Schváleno většinou.
Kdo souhlasí s druhou částí, která začíná "Poslední odstavec zní:" až "hlasování", ať zvedne ruku. (Děje se.)
Schváleno většinou.
O §§ 4 a 5, poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí, s §§ 4 a 5 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, jsou schváleny.
O §u 8 dám hlasovat rozděleně. Kdo souhlasí s §em 8, odstavcem 1 až včetně předposledním podle zprávy výborové s opravou navrženou panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, jest schváleno.
Nyní dám hlasovati o odstavci posledním.
Kdo souhlasí s posledním odstavcem §u 8 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, je schváleno a tím také je zamítnut návrh pana posl. Häuslera a soudr., aby tento poslední odstavec byl škrtnut.
Dále § 10. Žádám, aby byl přečten
§ 10 v úpravě p. posl. Housera a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Opravné návrhy posl. Housera a soudr.:
V §u 10 nechť zní:
Odstavec první: "Obecní zastupitelstvo volí se vždy na dobu tří let, počítajíc ode dne, kdy volba obecní rady stala se právoplatnou."
Odstavec druhý: "Neustaví-li
se nové zastupitelstvo do čtyř měsíců ode dne, kdy uplynulo období
zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li to aspoň třetina členů
starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi
s poměrným zastoupením, podle síly stran v starém obecním zastupitelstvu
zastoupených. V takovém případě buďtež nové volby, ač-li nebyly
již provedeny, rozepsány nejdéle do šesti neděl."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Housera a soudr. na znění §u 10, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, je zamítnut.
Žádám, aby byl přečten návrh na
znění §u 10, podaný panem posl. Heegerem a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Heegera a soudr. k § 10:
Odst. 1. Druhá věta budiž škrtnuta.
Odst. 2. budiž škrtnut.
Odst. 3. Počáteční slova 3. odstavce mají zníti: "Dřívější obecní zastupitelstvo úřaduje dále......"
Poslední odstavec budiž škrtnut a nahrazen těmito ustanoveními: "O ztrátě mandátu podle bodu 2 a 4 rozhoduje dohlédací úřad. Z důvodu, že vystoupil ze strany, smí úřad vysloviti jen tehdy ztrátu mandátu:
a) jestliže vystoupení ze strany jest dokázáno písemným prohlášením vystoupivšího, nebo
b) jestliže vystoupení (vyloučení) bylo přivoděno písemným prohlášením nadpoloviční většiny členů obecního zastupitelstva, kteří s oním členem byli původně zvoleni na tutéž volební listinu, nebo
c) může-li vystoupení býti prokázáno výslechem činovníků oné strany, ke které člen obecního zastupitelstva přestoupil.
Proti rozhodnutí dohlédacího úřadu
podle bodu 2 a 4 může býti podána stížnost do 14 dnů k vyšší stolici,
která rozhoduje s konečnou platností."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí se zněním § 10 podle návrhu p. posl. Heegera a soudr., který byl právě přečten, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s návrhem §u 10 podle znění zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je schválen většinou. (Výkřik posl. dr. E. Feyerfeila.) Prosím o klid!
§ 11. Žádám, aby byl přečten návrh
pana posl. dr. Haase, Deutschové, Hackenberga a druhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Deutschové, Hackenberga a druhů k § 11:
V odst. 1 buďtež na konci dodána slova: "a že se volba provede dříve, než uplyne volební období starého zastupitelstva."
Odst. 2 budiž škrtnut. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Neračte rušiti hlasování!
Kdo souhlasí s § 11 podle návrhu p. posl. dr. Haase a soudr., který byl právě přečten, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 11 ve znění zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schváleno.
Kdo souhlasí s § 12 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je schválen. Tím je také zamítnut návrh posl. Deutschové, dr. Haase, Hackenberga a druhů, aby paragraf tento byl škrtnut.
Kdo souhlasí s § 13 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je schválen.
A nyní navrhuje nový odstavec téhož paragrafu vsunouti za třetí
odstavec posl. Uhl a soudr. Žádám, aby tento jeho návrh byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k §u 13:
Jako nový, předposlední odstavec
budiž vsunut: "V 8denní lhůtě po vyložení voličských seznamů
podle prvního odstavce mohou býti podány námitky proti voličským
seznamům podle předpisů zákona o stalých voličských seznamech."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí se vsunutím tohoto odstavce navrženého panem posl. Uhlem a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Budeme hlasovati o § 14.
Kdo souhlasí s 1. odstavcem §u 14 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je schválen.
Tím je také zamítnut návrh posl. dr. Haase a soudr., který navrhoval škrtnutí tohoto odstavce.
Kdo souhlasí s odstavcem 2 tohoto paragrafu podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 2 je schválen.
Kdo souhlasí s § 15 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je přijat většinou a tím je také zamítnut návrh posl. Deutschové a soudr. na škrtnutí.
Teď budeme hlasovati o §§ 18, 19 a 28 podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s těmito §§ 18, 19 a 28 podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 18, 19 a 28 jsou schváleny.
Kdo souhlasí s §§ 38, 66, 67 a 76 ve znění zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 38, 66, 67 a 76 jsou schváleny většinou.
Nyní navrhuje p. posl. Čermak
a soudr. vsunutí nového článku III. Žádám, aby byl jeho návrh
přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Doplňovací návrh posl. Čermaka a druhů:
Budiž dodán nový článek III:
"Odstavec 3 §u 2 zákona ze
dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n., mění se takto: "Vojenské
osoby, které nejsou vojíny z povolání, buďtež zapsány do voličských
seznamů obce, v níž bydlely nejméně 3 měsíce počítaje zpět od
nastoupení vojenské služby. Pro vojíny z povolání platí táž ustanovení
jako pro jiné občany."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Čermaka a soudr. na vsunutí nového článku III, jak byl právě přečten, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh posl. Čermaka a soudr. je zamítnut.
Nyní dám hlasovati o článku III zprávy výborové, o nadpisech jednotlivých částí zákona a o úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem III podle zprávy výborové, pak s nadpisy jednotlivých částí zákona a s úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je schváleno většinou.
Nyní dám hlasovati o nadpisu celého
zákona, a to nejdříve podle návrhu p. posl. Rud. Fischera a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. R. Fischera a soudr.:
Nadpis zákona budiž změněn a má
zníti: "Zákon ze dne ......... 1922, jímž se mění některá
ustanovení řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb.
z. a n., a zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n.,
o stálých seznamech voličských."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s nadpisem zákona podle návrhu p. posl. Rud. Fischera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. R. Fischera a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s nadpisem zákona podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je schválen většinou.
Tím je osnova zákona přijata ve čtení prvém podle zprávy výborové s opravou navrženou panem zpravodajem a budeme hlasovati o podaných resolucích. (Hluk u komunistických poslanců.)
Jsou to resoluce výboru ústavně-právního, navržené posl. dr. Matouškem a dr. Meissnerem, které jsou vytištěny ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s těmito resolucemi výboru ústavně-právního... (Posl. dr. Czech [německy]: Navrhuji oddělené hlasování.)
Vyhovím tomuto přání a dám hlasovati odděleně.
Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního, navrženou p. posl. dr. Matouškem, která je vytištěna ve zprávě výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, resoluce tato je schválena.
Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního navrženou p. posl. dr. Meissnerem, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je schválena většinou.
Nyní budeme hlasovati o resoluci
p. posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů. Žádám, aby
byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů:
"Vláda se vybízí, aby na
Hlučínsku, Valčicku, Vitorazsku, Těšínsku, Slovensku a na Podkarpatské
Rusi, dále v oněch obcích, v nichž ještě stále jsou jmenované
správní komise, provedla volby nejdéle do konce roku."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s touto resolucí, navrženou pány posl. dr. Czechem, Čermakem, Hillebrandem a druhy, jak byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, resoluce jest zamítnuta. (Výkřiky na levici.)
Dále jest resoluce pp. posl. Hackenberga,
dr. Haase, Deutschové a druhů. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Hackenberga, dr. Haase, Deutschové a druhů, bude-li zamítnut návrh na vsunutí nového čl. III:
"Vláda se vybízí, aby návrh
zákona toho obsahu, že vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání,
mají vykonávati volební právo do obecních zastupitelstev v obci,
kde měli své bydliště nejméně 3 měsíce, než nastoupili službu
vojenskou, předložila Národnímu shromáždění tak, aby toto ustanovení
mělo již účinnost při nejbližších obecních volbách."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s touto právě přečtenou resolucí pp. posl. Hackenberga, dr. Haase, Deutschové a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, resoluce jest zamítnuta. (Výkřiky na levici.)
Nyní dám hlasovati o resoluci
p. posl. Housera a soudr. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Housera a druhů:
Sněmovna Národního shromáždění československého se usnáší:
"Vláda se vyzývá, aby do
konce tohoto roku dala provésti volby všude tam, kde dle ústavních
a volebních zákonů československých provedeny býti mají, ale dosud
ani poprvé provedeny nebyly. Jsou to zejména volby do Národního
shromáždění na Těšínsku, Hlučínsku a v Podkarpatské Rusi, obecní
volby na Slovensku a Podkarpatské Rusi a v řadě míst, kde dosud
fungují správní komise."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s navrženou resolucí p. posl. Housera a soudr., jejíž znění právě bylo přečteno, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Resoluce jest zamítnuta, vyslovila se pro ni menšina.
Čtení druhé bude vykonáno ke konci dnešní schůze.
Nyní se vrátíme k odstavci 3 pořadu
schůze, jímž jest
3. zpráva výboru zemědělského, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3368), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (tisk 3766).
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Nejsou.
Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Laube, výboru ústavně-právního p. posl. dr. Hnídek a rozpočtového p. posl. Biňovec.
Prosím pány zpravodaje, aby zaujali
místa na řečnické tribuně a dávám slovo prvnímu zpravodaji p.
posl. Laube.
Zpravodaj posl. Laube: Slavná sněmovno! Paní a pánové! Vláda předložila poslanecké sněmovně k projednání osnovu zákona tisk 3368, kterou mění se a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n.
Osnova tato má za účel, aby zjednodušeno bylo řízení o převzetí zabraného majetku, aby byly zkráceny a ujasněny zásady náhrad, kterých zákon náhradový za zabraný majetek poskytuje.
Vedle toho novela zákona má ten účel, aby převzetí zabraného majetku mohlo se díti způsobem co nejrychlejším, zejména tím, že vyhláška soudní o převzetí má se provésti hromadným vyvěšením na soudní desce.
Zákon velmi podrobně se dotýká otázky náhrady a jejího uspořádání. Novela zákona o náhradě dotýká se důležité materie, a to materie, pokud se dotýká zájmů osob, které až dosud na půdě hospodařily a především osob, které hospodařily způsobem pachtovním, upravujíc v příslušném odstavci 50a jejich nároky vůči pozemkovému úřadu, doplňujíc způsobem podrobným ustanovení § 9 zákona záborového. Předloha ve svých podrobnostech ustanovuje povinnost majitelů půdy, osob hospodařících, aby poskytly úředním osobám, které provádějí přídělové řízení, za přiměřenou náhradu potřebných místností a povozů.
Velmi důležitá ustanovení jsou ona, která se dotýkají konkrétního způsobu, kterým převzetí má se díti, a ona ustanovení, která rozhodují o tom, jakým pochodem má býti převzetí pozemkovým úřadem provedeno, při čemž je přihlíženo k tomu, aby osoba hospodařící nebo vlastník nebyl zbytečně poškozen. Předloha provádí přesné určení lhůty výpovědní a určuje podrobnosti, které jsou potřebny při vyhlášce soudní a při převzetí.
Předloha v hlavě první nedoznala podstatných změn ve výboru zemědělském, nýbrž byla po této stránce vzata za podklad vládní předloha a také byla v celku přijata ve znění původním.
Jen některé podstatné změny provedl na předloze samé výbor zemědělský a některé redakce z důvodů ústavně-právních provedl výbor ústavně-právní.
Nejdůležitější ovšem a nejpodstatnější část náhradového zákona vložena jest v ustanovení § 41, a tu, prosím, novela zákona stanoví náhradu (přejímací cenu) za nemovitý majetek podle cen, které vyplývají z průměru docílených cen v letech 1913 až 1915 za nemovitosti toho druhu při prodeji hospodářských celků v rozloze přes 100 ha z volné ruky.
Vláda je ovšem zmocněna, aby nařízením vydala předpisy závazné pro určení a vypočítání přejímací ceny. Při tom jsou stanoveny předpisy, které splnomocňují pozemkový úřad, aby pokud předpisy vydány nebudou, jmenoval příslušné znalce a vzal je do přísahy.
Osnova přináší v § 42 podstatnou změnu tím, že srážky, které při souborech zabraného majetku při záboru větším než 1000 ha byly až dosud stanoveny pevnou stupnicí, která postupovala 5-10-15-20, upraveny byly tím způsobem, že tato srážka postupuje po 1/10, a to při záborech souborů hospodářských větších než 1000 ha za každých 100 ha z celkové výměry souboru, nejvýše však 30%.
§ 42a zabývá se podrobně, kterakým způsobem úhrnná srážka při převzetí zabraného majetku má býti provedena a kterakým způsobem má býti činěno opatření, aby této srážky mohli se vlastníci uchrániti, a to vsunutím nového odstavce zvyšováním těchto srážek, jež položeno je na 1/20, počínaje rokem 1923. Z nich jsou vyjmuti oni majitelé půdy, kteří sami nabídnou pozemkovému úřadu svůj majetek k provádění přídělového řízení. Úhrnná srážka nemá však činiti více než 40% přejímací ceny, jak bylo v původním vládním návrhu stanoveno.
Další ustanovení v § 42b) stanoví, že srážek těchto v § 42, 42a uvedených má býti použito do fondu pro podporu vnitřní kolonisace, zřízeného podle § 18 zákona ze dne 11. března 1920.
V § 43 jedná se o to, aby osoby hospodařící na půdě nebyly poškozeny a aby byly náležitě oceňovány investice provedené po 1. srpnu 1914 počítaje v to i meliorace a konečně aby také tyto investice a meliorace, které byly oceňovány, byly oceněny dle nákladů stavebních nebo pořizovacích s odpočtením příslušného úmoru dle počtu let a druhu zařízení.
Ustanovení zákona právě v těchto paragrafech, v § 43a) a 43b) dotýká se důležité materie dosavadních osob hospodařících na půdě, zejména pachtýřů a vypočítává, taxuje podrobně ustanovení, které investice a za jakých okolností mají býti osobě hospodařící na půdě nahrazeny. Stanoví konečně zásady, dle kterých mají se pachtýři, který cenu přejímaného majetku podstatně řádným hnojením animálním provedl, náklady náležitým způsobem nahraditi.
§ 47 zabývá se rozvrhem cen přídělového provedení, § 48 náhradou za knihovně zjištěné služebnosti, pokud nebudou převzaty.
Pokud se dotýká pachtýřů a zájmů pachtýřů, kteří se cítí prováděním pozemkové reformy poškozeni a kteří se domnívají, že jsou poškozeni porušením smlouvy, kterou mají uzavřenou s majitelem, těm přichází ustanovení §u 50a) velmi vstříc a to proto, že pozemkový úřad, přiděluje půdu (zbytkové statky a větší zemědělské podniky) dle předpisů §§ 1, 3, 15, 16 a 25 zákona přídělového, jest povinen bráti slušný zřetel k pachtýřům zemědělských podniků, kteří přestali býti pachtýři na velkém majetku pozemkovém před uplynutím doby pachtovní z důvodu v odst. 1 uvedeného.
Pozemkovému úřadu přísluší také péče o to, aby pachtýřům v odstavci 1 jmenovaným zprostředkován byl pacht na velkém pozemkovém majetku, jenž dosud státem nebyl převzat. Jest stanoveno právo pozemkového úřadu, že může uložiti vlastníkům velkého majetku pozemkového, aby v první řadě zadávali půdu a zemědělské podniky do pachtu osobám, jež jim označí pozemkový úřad. Provádění těchto ustanovení, která byla pojata do novely zákona zemědělským výborem, jest uloženo prováděcím nařízením vládním.
§ 64 zabývá se změnou dosavadního ustanovení o náhradových ústavech a stanoví, nejsou-li tyto ústavy oprávněnými vydávati zástavní listy nebo úřady státními, že musí býti veřejnoprávními ústavy úvěrními po rozumu § 15 záborového zákona.
To jest první podstatná část změn. Při této příležitosti sluší konstatovati, že velmi značná část zájemníků, organisovaná v určitých skupinách, tedy jednak pachtýři půdy, jednak majitelé, jednak organisace těch, kdož interesováni jsou na půdě zemědělské, pro průmyslové skupiny, cukrovarnické, potom organisace velkostatkářské a organisace nájemců, konečně i korporace, svazy české, svazy velkostatkářů předložili zemědělskému výboru, resp. sněmovně řadu pozměňovacích návrhů, v nichž se domáhali zejména toho, aby při projednávání zákona náhradového byla otázka souvislosti průmyslu zemědělského na zabrání půdy vyřešena. Pachtýři, jednak organisováni v republikánském svazu, jednak organisováni v příslušných organisacích na Slovensku domáhali se podstatné změny §u 43 náhradového zákona, dotýkajícího se náhrady investic, a zejména § 50a), ve kterém se domáhali, aby pozemkový úřad byl přidržen anebo povinen nahraditi nejenom dobu od převzetí souboru hospodářského do uplynutí nájemní lhůty, ale domáhali se vedle toho, aby také nahraženy byly všechny škody, které předčasným převzetím vzejdou. Konečně domáhali se, aby provádění pozemkové reformy dálo se až po vypršení jejich smluv. Zemědělský výbor nemohl přihlížeti k těmto námitkám a požadavkům, poněvadž by to znamenalo veliké zdražení půdy, poněvadž by to přinášelo neodůvodněnou rentu pozemkovou a nemohl přihlížeti k oněm požadavkům, ve kterých se vyslovili pro provádění pozemkové reformy teprve tehdy, až pachty, které mají uzavřeny, dojdou.
Pokud pak se týče požadavků, které kladly organisace majitelů půdy, na příkl. organisace Ochranného svazu pivovarů, organisace cukrovarského průmyslu a j. při projednávání tohoto zákona, aby vyřešena byla otázka v souvislosti hospodářského průmyslu s půdou, zemědělský výbor zamítl je při projednávání tohoto zákona, a to z toho důvodu, protože nelze zákonem náhradovým měniti zásady, které jsou stanoveny v zákoně záborovém. Avšak shodl se na příslušné resoluci, která je uvedena ve zprávě, kterou se ukládá vládě, aby se touto otázkou zabývala a aby příslušný projekt osnovy vládní předložila v podzimním zasedání Národnímu shromáždění.
Nejdůležitější částí materie podle soudu zemědělského výboru leží v oné nevyřešené až do této doby otázky zaměstnanecké. Jak bude pánům členům obou sněmoven známo, zaměstnanci zabraného majetku pozemkového cítili se dosavadními zákony ohroženi ve své existenci prováděním zákonů o pozemkové reformě a dožadovali se, aby zákon náhradový, a to část V. byla novelisována a aby zákonem byla jejich existence zabezpečena.
Zemědělský výbor zabýval se podrobně touto částí předlohy novelisací §§ 72, 73 a 75 zákona. Jednomyslné usnesení zemědělského výboru směřuje v §u 72 k tomu, aby nejenom zaměstnanci, kteří podléhají zákonu o pensijním pojištění z 5. února 1920, nýbrž, aby také ostatní dělnictvo na zabrané půdě podléhalo ustanovení §u 72, a to ustanovení v tom smyslu, že všichni tito na půdě zaměstnaní mají býti podrobeni soupisu za tím účelem, aby otázka zaměstnaných na velkém pozemkovém majetku mohla býti náležitým způsobem řešena předpoklady statistickými. Až do této doby byl proveden pouze soupis, který byl nařízen ustanovením zákona § 72, a to jenom oněch osob, které podléhaly pensijnímu pojištění. Nové ustanovení §u 72 zahrnuje povinnost soupisovou také pro tyto zaměstnance velkého pozemkového majetku, pokud jsou státními příslušníky republiky Československé a mají řádné bydliště v tuzemsku, jsou-li v den vyhlášení přídělového zřízení starší 18ti roků a jsou-li před zápisem poznámky o převzetí nejméně 2 roky na zabrané půdě trvale zaměstnáni.
§ 73 - nejpodstatnější a nejdůležitější část - dotýká se specielně otázky zabezpečení starobních a invalidních požitků osob zaměstnaných na půdě, nejenom osob, které podléhají pensijnímu pojištění, nýbrž také oněch osob, které tomuto pojištění nepodléhají, t. j. dělníků a ostatních zaměstnanců. Za tím účelem zřizuje se u pozemkového úřadu fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků. Fond tento je právnickou osobou, podnikem nevýdělečným a nemá provozovati zaměstnání, které by směřovalo k zisku. Sídlem fondu má býti Praha a správu fondu má říditi buď Všeobecný pensijní ústav v Praze nebo Státní pozemkový úřad. Správu fondu bude říditi 5- až 7členné kuratorium, jehož členy mají býti především zástupce pozemkového úřadu a pojišťovací technik, ostatní příslušníci tohoto kuratoria mají býti vyhrazeni zástupcům příslušných zájmových organisací. Toto kuratorium má rozhodovati o nárocích proti fondu. Fond je osvobozen ode všech daní a jsou osvobozena od nich také všechna právní jednání, která se týkají provádění úkolů tohoto fondu státem neb fondem. Fond má skončiti, když splnil účel jemu přikázaný, jeho jmění připadne státu a vláda má určiti, k jakému účelu pozemkové reformy má býti jmění toho užito. Stát přispěje k tomuto fondu 5 miliony Kč, vlastníci zabraných pozemků pak, pokud je drží ve svém vlastnictví, mají přispívati ročním příspěvkem z každého hektaru půdy. Nařízením vládním může tento příspěvek stanovený na 3 Kč z 1 ha býti snížen. Tyto příspěvky podléhají úrokům z prodlení. Pozemkový úřad může přikázati fondu části případných přebytků fondu náhradového (§ 79 a 80) Kdyby nebylo dostatečných přebytků, uhrazuje Pozemkový úřad schodek z fondu kolonisačního. Nejzajímavější částí této nové části jsou nároky na invalidní rentu, které mají příslušeti osobám podle § 72, osobám, které podléhají soupisu, mají trvalé bydliště a mají všechny zákonem stanovené náležitosti. Dokud nebude upraveno zákonem a nevstoupí v činnost starobní a invalidní počisťování dělníků, budou také ostatním zaměstnancům na velkém pozemkovém majetku vypláceny starobní a invalidní renty. Tedy tyto důchody mají potom ještě podléhati příplatkům, které mají býti vypláceny z tohoto fondu. Má se tu na mysli přechodná doba, kolísání naší valuty a je také vyřešena otázka těch zaměstnanců, kteří již nepracují, ale u nichž důchody podléhají zákonu z 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. Je postavena zásada, že důchody starobní mají počínati od 65. roku u osob, které nepožívaly daru z milosti, a od 60. roku u osob, které podaly průkaz nezpůsobilosti nebo invalidity. Konečně ustanovení odst. 16 §u 73 přebírá na se povinnost hraditi důchod oněm zaměstnancům, na něž podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 131 Sb. z. a n., nedostalo se z přebytků anebo kteří neuplatnili svůj nárok vůči zaměstnavateli, ale v tom případě, jestliže svůj nárok postoupí fondu. Pokud se týká výše důchodu, jsou stanoveny u osob, které podléhají pensijnímu pojištění, určité zásady zákona ze dne 5. února 1920, to jest zásady zákona o soukromém pojišťování soukromých zřízenců. Vedle toho je zásada, že nemá žádným způsobem tento důchod býti vyšší, než jak stanoví zásady zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n.