Ďalej upozorňujem, že následkom štátneho prevratu od r. 1918 sú stá a tisíce pravôt pri peštskej tabuli a kurii. Tieto i pravoty tam stoja. Jedná sa o statisíce, prípadne o miliony našich občanov, ktorí nemôžu svoje právne záležitosti následkom toho usporiadať, že sa pismá tam nachodily. Ja bych rozhodne prosia ministra spravedlnosti, aby porobil všetké možné kroky, že by sa tieto pravotné spisy z Budapešťskej tabule a kurie čím skôrej mohly dostať k nám. Tehda pán minister dr. Veselý sa bol odvolával na to, že nemôže v tomto ohľade urobiť ešte ničoho, bo ešte smluva mierová s Maďarskom nebola podpísaná, nebola ratifikovaná. Medzi tým ale trianonská smluva bola i podpísaná i ratifikovaná a ešte ani dosiaľ nestalo sa v tomto ohľade ničoho. Je tedy na čase, aby záujem širokého obecenstva sa chránil, aby sa tieto pismá od maďarskej vlády na každý pád dľa možnosti vyžiadaly.
Do podrobného posudzovania rozpočtu
sa púšťať nebudem, bo v tomto ohľade už predrečníci dôkladne objasnili
celú vec, ale konštatujem, že, poneváč republikánska strana
československého venkova, poťažmo slovenská národná roľnícka strana,
stojí na tom stanovisku, že "Salus rei publicae suprema lex
esto!" a poneváč jej najväčšou tužbou je, aby naša Československá
republika sa posilnila, upevnila, aby zkvietala, preto my ochotne
jej tiež všetky k tomu potrebné hmotné prostriedky odhlasujeme
a následkom toho strana naša bude hlasovať pre rozpočet. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Botto (zvoní):
Slovo má ďalší rečník pán posl. Bubník.
Posl. Bubník: Vážení pánové a paní! Pro finančního politika je projednávaný dodatečný rozpočet velmi vděčnou látkou a to především svojí složitostí, potom svojí neupraveností položek a zejména svojí nedůsledností. Již jeho doprovod a vysvětlivky, které byly podány začátkem minulého měsíce, vyvolaly nelibost i u oficielního zpravodaje rozpočtového výboru. Kolega prof. dr. Srdínko odmítl převzít referát a bylo velmi interesantní, proč tak učinil. Přišel totiž na okolnost, že dodatečný rozpočet byl předložen nedostatečně odůvodněný. Vláda nevzala si ani tolik práce, aby jednotlivé resorty byly náležitě vysvětleny v jednotlivých kontech, že i zástupce vládní strany postavil se proti vládě v tomto případě a žádal dodatečné vysvětlivky. Pokud jsem rozuměl jeho stížnostem, šlo mu zejména o konta výdajová a měl pravdu. Pokud jde o zanášení jednotlivých položek v dodatečném rozpočtu, byly tak nedostatečně odůvodněny co do účele i co do potřeby, že to musilo každého laika zarazit. Vláda byla tedy vyzvána, aby ve lhůtě tří týdnů podala vysvětlivky k tomuto dodatečnému rozpočtu. Tehdy, vážení pánové, byl začátek prosince a bylo předem již známo, že lhůta 3 neděl nebude dodržena, poněvadž spadala do vánočních svátků. V tomto vědomí se také rozpočtový výbor rozešel a začal projednávat dodatečný rozpočet teprve v měsíci lednu tohoto roku. To je důležitá okolnost a to proto, poněvadž vláda překročila rozpočet, který byl jí schválen Národním shromážděním v prosinci roku 1920, neměla tedy již právního nároku na další výdaje, a překročila-li svůj rozpočet roku 1921, potom ve skutečnosti se nalézalo státní hospodářství ke konci roku ve stavu ex lex a v něm vlastně se nalézá doposud, poněvadž před schválením dodatečného rozpočtu nemá a neměla vláda práva k výdajům, na něž si tu činí nárok, resp. pro něž žádá dodatečného schválení.
Vážení pánové! Ještě další moment je velmi důležitý. Ve zprávě rozpočtového výboru byla vláda vyzvána, aby doručila zvláštní vysvětlivky výdajové, a nyní jsme dostali k projednávání ve skutečnosti nový rozpočet dodatečný. Základna rozpočtu toho je úplně změněna, a nikoli položky výdajové, nýbrž položky příjmové vykazují naprostou změnu. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Když byl pan ministr financí interpelován, vysvětlil to zvláštním způsobem: V budgetování našem není to obvyklé. Domníval se, že musí zařaditi do dodatečného rozpočtu jenom zvýšené výdaje, ale nikoli zvýšené příjmy. Jaká je tato úvaha finanční správy, o tom svědčí docela prostý rozum. V každé domácnosti hospodyně ví, že když s příjmy, o nichž předvídá, že musejí vystačiti, chce potom zaplatiti to, co měla na úvěru, musí se vykázati také dodatečnými příjmy a nejen výdaji. Ministerstvo financí ovšem tuto okolnost neuznává, a proto nezařadilo do dodatečného rozpočtu - a nejde o obnos malicherný - položku, která obnáší skoro 2 miliardy Kč. Neboť původní celkový schodek dělal 2.628.000.000 korun, nyní dělá schodek celkový 727 mil. 543.504 Kč, příjmy tedy jsou teď v tomto rozpočtu lednovém vyšší o 1.900,486.000 Kč. Původně celkové výdaje, tak, jak nám je předložila vláda v prosinci, obnášely 13 miliard 841, 000.000 Kč. Nyní jsou 18 miliard 26,460.000 Kč, tedy nyní je zde plus 5 miliard. Původní příjmy dělají 14 miliard 129,919.550 Kč. Nyní celkové příjmy dělají 17.298,916.630 Kč. Tedy nejdříve jsme měli podle rozpočtu původního, který byl předložen ještě za ministra dr. Engliše, přebytek 288,181.423 Kč. Na to byl schodek v prosinci uznaný a vykázaný ministerstvem financí předložen rozpočtovému výboru a činil 2 1/2 miliardy Kč. Nyní zase máme dodatečný rozpočet, který bude předložen rozpočtovému výboru v lednu a který je předmětem jednání plenárního a který vykazuje zase jenom schodek 3/4 miliardy. To svědčí, při nejmenším řečeno, o neupravenosti finanční správy. (Posl. Teska: Co je pravda, to prvé nebo to druhé?) Na to nám zůstane vláda odpověď dlužna.
Při projednávání v rozpočtovém výboru byl tento moment uveden, ale nebylo podáno vysvětlení, jenom řekl pan ministr financí, že nepokládá za vhodné, aby uvedl zvýšené příjmy ve svém dodatečném rozpočtu.
Mám za to, že jsou 3 základní nedostatky při budgetování, především, že nemáme vůbec určité pevné base pro sestavení rozpočtu - a já jsem byl vděčen předsedovi Nejvyššího kontrolního úřadu, p. dr. Körnerovi, který přišel do jedné ze schůzí rozpočtového výboru minulého roku, tuším v listopadu, a prohlásil, že centrální úřady, nemluvě ani o úřadech podřízených, nepředkládají ve lhůtě zákonné, která je 18měsíční, účetní závěrku. Jak mohu sestaviti rozpočet pro příští rok, když nevím, kolik jsem vydal v minulém roce, oč asi stoupnou výdaje a příjmy v souhrnu všech nově utvořených a zákonem odůvodněných eventuelních opatření, ať ve výdajích nebo příjmech.
Druhá vada je, že nemáme řádných norem budgetových. Každá vláda může si počínati při sestavování rozpočtu docela libovolně a proto také dochází k tomu, že X Y ministr financí může přijíti s omluvou, že nevěděl, že tam určité položky vůbec měl dáti. Tedy schází nám pravidla pro sestavování rozpočtu.
Třetí závada je ve finanční správě samotné, poněvadž finanční správa sestavením tohoto rozpočtu dala si vysvědčení, že neovládá látku, jak by bylo záhodno a že se dopustila určitých nedopatření, která by při mírném posudku měla býti při nejmenším nemožna. V důvodové zprávě stojí zajímavé charakteristikon, totiž: Ke všem okolnostem má přihlížeti dodatečný rozpočet, pokud je to možno. Já se ptám, zdali tato argumentace vůbec může platiti. Pokud je možno, má se přihlížeti ke všem okolnostem. Ten pojem "pokud je možno" je mi příliš široký nebo příliš úzký.
Konstatuji, že, jednáme-li o dodatečném rozpočtu, vláda už přinesla určité cifry, které jsou už ve skutečnosti, pokud se týče vydání, provedeny, i co do příjmů jsou aproximativně zjištěny. Tedy na těch číslicích se nemůže naprosto nic měniti. (Posl. dr. Srdínko: Jde o úspory!) Pokud jde o úspory, to by musilo zde státi, ale toho zde postrádám. Jedná-li se o skutečná vydání, nemůže býti řečeno, že pokud možná se mají uvésti všechny okolnosti, aby Národní shromáždění mělo možnost posouditi správnost a možnost celého rozpočtu, který je předkládán. Tedy to není žádnou omluvou.
Další pokus je velmi zajímavý, upozorňuji na něj, poněvadž z našeho stanoviska je neudržitelný. Říká se, že to byla špatná spekulace s cukrem, která zavinila příliš velký deficit v roce 1920. Připouštím, že je to jedna okolnost, která je příčinou schodku, ale nejdůležitější okolností, která zaviňuje schodek ve státním hospodářství československém jsou příliš velká neproduktivní vydání na jedné straně a na druhé straně nedostatečné nebo zúmyslné nevyhledávání zdrojů příjmů, kde by se nalézti mohly. To jsou dvě okolnosti, které zde schválně bych dával v úvahu.
Nyní dovolte několik poznámek k jednotlivým položkám. Již jsem uvedl v rozpočtové debatě výborové, že určitá vydání jsou tak abnormální, že by se mohla velice snadno přenésti na budoucnost, má-li se dodržeti zásada šetrnosti a úspornosti, ale pozorujeme, že zrovna v nejbližším okolí vedoucích kruhů tohoto státu se příliš s úsporností nepospíchá. Tak na příklad stát koupil velkostatek Lány, a to za tím účelem, aby hlava státu měla postaráno o letní sídlo. Proti tomu by nikdo nic nenamítal Nechci zde kritisovati způsob, jak koupě byla uzavřena, ale upozorňuji na neustálé dotace, které jen k obnovení velkostatku, obytných budov hospodářských a polních opatření mají prý sloužiti, takže minulého roku bylo dotováno na velkostatek lánský 6 mil. Kč, v tomto roce v řádném rozpočtu na rok 1922 opět 6 mil. Kč, a nyní máme v dodatečném rozpočtu na rok 1921 zase obnos 6,920.,799 korun. (Hlas: Za ty peníze by se postavil nový!) Nedivím se tomu značnému obnosu, poněvadž jsou vydání právě v této položce při nejmenším zbytečná. Na úpravu parku a na vyměření určitých snad partií, v parku se nalézajících, je vyměřeno v dodatečném rozpočtu - to znamená, že to bylo již vydáno - 218.000 Kč.
Nyní ještě několik slov o t. zv. tiskárenské čili publikační činnosti ministerského presidia. Měli jste jistě již příležitost slyšeti a čísti, že se objevily zprávy o zakupování různých tiskáren správou našeho státu. Je zajímavo, že podrobnosti nebyly dosud podány, a že na dotazy zůstala vláda, ačkoliv byly i věcně odůvodněné stížnosti, přesnou odpověď dlužna. Konstatuji zde, že státní tiskárna v Košicích jest dotována znovu v dodatečném rozpočtu částkou 2 1/2 milionu Kč. V Žatci dodatečné výlohy na tiskárnu činí 800.000 Kč, v Užhorodě 1 mil. 258.500 Kč. Ale to není všechno! Státní tiskárna v Košicích je vlastně svým zařízením původu vídeňského. Od nějakého vídeňského podnikatele převzala vláda zařízení, které jest staré, nemoderní. Převezla je do Košic, a tuto koupi sprostředkoval bývalý legionářský kapitán p. Krejza. Dopustil se určitých nesprávností při této příležitosti, ale nevíme, jak daleko pokročilo vyšetřování této aféry.
Na druhé straně víme ovšem, že máme společnost, která nese velmi krásné jméno "Patria", vlast. V této společnosti jsou účastníky subalterní úředníci Československé tiskové kanceláře pp. Kálman a dr. Bleha. Tito dva účastníci disponují, jak se zdá, značnými obnosy, poněvadž společnost "Patria", toto družstvo, kupuje tiskárny en gros. Mezi jiným byla koupena tiskárna a časopis "Troppauer Zeitung", pak "Moravské Noviny" v Brně, "Slovenský Východ" v Košicích, "Kassai Hirlap" v Košicích, potom "Szabadság", zkrátka celá serie nových tiskáren přešla v majetek státu. Rád bych věděl podrobnosti a zejména podmínky těchto koupí, nehledě k jejich účelu. (Hlas: Účel je jasný: To jest socialisace průmyslu výroby myšlenek. - Veselost.)
Pro službu zpravodajskou v ministerstvu zahraničním se vyhrazuje v dodatečném rozpočtu částka 634.829 Kč, pro vyslanectví - a náš stát, zdá se, nejlépe se representuje přepychovým zařízením svých kanceláří - v dodatečném rozpočtu se žádá 11,533.149 Kč. Konstatoval jsem výslovně v rozpočtovém výboru, že položka, která jest tam zařaděna pod titulem nových zařízení kanceláří obnosem 360.000 Kč, což jest zase samostatná položka, zdá se mi nedostatečnou, poněvadž jak pánové ze stran vládních přiznali, jsou některá naše vyslanectví tak luxusně zařízena, že to vyvolává úžas zástupců vlád, na příklad čtyřdohodových. Máme ve Washingtoně zastoupení, které svým zařízením vyvolává údiv u francouzského vyslanectví, nehledě k tomu, že honorování našich vyslanectev, zejména tedy šéfů vyslanectev, je 2-3násobné proti gážím vyslanců velikých států, jakým je na příklad Francie nebo Anglie. (Různě výkřiky.)
Při ministerstvu vnitra poukazuji na jednu okolnost, která nebyla také vysvětlena. Ministerstvo vnitra při projednávání pravidelného rozpočtu pro rok 1922 ústy svého odpovědného šéfa řeklo, že musí býti postaráno o četnictvo v tomto státě, poněvadž na této vrstvě a na její spokojenosti záleží bezpečnost státních občanů. Za tím účelem shledáváme se také s dodatečným obnosem pro rok 1921, a ne nepatrným, 105 milionů korun!
Pro policejní orgány jest vyhrazeno znovu 32 mil. Kč. Ale my máme jedno policejní komisařství, a to ve středisku uhelného průmyslu a těžby uhelné, to jest na Kladně, kde se dotuje 300.000 Kč na eventuelní zařízení policejního komisařství. Tedy to komisařství tam ve skutečnosti není zařízeno podle zprávy rozpočtové, ale k zamýšlenému zařízení se předem vyhrazuje 300.000 Kč. Jak si to máme představiti a vyložiti, to skutečně alespoň mně je naprosto nesrozumitelné.
Ale ministerstvo vnitra ve svém, řekl bych, poměru k jednotlivým stranám vystupuje s neobyčejnou briskností vůči straně, jejíž jsem já příslušníkem. Konstatuji, že zejména po stránce vyřizování určitých statutárních žádostí jest zde tendence zastaviti hnutí dělnické v určitých složkách. Federace dělnických tělocvičných jednot má obyčejně mnoho stížností po stránce povolování stanov. Na příklad máme na Slovensku spoustu žup, ve kterých se nepovolují stanovy. Nechoďme ani na Slovensko, máme v blízkosti okresní politickou správu na Smíchově, kde na příklad leží několik měsíců, asi 6 měsíců, stanovy jednotlivých jednot sdružených ve federace a okresy a ani přes všechny mé urgence a intervence, které jsem podnikal osobně, dosud stanovy povoleny nejsou.
Ale ministerstvo vnitra a zemská správa politická má zvláštní fondy, o kterých bychom rádi měli zde přesný obrázek. Dosud nebyly předloženy výkazy fondů, jež jsou spravovány zde zejména zemskou politickou správou, že není dosud provedeno vzájemné vyúčtování příjmů a vydání těchto fondů v příslušných položkách rozpočtových tak, jako se to děje na příklad s fondem náboženské matice při ministerstvu školství a osvěty. Je známo a zjištěno, že zemská politická správa v Praze spravuje mimo fond náboženské matice více než 70 milionů a nadační velkostatek a domy. K nadačnímu fondu studentskému náleží jeden z domů na pražských Příkopech. Studentstvo nemá z tohoto domu takřka žádného užitku, poněvadž nájem, který platí ministerstvo školství, je nižší, než činí celkový náklad na opravy a udržování budovy.
Ale teď se jedná, a l je nejzajímavější, o prodej tohoto domu, a to za 20 milionů korun. A nikomu není podána zpráva, nikdo to nemůže kontrolovati, jsme naprosto bezmocni a stane-li se to skutkem, budeme moci na konec schváliti to, co zemská správa politická jako orgán ministerstva vnitra sama už provedla.
Při státní správě, zejména v ministerstvu financí, bych měl tento dotaz: Před vánočními svátky usnesla se ministerská rada na jmenování asi 60 konceptních úředníků I. a II. instance v VI. hodn. třídě, jejichž plat už byl vlastně ve výši této třídy, ale s tím nebyli spokojeni 3 úředníci, kteří jsou o 8 let méně zaměstnáni ve státní službě, ničím nevynikající, ale za to protekční děti, kteří udělali prý palácovou revoluci, jak se mně sděluj e, a usnesení ministerské rady nesmí býti provedeno, pokud nebudou tito tři úředníci současně jmenováni do hodnostní třídy VI.
Pánové, já jsem měl čest býti členem komise, která si vyjela do Uhřiněvse při známé aféře tak zvaného "Potěmkinova lihovaru"- Při této příležitosti jsme zjistili, že tam jest - já jsem laik - vzorný školský statek. Ale jiná okolnost vyšla na jevo, a to ta, že školský statek, který je ve správě ministerstva školství a nár. osvěty, který by měl býti, řekl bych, vzorem demokratičnosti a příkladem jako soused těm ostatním příslušníkům, je na štíru s městskou správou uhřiněvskou. A teď dostaly všecky kluby poslanecké bezprostředně po té záležitosti memorandum, ve kterém si velmi těžce stěžuje městská rada uhřiněvská na naprosto neústupné stanovisko správy školského statku a ve kterém sděluje zejména, že žádala dosud úplně bezvýsledně, aby byla povolena dostatečná výměra pro stavební pozemek pro onu školu, dále pozemek ve výměře 14 arů - to jest skutečně pozemek, který vůbec nepadá ani na váhu - a to pro starou budovu školní, ve které nemohou býti zavedeny kanály pro odvádění vody a splašek. Tedy tam asi mají školu, kde nemohou míti záchod proto, poněvadž školský statek nedá těch 14 arů, aby se toto opatření hygienické mohlo postaviti. Dále žádají rybník a nadymač za účelem provedení vodovodu a kanalisace a říkají na konec, že přes všecky urgence a přes to, že byly požadavky uhřiněvské městské rady stlačeny na minimum, všecky pokusy o získání pozemku zůstaly bezvýsledny. Lituji, že není přítomen zástupce ministerstva školství a nár. osvěty, aby si to mohl alespoň zapsat a podati vysvětlení po skončení debaty rozpočtové, poněvadž tato věc je neobyčejně důležitá a nám není lhostejno, jak se zachová nebo jak jedná určitá správa, která podléhá kontrole některého ministerstva, se samosprávou. Máme-li se říditi heslem, že samospráva má býti rovnocenně příslušnosti a poměru ke státní správě, zdá se, že se to alespoň nepraktikuje.
Vám je známo, že v Praze, bohužel, je zapotřebí, aby chudí lidé se obraceli na zastavárny. Jsme-li při resortu ministerstva financí, rád bych něco vysvětlil. Bylo mně totiž sděleno - a jsou zde uvedena jména, - že pan ministerský rada Brusák a referent státního zástavního úřadu pan ministerský rada Kudela mají v úmyslu navrhnouti a také provésti zrušení poboček zástavního úřadu. Patrně už se vyjednává se správní radou Prvé pražské zastavárny, aby jich zavřením pomohli této zastavárně, která vybírá 26% úroku ze zástavy, kdežto Státní úřad zástavní musí býti omezen na určité maximum a musí garantovati nedoplatky z prostředků státních. Ale zde je ještě další, že prý pan rada Kudela se vyjádřil, že dělníci dosti vydělávají a že žijí v blahobytu a že prý rozhazují, když mohou očekávati takovou pomoc od zástavního úřadu. Vážení pánové, vy kteří nejste z dělnických vrstev, kteří jste příslušníky měšťanských vrstev, vám to není známo, ale alespoň členové socialistických stran, vyšedší z dělnických rodin, musí připustiti, že ten, kdo jde do zástavního úřadu, nejde tam nikdy z toho důvodu, že promarnili snad zbytečně peníze, nemluvě o tom, že výdělek, který měli, nestačí na to, aby mohli žíti luxuriosně, ale že tam jde chudá žena, matka rodiny, která sama nemůže nic vydělávati a nese tam poslední peřinu nebo kabát, který si vypůjčila a musí platiti krvavé úroky. A teď přijde byrokrat, který říká, že tam jdou dělníci proto, poněvadž promarnili své prostředky, žili v dostatku, a poněvadž mají zadní dvířka, mohou to dělati. Z toho důvodu mají býti zrušeny zástavní úřady.
Ale jedná se o něco dalšího. Máme
filiálky zástavních úřadů v jednotlivých předměstích a zrušením
zástavních úřadů a jejich filiálek zejména v Praze III. a VII.
museli by chudí lidé choditi hodinu do zástavního úřadu centrálního.
Prosím, aby finanční správa nám podala v tom směru náležité vysvětlení.
Při zemědělství mne napadlo - já jsem tomu dal výraz při debatě
v rozpočtovém výboru - že žijeme sice v době politiky sociální,
spíše však pro dobytek než pro lidi, poněvadž v ministerstvu zemědělství
setkáváme se s položkami, které úžasně převyšují dodatečné položky
ministerstva soc. péče. Konstatoval jsem, že na př. ministerstvo
soc. péče je dotováno dodatečně celkem 4,450.000 Kč, ministerstvo
zemědělství 59,000.000 Kč, ministerstvo nár. obrany 224,000.000
Kč, ministerstvo zdravotnictví zase jen 11,000.000 Kč. Je tedy
vidět, že sociální politika jistě při nejmenším pokulhává.
Posuďme však, vážení pánové, poměr jednotlivých příjmů. Máme příjmy z daní přímých a daní nepřímých. Daně přímé pokud padají na váhu - jsou tyto: Pozemková daň 450,543.900 Kč, daň z příjmů 253,128.000 Kč, daň z tantiem 8,490.000 Kč. Při této příležitosti si vzpomínám na velmi skromné členy správní rady Živnostenské banky, kteří nebyli spokojeni s tím, když jim bylo valnou hromadou akcionářů vyměřeno 700.000 Kč na hlavu. Je-li tam těch pánů, řekl bych, 10, dělá to 7 milionů Kč daní z tantiem, tedy z příjmů nepracovních, z příjmů spekulačních, vyvěrajících z naprosté nepracovitosti, chtěl bych říci lenosti. Příjmy ty dělají v Československé republice v dodatečném rozpočtu přes 8,490.000 Kč. Daň majetková vykazuje doplatek 675.000 Kč, z toho daň nepřímá a zde jest charakterisován duch režimu v Československu - pod kterou můžeme dáti clo, poněvadž clo jest placeno na hranicích a musí býti placeno konsumentem za zboží dovezené, vykazuje přebytek 514,000.000 Kč. Dávka z kořalky činí 216,394.000 Kč. Pánové, my jsme jednali předevčírem o zákonu na omezování alkoholismu. Vždyť naše státní finance spočívají na kořalce a na nápojové dávce, která vynese 46,000.000 Kč, na dani z masa, která vynesla plus 36,000.000 Kč, a aby tato řada nebyla neukončena dávkou nejtěžší, jest zde dávka z uhlí per 300,000.000 Kč. A kromě toho daň dopravní a železniční, která činí 314,000.000 Kč. Tedy přímá daň, to je poměr, který musí býti vyzdvihnut. Přímé daně v doplatcích vykazují za minulý rok 562,475.500 Kč, nepřímé daně 2,257,719.600 Kč. To je obraz finanční správy tohoto státu (Hlas: Kapitalistického státu!) Ovšem, kapitalistického státu, poněvadž přímé daně, kterými se hradí vydání státní, jsou vybírány od těch, kteří jsou skutečně sociálně nejníže postaveni. Pánové, právě na základě tohoto zjištění není to pouze finanční stránka, řekl bych in specie daňová stránka, nýbrž stránka sociální. Zde nejde o finanční politiku, nýbrž o sociální cítění a o poměr státu k sociálně nízce stojícím vrstvám a v tomto smyslu není možno, aby dodatečný rozpočet byl námi posuzován mírně. My se stanoviska základního a dělnického musíme protestovati proti takovému dodatečnému rozpočtu a musíme současně vyhlásiti, že s neustálým zatěžováním vrstev nemajetných novými daněmi a zadlužováním nesouhlasíme. Co to je, zmocní-li se ministr financí k úvěrovým operacím? To znamená, že se vypíše půjčka domácí nebo zahraniční. Při půjčce domácí získají kapitalisté, spekulanti a bursiáni diferenci kursovní a tím, že něco stát na úvěru získává, zadlužujeme se na druhé straně při půjčce do ciziny, stává se vasalem finančním, nemluvě ani o vasalství politickém, odvislým od Ameriky, Anglie nebo Francie, které mohou kupovati ještě titry československé. Tato politika je nezdravá, vede ke krisi a povede ku kastrofě a tato kastrofa, která v době budoucí nastane, nesmí zastihnouti pracující vrstvy v kritickém postavení a nepřipravené.
Úlohu zachrániti pracující vrstvy,
zříditi nový společenský řád, nový systém sociálního života, zdravou
úpravu poměru člověka k člověku, převzala československá strana
komunistická, jejímž jménem jsem mluvil a jejímž jménem prohlašuji,
že s těmito finančními a daňovými zákony nesouhlasíme. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl. dr. Rašín.
Posl. dr. Rašín: Slavná sněmovno! Mluviti k dodatečnému rozpočtu znamená vlastně mluviti k nepravidelnosti. A naší snahou jistě musí býti, aby takovéto dodatečné rozpočty z našeho státního hospodářství zmizely, aby naše rozpočtování dálo se tím způsobem, že bychom nepotřebovali přicházeti s novými dodatky vydání, ani s novými dodadatky příjmů. Ovšem přiznávám, že s počátku bylo dosti obtížno, aby naše rozpočty byly této dokonalosti, a to proto, poněvadž základ celého rozpočtování byl neznám, a byly to spíše dodatečné odhady, než skutečné výpočty, které mohla státní správa v rozpočtech svých předváděti. Ale pro budoucnost myslím, že bychom mohli dojíti po té stránce k normálním poměrům, abychom nepředkládali rozpočtů dodatečných, nýbrž dělali rozpočet tak svědomitě, abychom se vyvarovali všem vydáním průběhem roku, která v rozpočtu zavedena nejsou, a abychom příjmy ocenili co možná tak, aby odpovídaly skutečně předpokládanému výnosu.
Parlament v této věci nemůže obviňovati vládu, poněvadž po mém názoru daleko více než vláda a vlády byl na těchto dodatečných rozpočtech vinen parlament, a to proto, poněvadž průběhem rozpočtového roku dělal všelijaká dalekosáhlá nová vydání zákonná, jejichžto dosahu si ani neuvědomil, takže zde vnikala nová a nová vydání, pro která ve skutečnosti žádného krytí nebylo. A ještě dnes jsme na tom tak, že ve skutečnosti i nyní rozpočet na rok 1922 bude snad museti býti doplněn nějakým dodatečným rozpočtem.
My jsme usnesli na příklad zákon o propočítání let, zákon, při kterém nemohu zprostiti vládu, ale nemohu také zprostiti parlament výtky, že udělal zákon lehkovážně, že udělal zákon bez statistiky a bez rozpočtu, mnoho-li tato dalekosáhlá reforma platů státního zřízenectva a úřednictva bude státi. Že skutečně tomu tak bylo, jest viděti z faktu, že předpokládalo se na příklad, že u železnic budou tyto výdaje dělati jen 400 milionů, ve skutečnosti však stoupnou přes 700 milionů, u pošt, že budou dělati 90 milionů, ale zvýší se na 200 milionů.
Vzácné shromáždění! Takovýmto způsobem nadále nemůžeme dělati zákony, nechceme-li ztratiti vážnost, neřeknu ciziny, ale hlavně našeho vlastního občanstva.
Mne na celém dodatku rozpočtovém nezajímají tak cifry, jak budou tyto výdaje kryty, nýbrž mne daleko více zajímá cifra konečná, mnoho-li administrace státní podle nového rozpočtu stojí. Tu nacházíme se v tom, že celkové výdaje bez investicí obnášejí 18 miliard Kč. Po mém názoru tyto výdaje naše národní hospodářství nesnese.
Předešlý pan řečník mluvil proti tomu, jak málo vynášejí daně přímé a mnoho-li vynášejí daně nepřímé. Myslím, že všechno toto rozdělování mezi daněmi přímými a nepřímými je skutečným přežitkem. Faktum jest, že... (Hlas: Všechno zaplatí dělnictvo!) ... Nikoli dělnictvo, nýbrž konsumenti zaplatí všechno! (Výkřiky.) Nepokřikujte na mě, mne neukřičíte! Myslíte-li, že vysokými daněmi přímými stížíte do jisté míry ten důchod podnikatelský, o který zde běží, jste na velikém omylu. Čím uděláte daň přímou těžší, tím přímo nutíte k tomu, aby byla přesunována do cen, neboť, pánové, je-li to možné, přesune se. Račte jen uvážiti a na příkladě si objasniti tuto věc a uvidíte hned. Tak při dani výdělkové jdete tak daleko, že přirážkami daní samotnou seberete 80 % důchodu, o který běží, takže tomu, kdo vydělá 100 tisíc, vezmete-li 80 tisíc, zbude 20 tisíc, aby docílil důchodu, který má trochu lépe postavený dělník. Není divu, že ten, komu tímto způsobem vezmete 80 % jeho příjmů, má snahu, aby zvětšil tento svůj hrubý výnos, který zde má a zvětšiti ho může jen přirážením do cen. Jen malé přímé daně, jedině nízké přímé daně se nepřesunují do cen zboží, poněvadž to prostě, abych tak řekl, za to nestojí, ale čím uděláte větší daně přímé a specielně, čím je více zatížíte přirážkami obecními a jinými, takže zde není možna nějaká kalkulace, tím více nutíte k přesunování.
Naše daň činžovní je přímá daň, ale vezmeme-li činžovní daň s přirážkami 50% ceny činže, tu je přirozeno, že z této přímé daně se stala daň nepřímá, že byla do těchto činží přesunuta právě proto, že tímto přirážkovým hospodářstvím a vším tím bylo bydlení zatíženo příliš vysoko.
Proto myslím, že, půjdeme-li k reformě daní přímých, musíme sazby upraviti takovým způsobem, abychom toto přesunování učinili zbytečným. Dojdeme k tomu, že tyto sazby budou nižší. Ale když se zde říká, že nepřímé daně vynesly tolik a tolik, dobře; prameny příjmové nebyly jiné nežli touto cestou. Má-li stát sehnati 18 miliard ročně na krytí svého hospodaření, které zde je, tu je docela přirozeno, že nemůže to vybrati na přímých daních, nýbrž že to vybírá na daních nepřímých. Proto těmito nepřímými daněmi se přirozeně zdražují veškeré potřeby životní, ale zdražují se tak exorbitantními daněmi přímými.