Předseda (zvoní): Návrhy tyto jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji
posl. dr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Návrh podaný kol. Hakenem vlastně chce pro všechny lidi, ať jsou vyznání jakéhokoliv anebo ať jsou bez vyznání, ustanoviti přísežnou formuli jednotnou. Vyslovuji se proti tomuto návrhu. Chápu, že kol. Haken necení individuelní svobodu tolik, jako ostatní členové této sněmovny, ale musíme lidem, kteří ještě věří v Boha, dáti volnost, když chtějí dotvrditi pravdivost svého tvrzení, aby mohli se dovolávati toho Boha, v nějž věří. Ale nejen s hlediska individuelní svobody, nýbrž i s hlediska hledání materielní pravdy, musí býti soudu ponechána možnost žádati, aby svědek dovolával se toho, v koho věří, tedy Boha. Myslím tedy, že jak tyto důvody individuelní svobody, tak hledání materielní pravdy přivedou slavnou sněmovnu k tomu, že se rozhodne pro usnesení ústavně-právního výboru a rozhodne se pro to, aby se stanovila bezkonfesijní formule pro ty, kteří se nepřiznávají k žádnému vyznání státem uznanému. Ti pak, kteří jsou určitého vyznání náboženského, nechť přisáhají formulí konfesní, jak stanoveno bylo dosud.
Z těchto důvodů navrhuji, aby
slavná sněmovna přidržela se usnesení ústavněprávního výboru a
přijala je za své. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti. Hlasování míním dáti provésti tímto způsobem:
O § 1 bychom hlasovali v úpravě posl. Hakena a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 2 až 7 a úvodní formuli podle zprávy, neníť pozměňovacích návrhů.
O nadpisu zákona budeme hlasovati ve znění navrženém posl. Hakenem a soudr., nebude-li přijato podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu námitky. (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
O § 1 budeme hlasovati nejprve
v úpravě navržené p. posl. Hakenem. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
§ 1, odst. 1 znějž:
"§ 1. Přísahy, konané před občanskými i vojenskými soudy, nahrazují se slibem, jenž bez ohledu na náboženské vyznání slibujícího zní:"
§ 1. odst. a): Slovo "přísahám" budiž nahrazeno formulí: "Slibuji na svou čest a svědomí.".
V odst. b) tatáž změna.
Odst. c) budiž pozměněn takto:
"c) ve všech ostatních případech
budiž slib vykonán tak, že ke slovům "Slibuji na svou čest
a svědomí" připojí se příslušné vyjádření."
Předseda: Kdo souhlasí s § 1 v této úpravě, navržené p. posl. Hakenem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh posl. Hakena a soudr. je zamítnut.
Kdo teď souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 podle zprávy výborové je schválen.
Nyní budeme hlasovati o §§ 2 až 7 incl. a o úvodní formuli podle zprávy.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 2 až 7 incl., jakož i úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o nadpisu
zákona podle návrhu pana posl. Hakena a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Nápis znějž takto:
"Zákon ze ............. jímž
se mění dosavadní ustanovení o přísahách před soudy."
Předseda: Kdo souhlasí s nadpisem zákona tak, jak jej navrhuje pan posl. Haken a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Nadpis zákona v tomto znění je zamítnut.
Teď kdo souhlasí s nadpisem zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Nadpis zákona podle zprávy výborové je schválen.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém.
Teď přikročíme ke druhým čtením
věcí vyřízených ve včerejší a předvčerejší schůzi, a to nejprve
k odst. 12, jímž je
12. druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní (tisk 3744).
Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Námitek není.
Zpravodaji jsou páni posl. dr.
Hálek, Johanis a Kasík. Mají páni zpravodajové
nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hálek:
Nie.
Zpravodaj posl. Johanis: Ne.
Zpravodaj posl. Kasík: Také
ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zákon tento schválen je ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 12 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci 13, jímž
je
13. druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních, přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne........ 1922, č.... Sb. z, a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jimž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po uvedených lékařích, jakož i po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinností zákona zprvu uvedeného (tisk 3748).
Zpravodaji jsou pí. posl. Purkyňová,
pp. posl. Johanis, dr. Mazanec a Kasík. Mají
páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Purkyňová:
Nemám korektur.
Zpravodaj posl. Johanis: Ne.
Zpravodaj posl. dr. Mazanec:
Ne.
Zpravodaj posl. Kasík: Ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu zákona tohoto také ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 13 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 14. odstavci, jímž
je
14. druhé čtení osnovy zákona, jímž se upravují služební požitky četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanic (okresů), nebo kteří konají rovnocennou službu četnickou (tisk 3753).
Zpravodaji jsou páni posl. G. Navrátil a Jan Černý ze strany republikánské.
Mají páni zpravodajové nějaké
korektury?
Zpravodaj posl. G. Navrátil:
Ne.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.):
Ne.
Předseda: Není tomu tak. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zákon tento je schválen ve čtení druhém a vyřízen je odst. 14 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 15. odstavci, jímž
je:
15. druhé čtení osnovy zákona o propočítání služební doby příslušníkům československého četnictva (tisk 3750).
Zpravodaji jsou pan posl. Jan
Černý ze strany republikánské a posl. G. Navrátil.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.):
Ne.
Zpravodaj posl. G. Navrátil:
Ne.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu zákona tohoto ve čtení druhém a vyřízen je odst. 15 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 16. odstavci, jímž
je:
16. druhé čtení osnovy zákona o sborech stráže bezpečnosti (tisk 3752).
Zpravodaji jsou paní posl. Pechmanová, pp. posl. dr. Hnídek a Remeš.
Mají páni zpravodajové nějaké
korektury.
Zpravodaj posl. Pechmanová:
Ne.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Ne.
Zpravodaj posl. Remeš: Ne.
Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak byla posl. sněmovnou přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato osnova je schválena ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 16 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 17. odstavci, jímž
je:
17. druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa všeobecne upravujú právné pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 3746).
Zpravodaji jsou pan posl. dr.
Markovič a pan posl. Ulrich. Mají páni zpravodajové
nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Ulrich: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr. Markovič:
Navrhujem opravenie tlačových chýb. V nadpise zákona miesto
"ze dne" má být "zo dňa". Potom v §e 6 odstavec
4, riadok 2 miesto "nedotýkajú" "nedotýkaju".
Potom v riadku treťom za slovom "smlúv" má byť čiarka
škrtnutá. V §e 8 v nadpise miesto "v případe" má byť
"v prípade". V §e 9 v prvom odstavci v poslednom riadku
miesto "prislúchajú" má byť "prislúchaju".
V druhom odstavci, tretí riadok od spodu miesto "prestávajú"
má byť "prestávaju". V §e 14 v prvom odstavci v poslednom
riadku má byť miesto "týždnovú" "týždňovu".
V §e 18 v treťom odstavci v poslednom riadku miesto "zostávajú"
má byť "zostávaju". V §e 19 druhom riadku miesto "dôležitých"
má byť "dôležitych". V §e 21, štvrtom riadku miesto
"ostávajú" má byť "ostávaju". V §e 22 druhom
riadku miesto "súdca" má byť "sudca". Konečne
v §e 25, v prvom riadku miesto "vyplývajú" má byť "vyplývaju"
a za číslom štyri v druhom riadku čiarku škrtnúť.
Předseda: Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tohoto tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami týkajícími se diakritických znamének, interpunkcí atd., které navrhl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna schválila osnovu tohoto zákona ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 17 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 18. odst., jímž jest:
18. druhé čtení osnovy zákona o prozatímní úpravě poručenské a opatrovnické agendy na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 3749).
Zpravodajem je pan posl. dr. Medvecký.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Medvecký:
Nie.
Předseda: Korektur není. Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení druhém a je vyřízen odstavec 18 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 19, jímž jest:
19. druhé čtení osnovy zákona o prozatymnej úprave sriadenia obcí na Slovensku (tisk 3735).
Zpravodajem je pan posl. dr. Medvecký.
Má pan zpravodaj dr. Medvecký
nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Medvecký:
Nie.
Předseda: Korektur není. Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato osnova zákona schválena je poslaneckou sněmovnou také ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 19 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 20, jímž jest:
20. druhé čtení osnovy zákona o obnově prozatímního vnuceného pachtu (tisk 3742).
Zpravodajem je pan posl. Mašata.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Mašata: Nikoliv.
Předseda: Korektur není. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala také tuto osnovu ve druhém čtení a je vyřízen odstavec 20 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 21, jímž je:
21. druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém (tisk 3679).
Zpravodajem je pan posl. Langr.
Má snad nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Langr: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tohoto tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna schválila osnovu tohoto zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 21 pořadu dnešní schůze.
A teď vrátíme se k těm odstavcům pořadu, k nimž ještě nebyla rozdána tištěná zpráva a jež na základě lhůty byly dány na pořad denní.
Je to nejprve odst. 4, a to:
4. zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3551), jímž se prodlužuje platnost ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923.
Zpravodajem stanovím za výbor ústavně-právní pana posl. Ulricha, za výbor rozpočtový p. posl. Jana Černého ze strany republikánské.
Prosím prvního pana zpravodaje,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Ulrich: Slavná sněmovno! Vláda předložila osnovu zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923.
Zákon tento poskytl podnikům veřejně účtujícím úlevu daňovou, ustanoviv, že daň výdělková s přirážkou válečnou a se všemi přirážkami samosprávných svazků, na berní léta 1920 a 1921 předepsaná, nesmí činiti více než 80% čistého výnosu příslušného obchodního roku. Čistým výnosem rozuměl se berně vyšetřený zisk po odečtení zaúčtované daně výdělkové a úroků z půjček dle § 94 zákona o osobních daních ze dne 25. dubna 1896, čís. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. článek VIII:1919 a XXXIV:1916). Důvodem pro poskytnutí této úlevy bylo značné zatížení daňové podniků následkem vysokých přirážek samosprávných svazků, které v mnohých případech vyčerpávalo i převyšovalo docíleny bilanční zisk.
Platnost tohoto ustanovení byla omezena na berní léta 1920 a 1921, protože se očekávalo, že pro další léta bude dostatečným ochranným prostředkem proti neobyčejné výši přirážek samosprávných svazků ustanovení § 31 cit. zák.
Poněvadž však vzhledem k vysoké normální sazbě (10%), platící pro zdaňování společností, jest se obávati, že i při snížení obecních přirážek po rozumu cit. § 31 avšak při dalším trvání vysokých přirážek okresních a zemských bude celkové zatížení společností výdělkovou daní hospodářsky nesnesitelným, odhodlala se finanční správa podati osnovu zákona, kterou se platnost ustanovení § 32 cit. zák. prodlužuje i na berní léta 1922 a 1923.
Osnovou touto původně měl se zabývati výbor ústavně-právní, k jednání však nedošlo. Je tedy nutno podati ústní zprávu přímo sněmovně.
Předloha byla sporná potud, že vláda původní znění § 32 rozšířila a pojala do čl. I jako odst. 2 toto ustanovení: "Pokud by předpis v prvém odstavci zmíněný byl vyšší, sníží se předepsaná válečná přirážka jakož i přirážky samosprávných svazků poměrně." Ustanovení toto bylo by mělo ovšem za následek, že by byly bývaly postiženy značným způsobem autonomní finance. Vláda přivolila na konec, aby odst. 2 byl škrtnut.
Jednání bylo velmi obtížné. Již zákon č. 329 usneseny posl. sněmovnou velmi citelně zasahoval do nosnosti autonomních svazků a, jak jsem se přesvědčil v ministerstvu financí, dotýkal se také pokladny státní. Následkem vysokých přirážek autonomních při zdaňování se stávalo, že průmyslové podniky zdaněné podle hlavy II měly v některých případech zaplatiti na daních a přirážkách daleko více, než činil zdanitelný čistý zisk. Proto jsme musili se usnésti na tomto zákoně.
Během projednávání vyskytla se řada pozměňovacích návrhů. Upozorňuji zejména na návrhy, které byly předloženy našimi družstevními organisacemi všech složek a které se domáhaly úlev ve zdanění a různých daňových zvýhodnění našich družstevních podniků. Bylo dosaženo toho, aby vládní předloha byla změněna v ten smysl, že by se vyslovovala zásadně, aby všechny podniky, zdaněné podle hlavy druhé a zvýhodněné podle §§ 85 a 100, mohly býti zatíženy daněmi a přirážkami toliko do té výše, aby přirážky činily toliko osmeronásobek základní daně. Všichni, kteří jsme se obírali naším družstevnictvím, cítili jsme povinnost podporovati je v tomto směru, poněvadž družstva sdružují hospodářsky slabé prvky k vyšším úkolům a mají veliký význam nejenom národohospodářský, nýbrž především také kulturní a výchovny. Chtěli jsme pro družstevní organisace všeho druhu dosáhnouti výhod, jakých vůbec je možno v naší soustavě berní dosáhnouti. Při tom jsme zjistili, že by podaný návrh vedl ke značným komplikacím a dotýkal se citelně nejen financí autonomních, nýbrž zejména také financí státních. Bylo proto nutno hledati cesty, abychom se dostali k původnímu úmyslu, který měl na zřeteli zákonodárce při sdělávání zákona ze dne 12. srpna 1921. Jedině tento návrh umožnil, abychom se z té velmi obtížné situace dostali ven a umožnili jakékoliv projednání tohoto zákona. (Slyšte!)
Já bych tu řekl ještě toto: Kdyby snad z kruhů našich českých družstevníků vznikly nějaké pochybnosti, kdyby snad naše družstevní kruhy domnívaly se, že byly nějakým způsobem ve svém dobrém právu a ve svých oprávněných nárocích zkráceny, tu bych, slavná poslanecká sněmovno, dovolal se jen toho, že už tento dům měl příležitost zabývati se předlohou jiného druhu, která upravovala zdaňovací systém našich družstevních podniků, předlohou, jíž zavedli jsme úplně nové sazby pro zdaňování podniků družstevních, sazby, které velmi pronikavě snižují poplatnost družstevních organisací. Předloha tato při svém projednávání v senátu dokonce byla ještě podstatně zlepšena (Slyšte!) a já bych řekl, že již tu vlastně družstevním organisacím do značné míry dostalo se dojista všech práv, všech výhod, které měli zástupci těchto organisací na zřeteli, když návrh, jehož jsem si dovolil vzpomenouti, podávali.
Nerad bych, aby naše družstevní organisace domnívaly se, že zde byl nedostatek dobré vůle, i když snad nejsou úplně spokojeny. Při posuzování této důležité otázky hledělo se, aby všemožnými cestami bylo dosaženo, aby jejich zájmy v každém ohledu pokud možno za dnešního stavu a za dané situace chráněny byly.
Pokud ovšem týká se toho, že byl podán v souvislosti s předlohou touto ještě návrh jiný, návrh, o němž jsem řekl, že bylo jej velmi těžko vzíti za podklad jednání - je to návrh tisk 3701 předložený pány posl. dr. Blahem, Malypetrem, Mašatou, Rychterou, Švehlou atd. - tu ovšem tendence návrhu tohoto šla opětně příliš daleko. Navrhovatelé žádají, aby celkový předpis té které daně s válečnými přirážkami a se všemi přirážkami samosprávných svazků nesměl činiti více než osmeronásobnou částku daně státní, jež vzata byla za podklad předpisů přirážek. Pokud by pak předpis tuto naznačený byl vyšší, měla by býti snížena předepsaná válečná přirážka jakož i přirážky samosprávných svazků poměrně.
Slavná sněmovno! Při posuzování návrhu tohoto musíme míti na zřeteli dvě velmi důležité okolnosti: Nikoli jenom do jaké míry zdaněno je naše zemědělství vůbec, nýbrž okolnost, že my máme dosud v platnosti ustanoven zákona, na základě kterého k dani pozemkové vyměřené z orné půdy připočítává se 200%ní válečná přirážka. Při zahradách a vinicích připočítává se 300%ní přirážka, u lesů 400%ní přirážka. V tom případě, když by souhrn veškeré daně i s přirážkami nesměl činiti více než osmeronásobek základní daně, dostali bychom se do tohoto stavu: Počítáme-li 100% ní základní daň a 200% ní válečnou přirážku při polích, což dá nám 300%, zbývalo by na autonomní svazky, to jest obce, okresy a župy toliko 500%, a tu ovšem jsem i u otázky, že by nebylo možno, aby autonomní korporace mohly svoje potřeby náležitě krýti. Při jednání s vládou padalo na váhu, že zvýhodnění průmyslovým podnikům zdaněným podle hlavy II týká se malého počtu zdaněných objektů. I družstevních podniků, kdyby byly do souhrnu toho pojaty, nebyl by býval velký počet, aby padaly při zdaňovací administrativě na váhu. Přijetím předlohy, která by ukládala repartici daní při několika desetitisících zdaňovaných jednotek, byla by bývala berní správa v pravém slova smyslu zavalena a náklad na administrativu byl by pohltil snad celý daňový výnos. Proto ponechána byla ve vládním návrhu v původním toliko ona část, jíž aktivoval se původní právní stav, a já doporučuji slavné sněmovně, aby přijala návrh tohoto znění (čte):
Platnost ustanovení § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., prodlužuje se na berní léta 1922 a 1923.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru financí.
Doporučuji sl. sněmovně, aby návrh
tento byl přijat tak, jak mnou byl přednesen. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji, jímž je pan posl. Jan Černý ze strany republikánské.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Byly tu jistě velice vážné důvody, které vedly slavnou sněmovnu, aby dne 12. srpna 1921 schválila zákon pod číslem 329 o přechodní úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na léta 1920 a 1921, kde bylo stanoveno výslovně, že veškeré daně i s přirážkami předepsané podnikům veřejně účtujícím, tedy veškeré výdělkové daně nesmějí dohromady přesahovati 80% bilančně vykázaného čistého zisku. Vzpomínáme-li na doby před vydáním tohoto zákona, musíme konstatovat, že stav, který tenkráte byl opravdu vážný, ohrožoval veškeré hospodářské podnikání. Jistě je známo mnoho a mnoho příkladů pánům kolegům, že u podniku, který vykazoval řekněme 10, 20 tisíc Kč čistého zisku, když byla předepsána příslušná výdělková daň a když k této dani připočtena byla příslušná přirážka státní, když byla připočtena zemská přirážka, přirážka okresní, přirážka pro obchodní komory, školní a někde i osadní, následkem znehodnocení valuty a zvýšením nákladů autonomních korporací daň s přirážkami vykazovala obnos mnohokráte vyšší, nežli byl příslušný zisk mnohých závodů. Fakt je, že zde takový stav byl a že následkem těchto veřejných dávek, které bylo povinností poplatníka nésti, byl poplatník do té míry ochuzen, že národohospodářský podnik jeho byl ničen a tím nebyl schopen té platební schopnosti, jak bylo od něho jistě očekáváno se strany státu.
Slavná sněmovno! Stav tento jistě vyžadoval nápravy. A vzpomínám, že to byl kol. posl. dr. Rašín, který v této věci mnohokráte poukazoval, že je nutno, aby zde do určité míry příslušná daň byla limitována. To se dosavadním zákonem dálo. Zákon ten končil rokem 1921 a dnes stojíme před tím, že vláda nám předložila návrh tisk 3551, kde mělo býti toto zvýhodnění podniků veřejně účtujících prodlouženo i na léta 1922 a 1923.
Předešlý řečník p. kol. Ulrich poukázal správně na to, že nevyhovuje všem požadavkům, které zde byly se všech stran tlumočeny, a důkazem toho je návrh poslanců ze strany republikánské, ve kterém bylo poukazováno, že by bylo třeba, aby správně vystihoval zákon tento tendence zdaňovací, které do určité míry přicházejí do kolise se zákony již stávajícími.
Je každému známo, že podniky svépomocné,
zejména družstva podle zákona z r. 1873, měly přiznány určité
daňové výhody, a je jistě na místě, by při řešení příslušné poplatnosti
dle tohoto zákona jim tyto výhody byly také nadále zachovány.
S tímto návrhem vládním tak se nedálo, proto příslušný návrh poslanců
strany republikánské v zájmu družstevnictví nesl se k tomu, aby
to nebylo řešeno tak, že limitována je výše 85% bilančně vykázaného
čistého zisku, nýbrž bylo žádáno, aby zde byl předpis takový,
aby celkový předpis té které daně s válečnou přirážkou a se všemi
přirážkami samosprávných svazků nečinil více než 8násobnou částku
daně státní vzaté za podklad. Této věci bylo to mnohem přijatelnější,
zejména pro určité družstevní organisace, které žádají, aby to
určité zvýhodnění, které měly, bylo jim ve znění tohoto zákona
zachováno. Bohužel nebylo možno dosáhnouti dohody pro toto znění,
pročež mně, co clenu rozpočtového výboru nezbývá nic jiného, než
abych se připojil k předešlému řečníku p. posl. Ulrichovi
a prohlásil, že za výbor rozpočtový doporučuji, aby byl vládní
návrh zákona přijat tak, jak kol. Ulrich zákon tento jako
člen výboru ústavně-právního slavné sněmovně doporučil. (Výborně!)