravuje také v druhé části, vlastně lépe řečeno, snaží se upraviti, otázku pensijní. V přečetných deputacích a memorandech bylo vládě, jakož i panu presidentovi republiky oznámeno, čeho se pensisté dožadují, o jaké vyrovnání se snaží. Nejen ministerský předseda Beneš - a nevím, stalo-li se tak již také se strany nynějšího předsedy vlády Švehly a jeho vlády - nýbrž také president republiky prohlásil, že nejnaléhavější otázkou, jež potřebuje úpravy, jest otázka pensijní a že musí býti na každý způsob v jarním zasedání sněmovním upravena. A co nabízí vláda pensistům v nové předloze zákona, ve které se snaží řešiti otázku pensí? Snižuje platy a oktrojuje také pensistům daň z příjmu.
Máme nyní již celou řadu skupin pensistů. Vládní předlohou přibude k tomu řada nových skupin, mohlo by se říci skupina "staropensistů" A a B a skupina "novopensistů" A a B. Vedle toho je ještě celá řada jiných pensistů. Tím způsobem jest zmatek, v němž nikdo se více nevyzná. A tu se mluví o tom a hledí se na veřejnost působiti, že přivoděno bude zjednodušení v administrativě. Takové komplikace však, jaké obsahuje tento zákon, nepřivodí ulehčení, nýbrž naopak ztížení administrativy.
Předloha zasahuje však také v § 19, v druhém dílu, do autonomie samosprávných těles. Stanoví tam, že platy zaměstnanců zemí, žup, okresů a obcí, pokud nyní přesahují platy státních zaměstnanců, musí od 1. ledna 1923 býti sníženy na míru, stanovenou v této vládní předloze. Vláda nijak nespěchá s přikazováním vybraných daní a přirážek, aby obcím pomohla. Když však obce samy si pomohly a nouzi svých zaměstnanců lépe čelily, než jak učinil stát, který k tomu byl především povinován, zadržuje vláda - a propůjčují se k tomu také socialistické strany ve vládní koalici - obcím a autonomním správním tělesům ruku a prohlašuje: "To nesmíš činiti, musíš dělati, co my poroučíme." Čeho tím bude dosaženo? Tím bude dosaženo, že všecky obce, jež jsou dnes ještě s to, aby poskytovaly svým zaměstnancům podpory, nebudou tuto předlohu prováděti. A o co může jíti při tomto snižování platů v obcích a okresích? Snad ne o drahotní přídavky, jichž se jim dostává? Drahotní přídavky samosprávných zaměstnanců jsou vesměs nižší než zaměstnanců státních, ale v jednotlivých případech jsou zde vyšší služné a přídavky a tak jest tomu i u pensionovaných zaměstnanců samosprávných sborů. Nemají snad býti sníženy nepravidelné platy a s platy státních zaměstnanců vyrovnávány, nýbrž smluvně a služební pragmatikou stanovené služné, pevně platy, platy, jež, jak řečeno, buď jsou obsaženy jako schema ve služební pragmatice, anebo se zakládají na usneseních autonomních správ. To jest útok, že nemůže býti horšího, jenž jen k tomu směřuje, přivésti všecko pod centralistický karabáč v tomto státě. Socialistické strany vládní koalice dovědí se jednou, kam plují, když tak bezohledně a bez rozmýšlení a jen jako statisté ve vládní koalici spolupůsobí a všecko spolknou, co jim pan Rašín a jeho druzí rádcové předloží.
Předloha jest tedy zatížena takovými nedostatky, že žádný socialista, nechť náleží ke kterémukoliv směru, ať národní socialista nebo sociální demokrat, nemůže k ní propůjčiti svou ruku. Pokoušeli jsme se ve výboru v denních a nočních schůzích o to, abychom aspoň socialistické strany koalice přivedli k rozumu a provedli některé změny ustanovení, jež nejen pro zaměstnance, ale i s ohledem na právo samosprávného tělesa a také v jiném vztahu jsou škodlivá, a získali socialisty, aby pro to hlasovali. Bylo to nemožné, nechť se mluvilo andělskými slovy, nechť jsme uváděli spoustu důkazů, panstvo sedělo tam chladně a přijalo jen to, co vláda v předloze podala. Vždyť členové těchto stran většinou sami ani nevědí, co předloha obsahuje. Jen několik málo pánů, kteří se předlohou přímo zabývali, jakož i oni, již zasedají v bývalé "Pětce" a nynější "Dvacítce", vědí, jak předloha uvnitř vypadá. Vy však, pánové z většiny a z koalovaných socialistických stran - neapelujeme na vás nikterak, zdá se to býti marné - spolknete tyto předlohy a přijmete tuto předlohu tak, jak vám byla podána.
My pak, kteří jsme podali ne měně než 46 pozměňovacích návrhů a nedoznali u vás přijetí, budeme, věrni své povinnosti, hlasovati proti této předloze, odmítáme každou odpovědnost, která z toho v budoucnosti vyplyne. Dočkáte se toho u státních zaměstnanců a nechť jezdí pan Rašín po celé republice, nechť řeční jakkoli chce, že státní zaměstnanci nemají práva na bojovné prostředky - to bylo také v jiných státech mluveno proti státním zaměstnancům a čeho jsme se dožili? Že státní zaměstnanci, když jejich postavení bylo tak stísněno, že nebylo více k snesení, přece se chopili bojovných prostředků, jichž dělnictvo v boji všude užívá. Jen tak jednejte dále, pánové. Ženete státní zaměstnance na cestu, na kterou v budoucnosti musíte také přijíti, vháníte je do tábora třídně uvědomělého dělnictva, což můžeme jen vítati. Došlo se strany organisovaných státních zaměstnanců ke slyšení u pana Švehly a pan Švehla si při tom dovolil vrchního státního zástupce, jenž byl členem deputace, poučovati o právech a povinnostech státních úředníků. Ba, proslýchá se podle jisté verse, že tento vrchní státní zástupce bude se z toho zodpovídati, že si dovolil tohoto slyšení se zúčastniti. Spolek berních úředníků v Čechách vydal cirkulář, v němž ničím jiným se neprohřešil, než, že se vyslovil pro solidaritu s Odborovým ústředím, Ústředním sdružením českých státních zaměstnanců a že projevil souhlas s požadavky a usneseními tohoto sboru. S předsedou spolku a jeho zástupcem, jakož i s jinými funkcionáři bylo prý již zavedeno disciplinární vyšetřování. Nuže, táži se českých sociálních demokratů a českých národních socialistů, kteří přece domněle zastupují zájmy dělníků a státních zaměstnanců, nemají-li ještě dosti důkazů, nenahlížejí-li, jak již zesílila reakce v tomto státě. Budete-li, pánové, takto pokračovati, dáváte v šanc vymoženost za vymožeností, již si dělnictvo vybojovalo; stalo se nám, také ve výboru, že nám i člen české sociálně demokratické strany prohlásil, že vyjednávání mezi zástupci organisací státních zaměstnanců a vládou jsou pouhou formalitou. Na konec že musí přece správa sama rozhodnouti. Tu lze viděti, na jaké zcestí musí býti přivedeno myšlení sociálních demokratů, kteří již tak dlouhou dobu jsou v takové společnosti, jako v tomto případě.
Celkem chtěl bych na konec říci jen tolik: Máte ještě možnost vymítiti z této předlohy několik hluboko zasahujících špatných ustanovení. Prositi vás o to, jak jsem již prohlásil, nebudeme; očekáváme od sociálně demokratických stran, že se k tomu vzchopí - proto nemusí předloha padnouti a není pravda, že musí býti vyřízena před vánočními svátky, jest dosti času, bude-li předloha vyřízena v lednu neb únoru - že se vzchopí k tomu, aby s námi hlasovaly pro některá zlepšení této předlohy. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Schubert.
Posl. Schubert (německy): Jménem své strany a z jejího příkazu prohlašuji stanovisko k předloze o státních zaměstnancích, k předloze, pro niž bylo nutno hledati v noci zpravodaj. Jen jediný řečník vystupuje "pro". Naznačuje to patrně, že je to věc hodně shnilá, kterou hájíte. Předloha je pracována ve znamení snižování cen. Vláda použila tohoto hesla svého času ve svém provolání a líčila je široce jako všelék proti krisi. Sama však se úzkostlivě a svědomitě vyhýbala tomu, aby použila receptu, jejž sama vydala, a aby sama přikročila k snížení neobyčejně tíživých daní a k vydatnému snížení cen předmětů monopolových. Dobrými radami, jež dává druhým, sama se neřídí. Kde se snižovaly ceny nejdříve, a to tak vydatně, že již nelze vydatněji, to je u našich sedláků a především u německých sedláků v území okrajovém. Také zde se měřilo dvojím loktem. Mnoho horských krajin bylo prostě zařazeno do pásma obilního a tím byla v oněch nehostinných, neplodných polohách daň z obratu a dávka majetková vyhnána uměle do výše. Pochybenou celní politikou bylo dosaženo nejen snížení cen zemědělských výrobků, nýbrž i přímo katastrofálního poklesu. U našich sedláků jste ceny snížili, ti jsou odbyti. S nimi však ztratil i řemeslník i živnostník své zákaznictvo ke koupi nejschopnější a má nyní vzhledem k svému vysokému břemenu daňovému sotva příjem, jenž by stál za zmínku. Tak jste zničili i živnostníka, obchodníka a řemeslníka. Nyní se sahá na živobytí státním zaměstnancům a zejména zaměstnancům německým, synům našich občanů a sedláků. Tak mnohý z našich venkovanů a měšťanů s bídou a nouzí dal svého syna studovati, poněvadž přece nemůže zaopatřiti všecky své děti dědictvím. Kdyby se rozumné snížení cen provádělo ve všech oborech, pak bychom byli prvními, kteří by pro to byli, a bylo by nutno jako všecko snížiti také platy a mzdy, ovšem - a na to klademe hlavní váhu - v pravý čas a na pravém místě. Avšak vaše ujednání, váš zákon postihuje německé státní zaměstnance mnohem vyšší měrou než české, neboť tito dostávají zvláštní přídavky. Seznáváme to z toho, že chcete zaváděti výjimky - tiskna to stydlivě a zastřeně poukázal; výjimky jsou určeny vašim lidem, pro naše státní zaměstnance zůstávají příkrá ustanovení.
Předloha je jistě také předehrou k nastávající správní reformě. Nejlepším snížením jest snížení počtu úřednictva. To je snížení nejspravedlivější, nejsprávnější, jakým byste mohli ušetřiti značné sumy. Toho by bylo možno dosíci propuštěním onoho velikého počtu protekčních dětí, jež byly přijaty do služeb po převratě a jichž nyní nelze setřásti, ač byste to velmi rádi viděli. Pánové dali si tehdy svůj patriotismus, svoji lásku k vlasti, opravdu vydatně zaplatiti. Každý říkal - podle jednoho českého časopisu - že republiku stavěl a že tehdy republiku budoval.
Jako německý sedlák a řemeslník tak i německý státní zaměstnanec náleží k pastorkům státu. Další důkaz je v tom, že čeští státní zaměstnanci, kteří žijí v jazykovém území německém, dostávají zvláštní přídavky za to, aby konali národnostní povinnosti, to jest, podporovali snahy národnostní nesnášenlivosti. Tedy prémie za boj národnostní. Není to zjevným popudem pro mladé, nezkušeně, nezralé živly k tomu, aby zanášely do území, kde působí, sváry a spory a když se napadení postaví k obraně, aby si pak hrály na národní mučeníky? Že tomu tak jest a že toho nemůžete popříti, ukazuje příznačná interpelace mého kolegy Mayera, který jasně a věcně uvedl před nějakým časem takový neslýchaný případ v Karlových Varech.
Spoléháte na úspory. Budiž. Také my souhlasíme s každým vydatným a rozumným šetřením, avšak se šetřením na pravém místě, se šetřením v pravý čas. A tu vám velmi důrazně odporučuji, abyste zahájili tento úsporný systém. Tento systém nepostihuje německého ani českého sedláka, nepostihuje německého ani českého řemeslníka a živnostníka a také ani dělníka. Všichni jsou ušetřeni a všem by se při tom značně pomohlo. Rada, kterou vám dávám, je tato: Propůjčte správci francouzské mise vojenské ten vysoký demokratický řád, který chcete založiti a dejte mu, pánové, laskavě a půvabně cestovní listinu Praha-Štrasburk-Paříž. Učiníte-li to, pak prospějete svému národu a všem občanům více než takovými zákony. Ať nejedí nejlepší sousta s našeho stolu cizinci, jako kdysi za časů Rudolfa II., nýbrž ti, kteří vzdělávají tuto domácí půdu, a jejichž synové v této zemi pracují. Osmdesátdva většinou novopečení generálové a tři tisíce štábních kapitánů volají také po snížení. Tu se nic nehne. Na celé čáře vidíme, že se proti našim státním zaměstnancům mobilisuje. Německým soudcům byl zadržen většinou přídavek, jenž jim patří. Za to také soudcové všeobecně utíkají ze služby. Nejde o placení daní státními zaměstnanci, ty jsou mimo naše úvahy, neboť a i úředníci nežádají od vás v daních milostí, nýbrž jen spravedlivé jednání v jiném směru. Je naprosto chybné, tvrdíte-li, že příslušníci vašeho národa byli ve svých úřednických právech ve starém Rakousku zkracováni. Pravý opak byl pravdou a dosud máme ještě v dobré, trvalé paměti, jak vzorně v tom směru pracoval váš ministr Kaizl. Také ve starém Rakousku bylo mnoho zlých stanic pro německé úředníky. Při tom také zapomínáte, že mnoho tak zvaných německých úředníků bylo tehdy německému národu zcela cizích a tvářilo se jako černožlutí Rakušan. Ti stavěli v mnohých případech stát nad národnost a úplně se ztravovali jako bez barvy svojí prací, svojí povinností a státní myšlenkou. Ve vašem táboře bylo to jen velmi zřídka. Český úředník - a nebudiž to řečeno jemu k necti a jemu ku škodě - klade národnost vždy na místo první.