Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Slovo má pan posl. Mlčoch.

Posl. Mlčoch (pokračuje): Důsledkem těchto zvýšených nemocenských příspěvků jest a bylo, že aktivní, z vlastních prostředků na aktivní podniky se vyšinuvší pokladny společenstevní musily desetitisícové a statisícové fondy odevzdávati, poněvadž musily býti zrušeny, okresním nemocenským pokladnám, (Tak jest!) které jsou dnes doménou určitých politických stran (Tak jest!), a konstatuji zde: které jsou zde k zaopatření určitých politických agitátorů. Víme, čím okresní nemocenské pokladny pro jisté strany jsou. Proto také nestavíme se proti nim jako proti sociálním ústavům, nýbrž jako proti střediskům agitačním určitých politických stran, na které my máme platiti polovici veškerých jejich příjmů. (Hluk a odpor poslanců socialistických.)

Z těch důvodů i zemědělci vystihli tento moment a v zákoně si výslovně vyhradili, že se mají zříditi vlastní zemědělské pokladny. Myslím, že tím jest nejlépe dokumentováno, že ani zemědělci nemají nejmenší důvěry a že s nepříliš velikou radostí přijímají fakt, že nemocenské pokladny staly se stranickými ústřednami, kde se pomocí příspěvků 50% od zaměstnavatelů mají vychovávati a vydržovati agitátoři proti středním stavům a proti podnikatelům. (Hluk. - Různě výkřiky.)

Vážení, jest samozřejmo, že z těchto důvodů musíme následovati dobrého příkladu, který nám dává významná strana koaliční, totiž pánové z republikánské strany, a budeme žádati a žádáme, aby vedle zemědělských nemocenských pokladen okresních zřídily se okresní nemocenské pokladny živnostenské, (Výborně! Potlesk poslanců strany živnostenské-středostavovské. Hlasy: Se živnostenským dělnictvem!) poněvadž živnostenské dělnictvo jest aktivním živlem, pokud se týče nemocenského pojištění, doplácí peníze ze svých příspěvků na tovární dělníky a tím je zaručena prosperita těchto pokladen pro živnostenské dělnictvo. Z důvodů týchž, jako pánové z druhé strany, chceme míti v okresních nemocenských pokladnách oporu pro stavovské zájmy živnostenského dělnictva, které není ničím jiným, nežli příslušníkem středních stavů a nástupcem našeho obchodu. (Posl. Johanis: Nedělejte se ochránci, oni se vás o to neprosí!) To je veliká otázka (Hluk.), kdo zde má jménem těchto lidí mluviti.

Je nesporným faktem, že nemocenské pokladny následkem úžasného zvýšení nemocenských příspěvků se jednak sanovaly a jednak i získaly veliké reservní fondy. (Hlas: Kupují vily! Hluk.) A k tomu musíme poznamenati, že přes to, že v mnohých nemocenských pokladnách se nehospodaří příliš úzkostlivě a že zejména vedoucí činitelé v těchto pokladnách mají namnoze opravdu skvělé platy. (Hlas: Aby se mohly sanovati, musily zahájiti stávku! Posl. Johanis: Pane kol. Mlčochu, nevíte, že se vyplácejí vyšší podpory, vyšší léky!) Vím, že jste nadělali reservních fondů tam, kde jste. (Hlas: Spravoval jste to s námi!) Spravujete to pouze vy. My jenom kontrolujeme, co nám milostivě předložíte ke kontrole. (Hluk. Předseda zvoní. Hlas: Proč jste tam sel? Tak se do vlády nedostanete! To musíte jinak!) Já tam nepotřebuji jít, my nemáme zájmu se tam dostati, poněvadž se budete za chvíli bez toho tlačiti ven a utíkati. Bude vám všem horko.

Je zajímavo, že za tohoto stavu věcí, kdy nemocenské pokladny docela dobře mohly přispěti na sanaci léčebných ústavů a zvláště nemocnic, toho neučinily, nýbrž obšťastnily dále živnostníky a poplatníky, platící přímé daně 8%ní přirážkou ve prospěch udržení a vybudování prý léčebných ústavů. Bylo by bývalo spravedlivo, .... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Mlčoch (pokračuje): ... aby na vybudování a sanování léčebných ústavů a zejména nemocnic byly také přitaženy řádným způsobem nemocenské pokladny a vzhledem k tomu, že se prý jednalo podle tehdejšího vyjádření pana referenta o pouhých 18 mil. korun, docela klidně tuto položku na sebe nemocenské pokladny mohly vzíti a byly by. ještě dobře hospodařily. (Hlas: Ale vždyť my ty přirážky také platíme! - Jiný hlas: Mnoho-li vy zaměstnáváte dělníků?) Neplatíte, poněvadž vy žádných přirážek k přímým daním neplatíte.

Je zajímavo, že toto vlastně má býti novou finanční a hospodářskou a sociální politikou naší vlády, která ve svém prohlášení sdělila, že nových daní nebude vyměřovati. Teď omezuje se, jak vidět, nikoliv na daně, nýbrž na nové přirážky a nové zvyšování státních poplatků, jako na příklad od nového roku se zvyšuje poštovné o více než 50 %, což znamená celé desítky milionů opětně uvalené na bedra živnostníků a obchodníků, lidí, kteří nejvíce pošty potřebují. Tedy vláda, resp. vládní většina nedodržuje svého vlastního programu, obchází jej, což zajisté nemůže vzbuditi důvěry, poněvadž vyměřujeme-li poplatky a zvyšujeme-li poplatky a přirážky, jest to totéž, jako bychom zvyšovali a zaváděli nové daně a nečiniti toho, jest jistě v zájmu vlády samé a jednotlivých jejích členů a zejména p. ministra obchodu, který prohlásil, že otázka nových daní bude pro něj casus belli, konec jeho úřadování ve vládě. Jest jeho věcí, jak dovede čestné své slovo srovnati s touto novou politikou vlády a vládních stran.

Při každé příležitosti jest naší povinností, upozorňovati na to, že takovýmto způsobem nemůže se dále ve státě hospodařiti, nemáme-li spěti k ruinování středních vrstev. Musíme stále ukazovati na všecky oprávněné naše výtky, spousty protestů, které jsme s tohoto místa zde uvedli a dokumentovali i jmény. Vláda nám sice slíbila vždy, že učiní nápravu, náprava se však neděje. Tak na př. před chvílí jsme zde měli deputaci z Chlumce nad Cidlinou, kde proti přímému rozkazu pana ministra financí, který nařídil zastavení exekuce chudého poplatníka, exekuce provedena byla a bylo prodáno dotyčnému ubožákovi 20 ovec přes to, že ministr zakázal provésti exekuci.

My, bohužel, při každé příležitosti si musíme stěžovati na nesprávný daňový systém. Nechci však mluviti ke každé věci. Jest zajímavo, jak se v takových případech zachovávají státní úředníci. Když státní úředník v Novém Bydžově - pan Šindelář - dostal rozkaz pana ministra, a přišla deputace živnostníků si stěžovati na toto kruté jednání, prohlásil: Dělejte si proti mně demonstrace, to mně bude docela příjemné, poněvadž tím spíše budu povýšen. Tak vypadá praxe našich úředníků i v tom případě, když i vláda něco nařizuje. To je stav v republice naprosto nemožný a já si na něj jménem naší strany stěžuji také při této příležitosti a prosím, aby pánové z vládní koalice a vláda sama v zájmu republiky, v zájmu spořádaných poměrů, spokojenosti a chuti k podnikání a práci hleděla v těchto směrech udělati nápravu. (Výborně! Potlesk.).

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. dr. Winter.

Posl. dr. Winter: Slavný sněme! Byl jsem pověřen, abych podal toto prohlášení: Kluby čsl. strany socialistické a čsl. soc.-demokratické strany dělnické nejsou zdaleka uspokojeny návrhy p. zpravodajovými z důvodů, které při různých debatách o nemocenském pojištění ve sněmovně již byly uvedeny. Budou-li přece hlasovati pro ně a proti většině pozměňovacích návrhů, činí tak proto, že by jinak byla ohrožena aspoň na čas prodloužená působnost dosavadního zákona a každá porucha by působila změnu v nemocenských pokladnách. I nadále budeme působiti k tomu, jak jsme činili při tomto zákoně, aby nemocenské pojištění bylo zceleno, aby mohlo býti spolehlivou základnou pojištění sociálního. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Kaiser.

Posl. Kaiser (německy): Velectěné dámy a pánové! Mám-li zaujmouti jako zástupce německého venkovského lidu stanovisko k nynější předloze, činím to s tísnivým vědomím, že všechny předlohy zákonů, ať už jsou sociálně-politického nebo jiného rázu, projednávají se způsobem, který je výsměchem každému parlamentnímu cítění. Viděli jsme v posledních dnech, jak byl promrskáván takový nesčíslný počet nebo nespočet zákonů, že se musíme maně tázati, zda oni pánové, kteří mají převzíti odpovědnost za tyto zákony, mohou se odpovídati také vůči veřejnosti. Co se týče prodloužení zákona o pojištění u nemocenských pokladen, dovoluji si obzvláště upozorniti na to, že s jisté strany bylo usilováno, aby se prodloužení tohoto zákona využilo k tomu, aby výhody, jichž docílili před rokem zemědělci, byly opětně zatlačeny do pozadí, ne-li úplně znemožněny. Tážeme se bezděčně: Jak to přijde, v čem je důvod, že se zaujímá tak rozhodné stanovisko právě proti zřizování zemědělských nemocenských pokladen, jak se to opětně stalo v poslední době? A byla-li dnes v poslední minutě ujednána ve vládní většině dohoda, aby byla tato rána, namířená proti našim zemědělským nemocenským pokladnám, zadržena, dlužno to vysvětliti jedině tím, že jedna strana povolila nikoli z lásky k zemědělství, nikoli z lásky k zemědělským dělníkům, nýbrž z obavy, aby umíněným stanoviskem, spočívajícím v celé novele v jediném slově, ve slově "může" nebo "musí", poněvadž se přece jen nechtělo připustiti, aby tímto jediným slovem, teprve nedávno utvořená a tudíž ještě tak mladá, vládní koalice, byla rozbita v trosky. My němečtí zemědělci a my němečtí poslanci vůbec, kteří jsme nuceni býti v oposici vůči této sněmovně, nebyli bychom měli zajisté žádných námitek proti tomu, kdyby bylo došlo ještě z nějakého nepatrnějšího důvodu k roztržce ve vládní většině. Jsme si však také plně vědomi, že by to nemělo pro nás nižádných příznivějších důsledků. Musím vyjádřiti také své podivení, že vládní většina, tudíž strany, které jsou odpovědny za všechno, co se zde v této sněmovně děje, neposkytly sociálně-politickému výboru možnosti, aby tuto předlohu náležitě projednal a že tudíž ani jednotlivým členům sociálně-politického výboru nebylo možno zaujmouti stanovisko k jednotlivým bodům a přednésti také přání jednotlivých odborných kruhů, jez by snad byli měli zde přednésti. Chci se vyjádřiti velmi mírně a prohlašuji jen toto: Je to postup neparlamentní, takový, jaký byl snad za dřívějších dob v jiných parlamentech tu a tam možný, pouze s tím rozdílem, že neparlamentní postup byl tehdy zpravidla výjimkou, kdežto dnes je tomu obráceně. Dnes je neparlamentní postup pravidlem, správný postup výjimkou.

Nyní se budu, velectění, zcela stručně zabývati předlohou samotnou. Ministerstvo předkládá nám v tisku 3312 návrh, podle něhož zákon o nemocenském pojištění má býti prodloužen o jeden rok a jsou to jen 3 body, které nám zde slavná vláda doporučuje k přijetí. Celkem bychom neměli proti předloze jako takové nižádných námitek a hlasovali bychom beze všeho pro ni, poněvadž je i v našem zájmu, aby nemocenské pokladny byly uvedeny do spořádaných kolejí, avšak jest také nutno, aby byly nemocenské pokladny vybudovány na spravedlivém podkladě. Tu nás takřka překvapilo, když jsme v poslední minutě slyšeli, že těchto šest řádků bylo téměř s to, celou vládní většinu rozklížiti. A proč, velectění? Nyní přijde to zajímavé. Pouze z toho jediného důvodu, že velká část stran spojených ve vládní většině jak jsem se na počátku svého výkladu zmínil - chtěla využíti tohoto okamžiku k tomu, aby nyní zvrátila výhodu zemědělců, docílenou v předloze, že totiž mohou býti zřizovány také zemědělské nemocenské pokladny. Neboť, jak je mi známo, zamýšlela jedna strana nahraditi slovo "musí" slovem "může". Člověk by myslel, velectění, že takové slovíčko dvouslabičné nemůže tak podvratně působiti na stát, a přece by se to bylo téměř stalo, a tu se tážeme bezděčně: Jak mohlo toto jediné slovo vyvolati takové stát vzrušující rozčilení?

Pánové! Sledujeme-li, řekl bych, cestu utrpení při zřizování zemědělských nemocenských pokladen, přijdeme pomalu na to, proč toto slovíčko mohlo způsobiti takové rozčilení v této slavné sněmovně. Neboť ačkoliv minulého roku za souhlasu všech oněch stran, které dnes tvoří vládní většinu, toto slůvko "musí" bylo vloženo do tehdejší předlohy, našlo se ministerstvo, které nehledíc k slovu "musí" našlo prostředky a cesty, jak by zřizování zemědělských nemocenských pokladen aspoň brzdilo. Poukazuji jen na to, že dnes leží slušný počet odvolání buď u zemské politické správy, nebo již u příslušného ministerstva, jež byla podána na jedné straně okresními nemocenskými pokladnami proti zřizování zemědělských nemocenských pokladen, na druhé straně zemědělskými nemocenskými pokladnami proti okresním nemocenským pokladnám pro jejich nehorázný postup, a že tato odvolání spí klidně spánkem spravedlivých někde mezi akty ve stole referentově. A přijdeme-li k takovému panu referentovi - připouštím s lidského stanoviska, že je v té věci v nepříjemném postavení - a žádáme-li ho o vysvětlení a tážeme se: "Jak to přijde, že toto odvolání není vyřízeno?" Pokrčí rozpačitě rameny a řekne: "Vyřídíme-li odvolání v jednom smyslu, přijde druhá strana a odvolá se dále, vyřídíme-li je v druhém smyslu, přijde první strana a odvolá se." Zákonný podklad je dán, podmínky pro zřizování těchto zemědělských nemocenských pokladen jsou dány a přece dotyčný referent nemá odvahy, podle znění zákona rozhodnouti, poněvadž se bojí nátlaku s druhé strany a vidíte, velectění, tážeme-li se dále, proč onen nátlak, proč ona snaha, brániti zřizování zemědělských nemocenských pokladen, řekl bych, že se nám dostane nedvojsmyslné odpovědi ve zprávě mně jinak velmi milého a váženého kolegy Tauba, kterou podal na posledním sjezdu sociálně-demokratické strany. Pan kolega Taub, jenž je - přiznávám to odborníkem v otázce nemocenských pokladen a jehož vývody obzvláště v sociálně-politickém výboru pozorně sleduji, poněvadž vidím, že opravdu ovládá podstatu sociálního pojištění, pan kolega Taub zaujal na tomto sjezdu rozhodné stanovisko proti zřizování zemědělských nemocenských pokladen. Zaujal-li tedy pan kolega Taub stanovisko proti zřizování zemědělských nemocenských pokladen, táži se ho maně: "Ano, pane kolego Taube, proč jste to učinil?" (Posl. R. Fischer [německy]: Vždyť to přece řekl!) Správně, on to řekl a já jsem si dovolil zaznamenati si to. Tvrdil na př., že to odporuje zdravému rozumu, aby bylo zřízeno v okrese více nemocenských pokladen než jedna. (Výkřiky na levici.) Pravil dále, že je celá řada zemědělských nemocenských pokladen. A nyní přijde něco velmi zajímavého. Pravil dále, nebo prý řekl, neboť osobně jsem to neslyšel, že se zemědělští dělníci propůjčili ke zřízení těchto zemědělských nemocenských pokladen a že byli oklamáni a obelstěni. Pan kolega Taub dále tvrdil, že zemědělské nemocenské pokladny jsou konkurenty stávajících okresních nemocenských pokladen. Prosím, pane kolego Taube, zde s vámi úplně souhlasím, neboť jsou konkurenty a jsem na to hrdý! Pan kolega Taub dále mínil, že agrárníci chtějí platiti nejnižší dávky, a to jen takové nejnižší dávky, k nimž jsou nuceni. Podle jeho názoru sedlák nedá více, než k čemu je donucen, a míní také, že při zřizování zemědělských nemocenských pokladen vybírají se nepatrné příspěvky a že my, kteří právě usilujeme o zřizování zemědělských nemocenských pokladen, chceme tím podati důkaz levnější správy, a ke konci označuje tyto zemědělské nemocenské pokladny jako útvar schopný soutěže se stávajícími okresními nemocenskými pokladnami. Rozumí se samo sebou, že po těchto vývodech pana kolegy Tauba na sociálně-demokratickém sjezdu bylo učiněno usnesení v tom smyslu, že zřizování zemědělských okresních nemocenských pokladen dlužno co nejrozhodněji potírati. Nyní se táži: Kde pak byli zemědělští dělníci oklamáni a obelháni? To - (Výkřiky na levici.) ať se mnou souhlasíte či nikoli - to chci připomenouti, že dělnictvo, bez rozdílu zda zemědělské či průmyslové, bylo nejen obelháno, nýbrž ošizeno ve svých požitcích, ne snad vaší vinou a ne snad vinou dělníků, ale vinou mnohých správ okresních nemocenských pokladen. To jsou skutečnosti, které musíte přiznati. Podati však důkaz, že dělnictvo bylo u zemědělských nemocenských pokladen obelháno a ošizeno, ten důkaz by se vám dnes asi stěží podařil. Mám zde náhodou výtah ze dvou nemocenských pokladen, zemědělských nemocenských pokladen, účetní závěrku za tento rok. Jest to zemědělská okresní nemocenská pokladna ve Stříbře a zemědělská okresní nemocenská pokladna v Chebu, která byla kdysi, jak se snad ještě pamatujete, zřízena jako t. zv. vzorná nemocenská pokladna. Ačkoli zemědělská okresní nemocenská pokladna ve Stříbře pracuje teprve rok a byla zřízena jistě za těžkých poměrů, může dnes vykázati 116.000 K čistého zisku a příspěvky činí 500.000 K (Posl. Koutný [německy]: Mnoho-li podpory dostali nemocí?) Nemocní dostali podporu, která jim příslušela, jděte se zeptat zemědělských dělníků ve stříbrském okrese, byli-li spokojeni s podporami, jež jim byly uděleny. Ptejte se však nikoli štváčů, nýbrž skutečných zemědělských dělníků a ti vám dokáží, že se zřízením této nemocenské pokladny a s vedením, aspoň dnes, jsou úplně srozuměni a spokojeni. Že jsou mezi nimi někteří štváči a někteří příživníci, kteří ostatně ani v okresních nemocenských pokladnách nejsou ojedinělí, nýbrž jakých i tam je na tisíce, kteří nebudou nikdy spokojeni, to, pánové, připouštím. Avšak na takové svědectví, chceme-li nestranně souditi, nebudeme se právě spoléhati.

Druhá nemocenská pokladna je nemocenská pokladna v Chebu. Z výkazu zemědělské nemocenské pokladny v Chebu je patrno předně, že rozdíl příspěvků ze mzdy mezi zemědělskou okresní nemocenskou pokladnou a okresní nemocenskou pokladnou jako takovou je dosti značný, ačkoli prospěch, t. j. příspěvek pojištěných je zcela týž a na tomtéž podkladě vybudován. Ve čtvrté třídě mzdové činí na př. roční příspěvek u zemědělské nemocenské pokladny 182 K, kdežto u všeobecné nemocenské pokladny 211 K, tedy rozdíl je 29 K. V páté třídě mzdové činí příspěvek u zemědělské nemocenské pokladny 240 K, ve všeobecné 283 K, ve dvanácté třídě mzdové u zemědělské nemocenské pokladny 662 K, u všeobecné 783 K. A v třinácté mzdové třídě u zemědělské 712 K, u všeobecné 851 K. A nyní se mně budete zase ptát: Ano, ale jaké pak podpory dostali lidé? Dříve než přistoupím k podporám samotným, chci ukázati na početním příkladě, kolik se ušetří v jednom roce jen u dvou mzdových tříd, totiž v třetí a čtvrté. Předpokládáme-li, že je pojištěno 3000 členů, z nichž je, dejme tomu, 2100 v nižší, to jest ve čtvrté mzdové třídě, a pouze 900 ve vyšší, tedy v páté, pak činí rozdíl v placení ročního příspěvku, jak řečeno u pouze 3000 členů 164.000 K. A tu chce někdo tvrdit, že prý je zemědělské dělnictvo obelháváno a klamáno! Snad proto, že se pro ně střádají zálohy a peníze se nerozdají příživníkům, kteří využívají nemocenských pokladen jedině k tomu účelu, aby se hlásili nemocnými, nechce-li se jim pracovat, a po týdny brali podpory. Či chcete snad tvrditi, že u okresních nemocenských pokladen tomu tak není? Je tomu tak (Výkřiky, hluk. Odpor něm. soc. dem. poslanců.), vy za to nemůžete, já za to nemohu. Ale vy nemůžete tomu zabrániti, poněvadž se vám ve velikých průmyslových střediscích nedostává možnosti to učiniti, kdežto u nás na venku, kde jeden dává pozor na druhého, takové příživnictví nebo využívání nemocenských pokladen není možné. A z toho důvodu, že ani zemědělský zaměstnavatel, ani zemědělský zaměstnanec není zde k tomu, aby platil příspěvky pro takovéto příživníky, právě proto trváme na tom, aby zemědělské nemocenské pokladny byly rozhodně zřízeny všude tam, kde je pro ně zákonitý podklad. Měl bych vám říci ještě mnoho jiného a bylo by to pro mě jen potěšením, kdybych se s vámi mohl ještě hodinu baviti o těchto velmi zajímavých věcech, avšak pan předseda nemůže býti tak ohleduplný, aby nám umožnil toto vzájemné dohovoření. Chci tudíž skončiti a naskytne se snad příště příležitost o tomto bodě dále mluviti a jsem pevně přesvědčen, že právě tak, jako vy stojíte na svém stanovisku, zastupujete své zájmy, nikoli veškerého dělnictva, nýbrž zájmy městského dělnictva, že i my budeme zastupovati zájmy dělnictva venkovského. Nikoli demagogie, nic jiného, než hájení zemědělských dělníků. (Posl. Hackenberg [německy]: Nazývá dělníky "příživníky"! Hluk něm. soc. dem. poslanců.) Užil-li jsem slova "příživník", užívám ho ještě jednou, nikoli o poctivých dělnících, nýbrž o těch, jež jsem právě označil. (Výkřiky.) Počkejte, nejdříve mluvím já, a pak vy. Dva nemohou najednou mluviti. Jste-li hotovi, mluvím dále. A příživníky hledám mezi těmi, kteří využívají nemocenských pokladen, aby kryli svou vlastní lenost. A chcete-li tvrditi, že takových příživníků není, pak tvrdíte něco, na čem nemůžete setrvati. Po léta měl jsem příležitost, nepříjemnou úlohu, býti členem dozorčí rady kterési nemocenské pokladny, tedy úkol člověka, který je určen k tomu, aby kydal hnůj, který nashromáždila správní rada. Neboť to je jeho úloha, jakožto dozorčího rady. A vy jste byli tak laskavi a svěřili nám, také mně, opět tento úřad a při té příležitosti jsem shledal, že takoví příživníci nejsou ojedinělí, nýbrž že je jich velmi mnoho. A chcete-li býti nestranní, musíte přiznati, že je také v zájmu poctivě pracujícího člověka a toho, kdo nemocí nebo jinými okolnostmi je nucen vyhledávati podporu u nemocenské pokladny, aby nebyl zkracován ve svých požitcích takovýmito příživníky. Končím. (Předseda zvoní.)

Pan předseda se stává netrpělivým. Žádám jen jménem zemědělského obyvatelstva.... (Výkřiky německých sociálních demokratů: Nikoli obyvatelstva!) Nerozčilujte se, páni kolegové, zůstaňte jen vždycky klidní, není nad klid. V zájmu zemědělského obyvatelstva prohlašuji ještě jednou a žádám, aby zemědělské nemocenské pokladny byly zřizovány všude tam, kde je pro to zákonný podklad. A bude úkolem zástupců venkovského lidu, a to nejen ze stran pravice, nýbrž i levice, aby pečovali, aby se stalo také zákonu po právu, aby to, co nám zákon zajišťuje černé na bílém, bylo také provedeno. A předpokládajíc, že vláda, obzvláště ministerstvo sociální péče, dostojí také zákonným ustanovením v zájmu zemědělských pracovníků a zemědělského obyvatelstva a plně a spravedlivě vyjde také vstříc zemědělskému zaměstnavateli, jen v tom smyslu prohlašuji, že budeme pro tuto předlohu také hlasovati. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda: Slovo dále má pan posl. Kučera.

Posl. Kučera: Slavná sněmovno! Máme pojednávati o prodloužení zákona ze dne 22. prosince 1920. O novelisaci celého nemocenského zákona od delší doby se psalo, a byli jsme v domnění, že dříve ještě nežli uplyne lhůta daná poslední novelou k nemocenskému zákonu, bude možno jednati také o důležitých změnách v samotném nemocenském pojišťování, když nebylo možno přikročiti ještě k realisaci celého sociálního pojištění. Avšak místo případných návrhů vlády na korektury v nemocenském zákoně shledáváme se ke konci zasedání s návrhem tříparagrafovým, kterým se prostě dosavadní novela prodlužuje. O samém zákoně ovšem nebylo by nutno dlouho hovořiti a nebylo také potřebí po případě zacházeti do rozčilených debat, ke kterým dal podnět zejména pan posl. Mlčocha předešlý pan řečník se strany německé.

My na otázku pohlížíme se stanoviska čistě věcného, aniž zabočujeme na pole, na něž se otázky sociálního a nemocenského pojištění dostávati nesmějí. Kdybychom o těchto věcech mluvili čistě reelně, pak by nebylo možno mluviti o neustálém tříštění nemocenského pojištění, které jest předmětem jednání různých politických stran. Jestliže chceme skutečně pracovati k vývoj i nemocenského pojištění u nás, jestliže chceme položiti také určitý základ příštímu sociálnímu pojištění v Československé republice, není absolutně možno tyto otázky řešiti na basi, na kterou se dostávají neustále politickými spory o zastoupení v pokladnách, o volebním právu v pokladnách, o zakládání nemocenských pokladen nejrozmanitějších druhů. Zde jsou určité kategorie, určité stavy, které se nedovedou smířiti s tím, že jenom v jednotném nemocenském pojišťování na nejširším základě jest možno teprve každé pojištění, spočívající na vzájemnosti, dále budovati, a že jenom tenkrát také najdou plného uspokojení svých požadavků vůči onomu pojištění.

Jest zde spousta memorand a připomínek, ať již úředníků, nebo společenstevních pokladen, které se dovolávají neustále onoho tříštění nemocenského pojištění a nikterak nesměřují k jeho nutnému sjednocení. Při poslední novelisaci pak do samotného zákona dostala se věc, která byla celý rok předmětem mnohých a mnohých sporů. Jde o tak zv. zemědělské pokladny. Zemědělským pokladnám dal již dřívější zákon sankci tím, že připouštěl jejich zakládání. Při poslední novelisaci podařilo se mimo možnost, již zákon poskytoval, vložiti ustanovení, že zemědělské pokladny musí býti založeny tam, kde pro ně je aspoň podmínka, že v okrese je jeden tisíc a v celém politickém okresu aspoň 2000 členů. Avšak v této novele bylo nejen ustanoveno, že pokladny musí býti zakládány, kde tyto podmínky jsou, nýbrž kromě toho že je zapotřebí k jejich založení plného souhlasu obou interesovaných skupin, jak skupiny zaměstnavatelské, tak skupiny členské. My jsme se nevzpírali tomuto ustanovení, i když strana agrární na něm houževnatě trvala, když na druhé straně v zákoně bylo také prospěšné omezení, jímž byla respektována vůle i pojištěnectva. I v tom případě, když zákon takto zněl, nebylo pražádných zvláštních obav, kdyby bylo možno u nás v Československé republice vůbec nadíti se objektivního úředního jednání o těchto důležitých otázkách. Ale tam, kde většina členstva pochopí svým zdravým instinktem, že jednota nemocenského pojištění má pro ně zvláštní důležitost, tam, kde většina zemědělského dělnictva se vysloví proti založení zemědělských pokladen, domáhá se intervencemi politická strana na zemědělských pokladnách interesovaná, aby nebyla respektována vůle většiny zemědělského dělnictva a aby proti jeho vůli byly zemědělské pokladny povolovány a zakládány.

To je již, myslím, dosti smělý výklad znění zákona, když ani většina zemědělského dělnictva, která si nepřeje zakládání zvláštních nemocenských pokladen, není respektována. Nač je ustanovení v zákoně, kterým jsme se jaksi uspokojili, nač toto ustanovení do zákona bylo pojato, když také se strany úřední, se strany zemské správy politické není respektováno?

My, i když jde o prodloužení zákona a po případě děje se tam změna, že místo slova "musí" dává se slovo "zřídí se", jsme proti tomu ničeho nenamítali, avšak bezpodmínečně musíme trvati na tom, aby tyto otázky byly řešeny ve smyslu zákona a také s určitým respektem k příslušným majoritám. To je nejdůležitější, čeho je potřebí, aby byla u nás postavena hráz nerozumnému tříštění nemocenského pojištění, které otázku komplikuje tak, že při příštím plánu sociálního pojištění bude způsobovat velmi značné obtíže a nesnáze.

Nemocenské pojištění po opodstatněném názoru odborníků musí býti udrženo pokud možná celistvé, aby vůbec zde byl zdravý podklad pro vybudování celé administrativní budovy příštího sociálního pojištění.

Pokud jde o zákon sám, není možno v této chvíli ukazovat na různé a různé věci, kterých bychom si přáli, aby byly změněny, aby nemocenské pojištění stalo se také skutečně všeobecným, jak bylo v intencích dřívější novely k nemocenskému zákonu. Toto pojištění dnes skutečně všeobecným není. Zejména zemědělské dělnictvo, které není kvalifikováno jakožto dělnictvo stálé, je šmahem z pojištění vylučováno i tam, kde se uchází současně ve společenství s příslušným pojišťovacím úřadem o své přihlášení. Zaměstnavatelé prohlašují skoro všechny zemědělské dělníky až na deputátníky za nestálé a pak je nepatrný počet dělnictva zemědělského při okresních pokladnách přihlášen. Jde nejen o muže, nýbrž také o ženy, a nemocenské pokladny jsou vystavovány obrovským obtížím a nesnázím při vyřizování těchto sporů. Je bezpodmínečně potřeba, aby se vyšlo vstříc také tomuto dělnictvu nestále zaměstnanému, aspoň do té míry jako v bývalém starém rakouském nemocenském zákoně, který spočíval na zásadě, že dělník, byl-li zaměstnán třeba 1/2 dne, podléhal nemocenskému pojištění. To je nejsprávnější zásada, poněvadž jen na jejím základě můžeme poskytnouti nejširším vrstvám pracujícího lidu dostatečné pomoci při úrazech a jakémkoliv onemocnění, které je stihne třeba 1/2 hodiny po jejich vstupu do práce. Žádný dělník nechce býti nemocným, raději bude pracovati, zejména za dnešních kritických poměrů hospodářských. Nemocí upadá ještě do horších poměrů, poněvadž, je-li nemocen, nepřináší dostatečného výdělku, ač potřebuje sám dostatečné výživy, aby se pokud možno brzy uzdravil. Nemocenská podpora svou nepatrnou výší není s to, aby také jeho rodině přinesla potřebnou výživu. Svědomité dělnictvo nesimuluje.

Budeme hlasovati pro všechny pozměňovací návrhy, pokud znamenají zlepšení příslušných paragrafů nemocenského pojištění, a vyslovujeme přání, aby celá záležitost nemocenského pojištění a pojištění sociálního dostala se pokud možno rychlým krokem ku předu, abychom již jedenkráte mohli říci, že dělnictvo v tomto státě nachází náležitou ochranu svého zdraví. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)