Předseda: Kdo souhlasí s § 8 v přečtené úpravě posl. Hoffmanna a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava posl. Hoffmanna a soudr. je zamítnuta.
Nyní budeme hlasovati o § 8 podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 8 podle zprávy výborové je schválen.
Nyní budeme hlasovati o § 9. v
úpravě posl. Uhla a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů:
§ 9 nechť zní:
"§ 24 citovaného zákona mění
se tak, že odměna za vyučování nepovinným předmětům bude činiti
na školách obecných 300 K, na školách občanských 360 K ročně za
každou hodinu učebnou."
Předseda: Kdo souhlasí s § 9 v této úpravě posl. Uhla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o § 9 v úpravě navržené posl. Hanckem a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňující návrh posl. Hancku a spol.
K § 9, odst. 1 navrhujeme, aby
v riadku 4. čislica 200 Kč zamenená bola čislicou 300 Kč a v riadku
4. čislica 240 Kč zamenená bola čislicou 350 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s § 9 v této úpravě pana posl. Hancku a soudr., prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Hancka a soudr. je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s § 9 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 9 podle zprávy výborové jest schválen.
O § 10 budeme hlasovati nejprve
v úpravě posl. dr. Czecha a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů k §u 10:
"§ 29, odst. 4 citovaného zákona se zrušuje a nahrazuje se takto:
Stane-li se učitel pro nějakou
těžkou a nezhojitelnou nemoc jinou, než-li jest uvedeno v odstavci
1, neschopen k další službě školní, zemská školní rada může mu
připočísti k jeho započítatelné služební době až 10 roků pro výměru
výslužného."
Předseda: Kdo souhlasí s § 10 v této úpravě navržené posl. dr. Czechem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava posl. dr. Czecha a soudr. jest zamítnuta.
Nyní budeme hlasovati o § 10 podle zprávy výborové. Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek II a III jsou podle jest schválen.
Teď budeme hlasovati o čl. II a III podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek II a III jsou podle zprávy výborové schváleny.
Teď budeme hlasovati o článku IV, jehož škrtnutí navrhuje pan posl. Haken a soudr.
Kdo souhlasí s článkem IV podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jest zamítnut návrh p. posl. Hakena a soudr. na škrtnutí.
Budeme hlasovati o článku V, jehož
škrtnutí navrhuje p. posl. Haken a soudr., a to nejprve v úpravě,
kterou navrhuje p. posl. Hancko a soudr. Žádám o přečtení této
úpravy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňující návrh posl. Hancku a spol.:
K článku V, odst. 1 navrhujem,
aby v 3. riadku čislica 28 zamenená bola čislicou 25 a aby v tomže
odstavci v riadku 4. po slove "týdně" celá stať tohože
odstavca bola vynechaná, a aby 2. odst. tohoto článku v celom
znení bol vynechaný.
Předseda: Kdo souhlasí se článkem V této úpravě, navržené p. posl. Hancko a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hancko a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o článku V
podle úpravy, kterou navrhli pp. posl. dr. Schollich, Pittinger
a soudr. Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Článek V má zníti:
Normální míra vyučovací povinnosti pro učitele při veřejných školách obecných se ustanovuje na 24 a pro učitele při školách občanských na 20 hodin týdně. Žádá-li toho potřeba školy nebo škol, při nichž jest učitel vyučováním pověřen, jest učitel povinen učiti také větší počet hodin, začež mu přísluší zvláštní odměna podle §u 25 odst. 1. zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n."
(Konečná věta tohoto odstavce
budiž vypuštěna jak rovněž všechny další odstavce.)
Předseda: Kdo souhlasí s článkem V podle návrhu p. posl. dr. Schollicha, Pittingera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava p. posl. dr. Schollicha, Pittingera a soudr. je zamítnuta.
Teď budeme hlasovati o článku
tomto v úpravě, navržené p. posl. Hillebrandem, Hoffmanem a soudr.
Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh poslanců Hillebranda, Hoffmanna a druhů:
Článek V nechť zní:
"Normální míra vyučovací
povinnosti pro učitele na veřejných obecných školách jest 24 a
pro učitele na školách občanských 20 hodin týdně. Žádá-li toho
potřeba školy nebo škol, při nichž jest učitel vyučováním pověřen,
jest učitel povinen učiti také větší počet hodin, začež mu přísluší
zvláštní odměna podle §u 25, odst. 1 zákona ze dne 23. května
1919, č. 274 Sb. z. a n."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou článku V, navrženou pány posl. Hillebrandem, Hoffmannem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Teď budeme hlasovati o článku V podle zprávy výborové. Páni posl. Haken a soudr. činí návrh na škrtnutí jeho.
Kdo souhlasí se článkem V podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tímto jest přijat tento článek a tím jest rozhodnuto současně o návrhu na škrtnutí, které učinil p. posl. Haken a soudr.
Teď budeme hlasovati o článku VI, k němuž není podáno pozměňovacích návrhů. Budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek VI jest schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o článku VII, jehož škrtnutí navrhují páni posl. Hancko a soudr. a Heeger a soudr.
Budeme hlasovati podle zprávy výborové a tím bude rozhodnuto o návrhu negativním.
Kdo tedy souhlasí s článkem VII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek VII. podle zprávy výborové je schválen a zamítnuty jsou návrhy p. posl. Hancko a soudr. a Heegera a soudr.
Škrtnutí celé hlavy III. - obsahuje články VIII, IX, X. - navrhuje pan posl. Haken a soudr.
Dám hlasovati o jednotlivých článcích positivně.
Kdo tedy souhlasí s články VIII a IX, jejichž škrtnutí navrhují také páni posl. Jokl a soudr. a posl. Hirsch a soudr., podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články VIII a IX jsou schváleny podle zprávy výborové a tím zamítnuty jsou návrhy posl. Jokla a soudr. a posl. Hirsche a soudr. na škrtnutí jich.
Teď budeme hlasovati o čl. X, a to nejprve v úpravě pp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, W. Feierfeila a soudr., a dále posl. Schäfera a soudr.
Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Ke článku X:
Tento článek nechť zní: "Učitelé všech kategorií, definitivně nebo zatímně ustanovení a povolaní na školu přespolní nebo v téže obci školní na školu občanskou, aby tam dočasně zastupovali jiné učitele, mají nárok na požitky plynoucí z jejich definitivního nebo zatímního ustanovení a substituční přídavky po 100 K měsíčně, zastupují-li zcela místo učitele na škole občanské a po 70 K, zastupují-li zcela místo učitele na školách obecných, je-li však vzdálenost taková, že při analogickém užití státního úředníka náležejí mu diety, příspěvky k cestovnému, cestovní paušál, buďtež tyto požitky přiznány také zastupujícímu učiteli. Má-li učitel obecné školy, přikázaný škole občanské, také způsobilost vyučovati na školách občanských, dostane po dobu svého působení na této škole ještě rozdíl mezi svým platem a požitky takového odborného učitele."
Pozměňovací návrh poslanců Schäfera a druhů ke článku X.
Tento článek nechť zní:
"Učitelé všech kategorií,
definitivně nebo zatímně ustanovení a povolaní na školu přespolní
nebo v téže obci školní na školu občanskou, aby tam dočasně zastupovali
jiné učitele, mají nárok na požitky plynoucí z jejich definitivního
nebo zatímního ustanovení a substituční přídavky po 100 K měsíčně,
zastupují-li zcela místo učitele na školách občanských a po 70
K měsíčně, zastupují-li zcela místo učitele na školách obecných.
Je-li však vzdálenost taková, že při analogickém působení státního
úředníka náležejí mu diety, příspěvky k cestovnému, cestovní paušál,
buďtež tyto požitky přiznány také zastupujícímu učiteli. Má-li
učitel obecné školy, přikázaný škole občanské, také způsobilost
vyučovati na školách občanských, dostane po dobu svého působení
na této škole ještě rozdíl mezi svým platem a požitky takového
odborného učitele."
Předseda: Kdo souhlasí s článkem X podle přečtených návrhů posl. dr. Schollicha a soudr., a posl. Schäfera a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Článek X v této úpravě je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o článku X podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek X podle zprávy výborové je přijat a tímto hlasováním bylo rozhodnuto i o návrhu posl. Hakena a soudr. na škrtnutí celé hlavy III.
Teď budeme hlasovati o článku XI podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek XI podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o článku XII podle návrhu p. posl. Schweichharta a soudr.
Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů ke článku XII:
V prvním odstavci návrhu buďtež škrtnuta slova: "legionáři a" jakož i slova "čsl. armády z doby po 28. říjnu 1918".
Táž slova buďtež škrtnuta v odstavci
2.
Předseda: Kdo souhlasí s článkem XII v této úpravě, navržené p. posl. Schweichhartem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Článek XII podle návrhu p. posl. Schweichharta a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s článkem XII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek XII podle zprávy výborové je schválen.
O článku XIII budeme hlasovati
nejprve podle návrhu p. posl. Kaufmanna a soudr. Žádám o jeho
přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Kaufmana a druhů:
Článek XIII nechť zní:
"§ 2 zákona ze dne 21. prosince
1921, č. 495, se zrušuje. Srážky provedené podle ustanovení tohoto
paragrafu po 1. lednu 1922 se nahrazují."
Předseda: Kdo souhlasí s článkem XIII v této úpravě p. posl. Kaufmanna a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Článek XIII podle této úpravy je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o něm podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem XIII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek XIII podle zprávy výborové je schválen.
Budeme hlasovati o článku XIV,
nejprve v úpravě p. posl. Hakena a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr.
Hlava V, článek XIV, odstavec první znějž: "Zákon tento nabývá účinnosti dne prvního ledna 1922."
Ostatek tohoto článku budiž škrtnut.
Předseda: Kdo souhlasí s článkem XIV v této úpravě p. posl. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Článek X V v této úpravě p. posl. Hakena a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o článku XIV v souhlasné úpravě podle minoritního vota a podle návrhu p. posl. Hancka a soudr.
Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozmeňujúci návrh posl. Hancku a spol.:
K čl. XIV, odst. 1 navrhujem, aby miesto 1. odstavca táto osnova bola prijatá:
"Zákon tento nabýva účinnosti
od 1. januára 1922 a rušia sa ním všetké predpisy staršie, pokiaľ
mu odporujú."
Předseda: Minoritní votum netřeba čísti, poněvadž bylo rozdáno tiskem. (Souhlas.)
Kdo tedy souhlasí s článkem XIV v této úpravě minoritního vota, jakož i podle návrhu p. posl. Hancka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Článek XIV podle tohoto minoritního vota a návrhu p. posl. Hancka a soudr. jest zamítnut.
Teď o něm budeme hlasovati podle
návrhu p. posl. Čermaka a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Čermaka a druhů k článku XIV:
Odst. 1., 2. a 3. zůstávají nezměněny.
§ 4 nechť zní:
"Pokud v jednotlivých případech
tímto zákonem klesnou celkové požitky učitelovy pod výměru, kterou
měl před tím, než nabyl účinnosti § 2 zákona ze dne 21. prosince
1921, č. 495 Sb. z. a n., přiznává se rozdíl mezi touto výměrou
a mezi požitky podle tohoto zákona jako osobní přídavek, jenž
se zmenší nebo pomíjí dosažením vyšších požitků podle tohoto zákona."
Předseda: Kdo souhlasí se článkem XIV v úpravě navržené p. posl. Čermakem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Článek XIV v této úpravě jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o článku tomto podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To jest většina. Článek XIV podle zprávy výborové je schválen.
O článcích XV a XVI, nadpisech hlav i zákona a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Články XV a XVI, nadpisy hlav i zákona a úvodní formule jsou schváleny ve znění pánů zpravodajů podle zprávy výborové.
Tím přijata je osnova tato ve čtení prvém. Čtení druhé navrhnu na denní pořad schůze příští.
Tím jest vyřízen odstavec 6. denního pořadu dnešní schůze.
Měli bychom přikročiti k 7. odstavci, týkajícímu se řádu volení do obcí. Zpráva však dosud nebyla rozdána tiskem.
Nebude-li proti tomu námitek,
což neočekávám, přikročíme k odstavci 8., jímž jest
8. zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3416) o bratrských pokladnách (tisk 3745).
Není námitek? (Nebyly.)
Námitek není.
Zpravodaji jsou za výbor sociálně politický p. posl. Brožík a za výbor rozpočtový p. posl. Sajdl.
Uděluji slovo prvému zpravodaji
p. posl. Brožíkovi.
Zpravodaj posl. Brožík: Slavná sněmovno! Předloženým zákonem provádí se nová úprava hornického pojištění v našem státě. Nutnost této úpravy vyplývá z toho, že pojištění dosavadní spočívá na zákonu, který byl vydán před 33 léty.
U nás byla po převratu provedena jistá náprava tím, že zákonem z roku 1919 byly poněkud upraveny materielní požitky. Ty zdokonaleny byly ještě dále zákonem z roku 1920, ale celková organisační úprava pojištění zůstala nedotknuta. Zůstala roztříštěnost bratrských pokladen, zůstala roztříštěnost a nepravidelnost starobních rent, zůstalo nepoměrné rozdělení risika.
Poněvadž oba tyto naše prozatímní
zákony platí jenom do konce tohoto roku, nastala otázka, co bude
dále. A tu je pochopitelně nejlepší, aby úprava celého pojištění
byla postavena na základ odpovídající době, odpovídající pojišťovací
technice a především také i drahotním našim poměrům. To se děje
tímto zákonem, jehožto organisační stavba přihlíží také současně
k nastávající stavbě sociálního pojištění a provádí také po této
stránce určité reformy. Sociálně-politický výbor předlohu projednal
velice důkladně, jeho subkomitét v několika schůzích se jí zabýval,
společné otázky byly řešeny vzájemnou dohodou až na nepatrné výjimky,
a z těchto důvodů tudíž doporučuji za sociálně-politický výbor,
aby osnova zákona a rovněž také jednomyslně přijaté resoluce,
obsažené ve zprávě sociálně-politického výboru, byly slavnou sněmovnou
schváleny. (Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
panu zpravodaji, jímž je p. posl. Sajdl.
Zpravodaj posl. Sajdl: Rozpočtový
výbor pojednal o předloze, projednané podrobně sociálně-politickým
výborem, a poněvadž neshledal, že by odporovala finančním a rozpočtovým
zásadám, doporučuje také předlohu ke schválení. (Potlesk. -
Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Dříve než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na 20 minut. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj je schválen.
Prvním řečníkem je p. posl. dr.
Haas, jemuž uděluji slovo.
Posl. dr. Haas (německy): Slavná sněmovno! Dnes přichází k projednávání jeden z nejdůležitějších zákonů, zákon o bratrských pokladnách. Je příznačné pro pracovní metodu v této sněmovně, že se s tímto zákonem přichází v hodině duchů, tak rychle má býti tato věc ještě podrobně probrána. Musím poctivě doznati - ze sobeckých důvodů, totiž pro skupinu, kterou zde mám zastupovati - je mi to docela příjemné, že budeme hotovi; avšak přece ukazuje se ta nevážnost, s jakou se zde pracuje, pováží-li se, že takový zákon byl ve výboru hotov za 1 1/2 hodiny a že zde budeme nyní pravděpodobně za 20 nebo 40 minut s celou věcí úplně hotovi. Je nemožno, aby nejduchaplnější člověk, nejgeniálnější právník, nejgeniálnější sociální politik, nejgeniálnější pojistný technik, aby všichni tito geniové, v jedné osobě spojeni, mohli s takovou rychlostí tu věc vůbec jen pochopiti, neřku-li pak promysliti. Přece však mohou horníci, jestliže se na tomto zákoně usneseme, znamenati jistý pokrok. To znamená pokrok nejen ve vývoji hornického pojištění, nýbrž je to zcela určitě i pokrok na cestě k všeobecnému sociálnímu pojištění.
Je známo, že horníci byli první kategorií povolání, kteří měli invalidní, vdovské a sirotčí pojištění. Nejprve nebylo obzvláště dobře vybudováno, spočívalo na více méně soukromém pojištění u pokladen hornických bratrstev, jež později v roce 1889 bylo změněno v pojištění u bratrských pokladen. Bratrské pokladny byly jistě velikým pokrokem, měly však přece značně veliké vady, o nichž jsem měl příležitost promluviti sám ve sněmovně při posledním návrhu o pojištění horníků. Hlavní nedostatek byl vedle nízkých platů v organisaci. Platy byly sice nyní velmi nízké, v oné době však, kdy ten zákon byl vydán, byly - řečeno relativně - vyšší, než se mají dnes zde v zákoně stanoviti. Neboť pokud jde o platy, bylo v roce 1889 ve zprávě důvodové výslovně řečeno, že nejmenší platy invalidní pense mají činiti třetinu průměrného pracovního výdělku horníkova. Dnes nemůžeme, počneme-li 900 korunami, ovšem daleko mluviti o třetině ročních platů. Největší nedostatek, který jsme měli v bratrské pokladně, byla organisace, jež zajišťovala podnikatelům směrodatný vliv, dále téměř úplné porušení svobody stěhovací u horníků a konečně v souvislosti se systémem závodních bratrských pokladen, jenž byl tím celým neštěstím bratrských pokladen, také ještě vadné rozdělení nebezpečí, a tedy také nemožnost jíti s platy do výše, ježto systém závodních bratrských pokladen nesl s sebou nutnost zavésti nesmírně drahé řízení placení premií. Bratrské pokladny nebyly naprosto s to, pokud šlo o pojištění zaopatření, aby něco platily. Již za války byly činěny pokusy, aby tyto největší nedostatky pojištění hornického byly odstraněny. Za války se však jen podařilo zreformovati jediný bod. Byla totiž ta nespravedlnost, že onen horník, který nastoupil válečnou službu, měl po svém návratu možnost doplatiti všechny příspěvky i s úroky z úroků, a sice své vlastní příspěvky i příspěvky podnikatelovy, chtěl-li si zachovati své nároky na zaopatření, své čekatelské nároky, jichž si získal až do svého nastoupení vojenské služby. To bylo odstraněno, a to zákonem z 24. května 1918. Vše ostatní zůstalo při starém a měli jsme ještě v roce 1919 průměrnou pensi v Československé republice, jako dříve v Rakousku, 257·50 K ročně. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) To byla průměrná pense horníka. V roce 1919 učiněn byl pokus odpomoci tomu tím, že se zavedly drahotní přídavky; ty byly zvýšeny v roce 1921, avšak jinak zůstalo vše, zvláště v organisaci, při starém, především nemohlo se, pokud právě tato organisace nebyla změněna, nic dělati, aby byla rozřešena otázka úhrady. Předložený návrh zákona neodpovídá přirozeně oprávněným požadavkům hornictva, je však, jak jsem již předem řekl, přece krokem ku předu, jenž v jistých směrech uznává požadavky sdružených horníků. Ovšem, jak se to již stále děje, ještě velmi mnoho utrhl, je to však přece důležitý krok, důležitý mezník na cestě vývoje. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Probral bych rád zde pro krátkost doby, jež mi poskytnuta, jen několik bodů, které byly sporny. Zákon zachovává odborově-společenstevní povahu hornického pojištění. Při tom vystoupily ihned skupiny, které chtěly míti něco zvláštního; byli to stavební zaměstnanci důlní a báňští úředníci. Chtěli, aby nebyli zařazováni do pojištění hornického, nechtěli však také do okresní nemocenské pokladny, nýbrž chtěli míti oddělené nemocenské pojištění úředníků. Byl to těžký boj, dokonce bylo tímto požadavkem stavebních zaměstnanců horních a bánských úředníků po nějakou dobu uzákonění předloženého návrhu ohroženo a nezbylo nyní jiného východiska, aby zákon vůbec hladce prošel, než že se vrátilo k staré rakouské soustavě § 12 zákona o bratrských pokladnách z roku 1889, který dává hornímu hejtmanství právo sprostiti úředníky povinnosti pojišťovací. Tím nebyla otázka zvláštního úřednického pojištění vyřešena, nýbrž bylo ponecháno názoru úřadu, zda chce báňské úředníky vydati nebezpečí ztratiti výhody, jež jim skýtají bratrské pokladny v nemocenském pojištění. Ty výhody - a to jde na adresu báňských úředníků - spočívají totiž v tom, že nemocenské pojištění v bratrských pokladnách poskytuje se i provisionistům bratrských pokladen a pensionovaným, kteří byli pojištěni v nemocenské pokladně bratrských pokladen. Pensisté mají totiž podle nového zákona o bratrských pokladnách - bylo to i dříve již prováděno tak v některých revírech - zůstati dále pojištěni na naturální dávky nemocenských pokladen.