Předseda (zvoní): Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo k odstavci
prvému p. zpravodaji posl. Čuříkovi.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná
sněmovno! Dlouhé referáty v debatě svědčí o tom, že bod denního
pořadu, který projednáváme, je zvláště významný. Není možno, abych
reagoval na všechny vývody, které zde byly přednášeny. Já se pouze
omezím na prohlášení jako referent výboru sociálně-politického,
že souhlasím s resolucí navrženou pp. poslanci Dietlem,
J. Markem, Trnobranským, Čuříkem a Bubníkem.
Resoluce další pak spadá více do referátu živnostenského výboru.
(Výborně!)
Předseda: Uděluji
slovo druhému zpravodaji, pí. posl. Zeminové.
Zpravodaj posl. Zeminová: Připojuji se k prohlášení, pokud se týče resoluce p. kol. Čuříka. Jak veliký zájem otázka tato v celé sněmovně a na všech stranách vyvolala, je důkaz toho, že stojíme na počátku nové epochy, že hledají se cesty, kterými by se měla výroba bráti, aby otázka demokracie hospodářské dospěla k nějakému pokroku.
Poznamenávám jenom jedno k řečem
předešlých pánů řečníků. Pan kol. Pastyřík odvolává se
na to, že resoluce, kterou výbor rozpočtový přijal, je jaksi pouhým
kusem papíru, že vládu k ničemu nezavazuje. Odvolává se na jakousi
analogii resoluce, která byla přijata v prosinci 1920, která pojednávala
o moučné dávce. Prohlašuji k tomu, že se na tuto resoluci z prosince
1920 velmi dobře pamatuji, poněvadž jsem sama tenkráte byla referentem,
resoluce, která skutečně byla přijata celou sněmovnou, ale ministrem
zásobování nebyla dodržena, ačkoliv mezi stranami a ministrem
zásobování byla o této resoluci a o celé m elaborátu sjednána
shoda. Poněvadž tehdejší ministr zásobování Průša nedodržel
úmluvy, kterou s parlamentem a s jednotlivými stranami sjednal,
parlament, resp. strany politické, hlavně strana naše, poukázaly
na nedodržení slova ministrova a žádaly odstoupení ministra Průšy.
Je to ctí parlamentu a aspoň jeho ujednání musí jíti nad všecky
otázky osobní, a proto také ministr Průša, poněvadž nedodržel
slova, které dal stranám a parlamentu, musil odstoupiti ze svého
resortu. Ujednání s nynějším ministrem financí sice není, ale
situace se na tolik změnila, že resoluci onu podávají strany koalované,
stojící za vládou koaliční, a že také ve stranách koalovaných
přišlo se k poznání, že pouhá státní garancie by v mnohých případech
nepomohla, poněvadž finanční kapitál by družstvům dělnickým uzavřel
kapsy i nadále. Bude to tedy povinností státních koalovaných stran,
hlavně socialistických, aby svému stanovisku u koaliční vlády
sjednaly náležitou platnost. Prohlašuji proto, že my resoluci
pokládáme za velmi důležitou, že budeme dále s vládou o určité
výhody další vyjednávat a že také proto prohlašuji se pro resoluci
pana posl. Dietla, Trnobranského a soudr., kteroužto
resolucí se vychází vstříc i požadavkům družstev konsumních. (Výborně!)
Předseda: Uděluji
slovo závěrečné zpravodaji k odstavci druhému, p. posl. Mašatovi.
Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Pokládám za svou povinnost reagovati na některé vývody, které za debaty zde byly učiněny. Byl to p. posl. Modráček, který projevil obavu, aby této pomoci státem zaručené nebylo snad nějakým způsobem zneužito, a jako doklad uváděl, že mohou po případě takové instituce hospodářsky silné zneužíti takovéto podpory. Uváděl ku příkladu, že družstvo hospodářského lihovaru obdrželo 800.000 korun subvence. Neřekl sice od koho, neřekl kdy, ale já pokládám za povinnost celou tuto věc vyjasniti, aby snad veřejnost nebyla uváděna v omyl. Jak známo, státní vázané hospodaření vyžádalo si tak zvaný ústřední systém. Za starého Rakouska byla ústředna lihová ve Vídni. Když po převratu bylo zapotřebí zde pro lihové hospodářství ustaviti potřebnou organisaci, ustavila se lihová ústředna, která však neměla ani dostatečných místností ani dostatečného počtu úřednictva, a byla ráda, když družstvo hospodářského lihovaru převzalo za tuto lihovou ústřednu určitou část práce. Jestliže tato lihová ústředna dala lihovému hospodářskému družstvu náhradu, určitý obnos, nedala mu to jako subvenci, ale dala mu to jako náhradu za vykonanou kancelářskou práci, kterou by byla musila ústředna dělat vlastním úřednictvem, kterého neměla.
Dále poukázal p. posl. Modráček na družstva cukrovarnická a lihovarnická, že by tato takové podpory nepotřebovala. Pokud se týče družstev cukrovarnických, uvedl jsem je jasně ve své zprávě důvodové, jako družstva, která v budoucnosti budeme musiti tvořit jako důsledek pozemkové reformy. Máme v naší republice 189 cukrovarů a z těch sotva 26 je cukrovarů, které mají rolníci buď v rukou, po případě v nich mají vliv, kdežto ostatní jsou v rukou kapitalistických. Je přirozeno, že při provádění pozemkové reformy musí také cukrovarnictví naše býti zachráněno a zajištěno; je přirozeno, že bude musiti potom ten drobný zemědělec míti účast na cukrovarnickém průmyslu. Nebude se to moci dělat cestou kapitalistickou, jako se to obyčejně dělá, bude se musit přistoupiti k formě družstevní, a tu zajisté tento důležitý obor průmyslové výroby si zaslouží podpory státu.
Pokud se týče družstev lihovarnických, musím poukázati na to, že družstva lihovarnická po většině jsou družstva, ve kterých jsou soustředěni drobní a střední zemědělci, poněvadž ten větší má sám přirozeně svůj hospodářský lihovar. Tu je malá ukázka: V r. 1914-15 z 31 družstevních lihovarů pracovalo 24, a tyto lihovary zpracovaly 800 vagonů bramborů a vyrobily 12.000 hl lihu. Jak se jim dobře během války vedlo pod státním vázaným hospodářstvím, je viděti z toho, že v roce 1917-18 z těchto 31 pracovalo pouze 13 a vyrobily 2500 hl lihu a zpracovaly 50 vagonů bramborů. Tedy z těch 31 družstevních lihovarů musilo 18 jich zůstati stát a přirozeně se jim při tom, když nevyráběly, dobře nevedlo, to ráčíte laskavě uznati sami, a bude-li chtíti ten střední a drobný zemědělec uplatniti se v této výrobě, pak přirozeně bude se musiti opírati o nějakou veřejnou pomoc.
Pan posl. Modráček nemohl si při této příležitosti také odepříti zaútočiti si na provádění pozemkové reformy a prohlásil, že děkuje panu presidentovi Viškovskému za takové provádění pozemkové reformy, kterým jedni se zabíjejí a druhým se pomáhá. Upozorňuji, že pan president Viškovský ze své vůle pozemkovou reformu neprovádí, že ji provádí na podkladě zákonů, které byly Národním shromážděním usneseny.
Vážení pánové! Jak vypadá to pomáhání jedněm a zabíjení druhých? Chci tu poukázati na malé ukázky z dosažených výsledků. Zde pořád se mluví o určité části, o malé menšině bych řekl, co na druhé straně se přezírá to ohromné plus našeho drobného zemědělského lidu. Na příklad v Černovci bylo 14 stálých zaměstnanců u dvora, deputátníků, ale i žadatelů bylo 220. U Pardubic bylo 146 stálých zaměstnanců, oprávněných žadatelů o půdu bylo 2780. Na Mnichovohradištsku, kde umělým způsobem byli zařaděni do zaměstnanců i zaměstnanci cukrovarů, je 437 zaměstnanců, naproti tomu 3005 oprávněných žadatelů. Na dvoru Orlíku je 64 zaměstnanců a 600 žadatelů. Zde je viděti, slavná sněmovno, že pozemková reforma jistě působí k tomu, aby náprava byla zjednána v širokých vrstvách lidových, v těch strádajících vrstvách drobných zemědělců, a není pravda, že by snad zemědělské dělnictvo pozemkovou reformou bylo zabíjeno a ničeno na své existenci. Dokladem toho jsou zemědělští dělníci a zaměstnanci sami. Chci ukázati na nedávný případ, kdy dostavili se zástupci zaměstnanců zároveň se zástupci domkářů a drobných zemědělců z okresu čáslavského a kdy zaměstnanci stejně jako ostatní prohlašovali se pro provedení pozemkové reformy parcelací. Zrovna tak minulý týden veliká deputace z okresu přeloučského se dostavila a zaměstnanci všichni stejně, ať jakékoliv politické strany, dohodli se s domkáři a všichni volají po parcelaci zabrané půdy. Pan posl. Modráček mi promine, jestliže při vší úctě, kterou k němu mám jako k družstevníku, mu řeknu, že já také jako družstevník dívám se na družstva zcela jinýma očima nežli on. Pro mne není družstvo cílem, pro mne je pouze prostředkem, aby napomáhalo slabým jedincům, kteří hospodářsky sami sobě nestačí. Jestliže pan posl. Modráček ukazuje stále na Italii, na tamní družstva dělnická, musím já upozorniti na to, že italská zemědělská družstva dělnická nejsou specielně družstvy zemědělskými, nýbrž že jsou to družstva pracovní, která stejně vedle prací, jež provádějí na půdě, pronajímají se ku práci na silnicích nebo práci někde v jiném oboru, třeba na melioracích nebo regulacích.
Vážení pánové! Pro mne je nejvyšší formou hospodářského podnikání forma individualistická. Přirozeně nedá se tato forma uplatniti všude stejně, na př. nedá se uplatniti v průmyslu jako v zemědělství. Není možná tato forma v dolech, není možno rozděliti důl na jednotlivé dělníky, tam se musí společně pracovati, ale rozdělte půdu, by plně byla vyčerpána pracovní zdatnost jednotlivců, a jsem jist, že půda obdělána bude a výsledku že se dosáhne. (Posl. Novák Ant.: A je hospodaření na rozdělené půdě racionelnější?) Jistě že je racionelnější. Ukazuji jen na Dánsko. Dánsko je zemí drobných zemědělců, a tam dosáhne se 36 q nejvyššího výnosu po 1 ha, kdežto u nás, kde máme latifundie, dosáhne se nejvyššího výnosu jenom 15.9 q po 1 ha při pšenici. Nikdo nebude popírati, že zemědělec drobný pracuje na vlastní hroudě lépe nežli deputátník, který pracuje jen od hodiny do hodiny. Zemědělec musí pracovati intensivněji a lépe, poněvadž je odměňován výnosem půdy a ne jenom smluvenou mzdou.
Konečně, kdo o tom pochybuje,
ať jenom jde mezi lid, a lid mu to poví sám. Když se dělá přídělové
řízení, zapomíná se na socialistické nauky, na váš socialistický
program, a stoupenci pana posl. Nováka stejně tak jako
stoupenci pana posl. Laube, všichni volají po přídělu půdy
do vlastnictví. Pokud se týče útoku pana posl. Modráčka na
pozemkovou reformu, je to věc názoru každého jedince a přirozeně
my, pokud se týče družstev zemědělských, když dělnictvo si ustaví
svá zemědělská družstva, nemáme ničeho proti tomu, ale nemohou
býti tvořena na úkor těch, kteří v prvé řadě mají na to nárok,
když o dělnictvo je jiným způsobem postaráno. (Hlasy: Jakým?)
Připomínám, že zemědělská družstva nejsou institucemi, ve
kterých organisováni by byli velkostatkáři. Velkostatkáři jsou
soběstačni, oni nepotřebují ani prodávati prostřednictvím družstva
a ani nakupovati prostřednictvím družstva. V zemědělských družstvech
je organisován dnes drobný a střední zemědělec a proto vším právem
zaslouží si podpory, zaslouží si státní garancie, zaslouží si
toho, aby stát jako veřejný činitel m u také opravdu podal svou
pomocnou ruku. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji, a to za výbor rozpočtový, p.
posl. Biňovcovi.
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Měl jsem v úmyslu vzdáti se slova proto, poněvadž v debatě projevil se jedno myslný názor, že je třeba, abychom družstevnictví podporovali. Avšak jednostranné stanovisko pana referenta zemědělského výboru nutí mne, abych všestrannost osnov zákona na podporu družstevního podnikání přece jenom obhájil, zejména pokud těchto zákonů bude používáno jako pomocného prostředku k provádění pozemkové reformy, realisování zákona přídělového. Tu musím konstatovati, že je nejvyšší čas, aby aspoň tak, jak se podporují a protežují zájmy jedinců, také se protežovaly a podporovaly zájmy širší, zájmy všeobecné, zájmy družstevní.
My jsme budovali zákon o pozemkové reformě na zásadě: Půda patří těm, kdož ji vzdělávají, ale dosavadní způsob a systém pozemkové reformy znamená, že všichni ti, jichž několikerá pokolení dříve na půdě pracovala, jsou dnes z pozemkové reformy vymýtěni, a dána je půda těm, kteří zemědělci nebývali. Tak je to v praksi. Nechci zde činiti rekriminací, ale je třeba konstatovati pravdu! A nemusí na tom nésti vinu třeba president Viškovský, to je věc názoru, ale pravda je, že Pozemkový úřad posílal několik desítek svých exponentů jako komisaře Pozemkového úřadu ven, kteří nedělali nic jiného, než protežovali za všech okolností jenom všeobecnou parcelaci. Dokonce máme případ, že na místo, aby vyhláška o provádění pozemkové reformy zněla v tom smyslu, že se má započíti s prováděním pozemkové reformy, bylo vyhlášeno, že začíná parcelace velkostatků.
Vážené shromáždění! Vždyť v zájmu té jednomyslnosti, s jakou byl také proveden zákon o pozemkové reformě dřívějším revolučním Národním shromážděním, jest, abychom tuto linii za všech okolností drželi, a jen tak můžeme s účastí všech stran a činitelů počítati.
Kdybychom každý podle svého typu, rozumu a názoru pozemkovou reformu vykládali, budeme pracovati pro ty, kteří jako můry ještě dnes leží nad prováděním pozemkové reformy. Tedy tento zákon, který právě projednáváme, umožňuje, abychom s větší intensitou mohli jíti do pozemkové reformy, abychom těm nejchudším na pozemkové reformě zájemníkům, zemědělským dělníkům, a konstatuji, také těm domkářům, kteří byli po celou válku ve vojenské povinnosti a vrátili se jako zchudlí domů, pomohli také účastí na pozemkové reformě.
Slavná sněmovno! Způsob dosavadní
při provádění pozemkové reformy napomáhá jenom těm, kteří byli
za války doma a dopomohli si třeba i nelegitimním způsobem k majetku,
těm se dostává půdy, kdežto ti, kteří válčili celou válku, těm
se nedostává ničeho. Dnes jde o to, abychom pomocí půdy pomáhali
nejslabším a nejzasloužilejším zemědělcům. Půjdeme-li po té linii,
sejdeme se všichni. Jednostranné provádění pozemkové reformy nemůžeme
snésti, a proto vítám tuto osnovu zákona, která sice ještě způsobem
velmi nedostatečným napomáhá k řešení pozemkové reformy, a doporučuji
tuto osnovu ku schválení Současně doporučuji ku schválení také
resoluci přijatou rozpočtovým výborem. (Souhlas.)
Předseda: Uděluji
slovo zpravodaji k 3. odstavci, panu posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Při odůvodňování podané zprávy výboru rozpočtového a živnostenského zmínil jsem se šířeji o nutnosti státní záruky pro svépomocné podniky živnostenské. Nikdo z řečníků nemluvil proti zásadě, jen někteří mluvčí projevili názor, že jest to podpora malá a nedostatečná, ale přece jen podpora. Mně nezbývá nic jiného než zaujmouti stanovisko ke dvěma předloženým resolucím.
Resoluce prvá jest posl. Mlčocha, Slavíčka a spol. a zní: "Vláda se vyzývá, aby před vydáním prováděcího nařízení, jímž budou určeny podmínky povolování záruk dle tohoto zákona, vyslechla příslušné družstevní svazy živnostenské a československou radu živnostenskou a předložila k posouzení výboru pro živnosti, průmysl a obchod poslanecké sněmovny."
Protože jde o celkem malý počet interesentů, celkem 5 až 6, doporučuji resoluci tuto ke schválení.
Resoluce druhá jest pana posl. Kostky a druhů a zní:
"Vláda se vybízí:
1. Aby svazům maloživnostenských úvěrních družstev dala k volnému použití vhodné odborné pomocné síly a hmotné podpory, aby u živnostenských úvěrních družstev mohla se věnovati zvláštní pozornost řádnému vedení knih a bilancování.
2. Aby měla zvláštní zření k tomu, aby další obchodní vzdělání živnostenského stavu bylo podporováno zřizováním účetnických kursů, ústavy pro zvelebování živností, a to ústavy státními i ústavy obchodních a živnostenských komor."
Poznamenávám k resoluci této, že se vyslovuji pro ni již z toho důvodu, že z větší míry již toto se provádí prostřednictvím ministerstva obchodu, neboť ministerstvo obchodu jednak vydalo zvláštní vzorné stanovy pro družstevnictví živnostenské, zejména úvěrová družstva živnostenská, a za druhé ministerstvo obchodu prostřednictvím Svazu družstev živnostenských vydalo vzorné knihy účetní, takže všechna přičleněná družstva mají knihovní vedení jednotné, a konečně pak v mnoha případech již družstevní kursy uspořádány byly. Ministerstvo obchodu dává také své úředníky svazům potud k disposici, že je vysílá na občasné revise a prohlídky hospodářství družstevního.
Prosím, aby zpráva výboru živnostenského
a rozpočtového a přečtené pak resoluce byly přijaty. (Potlesk.)
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Nejprve jest nám rozhodnouti o odstavci prvém, o zprávě výboru sociálně-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o státní záruce dělnickým výrobním a pracovním družstvům.
Míním o celé osnově zákona, která má pouze 6 paragrafů, o nadpisu a úvodní formuli dáti hlasovati najednou, poněvadž nebyl podán nijaký pozměňovací návrh.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl. (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výboru sociálně-politického a rozpočtového, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je zpráva tato schválena v prvém čtení.
Druhé čtení této věci dám na denní pořad příští schůze.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích. Nejprve o resoluci navržené posl. Zeminovou, Slavíčkem a Buřívalem, kterou doporučuje výbor sociálně-politický a která je obsažena v tištěné zprávě.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tato resoluce, schválená již výborem, je přijat.
Dále máme rozhodnouti o resoluci navržené pp. posl. Dietlem, J. Markem, Trnobranským, Čuříkem, Bubníkem a soudr. Čtena byla, snad není potřebí čísti ji znovu. - Není toto přání vysloveno, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tato resoluce je schválena a tím je vyřízen odstavec 1. denního pořadu.
Dále máme rozhodnouti o odstavci 2., o zprávě výboru zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní.
Také o této zprávě míním dáti hlasovati najednou, poněvadž celá osnova zákona má pouze 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli a také k ní nebyly podány pozměňovací návrhy.
Je snad proti tomu námitka? (Námitka nebyla.)
Není. Budeme tedy hlasovati, jak
jsem uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji, jak je obsažena ve zprávě tištěné, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tato osnova zákona je schválena v prvém čtení.
Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resoluci, jež je obsažena ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto resolucí, schválenou oběma výbory a obsaženou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce, schválená již výborem, jest schválena také plénem a tím je odstavec 2. denního pořadu vyřízen.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o osnově zákona o státní záruce svazům družstev živnostenských, jež je obsažena ve zprávě výboru rozpočtového a živnostenského.
Také k této osnově zákona, která má 4 paragrafy, nebyl podán pozměňovací návrh, dám tedy hlasovati o ní v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s osnovou tohoto zákona, se 4 jeho paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tato osnova zákona je schválena v prvém čtení, jak je obsažena ve zprávě obou výborů.
Druhé čtení dám na pořad příští schůze.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o resolucích. Nejprve o resoluci, přijaté rozpočtovým výborem a obsažené v tištěné zprávě. Čísti ji není třeba.
Kdo souhlasí s touto resolucí, která je obsažena v tištěné zprávě a je přijata rozpočtovým výborem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je schválena.
Teď je nám rozhodnouti o resoluci,
navržené p. posl. Kostkou. Žádám, aby byla přečtena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Vláda se vybízí:
1. Aby svazům maloživnostenských úvěrních družstev dala k volnému použití vhodné odborné pomocné síly a hmotné podpory, aby u živnostenských úvěrních družstev mohla se věnovati zvláštní pozornost řádnému vedení knih a bilancování.
2. Aby měla zvláštní zření, aby
další obchodní vzdělání živnostenského stavu bylo podporováno
zřizováním účetnických kursů, ústavy pro zvelebování živností,
a to ústavy státními i ústavy obchodních a živnostenských komor."
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, kterou navrhuje p. posl. Kostka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluční návrh p. posl. Kostky jest schválen.
Jest nám dále rozhodnouti o resoluci
na vržené pány posl. Mlčochem, Slavíčkem a soudr.
Žádám, by byla přečtena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Vláda se vyzývá, aby před
vydáním prováděcího nařízení, jímž budou určeny podmínky povolování
záruk dle tohoto zákona, vyslechla příslušné družstevní svazy
živnostenské a československou radu živnostenskou a předložila
k posouzení výboru pro živnosti, průmysl a obchod poslanecké sněmovny."
Předseda: Kdo s touto resolucí, navrženou pp. posl. Mlčochem, Slavíčkem a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také tato resoluce jest schválena a tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci 4, jímž
jest
4. zpráva výboru ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 2736), kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách (tisk 3292).
Zpravodajem jest p. posl. dr.
Medvecký, jenž jest nepřítomen a omluven. Místo něho vyzývám
předsedu výbor ústavně právního, p. posl. dr. Hrubana,
aby referát přejal a ujal se slova.
Zpravodaj posl. dr. Hruban: Slavná sněmovno! Vláda předložila návrh zákona, kterým se mění některé předpisy zákona o zřizování pojišťoven. Ústavně-právní výbor tuto vládní osnovu projednal a předkládá ji slavné sněmovně ku schválení. Jde vlastně o unifikaci předpisů o zřizování pojišťoven. U nás se pojišťovny zřizují dle systemu koncessí, vyžaduje se ku jich zřízení státního povolení. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi se pojišťovny zřizují dle předpisu tamního zákona o zřizování obchodních společností. Pakliže vykáží zakladatelé dostatečný kapitál, potřebují jen zříditi obchodní společnost a tím, že ji přihlásí do rejstříku, mohou počíti svou činnost pojišťovací. To vede k dalekosáhlým důsledkům. Tato různost prakse i kulturní poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyžadují, by tyto předpisy byly unifikovány. Také padá na váhu ta okolnost, že na Slovensku byly vesměs pojišťovny cizí. Proto vláda předložila tuto osnovu zákona a ústavně-právní výbor ji projednal, takže nyní bude jeden system pro všechny země celé republiky, system koncessní. Vláda podle článku I. jest zmocněna, aby vydala předpisy prováděcí ve smyslu tohoto zákona, a v článku II. je pak také uplatněna zásada přímého hlasovacího práva při pojišťovnách vzájemných. Je to jen částečná úprava zřizování pojišťoven a pojišťování vůbec a čeká sněmovnu sice později, ale přece v dohledné době úkol zrevidovati veškeré zákonodárství o zřizování pojišťoven a pojišťování vůbec.
Prosím slavnou sněmovnu, aby osnovu
zákona, jak jest předložena, schválila. (Výborně!)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá, budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti o celé osnově zákona, který má pouze 3 články, k nimž není podán pozměňovací návrh, o jeho nadpisu a úvodní formuli hlasovati najednou, v celku.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem a obsaženém ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto schválila ve čtení prvém.
Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Tím je vyřízen odstavec 4 pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k 5., jímž jest
5. zpráva výboru zahraničního a zdravotního o vládním návrhu (tisk 3007), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě (tisk 3281).
Zpravodajem za výbor zahraniční jest p. posl. Koudelka, za výbor zdravotní pan posl. Johanis.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji
panu poslanci Koudelkovi.
Zpravodaj posl. Koudelka: Podle článku 20. mírové smlouvy st. germainské ze dne 10. září 1919, uzavřené mezi čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a Československem, jest zavázán náš stát přistoupiti k mezinárodní úmluvě zdravotnické, podepsané v Paříži dne 3. prosince 1903, a přístup ten jest již proveden. Konvenci této dostalo se nové úpravy úpravou římskou ze dne 9. prosince 1907.
Úpravou touto byl zřízen v Paříži Mezinárodní úřad pro veřejné zdravotní, jehož úkolem jest sbírat veškeré zprávy a dokumenty, týkající se nakažlivých nemocí a je oznamovati všem súčastněným státům. Veškerá opatření, která byla v tom či onom státě proti epidemiím učiněna, jsou sdělována ostatním státům a tím lze mnohem snáze organisovat boj proti epidemiím a brániti jejich rozšíření. Vláda naše nemohla než vysloviti souhlas s přistoupením k tak užitečné mezinárodní organisaci a doufá, že i slavná sněmovna s přistoupením bude souhlasiti a přistoupí k této mezinárodní úmluvě, která má pro nás prakticky i tu důležitost, že jisté státy, které dosud činily našim příslušníkům obtíže při vstupu na jejich území, a to z důvodů, že se proslýchá, že v Československé republice jsou epidemické nemoci, nebudou to moci napříště činiti, poněvadž zdravotní stav našeho obyvatelstva bude úředně konstatován i na poli mezinárodním.
S přistoupením ovšem jsou spojeny i jisté finanční závazky. Vláda naše plně jsouc si vědoma obtížné finanční situace, zvolila z 6 kategorií příplatkových V., která jest dle nynějšího stavu věcí pro nás nejnižší. Avšak vyslanectví naše v Paříži upozornilo, že bez újmy prestiže našeho státu nelze zařaditi náš stát do kategorie nižší než IV. s ročním příspěvkem 6250 fr.
Vláda navrhuje, aby slavná sněmovna schválila toto nové rozhodnutí, diktované ohledy na důležitost a postavení našeho státu. Zahraniční výbor zkoumal vládní návrh zákona na přistoupení k této mezinárodní úmluvě zdravotní a doporučuje slavné sněmovně tento návrh k laskavému schválení:
1. Schvaluje se, aby Československá republika přistoupila k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě;
2. vládě se ukládá, aby úpravu tu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého;
3. ministru věcí zahraničních
se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další
opatření, jichž jest třeba ku provedení této úpravy. (Potlesk.)