Veľactená snemovňo! Hlasovanie
o rovnoprávnosti bolo veľkým aplausom prevádzané, ale predsa všetky
krajiny, alebo jak sa po česku mluví, zeme, očividne niesú rovnoprávne
v našej republike. Táto nerovnoprávnosť jednotlivých krajín našej
republiky javí sa vo všetkých oboroch j ak politického, tak i
hospodárskeho života. Máme tedy v republike našej prvo-, druho-
a treťotriedne kraje. Múdre a správne s tohoto miesta nedávno
jedon rečník v debate predniesol, že táto nerovnosť do očí bije
ohľadne kvality úradníctva. V českých zemiach sú ponechané úradnícke
sily najcennejšie. Menej cenné sú na Slovensku, a ktoré sa ani
na Slovensku udržať nedovedú a nemôžu, prijdú do Podkarpatskej
Rusi. A odvolával sa pritom na niemenšiu autoritu a zkúsenosť,
ako na bývalého guvernéra Žatkoviča. Už táto nerovnosť natropila
mnoho zla v našej republike a spôsobila mnoho zlej krvi na Slovensku
a v Podkarpatskej Rusi. Lež, veľactená snemovňa, jak mám kvalifikovať
ten smutný zjav, že ešte ani ústavná listina neni v rovnej miere
prevádzaná v jednotlivých krajinách republiky našej? Lebo povážme
len: V českých krajinách boly prevedené už voľby jak do Národného
shromaždenia, tak tiež do obcí. V slovenských krajinách boly prevedené
voľby do Národného shromáždenia, voľby do obcí ani dodnes vo 4.
roku našej republiky prevedené neboly a v Podkarpatskej Rusi dodnes
márne čakajú na voľby jakéhokoľvek druhu. Tam sa vládne naprosto
absolutisticky. Toto je tá prvo-, druho- a treťostupňa krajina
republiky našej. A okolnosť tá, že na Slovensku ešte voľby do
obcí neboly prevedené, je hojným pramenom nespokojnosti. Na krkách
obcí sedia ľudia, ktorí postrádajú všetkej dôvery občianstva a
ktorí sú oktrojovaní jednoduše vrchnosťmi tomuto občianstvu. Obecné
hospodárstvo na celej čiare na Slovensku prichádza na zmar, a
zase niet divu, lebo obecným majetkom hospodária ľudia, ktorí
nie sú nikomu zodpovední, ale aj inak terajší stav je parenišťom
straníctva. Terajší stav býva využitkovaný ke straníckym cieľom,
straníckym záujmom, že výlučne v prospech osoh vládnych strán,
dokázať myslím netreba. Prosím, dovoľte mne predsa jeden eklatantný
príklad predniesť. V Skalici mala sa zaplniť katolícka fara. Patrónom
je tam mesto. Podľa stávajúceho platného práva všetci katolickí
členovia mestského zastupiteľstva volia farára. Rolnícká a slovenská
národná strana namyslela si,.... (Výkřiky ľudových poslanců:
Koncentrácia!) - ba, ani sama nevie, jak sa menuje, republikánska
aj slovenská aj rolnícka národní aj československá - namyslela
si, že si tam dosadí svojho človeka. Aby toho mohla dosiahnúť,
župný poradca nitrianský nateraz zástupca župana jednoduše a brevi
manu zrušil všetké zastupiteľské práva evangelíkov a vymenoval
katolíkov, ale len takých, ktorí sa zaviazali, že budú pri voľbe
farára hlasovať na agrárneho kandidáta. A takto všeobecne sa zneužíva
terajší stav v prospech a osôb vládnych strán. (Posl. Tausik:
To se děje v župě korupčního ministra Mičury!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Volám pana posl. Tausika k pořádku.
Posl. dr. Buday (pokračuje): Že takýto stav budí veľkú nespokojnosť, že taký stav prekáža konsolidácii pomerov na Slovensku, vie a uznáva každý. Vedeli a aj uznávali to všetcia poslanci slovenskí ešte na jar r. 1921 i tí páni poslanci na Slovensku zvolení, ktorí teraz tam na tých vládnych laviciach sedia. Volám ich pred tvárou celej snemovne, aby vydali svedectvo či neni pravda, že vo veci obecných volieb mali sme tu v snemovni s podpredsedou spoločnú schôdzku, na ktorej bol prítomný aj pán minister Beneš. Volám vás, vydajte svedectvo, či tehdy všetci poslanci slovenskí jednomyselne nežiadali, aby voľby do obcí boly ihneď prevedené? Ale na naliehanie pána ministra Beneša zase jednomyselne uzavreli poslanci, že najneskôr do 25. septembra 1921 voľby do obcí prevedené byť musia, a že tento termín bude dodržaný, sľúbil pán minister Beneš daným slovom. A pozorujte, páni, keď jedon zo slovenských poslancov, dr. Juriga, pýtal záruky, pán minister sa pohoršil, že sa nedôveruje jeho danému slovu. A veľactení pánovia, minúl 25. september 1921 a voľby neboly. Lež jak nepochopiteľná síce, ale u vládnych strán nezriedkavá metaformosa a nedôslednosť. Vláda za súhlasu tých vládnych pánov poslancov predstupuje tu s návrhom zákona, ktorý tento protizákonný stav predlžuje a zákonom chráni. Veľactení pánovia, tento návrh zákona predlžuje len to, čo bolo doteraz protizákonným. Dôvodová zpráva sa síce odvoláva na jakési technické ťažkosti, ale to je slabý dôvod i v nedostatku iných dôvodov. Pred každým jasne vidiacim človekom a pred každým rozmýšľajúcim človekom je jasné, že voľby sa odďaľujú, jak to riekli všetci rečníci jedine preto, že sa vládne strany boja svojho číselného poklesu a ztraty svojej moci. Lež slávna snemovňo, beda štátu, kde sa zákony vynášajú nie dľa celoštátnej potreby, ale dľa záujmu jednotlivých politických strán. (Potlesk.)
Ale táto okolnosť, že táto snemovňa
vynáša zákony len dľa potreby jednotlivých strán, môže učiniť
vysvetliteľnou tú smutnú skutočnosť, že v tejto snemovni takou
závratnou rýchlosťou a nepripravenosťou sa preháňajú návrhy zákonov,
že poslanci nemôžou ani vniknúť do pravého smyslu zákona a nahliadnouť
jeho úskočnosť. (Tak je!) Jak možno na pr. o projednávanom
návrhu zákona vynášať vecný úsudok, keď bol daný na denný porad
a dnes bol teraz prejednaný v ústavne-právnom výbore. To je výsmech
parlamentarismu a preto naša strana sa usniesla na stručnom prehlásení:
Ohradzujeme sa proti tomuto šlapaniu každej demokratičnosti a
žiadame, aby voľby na Slovensku boly prevedené. (Výborně! Potlesk
slovenských poslanců ľudových.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku p. posl. Hakenovi. Pan posl.
Haken má slovo.
Posl. Haken: Vzdávám se
slova.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pan posl. Haken se vzdal slova.
Rozprava je skončena.
Nežli se ujme slova k doslovu
zpravodaj p. posl. Prášek, dám přečísti návrhy, které byly
podány. Prosím, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Häuslera a soudr. k § 8:
Poslední odstavec budiž škrtnut.
2. Opravné návrhy posl. Housera a soudruhů:
V §u 10 nechť zní:
Odstavec první: "Obecní zastupitelstvo volí se vždy na dobu tří let, počítajíc ode dne, kdy volba obecní rady stala se právoplatnou."
Odstavec druhý: "Neustaví-li se nové zastupitelstvo do čtyř měsíců ode dne, kdy uplynulo období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li to aspoň třetina členů starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi s poměrným zastoupením, podle síly stran v starém obecním zastupitelstvu zastoupených. V takovém případě buďtež nové volby, ačli nebyly již provedeny, rozepsány nejdéle do šesti neděl."
3. Pozměňovací návrh posl. Heegera a soudr. k § 10:
Odst. 1. Druhá věta budiž škrtnuta.
Odst. 2. budiž škrtnut.
Odst. 3. Počáteční slova 3. odstavce mají zníti: "Dřívější obecní zastupitelstvo úřaduje dále............"
Poslední odstavec budiž škrtnut a nahrazen těmito ustanoveními: "O ztrátě mandátu podle bodu 2 a 4 rozhoduje dohlédací úřad. Z důvodu, že vystoupil ze strany, smí úřad vysloviti jen tehdy ztrátu mandátu:
a) jestliže vystoupení ze strany jest dokázáno písemným prohlášením vystoupivšího, nebo
b) jestliže vystoupení (vyloučení) bylo přivoděno písemným prohlášením nadpoloviční většiny členů obecního zastupitelstva, kteří s oním členem byli původně zvoleni na tutéž volební listinu, nebo
c) může-li vystoupení býti prokázáno výslechem činovníků oné strany, ke které člen obecního zastupitelstva přestoupil.
Proti rozhodnutí dohlédacího úřadu podle bodu 2 a 4 může býti podána stížnost do 14 dnů k vyšší stolici, která rozhoduje s konečnou platností."
4. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Deutschové, Hackenberga a druhů k § 11:
V odst. 1 buďtež na konci dodána slova: "a že se volba provede dříve, než uplyne volební období starého zastupitelstva."
Odst. 2. budiž škrtnut.
5. Pozměňovací návrh posl. Deutschové, dr. Haase, Hackenberga a druhů:
§ 12 budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k §u 13:
Jako nový předposlední odstavec budiž vsunut: "V 8denní lhůtě po vyložení voličských seznamů podle prvního odstavce mohou býti podány námitky proti voličským seznamům podle předpisů zákona o stálých voličských seznamech."
7. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů k §u 14:
První odstavec budiž škrtnut.
8. Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů:
§ 15 budiž škrtnut.
9. Doplňovací návrh posl. Čermaka a druhů ke článku II:
Budiž dodán nový článek III:
Odst. 3. §u 2 zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n., mění se takto: "Vojenské osoby, které nejsou vojíny z povolání, buďtež zapsány do voličských seznamů obce, v níž bydlely nejméně 3 měsíce počítaje zpět od nastoupení vojenské služby. Pro vojíny z povolání platí táž ustanovení jako pro jiné občany."
10. Pozměňovací návrh posl. R. Fischera a soudr.:
Nadpis zákona budiž změněn a má zníti: "Zákon ze dne......... 1922, jímž se mění některá ustanovení řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., a zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n., o stálých seznamech voličských."
11. Resoluční návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů:
"Vláda se vybízí, aby na Hlučínsku, Valčicku, Vitorazsku, Těšínsku, Slovensku a na Podkarpatské Rusi, dále v oněch obcích, v nichž ještě stále jsou jmenované správní komise, provedla volby nejdéle do konce roku."
12. Resoluční návrh posl. Hackenberga, dr. Haase, Deutschové a druhů, (bude-li zamítnut návrh na vsunutí nového čl. III):
"Vláda se vybízí, aby návrh zákona toho obsahu, že vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání, mají vykonávati volební právo do obecních zastupitelstev v obci, kde měli své bydliště nejméně 3 měsíce, než nastoupili službu vojenskou, předložila Národnímu shromáždění tak, aby toto ustanovení mělo již účinnost při nejbližších obecních volbách."
13. Resoluční návrh posl. Housera a druhů:
Sněmovna Národního shromáždění československého se usnáší:
"Vláda se vyzývá, aby do
konce tohoto roku dala provésti volby všude tam, kde dle ústavních
a volebních zákonů československých provedeny býti mají, ale dosud
ani poprvé provedeny nebyly. Jsou to zejména volby do Národního
shromáždění na Těšínsku, Hlučínsku a v Podkarpatské Rusi, obecní
volby na Slovensku a Podkarpatské Rusi a v řadě míst, kde dosud
fungují správní komise."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pan zpravodaj posl. Prášek má slovo k doslovu.
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Za debaty nedotkl se nikdo merita věci předlohy samotné, nýbrž posuzoval každý předlohu s hlediska svého a hlavně povšechně politického. Musím litovati, že úroveň této debaty nebyla na výši, na jaké měla býti vzhledem k významu a důležitosti volebního řádu, a dvojnásob musím litovati, když v debatě vysloveny byly pochybnosti a přímo urážky dnešního vedení obcí, vzhledem k tomu, že v nejhorších dobách poválečných, kdy morálka, rozeštvaná světovou válkou, vážně kolísala, sociálnědemokratické vedení udrželo nejen naprostý klid, nýbrž přivedlo republiku do spořádaných poměrů. Kdyby nebyli tenkráte jednotliví funkcionáři obecní samosprávy neobětovali i vlastní popularitu, nebyla by republika v klidu, ve kterém je. Proto nebylo správné tvrzení p. kol. Vávry, že se tím udržuje režim socialistický v republice a podporuje se špatné hospodaření obcí. Pan kol. Vávra současně jedním dechem vytýká, že prodloužení voleb děje se prý z důvodů sobeckých. Já bych právě tak mohl říci, že právě volání a přímo křičení kol. Vávry je dvojnásob sobecké, a obrátiti hrot jeho vývodů proti němu samotnému.
Právě tak není dobře poukazovat na to, že snad v obci výhradně a výlučně jeden stav, jedna třída jest poplatná, naopak musíme říci, že v obci každý dělník, zaměstnanec, úředník musí přispívati na potřeby obce jako živnostník. Uznávám sice, že živnostník jest nehonorovaným výběrčím těchto dávek, ale nesmí se říkat, že jest jejich jediným platičem, nýbrž širší vrstvy lidové přispívají právě tak na obec, jako jiné stavy. Proto není dobře mluviti takovým způsobem o volební předloze a využívati jí k nájezdům a útokům na jednotlivé funkcionáře obecní, kteří v nejpohnutějších dobách prokázali svoji pohotovost a také obec opravdu vzorně spravovali.
Není pravda, že právě vláda snažila se znemožniti komunální program, kde se chtěl uplatnit, jak tvrdil p. kol. Houser. Snad se jen přeřekl, poněvadž na př. ve Světlé nebyl uplatňován program komunální, nýbrž komunisticky, totiž že starosta zavedl společnost při vyvlastňování velkostatku do zámku, v zámku je hostil a odtamtud po zabrání byl odveden do vězení. Tedy není pravda, že by vláda zakročovala proti uskutečňování komunálního programu, nýbrž programu komunistického.
Rovněž tak není dobře, aby se říkalo, že snad v té věci jde o nedotknutelnost stran. Naopak snažili jsme se v tomto zákoně zmírniti nedotknutelnost stran a spíše zpopularisovat, převést na hospodářské pole a zavésti poznenáhlý klid, kterého obce bezpodmínečně potřebují k hospodářskému rozvoji svému.
Když se tvrdí, že prý časté volby přivedly by určité zlepšení do hospodářského života obcí, jistě ani pánové, kteří to praví, nejsou o tom přesvědčeni, poněvadž vědí dobře, že častými změnami a střídáním osob naopak obce trpí. Dlužno posuzovati zákon v prvé řadě se stanoviska hospodářského celku a v takovém případě není možno ani doporučovati, aby se stále měnila struktura obce a správcové obecního vedení.
Jest pravda, že naše samospráva byla a já tvrdím, že i do budoucnosti bude nejvýznačnější složkou v našem státě a ze musí býti vyzvednuta jinými argumenty, nežli které dnes v debatě byly uvedeny. Nemám, nač bych reagoval, poněvadž pánové se nezmiňovali o meritu věci. Nemohu zakončiti jinak nežli doporučením, aby přijata byla osnova v původním znění. Na konec mám za povinnost zmíniti se o některých návrzích, které dodatečně během jednání byly učiněny. Návrhy ty nevycházejí z věcných předpokladů a z je v nich chaos, poněvadž se navrhuje bezmyšlenkovité škrtání paragrafů. Navrhuje se na příklad škrtnutí paragrafu, v němž se mluví o vykonávání voleb na základě voličských seznamů, a takových věcí jest tam více. Musím hromadně tyto návrhy zamítnouti, poněvadž neznamenají zlepšení projednávané předlohy.
Doporučuji předlohu v původním
znění, a to s tím, aby byla na stránce třetí provedena oprava
v odstavci čtvrtém zdola, kde slova "ať v prvé nebo druhé
instanci" mají býti škrtnuta. (Potlesk.).
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)
Hlasovati budeme takto:
O článku I, o úvodní větě článku II a o jeho §§ 1 a 2 najednou podle zprávy, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O § 3 dám na projevené přání hlasovati odděleně, totiž
1. o první části, podle níž odpadnouti má bod 3 a přečíslovati se mají body 4 a 5,
2. o druhé části pozměňující poslední odstavec §u 3.
O §§ 4 a 5 najednou podle zprávy výborové, - neníť návrhů.
O § 8, jehož poslední odstavec navrhuje škrtnouti p. posl. Häusler a soudr., bychom hlasovali takto:
1. nejprve o odstavcích prvém až předposledním podle zprávy výborové s opravou navrženou panem zpravodajem,
2. po té o odstavci posledním positivně, takže jeho přijetím nebo nepřijetím bude zároveň rozhodnuto o návrhu p. posl. Häuslera a soudr. na škrtnutí.
O § 10 budeme hlasovati nejprve v úpravě posl. Housera a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě posl. Heegra a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O § 11 nejprve v úpravě navržené posl. dr. Haasem, Deutschovou, Hackenbergem a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O § 12, jehož škrtnutí navrhují posl. Deutschová, dr. Haas, Hackenberg a soudr., podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude rozhodnuto o návrhu na škrtnutí.
O § 13 podle zprávy výborové a pak o novém odstavci, jehož vsunutí za druhý odstavec zprávy výborové navrhuje posl. Uhl a soudr.
O odstavci 1 §u 14, jehož škrtnutí navrhuje posl. dr. Haas a soudr., dám hlasovati positivně podle zprávy výborové, takže přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen návrh na škrtnutí.
O 2. odstavci §u 14 bude se hlasovati podle zprávy výborové.
O § 15, jehož škrtnutí navrhuje posl. Deutschová a soudr., budeme hlasovati zase positivně podle zprávy výborové, takže přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen návrh na škrtnutí.
O §§ 18, 19 a 28 najednou podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.
O §§ 38, 66, 67 a 76 najednou podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak se bude hlasovati o návrhu posl. Čermaka a soudr. na vsunutí nového článku III.
Pak o článku III. zprávy výborové jenž, bude-li přijat nový článek III, navržený posl. Čermakem a soudr., bude ovšem očíslován jako čl. IV - o nadpisech jednotlivých částí zákona a o úvodní formuli zákona najednou, podle zprávy výborové, neníť návrhů.
O nadpisu zákona budeme hlasovati nejprve
a) ve znění navrženém posl. Fischerem a soudr., a
b) nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
Jsou snad námitky proti mnou navrženému způsobu hlasování? (Posl. dr. Radda hlásí se o slovo.)
Pan posl. dr. Radda má
slovo.
Posl. dr. Radda (německy):
Navrhuji hlasování podle jmen o §u 10, odst. 1, věta druhá.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pan poslanec dr. Radda žádá, aby o §u 10, a to o prvním odstavci, druhé větě, bylo hlasováno podle jmen. Podle jmen hlasuje se podle §u 59 jedn. řádu při druhém čtení v případech §u 44, odst. 1, a § 48 úst. listiny, pak v případě §u 44, odst. 2, třetí věta, a § 75 úst. listiny, jinak podle rozhodnutí předsedova.
Já neuznávám, že by bylo potřebí hlasovat podle jmen, poněvadž i jinak vyjde na jevo jasně výsledek hlasování.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Budeme tedy hlasovat nejprve o článku I, o úvodní větě článku II a o jeho §§ 1 a 2 najednou podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Je přijato většinou.
Teď o §u 3 dám hlasovat - podle vysloveného přání - odděleně.
Kdo souhlasí s první částí §u 3 - páni poslanci mají zajisté všichni předlohu po ruce, tedy nemusím ji dáti čísti - podle níž má odpadnouti bod 3 a přečíslovati se mají body 4 a 5, ať zvedne ruku. (Děje se.)