Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
Pik.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Česká samospráva domáhala se toho, aby zákon o trvalém i přechodném ubytování vojska byl upraven se zřetelem na nové poměry a také se zřetelem na veliké obtíže a břemena obcí, která v tomto ohledu jsou jim uložena. Navrženou změnou zákona nebylo v plné míře vyhověno požadavku české samosprávy a také nebylo vyhověno požadavku, aby náhrada byla vyšší o 50%, ale přes to klub náš bude pro předlohu hlasovati po ujištění pánů referentů z branného výboru, že v době dohledné bude připraven jednotný moderní zákon o přechodném i trvalém ubytování vojska. Chci poznamenati, že města vykonávají svoje povinnosti, poněvadž jsou si vědoma toho, že je třeba učiniti pro ubytování vojska, co je spojeno s tímto výkonem, avšak obce samy velmi trpí finančně a nemůže se tudíž od nich žádati, aby platily více nežli dostávají náhrady. Pravda, se strany vojenské správy se uvádí, že při trvalém ubytování vojska získává město, získává obyvatelstvo, obchod, živnosti, avšak povinnosti obcí množí se také tím více, čím jest více vojska a zejména gažistů u každé posádky. Obec musí budovati školy, musí se zřetelem na zvýšenou populaci plniti četné jiné povinnosti, takže z ubytování vojska vyplývají sice příznivé důsledky, ale také důsledky velmi nepříznivé, které zatěžují obecní samosprávu.
Zejména chci zdůrazniti, že je také třeba šetrnosti ve věci ubytování přechodního. Jsou případy - není to všeobecné, ale jsou individuelní případy - že někteří páni důstojníci reflektují při přechodném ubytování pouze na vyhrazené pokoje v hotelích. Staly se případy, že dva přibylí důstojníci odmítli společné ubytování v jednom pokoji a při nouzi o místo v hotelu odmítli také ubytování společné v místních kasárnách. Myslím, když občanstvo musí se za dnešních poměrů uskrovniti při veliké tísni bytové, že by i v tomto případě, zejména se zřetelem na velice vysoké taxy hotelů, měli páni důstojníci býti skromnější a přizpůsobiti se šetrnosti, která je hlásána ze jména též se zřetelem na veliký náklad ubytování v hotelu.
Budeme hlasovati pro předlohu
s předpokladem, že ministerstvo nár. obrany v době nejkratší předloží
novou osnovu zákona, takového zákona, který vyhoví obcím, který
zjednoduší poměry a který také zabrání zneužívání i výstřelkům
při ubytování přechodném i trvalém. Jest třeba bráti ohled na
samosprávu, jako samospráva bere ohled na potřeby vojenské správy.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Uhl.
Posl. Uhl (německy): Slavná sněmovno! Závazky spojené s ubytováním vojska postihují obce velmi těžce. Máme velký počet míst a měst, zvláště v pohraničních okresích, které musely vydati na ubytování obrovské sumy. Obce mají rozhodně úkoly jiného druhu, jiné povahy. Nesmírnými břemeny, která jim byla uložena ubytováním vojska, musely zanedbati své přirozené úkoly, své přirozené závazky. Naše obce jsou v bezútěšné situaci finanční, náhrada, která byla dosud placena za ubytování, nijak neodpovídá dnešním skutečným poměrům, je naprosto nedostatečná. Po léta se snaží svazy obcí, oba svazy měst dosáhnouti zde změny a uskutečniti zlepšení. Dodnes však nevyhověla vojenská správa. přáním obcí. Zákon, který dnes před sebou máme, jest rovněž naprosto nedostatečný a nevyhovující. Celý systém ubytování spočívá na zákonu, který je starý téměř 50 let, Také vojenská správa měla by nahlédnouti, že dnes jsou poměry jiné, že také ubytovací zákony nutno přizpůsobiti dnešním poměrům, že právě nutno vytvořiti moderní zákon ubytovací. Potřebujeme a žádáme důkladnou moderní reformu zákona ubytovacího.
Tato předloha není reformou obsahuje pouze zvýšení náhrady o 40%. Ubytovací zákon se na dnešní poměry nehodí. Nutno změniti velký počet jeho ustanovení a přizpůsobiti je novým poměrům. Obce potřebují také opravných prostředků, které by jim umožnily, aby se náležitě mohly chrániti proti opatřením a ustanovením vojenské správy. Těchto opravných prostředků obce dodnes vůbec nemají. Starý zákon ubytovací takových právních prostředků neobsahuje. Rekursy, které mohou obce podávati, nemají odkládacího účinku.
Tato vládní osnova navrhuje zvýšení ubytovací náhrady o 40%. Každý, kdo poněkud věci rozumí, musí říci, že toto zvýšení je naprosto nedostatečné. Ve výborech nám bylo řečeno, že zvýšení bude činiti ročně dva miliony. Myslím, že nás rozpočet je tak veliký, tak obrovský, že by vojenská správa jistě mohla k těmto účelům vydávati sumy větší. Efekt tohoto zvýšení se rovná nule. Doposud se platilo za pokoj pro důstojníky 52 haléře ubytovací náhrady. Po zvýšení stoupl by tento poplatek o 20·8 haléře. Je jasno, že se tím obcím neposlouží, neboť obce vydávají dnes nájemného za jeden důstojnický pokoj 10 až 12 až 15 korun denně. Páni důstojníci mají velmi veliké nároky, požadují jen pokoje které se hodí k jejich účelům, které jsou prostranné a krásné a proto i drahé, a tudíž ukládají obcím také velké zatížení. Náhrady ve výši, jak je navrhuje vláda. naprosto nepostačují. Tento návrh nemůže také obce nijak uspokojiti. Kromě toho jde o břemena, která přirozeně mají připadnouti úplně a naprosto vojenské správě, poněvadž jde výlučně o úkoly čistě vojenské povahy. Vojenská velitelství mají veliké nároky, požadují dobré ubytování také pro mužstvo. Jest ovšem krásné a pochopitelné, že se vojenská velitelství starají o dobré ubytování, na druhé straně však jsou tím obce mimořádně postiženy. Obce musí najímati veliké sály, musí dávati k disposici pro ubytování tělocvičny. Činže stoupají nesmírně, zařízení a udržování těchto objektů vyžaduje velkých peněz, které nahrazovány nejsou. Právě tím vším jsou obce mimořádně těžce zatěžovány, finance jejich tím neobyčejně trpí, a ony musejí zanedbávati a zanechávati úkolů, které jen obcí příslušejí. Žádosti obcí o plnou náhradu ubytovacích výloh vojenské úřady zamítají, poukazujíce ku platným zákonům. Zde nutno zavésti změny. Bylo by třeba zvláště k tomu přihlížeti, když se tvoří nový zákon. Obce nemohou náhradou, jež se jim poskytuje, zaplatiti ani udržovacích výloh na budovu. Bílení chodeb, čištění schodů, žump, kanálů, komínů vyžaduje již více peněz než obec dodatečně obdrží. O zúročení a amortisací dluhů, které na objektech váznou, není postaráno. Tyto škody způsobené obcím možno napraviti jen tím, že vojenská správa plně nahradí udržovací výlohy zpět až k říjnu 1918. Mnoho obcí muselo ubytovací místnosti úplně nově zaříditi, museli vydati na to veliké peníze. K těm obcím náležejí zvláště ty, jež jsou položeny v okresích pohraničních. Oba svazy měst dlouho již a stále a stále žádají plnou náhradu výloh ubytovacích. Všeobecná bytová nouze se ještě zostřuje vojenským ubytováním. Zvláště v krajích pohraničních není téměř většího místa, které by nebylo anebo nebude postiženo ubytováním. Rekursy proti tomu podané jsou bezúčelné, nemají odkládacího účinku, ubytování nezabrání. Mnoho svízelů mají obce také s ubytováním důstojníků. Všemi těmi věcmi se bytová nouze mimořádně zhoršuje.
Podle našeho názoru musí základ náhrady přihlížeti k ceně objektů, které byly k vojenským účelům poskytnuty. Suma ta musí býti vojenskou správou plně zúročena a amortisována. Náhrady musejí odpovídati skutečným poměrům, skutečným výlohám, které obec na ubytování dává. Náklady na militarismus v republice jsou přece neobyčejně veliké. Je jen samozřejmo a spravedlivo žádati, aby takové výdaje byly placeny jen z rozpočtu vojenského. Žádáme vládu, aby tato palčivá otázka byla co možná rychle, důkladně a spravedlivě rozřešena.
Při této příležitosti nechci opomenouti,
abych nepoukázal na případ, který se týká měst v Krušných Horách.
Od 3. července do 8. srpna mají se konati na svazích krušnohorských
manévry. Obce Blatno, Pernink, Sauersack a Schmiedeberg dostaly
již pokyny na dodávku slámy. Právě toto území jest vysloveně územím
hladovým. Tamější obyvatelstvo je úplně ochuzeno. Tamější obyvatelstvo
muselo snášeti hrozné útrapy, v žádném druhém území československém
nezuřil hlad tak, jako v oněch krajinách krušnohorských, v místech,
která zde byla jmenována. Ta troška průmyslu a živností v tamějších
krajinách je úplně ochromena. Veškerému obyvatelstvu byla vzata
téměř jakákoli možnost výdělku. Obce samy leží velmi vysoko, daleko
přes 800 m výšky nad mořem. V těchto místech nelze vůbec mluviti
o pěstování obilí. Daří se tam jen zcela nuzně brambory a něco
ovsa. Zemědělství tu téměř vůbec není, jsou tu jen domkáři a chalupníci.
Výnos je neobyčejně malý, nestojí ani za řeč. To by měla vojenská
správa přece také věděti; takovým obcím nelze takových závazků
ukládati. Městečko Blatno samo má ubytovati daleko přes měsíc
100 mužů a 10 koní, má dodati slámu do lůžek a ke stlaní. Politická
okresní správa v Nýdku pohrozila již obci, že obec bude museti
nésti výlohy za slámu nedodanou. Tomu, kdo tamější poměry zná,
je přímo nepochopitelno, že obce mají takové podmínky splniti.
Nechceme opomenouti příležitosti, abychom zde prohlásili, že si
přejeme a že doufáme, že vojenská správa v těchto případech to
nahlédne a zaplatí z vlastního v oněch krušnohorských městech
veškeré výlohy ubytovací. (Souhlas na levici.)
Předseda: Došly
některé návrhy. Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla a druhů:
V §u 1 vládního návrhu tisk 2107 budiž po slově "odchylkou" vloženo: "Základem náhrady za kasárny, nouzové kasárny a jiné budovy (části budov), místnosti poskytnuté k trvalému ubytování jest částka podle hodnoty pozemku, na němž kasárny (budova) stojí.
Národní shromáždění vypočítá z této částky každých 10 let úroky, jež se mají platiti, a procentní sazby, počítaje v to 2%ní amortisaci.
Sazby náhrad při společném přechodném ubytovaní (denně)
za muže | 50 hal. |
za koně | 90 hal |
při ubytování jednotlivců:
za muže | 100 hal. |
za koně | 200 hal |
za osvětlení | 50 hal |
za otop | 100 hal |
za pokoje pro gážisty:
u občana | 10 Kč |
za otop | 5 Kč |
v hostinci | 10 Kč |
otop | 5 Kč |
Náhrada se platí jen v tom rozsahu, jak skutečně ubytování bylo poskytnuto.
V návrhu zákona v §u 1 buďtež škrtnuta slova "že se zvyšují o 40%".
2. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů:
V §u 1 budiž číslice "40%" nahrazena číslicí "50%"
3. Doplňovací návrh posl. Patzela a druhů:
K §u 2 se připojuje:
"Nájemní třídy uvedené v
§u 1 a 2 vyměřují se podle místních tříd, platných pro vyměření
místních přídavků vojenských gážistů."
Předseda: Tyto návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Ant. Novákovi.
Zpravodaj Ant. Novák: Slavná sněmovno! Na vývody pánů poslanců chci učiniti jen několik málo poznámek. Pan kolega Patzel dovolí: Já jsem zvláště zdůraznil, že jde o předlohu rázu provisorního, že s toho hlediska musí býti předloha také posuzována a že nejde o nijaké dlouhodobé definitivum, nýbrž o krátkodobé provisorium a že jedině podle toho na předlohu se musíme dívati. Totéž se týká jedné části vývodů pana kolegy Uhla. Pokud pan posl. Pik zde uváděl v určitějších případech obtíže, které vznikly městům při přechodném a snad i při trvalém ubytování vojska, a řekl, že se kladou požadavky, kterých by snad býti nemusilo, sděluji a také jsem to již řekl ve svém referátě, že o tomto stavu také branný výbor jednal. Zmínil jsem se při tom, že budou vypracována nařízení, platná pro přechodné i trvalé ubytování vojska a už v těchto nařízeních bude pamatováno, aby jednotlivé vady, které dnes při citelném nedostatku bytů jsou pochopitelné, byly pokud možno odstraněny, aby se takové případy nevyskytovaly.
K návrhu posl. Jokla, Uhla a soudr., v němž se přesně vypočítává, jaká má býti náhrada za ubytování muže, koně atd., žel, nemohu se přikloniti právě z toho důvodu, že, když dnes se usneseme na přesném výpočtu, nemáme naprosto záruky, že za půl nebo za 3/4 roku bude to pravdou. Z toho důvodu stejně tak nemohu se přikloniti k dalším návrhům, které vyplývají z prvého návrhu, aby číslice 40% byla škrtnuta a nahrazena číslicí 50%.
Zákon sám byl předmětem podrobného
jednání a úhrada na rok letošní je rozpočtově zajištěna. Za rok
loňský, protože zákon má zpětnou platnost, bude nalezena úhrada
jedině z úspor rozpočtových. Přirozeně že není možno přistoupiti
na návrh na zvýšení na 50%. Z toho důvodu navrhuji zamítnutí pozměňovacích
návrhů a prosím, aby osnova zákona byla schválena v původním znění.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Druhý zpravodaj pan posl. Bradáč vzdává se slova.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Při hlasování, míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o §u 1, a to o odstavci 1. ve znění návrhu pp. posl. Jokla a Uhla (na místě 40%ního zvýšení zvláštní sazebník).
Bude-li zamítnut, hlasovali bychom o tomto odstavci ve znění p. posl. Patzela (zvýšení o 50% místo o 40%);
bude-li také tento návrh zamítnut, ve znění zprávy výborové.
Na to bychom hlasovali o odstavci 2 podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak bychom hlasovali o §u 2 podle zprávy výborové, a na to o dodatku k §u 2, navrženém p. posl. Patzelem (o vyměřování nájemních tříd podle tříd místních přídavků vojenských gážistů).
Pak bychom hlasovali o §u 3, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.)
Není, budeme tedy hlasovati, jak
jsem právě uvedl, tedy nejprve o § 1, odstavci 1 ve znění návrhu
posl. Jokla a Uhla. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla a druhů:
V §u 1 vládního návrhu tisk 2107 budiž po slově "odchylkou" vloženo: "Základem náhrady za kasárny, nouzové kasárny a jiné budovy (části budov), místnosti poskytnuté k trvalému ubytování, jest částka podle hodnoty pozemku, na němž kasárny (budova) stojí.
Národní shromáždění, vypočítá z této částky každých 10 let úroky, jež se mají platiti, a procentní sazby počítaje v to 2%ní amortisaci.
Sazby náhrad při společném přechodném ubytování (denně)
za muže | 50 hal. |
za koně | 90 hal |
při ubytování jednotlivců:
za muže | 100 hal. |
za koně | 200 hal |
za osvětlení | 50 hal |
za otop | 100 hal |
za pokoje pro gážisty:
u občana | 10 Kč |
za otop | 5 Kč |
v hostinci | 10 Kč |
za otop | 5 Kč |
Náhrada se platí jen v tom rozsahu, jak skutečně ubytování bylo poskytnuto.
V návrhu zákona v §u 1 buďtež
škrtnuta slova "že se zvyšují o 40%".
Předseda: Kdo
tedy souhlasí s tímto odstavcem §u 1 ve znění právě přečteného
návrhu, jak jej podali pp. posl. Jokla Uhl, prosím,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Jokla a Uhla je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odstavci
prvém ve znění návrhu, jak jej podal pan posl. Patzel.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů:
V §u 1 budiž číslice "40%"
nahrazena číslicí "50%".
Předseda: Kdo tedy souhlasí s odstavcem prvním ve znění návrhu právě sděleného, který podal pan posl. Patzel, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana poslance Patzela jest zamítnut.
Kdo souhlasí s odstavcem prvním §u 1 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec první ve znění zprávy výborové jest přijat.
Teď budeme hlasovati o odstavci druhém téhož paragrafu podle zprávy výborové. Není podán pozměňovací návrh.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec druhý podle zprávy výborové jest schválen.
Teď budeme hlasovati o §u 2 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 2 jest schválen podle zprávy výborové.
Teď je nám hlasovati o dodatku
k tomuto paragrafu, jak jej navrhuje pan posl. Patzel.
Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Doplňovací návrh posl. Patzela a druhů:
K §u 2 se připojí:
"Nájemní třídy uvedené v
§u 1 a 2 vyměřují se podle místních tříd, platných pro vyměření
místních přídavků vojenských gážistů."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem na dodatek k §u 2, jak jej navrhuje pan posl. Patzel, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Patzela jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 3, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina, § 3, nadpis a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové. Tím jest schválena osnova ve čtení prvém.
Zbývá nám rozhodnouti o podaných resolucích. Všechny jsou obsaženy v tištěné zprávě, myslím, že není třeba, abychom je četli. Jsou to resoluce: výboru branného, navržená panem posl. Joklem, rozpočtového, navržené panem posl. Práškem, Patzelem a R. Chalupou. Dám o nich hlasovati najednou, není-li námitek. (Nebyly.) Námitek není.
Kdo s těmito čtyřmi resolucemi, obsaženými ve zprávě výborové, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Všechny tyto čtyři
resoluce jsou přijaty a tím je vyřízen odstavec první denního
pořadu dnešního. Druhé čtení této věci dám na pořad schůze příští.
Přikročíme k odstavci druhému, jímž jest
2. zpráva výboru ústavně-právního a výboru pro dopravu a veřejné práce k usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 3402) o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih (tisk 3604).
Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Matoušek, za výbor dopravní pan posl. Jar. Marek.
Uděluji prvnímu zpravodaji panu
posl. dr. Matouškovi slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Moderní zařízení elektrických podniků vyvolalo přirozeně myšlenku, jak pro tyto ohromné miliardové závody a podniky zjednati úvěr a podklad tohoto úvěru. Státní elektrárenská rada usnesla se v zasedání 12. července 1920 právě na tom, že se mají zříditi zvláštní elektrické knihy po vzoru knih železničních, do nichž by se zapisovaly všeužitečné podniky elektrické s tím účinkem, že by veškeré jediným podnikem provozované elektrické závody tvořily jediné těleso, k němuž by bylo lze nabýti práv věcných, zejména práv zástavních, zápisem do těchto knih.
Tím chtěla elektrárenská rada zjednati právě základ možných větších úvěrů, bezpečnost pro ně, zápisem elektrického zařízení do zvláštních elektrických knih.
Vláda, jmenovitě ministerstvo veř. prací, uvažovala o tomto podnětu, ale uznala, že zřízení elektrických knih by bylo příliš nákladné a vedle toho při dnešním nedostatku sil soudcovských u soudů skoro nemožné. Proto vláda chtěla vyhověti přáním elektrárenské rady tím, že ve svém vládním návrhu žádala, aby bylo možno vložiti elektrické zařízení do stávajících již knih pozemkových na listě podstaty statkové A. V tom smyslu podala vláda návrh a senát N. S. R. Č. jednal o tomto návrhu vládním a přijal vládní návrh zákona tak, jak byl vládou navržen.
Ústavní výbor naší sněmovny jednal o usnesení senátu a přijal také návrh zákona tak, jak byl usnesen senátem.
Dle usnesení senátu může vlastník elektrického podniku žádat, aby elektrické vedení bylo zapsáno ve vložce, která obsahuje nemovitosti k němu knihovně připsané. Zápisem do knihovní vložky stávají se elektrická vedení s příslušenstvím součástí knihovního tělesa v této vložce zapsaného a všechny zápisy v této vložce knihovní se tudíž vztahují i na vedení elektrická s příslušenstvím. Ustanovením tímto nemíní se jistě měnit civilně-právní ustanovení o tom, co je příslušenstvím nemovitosti. Zápis provede se na listu podstaty statkové (A) a to i tehdy, když elektrické vedení nebo příslušenství jest mimo obvod příslušného soudu. Tyto zápisy provádějí se pouze při podnicích, které prohlášeny byly za všeužitečné a dějí se jen fakultativně a ne obligatorně.
Toto stadium pokládá ústavně-právní výbor pouze za přechodné a má naději, že fakultativnost a obmezení na všeužitečné podniky změní se na obligatorní zanášení těchto objektů do knih pozemkových, a že také ostatní objekty elektrárenské stanou se předmětem zápisu do pozemkových knih. Ostatní ustanovení, jak byla přijata senát m, plně souhlasí s e zásadami knihovního řádu. Jsou to jmenovitě ustanovení o říze ní při odpisu elektrického vedení, předpisy o řízení o odporu proti odpisu, předpisy o povinnosti výmazu a o evidenci zápisů, a proto ústavně-právní výbor vzhledem k tomu, že tyto předpisy souhlasí plně se zásadami knihovního řádu, přidržel se těchto předpisů vládní osnovy a přijal je tak, jak je vládní osnova navrhuje a jak je přijal také senát.
O tom, ve kterém oddělení listu
(A) ve knize pozemkové budou zápisy prováděny, vydá ministerstvo
spravedlnosti příslušné předpisy. Ústavní výbor posl. sněmovny
uznávaje, že vládní návrh a usnesení senátu zatím může vyhovět
požadavkům, které kladla státní elektrárenská rada, poněvadž uznal,
že jmenovitě k úvěrovým akcím podniků nově zakládaných nebo doplňovaných
této instituce je nutně třeba, a poněvadž konečně uznal, že zřízení
nových elektrických knih pro tyto elektrické podniky by bylo příliš
nákladné a při dnešním nedostatku sil soudcovských skoro nemožné,
přijal usnesení senátu i jednomyslně a já jako referent ústavně-právního
výboru posl. sněmovny dovoluji si slavné sněmovně také navrhnouti,
aby přijala toto usnesení senátu jako svoje usnesení, z důvodů,
které jsem právě vyložil. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor pro dopravu a veřejné
práce p. posl. J. Markovi.
Zpravodaj posl. J. Marek: Slavná
sněmovno! Dopravní výbor maje na mysli ulehčení všeho podnikání
ve směru elektrisačním usnesl se připojiti se ke zprávě ústavně-právního
výboru, třebaže předložená osnova zákona nezahrnuje všech podniků,
nýbrž jedná pouze o podnicích všeužitečných. Doporučuji tudíž
sněmovně poslanecké schválení osnovy tak, jak senátem byla navržena.
(Souhlas.)