Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Při hlasování míním postupovati takto:

O čl. I. a II. hlasovali bychom podle zprávy výborové, poněvadž nebyl podán pozměňovací návrh.

O článku III., odst. 1., hlasovali bychom nejprve v úpravě pana posl. Najmana; kdyby nebyla přijata, dal bych hlasovati v úpravě podle návrhu pana posl. Dietl, a kdyby ani tato nebyla přijata, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Nato bychom hlasovali o celém odst. 2. najednou, a to nejprve v úpravě navržené paní posl. Deutschovou; nebude-li přijata, dal bych hlasovati v úpravě podle návrhu pana posl. Mlčocha, a kdyby ani tento nebyl přijat, dal bych hlasovati podle zprávy výborové.

O odst. 3. a 4. hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Nato bychom hlasovali nejprve o dodatku navrženém panem posl. Mlčochem k odst. 4., potom o zbytku článku III., o IV., o nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou snad proti tomuto postupu nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s články I. a II. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené články I. a II. jsou přijaty.

Teď budeme hlasovati o článku III., nejprve o odst. 1., a to v úpravě navržené panem posl. Najmanem.

Žádám, aby jeho návrh byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Odstavec 1., počínající "Poplatníci" a končící "při výnosu", budiž ponechán, a dále zní:

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Najmana, týkajícím se odst. 1., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pana posl. Najmana je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o odst. 1. v úpravě, navržené panem posl. Dietlem. Žádám, aby jeho návrh byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

V odstavci 1. stůjž:

"jakožto taková platí při výnosu

atd. podle návrhu.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s odst. 1. článku III. v této úpravě, navržené panem posl. Dietlem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pana posl. Dietla je zamítnut.

Budeme tedy hlasovati o odst. 1. článku III. v úpravě podle zprávy výborové s korekturou, kterou uvedl pan zpravodaj. Je to korektura tiskový.

Kdo souhlasí s odst. 1. článku III. ve smyslu zprávy výborové s uvedenou korekturou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je odst. 1. článku III. schválen podle zprávy výborové.

Ted budeme hlasovati o odst. 2. téhož článku, a to nejprve v úpravě navržené paní posl. Deutschovou. Žádám, aby byla tato úprava přečtena.

Sněm tajemník dr. Říha (čte): V odstavci 2. budiž škrtnut bod 2., který zní: "placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy".

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto odst. 2. čl. III. v této úpravě, navržené paní posl. Deutschovou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh paní posl. Deutschové je zamítnut.

A teď budeme hlasovati o odst. 2. čl. III. v úpravě, navržené panem posl. Mlčochem. Žádám, aby byla. přečtena.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Ve čl. III., odst. 2., budiž škrtnuto:

"K tomuto čistému výnosu jest však připočísti, byly-li napřed odečteny tyto položky:

1. všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami,

2. placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy.

Započítání úroků a jiných úplat do výnosu podle předcházejícího ustanovení nezakládá osvobození od daně rentové podle § 124 zák. o osobních daních."

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s odst. 2. čl. III. tak, jak jej navrhuje pan posl. Mlčoch, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh pana posl. Mlčocha jest zamítnut.

A teď budeme hlasovati o tomto odst. 2. čl. III. podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Odst. 2. čl. III. jest schválen podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o odst. 3. a 4. čl. III. podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Odst. 3. a 4. čl. III. jsou schváleny podle zprávy výborové.

Teď je nám hlasovati o doplňovacím návrhu p. posl. Mlčocha k odst. 4. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Čl. III. odst. 4., počínající "O odvolání" a končící "vyhověti", budiž doplněn takto:

"Pokud není rozhodnuto o odvolání poplatníka, není přípustno vymáhati zaplacení předepsané daně exekucí."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem p. posl. Mlčocha k odst. 4., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Mlčocha je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o zbytku zákona, to jest o zbytku čl. III., dále o čl. IV., o nadpisu a úvodní formuli zákona najednou podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zbytek zákona, to jest zbytek čl. III. a čl. IV., nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím je osnova přijata ve čtení prvém.

Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.

Zbývá ještě rozhodnouti o resolucích. Nejprve budeme hlasovati o resoluci výborové, která jest obsažena v tištěné zprávě.

Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena.

Teď budeme hlasovati o resolučním návrhu p. posl. Hackenberga. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Ministr financí se vybízí, aby vydal berním správám pokyny, aby přihlížely k berním sazbám, stanoveným ve čl. III., již v řízení ukládacím, pokud to jest možno na základě dat, poplatníkem již v tomto stadiu dodaných, a pokud jiné momenty pro uložení sazby rozhodné neodůvodňují uložení sazby vyšší."

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. Hackenberga, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh p. posl. Hackenberga je schválen.

Teď jest nám hlasovati o resolučním návrhu p. posl. Najmana, týkajícím se přirážek. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Vládě se ukládá, aby vydala nařízení, jímž se stanoví, že součet všech autonomních přirážek, včetně s přirážkou válečnou, ke všeobecné dani výdělkové nesmí přesahovati 500%."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. Najmana, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Najmana je zamítnut.

Budeme hlasovati o dalším resolučním návrhu téhož pana poslance, týkajícím se snížení úroků z daní. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Vládě se ukládá vydati nařízení, jímž se snižuje úrok z dlužných daní z 10% na 4%."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem pana posl. Najmana, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pana posl. Najmana je zamítnut.

Ještě je zde resoluční návrh pana posl. Mlčocha. Žádám za jeho přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Vláda se vyzývá, aby finanční správa nařídila volby do komise pro daň z výdělku nejpozději do 30. června 1922."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto právě přečteným resolučním návrhem posl. Mlčocha, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh posl. Mlčocha je zamítnut a tím je vyřízen odst. 2. pořadu dnešní schůze.

Zbývá nám ještě provésti doplňovací volby do úsporné komise parlamentní, jež byla odložena. Vyřídíme teď odst. 1. pořadu.

1. Doplňovací volba do úsporné komise parlamentní, zřízené zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 301 Sb. z. a n.

Jak jsem již včera oznámil, resignoval pan posl. Sonntág na členství v Úsporné komisi parlamentní a pan posl. Jar. Hálek na náhradnictví v této komisi - byl náhradníkem posl. dr. Medveckého.

Je tudíž přistoupiti k volbě jednoho člena a dvou náhradníků, jednoho za resignovavšího posl. Hálka a druhého, bude-li dosavadní náhradník p. posl. Dubický zvolen členem.

Byl mi podán návrh, aby za člena komise posl. Sonntága zvolen byl dosavadní jeho náhradník posl. Dubický, a za jeho náhradníka posl. Berana za posl. Jar. Hálka, náhradníka to posl. dr. Medveckého, posl. dr. Jos. Černý.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Prosím, kdo souhlasí s navrženým členem posl. Dubickým, náhradníkem jeho posl. Beranem a náhradníkem posl. dr. Medveckého posl. dr. Jos. Černým, aby zvedl ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržení jsou zvoleni.

Tím je vyřízen první odstavec denního pořadu a přikročíme k třetímu, jímž jest

3. zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3437), kterým se částečně zrušuje zák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá opatření podle něho vydaná (tisk 3463).

Zpráva jest rozdána tiskem. Zpravodaj pan posl. dr. Medvecký onemocněl, je omluven; vyzývám pana posl. dr. Hnídka, aby převzal referát.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Účelem návrhu zákona kterým se částečně zrušuje zákonný článek LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá opatření podle tohoto článku vydaná, je provésti unifikaci opatření výjimečných podle tohoto článku. Podle dnešního stavu není vlastně ani jisto a není ani dobře známo, pokud jednotlivá ustanovení tohoto článku LXIII. z roku 1912 dosud platí. Některá pak jeho ustanovení přímo jsou v odporu se základními články naší ústavy a mimo to jsou také v odporu se zákonem ze dne 14. dubna 1920, čís. 300 Sb. z. a n., o výjimečných opatřeních. Nejjednodušší by bylo celý tento článek zrušiti. Ovšem náhlé zrušení zákonného článku LXIII. není ani dobře možným, poněvadž by zde byla mezera, nastal by chaos, takže je zde potřebí nějakého přechodu pro zákonný stav. Přechod tento ovšem může se státi tím způsobem, že se některá opatření hned zruší a jiná nahradí zákonem již přijatým. (Posl. dr. Juriga: Ze starého Rakouska!) Ne z Rakouska, nýbrž zákonem republiky Československé ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n. Ovšem ihned lze odstraniti opatření, která jsou podobná oněm, na která pamatuje právě zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., a mohou tedy býti zrušena ihned. Jiná ovšem opatření nutno nahraditi opatřením na základě tohoto zákona z dubna 1920. Zde jde ovšem hlavně o svobodu tisku a o stanné právo.

Co se týče svobody tisku, má-li se dojíti k přechodu v právní stav, je potřebí místo opatření o předběžné censuře učiniti závaznými pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zákonná ustanovení, která jsou v republice... (Posl. dr. Juriga: Hanba! To je svoboda? To je tyranie!)... o zabavení tiskopisů. V prvé řadě běží o to, který orgán z moci státní má býti pověřen právem zabaviti tiskopisy pro trestný čin, spáchaný obsahem tiskopisu. Kdyby měla zůstati v platnosti trestní ustanovení zákonného článku XXXIII. z r. 1896, přišlo by... (Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)... zabavení velmi pozdě, poněvadž podle tohoto článku LXIII. zabavení děje s tím způsobem, že hlavní slúžný nebo městský kapitán, který dostane časopis a najde tam trestní čin, má to oznámiti státnímu zástupci... (Různé výkřiky posl. dr. Jurigy a dr. Budaye.)... který dorozumí se s vyšetřujícím soudcem nebo okresním soudcem. Poněvadž podle § 7 tisk. zák., čl. zák. XIV. z r. 1914 má tiskárna povinný výtisk poslati státnímu zastupitelství a ihned začíti s rozšiřováním časopisů, tedy nebylo by vůbec možno zameziti rozšíření časopisu, ve kterém je obsažen nějaký trestní čin. Platí-li v ostatním území republiky, kde poměry jsou příznivější, ustanovení, která umožňují rychle provésti zabavení časopisu, tedy tím spíše je potřebí vydání zákona, aby to platilo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tedy platí to nejen pro otázku, kdo zabavení má naříditi, nýbrž i pro další průběh řízení o zabavení.

Z toho důvodu navrhuje se provésti zamýšlený přechod tím, že místo opatření vydaných podle zák. čl. LXIII. nastoupí potom příslušné paragrafy říšského zákoníka

Co pak se týče stanného řízení, je nezbytno opatření, která byla v tomto směru vydána na základě zák. článku LXIII., přizpůsobiti dnešním ústavním předpisům. Opatření učiněná podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., ačkoli jsou velmi závazná jakožto omezení ústavních svobod, právě nemají toho významu jako stanné řízení samo, podle kterého může býti trest smrti, a tu je nutno žádati, aby zde byly ústavní záruky. Takových ústavních záruk ovšem zák. článek LXIII. z r. 1912 neposkytuje, a proto je nutno zaříditi, aby takovéto ústavní záruky zde byly.

Tyto ústavní záruky shledávají se v tom, že stanné právo smí vyhlásiti celá vláda a že celá vláda má předložiti toto prohlášení stanného práva Národnímu shromáždění, které pak má právo vysloviti se proti jeho vyhlášení. Ovšem případy, kdy by mohlo dojíti k uvalení stanného práva bez souhlasu vlády, budou jistě velice výjimečné. Šlo by hlavně o případy, kdy není možno dobře ani zavčas vyvolati usnesení vlády proto, že na př. některé teritorium může býti odříznuto vzbouřenci od styku s ústředím. Tu je nemožno, aby se úřady dohodly s vládou.

Podmínky, kdy lze stanné právo prohlásiti, byly proti rozsahu uvedenému v § 12, odst. 2 zák. čl. LXIII. omezeny na případy, ohrožující veřejný pořádek způsobem zvláště nebezpečným.

Aby pak bylo vyvarováno pochybnostem v otázce, zdali nařízení vydaná posud podle zák. čl. LXIII. z r. 1912 platí, bylo dáno ustanovení čl. I. 1., spolu pak bylo uloženo vládě, aby odvolala všechna taková nařízení a opatření, pro něž příčin dnes není. Nyní je vláda jednoduše odvolala.

Jak bylo již řečeno, může vláda některá opatření odvolati hned. Poněvadž pak ustanovení paragrafů, o nichž jsem již mluvil, §§ 487 až 494 tr. ř. a ustanovení je doplňující mají platiti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde publikována nejsou, je potřebí je publikovati také tam. To bude také vyhovovati právnímu citu, že tyto zákony, které budou platiti také na Slovensku, budou řádně publikovány. Proto k tomuto návrhu vládnímu je zde ještě příloha, která obsahuje jmenované paragrafy, které budou platiti také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Ústavní výbor projednal také v několika schůzích velmi důkladně tento návrh zákona a provedl zde v původním vládním návrhu některé změny. Tak na př. jedna z důležitých změn spočívá v tom, že vsunut byl zde také článek, že ustanovení o stanném právu - totiž to ustanovení, že má se předložiti prohlášení stanného práva Národnímu shromáždění - je rozšířeno na celou republiku, tedy nejen na Slovensko. Tato změna je kromě ostatních změnou podstatnou.

Ústavní výbor navrhuje slavné sněmovně, aby přijala tento návrh zákona tak, jak je uveden ve výborové zprávě. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut.

Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.)

Není. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo prvnímu řečníku zapsanému na straně kontra panu posl. Wittichovi.

Posl. Wittich (německy): Dámy a pánové! Historický smysl každé vítězné revoluce byl až dosud odstraniti staré veřejné právo a na jeho místo dosaditi nové veřejné právo, které jasným způsobem dává výraz vůli třídy, jež revoluci provedla. Bylo vyhrazeno československé revoluci a většinovým stranám, aby učinily výjimku z tohoto pravidla. V tomto státě, o němž jeho tvůrci chlubně prohlašují, že je výplodem revoluce, se přes revoluční převrat a přes málem čtyřletý samostatný život státní svoboda a státně občanská práva občanů měří na základě císařských patentů podle zákonů, které pocházejí z doby dávno minulé, kdy dělníci neměli možnosti mluviti do zákonodárství, o něm spolupracovati a je spolutvořiti. K těmto zákonům, které v mnohých případech jsou tvořeny dokonce přímo proti dělníkům, aby dělnictvo jako třídu v jeho osvobozovacím boji zadržovaly (Posl. dr. Juriga [německy]: To dělají nyní českoslovenští sociální demokraté!) Prosím, řekněte to jim, ne mně. K těmto zákonům tedy patří také přítomny návrh zákona, jenž převzatý zahanbující právní stav chce zdánlivě odstraniti, ale jemně vymudrovanými finesami tento stav organickým způsobem dále rozvíjí a vytvořuje.

Důvody, které vládu přiměly, aby podala tento návrh zákona, jsou mi úplně neznámé. Na základě dosavadních prohlášení předsedy vlády, která celkem zněla tak, že se jak na Slovensku, tak na Podkarpatské Rusi poměry konsolidují ve smyslu československé státní myšlenky, že tamější výjimečná ustanovení se úplně ruší a že se také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vytvořuje dokonalá občanská svoboda a tím rovnoprávné postavení těchto státních občanů s občany ostatních území, jsme ovšem úplně oprávněni očekávati změnu nynějších poměrů. Zák. článek LXIII. z roku 1912, na jehož základě doposud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byla zavedena a udržována výjimečná opatření, praví výslovně, že platí pouze za války, a týž článek zákona zdůrazňuje expressis verbis, že jakmile válka přestane, tento článek zákona samočinně pomíjí. (Souhlas na levici.) Dovolíte mi tedy, že nad tím vyslovuji podivení, že, kdežto uherská panská třída národy těchto dvou území po tisíc let mohla potlačovati bez stanného práva, vy, kteří tvrdíte, že jste tento lid osvobodili, k jeho správě stannéno práva potřebujete. Nutnost těchto výjimečných opatření na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bývá zhusta přiváděna v souvislost s iredentistickými snahami a hnutími, jež prý jsou na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Nepopírám, že jsou jisté příznaky, které opravňují domněnku, že tam je iredenta. Ale, panové, iredentistické hnutí se neodstraní tím, že se na místo práva dosadí násilí, (Souhlas na levici.) nýbrž odstraní-li se zlo, zdroj iredenty; a tento zdroj je přemrštěný nacionalismus na protější straně. (Německé výkřiky: Tak jest!) Domýšlím se, že znám poněkud poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, abych mohl říci, že poměry, které právě nyní na Slovensku a v Podkarpatské Rusi panují - nehledíme-li k příčinám způsobeným světovou politikou zaviňuje výhradně spatná, neschopná a platná administrativa. (Souhlas na levici.) Proto musíme hlasitě volati, aby se vláda postarala především o administrativu, která je nepodplatná, která je nepřístupná korupčnímu jednání a která má sociální cit. Postarejte se o to, pánové, aby bylo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi s dostatek chleba a práce, postarejte se o to, aby tam bylo s dostatek dělnických bytů, a ujišťuji vás, že bude veliká většina tohoto pracujícího lidu na vaší straně. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Zárodečnou buňku iredenty nelze naprosto hledati v touze po spojení s Uhrami, nýbrž ta má svůj původ v nesnášelivosti oněch českých živlů, které na Slovensku a v Podkarpatské Rusi řádí, oněch pánů, kteří se domnívají, že vyplňují dějinné poslání tím, když všechno, co netáhne ve velkém nadšení státní káru, prohlašují za maďarony a nepřítele státu a snaží se je pronásledovati. Jako prototyp takového živlu bych zde představil policejního ředitele v Košicích pana Klímu. Tento pán se obklopuje velikým zástupem tajných i veřejných detektivů a policistů (Posl. dr. Juriga [německy]: ti jsou všude!) a tito lidé všude čmuchají a odhalují tajné organisace, jejichž úlohou prý je dělati iredentu. (Německé výkřiky: Které není!) Zpravidla bývá toto odhalení jen ostudou pro odhalitele. Uvedu tu některé příklady, abyste mohli nahlédnouti do smutných poměrů, které na Slovensku panují, abyste viděli, jak jsou jednotliví státné občané obtěžováni. Před několika týdny, když působila na východním Slovensku mezinárodní ohraničovací komise, objevily se ovšem zprávy v novinách, a dělnická žena, která toho času chtěla jeti k příbuzným do Maďarska, vzala si s sebou výstřižek z časopisu, kde se jednalo o ohraničovací otázce. Tímto výstřižkem chtěla žena příbuzným pouze u kázati, co se na Slovensku o tom píše. Na hranicích, ke tuto ženu zadrželi, našli u ní ten novinářský článek, i zatkli ji pro vyzvědačství a zavřeli do vězení.