8. zpráva výboru zemědělského o návrhu posl. Koudelky, Ant. Černého a soudr. (tisk 3435) na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n. o obnově drobných zemědělských pachtů (tisk 3770).
Není námitek? (Nebyly.) Nejsou.
Zpravodajem je p. posl. Koudelka.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 12. srpna loňského roku bylo dáno drobným zemědělským pachtýřům právo obnovy pachtu na další 3 pachtovní léta i proti vůli propachtovatelově. Prakse však ukázala, že v zákoně tomto jsou dva nedostatky. Především ten nedostatek, že právo obnovy pachtu - v tomto případě na 3 léta - týkalo se pouze oněch pachtů, které končily ve druhé polovici roku 1921, aniž tu bylo vzpomenuto pachtů stejné kategorie, které končí v průběhu roku 1922-1923.
Druhý nedostatek v zákoně ze srpna loňského roku spočíval v nedostatečném ustanovení o přiměřeném pachtovném z těchto pachtů. Bylo tedy třeba těmto nedostatkům novým zákonem odpomoci. Z té zásady vychází osnova zákona, která jest předmětem jednání tohoto slavného sboru. Článek I navrhovaného zákona stanoví, že pachty, končící v průběhu roku 1922, prodlužují se na další 2 pachtovní léta a pachty končící v průběhu roku 1923 prodlužují se na další pachtovní rok tak, aby končily stejně jako pachty obnovené podle zákona z 12. srpna 1921. Právo obnovy pachtu podle tohoto zákona je však poněkud zúženo oproti zákonu z loňského roku. Tak především bylo žádáno, aby nebyly činěny překážky vlastníkům pozemku, jestliže chtějí je sami anebo jejich právní nástupci obdělávati. Bylo tedy dáno do navrhovaného zákona do čl. II ustanovení, které tomuto požadavku vyhovuje.
Dalším omezením práva obnovy pachtu podle tohoto zákona je článek VI. Článek VI osnovy vychází ze zásady, nerušiti dobrovolně uzavřené pachtovní smlouvy, které staly se v mezidobí od 1. ledna letošního roku až do doby platnosti zákona právě projednávaného za určitých ovšem předpokladů, a to takových, aby pacht nový měl - řekl bych - ty známky, které všeobecně jsou žádány, pakliže má právo obnovy podle zákona tohoto zde býti. Výslovně v čl. VI se praví, že musí to býti pacht na dobu nejméně 6 let, jestliže nový pachtýř na pachtovaném pozemku sám nebo se svou rodinou hospodaří. Chceme se tu totiž vyvarovati sporům, které vznikají z toho, když byl zde uzavřen před vydáním zákona rádný pachtovní poměr, ať se jedná o pachtýře, který by za určitých jiných okolností měl také právo na obnovu, je-li to pachtýř téže sociální kategorie, kterou chceme tím zákonem chrániti.
Důležité ustanovení v tomto zákoně je ustanovení o pachtovném. Loňský zákon v tomto směru vykazoval značné mezery a následek toho byl, že pachtýři byli soudy odsuzováni ve sporech s propachtovateli o pachtovném naprosto nepřiměřeně, v některých případech přímo lichvářským způsobem, takže toto nedostatečné ustanovení o pachtovném činilo do značné míry ochranu malých drobných pachtýřů zemědělských pozemků illusorní.
Bylo velmi obtížno nalézti formuli, která by vyjádřila přiměřené, na obě strany spravedlivé pachtovné. Přes to však, po dlouhém a obtížném jednání přece jen, myslím, že jsme se přiblížili k tomuto ideálu spravedlivého pachtovného a, pokud lze, formulí nejjednodušší, která by oběma stranám zjednala jasno a zabránila zbytečným, nákladným a nepříjemným sporům. Pachtovné to je vázáno jednak na průměrnou cenu obilí a pak stanoví se s ohledem na oblast, do které pozemek spachtovaný náleží se zřetelem na bonitu půdy. Musím podotknouti, že tento návrh zákona je stávajícími hospodářskými poměry úplně odůvodněn.
Zbývá mi tedy ještě dotknouti se jedné otázky. Bylo uvažováno o tom, zda pachtovné stanovené v tomto zákoně pro pachty obnovené zákonem ze dne 12. srpna 1921, a jež budou obnoveny podle tohoto zákona, zda toto pachtovné v tomto návrhu zákona vyjádřené i pro pachty, které byly upraveny opatřením Stálého výboru z 8. října 1920, má míti platnost čili nic.
Se zřetelem k tomu, že tento návrh zákona upravuje poměry plynoucí ze zákona ze dne 12. srpna 1921, zemědělský výbor nepojal ustanovení, žádané ve příčině úpravy pachtovného, podle nové formule, a sice pachtovného, které bylo opatřením Stálého výboru, nýbrž navrhuje v té věci resoluci tohoto znění: "Vládě se ukládá, aby v letošním podzimním zasedání Národního shromáždění předložila osnovu zákona, kterou by v duchu směrnic vyslovených v tomto zákoně upravila pachtovné pro rok 1922 a další pachtovní léta pro pachty, upravené opatřením Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 úst. listiny ze dne 8. října 1920, čís. 586 Sb. z. a n."
Bude-li vyhověno této resoluci, pak zde budeme míti jednotu aspoň ve příčině pachtovného, když už zde máme drobné zemědělské pachtýře v několika kategoriích.
Přimlouvám se jménem zemědělského
výboru za schválení tohoto návrhu. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dříve než udělím slovo přihlášenému p. řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta byla ustanovena dobou 10minutovou. Není námitek? (Nebyly.)
Námitek není, tedy přikročíme k rozpravě.
Dávám slovo p. posl. Svetlikovi.
Posl. Svetlik: Ctená snemovňo! Zpráva výboru zemedelského o návrhu novelisácie zákona zo dňa 12. augusta 1921, čís. 313 Sb. z. a n., ohľadom zemedelských pachtov, je dielom, ktoré neuspokojí dedinskú chudobu. Zákon o predĺžení pachtov, ktorý bol schválený včerajším dňom touto snemovňou, jeho suchosťou, bude touto predlohou zhoršený. Takto sa robia všetké tak dôležité zákony pre drobný ľud, a vy si budete pamätať, že to isté sme prehlásili o zákone, ktorým sa upravujú pachtovné pomery rusínskych kmeťov. Tieto obavy sa už aj splnily. Včerajším dňom sa dostavila sem deputácia rusínskych kmeťov od Berehova, ktorá predostrela pánu ministrovi zemedelstva a správe pozemkového úradu žaloby na úrady, ktoré sabotujú menovaný zákon. Takýmto spôsobom má byť v župe berehovskej zašantročené 12 tisíc honov zeme grófa Schönborna. Úrady tu verejno v Berehove šlapú zákon touto snemovňou schváleny a dovoľujú Schönbornovi, aby na tejto pôde uvázal do otroctva, "panštiny", úbohých rusínskych kmeťov. Zákon zakazuje, aby kmeti oddávali polovinu, alebo tretiu čiastku úrody veľkostatkárom, ale v župe berehovskej úrady a četníctvo už rekvirujú kmeťom tohoročnú úrodu sena pre grófa Schönborna. Tomuto chcete vravieť "právny stav". V Podkarpatskej Rusi prevádza pachtovné zákony a pozemkovú reformu gróf Schönborn, a naše úrady robia mu službu štatistov.
Uskutočnením tejto osnovy bude poškodený ťažko dedinský ľud. (Hlas: Jedna tretina pôdy v Podkarpatskej Rusi patrí Schönbornovi!) V článku IV. sú tak ťažké podmienky nájomné, že nebude možno ich malým nájomníkom snášať. Tak sa žiada: za 1 ha zeme v obvode pašienkovom obnos ceny 150 kg raži 320 Kč, za 1 ha zeme v obvode zemiakovom obnos ceny 180 kg raži 504 Kč, za 1 ha zeme v obvode obilnom II. triedy obnos ceny 200 kg raži 560 Kč, za 1 ha zeme v obvode obilnom I. triedy obnos ceny 250 kg raži 700 Kč, za 1 ha zeme v obvode repovom obnos ceny 300 kg raži 840 Kč, prerátané na uhorské hony (1200 čtv. siah) ocenený je nájom za jeden hon na 336 Kč. Čudujem sa, že výbor zemedelský toto navrhuje. Je známo, že veľkostatkári pri kolektivnej smlúve v roku 1921 pri relutume zeme svojim deputátnikom ocenili nájom za jeden hon od 60-120 Kč. Preto je docela spravedlivé, aby dľa toho bolo nájomné ustálené. Ustanovenie v tejto predlohe je mnohom bezočivejšie ako boly panštiny. Za dob panštiny jeden urbárnik, ktorý mal bez lesa a pasienku priemerne 8 honov oračiny, robil do roka od 20 do 50 dňov zemepánom. To je priemerne 35 dní. Vezmeme-li terajšiu mzdu @a 17 Kč denne jedného zemedelského robotníka, odrobil práce za nájom dľa terajšej ceny v obnosu 517 Kč. Dľa výpočtu predlohy by musel obrábať pansčinu 70 dňov lebo by po ňom žiadali peniaze v obnose 1143 Kč. A to sa predsa pred rokom 1848 volalo poddanstvo, a to čo je dnes, volá teraz pozemková reforma demokratické sriadenie. Teraz ale má chudobný človek nielen tieto poplatky nájomné, on má i dane: Zárobkovú, príjmovú, obratovú a všemožné iné. Nuž o koľko sa zhoršily pomery dedinskej chudoby oproti dobe feudálneho absolutismu? Na to dávajú odpoveď vždy uvedené skutočnosti.
Odhlasováním tohoto zákona dáte miliardový dar maďarským veľkostatkárom Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Uvediem prípad: Schollerovská účastinárska cukrovarnícka a zemedelská spoločnosť má v Tekovskej župe na 30 tisíc honov prvotriednej oračiny. Keď títo páni dostanú za jeden hon 336 Kč árendy, majú roční čistý zisk 10,080.000 Kč. To im zarobí dedinská chudoba bez akéhokoľvek risika z ich strany. Schollerovi účastinári nepreložia ani krížom slamu a dostane sa im daru vyše 10 mil. korún. O tento obnos bude chudobnejší maly dedinčan, lebo on je nútený nadhodnotu jeho práce oddať veľkostatkárovi.
Ctená snemovňa! Predostreli sme
opravný návrh v dotaznom článku IV tohoto zákona. Náš zemedelec
nie je na zahradničné gazdovstvo ešte zavedený. Od toho je nemožné
žiadať tak vysoké nájomné summy. Neuvrhujme dedinskú chudobu do
otroctva veľkostatkárskej gentry. Neprijmete tieto opravy, prispejete
k zvýšeným rozporom medzi malým roľníkom a zemedelským kapitalistom
a urýchlite tým pochod predvoja sociálnej revolúcie - malej sedlače,
aby urýchlila priemyselnému proletariátu pád tohoto sriadenia
kapitalistického! (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Nikdo není k slovu přihlášen, dávám slovo panu zpravodaji
posl. Koudelkovi.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Předešlý pan řečník podává opravný návrh k čl. IV navrhovaného zákona, jehož obsahem je, aby pachtovné z jednoho ha pozemku obnášelo od 140 K do 290 K. Věřím, že by pachtýři nic proti tomu neměli, kdyby takové pachtovné mohlo být stanoveno, a také já bych se nerozpakoval toto pachtovné akceptovati, kdyby odpovídalo přiměřeným cenám, kdyby bylo na obě strany spravedlivé. Avšak se zřetelem k tomu, že pachtovné v takové míře stanovené nemůže vycházeti z věcných úvah, vyslovuji se proti návrhu a žádám za jeho zamítnutí.
Pokud pak jde o otázku naturálních
pachtů, dovoluji si upozorniti, že pro Podkarpatskou Rus máme
zvláštní zákon, podle něhož se placení pachtovného in natura nepřipouští
a také v tomto zákoně, který jest předmětem jednání, v článku
VII jest ustanovení, podle něhož propachtovatel není oprávněn
požadovati pachtovné in natura. Tedy i v tomto směru stížnosti
panem kol. Svetlikem přednesené postrádají věcného obsahu.
Jinak nepochybuji, že přehmaty, které se snad na Slovensku staly,
jsou, ale původ jejich spočívá v něčem jiném, nežli o čem jedná
navrhovaný zákon. Prosím opětně, aby návrh zákona byl schválen.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Budeme hlasovati. Dám nejprve přečísti návrhy a resoluce.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Opravný návrh posl. Svetlika a soudr.:
Článek IV, první odstavec má zníti:
"Nejvyšší pachtovné se řídí dle jakosti půdy, a sice od 140 do 290 Kč za 1 ha. Tyto průměrné ceny zavčas vyšetří a vyhlásí ministerstvo zemědělství."
Resoluce výboru zemědělského:
"Vládě se ukládá, aby v letošním
podzimním zasedání Národního shromáždění předložila osnovu zákona,
kterou by v duchu směrnic vyslovených v tomto zákoně upravila
pachtovné pro rok 1922 a další pachtovní léta pro pachty, upravené
opatřením Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé
podle § 54. úst. listiny ze dne 8. října 1920, čís. 586 Sb. z.
a n."
Místopředseda dr. Hruban: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati takto: O článku I až III podle zprávy výborové.
O článku IV, odst. 1 podle návrhu pana posl. Svetlika a soudr., bude-li zamítnut, pak podle zprávy výborové.
O zbytku článku IV, o článcích V až VIII, o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Nejsou námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s články I až III podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, jsou schváleny články I až III podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem IV, odstavec 1 podle návrhu pana posl. Svetlika a soudr., který byl právě přečten a proti kterému se vyslovil pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s čl. IV, odst. 1, jakož i se zbytkem čl. IV a pak se články V až VIII podle zprávy výborové, s nadpisem a úvodní formulí, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tyto články, nadpis a úvodní formule jsou přijaty a schváleny.
Nyní budeme hlasovat o resoluci. Byla přečtena panem zpravodajem. Je to resoluce výboru zemědělského. Pan zpravodaj se vyslovil pro ni.
Kdo souhlasí s resolucí výboru zemědělského, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je schválena. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu v prvém čtení. Čtení druhé provedu na konci schůze.
Nyní budeme hlasovati o předmětu,
který jsme před tím projednali, totiž o
7. zprávě výboru zemědělského a rozpočtového a) o návrhu posl. Berana a soudruhů (tisk 3668) na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v r. 1921, b) o návrhu posl. Adámka, Šamalíka a soudruhů (tisk 3731) na změnu téhož zákona (tisk 3772).
Hlasovat dám takto: Zákon má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
O §u 1 dám nejprve hlasovati podle návrhu p. posl. Zierhuta a soudr., nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
Pak o novém odstavci posledním a předposledním navrženém panem posl. Zierhutem a soudr.
O §u 2 podle zprávy výborové s opravou navrženou p. zpravodajem výboru rozpočtového.
O §u 3 nejprve dám hlasovati podle návrhu pana posl. Zierhuta a soudr., potom, nebude-li tento návrh přijat, podle zprávy výborové.
O §u 4, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové. Námitek není proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati
tak, jak jsem uvedl. Žádám, aby návrh pana posl. Zierhuta a soudr.
k §u 1 byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. Zierhuta
a soudr. k §u 1: V odst. 2. buďtež slova "vlastníci lesů
ve výměře do 20 ha" nahrazena slovy "vlastníci lesů
ve výměře do 30 ha".
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Zierhuta a soudr. k §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Kdo souhlasí s návrhem §u 1 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je schválen.
Teď budeme hlasovati o dvou nových
odstavcích §u 1, a to posledním a předposledním, podle návrhu
p. posl. Zierhuta a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Doplňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k §u 1:
"Fond pro opatření strojených hnojiv se zmocňuje, aby osvobodil vlastníky drobných lesů od příspěvků do fondu pro opatření strojených hnojiv na rok 1921 a 1922 nebo zaplacené již příspěvky vrátil, jejichž les byl těžce poškozen mniškou nebo jinými živelnými pohromami."
"Od placení příspěvků do
fondu pro opatření strojených hnojiv na rok 1922 buďtež osvobozeni
oni vlastníci lesů, kteří v tomto roce neměli žádných příjmů z
kácení dříví v těchto lesích."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s těmito novými odstavci §u 1 podle návrhu pana posl. Zierhuta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Kdo souhlasí s §em 2 podle zprávy výborové s opravou, kterou navrhl p. zpravodaj výboru rozpočtového, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
Teď budeme hlasovati o §u 3, nejprve
podle návrhu p. posl. Zierhuta a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
§ 3 nechť zní:
"Fond pro opatření strojených hnojiv nechť předloží před skončením likvidace nejpozději do 1. ledna 1923 Národnímu shromáždění uzávěrku.
Případných přebytků fondu budiž
užito k podpoře zalesnění drobných lesů, které byly zpustošeny
mniškou."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Zierhuta a soudr. na změnu §u 3, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Nyní dám hlasovati o §§ 3 a 4, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 3 a 4, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 3, 4, nadpis zákona a úvodní formule podle zprávy výborové jsou schváleny.
Tím přijala posl. sněmovna osnovu zákona ve čtení prvém.
Nyní dám hlasovati o resolucích.
Žádám, aby byly přečteny tři resoluce posl. Zierhuta a
soudr.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. "Případné přebytky fondu pro opatření strojených hnojiv buďtež užity k podpoře zalesnění drobných lesů, které byly zpustošeny mniškou."
2. "Fondu pro opatření strojených hnojiv se ukládá, aby na rok 1921 a 1922 sprostil placení příspěvků pro fond pro opatření strojených hnojiv ony drobné vlastníky lesů, pokud se týče vrátil jim zaplacené již příspěvky, jejichž les byl těžce poškozen mniškou nebo jinými živelnými pohromami."
3. "Fondu pro opatření strojených
hnojiv se ukládá, aby ony vlastníky lesů v roce 1922 na jejich
žádost zprostil placení příspěvků pro fond pro opatření strojených
hnojiv, kteří dokáží, že v tomto roce neměli žádných příjmů z
kácení dřeva ve svém lese."
Místopředseda dr. Hruban: Dám hlasovati o každé resoluci zvlášť.
Kdo souhlasí s 1. resolucí p. posl. Zierhuta a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Kdo souhlasí s druhou resolucí p. posl. Zierhuta a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Kdo souhlasí s třetí resolucí p. posl. Zierhuta a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato resoluce je zamítnuta.
Čtení druhé provedu na konci schůze.
Nyní, nebude-li námitek, budeme
jednati o odst. 10 pořadu, jímž jest
10. zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 2650), kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před občanskými soudy (tisk 3774).
Není námitek? (Nebyly.)
Námitek není.
Zpravodajem je p. posl. dr. Matoušek.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Zákon z roku 1868 činí rozdíl mezi přísahou osob náboženství křesťanského a náboženství židovského a zachovává v platnosti starší předpisy o osobách, podle jejichž náboženství jest přísaha nepřípustna a o přísahách osob, které se přiznávají k evangelickému náboženství helvetskému a náboženství mohamedánskému (dvor. dekret z 10. ledna 1816, č. 1201, z 21. prosince 1832, č. 2582, a ze 26. srpna 1826, č. 2217 sb. z. soud.).
Kdežto tedy na území práva rakouského platí o přísahách ustanovení velmi pestrá, zachovávající při přísaze staré zvyklosti a obřadnosti (přísaha před krucifixem a rozžatými svícemi, použití thory, koranu a přísežných formulí v jazyku tureckém), jest dle ustanovení práva uherského forma přísahy jednotná a spojena s jedinou formálností, že totiž přísahající, odříkávaje přísežnou formuli, drží pravou ruku na srdci (§ 311 č. ř. s. a § 218 tr. ř.). Náboženský ráz přísahy však zachován i v právu uherském potud, že přísahající dovolává se Boha za svědka.
Tato úprava přísežného výslechu před soudy však již nevyhovuje. Stává se vždy častěji, že osoby bezkonfesní zdráhají se vykonati přísahu soudem jim ukládanou dle dosavadních předpisů a vzhledem k nedostatku zákonných ustanovení o přísahách bezkonfesních dochází ke sporům mezi soudem a svědky, znalci nebo stranami, které vážnosti soudního řízení jsou citelně na újmu.
V zájmu nerušeného vykonávání spravedlnosti jest proto naléhavá potřeba, aby pro takovéto případy ustanovení o výkonu přísahy před soudem byla doplněna. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
To byly důvody, které vedly vládu, že podala návrh zákona. Ústavně-právní výbor zabýval se touto předlohou a přijal ustanovení, jímž se stanoví zvláštní civilní forma přísahy, ale uznal, že také v jiných případech forma civilní přísahy místo konfesní nastupuje.
Ústavně-právní výbor doplnil pak vládní předlohu potud, že ze stejných důvodů a stejným způsobem změnil přísahu porotců před civilními trestními soudy, přísahu vojenských soudců, svědků, znalců, tlumočníků před soudy vojenskými (§ 3-5 návrhu). Ustanovení § 1-3 neplatí dle návrhu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, ježto v tamních zákonech jsou již odchylná ustanovení pro tyto případy.
Z těch důvodů ústavně-právní výbor
doporučuje tento návrh Národnímu shromáždění ku schválení. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu je přihlášen p. posl. Haken.
Řečnickou lhůtu navrhuji podle usnesení předsednictva na 15 minut. Námitek proti to mu není? (Nebyly.)
Námitek není. Lhůta je přijata.
Uděluji slovo p. posl. Hakenovi.
Posl. Haken: Paní a pánové! Na tomto drobném zákoně je znatelným postup reakce v našem státě. Předvedu, pokud je mně známo, kritiku tohoto zákona jako důkaz svého tvrzení. V roku 1921 uznala vláda za nutné mezeru pokud se týče přísahy před soudy, vyplniti novým zákonem. Tehdejší ministr spravedlnosti p. dr. Popelka dal vypracovati ve svém resortu návrh zákona na jednotnou přísahu bez ohledu na konfesijní příslušnost. V důvodové zprávě tohoto návrhu se povídá: "Jednotný způsob řešení odpovídá nejlépe zásadám rovnosti všech státních občanů, kteří ovládají ústavu tohoto státu, podle které náboženské rozdíly mezi obyvatelstvem nemají míti významu žádného; rozdíly tyto by však soudním řízením opětně vznikly a přicházely k platnosti, kdyby dosavadní přísežné formule byly ponechány a toliko pro bezkonfesijní osoby zavedena přísaha jiná."
Ale za nějaký čas na to, snad za několik neděl, možná za několik dní, přišel týž pan ministr dr. Popelka k docela jinému náhledu a z porad ve vládě konaných vznikl maličký návrh zákona, který se omezuje pouze na přísahu osob bez vyznání. A zajímavo je, že týž pan ministr Popelka v důvodové zprávě k tomuto druhému zákonu povídá docela něco jiného. Zde totiž odůvodňuje tuto předlohu takto: "Řešiti otázku přísahy jednotně pro všechny případy se nedoporučuje, poněvadž nutno míti při řešení otázky této na zřeteli jedno, to jest náboženské cítění obyvatelstva, jednak i tu okolnost, že upouštění od náboženských obřadností ve všech případech mělo by často za následek ztížení při vyhledávání pravdy."
Tu tedy je možno nahlédnouti do dílny, jak se u nás zákony dělají. Týž ministr v téže vládě dá připraviti předlohu s vážným odůvodněním pro jednotnou přísežnou formuli bez ohledu na konfesijní příslušnost přísahajícího, velmi důrazně hájí této jednoty pro všechny občany, dovolávaje se ústavy, a za krátký čas nato zvrátí původní důvody a odůvodňuje zase roztříštěnost přísahy před soudem.
Je viděti, vážení pánové a paní, že reakce u nás postupuje velmi rychle. Nechci polemisovati ani s tím tvrzením, že by náboženské obřadnosti při přísaze nebo dovolávání se Boha dopomohlo při hledání pravdy. Ano, denní případy z kriminalistiky mohou dokázati, že tomu tak není. A tu my žádáme, jak původně také ministerstvo spravedlnosti proponovalo, aby bez ohledu na náboženské přesvědčení a příslušnost církevní byla upravena slibující formule pro všechny občany jednotně. K tomuto cíli jsme podali také příslušný návrh.
Žádám slavnou sněmovnu, aby tento
návrh podporovala. Bude tím jen pracovati v intencích, které měla
vláda asi před půl rokem. (Souhlas komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr.:
§ 1, odst. 1 znějž:
"§ 1. Přísahy, konané před občanskými i vojenskými soudy, nahražují se slibem, jenž bez ohledu na náboženské vyznání slibujícího zní:"
§ 1. odst. a): Slovo "přísahám" budiž nahrazeno formulí: "Slibuji na svou čest a svědomí."
V odst. b) tatáž změna.
Odst. c) budiž pozměněn takto:
"c) ve všech ostatních případech budiž slib vykonán tak, že ke slovům "Slibuji na svou čest a svědomí" připojí se příslušné vyjádření."
Nápis znějž takto:
"Zákon ze dne ..........,
jímž se mění dosavadní ustanovení. o přísahách před soudy."