Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Nemůžeme ovšem vůči těm rekriminacím, které zde byly předneseny, pouštěti se do detailů, nemůžeme ratifikovati tvrzení pana kol. Tománka o té drobné ženičce, které něco finančníci zkonfiskovali. Stalo-li se to podvodným způsobem, bude za to trestán finančník, ale nemůže za to zodpovídati státní správa. Lumpové se vyskytují ve všech oborech i ve finanční stráži. Nemůžeme ovšem paušálně přijati výtky p. kol. Najmana, že máme dnes armádu daní. Máme, ale víte jako kol. Najmana jiní, že jsme ochotni žádati od státu nová a nová vydání a na ty by musel býti zase nový zdroj daní. Ty insolvence nejsou jen důsledkem dnešního systému daňového, nýbrž jsou důsledkem dnešní krise národohospodářské vůbec a výrobní zvláště. Tedy ne všechno svalovati na stát a politiku daňovou! Nemůžeme říkat, že tisíce lidí bylo ožebračeno touto dnešní politikou daňovou. Zdá se mi, že přeháníte; zrovna tak, jako nelze přijmouti výrok, že je to cynismus, jestliže ministr financí konstatuje s potěšením že proti rozpočtu dopadly státní příjmy lépe, nežli se myslelo, nežli se při sestavování rozpočtu počítalo. Jestliže může říci, že jsme odhadli daně tak nízko, že výnos jejich při tom schváleném daňovém systému obnáší více, jestliže to konstatuje jako ministr s potěšením a jestliže my v tom musíme vidět ozdravění národohospodářské, jestliže v tom musíme vidět zvýšenou činnost podnikatelů, živnostníků i výrobců, kteří právě tvoří předmět zdanění, není podle mého mínění možno označovati naprosto takovéto úřední konstatování fakt do jisté míry potěšitelných za cynismus. Já, drazí přátelé, končím a prohlašuji, že tento návrh zákona přijímáme s potěšením, poněvadž znamená krok na cestě k zlepšení dnešního daňového systému, zvláště vzhledem k těm nejmenším Přáli bychom si, aby ustanovení čl. III., odst. 2., bod 1. a 2., že k čistému výnosu jest připočísti, byly-li napřed odečteny, tyto položky:

1. všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami a

2. placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy, - odpadlo, ale ovšem pan referent sám na základě toho, co mu sdělil odborový přednosta dr. Valníček, poukazuje, že to není možno a že to skutečně není nespravedlivé, a tudíž i s tímto ustanovením předloženou vládní osnovu přijímáme. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Debata je skončena. Došly některé návrhy. Prosím, aby byly přečteny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr. ke čl. III.:

Odstavec 1, počínající "Poplatníci" a končící "při výnosu", budiž ponechán a dále zní:

2. Pozměňovací návrh posl. Dietla a druhů ke čl. III.:

V odstavci 1. stůjž:

"jakožto taková platí při výnosu

atd. podle návrhu.

3. Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů ke čl. III.:

V odstavci 2. budiž škrtnut bod 2., který zní: "placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy."

4. Pozměňovací návrh posl. Mlčocha, Najmana a druhů:

Ve čl. III., odst. 2. budiž škrtnuto:

"K tomuto čistému výnosu jest však připočísti, byly-li napřed odečteny, tyto položky:

1. všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami a

2. placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy.

Započítání úroků a jiných úplat do výnosu dle předcházejícího ustanovení nezakládá osvobození od daně rentové dle § 124 zák. o osobních daních."

5. Pozměňovací návrh posl. Mlčocha, Najmana a soudr.:

Článek III., odst. 4., počínající slovy "O odvolání" a končící "vyhověti", budiž doplněn takto:

"Pokud není rozhodnuto o odvolání poplatníka, není přípustno vymáhati zaplacení předepsané daně exekucí."

6. Resoluční návrh posl. Hackenberga a soudr.:

"Ministr financí se vybízí, aby vydal berním správám pokyny, aby přihlížely k berním sazbám, stanoveným ve čl. III, již v řízení ukládacím, pokud to jest možno na základě dat, poplatníkem již v tomto stadiu dodaných, a pokud jiné momenty pro uložení sazby rozhodné neodůvodňují uložení sazby vyšší."

7. Resoluční návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr.:

"Vládě se ukládá, aby vydala nařízení, jímž se stanoví, že součet všech autonomních přirážek, včetně s přirážkou válečnou, ke všeobecné dani výdělkové nesmí přesahovati 500%."

8. Resoluční návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr.:

"Vládě se ukládá vydati nařízení, jímž se snižuje úrok z dlužných daní z 10% na 4%."

9. Resoluční návrh posl. Mlčocha, Najmana a soudr.:

"Vláda se vyzývá, aby finanční správa nařídila volby do komise pro daň z výdělku nejpozději do 30. června 1922."

Místopředseda Buříval (zvoní): Všechny tyto návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání. Závěrečné slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Bývá zajisté zvykem parlamentním, že zpravodaj hájí usnesení výboru, třeba by měl někdy své osobní odchylné názory na věc. Proto také ve svém referátu o zprávě výboru rozpočtového některých věcí jsem neosvětlil z důvodů osobních a výtka lhostejnosti, nepořádnosti nebo nedbalosti - myslím - nemá naprosto žádné podstaty. Pouhá tisková chyba, která se opravuje vždycky až při druhém čtení, nemůže býti přece podkladem pro výtku nedbalosti.

Upozorňuji jen věcně na vývody pana kol. Tománka o tom, jak berní správa postupuje na Slovensku. Může býti pravdou, že tam berní správa proti některým poplatníkům postupovala ostře a třeba i nespravedlivě, jsouc špatně informována, ale pro mne je směrodatnou konečná cifra, pokud se Slovenska týče. A tu, aniž mám úmysl vyčítati něco Slovákům, musím konstatovati, že náš stát doplácí na hospodářství Slovenska ze své pokladny ohromné obnosy. (Posl. Špaček: Skoro miliardu!) Ještě velmi dlouho bude trvati, než Slovensko s Podkarpatskou Rusí bude moci do státní pokladny odvésti tolik, kolik státní pokladna musí na tamní potřeby vypláceti. Není to jejich vinou, je to vinou poměrů. Nemám také úmyslu Slovákům toho vyčítati, ale pan kol. Tománek jako slovenský poslanec měl tuto skutečnost míti v patrnosti. (Posl. Špaček: My jim dáme finanční autonomii hned!)

Pokud se týká některých vývodů jednotlivých kolegů, zejména posl. Najmana, který ve své řeči označil předlohu jako prozatímní, odpovídám, že já ve svém referátu jsem to označil také jako prozatímní zákon. Vláda sama v důvodové zprávě, kterou jsem zúmyslně nechal vytisknouti tak, jak ji sestavila, praví, že se domnívá, že od 1. ledna 1924 budeme se moci dostati k podstatné nebo základní reformě celého našeho daňového systému.

Chtěl bych ještě jenom říci, že výtky, jako by socialisté volali po jednotné dani, ale k vybudování jejímu nepracují, jsou neoprávněny, protože žádná strana, po mém názoru, nemá práva vytýkati ostatním stranám nečinnost, jestliže sama nepracuje spolu a nepodává návrhů a neupozorňuje, jak jest povinností každé strany a každého poslance, jak ta a ona věc se má dělati. (Posl. Najman: Však jsme teď podali návrhy, budeme viděti!) To by byla nejlehčí politika, kterou by mohl člověk dělati. My už máme praksi z této politiky z Vídně, kdyby člověk chtěl jenom kritisovati a nepřemýšlel dále. Ovšem mají všichni pravdu, kteří se touto otázkou daňovou zabývají, jako s věcí velmi vážnou. O tom není sporu, že náš daňový systém nevyhovuje. Kritikou chceme všichni docíliti pořádku. (Tak jest!) O tom není sporu, že chyby a přehmaty se strany státních úřadů se dějí, ať už je dlužno hledati je tam neb onde, ale přece jen prosím slavnou sněmovnu, aby uvážila, že máme sice mnoho nedostatků, ale máme také ohromné přednosti i po stránce hospodářské proti okolním státům. Byli bychom daleko v horších poměrech, kdyby se přes náš stát převalila válka, jako v okolních státech. Kdo byl ve válce a viděl zničené kraje, ten teprve přizná, co tamější lidé zkusili. (Posl. Vávra: My máme nyní válku, ale v jiném smyslu!) Je to pravda, ale tu válku bezohlednou kritikou a něčím podobným neodklidíme. Upozorňuji, že i když se mnohým našim občanům špatně vede, čím je to jejich strádání proti strádání okolních států a tisíců, ba milionů občanů v jiných státech. Tedy všecko není správné, jako není správné, že náš berní systém tisíce lidí ožebračil.

Upozorňuji, že je značné procento živnostníků, a to zejména v těch bohatších vrstvách, kterým válka a poválečné poměry dopomohly k ohromným majetkům. Mnozí lidé byli před válkou skuteční žebráci, ale dnes mají statisícové, ba i milionové jmění. Ale kdo zasluhuje ohledu, jsou ti, kteří za války trpěli, snad 50, snad 60 procent malých, drobných řemeslníků a živnostníků, kteří ve válce byli zničeni úplně, když ne jinak, tedy aspoň hospodářsky. Svoji živnost nalezli úplně rozvrácenu. Na ty lidi třeba bráti ohled. Že některé berní správy toho ohledu nemají, musíme přiznati, jako musíme přiznati, že často jsou berní úřady zatloukány takovou spoustou rekursů, podání a odvolání, že je prostě s fysického hlediska nemožností, aby v dohledné anebo nejkratší době, jak si to odvolatelé přáli, byly vyřízeny.

Tedy co tu chybí, je pořádek a nic jiného, a přednesené výtky také považuji za touhu po zavedení pořádku. Ten pořádek míníme zavésti provedením voleb do ukládacích a odhadních komisí berních. Upozorňuji, že současně s touto věcí odpovím na resoluční návrh kol. Najmana. Máme dávno sněmovnou jednomyslně odhlasovanou resoluci, podle které má vláda vypsati volby do odhadních komisí berních. Tedy podávati resoluci v tomto směru považuji za zbytečné, neboť jsou-li zde příčiny, pro které nemohly, býti provedeny volby do ukládacích komisí berních, tedy nová resoluce jich neodstraní. Ministerstvo financí odvolává se na to, že chceme novým systémem zříditi jen jednu ukládací komisi pro veškeré daně. (Hlas: Jenže by tam nebyli poplatníci v menšině!) To nikoli, poněvadž by neměli volebního práva. Ministerstvo financí se odvolává na to, že nemělo ještě řádného seznamu poplatníků a že tedy nemohlo provésti volby. Ovšem já nedoporučuji resoluci pana kol. Najmana, ale reklamuji na vládě provedení resoluce již přijaté. (Posl. Najman: Tedy nedoporučuje! To si zapíšeme!) Jen si to, pane kolego, zapište, já si napíši mnohé věci také.

Upozorňuji dále, že byla podána celá řada návrhů, k nimž dlužno zaujmouti stanovisko.

Tak byl podán pozměňovací návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr. k čl. III. na změnu škály. Upozorňuji, že jeho návrhu je vyhověno tím způsobem, že je zachováván nynější způsob ukládací, to jest když se objevují jednotlivé případy přehmatů, přihlíží se v celku k okolnostem poplatníkovým a ukládá se poplatníkům malým menší daň než 1/2%, ukládá se namnoze 1/4%. Aby však poplatníkům tak, jak návrh obsahuje, bylo při 40.000 ukládáno jen 1/2%, k tomu není možno dáti souhlasu proto, poněvadž ministerstvo financí poukazuje k tomu, že z těchto středních poplatníků je hlavní zdroj pro státní pokladnu. (Posl. Vávra: To je to a ty velké přecházejí!) Z těchto důvodů vyslovuji se proti tomuto návrhu. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)

Dále jest pozměňovací návrh pana kol. Mlčocha, Najmana a druhů k čl. III., odst. 2.: Budiž škrtnuto: "K tomuto čistému výnosu jest však připočísti atd." - K tomu podotýkám, že každý zákon dlužno považovati za rámcový zákon, že žádný zákon není tak absolutně dokonalý, aby již zítra se nejevila potřeba jeho opravy. Opakuji ještě jednou, že každý zákon dlužno považovati za rámcový zákon a že praksi zavádí prováděcí nařízení. Kdybychom v hověli návrhu kol. Mlčocha - a soudr., víte, co bychom mohli způsobiti? (Hlas: Dobrodiní těm, kteří toho potřebují!) Že lidé silně majetní by své peníze uložili do bank a peněžních ústavů, brali by)roky z nich a sami by se vydlužili, aby mohli prokázati, že měli peníze vydluženy a že mají právo úroky si odečísti. To je jedna věc. (Posl. Mlčoch: Pan referent provádí tanec mezi vejci!) Pane kolego, já vás upozorňuji, že měl jste příležitost se přihlásiti ke slovu! To je výraz od pana kolegy poslance, který dlužno odsouditi. (Posl. Mlčoch: Vy mne nebudete učiti!) Pane kolego, odpusťte, vy mne však také ne!

Upozorňuji dále, že tak absolutně, jak si to někdo mylně vykládá nebo mylně posuzuje ustanovení článku III-, se při ukládání daně postupovati nemůže, od toho je zachována stará škála a starý způsob a o tom je v předloženém zákoně zmínka, že se má přihlížeti k různým okolnostem, neboť kdybychom to měli absolutně zachovávati, mohli bychom přijíti k velmi zajímavému zjevu, že někdo vydělává ze své živnosti 10.000 K, - mám na zřeteli akciové společnosti nebo druž a, - ve skutečnosti však, poněvadž měl špatnou konjunkturu, má však velký obchod nebo živnost, k jejímuž vedení potřeboval 1 milionu korun výpůjčky, zaplatí 80 až 90 tisíc korun na úrocích. Ve skutečnosti vydělá však 10.000, a kdyby se měly započítati také úroky do výdělku, tedy by nevydělal podle této teorie 10.000, nýbrž 90.000. A kdyby šlo o společnost podle hlavy druhé příslušného zákona o všeobecné dani výdělkové, musil by platiti 10" zákonné daně z tohoto vydělaného obnosu, tedy z 90.000 K 9000 K, k tomu 1000% přirážek, je 90.000. Tedy kdybychom to takto vykládali, vydělal by 9000 K a měl by platiti 99.000 D daně, ovšem s přirážkami. Proto říkám, že každý zákon je zákonem rámcovým a prováděcí nařízení musí býti elastické, a proto se také zachovávají mnohá ustanovení z dřívějška. Z těchto důvodů, ne abychom zatížili dobré a poctivé poplatníky, nýbrž abychom znemožnili švindlovati, je nutno toto ustanovení do zákona dáti, a proto se vyslovuji proti návrhu pana kolegy Mlčocha.

Dále je tu resoluční návrh p. kol. Najmana o volbách do odhadní komise. K tomuto návrhu jsem již vysvětlení podal a vyslovuji se také proti němu.

Dále resoluční návrh pana kol. Najmana, podle kterého vládě se ukládá, aby vydala nařízení, jímž se stanoví, že součet všech autonomních přirážek i s přirážkami k všeobecné dani výdělkové nesmí přesahovati 500%. Upozorňuji na ustanovení zákona o obecním hospodářství, tuším § 32, podle kterého jsme již toto stanovili sice o 100% vyšší, ale upozorňuji, že tam, kde v obci nestačí 200%, tam, kde v okresním hospodářství nestačí 300%, kdyby tam byli i socialisté nebo nesocialisté - a hned jsou v obcích a okresích také nesocialisté - co pak mohou tyto svazky autonomní dělati? Tedy přirážky by nesměly zvyšovati, kdyby se mělo vyhověti tomuto názoru. Co by taková obec měla dělati, když by potřebovala opraviti nemocnici, vystavěti školu, vodovod anebo jiné věci? (Posl. Pik: Pokračovací školství!) Ano, školství samo! Toto ustanovení v zákoně o obecním hospodářství tedy máme, a není potřebí, poněvadž je to zákon, toto ustanovení dávati do resoluce.

Upozorňuji pak dále, že navrhovatelé jsou zúčastněni svými zástupci v obecních hospodářstvích a mají tedy možnost ne se říditi podanou resolucí, ale ustanovením zákona o obecním hospodářství. Tam jim to bude možno. Z důvodů těchto upozorňuji... (Hluk. Výkřiky posl. Mlčocha.) Prosím, aby mně bylo dovoleno říci několik slov mimo funkci zpravodajskou. Upozorňuji, že mnoho chyb jsme udělali, ale ty chyby s námi udělal pan kol. Mlčoch jako hospitant sociálně demokratického klubu, a jestliže jsme je udělali, udělal je on s námi. (Posl. Mlčoch: Hlasoval jsem proti nim!)

Nyní mluvím zase jako zpravodaj. Z důvodů těchto mnou naznačených jsem proti resoluci. (Hlas: To je komando koalice!) Mám za to, že komando rozumu je větší než komando koalice. (Posl. Mlčoch: Vy máte patent na rozum!) Až bude pan kol. Mlčoch ministrem, tak ho dostane také. (Hluk. Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)

Jest zde resoluční návrh pana posl. Hackenberga a druhů, jenž zní: "Ministr financí se vybízí, aby vydal berním správám pokyn, aby přihlížely k berním sazbám, stanoveným ve čl. III., již v řízení ukládacím, pokud to jest možno na základě dat poplatníkem již v tomto stadiu dodaných a pokud jiné momenty pro uložení sazby rozhodné neodůvodňují uložení sazby vyšší."

Poněvadž celá předloha zákona je opožděně projednávána a má nebo bude platiti od 1. ledna 1922, doporučuji tuto resoluci ke schválení.

Je tu pozměňovací návrh kol. Deutschové a zní: V odstavci 2. budiž škrtnut bod 2., který zní: "placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy."

Nedoporučuji tento návrh a odvolávám se na vysvětlení, které jsem již v této věci podal.

Je tu pozměňovací návrh posl. Dietla a druhů: V odstavci 1. stůjž "jakožto taková platí při výnosu až do 6000 K osvobození atd.".

Upozorňuji, že tato ustanovení platí při vypisování nebo výměře osobní daně z příjmu, že bychom tedy některé podniky osvobozovali od placení výnosové nebo všeobecné daně výdělkové v budoucnosti, od výnosové daně, ať již u živnostnictva, rolnictva nebo jiných, což není možno připustiti. Vyslovuji se proti tomuto návrhu.

Ke konci chtěl bych ještě zdůrazniti, že jen tak povrchně, jak bylo vytýkáno rozpočtovému výboru a vládě, se u nás o daních nejedná. Páni kolegové, kteří jsou zúčastněni při práci v rozpočtovém výboru, velmi dobře vědí, že vláda se stará o to, a členové rozpočtového výboru rovněž, aby posoudili, než zákon odhlasují, jaké poměry daňové, jaký systém daňový panuje v okolních státech. Upozorňuji slavnou sněmovnu na to, že zejména, když jsme jednali o osobní dani z příjmu, byl nám dán elaborát téměř ze všech evropských států a nekopírovali jsme, nýbrž hledali jsme cestu, která by byla ještě lepší, než jest v daňovém systému jiných států. Upozorňuji, že máme mnohé nedostatky, cítíme a víme to všichni, ale přece jen ne tak veliké, aby některá zařízení hospodářská našeho státu nebyla kopírována státy okolními. Upozorňuji, že mnohé se nám po stránce hospodářské nemusí líbiti, ale fakta konečně zase mluví, jaké poměry hospodářské jsou v okolních státech, nemluvě ani o Německu, ani o jiných státech, a jen poukazuje na poměry v Rakousku, ve státě sice malém, ale tradici majícím.

Tedy není potřebí tak škarohlídsky se dívati na naše hospodářství, jako není zajisté třeba útočiti na ministra, konstatuje-li, že výnos našich daní je vyšší, nežli bylo předpokládáno. Dá se to zajisté vysvětliti tím, že byly zadržené daně dodatečně vybírány, ale dá se to také vysvětliti tím, že se znovu rozvíjí náš hospodářský život. Žijeme sice v celkové krisi, ale přece, pozorujete-li podnikání i u drobných podnikatelů, sledujete-li statistiku různých úřadů, vidíte, že sta, ba tisíce nových živností a podnikání bylo v době poválečné v republice naší započato. Není to tak katastrofální, jak se někdo domnívá, a nejméně snad zaslouží výtky socialisté, kteří přece mají nejlepší vůli nejen zavésti pořádek, ale zavésti také přirozeně spravedlnost po stránce hospodářské. Stane-li se někde, že jednotlivec se cítí velmi poškozen vysokým předpisem daňovým, odvolal bych se jen na jedno přirovnání: Může míti pravdu ten občan, který zaplatil podle citování pana kol. Najmana 90.000 K na daních, ale napřed těch 90.000 korun musil vydělati, musil je míti, a možná, že mnohému, který zaplatí 90.000 až 100.000 K na daních, ještě třeba 100.000, ne-li několik set tisíc na majetku zbude. Co však má říci legie lidí, kteří jsou válečnými a poválečnými poměry úplně připraveni o existenci, o zdraví, jsou mrzáky, nemohou se živiti tak, jak by chtěli; co mají říci ti, kteří nemajíce prostředků a chtějíce pracovati, nemohou práci nalézti; co mají říci ti, kteří se studem v duši jdou si pro podporu v nezaměstnanosti, která včera tolik českému chudému člověku byla vyčítána?! Kdybychom o této věci chtěli mluviti, mohli bychom mluviti několik hodin. Pravda jest, že to, co se nám předkládá, není dokonalé, ale pravda jest, že jest to krok ku předu, k cíli, o němž jsme mluvili: vybudovati systém jednotný, spravedlivý, ve kterém by byly obsaženy nejen daně státní, nýbrž také autonomní přirážky.

Na konec chtěl bych ještě upozorniti slavnou sněmovnu na tiskovou chybu v čl. III., odst. 1., při sazbě, že v řádce čtvrté shora má státi "přes 60.000 Kč do 100.000 Kč" na místo "přes 60.000 do 80.000 Kč".

Prosím slavnou sněmovnu, aby schválila předlohu zákona. (Potlesk.)