V předešlém jsem mluvil o škrtech, o snižování položek a pan zpravodaj a pan ministr vykládali, že tyto škrty byly a mohly býti provedeny převážně s ohledem na pokles cen, tudíž u věcných nákladů. Zdůrazňuji, že tento rozpočet liší se od rozpočtů pro dřívější léta tím, že byly odděleny náklady věcné od nákladů osobních. Zdůrazňuji, že tato novota je velmi cenná, že však tím bylo letos, poněvadž běží o novotu, ztíženo přezkoumání a porovnání s číslicemi dřívějších let, ačkoli celek, jak jsem se zmínil, znamená účelnou novinku. Tedy ministr a zpravodaj prohlásili, že tyto škrty byly provedeny převážně u věcných nákladů, odůvodňovali to zlevněním následkem poklesu cen.
Nyní můžeme zjistiti, že po opravách, které provedl rozpočtový výbor, požadavek činí 19.371 milionů, proti tomu stojí úhrada 18.812 milionů, že máme tudíž nyní nehrazený schodek 558 milionů, o němž si ovšem pan zpravodaj a pan ministr financí myslí, že nebude trvalý, nýbrž že bude možno během roku i tuto částku získati tím, že se snad mnohý výdaj, preliminovaný pro věcné náklady, dalším poklesem cen zmenší. Mimo tyto položky máme co činiti s investičním úvěrem 2999 milionů a ve finančním zákoně nacházíme ustanovení, že tyto tři miliardy a zmíněných 558 milionů má býti uhrazeno úvěrními operacemi. Pánové z většinových stran a obzvláště pan zpravodaj si na tom nesmírně mnoho zakládá, že stále lépe hospodaříme, že jsme stále aktivnější, že nastává také konsolidace finančních poměrů ve státě, což se jeví v číslech rozpočtu. Nesmírně mnoho si zakládají na tom, že vydání klesají, že v roce 1923 zamýšlíme vydati o 433 milionů méně než v r. 1922, že jsme pro loňský rok preliminovali 19.812 milionů a pro letošek jen 19.371 milionů. V dalším pojednání vám na několika číslech ukáži, jak dalece máme příčinu býti s tím spokojeni. Ministr a zpravodaj se na to dívají příliš růžovými skly, domnívají-li se, že bude možno příjmy uvedenými v rozpočtu uhraditi vydání, lépe řečeno, že bude dosaženo ještě více příjmů, než se počítá, takže bude uhrazen i schodek, který ještě máme. Můžeme se jistě nadíti, že se následkem krise nesplní mnohé očekávání, jež připíná ministr financí a zpravodaj k výnosu daní. U dvou druhů daní, a to u daně z obratu a daně z uhlí, s tím ministr financí a zpravodaj počítali, že jako následek krise objeví se menší výnos - tuším, že u každé té daně po 400 milionech korun. U všech ostatních, pokud se týče u většiny ostatních daní počítá pan ministr financí s vyšším výtěžkem a pan zpravodaj má za to, že tyto naděje ministerstva financí jsou oprávněné. Pozemková daň se oceňuje částkou 153 milionů, kdežto loňského roku jsme měli 151 milionů korun, výnos činžovní daně se oceňuje asi na 57 milionů, kdežto loni bylo 49 milionů, třídní daň na 11,260.000 korun, kdežto loni byla oceněna 11,210.000 korun. U daně výdělkové - a nyní začínají ony i druhy daní, o něž při projednávání této otázky hlavně běží - počítá ministr financí s výtěžkem 211,480.000 K, kdežto loni bylo přijato 190 milionů korun. Jak málo je oprávněná tato naděje, uvážíme-li, v jakých poměrech nyní žijeme! Vezměte si jen do rukou noviny a pozorujte, ke kolika konkursům, ke kolika vyrovnáním dochází den co den následkem hospodářské krise. Nemáme pravdu, pochybujeme-li, že bude možno dosáhnouti v příštím roce tohoto výnosu daní? U výdělkové daně podniků povinných k veřejnému účtování je zvýšení ze 175 milionů na 215 milionů, nebo při dani z příjmů je zvýšení ze 630 mil. asi na 810 mil. korun. Jak se může počítati se zvýšením příjmů při výdělkové dani, když tolik existencí řítí se následkem krise v záhubu, kdy následkem krise a také podle dobrého příkladu, jejž dal svého času stát sám, začínají se snižovati mzdy a platy? Je vyloučeno, aby se sehnaly tyto částky. Na př. u cel se počítá se zvýšením příjmů ze 128 mil. korun na 676 mil. korun a tak to jde dále s výjimkou, jak jsem se už zmínil, u dávky uhelné a daně z obratu. Máme zajisté pravdu, domníváme-li se, že při této krisi, která podle přiznání a podle názoru pana ministra financí, jak jste mohli čísti ve včerejších večernících, potrvá ještě hodně dlouho, bude nemožno, aby se dosáhlo oněch výtěžků, jak se doufá, a že schodek bude mnohem větší, než jak se nám jeví v rozpočtu. Od pana ministra financí a také od pana zpravodaje a od zástupců většinových stran jsme stále a stále slyšeli, že prý je povinností všech šetřit a pracovat. V práci a šetření je prý naše spasení. Těm, kdož radí obyvatelstvu, aby šetřilo, bychom jenom doporučovali, aby začali šetřit tam, kde je toho především zapotřebí a kde je to na místě. Pan zpravodaj se domníval, že vláda vykonala svoji povinnost a při sestavování rozpočtu šetřila, kde jen bylo možno. My však jsme jiného názoru. Podíváme-li se na rozpočtové položky, shledáme, že tam, kde bylo nutné a kde to bylo na místě, nebylo náležitou měrou šetřeno, a při tomto pozorování rozpočtových položek shledáme také ještě něco jiného: totiž že pánové, kteří sestavovali tento státní rozpočet a kteří mají nepříjemný úkol jej zde hájiti, nepomysleli na to, jaké povinnosti oni mají splniti a jak je nezbytné učiniti zadost požadavkům směřujícím k tomu, aby byly zmírněny kritické zjevy.
Pracující obyvatelstvo - a ovšem že nejen ono samo - žádá snížení rozličných dávek, jimiž se krise přiostřuje, žádá snížení dávek, abychom mohli lépe vyráběti a byli schopnější soutěže tím, že budeme moci vyvážeti a masám dělnictva opatřiti možnost zaměstnání. Nejsme s to, abychom své zboží odbyli ve vlastní zemi, ani tehdy ne, kdyby lid měl dosti kupní síly. Kupní síla klesla, přirozeně nejen u nás, nýbrž i v jiných státech, ale u nás ve zvlášť vysoké míře. Odbytiště se u nás velmi zmenšilo. Jsme více než kdy jindy odkázáni na vývoz svých výrobků do ciziny. Nejsme schopni soutěže. Při politické rozpravě promluvili jsme zevrubně o příčinách tohoto zjevu a obzvláště jsme poukázali na otázku měnovou, která spolu přivodila zostření naší krise. Žádali jsme, aby bylo podniknuto všechno, co by umožnilo vývoz a znovu oživilo výrobu. Žádali jsme odstranění nejtíživější dávky, dávky uhelné. Mimo to jsme se domáhali odstranění daně z obratu, kterou vynikající člen vládních stran, bývalý ministr financí dr. Engliš nazval kdysi nesociální, nemorální, národní hospodářství poškozující daní, jejíž trvání bylo zákonem usneseným v revolučním Národním shromáždění omezeno. Tehdy jste uznávali, že tento druh daně je škodlivý, a její trvání jste omezili. Ale přes to jste loni svým usnesením daň z obratu zdvojnásobili. Samo sebou se rozumí, že daň z obratu, uhelná dávka, vysoké sazby, ne samy o sobě, ale všechno to dohromady má vliv na výrobu a že by bylo žádoucno, abyste přistoupili na naše požadavky a uskutečnili je. Pan ministr financí prohlásil nedávno ve výboru a pak i na jakési schůzi, že je vyloučeno, aby někdo chtěl zvyšovati státní výdaje a snižovati státní příjmy. Je prý vyloučeno, aby byla odstraněna uhelná dávka a daň z obratu a nebylo zároveň pomýšleno na to, kde nalézti státu náhradu za tuto újmu. Ano, pánové, zabýváme se také otázkou, jak by bylo možno uhraditi schodek. Ale tu dospíváme k radě, kterou nám vždycky dává pan ministr financí a strany většinové: "Šetřit! Šetřit!" ale u státu samotného, šetřit v státním hospodářství, upustiti od jakýchkoli zbytečných výdajů, upustiti obzvláště od obrovských nákladů na stálé vojsko, na policii, na četnictvo, slovem, upustiti od všech neproduktivních výdajů. V době krise je nutno podniknouti všechno, aby byla zjednána příležitost k práci, a to znamená nejen šetřiti, aby se vyhnulo tíživým břemenům, nýbrž šetřiti při zbytečných výdajích, aby se mohlo přikročiti k výdajům nutným. A tu jsme se vším důrazem žádali, aby se ve větším rozměru než dosud počalo s investičními stavbami. Prohlédneme-li si rozpočet po této stránce, shledáme, že do rozpočtu byla zařazena částka asi 3 miliard.
A nyní přistupujeme k jiné kapitole. Už dříve jsem se zmínil, že rozpočet neposkytuje samozřejmě správného obrazu o správě a hospodaření státním. Ještě nesprávnější obraz máme, podíváme-li se jen na čísla investičního programu, když nevíme, co z tohoto investičního programu bylo ve skutečnosti provedeno. Dnes jste slyšeli z úst pana zpravodaje, jak málo bylo provedeno z toho, co bylo zamýšleno v rozpočtech na rok 1921 a 1922, že to bylo 50% částky zařazené do rozpočtu, jichž bylo použito pro investice. (Posl. Taub [německy]: Roku 1921! Je příznačné, že v r. 1922 ještě méně!) V roce 1922 bylo spotřebováno ještě méně a je otázka, dospějeme-li do konce r. 1922 k výsledku, jaký jsme zjistili v r. 1921, (Posl. Taub německy]: Přes to, že je krise!) přes to, že je krise, kterou máme již po dlouhou dobu, a ačkoli by bylo záhodno učiniti opatření, aby bylo umožněno zaměstnání, a ačkoli jsme se ve vlastním návrhu zabývali opatřením potřebného úvěru pro investice. Nyní vidíme, že i částka 3 miliard, zařaděná v letošním rozpočtu, i kdyby jí bylo zcela použito, vzhledem k poměrům, v nichž žijeme, vzhledem ke krisi, je naprosto nedostatečná.
Mluvím-li už o investicích, dovolte mi, abych při této příležitosti poukázal na to, že máme velmi mnoho příčin býti nespokojeni s investicemi, které byly a jsou prováděny. (Souhlas na levici.) Podíváme-li se, co bylo stavěno a co se zamýšlí stavěti, musíme prohlásiti, že ani zde to nejsou přiměřen produktivní výdaje. Z větší části mají býti stavěny kasárny, a my se domníváme, že v době nouze, v níž žijeme, jest povinností používati peněz pro jiné účely, především, že by bylo nutno pro blaho a v zájmu obyvatelstva stavěti nemocnice, zřizovati zdravotní ústavy a školy a podporovati samosprávné sbory při zakládání takových ústavů. Vidíte tudíž, že ani zde se nešetřilo, jak by bylo nutno, ale že se šetřilo tam, kde je to na škodu obyvatelstva.
Požadovali jsme nejen úpravu sazeb a snížení, po případě odstranění daně z obratu a uhelné dávky, požadovali jsme nejen přiměřené investice, abychom opatřili příležitost k práci, musili jsme se samozřejmě domáhati i toho, aby v tomto státě byla prováděna rozumná politika celní. Z čísel, která jsem vám přečetl, jste poznali, že se v letošním roce počítá s příjmem z cel asi o 150 milionů vyšším. Víme však, že mimo toto zvýšení cel, jež se jeví v rozpočtu, musíme počítati ještě s požadavky, jež klade část většinových stran, s požadavky zavedení cel agrárních. Nevíme, jak se staví koaliční vláda k této otázce. Avšak při této příležitosti varuji a se vším důrazem se ohražuji proti takovému počínání.
Když už mluvím o clech, mínil bych se rád také několika slovy o poplatcích. Náš vývoz je ohromně znesnadněn přímo vývozní manipulací. Ale je také znesnadňován manipulačními poplatky, které se vybírají ze zboží, na jehož vývozu máme zájem. Ukáži vám to také na příkladě z rozpočtu. Mezi příjmovými položkami ministerstva veřejných prací je také položka 30 milionů korun, jejíž škrtnutí jsme požadovali. Této příjmové položky má býti dosaženo z poplatků, které se vybírají z vyváženého uhlí. Jsou ho plné hromady, uhlí, které dobýváme, nemůžeme odbýti, musíme pro ně hledati odbytiště, vyvážeti je do ciziny. Avšak vývoz je znesnadněn tím, že naše uhlí je v cizině příliš drahé, že je tam nechtí a nemohou kupovati, poněvadž je dostanou jinde laciněji. V době, kdy máme zájem o vývoz uhlí, kdy jde o to, aby se horníkům opatřila možnost práce, kdy by bylo potřebí, aby snížením dopravních sazeb byl vývoz umožněn, v téže době nacházíme v rozpočtu příjmovou položku 30 mil. korun, které nejsou nic jiného než poplatky, které se zapravují při vývozu. Vidíte tedy i zde zase značné poškozování velké části dělnictva a je příznačné, že náš návrh, aby tato položka byla škrtnuta, byl většinou rozpočtového výboru docela zamítnut.
Pan ministr financí a také pan zpravodaj se v kapitole "národní obrana" hrozně mnoho vžili do myšlenky a prohlašovali, že zde proti loňskému roku ušetříme 381 milionů korun. Pokoušeli se také dokázati, že tyto úspory budou způsobeny hlavně při věcném nákladu poklesem cen. Avšak když si z rozpočtu pana ministra národní obrany, či lépe řečeno, ministerstva národní obrany vybereme jednotlivé položky právě z věcných nákladů, shledáme, že se vesele dále zbrojí. Shledáme na př., že pro položku "kancelářské potřeby" bylo loňského roku zařazeno 25 milionů, letos 31 milionů. Ptám se: kde je zde pokles cen? Nebo ubytování: loni 34 miliony, letos kol 44 milionů - nákup koní: loni 39 milionů, letos asi 53 milionů - zdravotnictví proti tomu bych nejméně namítal - zvýšení z 22 na 30 milionů - vzduchoplavba: loni 105 milionů, letos 130 milionů - železnice - ale to nejsou železnice pro dopravu obyvatelstva - zvýšení z 8 na 18 milionů automobily: zvýšení ze 151 na 254 milionů korun. A mluvíme-li už o automobilech, neškodilo by také zmíniti se několika slovy o zlořádu s automobily v tomto státě. Úsporná komise se v několika svých schůzích zabývala automobily (Posl. Taub [německy]: Výhradně automobily!), výhradně automobily. Při této příležitosti bych také rád připomněl, že ministr financí vyslovil úsporné komisi znamenitou chválu a vzdal dík. Marně jsme se ovšem ve výboru ptali, proč byla úsporné komisi vyslovena tato pochvala, neboť ve skutečnosti jsme nemohli zjistiti zrovna mnoho výsledků jejích porad. Naopak při poradách ve finančním výboru měli jsme příležitost zjistiti, že se podnětů úsporné komise nedbalo, úsporná komise nejen že zaujala stanovisko proti nešvarům s automobily, nýbrž také proti zamýšlené koupi domu Pozemkovým úřadem. Cena požadovaná za tento objekt zdála se úsporné komisi nepoměrně vysoká, (Posl. Taub [německy]: Bylo to dokázáno!), dokonce, jak právě tvrdí člen úsporné komise, bylo dokázáno, že kupní cena je nepoměrně vysoká. Ačkoli úsporná komise zaujala jednomyslně stanovisko proti koupi, Pozemkový úřad, který podléhá přímo ministerskému předsednictvu či předsedovi ministerstva, tento dům koupil. Ptám se vás, jakým právem může ministr financí úsporné komisi - může jí sice vysloviti pochvalu za to, že chtěla zabrániti něčemu špatnému - ale jakým právem může ministr financí tuto úspornou komisi tak vynášeti, když už kolik měsíců vůbec nekonala schůzí, nebyla svolávána (Posl. Taub německy]: Ale důvod je nám známý, vždyť Rašín a Kramář patří k jedné straně!) a nebyla vůbec s to, aby se zabývala všemi těmito běžnými, důležitými otázkami? Že Rašín zalichotil svému nejmilejšímu příteli Kramářovi, je věc pro sebe, ale my nemůžeme jen pochopiti, že by tato chvála byla také oprávněná a že bylo k tomuto účelu zneužito parlamentní tribuny. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
A nyní dále: V položce "Národní obrana" nacházíme: "dělostřelectvo": zvýšení z 28 na 34 miliony",výbušné látky": zvýšení ze 33 na 44 miliony", vojenská cvičení": zvýšení ze 40 na 52 mil. Probereme-li si tak jednotlivé položky z kapitoly ministerstvo národní obrany, ptám se vás: Kde jsou úspory na základě poklesu cen? Při této příležitosti bych rád hned připomenul, že i pan ministr národní obrany zaujal ve výboru stanovisko k rozporům v nazírání. Rád bych předeslal, že všichni zpravodajové, řečníci většiny a také ministři uznali, že oposiční řečníci ve výboru se snažili prováděti věcnou kritiku a opravdu spolupracovati při projednávání rozpočtu. Výjimku učinil jedině ministr národní obrany, jenž dosti hrubým způsobem polemisoval proti těm, kdož se opovážili kritisovati kapitolu "Národní obrana". Domnívám se, že ministr národní obrany, který nevyšel z vojáků z povolání, nýbrž ze stavu, jenž militarismem a jeho náklady je těžce postižen, totiž ze stavu selského, měl by nejméně příčiny, mluviti nějak z vysoka, nýbrž naopak, že by měl všechnu příčinu, zvláště on, jenž za starého Rakouska zaujímal k otázce militarismu jiné stanovisko, aby tuto otázku posuzoval zcela jinak. Opakuji: nejlepší záruku pro bezpečnost státu nespatřujeme v militarismu, četnictvu a policii, nýbrž v tom, když se státní správa snaží učiniti všechno a neopomenouti ničeho, co je nutné v zájmu blahobytu obyvatelstva. Vede-li se obyvatelstvu ve státě dobře, nebude potřebovati ani četnictva ani policie - zde mám na mysli politickou policii - nebude potřebovati ani militarismu proti tak zvanému vnitřnímu nepříteli, jak vy to stále říkáte. Známe ještě jiné prostředky a cesty, aby obyvatelstvo bylo spokojeno a aby mohlo býti ušetřeno výloh na militarismus. My, kteří jsme ve starém Rakousku a všude zaujímali odmítavé stanovisko k militarismu, osobujeme si právo i v Československu se vším důrazem vystupovati proti militarismu a žádati, aby náklady naň, které tolik zatěžují obyvatelstvo, byly sníženy. Běží při tom nejen o náklady, nýbrž také o zásadní otázku, o rozpor mezi námi a vámi. Zpíváte nyní tutéž písničku, kterou jste slýchali od krvavých štváčů ve starém Rakousku: "Zbrojení, stálé vojsko je nejlepší zárukou pro zachování míru." My jsme byli a jsme také dnes jiného názoru. Jsme toho názoru, že právě zbrojení a že právě stálá vojska jsou ohrožováním míru. Tedy nejen protože se má šetřiti na pravém místě, nýbrž také proto, aby byl zachován mír: Pryč s militarismem!
když už mluvíme o šetření, nemůžeme opomenouti, abychom už při všeobecné rozpravě nepoukázali na neobyčejně nápadnou položku v rozpočtu. Šetřit! A najednou nacházíme v kapitole "ministerské předsednictvo" mezi výdaji pro ministerského předsedu položku, s níž jste v rozpočtech dosud nepřišli, totiž disposiční fond. Už ve starém Rakousku říkali jsme mu patolízalský fond a se vším důrazem a rozhodností jsme se stavěli proti takovým fondům. Vy se stydíte i za to jméno, nevím - nedíval jsem se ještě na zprávu rozpočtového výboru - (Posl. Taub [německy]: Byl jinak pojmenován!), ale projevili jste i v rozpočtovém výboru mínění, že "disposiční fond" není správné označení, ne proto, že by ono o značení nevystihovalo věci, nýbrž proto, že se stydíte veřejně přiznati, že to není opět nic jiného než patolízalský fond, proto jste tomuto disposičnímu fondu raději nedali jméno, ale částku jste ponechali nezměněnou, není to méně než 8 milionů korun, jež se dávají jakožto disposiční fond k volnému použití ministerskému předsedovi. Ve starém Rakousku byl tento peníz, jejž jsme nejen my, nýbrž i vy s námi se vší rozhodností potírali, značně nižší, než ten, který byl nyní zařaděn. Na jedné straně se vyhazuje plnýma rukama na militarismus, na disposiční fond, na druhé straně se škrtí groš. Náš řečník v politické debatě, dr. Czech, už na to poukázal, jaký obrat nastal v době od Tusara k Švehlovi. Pojednal obzvláště o otázce socialisace. Já bych nyní rád ukázal na rozpočtu nebo na několika jeho číslicích, jaký obrat nastal od r. 1920 a 1921. V rozpočtu na rok 1923 nacházíme v kapitole 1."President republiky" oproti roku 1920 náklad o 2 miliony korun vyšší, u kapitoly "kancelář presidentova" o 5 milionů", Národní shromáždění" o 18 milionů. Při státním dluhu nacházíme vydání větší o 1.632,000.000 korun. Víme, že běží nejen o dluhy nadělané v letech 1920-1923, které způsobily zvětšení položky, nýbrž že běží také o dluhy před utvořením Československého státu. Dále nacházíme velmi zajímavé položky - nemohu všechny jmenovati - u ministerstva národní obrany, kde pozorujeme rovněž velmi značné zvýšení. Ministerstvo národní obrany požaduje částku o 410 milionů korun větší než r. 1920. Roku 1920 žádalo ministerstvo národní obrany 2.364,000.000, r. 1923 žádá 2.775,000.000, tedy o 410 milionů korun více. U ministerstva zemědělství pozorujeme také zvýšení o 612 milionů.
Podívejme se nyní na ministerstva, která nás poněkud více zajímají než právě zmíněná. Tu shledáme, že u ministerstva sociální péče není takového zvýšení. Pro toto ministerstvo bylo v roce 1920 požadováno 988, pro rok 1923 jenom 735 milionů, tedy zde není žádné plus, nýbrž minus 252 miliony oproti r. 1920. Podíváme-li se na tyto položky, poznáme, že máme plnou příčinu postaviti se proti tomuto úspornému systému, jaký provádí pan Rašína jeho strany. Je samozřejmé, že s takovým šetřením nemůžeme býti srozuměni, naopak, že máme plnou příčinu postaviti se proti takovému úspornému systému.
Podobně je tomu při kapitole "ministerstvo zdravotnictví", nejinak při kapitole "ministerstvo veřejných prací". Při speciální debatě budou míti naši řečníci možnost a také jí použijí, aby přednesli podrobně naše stížnosti k těmto kapitolám.
Rád bych nyní hrubými rysy vylíčil, jak velký zájem máme na př. na tom, aby se započalo s veřejnými pracemi, a žádáme, aby se tomuto ministerstvu dostalo bohatší dotace, aby mohly býti prováděny příslušné práce, nejen investiční stavby. Mluvím-li už o ministerstvu veřejných prací, nemohu opomenouti příležitosti, abych prohlásil, že považujeme za vážný nedostatek, že až dosud nebyl upraven zákonodárně obor působnosti jednotlivých ministerstev. Právě při projednávání kapitoly "ministerstvo veřejných prací" bylo by nutno zdůrazniti, že taková úřední úprava oboru působnosti jest naprosto nutná, aby byl ministerstvu veřejných prací přikázán přiměřený obor působnosti, aby některé práce neprovádělo kterékoli ministerstvo ve vlastní režii, aniž se otázalo ministerstva veřejných prací, nebo aniž si vyžádalo jeho posudku.
Poukazuji na to, že při projednávání rozpočtu měli jsme příležitost slyšeti a zjistiti, že se vydávají ohromné částky na úpravu hradu. Tázali jsme se, zda jsou to produktivní výdaje, nemělo-li by se v době nynější nouze od takových nákladů upustiti a věnovati tyto peníze na pořízení užitečnějších, potřebnějších staveb. Trpíme hrozně bytovou tísní. Máme stavební zákon a víme, že tímto zákonem o podpoře stavebního ruchu nebylo dosaženo správných výsledků. Pan zpravodaj dr. Srdínko a jiní pánové se pokoušeli vinu, že se nepodniká více, svaliti na to, že losová půjčka neměla náležitého úspěchu, že nevynesla miliardu, jak se doufalo, nýbrž sotva půl sta mil., myslím, že asi 50 mil. K. Divíte se, že tomu tak je? Divíte se, že důvěra státních občanů k finančnímu hospodářství státnímu tak upadla, tak poklesla? Bylo by zajímavé dověděti se, zda losová půjčka selhala jen v německých oblastech a v německých kruzích, jak se nám to snažíte namluviti. Myslím, že ani české vrstvy neupisovaly příliš mnoho tuto losovou půjčku. (Posl. Taub [německy]: Celkem 58 milionů!) Já vím, celkem 58 milionů. To jsem zjistil, ale domnívám se, že zde nepůsobila sabotáž německého obyvatelstva, nýbrž že veškeré obyvatelstvo nemá důvěry. A na této nedůvěře obyvatelstva ke všem půjčkám má velmi mnoho viny dnešní ministr financí dr. Rašín. Nikdy jsme se neoddávali naději, že bude možno opatřiti půjčkou peníze, jichž je zapotřebí k oživení stavební činnosti a jež by mohly zmírniti bytovou tíseň. Nikdy jsme se také neoddávali naději, že státní záruka postačí k náležitému oživení stavebního ruchu, a přesvědčili jsme se, že tomu tak je. Nedostává se peněz a tu by bylo zapotřebí, opatřiti státní pomocí ony peníze, jichž je potřeba k stavbě bytů, bylo by zapotřebí šetřiti na jiné straně, aby bylo možno vynaložiti potřebné peníze na účely stavební.
O investicích jsem už mluvil. Zmínil bych se ještě několika slovy o nouzových stavbách. Obyvatelstvo velmi důtklivě žádá, aby byly prováděny nouzové stavby. Obce, okresy obracejí se na ministerstva, žádají zřizování, stavbu silnic, domáhají se úpravy řek, potoků, žádají, aby byla poskytnuta příležitost ku práci, aby bylo možno odstraniti nebo aspoň zmírniti nezaměstnanost. Nemusíme opětovně ujišťovati, že nežádáme především podpory nezaměstnaných, nýbrž že jsme pro to, aby byla opatřena příležitost ku práci, a tu není úhrady, tu není položek, jež by bylo bývalo naprosto nutno zařaditi do rozpočtu. Obce, okresy nemají peněz a nestačí, poskytne-li se k tomuto účelu podpora v nezaměstnanosti, nýbrž je zajisté nutno, vynaložiti vyšší částku, než jak to bylo zde. A když už jsem u podpory v nezaměstnanosti, chtěl bych také připomenouti, aniž předbíhám svému kolegovi, který bude mluviti ke kapitole "sociální péče", že jsme byli podle letos nabytých zkušeností nuceni podati v rozpočtovém výboru návrh na zvýšení částky, která byla pojata do rozpočtu k úhradě položky "podpora nezaměstnaných". Víte, že loni jsme dali do rozpočtu položku 75 milionů korun, že tato položka nestačila a že pan ministr musel přijíti s dodatečným úvěrem 100 milionů korun. Pan ministr financí, jak jsem se už dříve zmínil, musil přiznati, že krise potrvá ještě dosti dlouho. Obáváme se, že krise nabude ještě většího rozsahu než nyní a že jest vyloučeno, abychom v příštím roce vystačili s částkou, kterou máme letos po ruce. Žádali jsme zvýšení položky ze 75 na 150 milionů. Tento návrh byl zamítnut. Český soudruh, kol. Kasík, odůvodňuje zamítnutí tohoto návrhu, prohlásil, že vláda tak jako tak v nejbližší době musí přijíti s novým návrhem na úpravu podpory v nezaměstnanosti - neboť zákon, jak víte, vyprší 31. prosince t. r. - a že prý není potřebí předbíhati tomuto vládnímu návrhu. Zamítnut byl nejen tento návrh na zvýšení položky na 150 mil. korun, zamítnuty byly všechny návrhy, které jsme v rozpočtovém výboru podali a o nichž budou naši kolegové při speciální rozpravě ještě mluviti, návrhy, směřující k tomu, aby byly změněny, totiž zvýšeny nebo škrtnuty jednotlivé položky rozpočtové. Byly zamítnuty s odůvodněním, že nelze přijmouti takových návrhů, pro něž není žádné úhrady. Navrhuje-li prý někdo nějakou položku, musí se postarati také o úhradu. A žádá-li se škrtnutí nějaké položky, čímž se státní příjmy zmenší, musí prý býti rovněž postaráno o úhradu schodku. Ale tíž pánové, kteří hájí stanovisko, že z uvedených důvodů není přípustna změna, přišli sami se změnou a většina rozpočtového výboru přijala jednomyslně návrh, aby částka, zařaděná v rozpočtu na kulturní vydání, byla zvýšena o 9 milionů korun. A i pánové, kteří stojí na stanovisku rozluky církve od státu, rozluky církve od školy, hlasovali pro tento návrh zpravodajův a zastírali své chování tím, že prý jsou sice pro odluku církve od státu, církve od školy, že však, pokud tato odluka není provedena, je nutno platiti katechetům, ať patří k tomu či onomu vyznání, a proto je prý nutno přijmouti tento zvýšený požadavek 9 milionů. Zde měli úhradu. Ale neměli jí, když běželo o to, aby bylo opatřeno, co je nutné pro dělnickou třídu.
A vezmete-li nyní zřetel na tuto,
snad přiznáte, věcnou a s našeho stanoviska nutnou kritiku rozpočtu,
pochopíte, i kdybychom jinak neměli vůbec žádné příčiny a i kdyby
s tím nebyla zároveň vyřizována otázka důvěry, že už z čistě věcných
důvodů a podnětů měli bychom dosti příčin, abychom se co nejrozhodněji
postavili proti rozpočtu. Avšak nemáme pouze tyto věcné důvody,
abychom odmítli rozpočet, nýbrž naši řečníci při politické debatě
už přesně vymezili naše stanovisko k vládě a ukázali, že máme
málo příčin, abychom byli spokojeni s poměry ve státě samém, že
máme málo příčin, abychom někomu z většiny odhlasovali důvěru.
Vznesli jsme požadavky v mnohých směrech. Hned s počátku jsem
mluvil o pokusu přivoditi vyrovnání, či umožniti dorozumění. V
mnohých sborech, které jsou pro nás nesmírně důležité, nemáme
vůbec zastoupení. Nejen v zákonodárném sboru, v Národním shromáždění,
činí se pro nás důležitá usnesení, mimo tento sbor máme ještě
také jiné sbory, v nichž však nemáme dosud vůbec zastoupení. Zavedli
jste také všeobecné hlasovací právo do obcí, máme v obcích vliv.
Ale nemáme už vlivu ve zdánlivě samosprávných sborech, které jsou
nad obcemi. Nemáme náležitého vlivu v okresních zastupitelstvech,
nemáme náležitého vlivu na správu v nynějších zemských zastupitelstvech.
Nemáme už vlastně žádných volených zastupitelstev. Stále se nám
sice namlouvá, že na Moravě ještě úřaduje volené zemské zastupitelstvo.
Ale není tomu tak, jeho mandát už dávno vypršel a jednotliví pánové
tam ještě sedí jako volení zástupci protiprávně. Byli doplněni
jmenovanými zástupci. Je neslýchané, že v samosprávné, pro nás
tak důležité zemské správě na Moravě nezasedá dosud a nemá hlasy
ani jediný německý sociální demokrat. Tento požadavek jsme už
několikráte v této sněmovně přednesli. Dokonce i resoluční návrh
v tomto smyslu byl ve sněmovně přijat. Vyslovili jsme tento požadavek
vůči zástupcům většiny, vůči ministrům a několikrát nám dali ministři
slovo, že naší zřejmě oprávněné žádosti o zastoupení ve správě
země bude vyhověno. Dodnes postrádáme tohoto zastoupení, dodnes
nemáme žádných zástupců ve sboru pro nás tak důležitém. Při každé
rozpočtové debatě, při každém projednávání rozpočtu Pozemkového
úřadu jsme žádali přiměřené zastoupení v Pozemkovém úřadě, ale
marně. Nedbali jste našich požadavků, našeho práva. Vidíte tedy,
že nehledě k věcným důvodům, jež nás nutkají, abychom zamítli
rozpočet, máme také dosti důvodů zásadních, a jest samozřejmé,
že nemůžeme jinak, než zamítnutím rozpočtu dáti na jevo jednak
svoji nedůvěru, jednak svoji nespokojenost. (Potlesk na levici.)