Předseda: Kdo souhlasí se změnou § 61 podle návrhu p. posl. Mikulíčka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Mikulíčka a soudr., je zamítnut.
Kdo souhlasí teď se změnou §u 61 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 61, resp. změna jeho je schválena podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o změně §§ 62, 63, 64, 65, 69, 71 a doplnění §u 72 podle zprávy výborové.
Kdo se změnou těchto paragrafů a s doplněním §u 72 souhlasí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Změna paragrafů 62, 63, 64, 65, 69, 71 a doplnění §u 72 je schváleno podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o změně §
73 původního zákona, a to nejprve v úpravě navržené p. posl. Mikulíčkem
a soudr. Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V § 73, odst. 13. na řádce 7,
navrhuji škrtnutí, počínaje slovem "nikdy" a konče "č.
130 Sb. z. a n.". K témuž paragrafu v odstavci 14. navrhuji
za slovy "zaopatřovacích požitků" škrtnutí slov "(darů
z milosti)".
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou změny § 73 původního zákona podle návrhu p. posl. Mikulíčka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím je návrh p. posl. Mikulíčka a soudr. zamítnut.
Teď budeme hlasovati o změně § 73 původního zákona podle zprávy výborové.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím změna § 73 původního zákona je schválena podle zprávy výborové.
Teď je nám hlasovati o změně a doplnění §§ 74, 75, 77, 79, 80, 82, 83, dále o článku II, nadpisech zákona a jednotlivých oddílů zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím změna a doplnění §§ 74, 75, 77, 79, 80, 82, 83, dále článek II, nadpisy zákona, jednotlivých oddílů zákona a úvodní formule schváleny byly podle zprávy výborové.
Tím osnova tato je přijata ve čtení prvém a zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích. Jsou dvě resoluce navržené výborem zemědělským a jsou vytištěny ve zprávě.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Obě resoluce jsou přijaty.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročíme teď, nebude-li námitek,
k odstavci 5. Budu vyřizovati ty odstavce, k nimž jsou již rozdány
zprávy. Nejprve je tedy
5. zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3734) o poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na nejnutnější investice města Českého Těšína (tisk 3769).
Není námitek? (Nebyly.) Námitek není.
Zpravodajem je p. posl. Špaček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Špaček: Slavná sněmovno! Hospodářské důvody pro přijetí tohoto navrhovaného zákona jsou uvedeny v tištěné zprávě. Nebudu se tedy o nich šířiti. Řeknu jenom tolik: Je potřeba, aby Československá republika měla na paměti, že nepřirozené roztržení našeho Těšínska bylo jmenovitě v samém Těšíně provedeno způsobem, který nedává možnosti, aby za nezměněných okolností Česky Těšín stal se tím, čím se státi má, totiž hlavním městem našeho Těšínska. Je nutno, aby mu stát pomohl a udělal z tohoto Českého Těšína to, co o něm říkají Němci, když na rozdíl od Polského Těšína, který nazývají Teschen-Friedhof, nazývají nás Těšín Teschen-Bahnhof, čímž chtějí říci, že je k tomu povolán, aby hrál úlohu v našem životě hospodářském a komunikačním, kdežto Těšín Polsky je odsouzen k zániku. Nebudu se o tom sířiti a doporučuji z důvodů hospodářských jako zpravodaj osnovu zákona k vašemu přijetí.
Dovolte mně nyní ne jako zpravodaji, nýbrž jako přihlášenému řečníku říci, že také z důvodů politických je nejvýš významno, abychom tuto vládní předlohu uvítali s povděkem. Odhlasování této vládní osnovy bude zřejmým dokladem toho, že rozhodnutí velvyslanecké konference z 28. července 1920 a poskytnutí tohoto vládního příspěvku na znovuzřízení Českého Těšína znamená pro nás naprosto jasné dokumentování okolnosti, že z našeho Těšínska nechceme nikomu ani píď postoupiti, ale rozhodnutí mírové smlouvy a velvyslanecké konference pokládáme za stav definitivní. Je třeba, abychom to dokumentovali, poněvadž přes to, že obsah tohoto rozhodnutí velvyslanecké konference z 28. července 1920 učinili jsme součástkou naší ústavní listiny, dějí se stále a stále s polské strany a zejména v Polském Těšínsku pokusy, aby domněnka, že Český Těšín není náš trvale, byla v domorodém obyvatelstvu posilována. Na druhé straně Olše v Polském Těšíně přes ustanovení zvláštní politické smlouvy, kterou máme s Polskem ze dne 6. listopadu 1921 a v níž se praví v čl. I., že si oba státy navzájem zaručují svoji územní državu na základě rozhodnutí velvyslanecké konference a mírových smluv, bez ohledu na čl. III., ve kterém se říká, že oba státy se zavazují potlačiti propagandu směřující proti územní integritě druhého státu, a bez ohledu, že se na konci tohoto článku říká, že napříště oba státy nestrpí na svém území žádné organisace, která by vykonávala tuto propagandu, bez ohledu na to právě v Polském Těšíně vycházejí časopisy, které tuto propagandu síří velmi a velmi neslušnými a hanlivými slovy. Mohl bych vám čísti ze "Slováka", vydávaného redakcí Ungro-Jehličkovskou, úžasné články, které se tam píší proti naší republice. Polská vláda přes tuto smlouvu toto řádění trpí a tento "Slovák" může býti koupen v Polském Těšíně a v celých stech a tisících kusů je přenášen na naše území. Zrovna tak jako polské časopisy jako "Dziennik cieszynski" mají poštovní debit v naší republice, jsou kolportovány mezi naším lidem bez ohledu na to, že v Polsku naše časopisy, tlumočící loyálně naše stanovisko k Polsku, mají poštovní debit odňat. Při této příležitosti, když povolujeme tento kredit 15 milionů na úpravu Čes. Těšína, musíme žádati důrazně naši vládu, aby dle přání projevených při uzavírání politické smlouvy s Polskem trvala na tom, že České Těšínsko je navždy a neodlučně naším územím a že se ho nikdy vzdáti nemůžeme. Vláda musí se postarati o to, aby tento zahraniční "Slovák" nedocházel na Slovensko a neuváděl v pochybnost náš právní stav na Spišsku, Oravsku a zvláště v Javorině. Není možno dopustiti, aby polská vláda trpěla ku příkladu výzvy tohoto druhu:
"Odměnu 50.000 dostane ten, kdo dokáže, že Masarykova republika, ten smradlavý hrnec, ještě jeden rok udrží se pohromadě. Ucházejícím se o odměnu prodlužuje se termín do 15. července. Redakce "Slováka".
Nebo heslo "Slovákem" přinášené: "Čecha do mecha a mech do vody!" To se tiskne a prodává veřejně v Polském Těšíně. Nebo: "Ne rozluka církve od státu, ale rozluka naše od Čechů budiž naším heslem!" Takových a podobných věcí mohl bych citovati celou řadu. Nečiním-li tak, jednám tak jenom z toho důvodu, že vás nechci zdržovati. Musíme žádati rozhodně od naší vlády, aby na vládě polské žádala splnění smlouvy z 6. listopadu 1921, aby v Polsku nebyly trpěny organisace nám nepřátelské. Musíme žádati, aby naše vláda neustupovala nesmyslným, přímo drzým požadavkům polským v otázce paritní komise na Těšínsku, neboť je nemyslitelné, aby poslanec cizího státu žádal jako předseda polské delegace této česko-polské paritní komise od našich úřadů přímo kategoricky, aby na přání polské byli z Těšínska přesazeni, ba přímo vyhnáni, loyální, svou úřední povinnost plnící úředníci, jako z Fryštátu okresní hejtman Hering. V zájmu rozkvětu Těšína musíme žádati, aby nebylo dovoleno, aby paritní komise libovolně určovala, komu má naše vláda dáti opční právo a komu je má odepříti, aby tím způsobem byl posilován nepřátelský polský živel v našem Těšínsku, a musíme žádati, aby vláda do této paritní komise také jmenovala jako protiváhu energického politika polského Halbana energického politika českého, nebo aspoň osobu o těchto věcech dobře informovanou.
To na doplnění osnovy, jejímž
jsem zpravodajem, a prosím vás, abyste tuto předlohu o kreditu
15 milionů na investiční opatření českého města Těšína schválili
beze změny. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, čítající 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, k níž pozměňovací návrhy podány nebyly. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém.
Resoluce není.
Tím je vyřízen odstavec 5 pořadu
dnešní schůze a přikročíme k 7, jímž jest
7. zpráva výboru zemědělského a rozpočtového a) o návrhu posl. Berana a soudruhů (tisk 3668) na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v r. 1921, b) o návrhu posl. Adámka, Šamalíka a soudruhů (tisk 3731) na změnu téhož zákona (tisk 3772).
Zpravodajem jest p. posl. Jar. Hálek a p. posl. Jan Černý ze strany republikánské.
Uděluji slovo p. posl. Jar. Hálkovi.
Zpravodaj posl. Jar. Hálek: Slavná sněmovno! Aby zemědělství československé, ve své výnosnosti ochromené průběhem let válečných a poválečných, za daných předpokladů výrobních dosáhlo co do jakosti i množství produkce co nejvyšší, uvažováno bylo zemědělskými kruhy o zaopatření dostatečného množství strojených hnojiv ze zahraničí, poněvadž domácí produkce hnojiv nijak nemohla stačiti k účelu sledovanému. Cena hnojiv takto opatřených měla býti ovšem úměrnou cenám produkce zemědělské uvnitř našeho státu. Nesnadný styk se zahraničím v dobách neurovnaných poměrů valutárních znemožňoval uskutečnění tohoto jinak jednoho z nejúčelnějších způsobů zvýšení produkce zemědělské, přihlížíme-li k tehdejší relaci cen výrobků zemědělských ve vázaném hospodářství a cen hnojiv na světovém trhu. Nemohlo býti žádáno na rolnictvu, aby s hmotnou ztrátou kupovalo tato zahraniční hnojiva a přinášelo tak jednostranné oběti pro všeobecný národohospodářský prospěch státu. Bylo proto, chtělo-li se dosíci sledovaného účelu, nutným zasažení státu. To se stalo předmětem zákonodárné péče, resultující zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921, jímž se zřizuje fond pro opatření strojených hnojiv v roce 1921, do něhož podle § 2. cit. zákona plynou vedle ceny za stržená hnojiva i jiné příspěvky, výtěžky a ostatní příplatky dle pořadí tamže uvedeného. K odvádění těchto příspěvků přidrženi byli ti, o nichž se předpokládalo, že výnos půdy, jimi vlastněné, se v důsledcích stávajících mimořádných poměrů zvýšil. § 10 cit. zákona stanoveno, že vlastníci lesů, vinic a zahrad jsou povinni v roce 1921 a 1922 zaplatiti pro fond příspěvek, rovnající se dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu čistému výnosu těchto pozemků, při čemž bylo určeno, že příspěvek tento nesmí v žádném případě činiti úhrnem méně než 30 Kč z každého ha.
Následky tohoto ustanovení v praxi ukázaly se zřejmě nespravedlivými, neboť odporují zásadě vyjádřené v systému příspěvkovém, na němž konstruován je shora citovaný zákon. Jsou totiž zpravidla nejchudší okresy, zvláště šumavské a krkonošské, rovněž i na Slovensku i v Podkarpatské Rusi, které mají do lesního katastru zanesenou dosti značnou plochu, náležející vlastníkům malých usedlostí, porostlou pouze jalovcem, křovinami a pod., z nichž výnos jest buď žádný nebo nepatrný. Jest tudíž pochopitelno, že tito opravdoví chudáci - horalé - kteří vlastní několik desítek korců tak zvaného lesa, jsou ustanovením § 10 cit. zákona velmi citelně postiženi, a to nespravedlivě, neboť nelze u nich mluviti o tom, že by výnos lesní půdy jim do vlastnictví náležející, i za dnešních mimořádných poměrů se zvýšil, takže zde není žádného momentu, který by opodstatňoval povinnost jejich přispěti ke zlevnění ceny strojených hnojiv pro ostatní zemědělce, tím spíše ještě, když sami vzhledem k poměrům, v nichž hospodaří, nemohli ani intensivně hospodařiti a hnojiva strojená, na jich opatření a zlevnění značně přispívali, používati. Vyskytly se případy v horských krajích v Pošumaví - na Vimpersku v obci Vyškovicích a i jinde - ze tento příspěvek na hnojiva přesahoval až 4násobně obnos veškerého daňového základu obce vzhledem k rozsahu "lesní" půdy - horských strání, lesišť a pasek - a k ustanovení druhého odstavce § 10 cit. zákona.
Stanovení tohoto příspěvku na
nejmenší míru 30 Kč z 1 ha bylo v přímém rozporu s duchem zákona,
neboť průměrný katastrální čistý výnos z lesů v Čechách činí pouze
8 Kč 86 h, na Moravě 8·06 Kč, ve Slezsku 8·26 Kč, na Slovensku
2·47 Kč a v Podkarpatské Rusi pouze 70 hal. Čím tedy horší půda
a menší tudíž výtěžek, tím citelněji jsou postiženi vlastníci
těchto lesů. Na Slovensku vyvolalo provádění tohoto zákona přímo
bouře, rovněž i v horských krajích Čech. Tyto okolnosti byly popudem
k jednání s příslušnými vládními činiteli za účelem úpravy tohoto
ustanovení. Výsledkem porad o způsobu této úpravy bylo jednak
příslušné stanovení prováděcího nařízení vlády ze dne 9. února
1921 o odpisech při živelních pohromách pro drobné majitele do
výše výměru 25 ha a do výše 30 Kč daně, jednak řešení cestou iniciativních
návrhů o novelisaci citovaného zákona, které zákonně provádí předložená
osnova zákona, jež osvobozuje vlastníky lesů a vinic do určité
výměry, zahrad vůbec; toto ustanovení platí i pro osoby právnické,
čímž osvobozeny budou i obce s udanou výměrou půdy lesní, vinic
a zahrad, což zejména chudé horské kraje uvítají. S ohledem na
specielní poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vloženo ustanovení
vztahující se na tak zvané společné urbární a komposesorátní lesy
se stejným vymezením výměry osvobozené. Bylo též záhodno v § 2
návrhu tohoto zákona přesně ustanoviti způsob vyúčtování přeplatků
za rok 1922, z důsledků tohoto návrhu vyplynuvších. Intencím zákona
ze dne 22. prosince 1922 odpovídá také ono ustanovení navrhované
předlohy, jež určuje lhůtu do 31. března 1923 ke konečnému vyúčtování
po předchozí likvidaci fondu. Tímto ustanovením chce předloha
zákona rozptýliti obavy o použití tohoto fondu, dávajíc možnost
Národnímu shromáždění Československé republiky přesně prozkoumati
hospodaření tímto fondem. Poněvadž příslušné příjmy dle navrženého
zákona umožňují bez podstatného zhoršení finančního stavu fondu
tyto úlevy drobným vrstvám, nevznikne žádné zatížení státní pokladny
a jest tudíž i zájem státu ochráněn. Z důvodů těchto navrhuji
jménem výboru zemědělského návrh zákona ke schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji p. J. Černému z republikánské
strany československého venkova.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Vážená sněmovno! Rozpočtový výbor, projednav předlohu, která byla schválena ve výboru zemědělském, konstatoval, že příjem a vydání z příslušného fondu zatíží finance státní jen průběžně a ze příslušný příjem stačí krýti veškeré závazky z tohoto zákona vyplývající, takže nevznikne žádné zatížení státní pokladně. Proto bylo konstatováno, že není proti tomu námitek, aby rozpočtový výbor dal zákonu tomu svoji sankci. Bylo konstatováno, že pokud se týče zatížení poplatníků příslušné úlevy drobným vrstvám jsou naprosto správné, a proto je výbor doporučuje k přijetí. Rozpočtový výbor také konstatoval, že usnesení o době, kdy likvidace provedena býti má, bylo správně do zákona vloženo. Pro rozdělení přebytků zůstávají v platnosti ustanovení v původním zákoně.
Jest mojí povinností konstatovati, že v § 2 v řádce čtvrté za slovy "převede se" v tisku vypadlo několik slov, a to: "pokud jsou podle § 1 tohoto zákona osvobozeni," takže § 2 bude zníti: "Příspěvek pro fond pro opatření strojených hnojiv, zaplacený vlastníky lesů, vinic a zahrad (§ 10 zák. ze dne 21. prosince 1920, čís. 683) již na rok 1922, převede se, pokud jsou podle § 1 tohoto zákona osvobozeni, na daňovém kontu těchto majitelů jim k dobru."
Navrhuji, aby dle tohoto znění
byl příslušný zákon schválen. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Navrhuji dle usnesení presidia řečnickou lhůtu 10 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Ke slovu je přihlášen p. posl.
Zierhut. Uděluji mu je.
Posl. Zierhut (německy): Velectěné dámy a pánové! Zákonem ze dne 22. prosince 1920 byl založen tak zvaný fond pro strojená hnojiva. Tento fond pro strojená hnojiva měl za účel opětně přivésti do výše zemědělskou výrobu, která mnoha léty války utrpěla. Již tenkráte při projednávání tohoto zákona vyslovili jsme obavy, že nepokládáme tento zákon za správnou cestu, jež povede k žádanému cíli. Tento zákon sám se stal zákonem proti našemu hlasu a obsahuje rozličné nespravedlnosti. Mohu jen poukázati na dvojí zdanění chmelnic, jež jednou jsou zdaněny za chmel a s druhé strany jako zahrady, dále na přidržení ke zdanění zahrad a lesů, ač tyto obě kultury vlastně ničeho ze zlevněného strojeného hnojiva nedostaly. Dnes se může také prohlásiti, že naděje, jež byly kladeny v tento zákon, nebyly splněny a že naděje ty byly zklamány. Jako výsledek možno snad říci, že vyvolána byla veliká nelibost, částečně i rozhorlení mezi lidem, zvláště v kruzích zemědělských. Vždyť jsme dnes slyšeli z úst zástupce vlády, obzvláště zástupce ministerstva financí, že vedla tato daň přímo k otevřenému vzbouření zvláště na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde tato dávka na strojená hnojiva musila býti vymáhána četnictvem a vojenskou pomocí. Nepochybně bylo by bývalo mnohem lépe, kdyby se byla ta sta milionů korun nebyla touto cestou zemědělskému a lesnímu hospodářství odnímala a odváděla ústředně, nýbrž kdyby se bylo přistoupilo k tomu, aby se vůbec upustilo od nuceného hospodaření s obilím, se zemědělskými výrobky a ponechalo se opatření strojeného hnojiva zemědělstvu. Spíše by byla mohla vláda podporovati zemědělskou výrobu dobrou obchodní politikou tím, že by bývala mohla usnadniti dovoz strojeného hnojiva nebo surovin k sestrojení umělých hnojiv. A skutečně byl ten fond pro strojená hnojiva přece zrušen ještě před uplynutím své účinnosti již vládním nařízením z 9. září 1921, pokud se týče obchod strojeným hnojivem byl uvolněn, takže tím okamžikem zanikla působnost zákona o fondu pro strojená hnojiva, a ze působnosti likvidujícího fondu pro strojená hnojiva přešly na ministerstvo zemědělství. Ačkoliv touto likvidací, uvolněním strojeného hnojiva, práva fondu pro strojená hnojiva byla zrušena, bylo přece setrváno na povinnostech vůči tomuto fondu strojených hnojiv, to znamená, příspěvky k tomuto fondu pro strojená hnojiva nebyly tímto vládním nařízením zrušeny. Tím byl utvořen právní stav, jenž obsahuje v sobě vnitřní rozpor, že totiž s jedné strany fond byl zrušen, a s druhé strany přece tomuto fondu má zůstati právo, že příspěvky, jež stanoveny jsou v § 10 zákona o strojených hnojivech, totiž příspěvky majitelů lesů, vinic a zahrad nejen pro rok 1921, nýbrž také pro rok 1922, skládající se z dvojnásobného čistého katastrálního výnosu těchto pozemků za každý z těchto roků, mají býti odvedeny. Tyto příspěvky jsou, jak uvedeno, vysoké a zatěžují velmi silně zvláště drobného majitele lesa, který namnoze nemůže ze svého lesa bráti vůbec žádného užitku, protože tento les je lesem mladým, protože jsou to nové porosty, lesní mýtiny neb lesy ochranné, jež v katastru jsou ještě zaneseny jako les, jež mezi tím již byly obdělány, jsou používány jako role nebo alespoň jako luka a přece v katastru jsou zaneseny jako les. Musí se zde také říci, že tento fond pro strojená hnojiva nezaopatřil zemědělce nejlepším strojeným hnojivem. Bylo přidělováno velmi mnoho méněcenného strojeného hnojiva, zvláště Thomasovy strusky, a což vlastně je ještě žalostnější, že mnoho zemědělců, kteří o toto zlevněné strojené hnojivo zažádali, nedostali přes to, že zaplatili, žádného. Je tedy ze všech těch důvodů nutno, aby nespravedlnosti, jež jsou obsazeny hlavně v §u 10 zákona o strojených hnojivech, pokud alespoň přichází v úvahu drobný majetek lesní, byly odčiněny, a tomuto bezpráví se má odpomoci právě předloženým návrhem zákona. Podotkl bych, že i já jsem v této věci podal 20. června návrh zákona, který, celkem vzato, souhlasí s předloženým návrhem zákona. Pokud jde nyní o sám návrh zákona, tu pokládám za nutno poukázati na to, že přijatá výměra 20 ha lesa je vyměřena přespříliš nepatrně. Vezmete-li v úvahu poměry, zvláště v horských krajích, ve vysokých polohách, pak musí každý zasvěcený říci, že výměra 20 ha daleko ještě není selským lesem neb selským statkem, nýbrž že je to čistě malorolnické hospodářství, a je přece jasno, že chceme všechna malá a střední selská hospodářství v tom směru osvoboditi od břemen. Dovolil jsem si proto již v zemědělském výboru podati návrh, aby tato hranice byla zvýšena z 20 na 30 ha. Když tento návrh byl v zemědělském výboru zamítnut, podal jsem tento návrh opětně i nyní. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Při tom chci ještě poznamenati,
že toto šablonovité stanovení výměry je nespravedlivé, neboť 1
ha lesa v nížině nutno jistě zcela jinak oceňovati než 1 ha lesního
majetku v kamenité horské půdě. Bylo by bývalo tedy mnohem spravedlivější,
kdyby jako měřítko osvobození od daně na umělé hnojivo byl býval
přijat katastrální výnos a přijetím čistého výnosu katastrálního,
řekněme částku 300 Kč, nepochybně mohou býti nespravedlnosti,
jež jsou obsaženy v šablonovitém stanovení hektarové výměry ploch,
do jisté míry vyrovnány. Dále je nutno, aby do zákona bylo pojato
ustanovení, podle kterého oni majitelé lesa, kteří ze svého lesa
neměli v roce 1922 žádného příjmu, byli rovněž osvobozeni od dávky
na strojená hnojiva. V tomto případě jde také jen o drobné majitele
lesů, neboť velký majitel lesa má přirozeně každého roku příjmy,
poněvadž pracuje a využívá podle hospodářského plánu, tedy systému,
takže i v roce 1922 má z lesa výtěžek. Je dále potřeba s ohledem
na veliké škody, které byly způsobeny našim lesům mniškou a zvláště
také lesními požáry, aby se k tomu rovněž přihlíželo, a sice tím,
že se k §u 2 přijme dodatek. Dovolil jsem si podati i v tom směru
návrhy. Pokud jde o § 2, je třeba poukázati na to, že předložení
súčtování od fondu pro strojená hnojiva po provedení likvidace
je bezúčelným. Sněmovně musí býti před ukončením likvidace fondu
pro strojená hnojiva umožněno přezkoušeti činnost fondu pro strojená
hnojiva a rozhodně ještě před skončením likvidace napraviti případné
události a nepřístojnosti. I v tom směru jsem podal návrh. Pokud
jde o přebytky fondu, pokládám za nutné, aby zákonodárné shromáždění
i v tomto směru v zákoně učinilo opatření, totiž vydalo ustanovení,
jakým způsobem má býti použito případných přebytků fondu pro strojená
hnojiva. Je tu na snadě, aby těchto přebytků bylo v prvé řadě
použito k podpoře oněch drobných majitelů lesů, jichž lesy byly
zpustošeny mniškou. Pro případ, že by tyto návrhy nebyly snad
přijaty, dovolil jsem si dále podati resoluční návrhy o zmocnění
fondu pro strojená hnojiva vyřizovati žádosti o osvobození majitelů
lesů, kteří neměli v roce 1922 ze svého lesa žádného příjmu, případně
kteří byli mniškou nebo jinými živelnými pohromami těžce poškozeni,
jakož i stran použití případných přebytků. Prosím, abyste s ohledem
na jich všech oprávněnost přijali tyto podané pozměňovací, dodatkové
neb resoluční návrhy. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám, aby podané návrhy a resoluce
byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): 1. Pozměňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k §u 1:
V odstavci 2 buďtež slova "vlastníci lesů ve výměře do 20 ha" nahrazena slovy "vlastníci lesů ve výměře do 30 ha".
2. Doplňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k §u 1:
"Fond pro opatření strojených hnojiv se zmocňuje, aby osvobodil vlastníky drobných lesů od příspěvků do fondu pro opatření strojených hnojiv na rok 1921 a 1922 nebo zaplacené již příspěvky vrátil, jejichž les byl těžce poškozen mniškou nebo jinými živelnými pohromami."
3. Doplňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k §u 1:
Jako poslední odstavec se připojuje:
"Od placení příspěvku do fondu pro opatření strojených hnojiv na rok 1922 buďtež osvobozeni oni vlastníci lesů, kteří v tomto roce neměli žádných příjmů z kácení dříví v těchto lesích."
4. Pozměňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k §u 3:
§ 3 nechť zní:
"Fond pro opatření strojených hnojiv nechť předloží před skončením likvidace, nejpozději do 1. ledna 1923, Národnímu shromáždění uzávěrku.
Případných přebytků fondu budiž užito k podpoře zalesnění drobných lesů, které byly zpustošeny mniškou."
5. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů:
"Případné přebytky fondu pro opatření strojených hnojiv buďtež užity k podpoře zalesnění drobných lesů, které byly zpustošeny mniškou."
6. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů:
"Fondu pro opatření strojených hnojiv se ukládá, aby na rok 1921 a 1922 sprostil placení příspěvků pro fond pro opatření strojených hnojiv ony drobné vlastníky lesů, pokud se týče vrátil jim zaplacené již příspěvky, jejichž les byl těžce poškozen mniškou nebo jinými živelnými pohromami."
7. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů:
"Fondu pro opatření strojených
hnojiv se ukládá, aby ony vlastníky lesů v roce 1922 na jejich
žádost sprostil placení příspěvků na fond pro opatření strojených
hnojiv, kteří dokáží, že v tomto roce neměli žádných příjmů z
kácení dřeva ve svém lese."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): O návrzích se jedná. Mají dostatečný počet podpisů.
Dávám slovo panu zpravodaji posl.
Jar. Hálkovi k doslovu.
Zpravodaj posl. Jar. Hálek:
Vzdávám se slova.
Místopředseda dr. Hruban: Pan posl. Jar. Hálek se vzdává slova.
Dávám slovo p. zpravodajovi výboru
rozpočtového posl. Janu Černému ze strany republikánské.
Zpravodaj posl. J. Černý (rep.): Vážená sněmovno! Pokud se týká pozměňovacích návrhů, podaných p. kol. Zierhutem, dovoluji si prohlašovati, že co se týče podaného pozměňovacího návrhu k §u 1, v němž navrhuje p. kol. Zierhut, aby výměra 20 ha byla nahrazena výměrou 30 ha, není možno k tomuto návrhu přistoupiti, poněvadž již 20 ha bylo výsledkem úporného jednání v obou výborech a 30 ha by nedoznalo schválení. Je tedy nutno tento návrh zamítnouti.
Proti doplňovacímu návrhu p. kol. Zierhuta k §u 1, kde navrhuje, aby oni vlastníci lesů, kteří v tomto roce neměli žádných příjmů z kácení dříví v těchto lesích, byli osvobozeni od placení příspěvků do fondu pro opatření strojených hnojiv na rok 1922, je s mé strany se vysloviti proti tomu z toho důvodu, poněvadž pojem "káceti dříví" nebo "nemíti žádných příjmů z kácení dříví" je věru dosti problematický a nelze přesně zjistiti a nebyla by státní správa schopna, aby příslušné ty momenty řádně rozlišila, komu má nebo nemá býti příslušná dávka slevena.
Z téhož důvodu je mi nutno vysloviti se proti dalšímu doplňovacímu návrhu kol. Zierhuta, který směřuje k tomu, aby příslušná dávka byla slevena těm, jichž les byl těžce poškozen mniškou nebo jinými živelnými pohromami, a to právě také z toho důvodu, poněvadž zde příslušná výše škody je velice těžce zjistitelna.
Pozměňovací návrh k §u 3, který navrhuje, aby na místě toho, co žádáno je předlohou, která se k schválení předkládá, aby vyúčtování a ukončení likvidace fondu hnojového bylo předloženo Národnímu shromáždění do 31. března 1923, aby tato lhůta byla posunuta zpět do 1. ledna 1923, pro tento návrh není mi možno se vysloviti, poněvadž ve zprávách odborníků při projednávání návrhu ve výboru bylo konstatováno, že lhůta 31. března 1923 je jedině možná, a kdyby byla stanovena lhůta dřívější, nebylo by možno jí vyhověti.
Případných přebytků fondu má býti použito ve smyslu zákona, a to právě k podporování určitých zemědělství prospěšných věcí. To je právě totéž, co navrhuje p. posl. Zierhut, aby případně jich bylo použito k podpore zalesnění drobných lesů, které byly zpustošeny mniškou, což je také v příslušném zákoně obsaženo. Je tedy návrh tento zbytečný, a proto se vyslovuji také proti němu.
Podané 3 resoluční návrhy odpovídají
právě těm návrhům, proti kterým jsem se vyslovil. Proto nedoporučuji
ani resoluční návrhy p. kol. Zierhutem podané. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Hlasování provedeme, nebude-li námitek, až po projednání příštího
předmětu, kterým je