Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
200 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška
Předseda (zvoní): Zahajuji 144. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně na včerejší schůzi udělil jsem dovolenou posl. Bečkovi a Oktávcovi pro neodkladné záležitosti, na dnešní schůzi posl. Hamplovi rovněž pro neodkladné záležitostí, na týden posl. Koutnému z téhož důvodu.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výbor sociálně-politický zvolil ve schůzi dne 8. června 1922 zapisovateli posl. Pechmanovou a posl. Kleina.
Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru ústavně-právního posl. Schuberta za posl. dr. Spinu.
Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru rozpočtového posl. Bendu za posl. Tadlánka, do výboru branného posl. Astra za posl. Kasíka, do výboru sociálně-politického posl. dr. Markoviče za posl. Ant. Nováka.
Klub poslanců der deutsch. soz.-dem.
Arbeiterpartei vyslal do výboru rozpočtového posl. Schäfera
za posl. Dietla a posl. R. Fischera za posl. Deutschovou,
do výboru kulturního posl. Hoffmanna za posl. Deutschovou,
do výboru právního posl. Deutschovou za posl. Heegera,
do výboru branného posl. Heegera za posl. Kaufmanna.
Předseda: Došly
spisy: interpelace, dotazy a odpovědi. Žádám jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Svetlika, Tausika a soudr. vládě, zejména min. předsedovi, ministru vnitra a ministru zemědělství o krveprolití v Hrušově v župě marmarošské, o násilném zakročování četnictva a zcizení vykoupené půdy ruským mužíkům.
Dotaz posl. Fr. Navrátila, dr. Hrubana, Kaderky a druhů ministru školství a nár. osvěty o pronásledování katolických dětí místními učiteli v Chudobíně.
Dotaz posl. Rýpara a soudr. ministru soc. péče, kdy bude ujednáno placení pense provisionistů na Hlučínsku podle čl. 312 mírové smlouvy versailleské.
Dotaz posl. Schweichharta a Čermaka ministru veř. prací o stavu labského mostu mezi Děčínem a Podmokly.
Odpověď vlády na dotaz posl. Warmbruna
a soudr. o svévolném vyhošťovacím opatření Karlovarské okresní
politické správy proti dělnickému tajemníkovi Richardu Neumannovi.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto zprávy a usnesení:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3605. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k usnesení senátu (tisk 3546) o vládním návrhu zákona, kterým se mění čl. XIX. zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, c. 20 ř. z., a čl. XIX. uherského zákonného článku LIII. z roku 1907.
K tisku 3602. Dodatečná zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 2107), kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 a 1922.
Tisk 3607. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3559) o dani výdělkové pravovárečných měšťanstev (pravovárečných komunit).
Tisk 3606. Zpráva výboru dopravního, živnostenského a rozpočtového k usnesení senátu o připomínkách pana presidenta republiky k vrácenému zákonu z 16. února. 1922, jímž se upravuje poměr čsl. státní správy k československé plavební společnosti Labské a Dunajské.
Tisk 3598. Usnesení senátu o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 764) o potírání pohlavních nemocí (tisk
sen. 1332).
Předseda: Počátkem
schůze byl rozdán seznam (tisk 3644) podaných iniciativních návrhů
(§ 19, odst. 2 j. ř.), jichž originály současně přikazuji výboru
iniciativnímu. Jsou to:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Čís. sněm. 3611. Návrh posl. Grünznera, Brodeckého a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., a některých ustanovení zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920, jimiž se upravují poměry státních zaměstnanců a odpočivatelů, jakož i zaměstnanců a odpočivatelů v podnicích a fondech státem spravovaných (viz tisk 3423).
Čís. sněm 3612. Návrh posl. Brodeckého, Grünznera a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., a některých ustanovení zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920, jimiž se upravují poměry státních zaměstnanců a odpočivatelů, jakož i zaměstnanců a odpočivatelů v podnicích a fondech státem spravovaných (víz tisk 3422).
Čís. sněm. 3613. Návrh posl. Šamalíka, Adámka a soudr. na předložení vládní osnovy jednotného honebního zákona platného pro celou republiku (viz tisk 1784).
Čís. sněm. 3614. Návrh posl. Jokla, Heegera, Häuslera, Hackenberga a druhů na vybudování severo-moravsko-slezské železniční sítě (viz tisk 1753).
Čís. sněm. 3615. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (viz tisk 3339)
Čís. sněm. 3616. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na vydání zákona o prodloužení trvání ochrany patentů (viz tisk 2337).
Čís. sněm. 3617. Návrh posl. Krause, dr. Keibla a druhů na změnu a doplnění §u 4 zákona ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., o zavedení všeobecné daně z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (viz tisk 2335).
Čís. sněm. 3618. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů na změnu §§ 18 a 19 zákona ze dne 16. února 1918, čís. 66 ř. z., o válečných daních z vyšších obchodních zisků společností a ze zvýšeného příjmu jednotlivých osob (viz tisk 3015).
Čís. sněm. 3619. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů na zřízení zemědělského odboru na německé technice v Brně (viz tisk 253).
Čís. sněm. 3620. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů na vrácení částek zadržených při okolkování bankovek (viz tisk 268).
Čís. sněm. 3621. Návrh posl. dr. Brunara a druhů na vydání zákona o ochraně jména (viz tisk 269).
Čís. sněm. 3622. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů, aby do návrhu na stavbu místních drah byly pojaty i trati místních drah Aš- Grün, Annathal-Rothava, Neydek, Suniperk - Přísečnice - Chrištofovy Hamry, Rýmařov-Šumberk a Frýdberk-Velké Kunčice-Sandhýbel (viz tisk 2010).
Čís. sněm. 3623. Návrh posl. dr. Lehnerta, Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila a druhů na zproštění venkovských drobných rolníků daně z obratu (viz tisk 2423).
Čís. sněm. 3624. Návrh posl. dr. Schollicha, dr. Brunara a druhů na změnu čl. I. zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. (volební řád do posl. sněmovny) (viz tisk 64).
Čís. sněm. 3625. Návrh posl. Matznera, dr. Brunara a druhů na vydání zákona, jímž se zakazuje v továrnách práce mladistvých osob do 18 let (viz tisk 349).
Čís. sněm. 3626. Návrh posl. dr. Schollicha, Pitingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání zákona, jímž se zřizuje státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola v Ústí n. L. jako oddělení německé vysoké školy technické v Praze (viz tisk 2747).
Čís. sněm. 3627. Návrh posl. dr. Schollicha, dr. Spiny, dr. W. Feierfeila, Simma a druhů na vydání přechodných ustanovení pro německé školství (viz tisk 283).
Čís. sněm. 3628. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání zákona o pomocných školách (viz tisk 2082).
Čís. sněm. 3629. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání služební pragmatiky pro učitele na středních školách (viz tisk 2234).
Čís. sněm. 3630. Návrh posl. dr. E. Feyerfeila, J. Mayera, Budiga, Matznera, Zierhuta, dr. Luschky a druhů na změnu branného zákona z 19. března 1920 (viz tisk 1654).
Čís. sněm. 3631. Návrh posl. dr. Brunara a druhů na změnu ústavní listiny, pokud se týče ustanovení o imunitě členů ústavodárných těles (viz tisk 2014).
Čís. sněm. 3632. Návrh posl. Matznera, dr. E. Feyerfeila a druhů, aby vlastníkům lesů postižených letošním suchem byla poskytnuta státní podpora (viz tisk 3175).
Čís. sněm. 3633. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů na doplnění čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 o dočasné úpravě právních poměrů učitelů na veřejných obecných a občanských školách, č. 306 Sb. z. a n. (viz tisk 1091).
Čís. sněm. 3634. Návrh posl. Matznera a soudr. na vydání zákona o označení hranic (viz tisk 381).
Čís. sněm. 3635. Návrh posl. dr. Lodgmana a druhů na zrušení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou (viz tisk 3333).
Čís. sněm. 3636. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na zavedení povinného starobního pojištění dělníků a volného starobního pojištění živnostníků a rolníků (viz tisk 237).
Čís. sněm. 3637. Návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů, aby byla propočítána služební doba státním zaměstnancům a učitelům přeloženým do výslužby před 1. zářím 1919 (viz tisk 3251).
Čís. sněm. 3638. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na zřízení pohraniční finanční stráže a na úpravu jejího služebního poměru (viz tisk 3252).
Čís. sněm. 3641. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na doplnění zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. z roku 1920, jímž se mění některá ustanovení o nárocích na odpočivné a o přestupu státních zaměstnanců do výslužby (viz tisk 3233).
Čís. sněm. 3642. Návrh posl. Hrušovského, Mašaty, Sedláčka, Astera a spol., aby bol vydaný zákon o zužitkovaní vodnej síly rieky Tereblji k cieľom elektrizačným (viz tisk 1675).
Čís. sněm. 3643. Návrh posl. Hillebranda,
Hoffmanna, Deutschové, dr. Czecha, Čermaka, Blatné a soudr. na
vydání přechodných ustanovení pro německé školství (viz tisk 446).
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru
iniciativnímu tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3600. Návrh posl. Šamalíka, F. Navrátila, Kaderky, Kopřivy, Janalíka, Adámka, Rýpara, Adamovského a soudr. na doplnění zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce u přírůstku na majetku.
Tisk 3601. Návrh posl. dr. Bartoška
a spol., aby byl vydán zákon, kterým se upravují služební poměry
okresních cestářů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Předseda: Předseda vlády zaslal sem přípisem ze dne 7. června 1922, č. j. 18.690/22 m. r., nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. května 1922, č. 157 Sb. z. a n., jímž se mění seznam přepychových předmětů, připojený k zákonu ze dne 12. srpna 1921, čís. 321 Sb. z. a n.
Přikazuji je výboru rozpočtovému a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Přistoupíme k projednávání denního
pořadu, a to nejprve k odstavci 1., jímž je
1. zpráva výboru branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2107), kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 a 1922 (tisk 3602).
Zpravodajem výboru branného je p. posl. Ant. Novák.
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Bradáč.
Uděluji slovo prvému zpravodajovi
za výbor branný, p. posl. Ant. Novákovi.
Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Branný výbor projednal vládní návrh zákona, podle kterého upravují se náhrady za trvalé ubytování vojska. Je pochopitelno, že i tento vládní návrh nese pečeť přechodného rázu; a v původním návrhu také výslovně zní, že vztahuje se pouze na rok 1921. Došlo později k projednávání návrhu samotného, takže vztahuje se i na rok 1922, a bude věcí ministerstva nár. obrany, aby v době pokud možno nejkratší předložilo osnovu zákona, podle které upravují se veškeré otázky ubytování vojska se týkající. Dnes v předloženém návrhu vláda navrhuje 40%ní zvýšení dosavadních sazeb, které podle platných předpisů zákona z roku 1895 vždy stanovily se na dobu 10 let. Lhůta vypršela roku 1920. Roku 1920 měly býti znovu stanoveny sazby, které jsou vypočítány podle daných poměrů a podle kterých náhrada se poskytuje. Je pravda, že po této stránce důvody, které ministerstvo nár. obrany ve svém návrhu uvedlo, odpovídají pravdě, že za daných poměrů není dosti dobře možno vypočítati na dobu 10 let přesné sazby, ježto velmi těžko můžeme říci, zdali by na poměrně kratší dobu vydržely. Je také návrh zákona o zvýšení 40%ním jakousi dohodou a kompromisem mezi zúčastněnými činiteli, v prvé řadě se zástupci Svazu českých měst, se kterými bylo jednáno a kde otázka tato tímto způsobem byla vyřešena.
Branný výbor přijal resoluci pana posl. Jokla, podle které vládě se ukládá, aby v dozírné době předložila celkový zákonný návrh.
Výbor rozpočtový vedle jiných resolucí přijal resoluci p. posl. Práška, která stanoví přesnou lhůtu a žádá, aby návrh zákona předložen byl do konce roku 1922. Myslím, že s tímto zákonem, který dnes odhlasujeme, právě tak na tu dobu vystačíme a že v nejbližší době po předložení zákona otázka ta bude znovu projednávána. Snad zaslouží pozornosti, aby zde bylo konstatováno, že veškerá města, kde posádka je, věnují dosti značné a v poslední době podle změněných poměrů mimořádně značné obnosy, poněvadž ubytování vojska vyžaduje značných nákladů. Konají po této stránce povinnost k republice, která veřejnosti snad ani není známa; širší veřejnost nezasvěcená nemá ani potuchy o tom, jaká vydání naše města mají v tomto směru. Bude záležeti na novém předloženém zákoně, jakým způsobem tato otázka do budoucna bude vyřešena. Tam, kde dosti často dělaly se městům nejen pro trvalé, nýbrž i pro přechodné ubytování vojska v jednotlivých případech potíže, bylo na to upozorněno při projednávání osnovy zákona v branném výboru; při vydávání předpisů bude pamatováno na to, aby požadavky v tomto směru odpovídaly také skutečným poměrům. Domnívám se, že stačí důvody uvedené k předloze na rok 1922 a že není jistě potřebí podrobnějšího odůvodnění.
Jménem branného výboru navrhuji,
aby slavná sněmovna schválila osnovu zákona tak, jak je předložena,
a aby současně schválila resoluci p. kol. Jokla. (Souhlas.)
Předseda: Uděluji
slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Bradáčovi.
Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor přimyká se k návrhu, který učinil výbor branný, a doporučuje resoluce, které byly v rozpočtovém výbor přijat a které odpovídají duchu doby. Rozpočtový výbor upravil a pozměnil některé věci v zákoně, který byl branným výborem přijat, aby odpovídal dnešní době.
Doporučuji zákon, jak byl přijat v branném výboru, a doporučuji ještě kromě resoluce posl. Práška, o níž se již zmínil kol. Novák, také další resoluce, jež byly navrženy kol. Patzelem a R. Chalupou.
Resoluce kol. Patzela zní: "Vláda se vyzývá, aby si k vypracování nového zákona ubytovacího vyžádala dobrozdání svazů měst."
Resoluce kol. R. Chalupy a soudr. na bezodkladné odstranění závad při hrazení výloh za přechodné ubytování vojska při mobilisaci 1921 zní:
"Zemská zastupitelstva nechť dle zákona z r. 1879 učiní opatření na hrazení těchto výloh repartováním přirážek ať zemských neb okresních."
Poněvadž to vyplývá ze zákona,
rozpočtový výbor, uváživ situaci našich měst a ubikací, doporučuje
text resolucí k schválení a přimlouvá se, aby celý zákon byl přijat
tak, jak byl výborem schválen. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. K slovu jsou přihlášeni "proti" pp. posl. Patzel a Uhl a "pro" p. posl. Pik. Než udělím slovo prvnímu z nich, navrhuji podle usnesení předsednictva sněmovny, aby se stanovila řečnická lhůta na 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Není jich.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
jímž je p. posl. Patzel.
Posl. Patzel (německy): Velectění pánové! Dovolte mi nejprve, abych připomenul, že titíž pánové, kteří jindy při projednávání návrhů vojenské správy mívají hrozně naspěch, nespěchají tehdy, když nějaký návrh, týkající se armády, přináší obyvatelstvu jakési výhody. Tak je tomu s návrhem úpravy žoldu mužstva, který byl projednán dnes v rozpočtovém výboru a který jest ovšem pouze zápornou výhodou, a tak je tomu s návrhem o poplatcích za ubytování, který se také již dožil stáří jednoho roku, až slavná Pětka projevila ochotu tuto věc vyříditi. Podle odůvodnění tohoto návrhu měli bychom míti před sebou vlastně již dnes v zájmu četných obcí, těšících se z požehnání vojenské posádky, konečně zcela nově upravený zákon o ubytování vojska. Avšak poněvadž zde, v novém Rakousku, ještě častěji než ve starém Rakousku, jsou na denním pořádku prozatímní opatření, máme i zde zas jenom prozatímní opatření, a třebas se i rozpočtový výbor usnesl požádati vládu, aby ještě letos předložila nový zákon o ubytování vojska, přece jen tomu příliš nevěřím, poněvadž víme, že jsou páni v ministerstvu národní obrany hrozně přetíženi prací, na př. odsuzováním lidí, kteří nenastoupili vojenské služby, posuzováním vojenských dodávek podle národnosti a podobnými věcmi, ačkoli my všichni jsme toho názoru, že zákon o ubytování vojska z roku 1895 se sazbami, které se zrodily roku 1879, je již dávno zastaralý a potřebuje opravy. Měli jsme míti vlastně již začátkem r. 1921 nové sazby, nové odškodné obcím, v nichž jsou ubytovány posádky. Musíme si však, bohužel, pomoci zas jenom prozatímním opatřením a mají býti pouze zvýšeny sazby z roku 1910 o 40%. Jest příznačné, že sama vláda ve své důvodové zprávě praví, že zájemci, tedy i česká města, žádají 50%ní zvýšení jako nezbytně nutné ke splnění svých finančních přání, že však, jak je patrno, pro skrovné prostředky, jež má ministerstvo národní obrany po ruce, neposkytuje se obcím ani 10%ní rozdíl na náhradě za ubytování. Poněvadž však i česká města žádají těchto 50%, navrhujeme to i my a dáváme tím pánům z většinových stran příležitost, aby projevili a vyslovili své stanovisko ku přáním německých a zároveň také českých měst, my kladným, pánové z "pětky" záporným způsobem.
Avšak podávám ještě jiný návrh, který nyní stručně odůvodním. Náhrada za ubytování vojska se počítá podle tříd nájemného, stanovených r. 1879. V mnohých obcích se zatím poměry úplně změnily, dnes byli státní zaměstnanci a s nimi přede dvěma lety, od působnosti zákona z 19. března 1920, i důstojníci zařazeni pro drahotní poměry a počet obyvatelstva v jednotlivých obcích do zcela jiných tříd místních přídavků. Avšak vojenská správa v souhlase s panem zpravodajem se zdráhá uznati tuto skutečnost již nyní změnou zákona, odkládajíc úpravu této otázky na dobu úplného novelování zákona o ubytování vojska. Z této skutečnosti, kterou jsem naznačil, vyplývají opravdu nesnesitelné poměry. Připomínám jen jediný případ v průmyslové oblasti severozápadních Čech, Most, město to s posádkou, kde byli nyní vojenští gážisté vzhledem k počtu obyvatelstva a drahotě zařazeni do druhé třídy místních přídavků, to jest po Praze a lázeňských místech nejvyšší třída, kdežto obci se platí za ubytování podle sedmé třídy nájemného. Přáním obcí, vyjádřeným v mém návrhu, jest, aby byly nyní i třídy nájemného při ubytování vojska srovnány s místními přídavky pánům důstojníkům a generálům československé armády, a abychom s tímto vyrovnáním poplatků nečekali až do r. 1924 nebo 1925, kdy se dočkáme úplného novelování zákona o ubytování vojska, poněvadž obce potřebují každé koruny a. vojenské úřady mají samy o sobě velké požadavky, nýbrž abychom tuto úpravu, která nezpůsobí vojenské správě vůbec žádných obtíží, poněvadž již i důstojníky zařadila do těchto tříd přídavkových, provedli ihned. Bylo by to jen známkou dobré vůle většinových stran nejen vůči nám Němcům, nýbrž i vůči českým městům s posádkou, kdybyste v plénu přijali tento můj návrh, i když jste jej ve výboru zamítli: předně proto, že se již vůbec takový případ stal, pak proto, že by nás to přesvědčilo, že v mnohých věcech nepolitické povahy je zde možno věcně pracovati, a protože to konec konců není pro většinu hanbou, přistoupí-li příležitostně na věcné důvody zástupců menšiny.
Při této příležitosti rád bych poukázal ještě na něco. Musíme se ohraditi proti způsobu, jak vojenská správa místo toho, aby tam, kde ubytování vojska považuje za naprosto nezbytné, sama stavěla kasárny, nátlakem nutí naše obce, beztoho finančně trpící, ke stavbě kasáren. Tak to máme v Ústí n. L., ve Stříbře, v Podmoklích a vzpomínám ještě na jeden případ v západních Čechách, v městě Falknově, které je v největší finanční tísni, poněvadž na př. stavbou dělnických domků k mezím možnosti vyčerpalo své síly, a na němž vojenská správa žádá stavbu kasáren s pohrůžkou, že nepostaví-li město kasáren, použije se proti němu starorakouského prostředku, ubytování vojska jednotlivě v soukromých domech. Taková hrozba, které na můj dotaz ministr národní obrany nepopřel, jest takovým předpotopním důvodem, že by se demokratický stát musel styděti ho použíti.
Zajisté že nás nezarmoutilo, že jsme mohli slyšeti v rozpočtovém výboru oprávněné stížnosti i pánů z českých kruhů. Ovšem slyšeli jsme na to odpověď, že prý se teď poměry změnily, neboť za starého Rakouska prý se obce o posádky takřka ucházely. Ano, poměry se teď trochu změnily. Mluvím vždycky od plic a zcela otevřeně. Nevím, zda se česká města ve starém Rakousku ucházela o posádky s čistě německým vojskem. Myslím, že to byl jistě tentýž případ jako dnes, kdy se německá města také neucházejí o posádky téměř s výhradně českými pluky. Poukazuji dále na to, že obce jsou ve zcela jiných finančních poměrech než před válkou, poukazuji na to, že neobratnost české vojenské správy způsobuje, že usazení posádky se stává našim německým městům jakýmsi "Zwing-Uri", že mívá ve výběru posádek často nešťastnou ruku a že to vedlo k událostem, jako na př. stržení pomníku v Teplicích, Aši a Chebu, ke krveprolití a pod., tudíž ke zcela zvláštnímu projevu úmyslu, utvořiti mezi vojskem a obyvatelstvem přátelský poměr, který je žádoucí v zájmu všeobecném. Ukáže-li vojenská správa v tomto směru náležitou prozíravost a dobrou výchovnou práci, pak začne i u německých obcí pravděpodobně poněkud mizeti odpor proti novým posádkám.
Při této příležitosti musíme přednésti i některá jiná přání, to jest především stížnost na to, že vojenská správa tam, kde jde o náhradu škod způsobených vojskem, neobyčejně čile se snaží škrtiti. Mnoho takových případů jsem již oznámil ministerstvu národní obrany. Připomínám jen, když město Teplice po stržení pomníku císaře Josefa a způsobení jiných škod žádalo od vojenské správy náhradu škody, že vojenská správa jednoduše odpověděla, že československá vojenská správa není povinna platiti za zničení pamětních desek na radnici, jež provedli českoslovenští vojáci, poněvadž prý pro to není zákonných předpisů. Můžete si představiti, že takové příběhy nijak nezvyšují radostného nadšení našich obcí pro nové československé posádky, pozorují-li, že škoda, kterou způsobili českoslovenští vojáci, řekněme, mylným pojímáním svých povinností, není prostě nahražena a že vojenská správa odmítá ručení.
Naše obce si také stěžují na zakládání střelnic, poněvadž jmenovitě v severních Čechách a ve Slezsku jsou zakládány střelnice a užívá se jich tak, že to daleko přesahuje míru, na jakou jsme byli zvyklí za starého Rakouska, a že se neužívá takových ochranných opatření, která jsou nezbytná k zabezpečení života a zdraví obyvatelstva.
Pak máme ještě jiné stížnosti.
Přes to, že se staví nové kasárny a jsou do našeho území překládány
posádky, nastane tu a tam případ, že se kasáren neužívá zcela,
nebo že se jich vůbec neužívá, aspoň přechodně, a poněvadž se
mi v rozpočtovém výboru, když jsem o tom mluvil, zcela nevěřilo,
připomínám v této věci znovu případ v městě Mostu, kde jsou kasárny,
skládající se z různých oddělených budov, jichž československé
vojsko neužívá zúplna, kde jsou úplně osamělé budovy, jichž se
neužívá, které vojenská správa odpírá aspoň prozatímně propůjčiti
městu, když o to v době největší bytové tísně žádalo. Mimochodem
řečeno, kasárny jsou ještě dnes vlastnictvím města, město je také
vystavělo, vojsko platí nájemné, a to podle sazby VII. třídy,
ačkoli páni důstojníci dostávají místní přídavky II. třídy. Když
podala obec tuto žádost, byla zamítnuta, avšak ony části budov
byly propůjčeny na př. pro kino Y. M. C. A., kdežto zaměstnanci
a dělníci města Mostu na to čekají, aby se mohli ubytovati v kasárnách,
jichž vojsko neužívá. Pochopíte, že tyto věci nejsou v pořádku,
a bylo by pro mne velmi zajímavé, kdybych na tuto svou stížnost
dostal jasnou odpověď z úst zástupce ministerstva. Vyhověli byste
- a tím chci skončiti své vývody, nevyužiji ani své řečnické lhůty
vůči pochybnostem, které byly proneseny, proč tak mnohý kraj si
nyní nepřeje posádky, ačkoli o ni za starého Rakouska tolik usiloval,
lépe nynějším poměrům, kdybyste okamžitě zadrželi peníze určené
na stavbu kasáren a stavěli raději méně kasáren, avšak těch mnoho
milionů kdybyste užili pro veřejný stavební ruch, ke stavbě dělnických
domků, ke stavbě obydlí pro lidi, a když byste při tom nepustili
se zřetele myšlenky, že se musí československého vojska v našich
krajinách užívati tak, aby všechny kruhy obyvatelstva nespatřovaly
ve státě jakési vězení "Zwing- Uri", nýbrž dosti pohodlný
dům. Přisvojíte-li si tuto myšlenku, zavedete stav, jehož nebude
vám kdysi litovati. (Potlesk na levici.)