Předseda: Zahajuji debatu. Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Udělují slovo prvnímu řečníku,
zapsanému proti předloze, p. posl. dr. Luschkovi.
Posl. dr. Luschka (německy): Velevážené dámy a pánové! Návrh zákona, o kterém se radíme, nesetkal by se sám o sobě s pražádným odporem u německých stran parlamentního svazu, neboť uvedení v patrnost poměrů majetku, rozšíření co možná zásady veřejnosti v pozemkových knihách jest v zájmu nás všech a nutno to jen vítati. Věcný obsah tohoto návrhu zákona vyhovuje podle toho našim přáním a nebylo by vlastně příčiny, abych se k tomuto předmětu, an je povahy pouze formální, ujímal slova.
Příčina, proč jsem se jako zástupce německé oposiční strany hlásil ke slovu, jest, že v oboru hospodaření elektřinou předně ještě dnes není jednotného práva, jež by na prospěch obyvatelstva zákonitě umožnilo pronikavou hospodářskou práci; dále, protože dosavadní zlomky práva elektrárenského, jak byly vytvořeny revolučním shromážděním v roce 1919 a pak v doplňkovém zákoně v roce 1921, měly alespoň v praksi při svém provádění za následek utlačení hospodářského života Němců a v ostatním postrádají rovnoprávnosti při praktickém provádění tohoto zákona ministerstvem a státními úřady.
Elektrisace je značného významu pro veškero obyvatelstvo, je věcí čistě hospodářskou, jež naprosto nemá býti zatahována na pole národnostní a politické. Obyvatelstvo má zájem na tom, aby se mu dostalo spolehlivého a levného proudu k osvětlování a pohonu, má zájem na pokud možném modernisování svých podniků přeměnou v podniky elektrické. Zákony, jež máme za dnešního právního stavu při elektrických podnicích, nedávají nyní těchto předpokladů, a právě prakse dokázala, že na základě tohoto zákona zřízené všeobecně prospěšné podniky buď nekonají vůbec žádné práce k soustavné elektrisaci krajů nebo, jsou-li již zde základy toho, podstatně dráže pracují než dosavadní elektrárny a družstva, jež si přes všemožné snahy nemohou opatřiti od vlády právo všeobecné prospěšnosti.
Žaloby, které jsou v tom směru
veškerým lidem Moravy a Slezska vznášeny proti dvěma elektrickým
podnikům kterým byla propůjčena povaha veřejné prospěšnosti směřují
proti Severomoravské a Moravskoslezské elektrárenské společnosti.
Obě tyto společnosti využívaly práv všeobecné prospěšnosti pod
pláštíkem elektrisace posud k tomu, aby znemožnily všem elektrárnám
a zařízením v německém kraji severní Moravy a Slezska samostatné
zásobování elektrickou energií jejich odběratelů a osvojily si
monopol, který naprosto není ani na prospěch lidu, ani na prospěch
soustavné elektrisace těchto krajů. U obou těchto společností
možno jistě shledat ducha směřujícího k tomu, aby Němci v těchto
krajích byli učiněni hospodářsky závislými a dokonce snad, aby
se cestou přes tyto hospodářské podniky působilo k počešťování
těchto krajů. Němci v těchto krajích mají nejen několik elektráren,
jez by měly nadbytek síly, aby ji s užitkem poskytly dále jiným,
nýbrž mají také v Krnově německý účelový svaz elektráren a osvětlovacích
společností, zapsané společenstvo, jež se již přes dva měsíce
marně namáhá, aby na svou žádost o příznání veřejné prospěšnosti
dostalo toto povolení, jež platí namístě koncese. Dne 20. března
1922 mohl německý účelový svaz elektráren a osvětlovacích společenstev
pro severní Moravu a Slezsko doložiti jíž svou žádost silnými
hospodářskými oporami, ježto ne méně než 8 elektráren, 73 družstev
pro osvětlování a 91 obcí prohlásilo ochotu soustavně elektrisovati
v rámci tohoto svazu kraje, pokud v severní Moravě a Slezsku bydlí
Němci, a přispívati k této všeobecně prospěšné práci. Posud ukazoval
se při poradách, jež se konaly, stále jen příkrý odpor proti tomu
a to ne na posledním místě s tím odůvodněním, že již těmto dvěma
společnostem, Severomoravské a Moravsko-slezské, byly tyto kraje
přiděleny k elektrisaci a to že vylučuje uznání všeobecné prospěšnosti
účelového svazu elektráren a osvětlovacích družstev. Tím by v
odporu k myšlence soustavné elektrisace, vybudované na motivech
hospodářských, jasně vyšlo na jevo, že zákony, jež jsou ve zlomcích,
prováděla by se pouze práce pro vytvoření monopolů. Proti této
monopolní povaze společností těch musíme nejen s hospodářských,
nýbrž také s všeobecně politických hledisek energicky bojovati
s poukazem na to, že takové monopolní společnosti jen proud spotřebitelům
zdražují a dokonce zcela vylučují popud k soutěži a přinášejí
tím obyvatelstvu jen škody, avšak žádné výhody. Jednání, která
jsou v běhu, dokázala dále také, že se těmito elektrárenskými
společnostmi provádí politická práce, a to proto, protože právě
těm společnostem, dosud za všeobecně prospěšné uznaným, byl tak
vtisknut ráz veřejný, že se z nich staly čistě české podniky,
a protože v zákoně již předem je stanoveno, že pro přiznání všeobecné
prospěšnosti přichází v úvahu a vyžaduje se souhlas zemských správ,
aby se dostalo zákonného povolení ministerstva. Nyní stojí oběma
těmto společnostem v čele funkcionáři, kteří mají pro státní správu
a samosprávu velmi veliký význam. Jsou totiž předsedové těchto
obou společností zároveň presidenty zemských správních komisí
a mohu poukázati jen na to, že, žádá-li se dnes souhlas od samosprávných
zemských správ a tito dva presidenti těchto zemských správ jsou
zároveň presidenty těchto monopolních společností, je již předem
jasno, že souhlasu pro jiné podniky se nedá a beznadějnost ucházení
se o přiznání všeobecné prospěšnosti pro jiné podniky leží na
bíledni. To je příklad hromadění úřadů, který je přímo ranou pěstí
proti svobodě a demokratickému pojímání politických a hospodářských
rozlišování působnosti. Předpoklady, které by Němci měli předložiti,
pokud jsou povahy právní, hospodářské a technické, mohou německým
účelovým svazem býti každým způsobem prokázány. Chceme o tom úplně
upřímně říci, že se jistě podrobíme všeobecným zákonným podmínkám,
jež se vyžadují, uvidíme-li dobrou vůli, přiznati také jednou
všeobecnou prospěšnost podniku, který se skládá z Němců. Chceme
také bezvadně vyhověti účelu správné elektrisace a zaručiti nejlevnější
zásobení krajů, pro nás v úvahu přicházejících, elektrickým proudem.
Avšak předpokladem pro nás jest, že se s námi v této čistě hospodářské
otázce bude jednou jednati nestranně a rovnoprávně a že nebude
nám příkrým "ne" působena škoda proti monopolicky vybudované
společnosti. Vyhlídky nejsou příznivé, můžeme však ještě očekávati,
že nastane nějaký obrat ve smyslu spravedlnosti pro naše požadavky.
Pokud tomu tak není, nemůžeme přirozeně k celému hospodaření elektřinou
míti nejmenší důvěry, protože za povrchní záminkou hospodářského
zužitkování elektrické energie pro naše hospodářské účele přece
ve skutečnosti vězí proti nám národnostní a politické účele. S
těchto politických a národnostních hledisek nemůžeme ani dnes
hlasovati pro tento jinak zcela formální a naším přáním ostatně
vyhovující zákon. (Potlesk na levici.)
Předseda: K
slovu dále není nikdo přihlášen, uděluji závěrečné slovo panu
zpravodaji posl. dr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Kolega Luschka stěžuje si, že věci, které jsou čistě hospodářského rázu, ve skutečnosti jsou jen přikrývkou a rouškou nacionálních činů naší státní správy proti německému živlu v naší Československé republice. To je také důvod, pro který nebude a nechce hlasovati kolega Luschka pro zákon, o kterém říká, že je věcně, hospodářsky nutný a potřebný. Já nemohu na jednotlivé výtky a námitky odpověděti. Myslím, že je to věcí naší státní správy, aby věci vyšetřila, ale myslím, kdo prošel naší Československou republikou, jmenovitě u nás, v našich zemích, a viděl, jak jsou elektrickými podniky opatřeny německé kraje, nemůže v nejmenším tvrditi, že by tu byla určitá snaha elektrickými podniky a elektrisováním favorisovati české kraje. Každý vidí na prvý pohled, že právě německé kraje jsou to, které jsou nanejvýš obdařeny moderními elektrisačními podniky. Přiznám, je to věc snad bývalých správ, ale právě proto nemohou si stěžovati pánové s německé strany, když se dnes snažíme, aby také zanedbané kraje české byly opatřeny elektrickými podniky, že by tu byla určitá nespravedlnost a tendence proti obyvatelstvu německému.
Pan kol. Luschka také si stěžuje na to, že nemáme jednotné úpravy právního stavu elektrických věcí. Souhlasím s ním úplně a není pochyby, že to bude úkolem našeho zákonodárného sboru, abychom v budoucnosti v těchto věcech zjednali jednotu. Snad konečně už revise občanského zákona a jiných kodifikací dá příležitost našim zákonodárcům jmenovitě v komisích, které jsou dnes zřízeny, aby také na tuto věc pamatovali.
V tom tedy souhlasím plně s panem
kol. Luschkou. Jinak pan kol. Luschka vlastně proti
návrhu nepodal námitek a já nemohu tudíž jinak než znovu přes
námitky pana kol. Luschky doporučiti usnesení senátu k
přijetí naší poslanecké sněmovně. (Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Uděluji slovo
závěrečné druhému zpravodaji za výbor pro dopravu a veřejné práce
panu posl. Jar. Markovi.
Zpravodaj posl. J. Marek: Vážení pánové! Právě proto, že nebylo návrhů pozměňovacích a pouze letmo dotkl se pan kol. Luschka dvou společností, a to severomoravské a moravskoslezské, chci konstatovati, že severomoravská je převážnou většinou v rukou německých a nemá charakteru, aby se mohlo mluviti o útoku s české strany.
Po technické stránce rád bych konstatoval, že není ani do budoucna žádoucno, aby elektrické podnikání rozptylovalo se do příliš mnohých podniků. Zde koncentrace sil a vbudování velikých podniků může sloužiti široké veřejnosti daleko lépe, než je tomu u podniků drobných.
Právě tehdá, když republika přikročila, řekl bych, k osvobození elektrického proudu tím, že přijala zákon, ke kterému se marně Rakousko dlouho připravovalo, najednou se objevuje celá řada nových podniků, které nemohou při nejlepší vůli obstáti před konkurencí podniků založených buďto na sídlech uhelných nebo alespoň soustředěných tak, že zaručují do daleké budoucnosti převahu svoji ve výrobě.
Čím dále tím více převládá přesvědčení,
že na teritoriu, jako je na př. Morava, když už bylo mluveno o
severomoravské a moravsko-slezské společnosti, lépe se vyhoví
zájmům veřejnosti, když bude rozděleno na méně větších obvodů,
poněvadž při zařizování jednotlivých menších elektráren vyplýtvá
se daleko více kapitálu samého, než je tomu u veliké elektrárny,
která konec konců, je-li občanstvem správně na ni dohlédáno prostřednictvím
obcí a občanstva zúčastněného kapitálově na společnosti samé,
potřebám široké veřejnosti lépe vyhoví, než podnik malý. Dovolil
jsem si to podotknouti jen v poznámce, poněvadž pan kol. Luschka
se o této věci zmínil. Jinak doporučuji zákon v předloženém znění
k přijetí. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou. Nebyl podán žádný pozměňovací návrh. Námitek proti tomu návrhu není? (Nebylo.) Není jich.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 13 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění usneseném senátem a doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest zákon tento schválen ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Tím jest vyřízen odstavec druhý
pořadu dnešní schůze a přistoupíme ke třetímu, jímž jest
3. Zpráva výboru dopravního, živnostenského a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3545) o připomínkách pana presidenta republiky k vrácenému zákonu ze dne 16. února 1922, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské (tisk 3606).
Zpravodaji jsou páni posl. Votruba a dr. Nosek.
Uděluji slovo prvému zpravodaji
za výbor dopravní a živnostenský panu posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Zákon ze dne 16. února 1922, kterým se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské, byl panem presidentem republiky vrácen s připomínkou, ve které poukázáno na nesrovnalost - patrně asi tiskovou chybu - ve článku 10. smlouvy, kde se praví, že "zástupci kapitálu a zástupci vlády mají dohromady s předsedou tvořiti pětičlenný výkonný výbor". O předsedovi je řeč, to by byla jedna osoba. Dále se praví",3 zástupci vlády", tedy státního kapitálu a "2 zástupci zakladatelskými bankami vloženého kapitálu soukromého". Z toho je hned viděti, že by to bylo 6 osob, ačkoliv úmysl byl utvořiti jen pětičlenný výbor a že tedy šest osob resultuje jen z jistého přehlédnutí, tedy chyby.
Senátu Národního shromáždění byly tyto připomínky dány a senát o nich jednal a připojil se úplně ke stanovisku pana presidenta republiky, že chyba zde jest a že se musí napraviti, a proto také článek 10. této smlouvy v tom smyslu opravuje. Vedle toho však učinil senát korekturu ještě ve druhém směru. Na dodatečném ujednání mezi československou a německou delegací z 18. července 1921, které tvoří nerozlučnou součást hlavní smlouvy mezi naší republikou, zastoupenou ministerstvem obchodu a ostatními věcně zúčastněnými ministerstvy, na jedné straně a mezi Československou paroplavební akciovou společností a bankovní skupinou, která sestává z řady českých bank na druhé straně, škrtl slova: "Für die tschechoslovakische Regierung", "für die deutsche Reichsregierung" a "für den Magistrat der Stadt Magdeburg", jelikož tato příloha je kryta již podpisy vyslance Osuského a tajného rady Wehrmanna.
Protože celkem jde pouze o opravu
formálních chyb, které nemají vlivu na věcnou povahu smlouvy,
navrhuje výbor dopravní, aby sněmovna s ujednaným usnesením senátu
vyslovila svůj souhlas. Stejně výbor pro záležitosti průmyslu,
živností a obchodu připojil se k usnesení výboru dopravního a
činí tentýž návrh, aby usnesení senátu bylo slavnou sněmovnou
v tomto znění schváleno. (Souhlas.)
Předseda: Uděluji
slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový panu posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek:
Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor zabývaje se vrácenou osnovou
zákona dospěl k přesvědčení, že tu jde o pouhé formální věci.
Nenalezl také námitek, které by bránily schválení této osnovy,
a proto jsem zmocněn, abych jménem rozpočtového výboru prohlásil,
že také tento výbor připojuje se ke schvalovacím usnesením obou
výborů předchozích. (Souhlas.)
Předseda: Zahajuji
debatu. K slovu se přihlásil "proti" pan posl.
Bubník. Uděluji mu slovo.
Posl. Bubník: Vážení pánové! Před třemi měsíci projednávala posl. sněmovna vládní návrh, jehož obsahem je smlouva státu s paroplavební společností Československou. Tehdy jsme měli příležitost, abychom tuto smlouvu kritisovali v rozpočtovém výboru. Zákon sám nedošel aprobace presidenta republiky a přichází oklikou přes senát zpět do posl. sněmovny. Věc má býti definitivně vyřízena, a to proto, poněvadž kancelář presidenta republiky shledala ve znění zákona určitý lapsus, který byl prý zaviněn tiskovou chybou v původním textu vládního návrhu. Projednávali jsme tuto záležitost v rozpočtovém výboru a bylo řečeno přímo, že tak, jak je to odůvodněno v usnesení senátu, věc se nesběhla. Mohu konstatovati, že při jednání rozpočtového výboru, jemuž jsem byl přítomen, byly všecky strany, nejen oposice, nýbrž také t. zv. koaliční strany toho názoru, že musí býti státu vyhrazeno určité poměrné zastoupení ve správním výboru a představenstvu projektované Československé paroplavební společnosti. Je důležité, abychom znali jednak podmínky, které jsou obsaženy ve smlouvě mezi československým státem, zastoupeným ministrem obchodu a ostatními věcně zúčastněnými ministry, s jedné a mezi Československou paroplavební společností s druhé strany. Smlouvy jsou dvě, poněvadž se týkají dvou společností, jedné, která bude provozovati paroplavbu na Labi, a druhé, která bude provozovati paroplavbu na Dunaji. Podle čl. 2. týkajícího se paroplavby na Labi, nynější Československá paroplavební akciová společnost zvýší ihned svůj akciový kapitál ze 4 milionů na 125 milionů.
Je důležito, abychom porovnali účast kapitálu soukromého, zde konsorcia bank, z nichž vedoucí je Živnobanka, Česká banka, Agrární banka, a účast kapitálu státního. Na akciovém kapitálu bankovním zaplatí skupina jmenovaná v hotovosti 70 % prioritních akcií, to je 87.500 kusů v nominální ceně Kč 35 milionů. Stát naproti tomu převezme na účet svého přínosu 30 % prioritních akcií, to je 37.500 kusů v nominální ceně Kč 15 milionů a všechny kmenové akcie v úhrnné nominální ceně Kč 75,000.000.
Do této společnosti vnese stát jako přínos všechny předměty a práva, jak mu výrokem arbitrovým podle přílohy A a C byly přikázány, za cenu Kč 150,000.000.
Ve smluvních podmínkách, které jsou v následujících článcích, se stanoví, že kromě všech lodí také potřebné pomůcky a všecka zařízení pro paroplavbu ve všech přístavech v Bratislavě, na Labi a též mimo hranice československé, na př. v Magdeburku, předávají se této Československé paroplavební akciové společnosti, která jest vyloženě společností kapitalistickou a jejíž účelem je, komunikací veřejně důležitou a pro obyvatelstvo nanejvýš závažnou vydělati pokud možno nejvíce. Je charakteristické, že čistý zisk se rozděluje již předem, a to reservní fond bude museti býti dotován již předem 2%. Proti tomu nelze ničeho namítati, ale na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7% - Ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10 % čistého zisku. O rozvrhu tantiemy mezi jednotlivé členy správní rady rozhodne si správní rada sama. Pokud se týče Dunaje, tu pro uskutečnění a provozování plavby dunajské založí si stát novou akciovou společnost, ač mělo by býti řečeno, že zakladatelem jest konsorcium bank a že stát k tomu dá prostředky a záruku finanční prosperity. Stát převezme 37.500 akcií prioritních za celkový obnos 15 milionů nominale a všecky akcie kmenové v úhrnné ceně 75 milionů. Soukromý kapitál z akciové jistiny převezme a v hotovosti zaplatí 8,7.500 prioritních akcií v nominální ceně 35 milionů korun. Ovšem že stát kromě toho určí ještě paušální cenu, kterou vnáší do podniku obnosem 150 milionů korun, začež obdrží 37.500 kusů prioritních akcií v nominální ceně 15 milionů a kromě toho všechny kmenové akcie v obnosu 75 milionů korun.
Vážení pánové! Nejdůležitější ovšem jest ve smlouvě článek 10. Podle tohoto článku představenstvo v obou společnostech bude 15členné, do něhož vyšle stát 5 zástupců. Vzpomeňme si na kapitálovou účast státu v poměru ke kapitálové účasti bankovního konsorcia. Při tom 10 členů je vyhrazeno z kandidátů navržených zakladatelskými bankami. Předsedou společnosti bude vždy člen správní rady, náležející skupině zakladatelských bank. Bezprostřední správu obchodní a vyřizování běžných záležitostí povede výkonný výbor, který bude zvláště zřízen. A teď jsme právě u toho kritického předmětu. Správní výbor totiž podle usnesení zástupců měl se skládati ze 3 členů, které deleguje státní správa, a ze 2 členů, které deleguje zakladatelské konsorcium bankovní. V tom byla právě tak zvaná chyba. Já konstatuji, že o chybu nešlo, nýbrž že rozpočtový výbor v podrobné debatě, kterou věnoval této záležitosti, usnesl se na tom, aby nepoměr zastoupení státní správy v tak zvaném správním výboru, který jest 1: 2, byl vyrovnán zastoupením v tomto výkonném orgánu, to jest třemi zástupci státu a dvěma zástupci bankovního konsorcia. Složení předsednictva podle nového návrhu přijatého také v senátě jest zhoršením původního zákona, neschváleného kanceláří presidenta republiky. Jest ovšem podivuhodno, že k takovýmto výmluvám a takovýmto argumentacím dnes se sahá. Je nutno zde současně konstatovati, že návrh, který byl učiněn dnes v rozpočtovém výboru, aby byly předloženy protokoly, v nichž jest záznam o jednání rozpočtového výboru v této záležitosti, aby se mohla zjistiti skutečná, věcná podstata, koalované strany odmítly, takže dnes je možno operovati všelikými vytáčkami, které nespočívají na pravdě.
Z důvodů věcných a zásadních,
poněvadž jde o vysloveně kapitalistický podnik, který má za účel
vydírati občanstvo se státní aprobací tohoto podniku, prohlašuji
za svůj klub, že s návrhem zákona tak, jak je v této formě předkládán,
nesouhlasíme a že budeme proti němu hlasovati. (Potlesk poslanců
komunistické strany.)
Předseda: K
slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena. Uděluji
závěrečné slovo pánům zpravodajům, a to nejprve za výbor dopravní
a živnostenský panu posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná
sněmovno! Zpráva, kterou se zabýváme, nemá za úkol meritorně posuzovati
to, co jednou obě sněmovny schválily. Jestliže naše poslanecká
sněmovna zabývá se touto zprávou podruhé, děje se tak proto, že
bylo třeba opraviti dvě chyby, z nichž jednu výslovně za chybu
tiskovou označil sám pan president republiky. Proto na vývody
kol. Bubníka, pokud se týkaly jen merita a obsahu této
smlouvy a její předlohy, vejíti nemohu a navrhuji, aby slavná
sněmovna tuto předlohu schválila tak, jak ji doporučil výbor dopravní
a výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu. (Souhlas.)
Předseda: Uděluji
závěrečné slovo druhému zpravodaji panu dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek:
Připojuji se k prohlášení pana řečníka přede mnou a doporučuji
osnovu zákona k přijetí tak, jak se předkládá. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, obsahující 4 paragrafy, i se smlouvou a jejími přílohami, které tvoří nerozlučnou součást zákona, o nadpisu a úvodní formuli. Pozměňovací návrh podán nebyl.
Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími čtyřmi paragrafy, se smlouvou a jejími přílohami, jakožto nerozlučnými součástmi zákona, nadpisem a úvodní formulí, ve znění usneseném senátem a doporučeném pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím celá osnova zákona přijata jest ve čtení prvém. Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Tím jest vyřízen odstavec 3 dnešní
schůze a přikročíme k odstavci 4, jímž jest
4. druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu (tisk 3481).
Zpravodajem je pan posl. dr. Hnídek. (Výkřiky komunistických poslanců.) Prosím o klid.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
V nadpisu zákona je tisková chyba. Místo "o organisaci
kanceláře" má býti "o organisaci kanceláří". Jiných
korektur není.
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturou, kterou doporučil právě pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zákon tento je schválen ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 4, poslední odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročím k ukončení schůze. Předem některá presidiální sdělení.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem p. posl. Knirschovi pro neodkladný odjezd a p. posl. Dubickému z téhož důvodu.
Jest nám dnes ještě rozhodnouti o naléhavých interpelacích, které podle § 69 jedn. řádu byly podány a jež byly rozdány v předešlé 143. schůzi, zdali a kdy je zahájiti rozpravu o nich.
Jsou to:
Tisk 3563. Naléhavá interpelace posl. Čermaka, Hillebranda, Hofmanna a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o nejnovějším rušení škol.
Tisk 3564. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o témž předmětu.
Tisk 3565. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o zákazu, vydržovati zrušené německé školní třídy na útraty obcí.
Tisk 3566. Naléhavá interpelace posl. Čermaka, Hillebranda, Schweichharta a druhů ministru školství a nár. osvěty o témž předmětu.
Tisk 3575. Naléhavá interpelace posl. dr. Luschky a druhů ministrovi financí o opožděném předpisování osobních daní.
Tisk 3576. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a druhů vládě, jak jedná okresní hejtman Ščáva v Novém Jičíně.
Tisk 35,77. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a druhů vládě, že správce Novojičínské okres. správy politické Ščáva osobuje si nezákonnou moc úřední a nařizovací (obnova naléhavé interpelace tisk 3295, o níž rozprava odmítnuta ve 118. schůzi dne 10. ledna 1922).
Tisk 3578. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi vnitra o nezákonném postupu okresní politické správy v Novém Jičíně při sčítání lidu (obnova naléhavé interpelace, tisk 1963, které rozprava odepřena).
Tisk 3579. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě o násilí spáchaném na německé soukromé škole v České Třebové (obnova naléhavé interpelace tisk 2503, o níž rozprava odmítnuta).
Tisk 3584. Súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. vládě o demolování časopisu "Slováka" a "Ľudových Novin" v Bratislavě.
Tisk 3594. Súrna interpellácia posl. Tománka a spol. ministru školství a plnomocnému ministru pro Slovensko o prof. Oldř. Mančalovi v Priedzi.
Vzhledem k tomu, že není dostatečná presence, dám o těchto naléhavých interpelacích hlasovati ve schůzi příští. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Byly rozdány tiskem mezi schůzí
některé zprávy a odpovědi. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3649. Odpověď ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, ministra vnitra a ministra nár. obrany na naléhavou interpelaci posl. Hlinky a soudr. v záležitosti vyrabování a demolování redakce a administrace "Slováka" a "Ľudových Novin" (tisk 3584).
Tisk 3609. Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona o vyplácení úroků státního předválečného
nezajištěného dluhu.