Další důležitá část tohoto zákona umožňuje kuratoriu, že může za souhlasu ministerstva sociální péče vypláceti drahotní přídavky, jak jsem se již prve zmínil, a že taktéž za souhlasu ministerstva sociální péče může kuratorium z tohoto fondu poskytovati výpomoci, a to až do výše 500 tisíc korun osobám, požívajícím požitků z fondu.
Také tato ustanovení novely podléhají vládnímu nařízení. Vycházelo se tu z předpokladu, že ustanovení toto jest rámcovým ustanovením a že vládě je uloženo, aby stanovila podrobnosti, které se potom dotýkají všech těch opatření, která při provádění takové důležité materie zákona jsou nutná.
§ 75 pak úplně vyřešuje otázku jiného zabezpečení zaměstnanců na zabraném majetku. Je to především ustanovení první §u 75, které stanoví, že zaměstnanci na pozemkovém majetku na zabraném souboru v tom okamžiku, když přebírá hospodářský soubor stát a když v důsledcích tohoto převzetí zaměstnanci přicházejí o svou existenci, má být tato existence nahrazena přídělem nemovitostí. Může dostati půdu do soukromého vlastnictví nebo přídělem do družstevního hospodaření, za druhé zprostředkováním, přikázáním nebo jiným opatřením přiměřeného zaměstnání a konečně odškodněním na penězích. Tu sluší uvážiti, že otázka přídělu půdy zaměstnancům jest postavena na první místo, že se tedy předpokládá, že zaměstnanec má býti podle okolností odškodněn, nebo mu má býti existence nahrazena jedním z těchto čtyř druhů, které jsou v zákoně uvedeny, tedy je-li stár nebo invalidou, že se mu má dostati invalidního důchodu. Je-li schopen výkonu hospodářského, že se mu může dostati buď této existence přídělem do soukromého vlastnictví, nebo že se mu má dostati zabezpečení existence tím, že zbytkový statek má býti předán družstvu, v němž by nalezl existenci. Ovšem pro tuto první část zabezpečení existence zaměstnanci jest nezbytno docíliti toho, aby otázka finanční organisace Pozemkového úřadu byla náležitě uspořádána, neboť většina těchto zaměstnanců nebyla a není s to, zahospodařiti si finanční prostředky, kterých k nabytí půdy je třeba, aby se mohli skutečně osamostatniti. Ještě důležitější nežli tato otázka finanční a otázka přídělu půdy do soukromého vlastnictví jest otázka hospodaření družstevního. Státní pozemkový úřad po té stránce má po ruce zákon z 11. března, kterým otázka úvěru a fondu je vyřešena. Pozemkový úřad také připravil si stanovy, jakož i všechny řády pro tato družstva, která budou co nejdříve uvedena v život. Organisace finanční, tedy ta nejdůležitější část u Pozemkového úřadu, dosud vybudována není. Příčinou toho jsou jednak obtíže rázu čistě finančního, jednak obtíže, které se objevily v tom okamžiku, když Pozemkový úřad pokoušel se tuto organisaci, t. j. službu náhradových bank a organisaci finanční v pravém slova smyslu uspořádati. Má-li ustanovení § 75 odst. 1. státi se skutkem, jest naprosto nutno, aby finanční úvěrová organisace, nejen úvěru držebnostního, nýbrž také provozovacího byla uvedena v život a aby tato úvěrová organisace bezvadně působila, jinak by tato ustanovení nového uspořádání existence zaměstnanců na zabraném majetku byla naprosto ilusorní a minula by se svého cíle. Pokud se jedná o zabezpečení zaměstnanců ustanovením odst. 2., t. j. přikázáním nebo jiným opatřením přiměřeného zaměstnání, předpokládá se tu, že bude na velkostatcích nebo statcích, které budou zřízeny podle § 11 záborového zákona, moci býti část zaměstnanců přikázána. Zrovna tak se počítá s tím, že část zaměstnanců zabraného majetku může nebo bude přikázána zbytkovému statku. Jde ovšem o to, aby existence těchto jednotlivců byla náležitým způsobem zabezpečena, t. j. aby nebyla jich přemíra natlačena na statky a pokud přijmou tento způsob odškodnění v trvalejším zaměstnání, jedná se pak o to, aby jejich poměr byl stabilisován zvláštním nařízením nebo ujednáním, které by znemožnilo, aby majitel velkostatku, vyjímaje důvody, které předpokládá zákon, nemohl docela volně bez ohledu dělníků, kteří zůstanou u něho v zaměstnání nebo kteří mu budou přikázáni, se zbavit. Pokud se týká odškodnění na penězích, pomýšlelo se tu především jen na odškodnění oněch zaměstnanců na pozemkovém majetku, kteří jsou mladí, kteří mohou nebo mohli by si opatřiti existenci náhradní. Nemyslí se tímto ustanovením toto především jakožto prostředek, aby část lidí byla zbavena zaměstnání a odlákána od půdy. Zrovna tak jako v ustanovení § 73 stanovena je vedle kuratoria rozhodčí komise, která je povolána, aby rozhodovala ve sporech, které by eventuelně mohly vzejíti z plnění tohoto zákona vůči čekatelům a vůči nápadníkům důchodu, zrovna tak v § 73 stanovena je rozhodčí komise 9členná, jejíž předsedu má jmenovati ministr spravedlnosti.
Plnění tohoto ustanovení zákona může ve své praksi znamenati velmi mnoho případů porušování nebo velmi mnoho případů, kde by potřeboval postižený se odvolati k nestranné komisi, která by rozhodla. Předseda má býti nestranný soudce, jmenovaný ministrem spravedlnosti. Také v tomto případě předpokládá zemědělský výbor, že zaměstnanci na zabraném majetku budou v této komisi náležitým způsobem zastoupeni, aby mohli vykonávati vliv nejen při rozhodování, kdo, kolik zaměstnanců má býti převzato, nýbrž aby také mohli vykonávati vliv co do plnění závazků, které ze zákona vzejdou.
Také tyto bližší předpisy mají býti vydány nařízením.
Konečně § 77 je měněn, a sice tím způsobem, že navrhovaná hranice přirážky k přídělové ceně 5% původního návrhu je zvýšena na 15%. Tyto příjmy mají plynouti do kolonisačního fondu k tomu účelu, aby nároky zaměstnanců na půdu z tohoto fondu mohly býti plněny a dotovány.
Celý zákon, zejména jeho druhá část, odstraňuje dosavadní nedostatky zákona náhradového a přejímacího. Dále podstatnou a nejpodstatnější je část, která se týče zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku, kteří vedli po celou dobu provádění pozemkové reformy bojovnou a útočnou kampaň proti způsobu jeho, poukazujíce na to, že jsou pozemkovou reformou poškozováni, vydáni v šanc ztrátě existence. Změny, které provedl Pozemkový úřad, korektura, kterou provedl a kterou předkládá poslanecké sněmovně, mají tyto obavy, které měli zaměstnanci, odstraniti.
Schválením této novely dává parlament
Státnímu pozemkovému úřadu do rukou instrument k urychlení pozemkové
reformy. Zjednodušuje a zrychluje řízení náhradové a výpovědní
a převzetí zpředu oceněné, odstraňuje nedostatky legislativy a
řeší otázku finančních prostředků a zabezpečení zaměstnanců, kteréžto
obě ohrožovaly její zdar a provedení. Nebude moci býti žádné výmluvy
na překážky při provádění. Překážky při provádění tohoto zákona
nejsou a nebudou. Největší dílo naší národní revoluce a legislativy
je hotovo. Nyní je řada na vykonavatelích vůle národa, která je
vtělena do zákona a byla uvedena v život, aby ukázali, zda jsou
s tento veliký úkol či nikoli. Chci podotknouti jen to, že k novele
byly přijaty resoluce, a to prvá a druhá, které obě byly schváleny
zemědělským výborem. Konečně byla předloha ve výboru ústavně-právním
pozměněna v některých ustanoveních, a já nemohu nežli připojiti
se ke zprávě výboru ústavněprávního a doporučiti slavné sněmovně,
aby nejen zprávě výboru zemědělského a rozpočtového dala svou
ústavní sankci a novelu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., schválila, nýbrž doporučuji,
aby také změny, které jsou podány ve zprávě výboru ústavně-právního
k tisku 3766, byly přijaty a schváleny a tím celý zákon navrženy,
pozměněny a schváleny všemi třemi výbory, totiž zemědělským, ústavně-právním
a rozpočtovým, byl sněmovnou schválen. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo panu zpravodaji ústavně-právního výboru posl.
dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor projednal právě předloženou osnovu zákona, která byla schválena zemědělským výborem, se stanoviska právního. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Ústavně-právnímu výboru běželo o to, aby zákon, který je takové veliké důležitosti pro provádění pozemkové reformy, byl jasný a přesný, aby se předešlo eventuelním sporům, a tedy provedl některé změny na osnově, jak byla přijata zemědělským výborem. Poněvadž pak nebylo možno, aby změny, které provedeny byly ústavně-právním výborem, byly ještě schváleny v zemědělském výboru, tedy ústavně-právní výbor předkládá zvláštní zprávu.
Změny týkají se především § 18, kde v zákoně se výslovně má doplniti odstavec 2, kde běží o to, aby se zřejmě řeklo, jakým způsobem doručí se výpověď osobě hospodařící, která by odepřela výpověď přijmouti. Zde navrhuje ústavně-právní výbor, aby slova "do vlastních rukou", byla nahrazena "dle předpisů o doručování žalob". Třetí odstavec budiž vypuštěn.
Dále změnil § 20, kde v odstavci prvém má býti jen citace "(§ 18)" a "(18 a)". Mimo to ještě doplnil prvý odstavec větou: "Stížnost nezastavuje běh lhůty výpovědní." Rovněž poslední odstavec tohoto paragrafu doplnil větou: "Návrh tento lze učiniti kdykoliv, a to i tehdy, byla-li pozemkovým úřadem osobě hospodařící prodloužena lhůta k vyklizení." Dále navrhuje se škrtnutí celého §u 20 a) spolu se řádkou úvodní.
Další změnu provedl ústavně-právní výbor v §u 43 a), kde běží o to, podal-li stížnost pachtýř do rozhodnut pozemkového úřadu. Zde doplnil ústavně-právní výbor poslední odstavec slovy: "O stížnosti do rozhodnutí pozemkového úřadu platí obdobně předpisy §u 46."
A konečně v §u 46, kde mluví se o soudech, ke kterým jde stížnost do rozhodnutí pozemkového úřadu, je výslovně stanoveno, že pozemkový úřad označí ve svém rozhodnutí soud, který je příslušný k podání stížnosti.
Dalších změn ústavně-právní výbor
v tomto zákoně neprovedl. Navrhuji jménem ústavně-právního výboru,
aby slavná sněmovna změny tyto schválila spolu s návrhem zemědělského
výboru. (Výborně!)