Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Žádám o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Hillebranda a druhů k §u 1:
Odst. 1 nechť zní:
"Úkolem povinné školy (obecné a občanské školy) jest výchovou, vyučováním a prací přivésti k plnému rozvoji duševní a tělesné vlohy dětí, započíti s rozvojem k silné, mravní a pevné osobnosti a dáti základ k pracovní zdatnosti, radosti z práce a sociálnímu smýšlení pro službu v životním povolání ve státní a kulturní pospolitosti."
Odst. 2:
"K rozvoji dětských vloh budiž vzat život ve své rozmanitosti a aby v celkovém vyučování na obecné škole působil pro účely výchovně-vyučovací. Z vlastivědy a nauky o životě (počítaje v to občanskou morálku) jako ze základu vyučování vyplývá pojednávání o všem, co dosud bylo rozděleno v jednotlivé předměty vyučování. Rozdělení vyučování v jednotlivé odbory počíná teprve pátým školním rokem."
Odst. 1 předlohy budiž označen jako "odstavec 3", odst. 2 předlohy jako "odstavec 4" atd.
2. Návrh posl. Housera a soudr. k § 1:
Odstavec první.
Slova: "náboženství (s výhradou § 3, odst. 5) " škrtnouti.
Za slova "tělesná výchova" přidati: "pro dívky domácí hospodářství".
Následující větu "Nauka o domácím hospodářství může býti zavedena jako zvláštní předmět učebný" škrtnouti.
3. Pozměňovací návrh posl. Hoffmanna a druhů k § 1:
V odst. 1 budiž při vypočítávání povinných učebných předmětů škrtnuto "náboženství (s výhradou §u 3, odst. 5)".
4. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k §u 1:
V odst. 1 návrhu budiž po slově "ruční práce" připojeno "orthopedicky tělocvik". Ustanovení návrhu o učení domácímu hospodářství budiž tak formulováno, že se tento učebný předmět nezavádí fakultativně, nýbrž jako předmět povinný.
5. Pozměňovací návrh posl. Schäfera a druhů k §u 1:
Odst. 2 návrhu nechť zní:
"Ve všech školních okresích, v nichž nejméně 20% obyvatelstva mluví jiným obcovacím jazykem než většina obyvatelstva, budiž na všech povinných školách, počínaje IV. ročníkem, zaveden také jazyk menšiny jako povinný učebný předmět."
6. Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 1, odst. 2 nechť zní:
"Rozhodnutím župní rady (v přechodné době zemské školní rady a na Slovensku ministerstva školství a nár. osvěty) a při školách, spravovaných přímo ministerstvem školství a nár. osvěty podle §u 2 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., rozhodnutím ministerstva může se na návrh místního školního výboru na každé veřejné škole obecné podle místní potřeby zavésti vyučování jiným předmětům, zvláště pak i jiným jazykům než jazyku vyučovacímu. Rozhodnutím ministerstva školství a nár. osvěty může vyučování jazyku českému nebo slovenskému ustanoveno býti pro tu kterou školu povinným."
7. Návrh posl. Housera a soudr. k § 2:
Odstavec první.
Slova "náboženství (s výhradou § 3, odst. 5)" škrtnouti.
Za slova "tělesná výchova" přidati: "pro dívky domácí hospodářství."
Následující větu: "Nauka o domácím hospodářství může býti zavedena jako zvláštní předmět učebný" škrtnouti.
Odstavec druhý.
První větu doplniti: "na školách s vyučovacím jazykem československým v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jazyku německému, na Slovensku jazyku maďarskému."
8. Pozměňovací návrh posl. Pohla a druhů k §u 2:
Odst. 1 budiž změněn v tom smyslu jako odst. 1 §u 1 návrhu.
9. Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů k §u 2:
V odstavci 1 budiž po slově "domácí hospodářství" připojeno "péče o kojence".
10. Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 2, odst. 2 nechť zní:
"Rozhodnutím župní školní rady (v přechodné době zemské školní rady a na Slovensku ministerstva školství a nár. osvěty) a při školách minoritních rozhodnutím ministerstva školství a nár. osvěty lze na návrh okresního školního výboru vyučovati na občanských školách také jiným učebným předmětům, zvláště jiným jazykům, těsnopisu, psaní strojem a hudbě. Rozhodnutím ministerstva školství a nár. osvěty může vyučování jazyku českému nebo slovenskému ustanoveno býti pro tu kterou školu povinným."
Odstavec 3 budiž škrtnut.
11. Pozměňovací návrh posl. Blatné a druhů k §u 2:
Odst. 2 návrhu budiž vynechán.
12. Návrh posl. Housera a soudr.:
§ 3 budiž celý škrtnut. Místo něho buď dán tento text:
"Měšťanská škola má čtyři třídy.
Jednoroční učebné kursy spojené se školami měšťanskými, zřízené podle nařízení ministerstva kultu a vyučování ze dne 28. června 1903, č. 22.503, prohlašují se za čtvrté třídy měšťanské."
13. Pozměňovací návrh posl. dr. Holitschera a druhů k §u 4:
V odst. 3 budiž po slovech "Ministr školství a národní osvěty..... může" vloženo "na návrh místní školní rady".
14. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 4:
Odstavec třetí.
Za slovo "přechodnou" budiž vloženo "trvající nejdéle pět let".
Slova "domácímu hospodářství" ukončují větu. Ostatní škrtnouti.
15. Pozměňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů k §u 5:
Odst. 1 nechť zní:
"Počet tříd obecné školy řídí se počtem dětí. Nejvyšší počet dětí v jedné třídě snižuje se na 30."
16. Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 5, odst. 1 nechť zní:
"Počet tříd při obecné škole řídí se počtem dětí. Nejvyšší počet dětí v jedné třídě ustanovuje se na 30."
Odst. 2: "Přestoupí-li počet dětí v některé třídě obecné školy číslo 40 a nedá-li se přeplnění třídy odpomoci přípustnými změnami v zařadění dítek ......"
V odst. 4 budiž místo čísla "60" vloženo "30".
Odst. 5: "Byla-li škola po 3 roky rozdělena na pobočky, budiž po této době rozdělena ve 2 samostatné školy."
Odst. 6: "Obecné a občanské školy buďtež od sebe odděleny a podřízeny vlastním správám."
17. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 5:
Odstavec první měj toto znění:
"Počet tříd při obecné (ľudové) škole řídí se počtem dětí. Největší počet dětí v jedné třídě ustanovuje se na 30. Přestoupí-li počet dětí v některé třídě číslo 30, zřídí se při škole další třída."
Odstavec čtvrtý: Místo "60" stůj "30".
Odstavec pátý škrtnouti.
18. Pozměňovací návrh posl. Čermaka a druhů k §u 5:
V odst. 4 předlohy budiž na místo čísla "60" vloženo číslo "30".
19. Pozměňovací návrh posl. Häuslera a druhů k §u 6:
Odst. 1 nechť zní:
"Nejvyšší počet dětí v jedné třídě občanské školy ustanovuje se na 30."
20. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 6:
Odstavec první měj toto znění: "Největší počet žactva v jedné třídě školy občanské ustanovuje se na 30."
Odstavec druhý měj toto znění: "Přestoupí-li počet žáků v některé třídě školy občanské 30, zřídí se při ní pobočka."
Odstavec třetí měj toto znění: "Při každé občanské škole zřídí se kromě místa řiditele nejméně tolik míst odborných učitelů, kolik tříd má škola."
Odstavec čtvrtý škrtnouti a nahraditi je takto: "Pro každou školu občanskou určí se obvod školní, z něhož je povinna školní dítky přijímati. Při tom přihlížeti jest ku přáním obecních zastupitelstev obcí, jež mají školní obvod tvořiti."
21. Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 6, odst. 1 nechť zní:
"Nejvyšší počet dětí v jedné třídě občanské školy ustanovuje se na 30. Přestoupí-li počet dětí 40, zřídí se zatímní pobočka. Při dvakráte tak velikém počtu žáků v postupné třídě zřídí se druhá pobočka a tak pro každý další násobek onoho nejvyššího počtu žáků v postupné třídě další pobočka."
Odst. 3 nechť zní:
"Ve školních letech 1921/1922 až 1931/1932 nesmějí se zrušovati třídy, jejichž počet dětí klesl úbytkem porodů způsobeným válkou a poválečnými vlivy, mají-li 20 dětí. Jednotřídní obecné školy nesmějí se zrušiti, pokud počet dětí neklesl pod 15. Již zřízená občanská škola může se zrušiti jen tehdy, jestliže počet dětí klesl pod 40."
22. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů k §u 6:
V odst. 4 budiž škrtnuto ustanovení, že při zjišťování počtu žactva má se přihlížeti toliko k oněm žákům, kteří mají trvalé bydliště ve školní obci nebo v okruhu o poloměru 4 km od budovy školní.
23. Návrh posl. Housera a soudr.:
§ 7 škrtnouti a následující paragrafy přečíslovati.
24. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
§ 7 budiž v celém rozsahu škrtnut.
25. Pozměňovací návrh posl. Roschera a druhů:
Znění § 8 budiž škrtnuto a nahrazeno takto:
"Již definitivně zřízená třída - lhostejno zda postupná nebo pobočka - může býti zrušena jen tehdy, jestliže má nejméně po 3 po sobě jdoucí léta méně než 30 žáků. Zrušiti obecnou školu jest přípustno jen tehdy, jestliže ji nejméně po 3 po sobě jdoucí léta nenavštěvuje ani 15 žáků. Již zřízenou občanskou školu lze zrušiti tehdy, jestliže počet žáků ji navštěvujících po 3 po sobě jdoucí léta klesne pod 40."
26. Návrh posl. Housera a soudr.:
§ 9 měj toto znění: "Veškeré školy obecné (ľudové) i občanské buďte podle pohlaví smíšené."
27. Doplňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
K §u 9 budiž připojeno:
"Školy, které jsou rozdělené podle pohlaví, buďtež ponechány takto rozdělené."
28. Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 10 nechť zní:
"(1) Na školách chlapeckých buďtež ustanovováni zásadně učitelé, na školách dívčích zásadně učitelky. Na školách smíšených budiž připuštěno vyučovati obě pohlaví a všechna místa na těchto školách buďtež rozepsána pro volnou soutěž mužů a zen. Všechny dosavadní systemisace míst výhradně pro učitele nebo výhradně pro učitelky pozbývají platnosti.
(2) Týchž zásad budiž také dbáno při obsazování míst zatímních.
(3) Tytéž zásady platí také při obsazování míst správců škol a ředitelů škol.
(4) Učitelům, dosud ustanoveným definitivně nebo zatímně na školách dívčích, zachovává se právo ucházeti se o místa na školách dívčích pro přechodnou dobu 15 let."
(5) Dřívější odst. 6.
(6) Dřívější odst. 7.
29. Návrh posl. Housera a soudr.
k §u 10:
Odstavec první měj toto znění: "Učitelé a učitelky nabývají předpravného vzdělání absolvováním střední školy a dvouletým studiem na školách vysokých."
Odstavec druhý: "Ustanovení ve službě na školách obecných a občanských může dosáhnouti každý státní občan, prokáže-li k tomu úřadu zákonem předepsanou způsobilost, vyjímaje ty, kteří složili kterékoliv církvi slib řeholní."
Jako odstavec třetí buď dán odstavec první předlohy se změnou, že za slovem "občanských" se škrtnou slova: "chlapeckých, dívčích i smíšených".
Odstavec čtvrtý nechť zní: "Učitelé a učitelky se zkouškou dospělosti dosazují zatímně na učitelská místa župní rady školní, a prve než se ustaví, okresní výbory školní. Ustanovení definitivní se děje volbou všeho občanstva v obvodu školním zapsaného ve stálých voličských seznamech."
Ostatní odstavce tohoto paragrafu škrtnouti.
30. Pozměňovací návrh posl. Hirsche a druhů k §u 10:
Odst. 4 nechť zní:
"Při místech správců a ředitelů chlapeckých škol mají při stejné kvalifikaci přednost učitelé, při takových místech na školách dívčích při stejné kvalifikaci učitelky. Není-li mezi uchazeči o rozepsané místo žádný uchazeč toho pohlaví s alespoň dobrou kvalifikací, lze toto místo obsaditi také uchazečem jiného pohlaví, je-li tento kvalifikován alespoň dobře nebo lépe. Místa správců a ředitelů na smíšených školách buďtež rozepisována pro volnou soutěž mužů a žen."
31. Pozměňovací návrh posl. Leibla a druhů k §u 11:
Odst. 1 nechť začíná:
"Povinnost choditi do školy trvá od nabytí roku šestého do skončení roku sedmnáctého. Budiž vykonávána v povinné škole a v povinné škole pokračovací. Povinnost choditi do školy ....."
32. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 11:
Odstavec první.
Za slovo "plných" místo "osm" stůj "devět".
Žáci smějí vystoupiti ze školy teprve tehda, znají-li nejpotřebnější věci školám obecným předepsané ze čtení, psaní a počítání.
Odstavec čtvrtý.
Začátek prvé věty nechť zní: "Při školách obecných (ľudových) nebo občanských zřídí se pokračovací školy s povinnou docházkou pro mládež ve věku 15 až 18 let ...."
Ze druhé věty buďte vyškrtnuta slova "nebo kursů".
33. Pozměňovací návrh posl. Hoffmanna a druhů k §u 11:
V odst. 4 buďtež škrtnuta na obou místech slova "nebo kursy". Povinná návštěva pokračovacích škol budiž stanovena pro všechny mladistvé osoby ve stáří od 14 do 17 let.
K poslední větě odst. 6 budiž připojeno:
"Toto vládní nařízení musí zásadně učiniti učebné dílny střediskem vyučování, vyučovací hodiny ustanoviti v době denní, vyloučiti vyučování v neděli a týdenní počet hodin vyměřiti 8 až 10. Na pokračovacích školách vyučují jak učitelé veřejných obecných a občanských škol, tak také odborníci z vrstev živnostníků, obchodníků a zemědělců. Tyto učitelské osoby musí býti za toto vyučování výminečně placeny."
34. Doplňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 11, odst. 4 budiž doplněn takto:
"Při tom budiž zachována zásada, že vyučují-li takto učitelé veřejných obecných a občanských škol, musí býti tito učitelé za vyučování placeni zvlášť."
35. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 12:
Odstavec první měj toto znění: "Prodloužení povinné docházky školní do škol obecných (ľudových) a občanských na devět plných let školních provede se na Slovensku tak, že školní dítky, které letos docházejí do školy šestý rok, jsou povinny choditi do školy plných devět let."
Odstavec druhý škrtnouti.
36. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 14:
Odstavec čtvrtý nový nechť zní: "V každém případě, dosáhl-li počet půldnů zanedbaných během školní docházky 50, musí školní dítě celý zanedbaný čas dochoditi po školní povinnosti a teprve po ní bude ze školy propuštěno."
37. Návrh posl. Housera a soudr. k §u 17:
Odstavec první nechť zní: "Ustanovení tohoto zákona platí stejně o všech veřejných školách obecných (ľudových) a občanských vůbec, nehledíc na to, kým byly založeny a jsou vydržovány."
Odstavec druhý: "Také soukromé školy obecné a občanské jsou zavázány šetřiti všech ustanovení tohoto zákona."
38. Návrh posl. Housera a soudr.:
Za § 17 vložiti paragraf nový tohoto znění:
"Obecná a občanská škola je bezplatná. Školné se na nich zrušuje, ať jsou to školy veřejné nebo soukromé.
Školní knihy a jiné vyučovací potřeby dostávají všechny školní děti zdarma. Náklad na ně hradí z polovice školní obec, z polovice stát, na soukromých školách jejich vydržovatel."
Ostatní paragrafy podle toho přečíslovati.
39. Návrh posl. Boboka a soudr.:
§ 20 nech sa na konci doplní týmito slovami: "a na cirkevné školy Slovenska".
40. Resoluční návrh posl. Simma, dr. Schollicha a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Ministerstvu školství a národní osvěty budiž uloženo, aby pokud možno v krátkém čase předložilo k parlamentnímu projednání návrh zákona o vybudování občanské školy v tom směru, aby byla rozšířena na 4 třídy a aby se umožnil přechod z občanských škol na střední školy."
41. Resoluční návrh posl. Simma, dr. Schollicha a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Ministerstvu školství a národní osvěty budiž uloženo, aby pokud možno v krátkém čase předložilo k parlamentnímu projednání návrh zákona o reformě vzdělání učitelů v tom směru, aby se učitelé vzdělávali na vysokých školách."
42. Resoluce posl. Schweichharta a druhů:
"Aprobační řízení stran školních knih budiž podrobeno nové zákonité úpravě. Budiž zřízen výbor pro školní knihy, utvořený z odborníků všech druhů škol a všech paedagogických a politických směrů, aby podali dobré zdání o nových školních knihách, stanovili směrnice pro sestavení nových knih atd."
43. Resoluce posl. Hillebranda a druhů:
"Vláda se vybízí, aby ještě v roce 1922 předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, v němž se školství upravuje na základě národní autonomie, činí se opatření o konstituování národnosti a vybavují se právem berní výsosti pro kulturní účely.
Zákonitě se stanoví, že pomůcky a vyučovací potřeby jsou zdarma, rovněž tak že se zavádí stravování žáků a rovněž i bezplatné vyučování na všech vyučovacích ústavech.
Rozčlenění žáků obecných škol podle nadání a zavedení veřejného pomocného vyučování pro děti, které se zdržely ve vyučování, kursů pro nadané, lesních škol budiž zákonně upraveno.
Budiž neprodleně započato s pronikavou
reformou učitelského vzdělání."
Předseda (zvoní): Návrhy tyto jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji
posl. Jašovi.
Zpravodaj posl. Jaša: Slavná sněmovno! Z výtek, které byly předneseny v debatě o tomto t. zv. malém školském zákoně, chci zabývati se pouze tou, v níž bylo uvedeno, že naše státní správa, zvláště ministerstvo financí, šetří příliš na školství.
Tato výtka je do značné míry oprávněna. Myslím, že celá tato sněmovna je zajedno v tom, že pole školské a kulturní, kde roste a pěstuje se nová generace, naše naděje a budoucnost, vyžaduje obzvláštní péče a pozornosti zvláště vlády a tohoto zákonodárného sboru. Nicméně nemůžeme zavírat oči před skutečnostmi, zvláště před tím, co možno touto dobou finančně činiti a co nemožno.
S jedné strany padla o tomto zákoně slova "kulturní skandál". Pravím, že tato předloha neobsahuje ničeho, co by mohlo býti nazváno "kulturním skandálem". Nechceme prostě dospěti tam, kam na příklad na poli školství dospělo tohoto roku Rusko. Petrohradská "Pravda" ze dne 2. dubna t. r. přináší řeč komisaře financí Sokolnikova na 11. sjezdu komunistické strany ruské. Komisař financí prohlásil na tomto sjezdu, že bude nutno ještě tento rok pro kritický stav ruských financí a kalamitu hospodářskou vyňati z oboru státní správy veškeré položky na sociální péči, zdravotnictví, školství a částečně také justici. Jinak finance ruské sanovány býti nemohou. Při tom miliardové náklady na vojenství zůstávají nedotčeny. Stát prostě prohlašuje absolutní insolvenci a nemožnost dále platiti na školství, sociální péči a zdravotnictví, ač jsou to se socialistického stanoviska obory státní správy nejdůležitější. Tak velkolepý a do jisté míry originelní kulturní a školský plán komisaře Lun carského ztroskotal o překážky a železnou skutečnost hospodářského života. Ruský případ nám ukazuje, jak strašně mstí se každá demagogie na osudech celých národů. My nechceme zavírat oči před nedostatky našeho školství, které tu jsou, neboť bylo by to hříchem neodpustitelným. Jsme přesvědčeni, že ministerstvo školství a vláda bude přihlížet k názorům, jak vysloveny byly v obšírné debatě jak v kulturním výboru, tak i v plenu sněmovním a při příští úpravě v zákonodárství školském bude k nim bedlivě přihlížet.
K pozměňovacím a doplňovacím návrhům chci říci toto:
Návrhy tyto žádají především, aby bylo náboženství odstraněno ze škol. Kulturní výbor jednal o této věci a vyslovil názor, že otázka, mají-li býti vyučovány děti náboženství čili nic, ponechá se volnému a svobodnému rozhodnutí rodičů.
Další návrh žádá, aby nauka o domácím hospodářství zavedena byla na všech školách povinná. Pro nedostatek kuchyní, zahrad a zařízení osnova zákona stanoví, že vyučování toto má býti nepovinné tam, kde podmínky jsou anebo mohou býti utvořeny.
Další návrhy žádají, aby na školách bylo zavedeno nepovinné, resp. povinné vyučování jiným jazykům než jazyku československému. Smysl odstavce druhého §u 1 nikterak nevylučuje, že by se nemělo vyučovati jiným jazykům - maďarskému či německému - na těch školách, kde se pro to vysloví vydržovatelé školy.
Některé návrhy vyslovují se pro koedukaci na obecných a občanských školách, některé vyslovují se proti ní, a tedy vzájemně si odporují.
Další pozměňovací návrhy jsou v podstatě tyto: Nejvýše přípustný počet žáků ve třídě snížen budiž na 30. Další návrh mluví proti spojování škol chlapeckých a dívčích, jiný žádá rozšíření škol měšťanských na školu 4třídní, ustanovování učitelů volbou občanstva, zavedení 9- až 11leté docházky školní, zřízení pokračovacích kursů tříletých, bezplatné opatření dětí školními pomůckami. Tyto návrhy ve své podstatě jsou jistě ušlechtilé a správné, ale touto dobou vzhledem k hospodářskému stavu obcí i financím státu jsou neuskutečnitelné.
Z toho důvodu navrhuji slavné posl. sněmovně zamítnutí všech doplňovacích a pozměňovacích návrhů, kromě návrhu posl. Simma, dr. Schollicha a druhů, jenž jedná o reformě předběžného učitelského vzdělání. Navrhuji, by tento resoluční návrh předán byl výboru kulturnímu k projednání.
Jinak navrhuji, aby slavná sněmovna
přijala osnovu zákona i resoluční návrhy vytištěné ve zprávě kulturního
výboru ve znění navrhovaném kulturním výborem. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji závěrečné slovo
druhému zpravodaji za výbor rozpočtový panu posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Po stránce věcné byly vyřízeny jednotlivé návrhy, které učiněny byly co do pozměnění osnovy panem referentem výboru kulturního. Většinou by měly za následek se stanoviska úhradového zvýšení příslušného nákladu školního a vůči této otázce bylo také mnou co referentem výboru rozpočtového zaujato stanovisko hned při prvé zprávě. Ukázal jsem tam, že výbor rozpočtový jest si docela jasně vědom, že na tak důležité kulturní věci, jako je právě vybudování a rozvoj všeho lidového školství, musí býti s ochotou poskytnuty příslušné obnosy, je však také nutno přihlížeti k hospodářské možnosti v tomto směru a třeba pokud možno snažiti se o to, by toto břímě, které narůstá, bylo přiměřeně rozděleno na další radu let.
Já bych tedy neměl po této stránce důvodů přičiniti některé další připomínky. Jen některé poznámky v řeči pana kol. Boboka mne nutí k tomu, aby nevzniklo nějaké nedorozumění, poněvadž to bylo namířeno s jeho strany proti této vládní osnově, kterou mám zde co zástupce výboru rozpočtového zastupovati, který úplně souhlasí se změnami, navrženými výborem kulturním, říci několik slov. Mluví se o zavedení zvláštního předmětu, laické morálky. Upozorňuji, že v tomto směru není nazírání pana kol. Boboka úplně správné, poněvadž v tomto směru je každému zřejmo, že jest zde upraveno vyučování jednotlivým předmětům v §u 1 v ten způsob, že se zavádí co povinný vyučovací předmět náboženství a občanská nauka a výchova. Jaký je obsah tohoto nově zaváděného vyučovacího předmětu, je jasně a zřetelně pověděno ve zprávě pana zpravodaje výboru kulturního a já bych pana kol. Boboka poukázal na tuto tištěnou zprávu.
Pokud se týče jeho druhého ohražení
v tom směru, že on upozorňuje, že lidová strana na Slovensku se
vsí určitostí a důrazem bude si hájiti svoje právo na své církevní
školy, jak na tomto území práva někdy uherské školy existují -
upozorňuji, že jeho obava a protesty v tomto směru neodpovídají
objektivní úpravě této otázky, poněvadž tato otázka zákonem tímto
nově není řešena, poněvadž normy tyto, jak zde osnova výlučně
doporučená oběma výbory zde zastoupenými se novou úpravou školské
otázky zabývá, žádným způsobem na autonomii církevních škol slovenských
se nevztahují. (Potlesk.)