Při této příležitosti chci hned na to upozorniti, že zde žijeme ve státě, kde se projevuje snaha, aby veškeré volby byly odkládány. Nemáme toliko obecní zastupitelstva, která nyní neprávem vykonávají ještě mandáty a jejichž působnost o rok se má prodloužiti. Poukazuji k tomu, že jsme od doby předválečné, za trvání celé války a i potom v institucích, jež mají pro nás největší důležitost, nemohli dosíci, aby byly rozepsány volby, na př. v nemocenských pokladnách a jiných ústavech pro sociální pojištění, o něž se velice zajímáme, v jichž správě sedíme, na jichž správu částečný máme vliv; a ačkoliv mnohé takové instituce spravujeme a ve většině těchto správ působíme, žádáme přes to se vsí ostrostí již po delší dobu, aby i v těchto institucích volby byly provedeny, ale nejsme s to dosíci, aby se tak stalo.
Nyní vracím se k předloze. Jsme tedy proti každému odkladu voleb, jsme pro to, aby volby byly provedeny, a jsme z této příčiny nuceni, postaviti se proti předloze, jejíž hlavním účelem jest, aby byly volby odbývány ne letos, ale teprve v roce příštím. Přijato pak do zákona ustanovení, že volební období má trvati 4 roky. Chci při této příležitosti hned zdůrazniti, že v tom, že volební období ze 3 roků bylo prodlouženo na 4 roky, či vlastně v původním způsobu se 4 roky bylo obnoveno, nespatřujeme žádnou vadu. Jen máme za to, že by pro těleso správní, jakým jest obec, bylo účelnější, kdyby se nekonaly vždy úplné nové volby - a snad k tomu jednou pravděpodobně dojde, že při vhodné reformě volebního řádu obecního takové ustanovení bude přijato, že nemají se konati nové volby, nýbrž volby doplňovací v kratším období, než jak stanoví nynější zákon, že tedy nevylučuje se celé zastupitelstvo, nýbrž polovina nebo třetina; ovšem nevím, v jakém směru návrhy pak budou podány. Není to tedy čtyřleté období mandátní, jež nám především vadí, nýbrž to, že má čtyřleté období mandátní zpětně účinkovati na dřívější období a tím nastati prodloužení mandátu přítomného zastupitelstva.
Chci pak hned podotknouti, když v tomto zákoně vedle vlastního účelu byla rada jiných změn volebního řádu obecního provedena, že se samozřejmě nemůžeme omeziti na odpor proti prodloužení doby mandátní, nýbrž na kolik to uvnitř rámce této předlohy možno, chceme dosíci zlepšení této předlohy zákona. Pokusili jsme se o to, uplatniti takové zlepšení. Chci poznamenati, že nestačí, učiniti jen změnu řádu volení v obcích, nýbrž že jest nutno, když již se řádem volebním obíráme, abychom se usnesli také na změně zákona o stálých volebních listinách. Vždyť shledáte, kterak ve vládní předloze a v předloze, která nám nyní jest podána, provádí se změna nejen řádu volení v obcích, nýbrž že ustanovení zákona o stálých seznamech voličských mají se částečně převzíti do zákona o volebním řádu obecním. Když byl usnesen zákon o stálých seznamech voličských a byly provedeny první volby na základě tohoto zákona, tu hořce jsme si na to stěžovali a také proti tomu protestovali, že zákonem o stálých seznamech voličských bylo podstatně změněno volební právo v obcích.
V § 1 volebního řádu obecního z ledna 1919 upraveno volební právo vojínů tím způsobem, že mají vojíni právo volební v místech, kde se po tři měsíce od doby svého nastoupení k službě zdržovali. Chci při této příležitosti říci několik slov o volebním právu vojínů, jakož i o tom, jak se k tomu stavíme. Odedávna vedli jsme boj za všeobecné, rovné a přímé právo volební pro všechny státní občany od 21 let. A nyní jsme samozřejmě pro to, aby se vojínům právo volební zachovalo a ne bralo. Ale není docela lhostejno, kde vojín vykonává své volební právo. Jest to arci lhostejno při volbách do Národního shromáždění, poněvadž se zástupcové vojenští vysílají do zákonodárného sboru, určeného pro celou říši. Ale není to více lhostejno při vykonávání volby do župních, okresních nebo obecních zastupitelstev. Tu onen volič má zájem na složení korporace, do jejíhož obvodu po odbyté služební povinnosti vojenské se vrací, ale nemá nijak zájmu na složení korporace takového místa, kde jen přechodně a občas se zdržuje. Jaký zájem má na př. vojín slovenský na složení obecního zastupitelstva v Jihlavě nebo Znojmě, jaký zájem má vojín slovenský nebo maďarský na složení obecního zastupitelstva v Hodoníně? Slyšeli jste, že při obecních volbách v Hodoníně mělo několik set maďarských vojínů právo volební - tak nám aspoň bylo řečeno - a že tito by byli mohli snadno způsobiti přesun tamních mocenských poměrů. Bylo nám potvrzeno, že také v českých místech byl větší počet německých vojínů do volebních listin zapsán a že bylo možno, přivoditi vykonáváním volebního práva vojínů také přesun národních poměrů mocenských v místech českých. Táži se vás: Jaký zájem má vojín, jenž z německé oblasti náhodou nastoupil službu v Plzni nebo v jiném českém místě, na složení obecního zastupitelstva? A proto jest ustanovení zákona o stálých volebních listinách neoprávněné, že vojíni-voliči nevolí tam, kde před svým nastoupením stále se zdržovali, nýbrž mají voliti tam, kde jsou náhodně posádkou. Jest tedy samozřejmo, že z tohoto důvodu, jednak že jsme viděli, jak se vojínů-voličů zneužívá, jednak že spatřujeme v tom bezpráví, když takoví v místě cizí voličové vykonávají vliv, musili jsme žádati, aby nejen volební řád obecní, ale i zákon o stálých volebních listinách byl pozměněn. A z tohoto důvodu přijali jsme do svých návrhů také ten, aby toto pozměnění bylo vyjádřeno v titulu zákona. A když již mluvíme o stálých listinách volebních, chci hned také podotknouti, že z nich podle ustanovení nynějšího zákona nekyne žádný prospěch. Jsem pro stálé volební listiny jen tehdy, jestliže podávají záruku, že se jednotlivým k volbě oprávněným osobám právo volební zajišťuje. Zákonem měl by nastati takový stav, aby každý, kdo podle zákonitých ustanovení má právo volební, mohl je také vykonati. Jestliže pak to stálými seznamy voličskými provésti nelze, nýbrž vidíme opak, tu přirozeně musíme se proti stálým voličským seznamům vysloviti. Připouštím, kdyby hlášení bylo v pořádku, kdyby masa voličstva měla zájem o zajištění volebního práva, že by stálé voličské seznamy potud byly s prospěchem, že by bylo možno, provésti volby bez dlouhého přípravného řízení. Ale věc se má tak že jsme se v praxi přesvědčili, že stálými voličskými seznamy osoby k volbě oprávněné nikterak nejsou zachyceny. Netoliko v malých místech, kde se evidenci stálých listin nevěnuje patřičná pozornost, nýbrž i ve větších místech, kde jest aparát po ruce a hlášení o něco lepší, než v místech malých, jsou stálé voličské seznamy většinou ve stavu zanedbaném. Tisíce a tisíce osob, jež dávno již nemají práva volebního, jsou ještě dnes ve volebních seznamech zapsány, a tisíce osob, jež by v místě měly právo volební, scházejí ve stálých seznamech voličských a nestarají se o to, aby si právo volební zajistily. Jestliže tedy provedou se volby na základě stálých voličských seznamů, jaké nyní jsou, jest jisto, že takové volby neposkytnou obraz pravých poměrů aniž smýšlení voličstva. Jisto, že ve větších místech tisíce voličů nebudou moci vykonati právo volební - v malých místech stane se tak v menším počtu - poněvadž ti voličové nejsou ve volebních listinách zapsáni. Musili jsme tedy, když jsme otázky: Stálé volební listiny nebo ne? v této souvislosti nechtěli řešiti, vynasnažiti se, aby byla do zákona pojata aspoň řada ustanovení, jimiž vada ve stálých seznamech voličských bude odstraněna, a žádali jsme, aby zavedeno bylo nové reklamační řízení a aby nové opravné řízení před provedením voleb bylo umožněno, a proto jsme chtěli, aby se tento zákon obíral nejen pozměněním rádu volení v obcích, nýbrž také pozměněním zákona o stálých seznamech voličských.
A nyní dovolte, abych několika větami odůvodnil naše návrhy, jež jsme podali k jiným paragrafům. Postavili jsme se proti tomu, aby v § 3 třetí odstavec dosavadního zákona byl škrtnut. Neměla totiž žádná osoba, která proti obci povinnosti ke kladení účtů nevyhoví, aktivního práva volebního. Toto ustanovení bylo ze zákona vyškrtnuto a bylo těmto lidem odňato toliko pasivní právo volební. Odůvodňuje se to technickými obtížemi, které by vznikly při sepisování či při evidenci stálých seznamů voličských. Ježto pak jsme pro nové řízení reklamační, mohli jsme přirozeně také o to usilovati, aby dosavadní vhodné ustanovení § 3 v zákoně dále bylo zachováno.
Poslední odstavec § 8 jedná o ztrátě volebního práva, když se nepřijme mandát. Máme již nyní v zákoně ustanovení, že takovým osobám, jež nechtějí mandát, který jim svěřen, vykonávati nebo přijmouti, mohou uloženy býti tresty. Pánové ze stran většiny usoudili, že ustanovení trestní nestačí a že nutno proti takovým osobám ještě více podniknouti. Pojali tedy do zákona ustanovení, že takové osoby po dobu běžného a následujícího volebního období nemají míti žádného práva volebního. (Posl. Ulrich: To jest také správné, Hackenbergu! To jest velmi správné!) Kolega Ulrich míní, že jest úplně spravedlivé, že to ustanovení do zákona přijali. My jsme opačného mínění. Máme za to, že naskytnou se již okolnosti, které mohou ospravedlniti složení nebo nepřijetí mandátů, a když se menšina o tom přesvědčí, že spolupráce s většinou jest nemožná, tedy se přirozeně musí menšině beze ztráty tohoto tak důležitého práva umožniti, zříci se mandátu, a to tím spíše, když přece v kandidátních listinách máme náhradníky a jest dána možnost, aby tito náhradníci postoupili. Byli jsme tedy také proti tomu, aby byl tento odstavec do zákona pojat.
Chci připomenouti, že vedle čtyřletého mandátního období, proti němuž jsem se již vyslovil, důležitá změna zákona vězí v tom, že lidé, kteří na jistý program byli voleni, ale pak z oné strany byli vyloučeni nebo vystoupí, mohou býti zbaveni svého mandátu. Uvážíme-li, že se volby konají na základě vázaných volebních listin, že zvolení dostali se do obecních zastupitelstev nikoli následkem důvěry, jaké jako osoby požívají, nýbrž jakožto zástupci strany, na jejíž program byli voleni, a musíme-li, přihlédnouce k této okolnosti, připustiti, že toto ustanovení jest ospravedlněné, nemohli jsme přece souhlasiti se zněním osnovy, kterou před sebou máme, a to proto, že ponecháno volnému uvážení politického úřadu, úřadu dohlédacího, aby posoudil, zdali tu jest, co zákon žádá, zdali tedy možno zakročiti odepřením mandátu. Ve staré předloze, ve vládní předloze, byla ustanovení mnohem jasnější, bylo tam mnohem jasněji vysloveno, jaké má býti toto řízení, kterou stranou a jakým způsobem mají se podati návrhy dozorčímu úřadu, a proto žádáme v jednom návrhu, aby dřívější znění bylo obnoveno.
Máme také jedno ustanovení ohledně provedení nových voleb, a tu máme zajisté ustanovení, že přípravy v § 11 mají se díti zavčas, ale nikoliv tak, jako v předloze staré, aby volby před uplynutím mandátního období byly provedeny. Jest samozřejmo, že chceme i zde přivoditi znění, které v dřívějších zákonech bylo obsaženo. Jedno ustanovení jest nové v této tak zvané volební reformě, a to o dosazení správních komisí. Podle dosavadních zákonů mohou úřadové v případě rozpuštění obecních zastupitelstev dosaditi vládního komisaře. Pánové ze stran většiny honosí se tím, že tato předloha jest pokrokem, protože nemá býti více povolán vládní komisař k vedení správy, nýbrž má se povolati správní komise, složená podle dřívějšího volebního výsledku. Rozumí se samo sebou, že se musíme postaviti nejostřejším způsobem proti takovým správním komisím, a to z té příčiny, že nejsou voleny, nýbrž jsou jmenovány, a my si řekli, že jest právě nutno, aby když obecní zastupitelstvo jest rozpuštěno nebo odstoupí, na jeho místo bylo ihned voleno zastupitelstvo nové. Toto má se zvoliti v 6 týdnech a do té doby má staré zastupitelstvo vésti správu věcí obecních. To stačí a není zapotřebí zřizovati správní komise. To jest naše zásadní stanovisko. V této souvislosti chci hned ještě uvésti, že v Čechách, na Moravě - a myslím i ve Slezsku - máme celou řadu obcí, kde, ač od zavedení nového volebního řádu obecního uplynula tři léta, ještě dosud není volených zastupitelstev. Máme v ostravské velkoobci, v Přívoze, ve Vítkovicích pořád ještě jmenované správní komise. Nemáme ještě v Miroslavi v jižní Moravě, ve Frýdku a v mnoha jiných obcích volených zastupitelstev, nýbrž jsou tam správní komise, které ani nejsou složeny podle poměrů stran, nýbrž libovolně, a které také libovolně si počínají. Nemáme volených zastupitelstev na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. To jest skandál, jemuž nemůže býti rovna, a jest samozřejmo, že tento zjev nemůžeme pominouti, aniž bychom se vší ostrostí žádali, aby v krajích, kde se volby nekonaly, v obcích, kde dosud jsou správní komise, byly ihned rozepsány volby. Žádali jsme tak ve výboru ústavním a pan ministerský předseda, jenž byl přítomen, prohlásil, že tento zákon neprejudikuje, že se samo sebou rozumí, že v době až do nových voleb na základě tohoto zákona v obcích volby provésti se mohou. Toto ujištění pana ministerského předsedy nám nestačí. Žádáme ve svém návrhu, aby volby do 31. prosince t. r. byly provedeny; my jsme tedy opakovali svůj resoluční návrh a prosíme vás, abyste jej přijali.
Na kritice, s jakou jsem o zákonu
pojednal, poznáváte, že nyní také nemáme možnosti, abychom hlasovali
pro předlohu, kterou se zaměstnáváme. (Souhlas a potlesk na
levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Ďalej slovo má pán posl. Vávra.
Posl. Vávra: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, kterým se ruší a mění některá ustanovení řádu volení do obcí, nemůže býti posuzován jako iniciativa vlády, která by na základě zkušeností s posavadním zákonem získaných hodlala doplniti nedostatky a opravovati vady posavadního zákona.
Ani způsob jejího podání a projednávání, ani její obsah tomu nedovoluje. To není návrh vlády, to je návrh vládní většiny, to je koncese části koalovaných stran, hlavně dvěma stranám, které mají proč obávati se soudu voličstva a které si přejí oddálení voleb do obcí, po nichž nemohlo by se otáleti s volbami do Národního shromáždění.
Řád volení do obcí zasluhuje ovšem doplňků a oprav! Avšak nejen řád volební, i celé obecní hospodářství. Jsme pro nejširší demokracii v obcích, ale pro demokracii skutečnou, demokracii úplnou. Demokracií nejsou jenom rovná práva všem 21letým občanům, to je jen půl demokracie, která musí býti doplněna také rovnými povinnostmi: Každý, kdo činí nárok na právo voliti do obcí a chce rozhodovati tedy o hospodaření obecními příjmy, nechť k těmto příjmům také přispívá. Této demokracii odporuje, mají-li právo voliti do obcí všichni, ale obecní příjmy hraditi pouze živnostníci, obchodníci a rolníci. Zde by bylo potřebí změny, té však vládní většina nepodává. Místo toho vládní strany občanské, které si stále stěžují na socialistické hospodářství, či lépe řečeno na nehospodářství v obcích, podávají návrh na prodloužení tohoto hospodářství na více než rok.
Způsob podání této předlohy je pro náš parlamentarismus opravdu zahanbující. Věci tak závažného dosahu, o nichž diskutovalo se v časopisech i ve schůzích po řadu měsíců, podávají se posledního týdne sněmovního zasedání, aby ve sněmovně byly promrskány bez podrobné úvahy a prodiskutování. Tím snižuje se náš parlament na hlasovací mašinerii podle pokynů pěti diktátorů a vlivu za nimi stojícího. Vládní strany samy úplně doznávají, že předloha tato je pouze částečnou a ohlašují, že v podzimním zasedání bude o reformě volebního řádu do obcí teprve soustavně jednáno. Reformy, které se tudíž v této předloze navrhují, jsou pouhým okrášlením vlastního jádra návrhu, pouhým přílepkem, kterým má se pozornost veřejnosti poněkud odvrátiti od tohoto jádra. Jádrem vládního návrhu je pouze odst. 1. a poslední § 10, v nichž se stanoví, že také první toto volební období prodlužuje se na 4 léta a že nové volby nemají býti konány v jediném dnu naráz, nýbrž postupně ve lhůtě 4 měsíců. A protože z průzračných příčin vládní strany nechtějí přijíti pouze s tímto jediným ustanovením, byla připojena řada menších pozměňovacích návrhů, z nichž politický dosah má také ustanovení § 53 o ztrátě mandátu vystoupením, anebo vyloučením z volební strany, která zvoleného kandidovala.
To není předloha hospodářského rázu, nýbrž politický diktát, kterým porušen byl i platný zákon. Když v ústavně-právním výboru vytýkalo se ministerstvu vnitra, že dalo pokyn okresním politickým správám, aby nevypisovaly volby, a tím že se porušil zákon, prohlásil zástupce tohoto ministerstva, že takovýchto pokynů dáno vůbec nebylo. Správcové okresních úřadů politických měli prý plnou moc volby vypsati, nikomu to nebylo zakazováno, a kdyby některý "okresní hejtman" byl prý volby vypsal, byl by za to jen pochválen, že plnil ustanovení zákona. Nevíme, má-li se tato výmluva nazvati spíše naivní, nebo cynickou. Ministerstvo vnitra, které vyčkává klidně, budou-li podřízení úředníci plniti zákon či nic, a které je ochotno pochváliti - vědouc, že nikdo zákon nesplní - ale neodhodlá se potrestati ty, kdož zákon neplní, je věru prazvláštním strážcem zákona. Ministerstvo vnitra bylo povoláno plniti zákon a dáti příslušné instrukce podřízeným úřadům a potrestati ty, kdož ustanovení zákona neplní. V tomto případě trestati nemohlo ovšem okresní hejtmany, neboť na lavici obžalovaných patří samo a polehčující okolnosti nemůže být ani, že nejednalo z vlastního podnětu, nýbrž z rozkazu nejvyšší autority ve státě našem, která jde nad zákon: Vůle všemohoucí a nejsvětější "pětky". (Veselost.)
Jaké politické kompensace (náš lid to jmenuje prostě čachrem) předcházely, než došlo k dohodě, jejíž výsledkem je tento vládní návrh, nevíme. To se dozvíme, až si pánové vjedou do vlasů a až nastane úplný rozvod od vládního stolu. Jisto je, že stranám, které se nových voleb bojí jako čert kříže, učinilo se zadost a ze dnes bude odhlasována absoluce vládě, která porušila zákon a oddálí se den soudu voličstva o půldruhého roku.
Karakteristické jsou vytáčky, jimiž se tato nezákonnost snaží ospravedlňovati. Pan zpravodaj uvedl, že úmyslem zákonodárce bylo stanoviti již první volební období čtyřleté. Promiňte, úmysl a vůle zákonodárce je jasně a striktně vyznačena ustanovením zákona, že první volební období je tříleté a že toto ustanovení bylo vládou, resp. vládními stranami porušeno. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Je zajímavo, kterak s některých stran snaží se obecní volby vylíčiti jako nepolitické, jako pouhý akt hospodářský. Zbaviti obecní volby rázu politického snaží se dnes nejvíce právě ty strany, které prvním volbám roku 1919 přiznávaly eminentní význam politický a které na základě těchto výsledů kategoricky žádaly a docílily změny vlády a složení různých vlivných institucí. Byly politické, když se vyhrávalo, nemají býti politickými, když je obava a jistota prohry. To je však eskamoterství příliš nešikovné, které nezmate úsudku veřejnosti.
Volit se bude i v obcích i dle ustanovení tohoto návrhu zákona dle stran. A zajisté, že bude se voliti dle politických stran těchže, dle nichž se volí i do Národního shromáždění, které mají v obci své organisace a jejichž hospodářské programy budou také určovati ráz politiky obecní. Obecní volby budou tedy za všech okolností měřením sil místních politických stran a výsledek obecních voleb je tudíž směrodatným pro posouzení jich politické síly. Na tom nezmění ničeho, vyskytují-li se v některých obcích za speciálními místními potřebami zvláštní volební skupiny, jež nejsou totožné s politickými stranami. Toť ojedinělé a později vždy řidší výjimky, které jen dotvrzují pravidlo. A pravidlem je měření sil politických stran.
Jedním dechem se tvrdí z vládních
stran, že obecní volby nemají politického rázu, a nicméně zbavují
se mandátu ti, kteří z určité strany vystoupili. Volby nemají
politického rázu - tvrdí na příklad národní demokracie - a proto
bezpochyby její příslušník a ministr průmyslu, živností a obchodu
Československé republiky, pan Lad. Novák, zajede si den
před volbou do Německého Brodu, aby tam - jak nevinně to zní -
vyslechnul přání společenstev na veřejné schůzi. Večer před obecními
volbami! Nebude snad dlouho trvati a před obecními volbami bude
zajížděti do měst p. ministr financí, aby se informoval o přání
poplatnictva toho kterého města. Tyto nezpůsoby pánů ministrů,
které porušují konstituční zásady a z ministrů republiky činí
neostýchavé a vtíravé agitátory politických stran i při obecních
volbách, jsou zjevem, který dosel odsouzení všech slušných lidí,
ale který je také důkazem, jaký politický význam přisuzují všechny
politické strany volbám obecním. O časopiseckém využitkování volebních
úspěchů a porážek se všech stran netřeba se zvláště sířit. I když
při obecních volbách jde o důležité otázky hospodářské, jest a
zůstane výsledek obecních voleb ukazovatelem politické síly jednotlivých
stran. Před touto skutečností nelze si zakrývati očí. Chápeme
ovšem obavu některých, celé veřejnosti dobře známých stran, před
soudem voličstva. Povazujeme však za povinnost těch stran, a to
zejména stran občanských, které se soudu lidu nebojí, aby neslýchané
socialistické hospodářství v obcích nebylo samovolně prodlužováno.
(Výkřiky posl. Mlčocha a Anděla.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pány posl. Mlčocha a Anděla prosím o klid.
Posl. Vávra (pokračuje):
V porušení zákona a v prodlužování obecních voleb... (Výkřiky
posl. Sedláčka, Myslivce a Mlčocha.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Slovo má p. posl. Vávra, pane posl. Sedláčku,
Myslivče a Mlčochu!
Posl. Vávra (pokračuje): ... vidíme článek absolutistických snah, jichž jevištěm stala se poslední dobou naše republika. Rozdíl od monarchistického absolutismu je, že místo panovníků z boží milosti vládne několik samozvaných vůdců, za nimiž nestojí rovněž lid a kteří žijí z porušování ústavnosti a zákona. Projevem tohoto absolutismu je soustavné porušování živnostenského zákona a oddalování voleb do důležitých, veřejno-právních institucí. Obchodní a živnostenské komory jsou spravovány komisemi, jejichž složení je přímým paskvilem na dnešní politické složení živnostnictva a obchodnictva. Instituce tyto pro veškeré živnostnictvo a obchodnictvo určené spravovány jsou příslušníky stran, ku kterým živnostnictvo nemá důvěry. Rovněž i v jiných institucích vládne se dle pověstného politického klíče, který dávno již není skutečným poměrem síly stran ve voličstvu.
Snaha protáhnouti konání voleb
na dobu čtyř měsíců místo jediného dne je rovněž pokusem zastříti
politický ráz obecních voleb a vedle toho aranžování pořadu obecních
voleb v jednotlivých místech hodlá se aranžovati volební nálada
voličstva, jakož i usnadňuje se volební nátlak finančně silných
stran, jejichž zdroje nepocházejí vždy z příspěvků vlastních straníků.
(Neustálé výkřiky. - Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pánové, nejste na voličské schůzi. Projednáváme osnovu zákona.
Prosím o klid.
Posl. Vávra (pokračuje): Máme za svou povinnost uloženou nám více než dvěma sty veřejných přečetně navštívených schůzí z celé republiky protestovati co nejrozhodněji proti posavadnímu porušování zákona i proti navržené předloze, věcně neúplné a nedokonalé a mající za úkol oddalovati soud voličstva o naléhavých otázkách hospodářských i politických.
Vážené dámy a pánové! Ten násilný čin, který absolutistická pětka páše na obyvatelstvu tohoto státu, že nechce volby vypsati, jest jasný úkaz, jaké záludné úmysly má s těmi stranami, které nechtějí tančiti, jak ona hraje.
Ale nejenom to, nýbrž zlé svědomí,
strach před trestem veřejným, nutí je, aby ten svůj marnotratný
život mohli na účet trpělivých stran a ubohého poplatnictva vésti
alespoň rok dále. (Opětné výkřiky posl. Mlčocha.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pane kol. Mlčochu, nevyrušujte řečníka!
Posl. Vávra (pokračuje): Pánové z koalovaných stran a zvláště vy, kteří je vedete, bylo by u vás na čase, abyste co nejdříve zpytovali své hříšné svědomí a ptali se sami sebe, jak dlouho může trvat krátkozraká a bezohledná vaše politika! Nemáte strach, že vaší zničující politikou, kterou vedete proti samostatnému podnikání, utlučete chuť k práci, která jest jedině základem blahobytu? Jsme vám radou: ustaňte a přejte život druhým, máte-li trochu smyslu a sociální spravedlivosti. Vy nám vytýkáte oposičnost, že nejsme státotvornými, chcete abychom podpořili vládu, ale vy při každé příležitosti bezohledně ubíjíte živnostnictvo, vláda sliby své neplní, naopak daněmi a jinými předpisy jeho existenci ničí.
Máte mnoho řeči o spravedlnosti a demokracii, avšak to jsou pouze plané řeči, chybí vám ten pravý základ, ten pravý, poctivý vnitřní cit, který jedině uvádí demokratičnost a spravedlnost ve skutek.
U vás vidíme pouze sobeckost, nadvládu, která musí vzbuzovati odpor, a není divu, že oposice roste, poněvadž vy dáváte každým dnem k tomu příčinu.
A proto chceme volby, abyste poznali naši politickou sílu, byste nás stále nepodceňovali a sami tak rafinovaným způsobem nadvládu nad námi nedrželi.
To, co se děje u nás proti nám - lidem československé mateřské řeči - jest hanbou těch, kteří drží otěže tohoto státu!
Pamatujte však, nezměníte-li postup své bezohledné politiky, že přijde hodina, která přinese značné škody vinou vaší celému státu!
Vážení přátelé! Sledoval jsem
prohlášení pana kol. Pika a musím prohlásiti, že sociální
demokracie v tomto případě hraje naprosto úlohu ubohou. Na jedné
straně poukazuje na lidovce, na druhé straně na komunisty, ale
zdá se mi, že by sociální demokracie v tomto okamžiku přála si
nejraději, kdyby se podal návrh dědičnosti, aby krátce a dobře
mandátů svých nikdy neztratila! (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl. dr. Buday. Dávám mu slovo.
Posl. dr. Buday: Slávna snemovňa! Prv než bych vyslovil stanovisko slovenskej ľudovej strany k práve prejednávanému návrhu zákona, dovoľte mi zmieniť sa o jednej nie práve chvalitebnej veci vnútorného života nášho parlamentu. Pri nedávnom prejednávaní a debate o demolovaní "Slováka" pán posl. Hrušovský uvádzal tu celú kopu citátov zo "Slováka" za tým cieľom, aby dokázal protištátny smer jeho. Nepodarilo sa mu to. Odvolávam sa tu na tu prítomných aj iných strán poslancov, ktorí na uvádzanie tých citátov sa usmievali, ba i vykrikovali, do reči jeho vpadávali, že tie citáty vonkoncom niesú smeru protištátneho. Naproti tomu zpravodajská kancellária našej snemovne o tejto stati reči pána posl. Hrušovského vydala následujúcu zprávu (čte): "Cituje potom rôzné články "Slováka" jako soustavné podnecovanie proti Čechom a zľahčovanie nášho štátu, články, ktoré svoj im obsahom sú namierený proti záujmom Slovákov a ktorých tendencia je vyložene proti štátu."
Veľactení pánovia! Keby zpravodajská kancellária bola povedala, že pán posl. Hrušovský sa usiloval to dokázať, bolo by to bývalo správné, ale tak je to nanajvýš stranícke! A, páni moji, je všeobecná žaloba - a každý o to sa interesujúci to vidí - že zpravodajská kancellária nášho parlamentu je všeobecne takto stranická. Menovite z rečí oposičných rečníkov uvádza jedine to, čo lahodí vláde, ale to, čo je menej lichotivé pre vládu, buď vonkoncom zamlčí, alebo tendenčne prekrúti.
Ba stalo sa, veľactená snemovňo, už to, že z hotovej zprávy na zakročenie jedného pána ministra bolo škrtané, bolo opravované. (Čujme!) Je to nepochopiteľné tým viacej, lebo my predsedu nášho snemu známe z jeho účinkovania tu v plenu jako muža naprosto nestranného a práve pre túto svoju nestrannosť získal si dôvery všetkých politických strán. Ja preto s tohoto miesta vznášam k nemu dôraznú žiadosť, aby podobnú nestrannosť nariadil tiež svoj mu podriadenému ústavu, zpravodajskej kancellárii nášho snemu. Po tomto prejdem k prejednávanému predmetu.