Předseda: Došly
některé spisy ze senátu, naléhavé interpelace, dotazy atd. Žádám,
aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda senátu sdělil:
přípisem ze dne 23. května 1922 k tisku 1336 sen., že senát ve své 116. schůzi dne 23. května 1922 vzal na vědomí zprávu člena čsl. delegace sen. dr. Soukupa o VII. Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Lisaboně,
přípisem ze dne 23. května 1922 k tisku 1340 sen., že senát přijal v 116. schůzi dne 23. května 1922 osnovu zákona, ktorým sa čiastočne zrušuje zák. čl. LXIII z r. 1912 o výnimečných opatreniach a menia sa niektoré opatrenia dľa neho vydané, a to ve znění usneseném posl. sněmovnou,
přípisem ze dne 24. května 1922 k tisku 1333 sen., že senát přijal v 116. a 117. schůzi dne 23. a 24. května 1922 osnovu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, č. 28 ř. z., o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními, rovněž ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Došly dotazy:
Dotaz posl. Adámka a soudr. ministru financí o vyřizování odvolání proti vysokým berním předpisům berní správou ve Vys. Mýtě.
Dotaz posl. Adámka a soudr. ministru zemědělství o poskytnutí podpory živelní katastrofou postiženým občanům ve Výprachticích, Bystrci, v Čermné a ve Vesměřovicích.
Dotaz posl. Roudnického a soudr. ministru vnitra o stranickém počínání četnického závodčího Romana Niče v Ostroměři.
Dotaz posl. Roudnického a soudr. ministru školství o protizákonném jednání učitelů v Labské Týnici.
Dotaz posl. Sedláčka, Adamovského ministru soc. péče o poměrech v sirotčinci v Mostě.
Dotaz posl. Sedláčka a soudr. min. předsedovi o zmatečném přihlašovacím řízení zabrané půdy v Mor. Žižkově.
Súrná interpellácia posl. Hlinku
a spol. vládě v záležitosti vyrabovania a demolovania redakcii
a administracii "Slováka" a "Ľudových Novin"
skrze českých exponovaných úradnikov a sriadencov ako aj dôstojnikov
a vojakov českých.
Předseda: Teď je nám rozhodnouti o naléhavých interpelacích, jež byly podány podle § 69 jedn. řádu a jež byly označeny za naléhavé, zda a kdy jest o nich zahájiti rozpravu.
Jsou to naléhavé interpelace tisk 3528, 3555, 3560, 3562, 3567, 3568, 3580, 3581 a 3582, totiž:
Tisk 3528. Naléhavá interpelace posl. Hillebranda, Palme, Blatné, dr. Holitschera, Pohla a druhů min. předsedovi o krvavých událostech v Kraslicích,
Tisk 3555. Naléhavá interpelace posl. Buriana, Skaláka, Svetlika a soudruhů vládě o sporu v kovodělném průmyslu,
Tisk 3560. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Čermaka, R. Fischera a druhů vládě, že podražily nejnutnější potraviny,
Tisk 3562. Naléhavá interpelace posl. Roschera, dr. Czecha, Hausmanna, Čermaka a druhů vládě, aby byla ihned vykonána opatření potírající hospodářskou krisi a nezaměstnanost,
Tisk 3567. Naléhavá interpelace posl. Buriana a soudr. vládě o hospodářské krisi nezaměstnanosti, snižování mezd a obranném boji kovodělníků,
Tisk 3568. Naléhavá interpelace posl. Skaláka, dr. Šmerala, Tausika a soudr. vládě o protizákonných poměrech v samosprávě a že se nevypisují volby do Národního shromáždění v Podkarpatské Rusi,
Tisk 3580. Naléhavá interpelace posl. dr. Franke, Laube a spol. vládě o sporu v kovoprůmyslu,
Tisk 3581. Naléhavá interpelace posl. Johanise, Němce, Jana Bečky a soudr. vládě o sporu v kovodělném průmyslu,
Tisk 3582. Naléhavá interpelace posl. Roschera, Čermaka a soudr. vládě o stávce kovodělníků,
jež byly rozdány počátkem dnešní schůze.
Dám nejprve hlasovati o naléhavé
interpelaci resp. o přiznání rozpravy podle § 69 jedn. řádu naléhavé
interpelaci posl. Hillebranda, Palme, Blatné, dr. Holitschera,
Pohla a druhů min. předsedovi o krvavých událostech v Kraslicích.
Žádám, aby jednak záhlaví, jednak petit této interpelace byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3528. Naléhavá interpelace posl. Hillebranda, Palme, Blatné, dr. Holitschera, Pohla a druhů min. předsedovi o krvavých událostech v Kraslicích.
Podepsaní, odvolávajíce se na věci uvedené v interpelaci tisk 3186, táží se pana min. předsedy:
Učinil všechna opatření, aby se vyšetřování kraslických událostí provedlo a ukončilo co nejrychleji, aby vinníci byli bezohledně potrestáni, nevinně zatčení však aby byli neprodleně propuštěni na svobodu?
Jest pan min. předseda ochoten poskytnouti dostatečnou záruku, že příslušníci kraslických mrtvých a střílením vojáků raněných dostanou od státu dostatečnou náhradu, a to rovněž co nejrychleji?
Jest ochoten dáti censurním úřadům přísné pokyny, aby konečně zmizela censura, vykonávaná tak pohoršlivě a neshodující se naprosto se zásadami lidovlády?
Jest pan min. předseda konečně
ochoten se vším urychlením podati poslanecké sněmovně zprávu o
druhu a rozsahu opatření, jež tímto žádáme?
Předseda: Kdo souhlasí s tím, aby této naléhavé interpelaci posl. Hillebranda, Palme, Blatné, dr. Holitschera, Pohla a druhů min. předsedovi o krvavých událostech v Kraslicích (tisk 3528) přiznána byla rozprava ve smyslu § 69 našeho jednacího řádu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.
Následují naléhavé interpelace, týkající se jednak krise v kovodělném průmyslu, boje, obranné stávky a potom hospodářské krise vůbec. Presidium, zabývajíc se těmito věcmi, usneslo se doporučiti, aby bylo hlasováno o přiznání pilnosti šesti interpelacím již sděleným najednou, poněvadž také rozprava o nich potom by byla vedena společně.
Jsou to naléhavé interpelace:
1. posl. Buriana, Skaláka, Svetlika a soudr. vládě o sporu v kovodělném průmyslu (tisk 3555),
2. posl. Roschera, dr. Czecha, Hausmanna, Čermaka a druhů vládě, aby byla ihned vykonána opatření, potírající hospodářskou krisi a nezaměstnanost (tisk 3562),
3. posl. Buriana a soudr. vládě o hospodářské krisi, nezaměstnanosti, snižování mezd a obranném boji kovodělníků (tisk 3567),
4. posl. dr. Franke, Laube a spol. vládě o sporu v kovoprůmyslu (tisk 3580),
5. posl. Johanise, Němce, J. Bečky a soudr. vládě o sporu v kovodělném průmyslu (tisk 3581) a
6. posl. Roschera, Čermaka a soudr. vládě o sporu kovodělníků (tisk 3582).
Žádám předem, aby byla přečtena
záhlaví a petit těchto jednotlivých naléhavých interpelací.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3555. Naléhavá interpelace posl. Buriana, Skaláka, Svetlika a soudr. vládě o sporu v kovodělném průmyslu.
Podepsaní se táží:
Staví se vláda za zprostředkující návrh ministra sociální péče nebo je ochotna prohlásiti jej za pochybený?
Je vláda ochotna prohlásiti, že snižováním mezd dělníků krise se nerozřeší? Je ochotna postaviti se proti kovoprůmyslníkům, a budou-li klásti tvrdý odpor, se vším urychlením zasaditi se o dělnickou a státní kontrolu výroby a třebas i přikročiti k sekvestraci kovodělných závodů?
Tisk 3562. Naléhavá interpelace posl. Roschera, dr. Czecha, Hausmanna, Čermaka a druhů vládě, aby byla ihned vykonána opatření, potírající hospodářskou krisi a nezaměstnanost.
1. Jest vláda ochotna podati poslanecké sněmovně do 8 dnů přesnou zprávu, jak se užilo půjčky 10 milionů liber šterl.?
2. Jakým způsobem zamýšlí vláda opatřiti nutné peníze, aby se mohlo ihned začíti s investičními pracemi, na něž se pamatuje v rozpočtu na r. 1922 úhrnnou částkou tři a půl miliardy Kč (z toho dvě a půl miliardy na stavbu drah, jedna miliarda na budovy a veřejné práce)?
3. Jest konečně vláda ochotna předložiti Národnímu shromáždění zákon o opatření peněz pro stavbu bytů, ve velkém rozsahu samosprávnými sbory veřejného práva?
4. Jest vláda ochotna konečně předložiti v podzimním zasedání Národnímu shromáždění návrh na zrušení uhelné daně a snížení a věcnou změnu železničních sazeb?
Tisk 3567. Naléhavá interpelace posl. Buriana a soudr. vládě o hospodářské krisi, nezaměstnanosti, snižování mezd a obranném boji kovodělníků.
Klademe tyto otázky:
1. Jest vláda ochotna okamžitým veřejným prohlášením ve sněmovně důrazně vystoupiti proti útočícím zaměstnavatelům? Jest ochotna okamžitě ve sněmovně prohlásiti, že velkostatkáři a fabrikanti kteréhokoliv odboru, kteří v době největší drahoty chtějí snižovati dělníkům mzdy, dopouštějí se na dělnictvu těžké provokace, a vláda že najde prostředky, aby potlačila ziskulačnost kapitalistických jednotlivců, když tito způsobem nejvýš nebezpečným, bez ohledu na celek, propouštěním dělníků, snižováním mezd, útokem na dělníky zhoršují ještě více dnešní rozvrácené poměry?
2. Jest vláda ochotna postaviti se za novelisaci zákona o závodních výborech a o podporování nezaměstnaných toho obsahu, jak jsme je v současně podaných návrzích formulovali? Jest vláda ochotna za tuto novelisaci námi formulovanou, s jejímž projednáním může následkem toho býti započato okamžitě, postaviti se s takovou důtklivostí, s jakou před první schůzí minulého zasedání sněmovny po vila se za předlohu anglické půjčky, kdy kategoricky žádala a také prosadila projednání ve výboru i v plenu sněmovny za 24 hodiny?
3. Jest vláda ochotna okamžitě zakázati kapitalistům, aby ve svých továrnách libovolně zastavovali výrobu, ji redukovali? Je ochotna pod vnucenou správu dáti nebo v těžších případech přímo vyvlastniti podniky, ve kterých přes tento zákaz byla by výroba libovolně zastavena nebo redukována nebo kde nebudou bývalí zaměstnanci zpět přijati do 31. května t. r.?
4. Jest vláda ochotna sněmovně ihned předložiti předlohu zákona, kterou by všechny dividendy bank a největších kapitalistických podniků, převyšující 5%, byly obstaveny ve prospěch staveb domů s malými byty pro nemajetné obyvatelstvo?
5. Jest vláda ochotna předložiti sněmovně návrhy čelící ku snížení drahoty?
6. Jest vláda ochotna ihned navrhnouti a zasaditi se za bezodkladné projednání a schválení zákona, jímž by se zaručovala nesnižitelnost platů a mezd, ujednaných a stanovených kolektivními, služebními smlouvami, zákonem o služební pragmatice a jinými ujednáními mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to dle stavu 31. srpna 1921?
Tisk 3580. Naléhavá interpelace posl. dr. Franke, Laube a spol. vládě o sporu v kovoprůmyslu.
Podepsaní se táží, jak vláda hodlá nynější spor rozřešiti, aby neutrpěla nesmírné ztráty celá výroba průmyslová?
Co hodlá vláda podniknouti, aby zůstala dělnictvu uchována přiměřená životní míra před snahou zaměstnavatelů, snížiti mu potřebný k tomu mzdový důchod?
Tisk 3581. Naléhavá interpelace posl. Johanise, Němce, Jana Bečky a soudr. vládě o sporu v kovodělném průmyslu.
1. Co učinila vláda, aby napomáhala k zmírnění nebo k řešení hospodářské krise po uskutečnění anglické státní půjčky?
2. Jak hodlá vláda zakročiti k urovnání sporu kovodělníků?
3. Jak hodlá přispěti k tomu, aby schopnost našeho průmyslu k soutěži s cizinou nebyla řešena na účet hospodářské úrovně dělnictva?
Tisk 3582. Naléhavá interpelace posl. Roschera, Čermaka a soudr. vládě o stávce kovodělníků.
Tážeme se vlády: Jakých prostředků
hodlá užíti, aby učinila přítrž tomuto postupu podnikatelů, jenž
poškozuje obyvatelstvo?
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí tedy s tím, aby ve smyslu §u 69 našeho jedn. řádu přiznána byla naléhavost resp. zahájena byla rozprava o přečtených šesti naléhavých interpelacích, vztahujících se ke stávce kovodělníků a ke krisi hospodářské, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím je přiznána naléhavost resp. usnesena rozprava o těchto naléhavých interpelacích.
Teď je nám rozhodnouti o termínu, totiž, kdy tato debata má býti zahájena. Téměř všichni navrhovatelé navrhují, aby rozprava tato zahájena byla dnes, 30. května. Dám o tomto datu resp. o této lhůtě hlasovati.
Kdo souhlasí s tím, aby debata tato byla zahájena dnes, tedy ihned, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, také to je schváleno.
Teď je nám ještě rozhodnouti o zbývajících interpelacích.
Je to především naléhavá interpelace p. posl. dr. Czecha, Čermaka, R. Fischera a druhů vládě, že podražily nejnutnější potraviny.
Žádám za sdělení záhlaví a petitu
této naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3560. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Čermaka, R. Fischera a druhů vládě, že podražily nejnutnější potraviny.
Tážeme se vlády:
1. Jest ochotna odstraniti lichvu chlebem tak, že cenu chleba bude stát určovati případ od případu podle cen obilí?
2. Co zamýšlí vláda podniknouti, aby dosáhla snížení cen cukru a učinila přítrž předražováním cukerního syndikátu?
3. Jest ochotna naříditi úplně volný dovoz živého dobytka a zmrzlého masa a tento dovoz všemožně podporovati státními penězi?
4. Jest vláda ochotna nařízením ihned zrušiti clo na dobytek a maso?
5. Jest vláda ochotna snížiti sazby pro dovoz dobytka a masa?
6. K jakým opatřením zamýšlí vláda
sáhnouti, aby podporovala zřizování porážek a chladíren a opatřila
vagony s chladírnami?
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tím, aby přiznána byla naléhavost, resp. aby zahájena byla rozprava o naléhavé interpelaci právě sdělené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, naléhavost této interpelaci byla přiznána.
Žádám, aby bylo sděleno, v jaké
lhůtě, resp. ve kterém okamžiku navrhují páni navrhovatelé, aby
debata byla zahájena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte): Navrhovatelé navrhují, aby debata zahájena byla
30. května 1922.
Předseda: Páni navrhovatelé navrhují, aby zahájena byla debata ještě dnes. (Posl. dr. Czech [německy]: A to aby byla připojena na prvou debatu.)
Páni navrhovatelé navrhují, aby debata zahájena byla ještě dnes, a to podle vysvětlení p. posl. dr. Czecha ihned po provedení debaty o hospodářské krisi, jakož i o kovodělnické stávce. (Posl. dr. Czech [německy]: Souhlasili bychom, kdyby se ty debaty spojily.)
Pan posl. dr. Czech souhlasí s případným sloučením rozprav. Já také jménem presidia sám činím návrh, aby debaty tyto - totiž debata o kovodělnické stávce a hospodářské krisi, jakož i rozprava o zdražování potravin - byly spojeny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, návrh tento je schválen.
Zbývá nám rozhodnouti o poslední
naléhavé interpelaci. Prosím, aby byl sdělen nadpis a petit této
interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3568. Naléhavá interpelace posl. Skaláka, dr. Šmerala, Tausika a soudr. vládě o protizákonných poměrech v samosprávě a že se nevypisují volby do Národního shromáždění v Podkarpatské Rusi.
Podepsaní se táží: jest vláda
ochotna dodržeti ujednání zahraniční revoluční vlády, ustanovení
mírové smlouvy, ústavní listiny, i volebních zákonů československých
a neprodleně vypsati volby do Národního shromáždění, sněmu a obcí
Podkarpatské Rusi?
Předseda: Kdo souhlasí s přiznáním naléhavosti, resp. aby byla zahájena rozprava o naléhavé interpelaci právě sdělené, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Naléhavost uznána nebyla. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid, poněvadž páni poslanci nebudou věděti, o čem se jedná.
Přikročíme k projednávání naléhavých 7 interpelací, totiž těch 6, které se týkají stávky kovodělnické, obranného boje a hospodářské krise (tisk 3555, 3562, 3567, 3580, 3581 a 3582), a konečně interpelace poslanců německé strany sociálně-demokratické, která se týká zdražování (tisk 3560).
Ke slovu jsou přihlášeni doposud páni posl. Laube, Burian, Tayerle, Kaufmann, dr. Hanreich, Simm, Pik.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji, aby ve smyslu usnesení presidia stanovila se řečnická lhůta půl hodiny, tedy 30 minut. Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, návrh můj jest přijat.
Přikročíme tedy k debatě. První
má slovo pan posl. Laube.
Posl. Laube: Slavná sněmovno! Stojíme v okamžiku těžké hospodářské krise v celé střední Evropě a v Československu zejména. Důsledky této krise cítíme v hospodářském životě ve všech téměř otázkách. Vzrůstá nezaměstnanost, dělnictvo pracuje jenom část týdne v různých oborech, valná část dělnictva ze závodů je propouštěna a podnikatelé této krise, této hospodářské situace používají k tomu, aby nejenom snížili výrobní náklady na účet dělnických mezd, nýbrž také využívají této situace ke zlomení výsledků dlouholetých bojů a zápasů v odborových organisacích dělnických, pokud se týče ostatních smluvních podmínek kolektivních smluv. K této těžké hospodářské krisi, kterou cítíme ve všech oborech průmyslové výroby, druží se také i fakt vzrůstání a význačný vzestup cen životních potřeb, který je zejména patrný na trhu životních potřeb zemědělských. Je přirozeno, že snahy podnikatelů, pokud směřují k tomu, aby využili této hospodářské krise dělnictva, této hospodářské krise státu a naší výroby za tím účelem, aby snížili dělnické mzdy, aby vynutili restrinkci mezd k tomu cíli, aby průmysl náš stal se schopnějším soutěže se zahraničím a cizinou, je přirozeno, že tento pokus vyvolává na straně dělnictva represalie, že vyvolává na straně dělnictva snahu ubrániti se všemi prostředky, které jsou mu dány do rukou. A tu shledáváme se s ohromnými velikými sociálními boji a zápasy. Jde jeden dělnický odbor po druhém, lučebníci, skláři, textilníci, horníci, kovodělníci. Organisovaný kapitál používá této doby a krise k tomu, aby vnutil dělníku pracovní podmínky, které neodpovídají životním potřebám a daným poměrům cenovým na trhu veřejných potřeb, a používá této doby způsobem více méně brutálním, řídě se zásadou, že nikoli výše důchodu a ukojení potřeb, nýbrž prostě že za cenu prosperity podniku a výroby lze přijmouti tuto zásadu, aby určovala platební podmínky dělníkům. Jest přirozeno a leží na bíle dni, že se dělnictvo brání všemi prostředky tomuto pokusu kapitalistů a podnikatelů, poněvadž cenová hladina, která poněkud klesla v jednotlivých artiklech denní potřeby, počala se brzy z jara letošního roku opětně pozvedati. Ale dělnictvo se brání také proto, poněvadž valná část jeho jest nezaměstnaná a valná část jeho pracuje nepatrnou část hodin v týdnu, a přirozeně, že důchod dělníků v omezené pracovní době a tíživé hospodářské krisi nestačí v nejmenším, aby kryl nejnutnější životní náklad. A jestliže se dělnictvo brání těmto pokusům snížení svých mezd, brání se tím energičtěji oněm pokusům, které mají znamenati nejen snížení životní míry, nýbrž které mají vyrvati mu všechny vymoženosti kolektivních smluv a které mají také znemožniti neb odstraniti všechny vymoženosti sociálního pokroku, kterých dělnictvo v tomto státě dosáhlo. Je to především soustavně připravovaný a organisovaný útok na osmihodinovou dobu pracovní, je to celá řada jiných opatření na zrušení ustanovení kolektivních smluv, která poskytovala dělnictvu určitých výhod, zejména pokud se týče výhod ve spoluúčasti dělníků při přijímání a propouštění dělnictva ze závodů, která mu poskytovala jistá práva spoluúčasti ve správě závodu. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.) Nejmarkantnější nebo řekl bych nejzákladnější odpor jeví dělnictvo proti snižování mezd proto, že důvody, kterými podnikatelé odůvodňují toto opatření, tento generální útok proti dělnictvu, jsou namnoze liché; tyto důvody ani po stránce vývodů průmyslníků, tím méně po stránce důvodu vysokých mezd neodpovídají skutečnosti a neodpovídají pravdě. Především budiž konstatováno, že hlavní důvod podnikatelů pro snížení mezd dělnictva vězí v tom nebo je opřen o ten základ, jako by náš průmysl byl neschopen soutěže, nebyl dostatečně k soutěživosti připraven a jako by tato nedostatečná soutěživost plynula především z toho, že dělnictvo požívá vysokých mezd, že jeho výkon pracovní je daleko za výkonem dělnictva jiných národů, zejména dělnictva německého, jako by podnikatelé pracovali s deficitem, jako by pracovali se ztrátou. Ve skutečnosti tyto poměry vypadají docela jinak. Dělnictvo je právem pobouřeno, vidí-li, že všechny důvody podnikatelů pro snížení mezd se stanoviska snížení výrobních nákladů postrádají jakékoli podstaty. Stačí všimnouti si letmo všech těch uveřejňovaných zpráv o účtu ztráty a zisku akciových společností kapitalistických, abyste se přesvědčili, že nejen na straně mezd dělnických je nutno šetřiti, nýbrž že je nutno šetřiti někde jinde a že především břemeno hospodářské rekonstrukce, návrat k normálním poměrům nemůže se díti na účet existence dělníků, na účet jejich životní míry, nýbrž že je třeba sáhnouti ke kořenům tohoto zla a že především také podnikatelé a především oni a kapitalisté musí se zříci nadprůměrných zisků. (Výborně!) Jestliže slyšíme nářky podnikatelů, jako by výroba nevynášela, jako by pracovala s deficitem, stačí, prosím, konstatovati několik málo cifer. Dnešní "Národní Listy" mají ve své národohospodářské rubrice tato fakta: (Hlas: Živnobanka!) O Živnobance, která skončila čistým ziskem 51 mil. Kč, prozatím nemluvím. Česká eskomptní banka a úvěrní ústav vykazuje zisku 24,477.381 33 Kč a určuje 14% dividendu. Akciová společnost pro průmysl papírenský, Olšany, vykazuje zisku 3,164.231 Kč a poskytuje 18% dividendy, 54 Kč na akcii. Poldina huť vykazuje 13,517.138 Kč čistého zisku, 8% zúročení a 32 Kč dividendy na akcii. Firma František Brosche syn, akciová společnost, vykazuje 3,078.295 Kč čistého zisku, 60 Kč na akcii a 30% dividendu. Akciová společnost Červeno-Kostelecké přádelny vykazují 2,232.344 Kč čistého zisku, 30% dividendy na jednu akcii. Severní dráha císaře Ferdinanda vykazuje 8,078.048·90 Kč čistého zisku a dividendu 84 Kč na akcii. Bánská hutní společnost vykazuje 20,726.409·17 Kč čistého zisku, 18% dividendy, 72 Kč na jednu akcii.
Mohli bychom citovati ohromnou...... (Posl. Ant. Novák: Co firma Inwald, sklárny?) Firma Inwald je zajímavá, protože právě v průmyslu sklářském se poukazovalo na to, že musí snížiti dělnické mzdy, poněvadž nemohou soutěžiti.
Prosím, to jsou čisté zisky, které z akciových společností jen namátkou byly uveřejněny. Prosím, račte konstatovati, že tyto čisté zisky jsou vykázány po všech odpisech, po zašantročení kde jakého výtěžku, po všem převádění zisků na běžný účet příštího roku, po uložení všech investic a reserv.
Zajímavé jest při tom, že celá žurnalistika, která si obrala v poslední době za předmět dělnictvo a dělnický osud, která ukazuje, že jsme se dopustili ohromných chyb, protože jsme znivelisovali postavení zejména vzdělanějších tříd, vyvolává mínění, jako by dělnictvo bylo nějak obzvláště placeno. Mluví se o tom, že kovodělníci mají plat VI. hodn. třídy, že jejich mzdy jsou tak dostatečné, že není potřebí, aby stávkovali, že jest potřebí, aby přinesli určité oběti.
Mohu slavné sněmovně posloužiti doklady výdělků našich kovodělníků, aby si veřejnost jednou učinila jasnou představu o tom, jak skutečně tito lidé vydělávají a jaké že jsou důvody, které by mluvily za těchto okolností a za dnešní drahoty pro snížení mezd. Tak dělnictvo firmy S. Bondy: Kvalifikovaný dělník Hudec má týdně výdělku 270 Kč 50 h, z toho jest mu strženo 8·40 Kč, bere tedy 262 Kč týdně. Dělník Urban, taktéž od firmy Bondy, kvalifikovaný dělník, bere 292 Kč týdně. Mám tu i jiné doklady, které jsou zrovna obžalobou. Tak firma Štětka: Kvalifikovaný kovář, pracoval 39 1/2 hod., bere po srážkách se všemi přídavky, montážním, a se zvláštním přídavkem 252·95 Kč, po srážkách (nemocenská pokladna a ostatní) vydělává 244·74 Kč každý týden, a jest to kvalifikovaný dělník. Českomoravská továrna Kolben: kvalifikovaný zámečník, 35 pracovních hodin, bere 237·30 Kč, po srážkách 227 Kč, u téže firmy řidič parního bucharu vydělává pravidelně průměrně 200 Kč. Řidič parního bucharu v téže Českomoravské Kolben vydělává 192 Kč týdně. Nejvyšší mzdy se týkají jednotlivců, kteří docilují plných 46 až 48 hodin pracovních. To teprve v úkolové mzdě dosahují na 400 Kč týdně.
Takovýmito důkazy mohl bych posloužiti ze všech továren. Firma Vicher a spol. vyplácí dělníku - jeden dělník má 223 Kč, druhý 237 Kč a třetí 195 Kč.
Ve spojených strojírnách na Smíchově mzda je poněkud vyšší, dostupuje také 500 Kč. Firma Melichar-Umrath a spol.: nejvyšší mzda 286·70 Kč. Všechna tato tvrzení, jakoby dělnictvo kovodělné vydělávalo ohromné mzdy, jakoby srážka těchto mezd byla naprosto nutna, aby byly zlevněny výrobky nebo aby byla umožněna soutěž, blednou před skutečnými fakty. Já chci jenom konstatovati, že úředně je zjištěna tato průměrná mzda v kovodělném průmyslu pražském: Mladiství dělníci požívají týdně 124·80, hodinové mzdy 2·60, pomocní dělníci a nádeníci 170·40 Kč, hodinová mzda 3·55, odborně kvalifikovaní dělníci 182·40, na hodinu 3·80 Kč, přední dělníci 266·88 a hodinová mzda 5·56.