Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Czech, inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Markovič.
229 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 160. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Kopřivovi pro neodkladné zaměstnání, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Mlčochovi z rodinných důvodů, na tento týden posl. Pelikánovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omlouvá se posl. inž. Jung.
Došly některé spisy od vlády. Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda vlády předložil přípisem
ze dne 23. října 1922, čís. jed. 30737/22. m. r., nařízení vlády
ze dne 12. října 1922, jímž se částečně mění vládní nařízení ze
dne 9. září 1922, čís. 263 Sb. z. a n., o prodejních cenách lihu.
Předseda: Přikazuji výboru zásobovacímu, výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtovému.
Dále došly některé dotazy.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. Roučka, Buriana a soudr. ministru spravedlnosti o konfiskační praxi v Brně.
Dotaz posl. Svobody ministru školství a nár. osvěty o nepřístojnostech při vybírání dávky ze zábav od uměleckých korporací a podniků v Brně.
Dotaz posl. dr. Bartoška a spol. ministru o školství a nár. osvěty a ministru vnitra ve věci obecního kronikáře ve Velkých Svatoňovicích.
Odpověď min. vnitra na dotaz posl. Füssyho o brutálním jednání četnictva v Gútě (župa Komárno).
Odpoveď min. školstva a nár. osvety
na dotaz posl. dr. Lelleyho v príčine svévoľného postupu riaditeľa
meštianskej školy ve Veľkých Topolčanoch.
Předseda:
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3808. Sbírka interpelací:
I. posl. Tománeka a spol. min. spravedlnosti v záležitosti cenzurovania naších slovenských časopisov,
II. posl. Tománeka a spol. min. spravedlnosti a celé vláde pre nespravedlivé cenzurovanie našich slovenských časopisov,
III. posl. dr. Brunara a druhů min. zahraničních věcí a předsedovi vlády o potrestání zločinů, z nichž jest viněn Miloslav Julinek, československy legionář ve Vladivostoku,
IV. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o neslýchané konfiskační praxi chomutovského státního zastupitelství, obracející se zvláště proti časopisu "Deutsches Volksblatt",
V. posl. Zeminové a soudr. min. vnitra o sestátnění policie města Chebu,
VI. posl. J. Mayera a druhů min. vnitra o zabavení časopisu "Deutscher Landruf" v Chebu.
Tisk 3811. Naléhavá interpelace posl. Schäfera, Pohla, Kaufmanna a druhů celé vládě o hospodářské krisi a opatřeních, která proti ní dlužno učiniti.
Ve věci naléhavé interpelace, tisk 3809, došel tento přípis pánů podatelů posl. Johanise, Slavíčka, Staňka, dr. Noska a dr. Lukavského.
"Podepsaní podatelé naléhavé
interpelace tisk 3809 upozorňují, že předmět této naléhavé interpelace
má zníti: "o průmyslové a zemědělské krisi" atd.
a druhy a třetí řádek prvého sloupce má zníti: "v řadách
průmyslových a zemědělských dělníků" atd., žádají,
aby tisková chyba vzniklá vypuštěním slov "a zemědělské"
jakož i "a zemědělských" byla sněmovně oznámena, upouštějí
však od toho, aby oprava tato byla vydána tiskem".
Předseda: Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
Tisk 3802. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1279) o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen (tisk sen. 1345) (současně přikázán též výboru rozpočtovému),
výboru brannému:
Tisk 3803. Usnesení senátu o návrhu sen. Donáta, Sáblíka, dr. Horáčka, dr. Franke, dr. Fáčka, Pánka, dr. Veselého, Zavorala, Jílka, Šabaty a spol. na vydání zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti (tisk sen. 1431).
Sněmovna jest schopna se usnášeti.
Přikazuji:
výboru zemědělskému:
Tisk 3799. Vládní návrh zákona o zvelebení Moravského Krasu,
výboru rozpočtovému:
Tisk 3798. Vládní návrh zákona o výplatě jednorázových výpomocí k pensím učitelů škol obecných a občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státní (současně přikázán též výboru kulturnímu a soc. politickému),
Tisk 3804. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění československo-německá úmluva o převodu zaopatřování válečných poškozenců na Hlučínsku a závěrečný protokol, podepsané v Ratiboři dne 12. dubna 1922 (současně přikázán též výboru zahraničnímu a soc. politickému).
Tisk 3810. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé pro rok 1923.
Navrhuji, aby pro vládní návrhy tisk 3798 a 3799 stanovena byla k podání zprávy lhůta 8 dní, pro vládní návrh tisk
3804, týkající se československo-německé úmluvy lhůta 6 týdnů, a pro vládní návrh tisk 3810 lhůta 3 týdnů.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Teď je nám rozhodnouti o naléhavých interpelacích, a to podle §u 69 jedn. řádu o interpelacích, označených za naléhavé, zda a kdy jest o nich zahájiti rozpravu.
Jest to jednak naléhavá interpelace posl. Johanise, Slavíčka, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů vládě o průmyslové a zemědělské krisi, nezaměstnanosti a drahotě životních potřeb (tisk 3809).
Podatelé navrhují, aby rozprava o této naléhavé interpelaci zahájila se ihned, a to společně s usnesenou již rozpravou o vládních prohlášeních ze včerejší 159. schůze.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s přečteným návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
V téže věci byla podána další naléhavá interpelace, a to posl. Schäfra, Pohla, Kaufmanna a soudr. vládě o hospodářské krisi a opatřeních, potřebných k jejímu potlačení (tisk 3811).
Podatelé navrhují, aby rozprava o této naléhavé interpelaci, která byla rozdána tiskem, byla rovněž zahájena ihned společně s rozpravou o vládních prohlášeních.
Dám také o této interpelaci naléhavé hlasovati a žádám proto, aby, kdo souhlasí s tímto návrhem na okamžité zahájení společné rozpravy, pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tedy také tento návrh je přijat a také této interpelaci přiznána byla společná rozprava s rozpravou o vládních prohlášeních.
A teď přistoupíme k prvnímu odstavci
denního pořadu, jímž je
1. rozprava o vládních prohlášeních, učiněných ve 159. schůzi dne 25. října t. r., jakož i o naléhavých interpelacích (tisky 3809 a 3811),
jak bylo právě teď usneseno.
Předem jest nám rozhodnouti o řečnické lhůtě. Ve smyslu usnesení presidia doporučuji, aby stanovena byla lhůta na kluby tím způsobem, že na každého člena klubu by připadlo 5 minut, a aby při klubech, které mají méně než 6 členů, bylo stanoveno minimum lhůty řečnické na řečníky klubu 1/2 hodiny.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přistoupíme k debatě. Zapsáni jsou v řečnické listině "contra": posl. Křepek, Skalák, dr. Czech, Kostka, Böhr, Simm, Kreibich, Taub, Hudec a Bubník; "pro": Dubický, Slavíček, dr. Kramář, Stivín, Staněk, Laube, dr. Lukavský, Stodola, Hrušovský, Benda, Mašata a dr. Meissner.
Uděluji slovo prvému řečníku na
straně "contra", jímž je pan posl. Křepek.
Posl. Křepek (německy): Slavná sněmovno! Když jsem více než před rokem při zahájení velké zemědělské výstavy v Litoměřicích mluvil ke shromáždění tisíců, doufal jsem, že se poměry v této zemi a těžké postavení našeho německého lidu v budoucnosti zlepší. Abych držitelům moci v tomto státě a českému národu jasně ukázal, jaká síla je v našem lidu, jaký má v této zemi význam, jak neocenitelné bohatství představuje, poukázal jsem na to, že výstavou svých výkonů chceme celé zemi i celé cizině zřetelně dokázati, že nebude už dále možno tento německý lid, jako dosud, nedůstojným způsobem utlačovati a zbavovati práv. S heslem práce, která všechno spojuje a všechno může zúrodniti, dovolával jsem se tenkráte vaší rozvahy a vašeho rozumu. Uplynul rok a před několika dny jsem stál v Litoměřicích opět na onom místě. Druhé zahájení zemědělského týdne ukázalo, že výkonnost našeho lidu se projevila ještě zvýšenou měrou. Nejen venkovský lid, nýbrž i nás průmysl, německy stav živnostenský, obzvláště řemeslníci a umělci, se spojili a opětně ukázali kulturu, práci, inteligenci; država našeho německého lidu v této zemi projevila znamenitý rozkvět, výroba skvělý úspěch. Stál jsem znovu na onom místě, abych zahájil výstavu, a musil jsem si položiti otázku: "Můžeš po roce a na tomto místě opakovati slova, která jsi zde pln naděje pronesl před rokem?" Dobře jsem uvažoval a všechno jsem si rozmyslil a musil jsem dojíti k poznání: "Nikoli, to už nemůžeš." Poměry se v tomto roce pro náš lid neustále zhoršovaly. Na všech stranách pokračovalo se v odnímání práv a ve znásilňování. Viděli jsme, s jakou bezohledností byla zde v této sněmovně projednávána životní otázka našeho lidu, totiž válečná půjčka. Viděli jsme, s jakým úsilím se snažili ti, kdož mají nyní moc v rukou, přiměti tehdejší vládu, aby aspoň tento těžký balvan, tuto těžkou překážku odstranila s cesty vládě, která měla přijíti, vládě nynější. My všichni si ještě vzpomínáme na konec tohoto boje v oné noční schůzi, která trvala až do ranních hodin, my všichni, vy i my, víme, že už tehdy se ukázalo, že česká většina, která Němce vždycky zásadně vylučuje, sama o sobě už stála na vratkých nohou a že už nemá v rukou bezpečné většiny. Znásilňování na jazykové hranici ve škole je tak trpká věc, že mi připadá za těžké, že zde ve státě, kde žijí kulturní národové, musím veřejně prohlásiti, že rdousení a potlačování v oboru školství, tam, kde lidé mají býti vedeni ke vzdělání a osvětě, nabylo takového rozsahu, že si už ve svém volebním kraji nevím rady, a tak je tomu v nejvyšší míře na celé jazykové hranici. Jak to je v úřadech? Co se stalo s úředníky? Proč jste při postátnění drah nepostavili do popředí účel věcný, nýbrž národnostně šovinistický? Utrpení je veliké, nářkům není konce. Všude na všech stranách vidíme utiskování německého lidu. K tomu se družila a ještě druží okolnost, která nás velký národ v tomto poměrně malém státě úplně potlačuje a odsuzuje k bezmocnosti. Jest to politika, která, nezmiňujíc se ani jediným slovem o válečné půjčce, žádá od nás dávku, která pro tisíce a tisíce rodin značí konfiskaci jejich majetku, které nikdy a za žádnou cenu nemůžeme na se vzíti, které nemůžeme platiti a odváděti, aniž bychom tím celé třídy, celý velký stav neuvrhli opětně do dluhů. Jest to akce, která, jestliže ji vláda provede, neznamená nic jiného, než opětné zadlužení selského stavu. Ten, kdo provádí tuto politiku, přikládá sekeru přímo ke kořeni státu. Budeme a musíme proti tomu bojovati až do poslední kapky krve a Parlamentní svaz se už usnesl, že podá slavné sněmovně příslušné návrhy, tykající se válečných půjček a dávky z majetku, a bude je hájiti. Jakmile zde budou, bude čas a příležitost, abychom se jimi blíže zabývali.
Tážeme-li se, čím to je, že zde vůbec není možný stav, který by popřál německému národu jeho práva, který by oba kulturní národy mohl přiváděti k společné práci a k společnému rozkvětu, položíme-li si tuto otázku, znovu a znovu přicházíme na kořen zla, který není od včerejška, nýbrž který je tu už dávno, vidíme tentýž směr a tytéž osoby při práci. Pánové, v této zemi byla kdysi doba, kdy národnostní spor počal se odklízeti, kdy hnisavá rána na těle této země začínala se hojiti. Byla to ona doba, kdy starý císař František Josef prohlásil německo-české vyrovnání za státní nutnost, kdy vůdce českého národa dr. Rieger ujednal s námi zásady vyrovnání. Část jich byla přijata českým zemským sněmem, bylo to rozdělení zemské kulturní rady a zemské školní rady, a nikdo z vás nebude moci říci, že tyto korporace nepůsobily úspěšně. Byl to šovinistický směr, který se tenkrát v českém národě objevil a který nám ukázal, jak se takové dílo míru ruší a jak se parlamentní jednání znemožňuje. Stál jsem tenkrát jako mladý muž na řečništi českého zemského sněmu a jakožto řečník pro vyrovnání. A co jsme zažili? Nejvyšší zemský maršálek byl útokem českých šovinistů vypuzen s předsednického místa, kalamáře lítaly, spisy byly trhány a český zemský sněm byl rozehnán. Do této školy jsme chodili a těmto věcem jste nás naučili vy. A dnes stojíme v novém státě, v novém parlamentě, dnes je otázka německo-českého vyrovnání opět v popředí, dnes vstupuje do této sněmovny nová vláda. Rozvinuje sáhodlouhý, veliký program a nesmí se ve svém postavení ani slovem zmíniti o milionovém německém národě v této zemi. (Výkřiky na levici.) Tato nová vláda, jejíž předseda už před rokem byl pověřen, aby ji utvořil, zrodila se po těžkých námahách. Bylo potřebí, aby jednotlivé strany učinily velké ústupky, pokud se týče věrnosti k politickému přesvědčení, aby umožnily utvoření vlády. Velká strana sociálně demokratická, ve vládě největší, už dávno se vzdala svého velkého lidového programu jako strany sociálně demokratické. (Souhlas na levici.) Teprve v posledních dnech to prohlásil na veřejné schůzi vůdce nacionalistické strany. Oběti na věrnosti k politickému přesvědčení jsou tmelem, který udržuje tuto vládu pohromadě. Ale jest to ještě jiná okolnost, je to společná nenávist proti Němcům (Souhlas na levici.), která ji vždycky znovu svaří a která působí, že se úzkostlivě vyhýbá tomu, aby našemu národu v tomto státě dala to právo, které mu před Bohem a před světem přísluší. (Výkřiky posl. dr. Kafky.)
Pánové! Všechno to musel jsem uvážiti. Nezbývalo mi nic jiného, než abych se jako poctivý muž rozhodl a řekl: Nyní nezbývá ani nám, abychom dosáhli svých práv, abychom si zachovali svoji národní čest, abychom zachránili svou politickou svobodu, nic jiného než boj! (Souhlas na levici.) Pohleďte, pánové, poněvadž jste dospěli k takovým koncům, stojíme dnes před otázkou, jejíž řešení se domníváte míti v rukou, což se vám však nepodaří. Neboť líčíte-li dnes, pánové, tento stát před celým světem a před svými koaličními stranami jako stát národní, strkáte-li ve svém vládním prohlášení před existencí kulturního národa, čítajícího přes 3 miliony dusí, jako pštros hlavu do písku, není tím dokázáno, že je to stát národní, nýbrž že je to stát národnostní, a nemluvíte-li o nás Němcích a o našich právech, pak musíme my před celým světem mluviti o německému národu, abychom jeho práv hájili a bránili. (Souhlas na levici.)
Pánové! Včera jsem dostal list z novin, v němž vynikající vůdce nejnárodnějšího směru v této zemi se zabývá Němci a prohlašuje, že by Němci měli býti rádi, že zde mohou žíti, a že si myslí, že německy lid měl by za to Bohu na kolenou děkovati. Při této příležitosti bych připomenul: Není moudré v domě oběšeného mluviti o provaze. (Souhlas na levici.) Kdo v obavě o svůj život sám sklonil koleno (Souhlas na levici.), tomu nesluší, aby milionovému národu německému doporučoval pokleknutí. Německý národ už nikdy a nikdy nepřinutíte, aby klekl na kolena. V půlnočních hodinách, kdy v Praze zuřilo povstání - podnět k tomu venku byl dosti smutný, kácení pomníků nejšlechetnějšího přítele lidu, jenž i český lid vymanil z nevolnictví v době, kdy ti, kdož měli na nevolnictví zájem, šlechta a dvořané, se tomu úporně bránili, kácení pomníků muže, jenž odpůrcům zrušení nevolnictví při této příležitosti prohlásil: "Nejen zájem státu, nýbrž i rozum a láska k lidem mluví pro tuto změnu" - při kácení jeho pomníků vypuklo v Praze za těchto štvanic povstání a já jsem byl v oné půlnoční hodině nahoře u ministerského předsedy a radili jsme se, co by se na obou stranách mělo státi, aby bylo zabráněno krveprolití. Tenkrát se ukázalo, kdo ovládl Prahu. Národně šovinistický směr a jeho vůdce ovládá nejen Prahu, ovládá nejen inteligenci, kapitál, tisk a byrokracii zde, ovládá i pražskou luzu. Ovládá ji tím, že vydal heslo, které je horší než komunisticky program, heslo: "To je naše!" Řekněte někdy davům, to všechno je vaše, a pak je držte, vypukne-li povstání a vzpoura! Zajisté, že posledně, když jste v tisících útočili na parlament, jste si hezky řekli: To všechno je "naše", obzvláště Němci, jejich bezpečnost a jejich majetek; můžeme to udělat, bude to schváleno, neboť: Brutus to řekl a Brutus je ctihodný muž. Pánové! To jsou následky politiky národnostní nenávisti a těmito prostředky chcete milionový kulturní národ donutiti, aby padl na kolena? Tím dosáhnete pravého opaku a nikdy a nikdy nepřistoupí německy národ dobrovolně na to, aby byl zbaven svých práv.
Co se dále ještě stalo? S dávkou z majetku, která se od nás žádá a která nikdy v této podobě nemůže býti placena, stojíme před všeobecným hospodářským rozvratem. Žití a bytí churaví, výroba upadá, ceny našich výrobků klesly tím, že Německo bylo úplně ožebračeno a zničeno. V radosti nad tím se nepoznává a zapomíná, že to má v zápětí hospodářské shroucení i u nás. Pohleďte na naši světovou produkci chmele, nekryje už nákladů, pohleďte na naše výborné ovocnářství, nenajdete člověka, který by sklízel ovoce, je ponecháno zkáze, poněvadž cena tohoto výrobku klesla tak hluboko, že nezaplatí ani výrobních nákladů. To jste dosáhli a přes to žádáte na našem lidu dávku z majetku v takové výši, která už není přiměřená jeho hospodářské síle, ano, která ji dokonce daleko převyšuje. Tíha hospodářských otázek měla by přiměti pány k tomu, aby konečně obrátili, obrat je zde příkazem. Tento stát je odkázán na práci a součinnost všech svých národů, pak bude míti trvání. A jestliže milionové národy, neboť my Němci nejsme samotni, máte zde dva miliony Slováků, a není podán důkaz, že národ slovenský je v celku spokoj en, jestliže ty nebudou spolupracovat, nebude míti trvání. Vzpomeňte si, prosím, na včerejší představení této vlády. Odporovali vám Němci jediným slůvkem, nebo porušili vážnost tohoto představení, vážnost parlamentu? Nikoli, se vzneseným klidem jsme pohlíželi na toto divadlo, a co jsme viděli? Zde páni Čechoslováci mezi sebou a jejich lid a jejich průvod ukázal, že už prvního dne nastolení této vlády všechno neklape a že je mnoho shnilého ve státě dánském. Prosím: Tento stát neobstojí, nebudou-li milionové národy, které jsou vesměs národy kulturními, spolupůsobiti a nebudou-li ke spolupůsobení přibrány. Dá vám to práci, abyste cizině nadále dokazovali, jako jste se až doposud, leč marně, pokoušeli dokázati, že je zde klid a pokoj. Nepřicházím dnes s násilím ani se zbraněmi. Ale pamatujte, pánové, na jedno: Za těchto okolností nepovolí a nemůže vám německy lid povoliti ani koruny na daně, ani kapky krve nováčků. Přijde-li to, budete to brát zas tak lehkomyslně, jako dosud. My to odhlasujeme a hotovo. Jenom že tentokráte se má věc jinak. O placení dávky z majetku nebude ani řeči. Pánové, zkuste to jen s násilím a počkejte. Těžko zde budete před Evropou používati moci, o níž myslíte, že ji máte po ruce. Tentokrát nezůstane jen při našich slovech zde ve sněmovně. Celý náš národ, organisovaný i v nejposlednější vesnici, promění je ve skutek. Jako starý politik a parlamentárník vím velmi dobře, co takový odpor znamená. Vím velmi dobře, jaký prostředek máte po ruce a jakou mocí vládnete. Ale pamatujte na jednu věc: Vy jste nás, německý národ, ve světové válce neporazili a vy jste nás nedobyli. Jsme zde v této zemi týmž právem jako vy sami. A kolik je nás milionů? Vás je sedm milionů, nás přes tři miliony. A táži se vás: Neuvažovali jste o tom, že tomuto třímilionovému národu zde patří, od ministerských křesel počínaje, až k ostatním místům, onen podíl, který mu přísluší podle klíče obyvatelstva, podle jeho výkonů? Ve výkonech pro stát jsme nezůstali dosud ani o písmeno za vámi. Neuvážili jste ještě, že nám to právem přísluší, což pak necítíte, že vykonává-li sedm milionů moc nad třemi miliony, že je to usurpace? Namítli jste: "Nejprve musíte býti loyální." S právem národů nemá loyalita naprosto nic společného. (Potlesk na levici.) Loyální nebo neloyální, právo musí zůstati právem a my máme právo to žádati. Začínáte-li s loyalitou, dali jste nám ve svých politických dějinách někdy příklad, jak máme býti loyální? (Potlesk na levici.) A prosím, také zde mohu položiti tu otázku a mohu na ni odpověděti. Nedostalo se nám od vás v tomto smyslu takového poučného příkladu. (Výkřiky posl. dr. Hnídka a dr. Kafky.)
Poukazovali jste také na to, že my Němci jsme to dosud neformulovali a že jsme o to nežádali. Pánové, i to je v tomto a v každém právním státě povinností většiny, aby o tom uvažovala, a bylo by její povinností, aby se s námi o tom radila. Dnes dospěly poměry tak daleko, že tato otázka je nesmírně ztížena, neboť vůdce českého nacionálního směru, jehož duch má dnes ve vládě vrch, prohlásil teprve před několika hodinami: "Čeští sociální demokraté už upustili od svého socialistického programu a doufám, že není už daleko den, kdy celá politika tohoto státu bude vedena s českého národnostního hlediska." Pánové, co to pro nás znamená a musí znamenati, je jasno. Jaké důsledky to musí míti, rozumí se samo sebou. Z logiky těchto skutečností vyplývá to jediné, co německému lidu zbylo v tomto těžkém a smutném postavení: Jak jsem již předem řekl, je to boj o jeho právo, o jeho život a jeho národnost. Tak daleko to dospělo. A odpovědnost za to nepadá na nás. Vy jste to, kteří jste s touto politikou vydali falešné heslo, jemuž mnoho lidí v cizině, kteří nejsou informováni, snad ještě dnes věří, že tento stát je státem národním a nikoli státem národnostním. Pánové! Politika, kterou provádějí národnostní šovinisté, kteří postupují vpřed s heslem a devisou "To je naše", to je náš stát, podobají se matematikovi ve škole u tabule, který má dokázati nějaký matematický úkol (Výkřiky posl. dr. Hnídka.), totiž že tento stát je státem národním.
Pokračujte jen s touto politikou
a uvidíte následky. Lid povstane a milionové národy v tomto státě
budou spolu zápasiti o své bytí, o svou existenci. A pak může
mistr počtář, pan dr. Kramář, svůj politický početní úkol
podtrhnouti. Bude míti dokázáno - před vlastní zemí i cizinou
a před celým světem - že stát, v němž vedou národové proti sobě
občanskou válku, není státem národním, nýbrž národnostním. Pak
může pod svůj výpočet, pod výpočet velkého politického života
jako doslov připsati: Tento důkaz jsem podal - quod erat demonstrandum.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Dubický.
Posl. Dubický: Slavná sněmovno! Není mým úkolem, abych odpovídal na politické vývody pana posl. Křepka. To bude v věcí následujících řečníků. Chci jen konstatovati, že pokud znám poměry německých zemědělců v naší mladoboleslavské zupě, jeví se u nich upřímná snaha spolupracovati s námi na odstranění hospodářské krise, která v dnešní době je problémem nejčasovějším. Mým úkolem jest, abych pokud možno znázornil stanovisko naší strany k hospodářskému programu nové vlády. Pokusím se o to takovým způsobem aby řečnická lhůta, která mně je dána, nebyla překročena.
Obyvatelstvo naší republiky prožívá těžké starosti. Přišla hospodářská krise, je nezaměstnanost, obchod vázne, zemědělství je ochromeno, a jaký tedy div, že celá veřejnost čekala na program nové vlády s vyjímečnou netrpělivostí. Nyní je program tento veřejnosti znám. Nová vláda nechce vnášeti do parlamentu výstřední podněty a návrhy, ale hodlá v prvé řadě odstraniti dnešní hospodářskou krisi a její následky, chce upevniti klid, pořádek a zákonnost v republice, vedena jsouc při tom přáním, aby získala důvěru všech vrstev obyvatelstva. Program vlády Švehlovy je jasný, určitý a vylučuje každou pochybnost. Vláda jím projevuj e názor, že stát nás je mezinárodně zabezpečen smlouvami s Malou Dohodou a prohloubením styků s ostatními státy, že stát je již ustálen vnitřně ústavními zákony, jez třeba doplniti jen provedením župního zřízení a reformou administrativní. Podle vládního programu zbývá tedy nové vládě úkol, vybudovati nás stát po stránce finanční a hospodářské. My jako zástupci lidu, který jest úzce spiat s tím, co tvoří hmotnou podstatu státu, s rodnou půdou, v níž jest pevně zakořeněno silné národní vědomí, cítíme povinnost, spolupracovati na dalším vybudování republiky právě dnes, kdy některé vrstvy obyvatelstva ustrašeně kladou si otázku, co bude dále. V tomto chaosu, způsobeném dočasnou hospodářskou krisí a obavami o budoucnost, působí program nové vlády silným dojmem na všecko občanstvo, poněvadž chce příčiny krise řešiti od základu a s ohledem na poměry ve střední Evropě. Chápeme projev vlády tak, že je nutno, abychom zvedli hlavu a uvědomili si, že doby, které prožíváme, jsou příliš veliké, než abychom mohli býti malými. To, co se dnes děje kolem nás v zemědělství, továrnách a v obchodě, není již krise, ale je to zároveň rub velikého odhodlání, definitivně vyzvednouti svůj stát z hospodářských trosek a poválečné desorganisace a postaviti celé naše národní hospodářství na zdravé a solidní základy. Přes všechny těžkosti hospodářského přelomu, přes ztráty, oběti a odříkání jsme nesporně blíž mírovým poměrům likvidujíce všecko, co v našem hospodářském organismu i v nás samých zanechala ještě válka. Musí v brzku přijíti doba, kdy každý občan státu bude sociálně zabezpečen, kdy v národohospodářském životě bude opět více solidnosti a méně tak křiklavých rozdílů v důchodech jedněch a v krajním nedostatku druhých. Naříká se často na vzestup naší koruny, ale málo kdo domyslí politických důsledků toho, co by nastalo, kdyby valutární a hospodářské poměry u nás nelišily se mnoho od Rakouska a Německa. Vzpomeňme jen, jak by měla usnadněnou práci agitace, která ve světě usiluje o restauraci dřívějších státních a politických poměrů ve střední Evropě, o níž se ještě do nedávna mluvilo, jako o "středoevropském Balkánu". Cizina by snad brzy uvěřila, že se stala chyba a že politický útvar bývalé monarchie byl přece jen jedině správnou hospodářskou základnou. Této agitaci vyrazili jsme úplně z ruky zbraň, stavše se krystalisačním bodem ve střední Evropě - dík naší rozumné mezinárodní politice - jako národ značných morálních kvalit, jenž je plně schopen státního samostatného života. Je nutná potřeba, abychom se sami na sebe a na svůj stát dívali se širokého hlediska evropského fora a byli si vědomi, že také na nás dívá se cizina a podle činů našich nás posuzuje a s námi jedná. Vítáme proto, že ve vládním prohlášení klade se takový důraz na právní řád a spořádaný, nepřekotný vývoj státu, který chce zdravě hospodářsky růsti a zabezpečiti všemu občanstvu pevnou základnu pro šťastné a spokojené živobytí. Ve finančním směru nechce nová vláda experimentovati, ale prohlašuje se pro stabilisaci naší měny a pro rozumnou politiku deflační. Cena koruny zvednuta byla hlavně naší aktivní obchodní bilancí, o což zasloužila se domácí výroba a v ní vynikající měrou naše zemědělská produkce, což jest patrno z příslušných položek našeho exportu. Zemědělství, bohužel, dnes trpí v míře nebývalé a prožívá cenovou krisi v takovém rozsahu, že každé prodlužování tohoto stavu bylo by těžkým hříchem spáchaným na nejvýznamnější složce národa a na státu samém. Proto vítáme, že v programu nové vlády pamatuj e se na podpory všech odvětví výroby a že silný důraz klade se na rovnoprávnost mezi výrobou průmyslovou a zemědělskou. Zemědělská výroba jsouc následkem dosavadní obchodní politiky ve volném mezinárodním obchodě, vysazena je téměř se všemi svými produkty na domácích trzích volné, ničím nebrzděné, zahraniční soutěži. Křivda, která byla s áchána na zemědělství tím, že zejména produkce obilní dána byla v plen cizozemské konkurenci, zatím co průmyslová výroba obdržela vysokou celní ochranu, nese dnes zhoubné důsledky. Vzestup naší valuty více než o 100 % způsobil takové zvýšení cel průmyslových, že to vede přímo k hospodářským absurdnostem, neboť případy, že clo přesahuje několikanásobně cenu dováženého zboží a že i při tomto vysokém clu možno ještě importovati, nejsou zjevy opravdu řídké. Z tohoto fakta, jakož i se zřetelem na to, že i státy s mnohem hodnotnější valutou jsou s to s námi soutěžiti, dlužno odvozovati nejvážnější pochybnosti, zda 18 ct, na kterých asi dnes stojí naše koruna, jedině působí líčené poruchy ve výrobě průmyslové a zda příčiny krise nesluší hledati také v motivech jiných. Nám se zdá, slavná sněmovno, že správnějším je názor těch, kteří v dnešním stavu některých odvětví našeho průmyslu nevidí jen krisi výrobní a odbytovou, ale také krisi zlaté průmyslové konjunktury, se kterou podnikatelský egoismus válkou do krajnosti vybičovaný nyní se má a musí loučiti. Máme za to, že při menším hospodářském egoismu a větším porozumění pro národohospodářské potřeby celku, při menších snahách po vlastním prospěchu a při větší solidaritě s ostatními vrstvami výrobními dá se krise průmyslová brzo a bez vážných otřesů hospodářských a sociálních překonati. S tím úzce souvisí vyplácení podpor nezaměstnaným, které dle prohlášení vlády nesmí se státi opatřením trvalým. Zcela správně. Při této příležitosti chtěl bych, slavná sněmovno, obrátiti pozornost na zoufalé postavení zemědělských vrstev, zejména domkářů a malorolníků, kteří stiženi byli v neobyčejné míře letošní katastrofou a vůči nimž státní správa nemá bohužel nic jiného než sliby a omlouvání. Podpory v nezaměstnanosti, jsou-li už jako v jiných státech přechodně nutné, musí býti omezeny, ale za to nechť vláda realisuje veliký program stavební a podnikatelský, aby ten, kdo pracovati chce, práci skutečně nalezl. Tím podpoří se výroba i domácí průmysl.