Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. František Navrátil.

Posl. Fr. Navrátil: Slavná sněmovno! Dámy a pánové! Na vývody pana kol. Mikulíčka reagovati nebudu, poněvadž politická strana, která učiní sobě z parlamentní řečnické tribuny reprodukční jarmareční podium, to se svou oposicí zajisté nemyslí vážně (Odpor poslanců strany komunistické. - Předseda zvoní.), poněvadž ji k tomu nutí zájmy stranické a agitační proti zájmům celostátním. (Posl. Tausik: Sto milionů, to je agitace, to vám udělá agitaci u stran! Výkřiky.) Vy jistě nic platiti nebudete.

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Fr. Navrátil (pokračuje): Klubem strany, ke které mám čest přináležeti, bylo mi uloženo, v rozpočtové debatě promluviti ke čtvrtému oddílu státního rozpočtu na rok 1923, ke kapitole XVI. a XVIA., k rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů.

Oddíl čtvrtý státního rozpočtu na rok 1923 jest nejdůležitější součástkou státního rozpočtu, soustřeďující v sedmi kapitolách nejdůležitější resorty hospodářské našeho ministerského složení, to je ministerstvo pošt a telegrafů, ministerstvo železnic, ministerstvo veřejných prací, ministerstvo zemědělství, ministerstvo sociální péče, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo zásobování. Na výsledku prací těchto ministerstev závisí celý rozvoj našeho národohospodářského vývoje, který za dobu čtyřleté samostatnosti našeho státu tak potěšitelně se rozvíjel a tak pokročil. Tím smutnější zjev dnešní doby jest ten, že naše finanční ústavy rozvoj tento brzdí a namnoze přímo ničí.

Posledním výstražným zvolavníkem pro naše národohospodářství je případ úpadku Moravsko-slezské banky. Na Moravě trpce stěžují sobě na tuto národohospodářskou katastrofu, kterou budou ponejvíce postiženy naše menšinové oblasti a malí zemědělští vkladatelé. Četné záložny uložily do ní spoustu drobných vkladů malých lidí, kteří dnes zoufale stojí před možností ztráty. Proto apeluji v zájmu vývoje našeho peněžnictví a národohospodářství na vládu i na povolané finanční kruhy, aby za každou cenu provedly ochranu a plné uspokojení všech malých vkladatelů, kteří ať přímo nebo nepřímo uložili svoje úspory ve zmíněné bance, neboť jinak hrozí našemu peněžnictví stagnace, nedůvěra a soustavná thesaurace. Rozruch mezi malým lidem, který těžce nastřádané peníze svěřil záložnám a bankám, se stupňuje a je pochopitelný. Včasné zakročení vlády a interesovaných finančních kruhů je naléhavé a povinnosti této nemůže se vyhýbati nikdo z nich, záleží-li jim opravdu na prosperitě a nerušeném vývoji českého peněžnictví v republice.

K rozpočtu samému. Již v řeči, kterou pan generální zpravodaj rozpočtového výboru dne 16. t. m. zahájil všeobecnou rozpravu o státním rozpočtu, bylo právem zdůrazňováno, že rozpočet ministerstva pošt a telegrafů pro příští rok jeví obraz velmi příznivý. Rozpočet ten vykazuje tudíž oproti příjmům řádným per 1.084,440.000 Kč a mimořádným per 77,613.650 Kč, v úhrnné částce 1.162,053.650 Kč, výdajů řádných 494,191.520 Kč a mimořádných 386,176.710 Kč, tedy celkem výdajů pouze 880,358.230 Kč, takže se jeví přebytek v částce 281,695.420 Kč. Přebytek ten je o 190,419.890 Kč větší než přebytek, který vykazoval rozpočet pro rok 1920. Dlužno ovšem podotknouti, že tak značného přebytku v částce více než 1/4 miliardy korun by nebylo bývalo dosaženo, kdyby ten náklad ročních 193,700.200 Kč na měsíční nouzové výpomoci byl býval započten mezi výdaje. Nestalo se tak proto, poněvadž nebylo dosud zákonem rozhodnuto, zda a v jakém rozsahu nouzové výpomoce budou v roce 1923 povoleny státním zaměstnancům. Kdyby však tyto výpomoce v roce příštím měly býti v neztenčené míře vypláceny, snížil by se přebytek ze 281,695.420 Kč na 87,995.220 korun.

Nicméně i přebytek takto snížený byl by velmi příznivý, uváží-li se, že do výdajů kapitoly "Ministerstvo pošt a telegrafů" pro rok 1923 byly zařazeny dvě nové velké položky, které do rozpočtu této kapitoly na rok 1922 vůbec nebyly pojaty. Jsou to jednak "Srážky převzaté státem" v částce 28,580.560 Kč, jednak úroky v částce 18,900.000 Kč ze státní investiční půjčky dopravní, kteréžto dvě položky činí úhrnem 47,480.560 Kč.

Položka "Srážky státem převzaté" obsahuje jednak úhradu kolkových poplatků kvitančních, jednak úhradu 75% daně z příjmu, které v důsledcích obtížných poměrů poválečných stát až dosud od svých zaměstnanců nevybíral. Potřeba tato byla v rozpočtu na rok 1922 preliminována v kap. XXIV. pod nadpisem: "Opatření přechodné doby poválečné"; kapitola ta, jak známo, byla z rozpočtu na rok 1923 vůbec vypuštěna.

Potřeba pak k položce "Státní investiční půjčka dopravní" v částce 18,900.000 Kč se v dílčím rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů poprvé preliminuje, a to za tím účelem, aby tento rozpočet podával správný obraz všech nákladů poštovních ústavů, mezi něž právem počítati se musí také zúrokování a umoření zařizovacího kapitálu, pokud se k vybudování určitých zařízení poštovního a telegrafního ústavu nepoužilo pouze běžných přebytků rozpočtových, nýbrž i výtěžků zvláštní půjčky, jak tomu bylo právě u nucené půjčky, telefonní. Potřeba na zúrokování této půjčky, s jejíž amortisací bude započato až v roce 1926, patří ovšem v prvé řadě mezi výdaje v kap. VII."Státní dluh republiky Československé", a jest tam skutečně také vykázána. Z toho důvodu jest táž položka uvedena také ve příjmech kap. XIV."Ministerstvo financí", tit. 4, § 8, jako refundace.

Máme-li tudíž hospodaření poštovní správy posuzovati správně, musíme, srovnávajíce celkovou potřebu per 880,358.230 Kč, požadovanou pro rok 1923, s celkovou potřebou v částce 871,654.970 Kč, preliminovanou pro rok 1922, od celkové potřeby pro rok 1923 odečísti obě právě uvedené nové položky, které v rozpočtu kap. XVI. a XVIA pro rok 1922 vůbec nejsou obsaženy. Mimo to měli bychom, chceme-li nabýti správného obrazu o hospodaření ministerstva post a telegrafů, od celkové potřeby odečísti ještě další položku výdajovou, vykázanou u titulu 3, a to "Přebytek poštovního úřadu šekového", který se odvádí poštovní správě v náhradu za službu, jež pošta pro úřad šekový bezplatně vykonává. Tato položka je totiž položkou čistě bilanční a neznamená žádný efektivní výdaj. Vezme-li se však v úvahu, že v celkové potřebě, preliminované pro rok 1922, byl také zahrnut výtěžek poštovního šekového úřadu, a to v částce 31,670.000 Kč, který podle článku V. zákona ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových, byl vzhledem k tomu, že reservní fond šekového úřadu nedosáhl ještě výše 5% vkladů, převeden do vydání jako dotace reservního fondu, pak musíme od celkové potřeby preliminované pro rok 1923 odečísti pouze rozdíl, to jest 27,624.050 Kč, o který přebytek poštovního úřadu šekového pro rok 1923, vykázaný v částce 59,294.050 Kč je větší oproti přebytku 31,670.000 Kč, preliminovanému ve vydání pro rok 1922.

Dlužno tudíž za účelem správného porovnání od celkové potřeby 880,358.230 Kč, preliminované pro rok 1923, odečísti celkem 75,104.610 Kč, to jest jednak shora zmíněné srážky státem převzaté a úroky z investiční půjčky dopravní, jednak právě uvedený rozdíl mezi přebytky poštovního úřadu šekového pro rok 1923 a pro rok 1922. Činí tudíž skutečná celková potřeba pro rok 1923 oproti úhrnné potřebě per 871,654,970 Kč, preliminované pro rok 1922, pouze 805,253.620 Kč, to jest méně o 66,401.350 Kč. Tak značného snížení výdajů mohlo býti ovšem dosaženo jen co nejúspornějším preliminováním. Znamenitých výsledků bylo v té příčině dosaženo zejména u titulu 2 "Poštovní provoz". Podle srovnávacích tabulek na str. 68 až 71 dílčího rozpočtu byla u titulu 2 kapitoly XVI potřeba na osobní výdaje, nehledí-li se k nově zavedené položce "Srážky státem převzaté", snížena celkem o 23,600.000 Kč a má na věcných výdajích, nečítajíc nově zařazenou položku "Úroky ze státní investiční půjčky dopravní", celkem býti ušetřeno 35,999.500 Kč. Je-li tudíž celková potřeba titulu 2, kap. XVI, pro rok 1923 oproti roku 1922 ve skutečnosti nižší o 59,600.100 Kč, bylo jistě při sestavování rozpočtu dbáno té největší šetrnosti. Musím poukázati zejména na okolnost, že poštovní správa snižuje potřebu také u položky 1"Osobní požitky" netto o 8,770.000 Kč, čehož dociluje tím způsobem, že z důvodů úsporných v roce 1923 nechá neobsazeno 216 míst úřednických a z týchž důvodů snižuje počet míst plně zaměstnaných sil zřízeneckých o 2882 místa. Systemisace míst zaměstnaneckých, prováděná u každého jednotlivého úřadu vzhledem k ustanovení zákona o 8hodinové době pracovní, ukázala totiž, že původně preliminovaná potřeba míst zřízeneckých neodpovídá plně skutečné potřebě, a to tím méně, že nejen nenastal rozkvět hospodářského života po převratu toužebně očekávaný, nýbrž že poválečné nesnáze přivodily dokonce vleklou stagnaci průmyslu a obchodu. Také potřeba k položce 2a)"Denní platy a mzdy stálých výpomocných sil" se z úsporných důvodů snižuje o více než milion korun v důsledku zmenšení počtu stálých výpomocných zřízenců a pomocných montérů o 454 osoby a vykazuje se posléze také u položky 2b)"Denní platy a mzdy výpomocných sil na čas" úspora v roční částce okrouhle půl milionu korun, jelikož počet volných úřednických sil s úspornými opatřeními zmenšuje o 212 osob.

Velmi vydatné je také vydatné snížení věcných výdajů, se kterým poštovní správa počítá vzhledem k sestupné tendenci cen surovin i hotových výrobků. Tak zejména snižují se úřední potřeby (pol. 19) o 12,360.000 Kč, náklad na pořízení a udržení inventáře pro účely pošty (pol. 20) o 7 milionů korun, náklad na pořízení a udržení inventáře pro účely telegrafní a telefonní (pol. 21) o 10 milionů korun, náklad na udržování vedení telegrafního a telefonního (pol. 22) o 1, 500.000 Kč a snižuje se zejména také potřeba pro dopravu poštovních zásilek na silnicích (pol. 23) vzhledem k zlevnění pícnin a s tím spojenému snížení režie podnikatelů jízd, takže bude možno úměrně této úspoře snížiti také místní příplatky balíkové, zavedené k úhradě velkých schodků, jež z balíkové dopravy vznikly v důsledku ohromných požadavků, kladených soukromými podnikateli jízd, zejména v roce 1921. Po této stránce obracím se na ministerstvo pošt a telegrafů s upozorněním, aby při vypisování soutěže o místa pojízdných pošt při všech ředitelstvích pošt a telegrafů bylo dbáno co největší úspornosti, neboť v některých případech zjistilo se, že více brán byl zřetel na zájmy osobní, než celostátní. Mohl bych uvésti několik příkladů, z nichž zejména dosti zajímavý by byl případ ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích.

Jen tím způsobem, že se na osobních i věcných výdajích poštovního provozu ušetří okrouhle 60 milionů korun a na Podkarpatské Rusi obdobně 2 a čtvrt milionu korun, bude možno docíliti, aby celková potřeba kapitoly XVI a XVI A pro rok 1923 se oproti úvěrům, povoleným pro rok 1922, zvýšila jen o poměrně nepatrnou částku 8,703.260 Kč, ačkoliv do výdajů této kapitoly se převádějí nové dvě položky v částce 47,480.560 Kč, které až dosud zatěžovaly kapitolu "Opatření přechodné doby poválečné", pokud se týče kapitolu "Státní dluh", a ačkoliv se do výdajů na rok 1923 bilančně započítává jako další větší výdej také ještě větší přebytek poštovního úřadu šekového, odvedený poštovní správě, částkou 27,624.250 Kč.

Naproti tomu příjmy kapitoly XVI a XVI A, vykázané pro rok 1923 částkou 1.162,053.650 Kč jsou oproti úhradě pro r. 1922 preliminovanou částkou 962,930.530 Kč, větší okrouhle o 200 milionů.

Hlavní podíl na tomto velikém vzrůstu úhrady má ovšem zase titul 2"Poštovní provoz", jehož příjmy se v kapitole XVI a XVI A oproti částce 851,819.500 Kč, vykázané pro rok 1922, preliminují částkou 1.022,802.650 Kč, tudíž částkou větší o 170,983.150 Kč.

U poštovního úřadu šekového titul 3. zvyšuje se úhrada pouze o 23,350.000 Kč a u poštovního provozu automobilového dokonce titul 4. jen o 4,790.000 Kč.

Z částky 170,983.150 Kč, o kterou se příjmy poštovního provozu titul 2 zvyšují, připadá na větší příjem z poplatků poštovních částka 94,600.000 Kč, telegrafních částka 6,860.000 Kč, a na větší příjem z poplatků telefonních částka 16,400.000 Kč.

Zvláštní zmínky pak zasluhuje, že mezi příjmy poštovního provozu figuruje poprvé jako zcela nová položka "Přebytek pošt. úřadu šekového" ve značné částce 57,294.050 Kč. Přebytku toho úřadu používalo se totiž až dosud k založení a doplňování reservního fondu poštovního šekového úřadu až do výše 5% všech vkladů. Letošního roku však reservní fond dosáhne již předepsané výše 100 mil. korun, takže podle článku 5. zákona o zřízení poštovních šekových úřadů je přebytek napříště odváděti poštovní správě. Z přebytku preliminovaného pro r. 1923 částkou 59,294.050 Kč se však pro všechny případy reservuje částka 2,000.000 Kč na případné doplnění reservního fondu, jehož výše jest, jak shora již dříve uvedeno, závislá na výši vkladů na konci správního roku. Že poštovní úřad je povinen své přebytky odváděti správě poštovní a ne správě finanční, je odůvodněno tím, že šekový úřad jest institucí, spojenou nerozlučně s organisacemi poštovního ústavu a že jeho činnost bez spolupráce a prostřednictvím 3800 poštovních úřadů, rozšířených po celém státním území, by nebyla vůbec myslitelnou.

Značné přebytky, jež šekový úřad vykazuje, jsou pouze přebytky hrubými, neboť šekový úřad nehonoruje služby poštovních úřadů, které pracují pro něj jako sběrny vkladů a výplatny šekovým úřadům poukázaných výplat.

Mimo to také korespondence poštovního šekového úřadu s majiteli účtů a naopak jest osvobozena od poštovného. Tyto výhody byly poštovnímu šekovému úřadu přiznány vzhledem k jeho národohospodářské funkci regulace oběhu peněz.

Že příjmy z poplatků poštovních, telegrafních a telefonních se oproti roku 1922 preliminují částkou téměř o 118 mil. korun vyšší, vysvětluje se tím, že rozpočet pro rok 1923 byl sestavován ještě na podkladě těch nynějších, značně vysokých sazeb, jež naposled byly zvýšeny 1. lednem 1922 počínajíc. Musí býti snahou poštovní správy, aby toto zvýšení v nejbližší době bylo odvoláno a aby bylo přikročeno k rychlému odbourávání poštovních tarifů a ke zlevnění vůbec veškerého našeho poštovního dopravnictví.

Jsem přesvědčen, že naše poštovní správa má pro potřeby života národohospodářského plné porozumění a že se jí podaří tento problém v zájmu celostátním šťastně rozřešiti, bude-li v tomto postupu Národním shromážděním podporována a zachová-li i nadále svůj dosavadní postup ve všech oborech svého složení, jak v oboru poštovní správy, tak i ve službě telegrafní a telefonní, v oboru autoprovozu a v oboru poštovního úřadu šekového.

Pokládal jsem za povinnost uvésti veškeré zde přednesené číslice jako referent parlamentární úsporné komise, která současně pracovala na nynějším sestavení státního rozpočtu. Přes to však připomínám zvláště panu ministrovi pošt a telegrafů, aby veškeré stížnosti, kterých je také hezká řada, byly přivedeny v dozírné době na stupeň mravní vyspělosti, aby národohospodářský život, který dnes začíná u nás tak potěšitelným způsobem prosperovati, v nejbližší době dospěl očekávaného rozkvětu a aby byly uskutečněny veškeré požadavky jak tohoto sl. sboru, tak i veškerého našeho obyvatelstva.

Co se týče, vážení pánové, ministerstva železnic, i toto postupuje potěšitelným krokem letošního roku se svým rozpočtem ku předu a vykazuje nám 745,776.620 Kč přebytku. Je tudíž menším tento rozpočet oproti roku 1922 o 454,100.000 Kč. Než, vážení pánové a dámy, máme veliké bolesti, které tlačí na státní správu, že i zde musí přijíti k co největší a pronikavé nápravě v dozírné době.

Podle zjištěných fakt dosud zaměstnává ministerstvo železnic na 20 tisíc přebytečných sil státního zřízenectva a úřednictva. Vážení pánové, náklad na tyto síly, které by mohly býti propuštěny, činí ročně téměř 1/4 miliardy korun. Vidíme-li, jak na všech stranách volá se po znovuzřizování dopravních prostředků a jak na druhé straně ministerstvo železnic šetří těmito státními prostředky zvláště tam, kde by bylo potřebí, aby byly provedeny nejnutnější stavby, tu musíme dožadovati se na ministerstvu železnic, aby systematickým postupem co nejrychleji byly propuštěny přebytečné síly a kapitál, který se dává na podporu v nezaměstnanosti a který se vyplácí takovým přebytečným silám, byl věnován na znovuvybudování částí jistých tratí chudých krajů, kde postrádají veškerého komunikačního spojení, aby i na tyto kraje bylo pamatováno a aby se odpomohlo veliké nezaměstnanosti v tomto státě. Stát by tím ušetřil.

Upozorňuji jen na jednu okolnost, na provoz autobusový, který dnes vykazuje nám dosti potěšitelný postup, ale který je proti požadavkům širokých vrstev lidových naprosto nedostačitelným. Bylo by nutno, aby i v tomto oboru při šetrnosti, které ministerstvo post a telegrafů v letošním rozpočtu uplatnilo, bylo pamatováno na rozšíření autobusového provozu v našich zanedbaných krajích.

Stav našich autobusových drah, který vykazoval před rokem 67 tratí, které měly vzdálenost 1444 km a měly 119 vozů, do dnešní doby učinil značný pokrok, takže máme již téměř 100 tratí v úhrnné délce 2102 km a autobusů máme 185.

Naše veřejná potřeba volá, aby tento počet, jak co se týká vzdálenosti provozu, tak i rozmnožení vozidel autobusových, byl nejméně o 100% za letošní rok zvýšen a rozšířen. Chci poukázati na zanedbané horské kraje a v nich zvláště na celou oblast naší severní Moravy a na oblast drahanské vysočiny. Kdyby tam byl zaveden autobusový provoz, bude vysoce aktivním a náš národohospodářský rozvoj, zvláště co se týká cizineckého ruchu a našich přírodních krás krajů Krasových, značně zveleben. Můžeme soustřediti koncentrační stanice autobusového provozu v Prostějově přes drahanskou vysočinu, která vůbec nemá lepšího komunikačního spojení. Můžeme připraviti tím národohospodářský rozvoj, ale i také povzbuditi cizinecký ruch a přispěti k našemu národnímu rozvoji a zvelebení moravského Krasu, o který již téměř 4 roky v tomto slavném Národním shromáždění se vede spor. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Velectění! Když takovým způsobem státní šetření bude vynakládati peníze, investovati je tam, kde lidé od pravěku byli přinuceni státu jenom přinášeti oběti a nebrali užitku, budeme jistě všichni, jak dnes zde jsme, podporovati snahu ministerstva, aby projekty, o nichž jsem se zmínil, byly v nejkratší době uskutečněny. Taktéž nutno pamatovati na provedení projektu drah státem, které již v dávné době v rakouském parlamentě byly projektovány a jejichž mrtvé projekty leží v ministerstvu železnic. Sám ve své župě v okresu prostějovského mám úplně schválený projekt k provedení stavby dráhy Prostějov-Přerov. Vážení pánové a dámy! Tento projekt je velmi důležitým, poněvadž trať tato probíhá jedním nejbohatším krajem naší požehnané Hané. A pohlédneme-li dnes na poměry města Prostějova, kde máme téměř 20 tisíc dělnictva nezaměstnaného, kde je úplná stagnace továrního a textilního průmyslu, tu vidíme, že právě dnes by byla nejvhodnější doba, aby se uplatňovalo přání z mnohých stran, zvláště vládní většiny v tomto slavném sněmu pronesené, aby bylo co nejvíce šetřeno na podporách nezaměstnanosti tím, že by se nezaměstnané síly, které dostávají podpory v nezaměstnanosti, mohly na takových státních projektech uplatniti. (Výborně!) Dovolávám se podpory všech stran v tomto sněmu a apeluji na pana ministra železnic, aby akt vybudování projektované dráhy Prostějov-Přerov jedenkráte z těch zaprášených aktů byl vytažen, zde projednán a aby se pomýšlelo na to, aby v roce 1923 byl dán do rozpočtového programu k rozpočtovému projednávání.

Vážení dámy a pánové! Budeme-li takovým způsobem postupovati a spravedlivě dávati vždy co komu patří, budeme-li dávati také jistá práva těm, kteří své těžké povinnosti ke státu vždycky plniti musili, buďte ujištěni, že postavení naše v národohospodářském rozvoji upevníme a tím splníme důležitý program celého našeho jak národohospodářského, tak i politického života. Buďte ubezpečeni, že jen tím nejlépe zabezpečíme do budoucnosti tento stát, tuto naši republiku. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo dále má pan posl. Röttel.

Posl. Röttel (německy): Slavná sněmovno! Ve chvíli největší krise, která potrvá ještě velmi dlouho, předložila nám vláda Československé republiky rozpočet přibližně 20 miliardový. Uvážíme-li praxi a systém, jak se dělají v tomto domě zákony, pak zájem poslanců a zvláště zájem vládní lavice, musíme si ovšem položiti otázku, proč vlastně se takové předlohy v parlamentu podávají. Myslím, že by to vůbec nebylo nutno vzhledem k tomu, že tato předloha, o níž právě mluvím, byla dříve, než přišla do výboru, předložena k posudku pětadvacítce a od ní přijata, a vzhledem k tomu, že všechny naše dobře míněné německé návrhy byly zamítnuty již ve výboru - a já vím velmi dobře, že totéž se jim stane také zde. Domnívám se, že vláda to učinila jen proto, aby těm venku, poplatníkům, vytřela zrak a aby část odpovědnosti se sebe svalila na sněmovnu. Podíváme-li se na věc blíže, nevidíme žádných základů rozpočtu. Není viděti, je-li tu skutečná úhrada. Mluvím-li o základech, myslím, že je nutno, než se podá nějaká předloha, aby byly uzavřeny účty za rok minulý. Myslím, že se tak stalo až do roku 1919, za rok 1920 a 1921 uzávěrky dosud předloženy nebyly. K platební síle poplatníků nebylo vůbec hleděno. Nebyli tázáni, kdo vlastně následkem veliké krise v příštím roce daně bude platiti. Ministr financí učinil si to velmi lehkým, namlouval nám "Máme rovnováhu" a schodek několika set milionů bude již možno zcela lehce uhraditi.

Tážeme-li se, proč vlastně tu je krise, musíme upřímně říci, že hospodářská politika tohoto státu, po léta pěstovaná nás do této krise přivedla. Rozhodující činitelé státu naprosto nedovedli opatřiti si takových přátel, kteří by nám v době nouze odebrali, čeho máme nadbytek. Naopak, ty státy, které od nás v dřívějším Rakousku a také dnes ještě, kdyby věci byly takové, že by bylo možno vyvážeti, odebíraly až do 80%, ty státy pomáhaly valutově ochuditi, takže nejsou s to, aby od nás zboží odebíraly, naopak udělali jste s Dohodou mír, z Dohody udělali jste si přítele, který, jak lze dokázati, odebírá od nás sotva 10%. Dříve nadhodil jsem otázku, kdo má platiti daně a dávky. Snad průmyslník se svým zastaveným podnikem nebo rolník, který produkuje právě tak draho, jako za války a nyní prodává za čtvrtinu ceny, nebo dělník nepřímými daněmi, který je dnes odkázán na podporu nezaměstnaných?

Musím zvláště poukázati na to, že krise, o níž jsem se zmínil, postihuje zvláště nás v pohraničních horách, kde lnářství jest vedle chovu dobytka jediným pramenem příjmů. Nemluvím zde jen jako rolník, nýbrž mluvím také jménem těch, z nichž se skládá naše zemědělské dělnictvo, mluvím jménem těch, kteří po celou zimu byli u nás zaměstnáni lnářstvím a jsou letos bez chleba následkem krise a proto, že nemohou len odbýti. Mluvím také jménem těch, kteří nám svou prací v létě vypomáhali a v zimě pak hájí život výrobou nitěných knoflíků, letos však následkem krise zůstali také bez chleba. Můžeme se tu diviti, že jsou na denním pořádku přepadání a zločiny? Uváží-li se to všecko, musí zaznívati tudíž více než jindy volání, aby byla zaplacena válečná půjčka. Naprosto nelze považovati tuto věc za odbytu slovy finančního ministra nového ministerstva, který pravil: "Pro mne je válečná půjčka vyřízena!" Já pravím: Ministr financí, který nemůže najíti takové cesty, jež vede k vyřešení této otázky, naprosto nepatří na toto místo. Jestliže však cesta byla nalezena a on po ní nechce kráčeti, pak bych zde citoval slovo jednoho svého kolegy, pak je to darebáctví.

Místopředseda Buříval (zvoní): Volám pana posl. Röttela pro tento výrok k pořádku.

Posl. Röttel (pokračuje): Takového ministra financí, který naprosto nechce jíti touto cestou, musím považovati za vraha těch, kteří si vzali život, poněvadž nebyla zaplacena válečná půjčka, kterou potřebovali ku svému živobytí. Přehlíží nesvědomitě slzy těch chudáků, kteří na ni dali poslední krejcar, neslyší nesvědomitě kletby těch bezprávných, kteří byli tím uvrženi do neštěstí. Ničí družstva, která vznikla a byla budována po celá desetiletí následkem rozmachu zemědělství.

Zničením těchto družstev - myslím, že zde dostane se mi souhlasu i u odpůrců zemědělců - musí poklesnouti také zájem státní. Kdo pracoval čtvrtstoletí v družstevnictví jako já, může si představiti zájem, jaký pro tuto věc projevuji.

Abych dotvrdil to, co jsem právě řekl, musím posloužiti také číslicemi. Bohužel, nemohu zde uvésti čísla z celé Československé republiky, nýbrž jen čísla, jež jsou mi známa jen jako členu představenstva německo-moravského svazu v Brně, tedy pouze z německé Moravy. My máme na Moravě vybudovánu síť družstev. Za války jsme ukázali, že se německá zemědělská družstva osvědčila, při státním hospodářství jsme ukázali, že můžeme přímo působiti na zemědělce, a od vlády se nám dostalo dokonce vysvědčení, že jsme dodávali mnohem lépe, než čeští druhové v povolání. A dnes musím říci, že tu budeme brzy státi opuštěni, nepřijde-li brzy pomoc. Máme zahynouti? A co všecko na tom závisí, můžete si představiti. Náš družstevní svaz jakož i přidružené svazy Raiffeisenek a družstev upsaly za války válečnou půjčku. Nuže, pánové, upisovali jsme snad z vlastního zájmu, snad z popudu egoistického, abychom dostali více úroků? Nikoli, byl to tlak od úřadů a dnes ještě zde sedí mužové, kteří v tehdejší době byli přednosty úřadů, můžeme to ještě dnes dokázati písemně. Celkový stav vkladů - abyste si učinili malý obraz o situaci na Moravě to jest celkový stav vkladů našeho svazu činí okrouhle 106 milionů. Z toho je 50 milionu válečné půjčky. Abychom těchto 50 milionů zachránili, dostali jsme poukaz, abychom je přeměnili na půjčku státní, tedy abychom k tomu přidali ještě 75% z 50 milionů hotově. Při přeměně válečné půjčky v půjčku státní potřebovali bychom 37 1/2 milionu K. To značí samo o sobě při upsání půjčky již ztrátu 12 1/2 milionů. Při všech ztrátách, jež k tomu ještě přistupují, nutno si uvědomiti, že absolutně nebylo možno za žádné podmínky upsati půjčku státní. Kromě toho máme ještě 6 1/2 milionu starých korun, vlastně korun rakouských. Připočte-li se k tomu 50 milionů válečné půjčky a 38 milionů v hotovosti placené státní půjčky, zbude nám ze všech vkladů jen 11 milionů. Uvážíte-li, že bude nutno platiti dávku z majetku a že letošního roku rolníci, jak již uvedeno, musejí prodělávati stejnou krisi, jako průmysl a jiné stavy, a že při placení majetkové dávky nutno vyzvednouti ještě zbylé peníze, pochopíte, že jsme naprosto nemohli státní půjčku upisovati. Ztráty tyto i veškeré nezaplacené úroky z válečné půjčky u svazu činí 2 1/2 milionu, u Raiffeisenek 6 milionů, dohromady 8 1/2 milionu. Náš reservní fond činí 4 1/2 milionu, zbývá tedy ztráta 4 milionů, které nijakým způsobem uhraditi nemůžeme. Ministr financí líčil ve svých řečech válečnou půjčku vždy jako otázku národnostní. Tou snad byla před čtyřmi léty, dnes však není již otázkou národnostní, nýbrž hospodářskou. O tom mohu panu ministru financí posloužiti číslicemi. Před třemi léty měli jsme svaz vlastníků válečných půjček o 6000 až 7000 členech. V této době utvořil se svaz český se 7000 členy a slovenský svaz se 3000 členy. V celku tudíž měl svaz v celém Československu 17.000 členů. Výmluva tedy, že je to věc národnostní, je naprosto neodůvodněna.

Pánové, vy mně odpovíte: Kde máme vzíti peníze na její zaplacení? Tu bych se vás zase zeptal: Kde pak berete peníze na naší zahraniční propagandu? Kde berete peníze na disposiční fond, kde berete peníze na množství zbytečných četníků a finančních strážníků; kteří nás venku šikanují, kde berete to množství peněz na vojsko, které vyžaduje přibližně 3 miliardy atd? Pozoruje-li se špatná hospodářská politika tohoto státu, činí to okrouhle 4 miliardy, jež vydáváte zbytečně. Kdybyste byli tyto částky vzali, ba kdybyste byli vzali jen polovici z nich, mohli jste jimi zaplatiti ve 4 letech válečné půjčky, kdyby vám nebyla scházela dobrá vůle.