Co nejvíce zhoršuj e výrobní posici zemědělcovu, je okolnost, že stoupání naší valuty při volné zahraniční soutěži v produkci zemědělské stlačuj e domácí zemědělské výrobky nejen na niveau světových cen, nýbrž dokonce pod ně. Není neznámo, že nedávno domácí pšenice byla o 30 K lacinější než americká pšenice loco Praha. Naproti tomu průmysl je proti cizí soutěži a tudíž proti snižování cen produktů průmyslových chráněn vysokými cly, které automaticky rostou, čím více stoupá naše valuta. V tom právě skrývá se přímo katastrofální nebezpečí pro naši zemědělskou výrobu, ježto při veliké disparitě cen, za které zemědělství jako producent prodává a za které jako konsument kupuje, klesá československé zemědělství pod minimální mez nezbytné prosperity a rentability.
Vláda, která v programu svém výrazně mluví o rovnoprávnosti zemědělství s průmyslem, musí si uvědomiti, že celní problém je otázkou čistě národohospodářskou a že tedy nesmí býti posuzován z hledisk politických. Ve vládních kruzích připravuje se, pokud víme, revise nynějšího provisorního celního tarifu se zřetelem na stoupání naší valuty, a proto kruhy zemědělské žádají, aby již při této revisi byly uskutečněny jejich spravedlivé požadavky: Buď budou odstraněna všechna cla, a to i na průmyslové výrobky, jako je to pro produkty zemědělské a jmenovitě u obilí, anebo bude celní tarif přizpůsoben rozumné ochraně domácí práce, a to jak v průmyslu, tak i v zemědělství. Také daňová politika státu musí se přizpůsobiti změněným poměrům valutárním a vyjíti vstříc potřebám zlevnění všeho podnikání. V tom směru rádi kvitujeme slova pana ministra financí dr. Rašína, že nová vláda chce zaváděti v celém státním hospodářství úsporný systém a na základě toho pak přistoupiti i k odbourání daňových břemen, však předložený státní rozpočet neodpovídá úplně našemu očekávání, a proto znovu je nutno apelovati na státní správu, aby v rámci tohoto rozpočtu pokoušela se o další nutnou úspornost. Nesmí býti přehlíženo, že některé daně, jako dávka z obratu a daň z příjmů již pro svou povahu značně poklesnou ve svém výnosu, a nemá-li býti porušena rovnováha příštího rozpočtu, je nutno přikročiti k dalším redukcím státních vydání. Naši zemědělci přímo v úzkostech očekávají ulehčení v břemenech daní a veřejných dávek, aby nemuseli, když již vlastní jejich podnikání je dnes úplně pasivní, používati k zaplacení daní drahého úvěru. Nad celým naším venkovem stahují se mračna hrozícího zadlužení, které již před válkou dusilo cely náš hospodářský život. Jde tu v prvé řadě o dávku z majetku, kterou mají platiti naši zemědělci zejména v chudých krajích a široké vrstvy malozemědělské nikoli v hotovosti, ale z drahého úvěru, který je bude tížiti celá desítiletí.
Také dávka z přírůstku na majetku musí býti podrobena revisi a radikálnímu snížení potud, dokud tento přírůstek u zemědělství jeví se býti fiktivním a nyní při stoupnutí valuty a poklesu cen úplně zmizel. V tom směru prohlášení pana ministra financí ještě jednou podtrhujeme.
Konečně válečné přirážky k dani pozemkové měly by býti odbourány v tom směru, jak se přibližujeme k normálním dobám. Paušály daně z obratu u malých a středních zemědělců nutno pro letošní rok snížiti v poměru k menšímu výtěžku sklizně a všeobecnému poklesu cen. Kruhy zemědělské těžce nesou, že předpisy o odpisu daně pozemkové jsou tak upraveny, že letošního roku nebyl tento odpis přiznáván pro katastrofální sucho, které značně poškodilo sklizeň obilnin a pícnin. Také přirážkový systém našich obcí a okresů musí býti upraven, aby zabráněno bylo vystupňování těchto břemen do úžasných rozměrů. Nutnosti všeobecné úspory musí býti podrobeny i naše obce, okresy a země, a proto rádi vítáme iniciativu vlády pro určité regulování samosprávných přirážek.
Naše zemědělství nemůže se zastaviti ani před otázkou revise mezd, avšak chceme ji řešiti v dohodě s dělnictvem, majíce snahu pracovati nadále ve stejném rozsahu jako dosud a nebrzditi výrobu, jak bohužel často se děje v jiných výrobních odvětvích. Že podporu a rozkvět zemědělské výroby rostlinné a živočišné zdůrazňuje vláda ve svém programu, považujeme za zjev sympatický a rádi budeme oceňovati činy.
Velmi vřele vítáme jasné a určité prohlášení vlády Švehlovy pro energické pokračování v reformě pozemkové. Nechť právě v této akci ukáže nová vláda silnou ruku a nestrpí, aby kdokoli zákony pozemkové obcházel nebo neuznával. Až dosud přiděleno bylo podle naší statistiky toto množství půdy: Při výkupu dlouholetých pachtů 100.000 ha, při vnucených pachtech podle §u 63 140.000 ha, příděl půdy stavební činí 5000 ha, řízením přídělovým doposud přiděleno 100.000 ha a volných odprodejů povoleno ve výměře 20.000 ha. Celkem je to tedy 365.000 ha půdy, cifra jistě úctyhodná, která však ani zdaleka nestačí krýti životní potřeby širokých vrstev malozemědělských. A proto, jak jsem již prohlásil, rádi jsme slyšeli prohlášení vlády o dalším energickém postupu vlády, aby půda dostala se do rukou lidu. Žádáme však, aby do druhého pracovního období pojata byla podle možnosti půda veškerých velkostatků, v jejichž obvodu se prokáže potřeba provedení reformy pozemkové. Se vším důrazem musí úřady vystoupiti proti odboji velkostatkářských kruhů.
Upozorňuji zejména vládu na největšího latifundistu v republice Adolfa Švarcenberka, který zákonů o reformě pozemkové neuznává. Počínání jeho, zejména v poslední době, kdyby nebylo státem energicky paralysováno, jest s to, aby vážně otřáslo autoritou úřadů a zničilo víru malého člověka ve spravedlnost. Je dále nutno, aby vlastníkům velkého majetku pozemkového zákonem zaručená výměra 150 ha zemědělské půdy byla stanovena tak, aby nebyly tím poškozeny zájmy drobných uchazečů o půdu. Pozemkový úřad i nová vláda nechť učiní energická opatření v tom směru, aby velkostatkáři vymíněním si tohoto zákonného podílu nemohli zdržovati přídělového řízení na celém svém majetku.
Očekáváme dále, že pan ministr spravedlnosti přijde co nejdříve s osnovou zákona na zrušení fideikomisů. Zákon byl již předložen v minulém zasedání, ale pak odvolán. Jeho potřeba jeví se nám nezbytně nutnou. Fideikomis, jakožto právnická osoba má podle stavu dnešního nedostatečného zákonodárství rovněž nárok na ponechání zákonné výměry 150, resp. 250 ha půdy a lesů, čímž unikají značné výměry půdy reformě pozemkové. Velkostatkáři, kteří jsou vlastníky majetku alodního a současně uživateli fideikomisů, získávají tím způsobem nárok na propuštění dvojnásobné výměry 150, resp. 250 ha. Vláda a Pozemkový úřad nechť odstraní všechny překážky, které převzetí a příděl zabraného majetku zvolňují. Zejména budiž hleděno k tomu, aby zdlouhavé řízení odhadní bylo co nejdříve zjednodušeno. Je neudržitelno, aby drobní přídělci přijímali půdu, aniž znají přídělovou cenu, jak se namnoze děj e dnes. Vzhledem k prudkému poklesu konjunktury ve výrobě zemědělské buďtež zavčas provedeny všechny přípravy, aby přejímací a v důsledku toho i přídělové ceny mohly býti úměrným snížením přizpůsobeny novým hospodářským poměrům.
Pozemkovou reformu dle našeho názoru nutno považovati na prvém místě za reformu agrární, to je dílo cílící bezprostředně a na prvém místě k vybudování zdatného zemědělství. S tímto hlediskem nutno uvésti v soulad všechny ostatní interesy v pozemkové reformě uplatňované. Proto vyvarováno budiž nezdravé kumulaci půdy, ať již v rukou velkých kapitalistických společností - zde mám na zřeteli pověstnou německo-židovskou firmu Schöllerovu - nebo ve vlastnictví velkých měst, na př. Prahy, která zpravidla ke snahám drobného elementu zemědělského staví se úplně nepřátelsky, uzavírajíce mu jakýkoli přístup k půdě. Problém pozemkové reformy, zejména v okolí Velké Prahy, řešen budiž s veškerou rozvahou. Nelze přehlížeti zájmy tisíců drobných existencí zemědělských a obětovati je jedině zájmům hlavního města. Interesy obou těchto činitelů musí býti řešeny se spravedlivým ohledem na obě strany. I řešení otázky zaměstnanecké dotýká se program nové vlády zcela správně. Nechceme, aby pozemková reforma prováděna byla za současného ničení existencí zaměstnanectva, a mám za to, že stát musí nalézti prostředky, aby problém byl k oboustranné spokojenosti definitivně vyřešen.
S reformou pozemkovou úzce je spojena reforma lesní. Ve vládním projevu není však, bohužel, o lesích podstatné zmínky. Máme za to, že vláda považuje lesní reformu za nezbytnou, integrující součástku reformy pozemkové, a že ji provede do všech konsekvencí dle návrhu našeho bývalého ministra Staňka. Strategické, hospodářské i státně-politické důvody plně toho vyžadují. Všimneme-li si zcela abnormálních poměrů lesního majetku v nasí republice, seznáme, že soukromé lesní majetky zaujímají téměř 60% všech lesů, kdežto stát i po převzetí statků bývalé rakouské dynastie má pouze 3 1/2% lesů. Ve většině zemí evropských zaujímají lesy státní 30 až 40% a jeví se nám proto reforma lesní jako jeden z nejpřednějších interesů republiky. V roce 1923 má býti převzato do vlastnictví našeho státu okrouhle 250 tisíc ha lesů ze zabraného majetku pozemkového. Přejeme si, aby nová vláda tento problém uskutečnila s plným zdarem a pokračovala tak až do konečného provedení tak naléhavé reformy lesní v celé republice.
V oboru sociálně-politickém prohlašuje nová vláda, že zavede starobní a invalidní pojištění dělnictva a samostatných drobných podnikatelů zemědělských i živnostenských. Ačkoliv, slavná sněmovno, máme v tomto směru určité obavy, zejména pokud jde o finance státní i pokud jde o provedení administrativní organisace, přece akci tuto vítáme. Otázka sociálního pojištění zaměstnává již dlouhou dobu všechny zákonodárné sbory států kulturních a musíme ji tedy řešiti i my. Až dosud je sociální pojištění provedeno v Anglii, Německu, Dánsku, Norsku, ve Švédsku a Italii, v novější pak době ve Francii a Rakousku. Naše strana podá v nejbližších dnech samostatný návrh na nemocenské, starobní a invalidní pojišťování se zvláštním zřetelem na zvláštní povahu vrstev zemědělských, který spojuje pojišťování venkovského dělnictva a všeho pracujícího lidu na venkově s pojišťováním osob samostatně výdělečně činných. V tom směru lišíme se neobyčejně od stanoviska stran socialistických a bude nutno po bedlivých úvahách zjednati dohodu, která by zvláštnímu charakteru lidu zemědělského v sociálním pojišťování vyhovovala. Litujeme jen, že v ministerstvu sociální péče věnuje se sociálnímu pojišťování vrstev samostatně činných poměrně malá pozornost, a budeme pevně trvati na stanovisku vlády, že sociální pojišťování jak dělnictva tak i malorolníků a živnostníků musí býti uvedeno do života jedním společným zákonem.
Vláda zdůrazuje ve svém programu zdokonalení dopravních prostředků a ohlašuje úměrné snížení dopravních tarifů, zejména v exposé pana ministra financí. Není potřebí zvláště zdůrazňovati důležitost tarifní politiky pro stát a jednotlivé výrobní vrstvy i pro zemědělství. Zemědělství dosud, bohužel, neprojevovalo dostatečného pochopení pro otázky politiky tarifní. Byly toho příčinou hospodářské poměry, z nichž naše zemědělství se vyvíjelo, a v poslední době pak konjunktura hospodářského podnikání, pro kterou tyto otázky nemohly býti akutní. V době volnosti obchodu však, který jest provázen prvými nárazy hospodářské krise, politika tarifní značně zasahuje do hospodářského podnikání a žádá, aby bedlivě bylo uvažováno o tom, jak by v zájmu tohoto podnikání měla býti upravena. Zájem tento stává se tím více naléhavější a nutnější, čím více dopravní sazby postihují výrobní náklady a čím více tedy od nich je odvislý výsledek celého podnikání. Tarifní politiku bude tedy nutno říditi tak, aby životní zájmy průmyslu, obchodu ale také zemědělství nebyly dotčeny. Jinými slovy to znamená: Stát musí svoji tarifní politiku říditi se zřetelem na zájmy té které výroby a musí i on přizpůsobiti se současným poměrům tam, kde těmto poměrům se již přizpůsobila samotná výroba. Je národohospodářskou nutností, aby tarifní politikou umožnila se cesta k trhům zvláště těm produkčním zemědělským oblastem, které jsou od trhu vzdáleny. Naše strana prostřednictvím zemědělské rady podala v užším tarifním výboru, který zabývá se deklasifikací, příslušné návrhy a bude trvati na jejich přijetí.
Slavná sněmovno! Chci vývody své končiti a prohlašuji, že není potřebí, abych zvláště zdůraznil, že, zůstane-li nová vláda pevnou na vytčené cestě, nalezne v nás účinné a spolehlivé opory. Lid zemědělský, třebaže trpí a strádá hospodářskou krisí, věří ve zdravy vývoj státu a je ochoten spolupracovati s každým, jemuž kulturní, hospodářský a sociální rozvoj republiky leží na srdci.
Říká se, že slova poučují, příklady
táhnou. Nová vláda svým jasným hospodářským programem nechce dávati
veřejnosti sliby, nýbrž ohlašuje skutek. Končil-li pan ministerský
předseda své prohlášení slovy, že vláda demokracie, jakou je ministerstvo
nynější, je dosti silnou, aby uhájila autoritu a zájem státu v
každých okolnostech, prohlašujeme my, že tato vláda najde v nás
pevnou a upřímnou podporu, a to zejména proto, že chce upřímně
pracovati k odstranění hospodářské krise, kterou trpí domácí výroba,
zvláště zemědělství. Z těchto důvodů bude klub poslanců republikánské
strany zemědělského a malorolnického lidu pro vládní prohlášení
hlasovati. (Výborně! Potlesk.)