Předseda
(zvoní): Uděluji slovo prvému řečníku, zapsanému "proti",
jímž je pan posl. dr. Holitscher.
Posl. dr. Holitscher (německy): Vážené dámy a vážení pánové! Kapitalism rozpřáhl svá chapadla i po zdravotnictví. Kdežto za dřívějších dob, když lékařské povolání vyšlo ze stavu kněžského, lékař mezi lidem zaujímal postavení vynikající, ano po staletí jistým mystickým nimbem byl obestřen, za posledního století pod tlakem kapitalismu poklesl na živnostníka. Lékař byl nucen prodávati své zboží za peníze zrovna tak, jako jiný živnostník. Těžký boj konkurenční, v němž stál, donutil jej, aby se uchopil prostředků, jež v boji konkurenčním kapitalistického hospodářského řádu jsou nevyhnutelné. Teprve v posledních desítiletích počalo býti zase lépe. Zvláště k tomu přispělo jednak zavedení sociálního pojištění, jednak také přispěl v tomto smyslu rozvoj vědy, která nyní ukázala, kterak nejdůležitějším polem lékařství není samo léčení, nýbrž předejíti nemocem a sociální péče, Uznalo se, že pro společnost a pro jednotlivce jest prospěšnější postup ten, aby se nemoci zamezily, místo aby se čekalo, až lidé onemocní, a pak teprve, aby se léčilo. Tím vznikl v lékařské činnosti jistý vnitřní rozpor. Připomínám řízný, třebaže kousavý epigram: Nemoc jest kapitál, kdo by jej chtěl zmenšiti? Jest v tom něco pravdy. Lékaři měli by na jedné straně z toho žíti, že jsou nemoci mezi lidmi, na druhé straně musí pečovati o to, aby se nemocem předešlo, a tím přirozeně hodnotu, ze které žijí, zmenšují. Z toho vzešly dosti těžké konflikty. Dnes zabírá péče a předejití nemocem již tak značnou část lékařské činnosti, že se nemožnost živnostenského vykonávání lékařského povolání stává vždy zřetelnější, a z toho vznikají socialisační snahy lékařského povolání, jež nyní všeobecně a vždy více vystupují do popředí.
Společnost má na tom zájem, aby co nejméně lidí onemocnělo a zmíralo a aby, když již onemocněli, co nejrychleji byli zase uzdraveni. A musí vše možné podnikati, aby se tak stalo. Ale to se umožní jen tím, že ona sama zařídí, čeho třeba. Není zde možno, obírati se jednotlivostmi, jež pro socialisační snahy již byly uvedeny. Uprostřed systému musí státi lékaři, kteří touto společností a jejími orgány, státem a obcemi jsou zřízeni, pomocnice při porodu, ošetřovatelé a ošetřovatelky na jedné straně a ústavy léčebné a sociální péče na druhé straně.
Především jen několik slov o posléze jmenovaných. Práce pro péči a poučování o nemocích jest ještě v začátcích a má se teprve vyvinouti. Její organisace není ještě provedena, pravá pracovní pospolitost mezi soukromou a veřejnou činností musí se teprve utvořiti.
Nyní ještě slovo o ústavech léčebních. Jsou dnes zcela nedostatečné a přímo strašlivé. Chtěl bych ukázati na informační cestu, kterou podnikly v posledních týdnech zdravotní výbory obou sněmoven. Tyto zájezdy daly nám nahlédnouti do poměrů po většině přímo žalostných a docela nedostatečných, jež v našich nemocnicích vládnou. Nemohu zde vylíčiti jednotlivosti, jen budiž v souvislosti uvedeno, že o děti, o osoby stižené tuberkulosou a pohlavními nemocemi ve mnoha nemocnicích nepečuje se tak, jak by se mělo. Se vším důrazem a s pravým pohnutím musím s tohoto místa poukázati na tyto v pravdě hrozné a do nebe volající poměry, které vládnou zde v pražské všeobecné nemocnici; že něco takového jest v kulturním státě možné, zdálo by se nemožností. Přeplnění tam zavládnuvší, nutící k tomu, aby síně byly plně nacpány, aby nemocní byli kladeni na podlahu nebo do čekáren, těmito poměry přímo vynucená nečistota, zcela nevyhovující, předpotopní kuchyně, žalostné, hluboký soucit vzbuzující umístění ošetřujících sester a posluhovaček, nedostatek zařízení pro koupání, nedostatek čajových kuchyní, ložního a spodního prádla, žalostné zaopatření lékařů a klinických ústavů, pobyt souchotinářů se zjevnou tuberkulosou uprostřed jiných nemocných, to vše jest tak nehorázné, dvojnásobně nehorázné, protože nutno bez přeháňky říci, že těmto hrozným poměrům padá za oběť ročně na sta lidských životů, osob, jež by mohly býti zachráněny, kdyby byly bývaly ošetřovány v nemocnici moderně hygienicky zařízené. Tyto poměry musí brzo a rychle přestati, tu není žádného váhání a odkladu, žádného "kdyby" a žádného "ale". Tu jde o život a zdraví tisíců lidí, ale vedle toho také o vzdělání lékařů obou národností, tedy o budoucnost našeho zdravotnictví. Zde musí mocenské slovo finančního ministra a dr. Rašína padnouti.
Stavba nové nemocnice stojí čtvrt miliardy. Nemáme-li jí, musíme si ji vypůjčiti. Z librového úvěru, který dostaneme, má se značné částky použíti k investicím. Rozumějí se těmito investicemi jen strategické dráhy na Slovensku? Bylo by jen lidské, ano více než to, bylo by příkazem prozíravé politiky, kdyby se části těchto peněz užilo na výstavbu moderní, nárokům národního zdraví skutečně vyhovující nemocnice zde.
Chci se nyní obrátiti ke druhé části otázky. Že o konání lékařské práce a péče nutno se především starati, vysloveno v zákoně ze dne 15. dubna 1920, k jehož doplnění směřuje předloha, o které dnes jednáme. V této předloze uznána zcela správná zásada, že jest lékařům působiti v předejití nemocem a v péči, a že lékař musí býti za to z veřejných prostředků placen, protože to jiným způsobem ani nejde. Aby pacient zaplatil za to, že jej lékař uzdraví, to se dá organisovati, ale pro odměnu za jeho činnost, směřující k předejití nemocem a za konání péče není žádné jiné cesty, nežli té, že má lékař býti odměněn z prostředků veřejných, od společnosti a jejích orgánů, tedy od státu, obce atd. Co dosud od státu a v starém Rakousku od zemí na tomto poli bylo vykonáno, jest směšný pitvorný obraz. Když v roce 1888 v Čechách a později na Moravě - ve Slezsku není dnes ještě zákona, že se na Slovensku nic nestalo, rozumí se samo sebou - došlo na zřízení míst obvodních lékařů, bylo to, co tehdy bylo vykonáno, téměř ničím. Obvodním lékařům platilo se bídně a žalostně, jen aby se na těchto místech vůbec lékaři usadili; aby však něco vykonali pro zdraví veřejné, to se vlastně nežádalo a nebylo to ani možné, neboť za honorář 800 korun - ještě dnes dostávají nejvýše 1400 korun - nemůže se nic žádati. Jestliže tito lékaři řádně vykonali ohledání mrtvol, vykonali tím již dosti, aby si zasloužili, co dostali.
Vývoj jde svým chodem. Přes zpátečnický odpor, jejž ještě dnes část lékařů uplatňuje, kteří požadavků dnešní doby pohříchu nechápou, zúředničení stavu lékařského, jak vidíme, přece pokračuje. Jest ironií osudu, že titíž lékaři, kteří se dnes vší silou proti tomu brání, aby byli uznáni za úředníky, dnes přece s radostí vítají uskutečnění tohoto zákona, stávajíce se aspoň poloúředníky. Tento zákon týká se 1000 až 2000 lékařů tohoto státu. Že jsou prozatím jen polovičními úředníky, jest ovšem nedostatek, který bude míti mnohé špatné následky v zápětí, neboť lékař bude zpolovice úředníkem, zpolovice vždy ještě na to poukázán, ježto s 10.000 až 20.000 korun ani dnes žíti nelze, aby si vedlejší soukromou praxí, praxí pro nemocenskou pokladnu, na živobytí vydělával, a to přirozeně povede ke konfliktům, které nebudou vždy příjemné, které však samozřejmě, jak uznávám, až do dalšího opatření nedají se zameziti. Ale větší nebezpečí vidím v tom, že toto zúředničení dnešním kapitalistickým a byrokratickým státem se provádí. Toto zúředničení by bylo krásné a dobré ve státě skutečně demokratickém, ve státě, jenž jest na tom zbudován, že úředník vůli a jenom vůli obyvatelstva k platnosti přivádí. Zde v tomto zákoně ze dne 15. dubna 1920 a v doplňku, který máme před sebou, nastupuje se přirozeně jiná cesta. A odpor, jejž proti zákonu kladu, spočívá na tomto poli. Již to, že zákon byl sdělán 15. dubna 1920, praví všecko. Připomínám vám, že tento 15. duben 1920 byl posledním dnem působnosti prvého revolučního Národního shromáždění. Připomínám, že onoho dne bylo sděláno 27 zákonů, jež dýší duchem oné doby. Připomínám jen jednací řád této sněmovny, pod nímž vzdycháme a sténáme. Tento duch uplatňuje se i v tomto zákoně. Přál jsem si, aby tento zákon byl zbudován na základě demokratickém, aby obyvatelstvo do toho mělo co mluvit, neboť, dámy a pánové, nezapomínejte, že jest to nutno právě v této otázce, o níž jednáme, v otázce národního zdraví. Neboť pro národní zdraví lze jen tehdy úspěšně a vydatně pracovati, když důvěra obyvatelstva spolupomáhá, když obyvatelstvo samo věnuje své služby věci a pracuje spolu. Ano, řeklo se mi: to jde snad ve vysoce kultivovaných krajích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale nikoli na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, protože tamní obyvatelstvo není pro to zralé. Arci nahlížím, že tam poměry jsou jiné, ale přece mám za to, že se mohla přes unifikaci obyvatelstvu našemu dáti příležitost, aby tu také promluvilo. Pomýšlí se v tomto zákoně na zřízení okresních a obecních zdravotních rad; navrhoval jsem, aby byl těmto zdravotním radám poskytnut veliký obor působnosti, aby jich nebylo užito toliko k podávání takových dobrých zdání, jaká se jim zde podkládají. Známe již, co se z takových korporací stane. Brzo nedbají více o to, jiní nedbají také podaných dobrých zdání. Byl bych jim přiznal rozhodující součinnost. Žel, nestalo se tak. Především jsem žádal, aby jim byla dána možnost společně působiti při dosazování lékařů obvodních a obecních, aspoň tak, aby se jim dovolilo navrhnouti terna; takovými návrhy nemělo by ministerstvo ovšem býti plně vázáno, byl by však jimi ministerstvu dán podklad pro posouzení, jaké lékaře si obyvatelstvo přeje. Řeklo se mi: "Ano, to požadujete opět jen z důvodů národních!" Dámy a pánové, připouštím, že tak činím také z důvodů národnostních. Jest také mou povinností německého lékaře ochrániti. (Posl. Taub [německy]: Německé obyvatelstvo chrániti!) To jsem právě chtěl říci - a také německé obyvatelstvo chrániti, aby oblast, kde přebývají Němci, nebyla zaplavena českými lékaři. Ovšem se mi zde odpovědělo, že takového úmyslu není, a jsem přesvědčen, že ministr zdravotnictví dr. Vrbenský nemá toho úmyslu. Ale ministři se mění, a nehledíce k panu ministrovi musili jsme se ve mnoha případech přesvědčiti, že i v ministerstvu zdravotnictví vane duch zlý, který ve mně přece vzbuzuje nedůvěru. Poukazuji jen na osnovu nového zákona o komorách lékařských, v níž dosud trvající zřízení sekcí se zrušuje a naprosto česká většina se uskutečňuje, takže lékaři němečtí nepřijdou více k slovu. Poukazuji na udílení státního občanství lékařům. Jak často mi bylo v posledních měsících a letech jednati, když německým lékařům v Československu bydlícím státní občanství bylo odepřeno, čímž tito lidé byli přímo vydáni napospas nouzi a bídě, aniž se jim řekli důvody; zdá se, že to ani nestálo za námahu, oznámiti důvody. Poukazuji k tomu, že přes urgence není v ministerstvu německého úředníka, poukazuji k tomu, že se žádá, aby část zkoušky fysikátní byla složena v řeči české, poukazuji k tomu, že nedávno znovu němečtí lékaři zubní byli nuceni studovati na ústavu českém atd. Zkrátka, máme dobré příčiny býti nedůvěřivými, a rád bych byl uviděl, kdyby v tomto zákoně byla poskytnuta nějaká jistota. Sliby nám přirozeně nestačí. Dále obrátil jsem zřetel k tomu, že v budoucnu bude míti veliký význam pojištění sociální, že lékařům obvodním bude také pracovati pro sociální pojištění, pro nemocenské pokladny, a také proto bylo by nutno, dáti možnost nemocenským pokladnám ke spolupůsobení při dosazování lékařů, aby se jim nedosadil nějaký lékař, kterého nechtějí míti, kterého neznají. Byla zde uváděna řada důvodů, proč prý to není možné, ovšem důvodů, jez neuznávám za opodstatnělé.
Vracíme se k zásadní otázce: Lékař se stává tímto zákonem úředníkem, alespoň částečným úředníkem. Jest zajisté nesporné, že vývoj v tomto směru bude pokračovati, zcela určitě vezme společnost lékařské opatření obyvatelstva úplně do svých rukou, lékař přestane býti živnostníkem, jenž práci svou právě tak prodává jako jiný, poněvadž povolání lékařské jest takové, jež podobné postavení nejméně snese. Lékař musí býti postaven nad boj konkurenční. Jen pak vloží celou svou sílu a činnost skutečně do služby pro zdraví národní, jen pak bude moci rozvinouti činnost pro předejíti nemocem a pro péči.
Bylo poukazováno na to, že se dosavadní zařízení neosvědčilo. To připouštím. Ale neosvědčilo se proto, že se za prvé neposkytly samosprávným korporacím žádné prostředky k tomu, aby o národní zdraví pečovaly, a za druhé že se lékařům v tomto ohledu dostalo nedostatečného vzdělání. Nutno, aby vzdělání lékařů v tomto smyslu bylo rozšířeno, aby v sociální péči, v sociálním lékařství a v sociálním zdravotnictví byli vzděláni, a o tom se také v ministerstvu zdravotnictví pracuje. Sám jsem dal této snaze výraz tím, že náš Klub podal resoluční návrh, jimž se vláda vyzývá, aby zařídila sociálně-lékařské akademie, kde by se lékařům dostalo vzdělání po stránce sociálně-hygienické a sociálně-lékařské a t. d., a aby pak také vykonali zkoušku z těchto předmětů, abychom měli jistotu, že lékaři, kteří jsou venku, také na poli sociálním potřebnou činnost mohou rozvíjeti.
Dámy a pánové! Budeme hlasovati
pro tento zákon, vidouce v něm pokrok, přes těžké pochybnosti,
které máme proti němu. Mám za to, že se v nejbližší době ukáže,
že cesta, kterou naznačuji, jest schůdná a že je nejen žádoucno,
nýbrž bude nutno, aby se obyvatelstvu poskytlo právo spoluurčování,
že není dobré, když se všecko centralisuje a byrokratisuje, když
celé zdravotnictví se zařizuje na úřad, ale že se musí v tom rozumu
rozšířiti, aby i obyvatelstvo spolu mělo slovo. Jestliže se, jak
smíme doufati, provede zlepšení a rozšíření zákona v tomto smyslu,
pak tento zákon na poli zdravotnictví bude pokrokem. (Potlesk
na levici.)
Předseda: K
tomuto odstavci byly podány některé návrhy; žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Johanise a soudr.:
Poněvadž vyslechnutím svazů, jež by teprve musily vyslechnouti příslušné okresní nemocenské pokladny, by se vše příliš zdrželo, navrhuji místo "svazů" vyslechnouti "příslušné okresní nemocenské pokladny".
V §u 3 navrhujeme tedy tuto změnu třetího odstavce:
Místo "svazy nemocenských pokladen" stůjž "příslušné okresní nemocenské pokladny".
Zníti má tedy odstavec třetí takto:
"Před touto úpravou vyslechnouti je zúčastněné obce i zřízené zdravotní rady a příslušné okresní nemocenské pokladny."
2. Doplňovací návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů k §u 7:
V odstavci 1 budiž dodáno: "podávati návrhy terna pro jmenování obvodních a obecních lékařů (viz § 10)."
3. Doplňovací návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů k §u 10:
Budiž připojen tento dodatek:
"Došlé žádosti buďtež předloženy obecní nebo okresní zdravotní radě, která z nich podá návrh terna, od něhož se odchýliti jest úřad, který provádí obsazení, oprávněn jen z důležitých důvodů. Nepodá-li se návrh do 30 dnů, počítaje ode dne, kdy žádosti byly předloženy zdravotní radě, může ministerstvo provésti jmenování také bez návrhu terna."
4. Resoluční návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů:
"Vláda se vybízí, aby s urychlením
pokud možno největším zřídila sociálně-lékařské akademie, v nichž
by se lékaři vzdělávali v sociální péči a lékařství a ve všech
odvětvích hygieny. Fysikátní zkouška se má důkladně zreformovati,
má se skládati na sociálně-lékařských akademiích a smějí ji skládati
jen absolventi těchto akademií."
Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen.
Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji dr. Hálkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hálek: Vážená snemovňo! Budem velice stručný. K tomu, čo som riekol jako úvodné slovo, mám len velice málo čo pripojiť. Debata, jak sa mi zdá, nepriniesla veľmi mnoho nového. Tým vším sme sa zabývali vo výbore zdravotníckom a na názoroch, ktoré tam dr. Holitscher tlumočil, našli sme mnoho plausibilného. Prez to naša resultujúca mienka bola rozhodne proti prijatiu akéhokoľvek terna, ktoré by malo byť so strany iných inštancií alebo korporácií tvorené krom samej vlády. Dôvody, ktoré proti tomu hovoria, sú jednak tie, že so stanoviska štátneho je volačo takého celkom neprípustné a bolo by to prejudiciumom pre všetky druhé stavy, nielen pre stav lekársky, ale i pre stav sudcovský atď.
Ďalej ťažkopádnosťou takého pokračovania docielilo by sa pravého opaku toho, čo vlastne zákon zamýšľa. Zákon chce predsa lekára učiniť na koľkomožno mobilným, chce, aby mohol byť lekár presaditeľný, a táto mobilnosť a presaditeľnost bola by takým ťažkopádnym pokračovaním len znemožnená.
Vzhľadom k tomu, že k lekárom, ktorí prichádzajú z dedín, je predsudok, akási nedôvera, sotva bysme si mohli predstaviť, že by sa taký lekár, ktorý praktikuje na nejakej dedine pánu bohu za chrbtom, mohol pri súbehu dostať do terna, jak by o tomto ternu rozhodovala jakákoľvek korporácia iná okrem vlády. Mienka zdravotného výboru bola tá, že v prvom rade musí rozhodovať kvalifikácia a nie protekcia alebo iné momenty. A má-li rozhodovať kvalifikácia, vtedy o mnoho väčšou garanciou je nám terno, ktoré sostavuje vláda ako terno, ktoré by sostavoval kdokoľvek druhý. Toto je stanovisko, ktoré zaujíma zdravotný výbor k obom doplňovacím návrhom pána posl. dr. Holitschera a súdr.
K resolučnému návrhu pána posl. dr. Holitschera, ktorým sa vláda vybída, aby s urychlením sriadila akademie, v ktorých by sa lekári vzdelávali v sociálnej pečlivosti, zaujímam menom zdravotného výboru stanovisko priaznivé. Tento resolučný návrh prijímam.
Ďalej je tu pozmeňovací návrh pána posl. Johanisa a súdr., ku ktorému taktiež sa pripojujem. Konečně je mi treba vzpomenúť, že do §u 5 vlúdil sa omýl, ktorý nebol v zpráve výborovej opravený. V §e 5 miesto slov "sboru obecních starších (sboru zastupitelského)" majú byť slová: "obecních zastupitelstev". Na tom sa usniesly všetky výbory, ale vo zpráve omylom to opravené nebolo.
Navrhujeme, aby zákon bol prijatý
tak, ako bol jednotlivými výbory pozmenený a predložený. (Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přejí si druzí dva páni zpravodajové slovo?
Zpravodaj posl. Johanis: Nikoli.
Zpravodaj posl. Kasík:
Rovněž ne.
Předseda: Pan zpravodaj posl. Johanis se vzdává slova, pan zpravodaj posl. Kasík rovněž.
Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem.
Nejprve bychom hlasovali o §§ 1 a 2 najednou podle zprávy, poněvadž není podán pozměňovací návrh.
Nato o § 3 nejprve v úpravě pana posl. Johanise, které se přizpůsobili páni zpravodajové druhých výborů. Kdyby však návrh tento byl zamítnut, hlasovali bychom podle zprávy.
Nato bychom hlasovali o § 4 zvláště.
Nato o § 5 se stylistickou úpravou navrženou panem zpravodajem.
Nato o § 6 podle zprávy výborové.
O § 7 podle zprávy výborové; nato o doplňovacím návrhu pana posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr. na připojení věty k prvému odstavci § 7.
O §§ 8 a 9 najednou podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O § 10 nejprve podle zprávy, nato o doplňovacím návrhu pana posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr. na vložení nového odstavce druhého.
O §§ 11 až incl. 30, o nadpisech jednotlivých oddílů a nadpisu zákona a úvodní formuli hlasovali bychom najednou, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Námitky není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem právě uvedl.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s §§ 1 a 2 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 1 a 2 podle zprávy výborové jsou schváleny.
O § 3 budeme hlasovati nejprve
v úpravě navržené panem referentem posl. Johanisem. Žádám,
aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Johanise a soudr.:
Poněvadž vyslechnutím svazů, jež by teprve musily vyslechnouti příslušné okresní nemocenské pokladny, by se vše příliš zdrželo, navrhuji místo "svazů" vyslechnouti "příslušné okresní nemocenské pokladny".
V §u 3 navrhujeme tedy tuto změnu třetího odstavce:
Místo "svazy nemocenských pokladen" stůjž "příslušné okresní nemocenské pokladny".
Zníti má tedy odstavec třetí takto:
"Před touto úpravou vyslechnouti
je zúčastněné obce i zřízené zdravotní rady a příslušné okresní
nemocenské pokladny."
Předseda: Tomu se přizpůsobili oba druzí páni zpravodajové.
Kdo tedy souhlasí s § 3 v této úpravě, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, § 3 v úpravě navržené panem referentem posl. Johanisem je schválen.
Kdo souhlasí s § 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 4 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o §u 5 v
stylistické úpravě navržené zpravodajem p. posl. dr. Hálkem.
Prosím, aby to bylo přečteno.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 5, odst. 2, řádky 2 a 3,
místo "členové sboru obecních starších (sboru zastupitelského)
" má státi "členové obecních zastupitelstev".
Předseda: Kdo souhlasí s § 5 podle zprávy výborové v této úpravě, navržené zpravodajem p. posl. dr. Hálkem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím je § 5 přijat.
Dále, kdo souhlasí s § 6 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 6 podle zprávy výborové je schválen.
Kdo souhlasí s § 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 6 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o doplňovacím
návrhu posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr., na
připojení věty k odstavci 7. Žádám o přečtení tohoto návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Doplňovací návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů k §u 7:
V odstavci 1 budiž dodáno: "podávati
návrhy terna pro jmenování obvodních a obecních lékařů (viz §
10)."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem p. posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § § 8 a 9 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 8 a 9 podle zprávy výborové jsou schváleny.
Teď budeme hlasovati o § 10 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 10 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o doplňovacím
návrhu p. posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr.
k tomuto paragrafu, a to na připojení nového odstavce druhého.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Doplňovací návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů k §u 10:
Budiž připojen tento dodatek:
"Došlé žádosti buďtež předloženy obecní nebo okresní zdravotní radě, která z nich podá návrh terna, od něhož se odchýliti jest úřad, který provádí obsazení, oprávněn jen z důležitých důvodů. Nepodá-li se návrh do 30 dnů, počítaje ode dne, kdy žádosti byly předloženy zdravotní radě, může ministerstvo provésti jmenování také bez návrhu terna."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem p. posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo teď souhlasí s §§ 11 až 30 incl., s nadpisy jednotlivých oddílů, nadpisem zákona a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 11 až 30 incl., nadpisy jednotlivých oddílů a nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu ve čtení prvém. Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Je nám ještě vyříditi resoluce, a to nejprve tři resoluce výboru zdravotnického. Poněvadž tyto resoluce jsou obsaženy v tištěné zprávě, myslím, že není potřebí je čísti, a dám o nich hlasovati.
Kdo souhlasí s těmito třemi resolucemi výboru zdravotnického, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, resoluce jsou schváleny.
Teď je nám hlasovati o resolučním
návrhu p. posl. dr. Holitschera, Tauba a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Holitschera, Tauba a druhů:
Vláda se vybízí, aby s urychlením,
pokud možno největším, zřídila sociálně-lékařské akademie, v nichž
by se lékaři vzdělávali v sociální péči a lékařství a ve všech
odvětvích hygieny. Fysikátní zkouška se má důkladně zreformovati,
má se skládati na sociálně-lékařských akademiích a smějí ji skládati
jen absolventi těchto akademií.