K tomu by bylo zapotřebí také ještě něčeho jiného, aby totiž především náš zákon o družstvech byl přizpůsoben naší době. Zákon o družstvech pochází z roku 1873, je zastaralý, nevyhovuje už poměrům, potřebuje rozhodně rozšíření a doplnění v různých směrech. Bylo by nutno, aby revisní zákon poskytl svazům také přiměřený vliv. Revisní zákon pochází z roku 1903, byl to tenkrát nesmělý pokus, vsunouti instanci, jejímž úkolem by bylo, bdíti nad pořádkem v družstvech. Tento zákon se osvědčil. Hlavně svazům jest děkovati, že se družstva tak rozvinula, a bylo by na čase, aby byly nyní sebrány zkušenosti nastřádané za léta, a aby také revisní zákon byl opraven. To jsou asi předpoklady nutné k tomu, aby se na tomto poli mohlo vůbec něco vytvořiti.
Jsme však nespokojeni také proto, poněvadž právě s nejdůležitějšími skupinami družstev, s družstvy konsumními, nakládá se macešsky, a jsou úplně vyřazována. Myslím, že konsumní družstva získala si rovněž ohromných zásluh, také v době války spolupůsobila při zásobování obyvatelstva tak, že i stát měl na tom zájem. Domnívám se tudíž, že i jim se má dostati podpory. Podívejme se, které druhy družstev jsou podporovány a jak jsou podporovány. Především družstva výrobní. Prosím souhlasíme s tím, ale bylo by nám přirozeně milejší, kdyby zákon mluvil zřetelněji, kdyby se nevyjadřoval tak lakonicky stručně, kdyby naopak bylo skutečně patrno, podle kterých zásad mají býti povolovány tyto podpory, úvěry nebo záruky. To by nám bylo mnohem milejší, poněvadž máme obavu, budou-li do věci mluviti všechna ta četná ministerstva, která jsou pověřena provedením, že se tím dostane podpory nejspíše jen těm družstvům, která mají zdatného zástupce, t. j. ochránce, který, maje dostatek vlivu, zakročoval by u jednotlivých úřadů. Bylo by nám tudíž mnohem milejší, kdybychom měli jednotný úřad, kde by se rozhodovalo podle spravedlivých, pevných zásad, kde by se povolovaly tyto podpory jen v oněch případech, kde je opravdová nutnost a také vyhlídka, že se úvěrem také opravdu podporuje další rozvoj onoho družstva. Myslím, že v prováděcím nařízení musil by býti především svazům vyhražen značný vliv, vliv v té formě, aby dávaly souhlas při povolování podpor. Všechna družstva nejsou tak spravována a ve své výstavbě tak uspořádána, aby bylo možno bez dalšího je podporovati. I zde je nutno činiti mnohdy rozdíly, avšak tyto rozdíly může stanoviti pouze svaz družstev, neboť jedině on je s to, aby znal přesně vnitřní správu těchto jednotlivých družstev, jedině on může opravdu zjistiti, zda některé družstvo vyhovuje všeobecným zásadám a zda také pracuje pro veškerenstvo. Neboť rozhodný význam má také to, že užitek z tohoto podniku nepřipadá k dobru jednotlivých osob, nýbrž že se ho dostane celému národnímu hospodářství. To musí býti pro nás nejdůležitější zásadou a proto jest také zajisté nutno, při povolování takových úvěrů poraditi se s činiteli, kteří podle své činnosti jsou s to přesně odhadnouti, kdo potřebuje a kdo je podpor hoden.
Zákon uvádí také družstva zemědělská. Prosím, nemáme nic proti tomu, aby zemědělská družstva byla podporována. Avšak přece jen musíme vysloviti malé pochybnosti u tohoto bodu, a to proto, poněvadž podpora zemědělských družstev je bez toho kromobyčejná. Ve státním rozpočtu máme položky, které vykazují příspěvky zemědělskému družstevnictví, avšak to jsou ještě nepatrné částky. Zkoumáme-li zemské rozpočty, pak teprve seznáme, jak obrovské podpoře se těší zemědělská družstva, jak ohromných příspěvků se jim dostává, a bylo by jen přirozené, abychom měli také nějaký dozor nad tím, jak se těch peněz užívá a zda se jich užívá účelně. Rozvoj zemědělských družstev učinil zajisté pokroky, to je nepopíratelné, avšak jest otázka, zda ty pokroky jsou také k dobru těm, kdož jsou na těchto zemědělských družstvech zúčastněni, obzvláště zda slouží k tomu, aby malorolníci, kteří přece především potřebují pomoci a jimž jedině spojením v družstva je umožněno lépe vyráběti a svou živnost zužitkovati, měli prospěch z této podpory. Většinou jsou z těchto výhod vyloučeni, (Souhlas na levici.) a to považujeme za nedostatek celé věci; proto také žádáme, aby se zde postupovalo podle spravedlivých zásad, aby tyto zásady byly ustanoveny v zákoně samém a nebyly ponechávány teprve prováděcímu nařízení. To je, bohužel, jeden z oněch bodů, které stále a stále vyžadují naší kritiky, že zákony, které se dělají v Národním shromáždění, jsou obsahem tak stručné, že se celá látka ponechává vlastně prováděcímu nařízení, že usnesené paragrafy nejsou zákonem samým, nýbrž že podstata zákona se ponechává byrokratické cestě nařizovací. Myslíme také, aniž zde chceme úředníkům v nejmenším ubližovati, že se tímto způsobem podporuje byrokratismus, poněvadž úředníci neznají poměrů a neměli možnosti přesvědčiti se o všech nezbytnostech a bez zlého úmyslu pojmou mnohdy do prováděcího nařízení věci, které, jak se v našem případě obáváme, nejsou v zájmu podpory družstevnictví.
Mezi těmi, kdož potřebují podpory, máme také ještě živnostenské svazy. Také zde byly už v rozpočtu vynaloženy částky na podporu živností, rovněž tak v zemském rozpočtu příspěvky, které se poskytují a nemusí býti opět splaceny. Byl bych také rád zvěděl, co vlastně chcete v těchto svazech zvláštního podporovati, jaké jsou úkoly těchto svazů, a jak tyto svazy právě těmito úvěry mají býti podporovány. Podle mého názoru svazy nesplnily svého úkolu, staly se z nich zájmové skupiny cechovní, roztahuje se v nich cechovnictví. Nevěřím, že je to v zájmu živnostníků. I živnostníci měli by nahlédnouti, že doba, v níž žijeme, přinesla jiné poměry; a kdyby vybudovali své svazy ve smyslu pokrokovém, bylo by peněz, jež se zde vynakládají, znamenitě užito. Pak bychom mohli beze všeho pro to hlasovati a vítali bychom pokrok na tomto poli. Avšak poněvadž tomu tak není a ve svazech se jeví naopak přímo zaostalost, jest nám také těžko pro tento návrh hlasovati. Musíme již požadovati, aby při provádění zákona byl vzat zvláště zřetel na tyto naše námitky.
Budeme hlasovati pro návrh. Byli
jsme však nuceni přednésti námitky, které zde podáváme. Dovoliti
jsme si podati resoluční návrh, aby se dostalo také konsumním
družstvům úvěru a záruk týmž způsobem, jak se zde v předloze opatřují.
Máme za to, že jest to jen logickým důsledkem této předlohy zákona,
aby bylo pokud možno napraveno bezpráví, způsobené konsumním družstvům
tím, že se přes ně přešlo, a doufáme, že naše resoluce bude nejen
přijata, nýbrž, že obzvláště i vláda bude míti pro ni tolik porozumění,
že bude vyhověno našemu přání, aby sněmovna měla brzy příležitost
zabývati se rozšířením zákona na konsumní družstva, poněvadž jinak
by mohla přijíti doba, že opravdová hospodářská tíseň, v níž se
konsumní družstva působením poměrů octla a do níž jsou i nadále
zatlačována, donutí vládu k většímu kroku, který si však může
uspořiti, pokusili se v pravý čas a pravým způsobem této tísni
čeliti. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda Buříval: Dále
má slovo pan posl. Modráček.
Posl. Modráček: Ctěná sněmovno! Předložené zprávy výborové mají jistě dobrou intenci a v zásadě nemůže nikdo postaviti se proti nim. Přes to nelze popříti, že vykazují velmi značné nedostatky, které by vůbec neměly přicházeti v zákonodárství. Jeden z nejhlavnějších nedostatků předložených osnov spočívá v tom, že nejsou uvedeny zásady, podle nichž záruky mají býti poskytnuty. Provedení zákona podléhá různým ministerstvům, tato ministerstva mají právo k zákonu tomu vypracovati prováděcí nařízení, na základě jakých modalit má býti záruka poskytnuta a tu jsou možny největší různosti, ale je možna zde také největší ledabylost a také největší nesprávnost.
My odhlasujeme zákon, o jehož provádění nemáme nejmenšího názoru, který může býti prováděn dobře, ale také špatně. Pokud se týče špatného provádění, tu mám opravdu dosti obav, že zde budou velmi četné případy, že se bude tohoto zákona zneužívati. Když uvážíme, že se státní subvence poskytují i podnikům třeba založeným podle zákona z roku 1873, jež opravdu by na nějaké subvence nároku neměly, když uvážíme, že dostává takové ústřední družstvo v Bratislavě tuším asi 6000 K subvence, že se dokonce dnes dávala a snad dosud dává subvence kancelářská 800.000 korun družstvu hospodářských lihovarů, které v jednom roce ze svých zisků jen reservnímu fondu odkázalo 3 1/2 milionu korun, když pak pozoruji vůbec to hospodářství, jaké jsem seznal v ústřednách a jaké vidíme i v našem pozemkovém úřadě, opravdu má člověk podezření, že provádění tohoto zákona namnoze bude zneužíváno a že se státní záruka bude dávat i takovým podnikům, které z daleka toho nezasluhují a kde naopak může být toho zneužito i v neprospěch státu.
Mám z důvodové zprávy podezření k družstvům zemědělským, kde se mluví také o družstvech cukrovarnických a lihovarnických. Děkuji pěkně! Nevím zrovna, má-li se začínati se státní zárukou při cukrovarech, lihovarech atd., a také bych rád viděl statistiku, kolik malozemědělců, malorolníků je členy některých družstev cukrovarnických nebo lihovarnických, a možná, že bychom byli překvapeni, jaké nepatrné procento skutečných malorolníků, o něž se v přední řadě musí při těchto osnovách jednat, je v tom zúčastněno.
Já zde musím ještě při tom vytknouti další nedostatek a připojiti několik slov k provádění toho zákona. Není pochyby, že v zákoně má býti přesně vyznačeno, za jakých modalit a zásad se má záruka poskytovati. Předně je třeba vyloučiti úplně, aby se to poskytovalo podnikům spekulačním. Zde musí býti přirozeně opatření, musí zde býti nějaký závodní kapitál, který musí býti předpokladem státní záruky, jako při stavebních družstvech, a musí býti zkrátka také přímo v zákoně vyznačen i bližší účel toho družstva, abychom prostě věděli, že státní záruka nebude poskytována nepravým podnikům.
Další závada těchto osnov je v tom, jak už bylo referentem konstatováno, že je to pouze záruka a nikoli skutečné poskytování kreditu. Se zárukami byly učiněny dobré i špatné zkušenosti. Špatných bylo ovšem daleko více, zejména v dobách, kdy je nedostatek peněz, kdy úvěr se těžko dá sháněti, a tu i při státní záruce je neobyčejně nesnadno s úvěrem počítati. Já jsem toho názoru, a vyslovil jsem to již v rozpočtovém výboru, že jedenkráte bude nutno, abychom se státními zárukami súčtovali a raději k těmto účelům vytvořili řádný veřejný úvěrní ústav, resp. úvěrní ústavy, které by tyto potřeby řešily. V jiných státech, kde podpora družstevnictví zákonodárnou cestou je starší než u nás, aspoň ve mnohých těch státech nevědí, co je to státní záruka. Tam jich neposkytují a mys!ím, že je v tom zdravá družstevní filosofie. Státní záruka je přece jen i z hospodářského hlediska poněkud pochybným experimentem. Státní záruka se obyčejně dává bez zřetele k bonitě toho podniku atd. Státní záruku dostávají velmi zhusta takové podniky, které jsou špatně vedeny, zkrátka je to jistě způsob subvenční, který nikdy není zdravý. Nejlepší úvěrní podpora je ta, která je organisována na ryze hospodářské basi a která je ovládána úplnou odpovědností, kde se prostě půjčuje na základě záruk a kde ti, kteří úvěr žádají, musí vyplniti všechny podmínky řádného hospodářství, kde nerozhoduje žádná politika, žádné stranictví atd., kde se dává úvěr čistě podle zřetelů obchodních, i když vládne a přirozeně musí vládnouti větší benevolence než u soukromých ústavů a i když je vyloučen při poskytování soukromého úvěru zisk spekulační.
Myslím, že příkladem takového úvěrního ústavu, který může býti vzorem nejenom nám, nýbrž snad i všem samostatným zemím, je ústav pro družstevní úvěr v Italii! Ústav tento jmenuje se Instituto Nazionale di Credito della Cooperazione, tedy Národní ústav pro družstevní úvěr v Římě. Ústav není přímo státním, nýbrž je to ústav pouze polostátní. Členy ústavů jsou Národní pokladna pro životní pojištění, Národní pokladna úrazová, Italská banka, Ústav pro úvěr družstevní v Miláně, Spořitelny hlavních měst italských, Lidové banky v Cremoně, Caiazzu, Mantově a Padově a kromě toho je přirozeně členem ústavu také stát prostřednictvím svých vkladů, jimiž přispívá ke provozovacímu kapitálu úvěrnímu ústavu. Ústav byl založen na základě dekretu z 15. srpna 1913. Původní jeho kapitál obnášel 20 mil. lir, roku 1920 stoupl závodní kapitál se státním příspěvkem na 150 mil. lir, loňského roku v dubnu při rozpuštění sněmovny odhlasovala tato ještě dodatečně ústavu příspěvek až do výše 200 mil. lir, takže dneska disponuje ústav kapitálem 350 mil. lir.
Úspěchy ústavu jsou přímo podivuhodné. Kdo seznal blíže jeho vliv na italské družstevní hnutí, musí říci, že vlastně teprve pomocí tohoto ústavu družstevní hnutí italské bylo postaveno na zdravý základ, že se mohlo rozvinouti, že mohlo se pustiti do podniků skutečně velikých, aniž bylo snad ohroženo, že by se dostalo do finančního nebezpečí.
Ústav poskytuje úvěr různým družstevním oborům, spolkům konsumním, a tu již pan předřečník můj poukázal správně na nedostatek nám předložených osnov zákona, že nepamatují na konsumní družstva. Dále poskytuje úvěr družstvům pracovním a výrobním a zemědělským družstvům různého druhu, nejenom družstvům pachtovním, nýbrž také družstvům pro zpracování hospodářských plodin, pro nákupy hospodářských potřeb atd. Dále poskytuje ústav úvěru také stavebním družstvům. Ústav skládá se z několika sekcí, z nichž každá obstarává svůj specielní družstevní obor.
Abyste si učinili představu o agendě úvěrní tohoto ústavu, uvádím několik číslic: Roku 1920 poskytl ústav půjček a eskontoval směnek za 885 mil. lir, proti 310 mil. lir v roce 1919. Agenda ústavu vzrostla skutečně přímo rapidně. V roce 1918 pouze úvěrní operace činily 162 mil. lir Ústav poskytuje také zápůjčky na zvláštní záruky. U družstev výrobních a pracovních vymiňuje si postup pohledávek za prováděné veřejné práce. U družstev konsumních zajišťuje se zástavou zboží, u družstev zemědělských hypotékami a zástavou úrody. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.)
Největší služby prokázal ústav
družstvům výrobním a pracovním. Roku 1920 poskytl 380 družstvům
úvěr 142 mil. lir na provedení prací za 218 mil. lir. Rovněž zemědělská
družstva dostala cennou podporu a mohla pomocí zápůjček svá hospodářství
znamenitě rozšířiti. Rozloha pozemků - a to je velmi zajímavé
- obdělávaných zemědělskými družstvy pomocí
úvěrního ústavu, zveličila se z původních 10 tisíc ha na 30 tisíc
ha v roce 1919 a na 100 tisíc ha v roce 1920. Z těchto 100 tisíc
ha, obdělávaných v roce minulém malými družstvy pomocí úvěrního
ústavu v Římě, bylo 15 tisíc ha ve vlastnictví dotyčných družstev.
Myslím, že těchto několik číslic objasní ohromný význam, jejž
má Národní ústav pro družstevní úvěr v Římě.
Ústav tento má ještě další výhodu v tom, že není veden centralisticky, nýbrž je silně decentralisován. Ústav má totiž 21 filiálek v různých městech, takže je družstvům možno s ústavem míti osobní styk a dokonce ústav rozšiřuje agendu tak daleko, že pomáhá družstvům v poradách při vedení účetnictví a právních a různých jiných poradách, takže opravdu stává se tento ústav velmi dobrým rádcem jejich a pomocníkem.
Další vada předložených osnov o poskytování státních záruk je v tom, že vypadávají z nich také pachtovní družstva zemědělská. Když jsem na to poukázal v rozpočtovém výboru, řeklo se, že se samo sebou rozumí, že družstva ta, která budou vznikati, doufejme, na zabraných statcích, mohou obdržeti záruku státní podle zákona, jímž se poskytuje státní záruka zemědělským družstvům. Ale dívám-li se do důvodové zprávy výboru zemědělského, vidím, že ani slůvkem se nezmiňuje o těchto družstvech, pouze zmiňuje se o nich zpráva pana zpravodaje Biňovce. A mně se zdá, že když bude provádění tohoto zákona v rukou ministerstva zemědělství, tato družstva těžko se budou domáhati této státní záruky.
Chápu, že se do těchto osnov družstva zemědělská pro obdělávání, pro polní hospodářství nedostala a chápu to ze zjevného nepřátelství proti nim, ze zjevného odporu, principielního přímo proti nim. Ten odpor vidíme nejen zde v těchto předložených osnovách zákona, ale my ho vidíme v pozemkovém úřadě. Pozemkový úřad přímo sabotuje dotyčná ustanovení zákona o pozemkové reformě, vztahující se na družstva pro polní hospodářství. On dosud neučinil nejmenšího opatření pro jejich zřizování, ačkoliv v zákoně o pozemkovém úřadě je přímo nařízeno jako jeden z jeho úkolů: Péče o zřizování zemědělských družstev pro polní hospodářství na zabraných statcích. O tom není pochyby, že se proti tomuto družstevnímu podniku činí zde zjevná nepřátelská politická agitace. A tak vidíme prostě důsledek a ohlas toho i v osnově zákona o záruce zemědělským družstvům.
Já nebudu o této věci se šířiti. O tom si pohovoříme ještě velmi často při jiných příležitostech. Jenom zde se zmíním o frási, kterou pronesl president pozemkového úřadu, jenž nazval družstva pro polní hospodářství formami neživými, kasárenskými atd. Já se ptám pana presidenta pozemkového úřadu, co chce dělat s těmi sta tisíci rodinami zaměstnanců velkostatků, kteří si hospodářství nemohou zříditi ani se státní zárukou a kteří budou připraveni o živobytí rozparcelováním velkostatků? Ať mně udá prostředek, jak tyto lidi uživí!
Tady jsme právě u bodu, na nějž se nemyslí u pozemkového úřadu, a na nějž také nemyslí president pozemkového úřadu dr. Viškovský. Co s těmi lidmi? Já jsem četl elaborát, jakým způsobem má býti pomoženo, totiž elaborát, podle něhož se jim má dávati odbytné několika set korun. To nestačí ani na odstěhování.
Dovolte, vážení pánové, já divím se pozemkové reformě, vůbec se divím, jak může takovýto program, který sleduje pozemkový úřad, býti nazýván reformou, která jednotlivým lidem chce pomáhati a druhé zabíjí. To je ten nesmysl při naší pozemkové reformě, na nějž nestačím poukazovati, že chce pomáhati jisté vrstvě lidí na úkor jiné a přirozeně ještě chudší vrstvě a že najednou zde připravuje spoustu lidí o existenci. A teď, prosím, když tito lidé, aby si zachovali svoje živobytí, utvoří družstvo, poněvadž jiného prostředku pro ně není, buďto se vystěhovat nebo udělat družstvo a pronajmouti ten statek, který má býti parcelován, - tu sám president pozemkového úřadu, jež má vlastně tyto lidi podporovati podle zákona, píše o těchto družstvech jako o formě kasárnické, neživotné. Ať najde tedy lepší formu, která by tyto lidi udržela při existenci na půdě, na níž dosud pracují.
Já se o této věci zmiňuji jen proto, abych zde ukázal, že zde se dělá politika i v oboru zemědělského družstevnictví a že my jsme nuceni hájiti zemědělská družstva jisté kategorie proti směrům v zemědělském družstevnictví, které jsou přímo upjaty proti nim. Zkrátka, v zemědělském družstevnictví dělá se třídní politika. Já tu třídní politiku prostě nechápu, poněvadž je zbytečná, a není jí potřebí dělati, vždyť takové družstvo dělnické nikomu neškodí. Proč se proti němu stavěti a dávati na jevo, že zkrátka a dobře je přání, aby se to neuskutečnilo, nebo, když se to uskuteční - abych to vyjádřil co možná prostě - aby co možná nejdříve udělalo bankrot.
V této věci zde musíme my socialisté zaujmouti širší a nestraničtější hledisko, nežli zaujímá strana agrární. My nic nenamítáme proti tomu, když se budou podporovat státní zárukou družstva zemědělská, založená k různým a různým potřebám zemědělským. Naopak, já jsem přímo ctitel zemědělského družstevnictví, já vím, jak blahodárné účinky pro venkov mělo! Vím, že přímo obrodilo venkov, ale o tom není pochyby, že když se zastáváme družstevnictví malozemědělského a rolnického, třeba velkoselského, že také stát musí se zastávati a podporovati družstevnictví dělnické.
Tedy těchto několik slov jsem
chtěl uvésti k těmto předlohám zákona. Není pochyby, že bude potřeba
jedenkráte také již s methodou tohoto zákonodárství, to jest s
podáváním zákonů, jak se říká také vytrhujících jednu věc z druhé
bez ladu a skladu, předkládaných súčtovati a bude se muset v zákonodárství
družstevnickém učiniti systém a řádná soustava a budou se musiti
všecky otázky souborně projednati a učiniti z toho skutečně družstevní
kodex, který soustavně vyhoví všem potřebám družstevního hnutí.
(Výborně! Potlesk.)