Předseda (zvoní):
Slovo k věcné poznámce
má p. posl. Haken.
Posl. Haken: Zásluhou vládní většiny, pánové a paní, dostává se i oposice ke slovu. Způsob, kterým většina tak učinila, není zrovna pro většinu fair a tato zbraň jistě by se hodila oposiční straně, než aby jí užívaly strany většiny.
Pan ministr sociální péče vytkl naší interpelaci bezpředmětnost. Snad pro p. ministra sociální péče byla bezpředmětnou, ale nebyla bezpředmětnou pro dělníky, kteří byli právě ve sporu se svými zaměstnavateli. Interpelace měla neočekávaný důsledek v našich řadách, že přinesla rozladění do vládní většiny. A zejména vyvolal tu spor zákon o t. zv. teroru. My jsme ve sněmovně již tehdy, když tento zákon se dělal, upozorňovali velmi důrazně, že zákony děláme proti všemu dělnictvu, ale sociálně-demokratická pravice chtěla tehdy tento bič uplésti pouze na komunisty. Dnes chopila se toho biče buržoasie, strany buržoasní (Smích.) a jezdí jím po zádech i sociálně-demokratických dělníků. Další postup bude asi ten - a zajisté bude velmi správný - že toho biče uchopí se dělnictvo a že jím bude jezditi i po těch tvůrcích z řad sociálně-demokratických, kteří tento zákon stvořili. (Hlas: Nazdar! - Smích. - Posl. Johanis: To jste učitel! Styďte se! Fuj! Je smutné, že tak můžete mluviti, jako učitel!) Pane kolego, já vás upozorňuji, že na vás také nekřičím: pane ševče, tak prosím, abyste na mne nekřičel pane učiteli! Já jsem tu ve funkci poslanecké jako vy. Já vám také neříkám pan švec Johanis.
Pan posl. Pelikán místo
co by mluvil ve prospěch dělnictva, místo co by se zabýval věcnou
interpelací, použil této příležitosti k nevěcnému chlapeckému
útoku na komunisty a komunistickou stranu. (Výkřiky.) Nebudu
polemisovati s maloměšťáckými, socialisty nehodnými náhledy p.
posl. Pelikána. Odmítáme je důrazně a jestli pan Pelikán
přišel s maličkostí, že ukazoval nám známky sovětské, pane
Pelikáne, přišel jste pozdě. My máme spoustu takových známek
a myslím, že by opravdu vám lépe svědčilo, abyste sbíral známky,
nežli abyste se zabýval dělnickou politikou a socialismem. (Souhlas
komunistických poslanců. - Odpor a různé výkřiky.)
Předseda (zvoní):
K věcné poznámce dále
uděluji slovo panu posl. dr. Matouškovi.
Posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Chtěl bych odpověděti několika slovy k věcné poznámce pana kol. Pika, který k naší straně prohlásil, že nejsme oprávněni, abychom dělali odborové organisace dělnické. Pan kol. Pik by měl pravdu tenkráte, kdyby dělnické organisace byly skutečně jen organisacemi odborovými a ne politickými. Tenkráte by snad měl pravdu, že jedině v těchto organisacích musí býti dělník organisován, ale jestliže dosud máme organisace odborové politické, musí dovoliti i naší straně, aby své dělníky také odborově organisovala. Ba je to naše povinnost, abychom v době, kdy všechna práva upínají se dnes na odborové organisace - abychom také my pro své dělníky odborové organisace zakládali. Bylo by to nesvědomité od nás, abychom je nechali bez odborové ochrany. Kdybyste to vykřikovali ještě častěji a psali to ve svých orgánech sebe tučnějšími písmenami, z našeho Lukavského, Dyka, Hajna, Rosolové, Špačka, Navrátila, Purkyňové, Veverky, Petrovického kapitalisty ani správní rady neuděláte.
Vždycky budeme tak poctiví, když se u nás bude organisovati dělník, že se budeme starati o to, aby byl chráněn, jmenovitě když všecka práva dávají se odborovým organisacím; kdybychom této povinnosti vůči dělníkům nedělali, musili byste nás nazvati špatnými.
Pan kol. Pik řekl, že se máme poučovati u autora, jako je prof. Fiedler. Odpusťte, že u takového autora poučení hledati nebudu; u člověka, který se neuměl orientovati za války, kdy každý jiný viděl již samostatnost před očima, nebudu bráti poučení, jak se mám dívati na dnešní vývoj.
Není pochyby, že v zájmu dělnictva, ovšem ne v zájmu dnešních socialistických stran je, aby se dnešní t. zv. odborové organisace odpolitisovaly a byly čistými organisacemi odborovými, neboť pak teprve bude dělník svobodným, bude se moci svobodně rozhodnout, ke které politické straně se hlásí dle svého světového názoru, dle svých názorů, dle svých náklonností a disposic. To bude mravnější stav, kdy dělník nebude nucen jen proto, že je dělník, vstupovat do určitých politických organisací.
Chcete-li prospěti dělnictvu, musíte odpolitisovati všechny odborové organisace a potom přijíti k nám a říci: neorganisujte. My také své lidi organisovat nebudeme. Dokud toho nebude, pak, prosím, z důvodu svobody přesvědčení musíte připustiti, když dělník nechce věřiti vašim řečem, aby ten dělník byl organisován jako národní socialista, lidovec, nebo národní demokrat. Proti tomu není žádné pomoci!
A jestli našim organisacím vytýkáte, že neměly zásluhy na sjednání kolektivních smluv a že nemají proto nároků, aby užívaly výhod těchto smluv, pak není stanovisko to zrovna mravné. Není však ani rozumově držitelné. Kdyby v tomto našem N. S. měli býti jen ti, kteří se opravdu zasloužili o dobytí naší svobody, anebo jen ti, kteří nestáli proti našemu osvobození, mnoho by se jich muselo odtud stěhovat!
A nyní slovo k prohlášení pana ministra sociální péče:
Budeme hlasovat pro prohlášení ministra sociální péče, žádáme však, aby při provádění zákona o závodních výborech bylo dbáno přesně zákona, jmenovitě jasného znění § 32 podle kterého provádění zákona svěřeno je sice ministru sociální péče, ale ve srozumění se zúčastněnými ministry. Věříme, že každé příští opatření předloženo bude ke schválení ministru obchodu, vnitra a spravedlnosti. Soudíme, že zákon o závodních výborech musí býti přesně zachováván a budou-li vývojem pozměněny poměry stran, že musí býti vykonána změna postupem zákonným, o právech a závazcích stran musí býti rozhodnuto jen zákonem. Já jsem pevně přesvědčen, že otázka závodních výborů není jen otázkou sociálně-politickou, nýbrž otázkou výroby a obchodu a živnosti.
Za těchto předpokladů, pravím,
my budeme hlasovati pro prohlášení a pro schválení prohlášení
pana ministra soc. péče. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji dále slovo
k věcné poznámce panu posl. Pikovi.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Konstatuji věcně, že naléhavý dotaz pana posl. dr. Šmerala byl skutečně bezpředmětný, poněvadž ministr sociální péče z vlastní iniciativy vydal pokyny politickým úřadům ještě před tím, než interpelace pana dr. Šmerala podána byla. Nemá tedy pan posl. Haken v tomto směru pravdu.
Pokud se týká výtky, že sociální
demokraté hlasovali pro zákon o útisku, že tu na sebe upletli
bič, kterým buržoasie bičuje dělnické hnutí, konstatuji, že úmyslem,
tendencí zákona je chrániti politickou, národnostní a náboženskou
svobodu, že nikterak tento zákon nemůže býti vykládán proti dělníkům
v případech, kde oni na podkladě právního stavu hájí své právo
kolektivními smlouvami zajištěné. Tedy sociální demokraté hlasovali
pro zákon z důvodů, aby chránili svobodu politickou, národnostní
a náboženskou a nikoli, aby dávali buržoasii bič do rukou. To
jest věc výkladu, pakli buržoasie pokládá zákon za bič, ale věcí
prakse a věcí práva bude, když soudy vyřknou svůj posudek, jedná-li
se o útisk proti druhému, když dělnictvo stojí na právním stavu,
na ustanovení kolektivní smlouvy. - Jestli p. posl. Haken
zde konstatuje výbojnost buržoasie proti dělnictvu, pak jest v
prvé řadě povinen p. posl. Haken vznésti žalobu na svoji
stranu, která oslabila dělnické hnutí a která posílila posice
buržoasie proti dělnictvu. (Výkřiky posl. Skaláka.)
Dále konstatuji: Pan posl. dr. Lukavský prohlásil zde - a také napsal v "Národních Listech" - že ze Škodových závodů byli vyhnáni z práce pro politické přesvědčení dělníci Korda, Růžička, Bejček, Melichar, Siegel a Boger. Konstatuji, že tito dělníci nebyli propuštěni pro své politické přesvědčení, nýbrž z důvodů nedodržení kolektivní smlouvy. Není pravdou, že by důvěrníci anebo dělníci ve Škodovce podnikali sbírky pro Olympiádu a že by toho, kdo nedal příspěvek na Olympiádu, vyloučili z práce. Už proto je to nemožné, poněvadž případy, které jsou právě před soudem, staly se dávno po Olympiádě. Také není pravda, že se sbíralo na jiné účely. Sbíralo se pouze na stávkující dělnictvo v Praze. Jest právem dělnictva, aby podnikalo takové sbírky. Dělník Marek, o němž o. dr. Lukavský mluvil, byl českým socialistou, byl ze své vlastní organisace vyloučen, (Slyšte!) poněvadž nechtěl vykonati povinnost naproti svým bratrům v Praze stávkujícím. Tento dělník Marek právě při včerejším zahájení procesu plzeňského konstatoval, že důvěrník jednal s ním naprosto vlídně a že proti němu nemůže naprosto ničeho říci. Před soudem bylo konstatováno, že tento dělník nebyl ze závodu vypuzen, nýbrž ředitelství závodu v zájmu klidu a rozvoje tohoto podniku dalo mu placenou dovolenou. Podle kolektivní smlouvy neorganisovaní dělníci nemohou býti v závodě. Na tuto okolnost byli upozorněni důvěrníky. Dva z nich, Siegel a Boger, obnovili svoji povinnost organisační a prohlásili, že z návodů národních demokratů byli svedeni. Po splnění předpisů kolektivní smlouvy oba zůstali v závodě pracovati. Naproti tvrzení pana dr. Lukavského konstatuji, že odborové organisace jsou nepolitické (Hluk. Výkřiky.) a není tudíž pravdou, že z důvodů politických byli někteří dělníci nuceni vstoupiti do organisace. Konstatuji dále, že za persekuce za žlutého kursu ve Škodovce ani mladočeská strana ani posl. dr. Lukavský nevystoupili, naopak byli lhostejni k tomu, když dělníci pro své politické přesvědčení byli pronásledováni. Konstatuji také, že plzeňský list národní demokracie hanobí denně důvěrníky Škodovky a dělnictvo tohoto závodu označuje za násilníky. Opakuje to právě tyto dny, kdy zahájen byl proces v Plzni proti dělníkům Škodovky, kteří hájili svá práva. Pan posl. dr. Lukavský v to popírá. Doporučuji pánům poslancům, aby v parlamentní čítárně přečetli si "Český Deník", list národní demokracie v Plzni, jehož akcionářem a stálým přispívatelem je posl. dr. Lukavský. Tento list denně napadá důvěrníky a dělnictvo Škodovky a hanobí i obhájce obžalovaných dr. Ecksteina, muže poctivého, který za těch nejtěžších dob počátků dělnického hnutí bezplatně hájil persekvované sociální demokraty.
Pánové, vím, že vystoupení mé v páteční schůzi nebylo příjemné po stránce koaliční. Pánové, já jsem se úmyslně rozhodl touto formou vystoupiti. Konstatuji, že právě pro tyto ostudné výpady národní demokracie v Plzni vzniká v dělnictvu zvláštní psychologický stav. Naši dělníci nechtějí věřiti tomu, že je možno, aby koalovaná strana proti druhé koalované straně, která je loyální, takovým způsobem vystupovala. My jsme byli loyálními, my jsme dodržovali důstojně pravidlo loyálního poměru k národní demokracii. Ale na plzeňské půdě národní demokracie ubíjí možnost dnešní koalice v této sněmovně.
Pan dr. Lukavský prohlašuje, že si váží menšinové činnosti dělnictva a že jeho strana proti dělnictvu Škodovky nevystupuje. V té věci poznamenávám, že je tedy nevděkem proti menšinovému dělnictvu, když se bojuje proti jeho právům v továrně a když strana pana dr. Lukavského podporou žlutého hnutí usiluje o demoralisaci a sociální zotročení dělnictva. K národnostnímu osvobození přísluší též svoboda a právo sociální. Pracovati v menšinách pro národnostní zájmy, na druhé straně však usilovati o sociální poškození dělnictva, nesrovnává se s pojmem práva, svobody a opravdové činnosti menšinové. Takový menšinový nacionalismus, který podporuje snahy podnikatelské třídy na zotročení dělnictva, je neupřímností. Menšinové dělnictvo koná z povinnosti své poslání v ohrožených místech, ale nemůže strpěti, aby za tuto svoji práci bylo sociálně a ve svých právech poškozováno.
Ve věci soudce Zpěváka jsem ve
své řeči konstatoval prostý fakt, že tento pán veřejně, a to nikoliv
politickou kritikou, nýbrž v kavárně osobně napadl nepřítomného
ministra Habrmana. To není nátlak na soudce, když vyslovuji
mínění, že tento soudce sám z vlastní iniciativy měl se vzdáti
řízení soudního procesu, když před ním stojí sociální demokraté.
. .
Předseda (zvoní):
Upozorňuji pana posl.
Pika, že uplynulo 5 minut.
Posl. Pik (pokračuje): . . . jako žalovaní a on osobně napadl přední osobnost této strany. Uznávám právo kritiky i soudce a také výsostní právo soudcovské neodvislosti. Ale oprávněné ohrazení se proti osobním útokům soudcovským není žádným nátlakem na soudce a útokem na soudcovskou nezávislost, nýbrž právem napadených.
Nepopírali jsme zákon o útisku, jak nám pan dr. Lukavský vytýká, konstatujeme pouze, že zákon o útisku praví, že jen tenkráte byl útisk spáchán, bylo-li něco proti někomu bezprávně podniknuto. A to se ve Škodovce nestalo. Tam trvá právní stav podle kolektivní smlouvy.
A není bezprávím, když se na dělnících žádá plniti kolektivní smlouvu, a když podle kolektivní smlouvy nejsou v továrně trpěni neorganisovaní dělníci.
Naproti tvrzení p. dr. Lukavského,
že nejde o spojitost akce strany národně demokratické s organisací
zaměstnavatelů proti dělnictvu a odborovým organisacím konstatuji,
že skutečně běží o smluvený plán a že vůdčí osobnosti zaměstnavatelské
organisace s osobnostmi národní demokracie propagují žluté hnutí
a boj proti odborovým organisacím. Heslo, že národní demokracii
jde o boj za svobodu politické ho přesvědčení, je vyslovováno
jen proto, aby skutečný sociálně reakční cíl aliance protidělnické
byl zastřen. Tuto spojitost ukazuje nejlépe boj proti dělnictvu
v závodech Ringhofferových na Smíchově. Ostatně sám p. dr. Matoušek
na schůzi "U husy" prohlásil, že všechny závody
zastaví práci, tedy vyloučí dělnictvo, aby žlutá organisace národní
demokracií byla ochráněna a došla svého záškodnického cíle.
Předseda (zvoní):
Žádám znovu p. posl.
Pika, aby skončil.
Posl. Pik (pokračuje):
Události v Ringhofferových závodech tuto předpověď potvrdily,
(Hluk. - Různé výkřiky.) je tedy vidno, že jde o
plánovitou akci, jejíž cílem není nic jiného než zotročiti a demoralisovati
dělnictvo žlutými organisacemi. Vytýkáme-li národní demokracii
tento čin jako čin sociálně reakční, jsme plně k tomu oprávněni.
(Hluk. - Různé výkřiky.) Pánové, nechcete-li rozviřovati
boj, neštvete dělnictvo v továrnách! (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Slovo dále k věcné
poznámce má pan posl. Schäfer.
Posl. Schäfer (německy):
Pánové a dámy. Z nařízení klubu německých sociálnědemokratických
poslanců mám prohlásiti, že budeme hlasovati pro to, aby odpověď
ministra sociální péče na naléhavou interpelaci o nových pracovních
řádech byla vzata na vědomí. Hlasujeme pro tuto odpověď proto,
poněvadž celkem souhlasí s tím, jak my chápeme zavedení nových
pracovních řádů. Zdůrazňuji však výslovně, že z našeho hlasování
nelze dovozovati, že by se jakkoliv změnilo naše chování vůči
veškeré vládě a její politice. Dokud v Československé republice
bude se dále provozovati dosavadní politika proti dělnictvu a
rovněž proti národnostním menšinám, nemáme my němečtí sociální
demokrati důvodu, abychom se odchýlili od našeho oposičního stanoviska.
V tom, že béřeme v tomto případě odpověď jednoho ministra
na vědomí, nespočívá projev důvěry k vládě. (Souhlas něm. soc.
demokratických poslanců.)
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili. (Děje se.)
Podle §§ 69, 65 a 68 jednacího řádu je rozpravu o naléhavé interpelaci zakončiti hlasováním, schvaluje-li sněmovna prohlášení interpelovaného člena vlády, čili nic, nebo že hlasování se odkládá. Návrh na odklad hlasování podán nebyl, budeme tedy hlasovati o tom, schvaluje-li sněmovna prohlášení p. ministra sociální péče, čili nic.
Kdo souhlasí tedy, aby sněmovna schválila prohlášení ministra sociální péče Habrmana, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je prohlášení ministra sociální péče schváleno a tím je vyřízen druhý odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Teď vyřídíme podle § u 69 jedn. řádu ještě
hlasování o naléhavých interpelacích,
které byly rozdány počátkem 122. schůze.
Hlasování o nich jsem musil průběhem debaty rozpočtové odložiti, poněvadž nebyla dostatečná presence.
Jsou to tyto dvě interpelace: Předně naléhavá interpelace posl. dr. Lelleye a soudr.
Žádám, aby byla přečtena hlavička
a petit interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3356. Naliehavá interpellácia posl. dr. Lelleyho a súdr. min. predsedovi, ministrovi školstva a nár. osvety a ministrovi splnou mocou pre správu Slovenska o bezzákonnom postupovaní cirkevného referenta při vyplácaní podpôr rím. kat. duchovným.
Tážeme sa pána min. predsedu a pánov ministrov:
1. Či je vláda ochotná v prípadoch shora uvedených a taktiež v príčine všeobecnej a církevným referentom v tomto smere sledovanej prakse rychlé a prísné vyšetrovanie zaviesť a výsledky a dáta vyšetrovania parlamentu predložiť?
2. a bude-li konštatované nezákonité jednanie vládneho referenta - o čom ovšem nemôže byť pochybnosti - zdali bude vláda ochotná bez odkladu poukázať zadržané obnosy?
3. či je vláda ochotná za toto
jednanie cirkevného referenta, ktorým on kňazstvo a kresťansko-sociálnu
stranu bez príčiny hrubo urazil a stranu velezradou podozrieval,
dať zadosťučinenie tomuto hrubo a nezaslúžene urazenému kňazstvu
a strane tým spôsobom, že pána cirkevného referenta Karola Medveckého
jeho postavenia sprostí a postaví na jeho miesto takého, ktorý
má schopnosti k plneniu požiadavkov s týmto úkolom spojených?
Předseda: Kdo souhlasí s tím, aby přiznána byla naléhavost přečtené právě interpelaci p. posl. dr. Lelleye a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Naléhavost této naléhavé interpelaci přiznána nebyla a rozprava usnesena nebyla.
Žádám o přečtení záhlaví a petitu
další naléhavé interpelace pp. posl. Simma, Budiga, dr. E. Feyerfeila,
Knirsche, Mayera a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3363. Naléhavá interpelace posl. Simma, Budiga, dr. E. Feyerfeila, Knirsche, Mayera a druhů ministrovi národní obrany o drakonických rozsudcích nad vojáky, kteří neuposlechli mobilisačního rozkazu nebo příliš pozdě.
Tážeme se p. ministra:
1. Ví o drakonickém pronásledování osob nenastoupivších vojenskou službu vojenskými soudy?
2. Jest ochoten ihned naříditi,
aby stíhání zahájená z tohoto důvodu byla zastavena a aby se ustalo
od všeho dalšího stíhání?
Předseda: Kdo souhlasí s tím, aby byla přiznána naléhavost, resp. aby byla zahájena rozprava o interpelaci právě sdělené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Naléhavost interpelaci přiznána nebyla.
Teď přikročíme k odstavci 3 denního
pořadu. Jsou to druhá čtení. Nejprve je
3. druhé čtení osnovy zákona o zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk 3342).
Zpravodajem je p. posl. dr. Srdínko.
Jest snad nějaká korektura nebo změna?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Není.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí s osnovou tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím je osnova zákona stran zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního schválena ve čtení druhém a vyřízen odstavec 3 dnešní schůze.
Jdeme ke 4. odstavci pořadu, totiž
ke
4. druhému čtení osnovy zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3347).
Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Mašata, za ústavně-právní pan posl. dr. Medvecký.
Má pan zpravodaj Mašata nějakou
korekturu?
Zpravodaj posl. Mašata: Žádnou.
Předseda: A
pan zpravodaj posl. dr. Medvecký?
Zpravodaj posl. dr. Medvecký:
Žiadnu.
Předseda: Korektur není.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zákon je schválen ve druhém čtení a je vyřízen odstavec 4 denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 5, jímž jest
5. druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 3355).
Zpravodajem jest p. posl. Mašata.
Má snad nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Mašata:
Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tohoto tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím také tato osnova zákonná je schválena ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 5 denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 6, jímž jest
6. druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži dne 15. listopadu 1920 (tisk 3353).
Zpravodaji jsou pp. posl. dr.
Uhlíř, Slavíček a dr. Matoušek. Mají snad
pp. zpravodajové nějakou korekturu nebo změnu?
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř:
Ne.
Zpravodaj posl. Slavíček: Rovněž
ne.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nikoliv.
Předseda: Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest schváleno také toto usnesení ve druhém čtení a vyřízen jest odstavec 6 denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci 7. Tím jest
7. druhé čtení osnovy zákona, v jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, těsnopise a ve psaní na stroji (tisk 3349).
Zpravodajem je p. posl. Sladký.
Má pan poslanec nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Sladký: Nikoliv.
Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s touto osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím také tato osnova zákonná jest schválena ve čtení druhém a vyřízen jest odstavec 7 denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 8. Je to
8. zpráva v výboru ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 3319) o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení (tisk 3379).
Zpravodajem jest pan posl. dr.
Hnídek. Žádám, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Účelem předlohy zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení jest, aby se usnadnilo co možná nejrychlejší zaknihování jednotlivých parcel, které odděleny budou od majetku zabraného.
Běží totiž hlavně o půdu rozptýlenou a půdu stavební. Podle dosavadní prakse, měla-li býti zaknihována nějaká parcela a oddělena od parcely větší, bylo nutně třeba důkladného, geometricky provedeného plánu a teprve na základě tohoto důkladně geometricky provedeného plánu mohla býti dotyčná parcela, zaknihována. Tato procedura byla příliš zdlouhavá, takže zaknihování nějaké parcely pro nového majetníka trvalo příliš dlouho, bylo obtížné a nákladné. Již zkušenosti při zaknihování a při provádění dlouhodobého pachtu ukázaly, na jaké obtíže naráží právě toto sdělávání geometricky vypracovaných plánů pro zaknihování dotyčné parcely.
Poněvadž jde tedy o zaknihování parcel určených pro stavbu a potom parcel půdy rozptýlené a poněvadž jde nyní o akci a o provádění zákona o pozemkové reformě, kde už letošního roku jednotlivé parcely mají býti zaknihovány, jedná se tedy o to, aby toto zaknihování stalo se co nejdříve z toho důvodu, aby dotyčná parcela mohla sloužiti za hypotéku novému majiteli. Kdyby bylo zůstalo při staré praksi, trvalo by to velmi dlouho a dotyčná parcela nemohla by tvořiti hypotéku pro nového majitele. Proto vláda předložila návrh zákona, podle něhož není třeba k zaknihování dotyčné parcely u nového majitele geometricky přesně provedeného plánu, nýbrž je třeba skizzy, krátkého nárysu, na základě něhož může se zaknihování provésti. Ovšem toto zaknihování je výslovně prozatímní. Musí se také do knih zanésti poznámka, že toto zaknihování je prozatímní a definitivní zaknihování teprve může se státi na základě přesných geometrických plánů.
Tedy je to výslovně jen prozatímní zákon a jako takový bude také přijat. Co se týče definitivního zaknihování, musí býti, jak jsem řekl, provedeno na základě přesně provedených plánů. Co se týče Slovenska, tam není třeba zvláštních zákonů, poněvadž na Slovensku tato prakse již se provádí. Tam se může zaknihování provésti na základě předběžných skizz. Tam platí nařízení uherského ministerstva spravedlnosti, které ukládá soudům používati na zaměření a dělení parcel jen plánů oprávněných zeměměřičů a takových diplomovaných geometrů a zeměměřičů, kteří oprávnění dosáhli svého času u ministerstva spravedlnosti podle nařízení čís. 30.
Ovšem to se týká jen skizz. Toto nařízení však vykládali si soudové rozličně, každý soud jinak a proto je třeba také unifikace v tomto směru. A tu vláda má právo nařízením na Slovensku tyto věci upraviti. Ústavně-právní výbor provedl však v návrhu vládním některé, abych tak řekl, změny formální.
Vládní návrh navrhoval ve čl. I., aby se do starého zákona rakouského z 23. května 1883 vsunul nový § 1 a), ale poněvadž ze zákonodárně-technických důvodů není to vhodné, aby se vkládaly do starých zákonů nějaké nové paragrafy a, b, atd., ústavní výbor provedl tedy věc tak, že vynechal toto ustanovení §u 1 a vsunul za článek čtvrtý nový článek pátý, který ustanovuje, pokud ustanovení starého zákona odporují zákonu novému, že jsou neplatná. Je to ze zákonodárně-technického stanoviska lepší. Mimo to provedl změnu ve článku třetím. Vládní návrh navrhoval, aby navrhovatel, který žádá za zaknihování dotyčné parcely, byl povinen do jednoho roku předložiti geometricky vypracovaný plán, ale ústavně-právní výbor uznal tuto lhůtu za krátkou, poněvadž by se mohlo státi, že do té doby nebude moci předložiti přesně vypracovaný plán. Proto navrhuje, aby bylo nutno předložiti geometricky vypracovaný plán do dvou let. Mimo to ve čl. VII. provedl tuto změnu: Vládní návrh navrhoval, aby provedení tohoto zákona patřilo ministru spravedlnosti v dohodě s ministrem financí a veřejných prací a ředitelem státního pozemkového úřadu. To jest proti ústavě, poněvadž prováděti zákon přísluší toliko vládě a ne jejímu úřadu, tedy ani ne stát. pozemkovému úřadu. Zde navrhuje ústavně - právní výbor změnu, že provésti zákon přísluší všem členům vlády, poněvadž se to musí díti v dohodě se státním pozemkovým úřadem a také po dohodě vlády, tedy provedení toho zákona patří vládě. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Mimo to ústavně-právní výbor přijal
resoluci, ve které se ukládá vládě, aby nařízení, dle něhož upravují
se tyto otázky na Slovensku a Podkarpatské Rusi, bylo vydáno současně
s vyhláškou, kterou má vydati ministerstvo spravedlnosti podle
tohoto zákona. Připomínám jen k vůli úplnosti, že zde ve zprávě
ústavně-právního výboru je vytištěno, že tato resoluce je podána
dr. Medveckým. Opravuji to v tom smyslu, že ji navrhoval
kol. dr. Markovič. Prosím slavnou sněmovnu, aby schválila
předloženou osnovu zákona. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu se nikdo nehlásí, budeme tedy hlasovati. Žádám pány poslance, aby se posadili. (Děje se.)
Zákon má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Nebyl podán pozměňovací návrh a proto dám o celé osnově zákona hlasovati najednou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
Jest schválena většinou. Tím je osnova schválena poslaneckou sněmovnou v prvém čtení. Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.
Budeme hlasovati o resoluci posl.
dr. Markoviče, která byla přijata výborem ústavně-právním.
Žádám p. referenta, aby zaujal k ní stanovisko.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Navrhuji slavné sněmovně, aby tato resoluce byla přijata.
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s návrhem, aby resoluce dr. Markoviče, přijatá ústavně-právním výborem, byla přijata, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce je schválena.
Tím je tento předmět vyřízen a
přikročíme k jednání o dalším předmětu pořadu, jímž jest