2. zprávě výboru zdravotního, soc.-politického, ústavně-právního, rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2363), kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních, přeložených na odpočinek před účinností zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích, zemřelých před účinnosti zákona zprvu uvedeného (tisk 3748).
Prosím pány zpravodaje, aby zaujali své místo na referentské tribuně. (Děje se.)
Zákon ten má pouze 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Žádný pozměňovací návrh podán nebyl, dal bych tedy o celé osnově zákona hlasovati najednou.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji, prosím, a aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tohoto zákona ve čtení prvém. Druhé čtení dal bych na pořad schůze příští. Tím vyřízen jest odstavec druhý pořadu dnešní schůze.
Přikročíme hned ke čtvrtému, jímž
jest
4. zpráva výboru rozpočtového a soc.-politického k vládnímu návrhu zákona (tisk 3728) o propočítání služební doby příslušníkům československého četnictva (tisk 3750).
Zpravodaji jsou za výbor rozpočtový p. posl. Jan Černý z republikánské strany československého venkova a za výbor sociálně-politický p. posl. G. Navrátil.
Uděluji slovo zpravodaji p. posl.
Janu Černému (rep.).
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Nařízením vlády republiky Československé ze dne 22. prosince 1920 byly vydány předpisy ku provedení zákona ze dne 19. dubna 1920 o propočítání služební doby státním zaměstnancům. Toto propočítání je mnohem příznivější nežli propočítání služební doby četnických příslušníků, které bylo provedeno na základě zákona ze dne 19. března 1920, č. 186. Pan zpravodaj sociálně-politického výboru ve své dodatečné řeči správně poukázal na velmi obtížnou a zodpovědnou službu právě těchto orgánů, o něž běží, a je požadavkem naprosto sociálně-spravedlivým, aby nesrovnalosti, které mezi četnictvem a jinými zaměstnanci vznikly, byly odstraněny. Vládě přísluší zde dáti zmocnění, aby mohla propočítati služební dobu příslušníkům četnictva tak, jak byla propočítána státním zaměstnancům, a to ještě se zřetelem k zvláštním obtížím četnické služby. Toto navrhované opatření vyžádalo by si pro rok 1921, tedy zpětně ještě, nákladu pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko asi 8,750.000 Kč, z čehož připadá na osobní požitky asi 7,380.000 Kč, na drahotní přídavky, mimořádné a nouzové výpomoci asi 1,370.000 Kč, a dále nákladu 450.000 Kč pro Podkarpatskou Rus. Z tohoto obnosu 450.000 Kč pro Podkarpatskou Rus připadá na osobní požitky asi 340.000 Kč, na drahotní přídavky, mimořádné a nouzové výpomoci asi 110.000 Kč. Celkový náklad vyžaduje obnosu 9,200.000 Kč; úhrada tohoto značného nákladu je také k disposici, neboť může býti tento uhrazen z celkových úspor příslušné kapitoly ministerstva vnitra, a to jak pokud se týče Československé republiky, tak i Podkarpatské Rusi, a je tedy příslušným ušetřením v státním rozpočtu pro rok 1921 příslušný obnos k disposici. Pro rok 1922 je příslušný obnos již pojat do řádného rozpočtu. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Jestliže jsme uznali projednáním předešlého zákona, že skutečně přísluší četnictvu uznání finanční, sluší tudíž, aby příslušného propočítávání jako jiné úřednictvo bylo účastno také četnictvo.
Rozpočtový výbor doporučuje, abyste
příslušnou předlohu laskavě schválili. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji výboru sociálně-politického p. posl.
G. Navrátilovi.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno! Záležitost, o kterou běží, je tak spravedlivá, že netřeba vůbec šířiti slov. Jde vlastně o nápravu opomenutí, které se stalo propočítacím zákonem ohledně státních a podnikových zřízenců. Již tehdy žádali jsme, aby u četnictva bylo propočítání provedeno. Nám bylo ve starém Národním shromáždění slíbeno, že se tak brzy stane, neboť část četnictva, a to důstojnictvo, propočítání již mělo. Stalo se tak teprve dnes a proto vítáme tento zákon, který má přirozeně zpětnou platnost, neboť dává četníkům našim jen to, co státním zaměstnancům a podnikovým zaměstnancům bylo dáno zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 Sb. z. a n.
Doporučuji proto, aby slavná sněmovna
přijala tento zákon tak, jak sociálně-politický výbor jej navrhl.
(Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen p. posl. Blažek.
Než udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na 10 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není, návrh můj je schválen.
Slovo má p. posl. Blažek.
Posl. Blažek: Ctěná sněmovno! Vláda předložila dvě osnovy zákonů. Jednu jsme již právě projednali, kterou upravují se služební požitky vrchních četnických strážmistrů, a nyní projednáváme druhou předlohu, kterou se propočítává služební doba příslušníkům četnictva.
Jsem zplnomocněn klubem poslanců komunistických prohlásiti, že nestavíme se proti úpravě hmotných a služebních poměrů četnictva. To všem nic nemění na našem stanovisku k instituci četnictva v buržoasním státě a k režimu, kterým je četnictvo za dnešní koaliční vlády řízeno.
Chci upozorniti na rostoucí vydání s rozmnožováním četnictva, jak se jeví v rozpočtu naší demokratické republiky. V roce 1920 činilo toto vydání 75,000.000 Kč, roku 1921 již 244,000.000 Kč a roku 1922 již 264,000.000 Kč. Vydání na policii stouplo z 23,000.000 Kč v roce 1920 na 120,000.000 Kč v roce 1922. V bývalém monarchickém Rakousku stačil 1 četnický důstojník na 57 výkonných četníků. U nás, v demokratické republice je jeden důstojník na 24 výkonných četníků, ale jeden učitel na 60 a více dětí. Černožlutému Rakousku stačil 1 četnický generál, ale naše milovaná republika musí míti 4 četnické generály.
V rozpočtu nalézáme dále ještě tyto zajímavé položky: 2 1/2 milionů Kč na zavedení šavlí, 1 1/4 milionů Kč na zavedení nepraktických přílbic pro četnictvo, ačkoli mužstvo samo protestuje proti podobným prušáckým novotám. Je viděti, že jsou momenty, kdy naše starostlivá a šetrná vláda vyhazuje zbytečně a neúčelně miliony, které nechce povoliti a kterých nemá pro učitele a státní zaměstnance.
Obžalobou dnešního násilného režimu
je také stoupající počet sebevražd četnictva pro šikanování se
strany jeho představených. Četnictvo také marně se domáhá dosud
práva na stavovskou organisaci. Občanská práva jsou mu upírána
jedině z toho důvodu, aby zůstalo jako celek nadále bezvolným
nástrojem reakčního režimu třídy buržoasní a nevědomým pochopem
k ubíjení sociálně spravedlivých požadavků pracujících vrstev
našeho státu. Musíme co nejdůrazněji protestovati proti zneužívání
četnictva na diktát buržoasie proti stávkujícímu dělnictvu a malému
lidu vůbec. Od vzniku našeho státu jsou všechna lidová hnutí,
všechny mzdové boje a zápasy provázeny zákroky četnictva a při
většině z nich prolita byla krev českého lidu. Je to jmenovitě
Slovensko, kde pro sobecké zájmy zpupných maďaronských, kapitalistických
vykořisťovatelů vraždí se bezohledně dělnictvo, aniž by, a to
zdůrazňuji, vláda starala se potom o pozůstalé po těchto nevinných
obětech. Dějiny mladé republiky, mající v čele presidenta-humanistu,
republiky, kde až do omrzení mluví se o demokracii, psány jsou
krvavým písmem z prolité krve pracujícího lidu, krve dělnictva.
Vzpomeňme jen událostí v Praze, Mostě, ve Vráblech, Krompachu,
Topolčanech, Hrušově, Novém Městě nad Váhem a mnohých jiných.
Jak daleko chcete, pánové z vládních stran, pokračovati v tomto
vraždění poctivých dělníků, stojí-li ve svém spravedlivém zápase
a boji? Uvědomte si, že nesete před dějinami plnou odpovědnost,
neboť necháváte svoje státotvorné koaliční svědomí uspávati podvodnými
a vylhanými relacemi bývalých rakouských byrokratických stvůr,
jimiž naplnili jste všechny úřady našeho státu. Uvědomte si, vy
poslanci vládních stran a vy poslanci stran socialistických, kteří
jste obdrželi své mandáty z rukou těžce žijících dělníků, pracujících
vrstev, sténajících pod břemeny tohoto kapitalistického státu,
že svým soustavným podporováním buržoasie schvalujete vraždění
pracujícího lidu, který vám svěřil hájení svých zájmů a svých
spravedlivých požadavků. Uvědomte si, že sloužíte otrocky kapitalistům,
lichvářům a vykořisťovatelům práce dělníků, uvědomte si a vezměte
si příklad ze sousední republiky německé, že koaliční svojí politikou
upevňujete reakci a bezohlednou diktaturu buržoasie k ohromné
škodě tohoto státu a širokých pracujících vrstev našeho lidu.
(Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji
posl. Janu Černému (rep.).
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Bylo poukazováno již ve zprávě průvodní na to, že předloha tato týká se naprosto jenom spravedlivých požadavků a spravedlivých nároků zaměstnanců státních v kategorii četnictva. Pan kol. Blažek použil projednávání tohoto naprosto nutného zákona k tomu, že zde ve smyslu programu své strany útočil na některou činnost tohoto nutného státního orgánu. Poukázal zejména na to, že někdy bylo i třeba, aby toto četnictvo k zachování pořádku chopilo se toho, co je skutečně pro zachování pořádku nejkrajnějším prostředkem, totiž zbraně, a poukázal na to, že strany koaliční věřily potom vylhaným a podvodným relacím tohoto našeho četnictva.
Slavná sněmovno! Já nemohu jinak,
než s tohoto místa odmítnouti tato slova. Bylo zde vícekráte již
konstatováno právě při projednávání některých interpelací, tohoto
se týkajících, že četnictvo chovalo se tak korektně, že nebylo
možno mu nikdy nic naprosto nesprávného vytýkati. Je známo, že
komise z vás, z celé sněmovny složená, odcházela na příslušná
místa, aby vyšetřila, zda chování četnictva bylo správné, a bylo
tehdy konstatováno, že četnictvo použilo nejkrajnějších prostředků
až v tom případě, kdy žádným jiným způsobem pořádek nemohl býti
zachován. Je jisto pak, že výtky, které zde byly s tohoto místa
četnictvu tlumočeny, nemůžeme uznati a musíme je odmítnouti a
zastati se těchto našich orgánů, které jsou povinny, aby pořádek
v tomto státě hájily, poněvadž pořádek je základem správného postupu
a činnosti tohoto státu. Nechci déle mluviti o této věci a konstatuji,
že z věcných důvodů nic proti zákonu nebylo řečeno, a proto jistě
zůstává v platnosti, abyste zákonu tomu dali své schválení. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Pan zpravodaj sociálně - politického výboru vzdal se slova. Budeme hlasovati.
Zákon má tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Jelikož pozměňovací návrh podán nebyl, dám hlasovati o celém znění zákona najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími třemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném pp. zpravodaji, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na pořad příští schůze.
Tím vyřízen je 4. odstavec dnešního pořadu.
Přistoupíme k odstavci 5, jímž
je
5. zpráva výboru soc.-politického, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3723) o sborech stráže bezpečnosti (tisk 3752) a zpráva menšiny výboru soc.-politického (k tisku 3752).
Zpravodajem výboru soc.-politického je pí. posl. Pechmanová, výboru ústavně-právního p. posl. dr. Hnídek a výboru rozpočtového p. posl. Remeš.
Uděluji slovo prvému zpravodaji,
to jest zpravodaji výboru soc.-politického pí. posl. Pechmanové.
Zpravodaj posl. Pechmanová: Slavná sněmovno! Předložený vládní návrh, to budiž nejprve předesláno, netýká se hmotné úpravy poměrů členů sboru stráže bezpečnosti, je spíše zákonitým ustanovením, zákonitým dekretováním těchto sborů.
To, že před tím nebyly tyto sbory stráže bezpečnosti ustanovovány ani rámcovým zákonem, že jejich ustanovení původní bylo nařízeno nejvyšším rozhodnutím a bylo dekretováno vyhláškami bývalých sněmů a zemské správy, postrádalo téměř v dnešních poměrech našich náležitého právního podkladu. Bylo shledáno, že je nutno vyplniti mezery, které se tímto způsobem objevovaly a že je tedy nutno rozhodnouti se pro zákonité ustanovení těchto sborů stráže bezpečnosti.
Předloha, kterou sociálně-politický výbor slavné sněmovně doporučuje, týká se jak uniformované stráže bezpečnosti, tak i sboru stráže civilní. Pokud předloha pojednává o jiných věcech než o samotném založení těchto sborů, pokud mluví o tom, jaká bude úprava jejich v budoucnu, ponechává to prováděcímu nařízení. Není sice mým úkolem jako zpravodaje výboru sociálně-politického o této věci šíře referovati, připomínám však, že i výbor sociálně-politický shledal, že snad výjimečně v této věci a právě z toho důvodu, že vyplňujeme zde určitou mezeru, která zde dosud byla, možno se v tomto případě odhodlati k vytvoření takovéhoto příliš snad i širokého rámce zákonitého, ač v jiných případech je vítanější, zejména poslanecké sněmovně, aby se mohlo rozhodovat o zákoně, který je náležitým způsobem i v detailech propracován a vyjádřen.
Sociálně-politický výbor s díky kvitoval výpovědi zástupců resortního ministerstva, že pokud se týká těchto nařízení bude přihlížeti nejenom k věcem, které jsou samy o sobě vytvořeny předpoklady v zákoně z 25. ledna 1914 o služební pragmatice, pokud se týká služebních a hmotných poměrů příslušníků sboru stráže bezpečnosti, ale že i v ostatních věcech, v nichž tento zákon dává resortnímu ministerstvu možnost, aby cestou nařizovací doplnilo, co samotný zákon striktně nevyslovuje, bude postupovati tak, aby i ty jednotlivé předpisy k doplnění zákona vypracované nesly znak toho, co jsme si přáli, když jsme tento zákon rámcový tvořili, to jest, aby byly hodny a důstojny demokratického státu, kterému nezáleží na tom - jak byl ochoten podezřívati pan kol. Windirsch - že by si chtěl jakýmkoliv způsobem zaplatiti ty, kterých potřebuje k udržování služby bezpečnostní, nýbrž kterému záleží na tom, aby všechno to, co zde dosud zbývá v drobných věcech a co je nutno odstraniti jako zbytek staré státní správy a co musíme vytvořiti jako předpoklad pro další zdárné vedení státní správy, bylo tvořeno takovým způsobem, jak jsme si to nekompromisně představovali hned ve dnech popřevratových a ve dnech naší národní revoluce.
Pokud se týká hmotné stránky, pokud ji má zákon na zřeteli, lze konstatovati, že v jednom směru se obírá touto otázkou, že dává resortnímu ministerstvu možnost, aby dosavadní t. zv. stravné členů sborů stráže bezpečnosti přeměněno bylo v důstojný způsob odměny, to jest, aby bylo zaměněno v přídavek strážný, o němž předpokládáme, že bude zachována výše dosavadního stravného, aby ti, jichž se to bude týkati, nebyli nějakým novým nařízením v tomto směru zkráceni.
Myslím, že se jako ve dvou předchozích předlohách také i v této předloze projednává určitý soubor otázek, které snad zejména v obou dvou oddílech - na jedné straně četnictvo a na druhé straně stráž bezpečnosti - přímo a těsně spolu nesouvisejí, ale je zde jedna určitá - chtěla bych říci - stmelující idea. Jde o to, aby předpisy a ustanovení o těchto sborech byla do jisté míry unifikována, aby byla souborně předložena a aby byly zjednány předpoklady pro další, třebas v každém směru individuelní, rozvoj, ale pokud možno stanovena tak, aby vyznačovala nejen náležitou úchylku od toho, co zde bylo před tím, ale aby nám dávaly náležitou možnost v budování, aby budováno bylo tak, jak bychom chtěli.
Budiž mně dovoleno, abych poznamenala, že pokud se týká obou předloh předchozích, měli jsme na mysli, když se začalo o nich zde mluviti, snad poněkud důkladnější propracování věci. Na to by také ukazovalo, že byli snad někteří pozorovatelé postupem věci svedeni k tomu - k čemuž by ukazoval výrok p. posl. Windirsche - že zde jde o hmotnou úpravu. Ani ve stavu četnictva nejde o úpravu hmotnou i tam, kde se zákon obírá úpravou hmotnou. Pokud se zákon sám obírá úpravou hmotnou, nedává se četnictvu nic jiného, než to, co ostatní státní zaměstnanci mají již velmi dlouho. A pokud se týká úpravy vrchních strážmistrů, musíme míti na mysli, že to nejsou všichni zaměstnanci četnictva, kterým se to dává, nýbrž části jich, a to těm, jimž je svěřena zodpovědná služba okresních strážmistrů, vrchních strážmistrů, pověřených úkolem okresní správy. Tedy zase jenom části. Státní správa nucena, svírána ohledem na finanční pohotovost a na finanční mohoucnost státu, musila se zde omeziti na hlavní, nemohla učiniti to, co by byla učiniti chtěla, a nemohla učiniti to, co by byla uznávala za vhodné opatření, vzhledem k nynějším poměrům. Co však je možné učiniti a o čem bych chtěla, aby to bylo s tohoto místa konstatováno, je okolnost, že právě ve sborech četnických stejně jako ve sborech stráže bezpečnostní, je nutno učiniti celou řadu opatření, která nemohou býti všechna vyjmenována v rámci určitého zákona, nýbrž která sama o sobě předpokládají, že jedná-li se ministerstvu resortnímu o účelnou a náležitou správu, o účelné a náležité vybudování sborů tak eminentně důležitých, musí se jimi obírati. Mám zde na mysli zejména poměry - pokud se týká četnictva - při soustřeďování četnictva. Byli jsme na mnoha a mnoha místech svědky, že tito lidé, kteří byli voláni k tomu, aby měli pohotovost po případě i do příštího dne, byli nuceni spáti na holé zemi, nebylo postaráno o jejich náležité umístění, nebyli vůbec umístěni pod střechou, nýbrž musili spáti pod širým nebem, mnohdy po případě i za nevalně jistého počasí, případně i v dešti. Ubytování v kasárnách u četnictva i u stráže bezpečnostní není vždycky takové, aby nezasluhovalo výtky. Stává se nám také, že zejména na hranicích republiky můžeme se přesvědčovati o úžasných nedostatcích, pokud se týče ubytování četnictva a bezpečnostní stráže, že jsou tam v kasárnách místnosti, které nejsou náležitě vybaveny nábytkem, ač naproti tomu místnosti pro inspekční důstojníky musí býti zavřeny po celou dobu, pokud nejsou ke svému účelu upotřebeny, ani lůžek z nich nemůže býti upotřebeno k tomu, aby se v nich náležitým způsobem mohli umístiti členové sboru bezpečnostní stráže a výkonné četnictvo.
Jsem přesvědčena, že jsou to nedostatky, které by se daly napraviti jenom náležitou dobrou vůlí. Možná, že by se daly docela bezpečně odstraniti, zejména když ministerstvo věnuje takovýmto věcem náležitou péči, když náležitým způsobem prokáže, že mu nejde o to, aby někdo - jak zde bylo o tom mluveno - byl zavázán četnictvu nebo stráži bezpečnostní nějakým způsobem, který bylo možno obdobně kritisovati, nýbrž aby bylo toto četnictvo a bezpečnostní stráž uspokojena ve svých spravedlivých nárocích, aby byla uspokojena všude tam, kde nejde jen o hmotnou část postavení členů jejich, nýbrž aby byly náležitě respektovány všechny nároky, které vyplývají z toho, že tento zaměstnanec jest občanem státu a má také svá státoobčanská práva, která mu musí býti plně a nezkráceně také náležitým způsobem zachována. (Hlas: Hlavně u četnictva!) Právě jsou to sbory četnictva, jež pohřešují a postrádají dosud náležitého řádu disciplinárního, to jest takového, který by nebyl takovým tvrdým kárným řádem, ale který by poukazoval a ukazoval všechny ty vlastnosti, které má míti v demokratickém státě demokratický řád a demokratické zřízení.
Jestliže dosud nacházíme poměry, že četník sesazený, propuštěný z důvodu, že to či ono, čeho se dopustil, bylo shledáno jako věc, která škodí dobré pověsti četnictva, nemůže se z takového rozsudku, který byl nad ním vynesen, odvolati, že má možnost odvolání jen v určitých skrovných případech, proto přece jen je to okolnost, která stojí za uvážení a na niž bychom velice rádi upozornili s tohoto místa rozhodující činitele. (Výborně!)
Pokud se tedy týká celkové věci,
zbývá mi vysloviti názor sociálně-politického výboru, jenž se
rozhodl tuto předlohu, třebas bychom si byli velmi dobře vědomi
toho, co v okamžiku znamená, třeba bychom si byli vědomi toho,
že k dobudování celé věci bude ještě třeba, aby cosi následovalo,
že ještě není zde řečeno poslední slovo, slavné sněmovně doporučiti
ke schválení. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Slovo má dále za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Hnídek.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Ústavněprávní výbor pojednal o této osnově ve své schůzi 24. června
a usnesl se tento vládní návrh přijmouti beze změny a doporučiti
také slavné sněmovně, aby tento návrh zákona beze změny přijala.
(Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl.
Remešovi.
Zpravodaj posl. Remeš: Slavná
sněmovno! Zpravodaj výboru sociálně-politického kolegyně Pechmanová,
poukázala již na to, že jde o rámcový zákon, kterým se upravují
předpoklady, za kterých má býti dosavadní nejistý stav vklíněn
do určitého rámce zákonného. Nejde o žádnou novotu, která by znamenala
nějaké zvláštní zatížení státního rozpočtu, nejde o žádné rozmnožení
mužstva, nýbrž toliko o zabezpečení právního stavu. A vzhledem
k tomu, že důsledky tohoto zákona projeví se teprve obsahem prováděcího
nařízení, které bude k tomuto zákonu vydáno, a vzhledem k tomu,
že v zásadě nebude znamenati zatížení rozpočtu, poněvadž k úhradě
bude použito oné části, jez se nalézá v rozpočtu k tomu účelu,
aby kryto bylo tak zvané paušalované stravné, jež jest již po
řadu let do rozpočtu zařazováno a vypláceno, výbor rozpočtový
nenamítá ničeho proti přijetí předlohy tak, jak se na ní usnesl
výbor sociálně-politický a výbor ústavně-právní, a doporučuje
předlohu tu ke schválení. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen p. posl. Brodecký.
Ještě dříve, než mu udělím slovo, navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. Námitek není? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest schválen.
Uděluji slovo p. posl. Brodeckému.
Posl. Brodecký: Slavná sněmovno! Podal jsem minoritní votum v sociálně-politickém výboru, když projednával předložený zákon, a to právě proti onomu paragrafu, který vlastně byl jednou příčinou, že se návrh zákona ocitl v sociálně politickém výboru. Je to § 3, který praví:
"Členům sborů stráže bezpečnosti náleží kromě požitků, stanovených obecnými předpisy pro zaměstnance dotčené skupiny (kategorie), také přídavek strážní, jehož roční výše se určí nařízením. Tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.
Nařízením se určuje, pokud a v jaké výši přísluší členům sborů stráže bezpečnosti některých hodnostních stupňů přídavek hodnostní. Také tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.
Další požitky, odůvodněné výkonem služby, stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí. Požitky takto stanovené nejsou započitatelny do pensijní základny."
Ze zákona vyplývá, že veškeré vedlejší příjmy strážního personálu, ba i ty, jež jsou započitatelny do pense, mají býti prostým nařízením regulovány, tedy něco, co jest s personalistického a organisačního stanoviska služby naprosto nepřípustno a co musí vésti k dalekosáhlým konsekvencím. Stačí jen vžíti se do toho, jak bude působiti nikým neschválené, jen úředníky ministerstva vypracované nařízení o vedlejších příjmech, jak bude působiti právě ta jeho tajnost na všechen ostatní personál, jak všechen personál bude míti zájem na tom, aby co možná brzy vyšlo na jevo, jaký rozdíl je mezi strážní a jinou službou ohledně platů. Nejen v jiných kategoriích, nýbrž i ve vlastní kategorii stráže bezpečnosti musí nastati hotová anarchie, jakmile budou vedlejší příjmy, nota bene příjmy, z nichž dva jsou započítávány do starobní kvoty pensijní, prováděny prostým nařízením. Z nás nebéře nikdo odpovědnosti, ačkoliv máme zákonodárnu, ačkoli máme sociálně-politický výbor, ačkoli v sociálně-politickém výboru zastoupeny jsou strany. Za tyto úpravy béře zodpovědnost jenom byrokratický aparát, jak je na něj pohlíženo v dnešních dnech.
Slavná sněmovno! Není to vůle vystupovati za každou cenu z důvodů demagogických - a tolik nás podepsané znáte, že nemáme žádné příčiny v tomto případě vystupovati - ale je to vůle, když se dělají zákony a upravují otázky sociální zákonem, aby upravily se tak, aby se to hodilo pro službu, stejně tak, jako se to musí hoditi do rámce celkových úprav sociálních zřízení státního zaměstnanectva. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Z těchto důvodů chápeme, i když je to všude možno, že v tomto ohledu není možno v zákoně dělati určité tabulky, kvoty atd. Chápeme, že tyto věci jsou dosti delikátní a že nelze je projednávati v takovém rámci veřejnosti. Ale aby přece jen určitá odpovědnost tu byla a aby nařízení nebyla dělána tak, že působí více škody než užitku, byla p. kol. Laubem navržena resoluce, která žádá, aby podobná nařízení před svým vydáním předložena byla subkomisi sociálně-politického výboru k podání dobrého zdání. Nedovedu pochopiti, z jakých příčin, konstatuji prostě, že se jednotliví členové výboru proti této samozřejmé věci ve všech ohledech postavili, a tak nezbylo nic jiného než, když jsme nechtěli jako přísedící sociálně-politického výboru na sebe vzíti odpovědnost za takové monstrum, aby se zákonem schválilo nařízení, za něž potom nebude nikdo zodpovědným, ohlásili jsme, aby se tomu monstru zabránilo, minoritní votum, které zní:
"Nařízení, o nichž jsou zmínky v §u 3 tohoto zákona, buďtež před jich vydáním předložena k projednání a schválení subkomisi výboru sociálně-politického k tomu účelu zvolené."
Slavnou sněmovnu prosím, aby o
této resoluci bylo hlasováno zvláště těmi stranami, jimž záleží
na tom, aby tato otázka byla řádně vyřešena, a ne aby vyřešena
byla tak, aby dávala podnět k celé řadě sporů, které na konec
nebudou moci býti vyřešeny jinak než zvláštním zákonem, který
pak bude musiti býti zpracován a přijat. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá.
Dávám závěrečné slovo zpravodajovi
sociálně-politického výboru pí. posl. Pechmanové.
Zpravodaj posl. Pechmanová: Slavná sněmovno! Pokusila jsem se již ve zprávě naznačiti, pokud okolnost, že rámcový zákon předpokládá celou řadu doplnění cestou nařizovací, znepokojila i sociálně-politický výbor. Nebylo to do sociálně-politického výboru ani do porad vhozeno nijakým způsobem lehkovážným či lehkomyslným a věřím také pevně, že ani sociálně-politický výbor nerozhodoval lehkovážně a lehkomyslně. Přispívá mi k důvěře ujištění pana resortního ministra, že věci týkající se precisování jak služebních, tak hmotných poměrů členů stráže bezpečnosti budou náležitým způsobem uvažovány a že budou způsobem spravedlivým přeneseny také do prováděcích nařízení. Slavná sněmovna i sociálně-politický výbor budou míti ještě vždycky dosti možnosti, aby se mohly také přesvědčovati, což je plným jejich právem, jak toto doplnění zákona, který dnes přijímáme, bude dopadati po stránce nařízení, která k němu budou státní správou vypracována. Myslím, že slavná sněmovna bude míti dosti příležitosti a možnosti, aby také ve svých plenárních schůzích mohla se vysloviti o tom, kdyby bylo třeba zasáhnouti do těchto sporů, a že bychom vždycky v těchto případech dovedli si vynutiti novelisování zákona tak, aby odpovídal požadavkům, které na tento zákon můžeme a musíme klásti.
Pokud se týče požadavků, které se upínaly k tomuto zákonu ze řad členů sboru stráže bezpečnosti, jsme si všichni zcela dobře vědomi, že tu zůstala řada věcí, které by byly stejným způsobem a za stejně důležitých pohnutek vynucovaly úvahy a přípravy k tomu, aby nejenom po stránce služební, nýbrž i po stránce hmotné mohly býti doplněny všechny ty nedostatky, které dobře cítíme. Velmi dobře víme, že musíme spoléhati na neochvějnou věrnost těchto členů, na pevné a vzorné plnění jejich povinností. Dosud nebylo nejmenší příčiny ke stížnosti, naopak, tito lidé prokázali právě nejen velmi mnoho věrnosti v plnění služebních povinností, ale také velmi mnoho osobní statečnosti a moudré rozvahy. Jsme tedy zavázáni k tomu, abychom všechny jejich požadavky, které byly vysloveny a dosud nemohly býti pro jakékoli příčiny splněny, považovali za velmi akutní, abychom dovedli najíti vhodnou dobu, kdy nám bude možno jimi se obírati.
Pokud se týká resoluce samotné, která jako minoritní votum byla uplatněna, vyslovila jsem se už, že bude umožněno členům vlády a všem ostatním odpovědným činitelům nahlédnouti do prováděcích nařízení, která budou vypracována za účelem doplnění tohoto zákona. Věříme pevně, že nebudeme zklamáni ve slovu, které nám bylo dáno, a že prováděcí nařízení budou taková, aby náležitým způsobem byl doplněn republikánský zákon, o němž si přejeme, aby se stal těm, pro něž je obmýšlen, východiskem a základem k propracování lepších, stejně důležitých, ale jistě precisnějších předpisů zákona, kterým bychom mohli snad etapu po etapě, ale zcela jistě vyvrcholiti konečně dílo obnovy, dílo, které si všichni představujeme a po němž toužíme.
Pokud se týče minoritního návrhu,
neztotožnil se výbor soc.-politický s původní resolucí. V důsledku
toho navrhuji, aby resoluce ta přijata nebyla. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo k doslovu panu referentovi ústavně-právního výboru
posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Vzdávám se slova.
Místopředseda dr. Hruban: Pan referent posl. dr. Hnídek vzdává se slova.
Dávám slovo panu zpravodaji výboru
rozpočtového p. posl. Remešovi.
Zpravodaj posl. Remeš: Vzdávám
se rovněž slova.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Nebyly podány pozměňovací návrhy. Poněvadž zákon má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli, dám hlasovati o celém znění zákona najednou. Není námitek? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, úvodní formulí a nadpisem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen většinou.
Tím je zákon přijat v prvním čtení. Druhé čtení dám na pořad příští schůze.
Nyní je ještě resoluce minoritní, odůvodněná p. posl. Brodeckým. Paní referentka se vyslovila proti. Dám o této resoluci hlasovati.
Kdo souhlasí s resolucí menšiny soc.-politického výboru, která je vytištěna v příloze k tisku 3752, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta. Tím je předmět tento vyřízen.
Dalším předmětem pořadu jest