Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): K slovu jsou přihlášeni páni posl. Böhr a Roscher.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, dovoluji si jako řečnickou lhůtu navrhnouti 15 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo prvnímu řečníku p. posl. Böhrovi.

Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Velectěné dámy a pánové! S nynější zákonnou předlohou stojíme u milníku velké cesty utrpení, kterou musilo kráčeti veškeré obyvatelstvo Československé republiky pro ústředny, poněvadž bylo překáženo svobodě obchodu a živnosti, U této jedné stanice samotné želí obyvatelstvo, průmysl, dělnictvo a konsumující obyvatelstvo ztráty více než jedné miliardy. Velectění! Nyní jde o to, jak by se dalo vyjíti nějak ze zmatku, který nastal v bavlnářském průmyslu.

Předloha, jak nyní se stala skutkem, je výsledkem mnoha porad, kompromisů, intervencí přádelníků, tkalců a svazů obou těchto družstev, vyjednávání se státem, s ministerstvem pro zahraniční obchod, s ministerstvem financí atd. Jde tu o 16 milionů kilogramů bavlny, které pak klesly na 12 milionů kilogramů a nyní leží ještě 980.000 kilogramů příliš draze nakoupené bavlny nerozděleno, neprodáno, a ty mají býti nyní nějakým způsobem rozděleny. Velectění! Nemohu se zde pouštěti do podrobností zákona a kompromisů, jež zde byly ujednány. Mezi mnoha zly, která byla v této věci, byla nalezena střední cesta, která ovšem nikoho neuspokojuje, avšak je marno navrhovati nyní při tom neb onom bodě změny, právě že jde o kompromisy stěží sjednané.

Velectění! Prakticky snad vyjde věc na to, že u spotřebitelů bavlněné příze, pro něž se má věc příznivě utvářiti, vedle jistých přádelníků máme co činiti jaksi se směnkou se 4 žiranty. Nejubožšími žiranty, kteří se musejí k tomu propůjčiti, jsou tkalci bavlny, spotřebitelé bavlněné příze, jichž se ani nikdo netáže; ostatně ani přádelníků se nikdo neptal, poněvadž jim bylo prostě diktováno: Bavlnu nesmíte kupovati, jak chcete, nýbrž musíte se podrobiti přádelnickému nákupnímu a prodejnímu družstvu bavlny. Nuže, není naprosto tajemstvím, jak celá škoda vznikla. Bavlna byla zde nesmírně draho nakoupena, na přádelny, jimž byla odevzdána, se nedozíralo, a konečně napadlo dřívějšímu ministru Hotowetzovi, že to s věcí přece není v pořádku a že by bylo nutno nahlédnouti jednou do toho, co se děje. Další starostí bylo, aby mezi těmi 4 žiranty malí tkalci, kteří byli nejvíce postiženou, nejhůře z toho vycházející a nejnevinnější částí, vyšli z toho nějak mírně. Ti jsou tím čtvrtým žirantem. S těmito žiry mělo se naložiti tak, jak to je u směnky zvykem, aby totiž ztrátu nesli nejprve tři druzí žiranti po řadě, tedy nejprve družstvo jako takové, pak přádelny, banky a na čtvrtém místě tkalci bavlny.

Pánové! Čeho všeho tu nutno litovati, že se vůbec nastoupila cesta nucených ústředen, to jde do nekonečna. Souvisí s tím bída tkalců, nezaměstnanost bavlnářských dělníků v továrnách a ve všech vedlejších odvětvích, souvisí s tím dále podpora státní v nezaměstnanosti a zdražení, které stíhá výrobky, než se dostanou spotřebiteli. Dále s tím souvisí pokles a stížení veškerého našeho vývozu. Tak mnohý majitel tkalcovny dosáhl konečně v roce 1920 úmluv s odbytišti, jmenovitě v území bývalé rakousko-uherské monarchie. Avšak co se nyní stalo? Ujednal-li v Záhřebě nebo v Novém Sadu nebo v uherském území nějaký obchod a zavázal-li se provésti dodávku skutečně také v určité době, dostal se do nepříjemné situace, že objednávku, která byla, řekněme, sjednána pro letní sezonu obchodní na trhu bavlnářském, mohl provésti teprve tehdy, když začala sezona zimní. Následek toho byl, že jeho účetní uzávěrky na příklad v Jihoslavii byly zvráceny a malicherně kritisovány, neboť situace cen se opět zcela změnila, a rovněž potřeba obyvatelstva. Tak vidíme, jak z nešvaru ústředen, z tohoto bezmezného podvazování iniciativy obchodníků a továrníků, vznikla nesmírná škoda pro stát, pro spotřebitele, pro dělnictvo a pro veškerý průmysl.

Velectění! Nejhůře dopadli ti malí domácí tkalci a domácí průmyslníci, zvláště tam ve Slezsku, jimž byl nyní přisouzen podíl na břemenech a ztrátách nákupního družstva, podíl, který úplně jde nad jejich síly. Tak mnohý z těchto malých lidí musel by se přímo hypotékami zatížiti. Zákon nyní vytvořil jakási východiska, aby menší lidé byli z toho vyňati a aby byli nevinní, jak jsem již řekl, postaveni na čtvrté místo, aby nemuseli nezaslouženě trpěti. Pod tlakem vládního nařízení z 12. října 1920 došlo k ujednání, podle něhož chtěli nésti přádelníci 60% a tkalci 40% škody, totiž v tomto poměru odebrati přízi.

Představíme-li si nyní celý stav věci, můžeme na směrodatných místech vládních a na rozhodujících místech této sněmovny jen důrazně žádati, aby byla odstraněna všecka zbytečná omezení a sjednány příznivé obchodní smlouvy, příznivé poměry dopravní a příznivé způsoby vyclívání. Z toho vzejde prospěch celému státu.

Avšak, pánové, nikdo z nás, jak tu jsme, my Němci a jmenovitě my zástupci z průmyslových krajů již docela nikoli, nebudeme moci lehce souhlasiti s tímto východiskem, jež jsme nastoupili touto předlohou zákona. Já sám vůbec nemohu souhlasiti, poněvadž máme proti tomu tolik žalob a tolik rekriminací, co tehdejším úřadem pro zahraniční obchod a ministerstvem obchodu bylo zameškáno, totiž vykonávati včas kontrolu a přihlížeti k žalobám, jež tkalci bavlny měli. Některý musel vzíti tuto vnucenou bavlnu, mám-li to tak říci, zatím co mnozí pod rukou přijímali laciněji došlou sem bavlnu exportní.

Jestliže jsme nyní již částečně dosáhli definitivního zrušení tohoto nuceného hospodářství a má-li jeho zrušování krok za krokem postupovati, pak vznášíme však novou velkou žalobu. Prosíme vládu a ministerstvo obchodu nebo spíše žádáme od něho, aby se na místě zrušených vnucených ústředen, jichž působení jsme tak nesmírně pocítili, netvořily ústředny nové. Neboť ze starých ústředen se vyvinuly jisté neoficielní ústředny s protekcí nebo bez ní a pod nimi trpí naše obchodnictvo a celý náš hospodářský život. Jako rozeznáváme lékaře a fušera, tak nutno rozeznávati také oficielní ústředny od neoficielních, jež se sem zase vplížily a částečně zabraly jistá hnízda, jež byla dřívějšími ústřednami opuštěna. Musíme žádati také zrušení tohoto fušerství na smutném poli ústředen. Pryč s veškerou zbytečnou vázaností! Stát již jako takový je nejnepraktičtějším obchodníkem, a kdyby k tomu bylo třeba ještě důkazu, když už jsme to věděli v oboru ústředny obilní, z nákupu mouky, ze smutného obchodu cukrem, jdoucího do miliard a ze špatné spekulace státu cukrem, pak to zde víme opět z bavlny a u všech možných ústředen. Jediná ústředna uzavřela za stát obchody bez zvláštního risika, to byla ústředna oděvní: tu vyšel jistý přebytek. Za to nutno snad děkovati iniciátoru oděvní ústředny, který pro ni vypracoval jednací řád, a musím zdůrazniti, že se to stalo se strany německé, tedy je tu zásluha na straně německé.

Volnou dráhu ve všem, co se týká obchodu, pokud nepřekáží to veřejnosti a obecnému blahu, volnou dráhu pro obchodníka, volnou dráhu pro průmyslníka! Pak bude z toho míti prospěch průmysl a dělníci a bude míti prospěch i konsumující obyvatelstvo a nikoli v poslední radě celek, stát. (Potlesk na levici.).

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Roscher.

Posl. Roscher (německy): Dámy a pánové! Parlament se má zabývati záležitostí, jakých ještě mnoho bude nám vyříditi, a to pochybeným opatřením v národním hospodářství tohoto státu. Naše národní hospodářství je bohaté na přehmaty, které se staly od začátku existence tohoto státu. Všechna tato zvrácená opatření mají z části své odůvodnění v tom, že naše národní hospodářství není vedeno se stanoviska rozumu národohospodářského, nýbrž nejčastěji se dělá národní hospodářství v tomto státě se stanoviska úzkoprsého národnostního šovinismu. Také ta věc, kterou máme dnes na programu, jest částečně z těch pochybených opatření, kdy máme příčinu si stěžovati. Před delší dobou bylo za záruky vlády zakoupeno v Americe veliké množství bavlny. Když tato bavlna byla nakoupena, klesla náhle světová cena bavlny a ze všech těch podnikatelů, kteří ji měli zpracovati, nikdo nechtěl již této drahé bavlny koupiti. Tato bavlna zůstala až do dnešního dne nezpracována a z části byla zpracována na přízi, avšak pro vysokou cenu nemohla býti ještě prodána. Poněvadž stát prohlašuje, že nemůže tuto nesmírnou ztrátu nésti ze svého, má se nyní státi pokus, aby ztráta byla rozdělena na všechny ty podnikatele, kteří bavlnu zpracují. Tato celá věc měla v posledních týdnech a měsících za následek přímo provaz intervencí, rozmluv u ministerstev, půtek v tisku a schůzí zájmových skupin, a také dělnictvo bylo nuceno opětovně zaujmouti v této otázce stanovisko, poněvadž také ono bylo přímo do věci zataženo. V některých textilních krajích, kde podnikatelé měli býti již před delším časem přinuceni odebrati bavlnu, prohlásili tito: "Musíme-li bavlnu koupiti za tyto ceny, zavřeme své závody." Následek toho by byl, že by bylo dělnictvo těchto podniků ztratilo práci. Pokles ceny, který nastal přímo po nákupu americké bavlny, činí asi 90 korun při kilogramu. Ačkoli bavlna v poslední době trochu stoupla, je rozdíl v ceně stále ještě tak veliký, že se podnikatelé zdráhají za nynějších poměrů z důvodů konkurenčních tuto bavlnu koupiti a zpracovati. Musím říci, že při všech těchto hospodářských přehmatech, zvláště v poslední době, má velkou část viny dřívější ministr obchodu Hotowetz, a budiž zde jednou veřejně řečeno, že na místo ministra obchodu patří muž s národohospodářskými znalostmi, avšak nikoli člověk, který se nechá poháněti šovinisty při každé příležitosti a splňuje vůli těchto nacionalistů. Takovým mužem dřívější ministr dr. Hotowetz nebyl, neboť tyto otázky neposuzoval se stanoviska národohospodářské nutnosti, nýbrž ministerstvo obchodu, jakož i ministerstvo pro zahraniční obchod bylo jen filiálkou ministerstva zahraničí, jehož přání bylo nutno splniti.

Jak je to vlastně v tomto státě s průmyslem textilním všeobecně? Ze starého Rakouska museli jsme převzíti do nově utvořené Československé republiky asi 80% textilního průmyslu tamějšího. Dříve již ve starém Rakousku při mnohem větším počtu obyvatelstva byli jsme v textilním průmyslu odkázáni více než 50% na vývoz do ciziny, a tento vývoz se ještě zvětšil zmenšením odbytiště domácího. Z výrobků textilního průmyslu v tomto státu potřebuje se pro domácí potřebu jen asi 20% a s 80% své výroby jsme odkázáni na vývoz do ciziny. Poněvadž musíme také všecky suroviny pro textilní průmysl odbírati z ciziny, pak nutno velkému textilnímu průmyslu, má-li v tomto státě zůstati schopným existence, poskytnouti všechna ulehčení, nutno odstraniti všechny obtíže a nutno učiniti vše, aby byla opět získána zpět naše stará přirozená odbytiště, kam náš textilní průmysl své zboží do

dával. A tu již možno říci, že právě na tomto poli, totiž kde a jak podporovati možnost vývozu a opatřovati odbytiště, staly se velmi těžké chyby. Vidíme, že cizímu průmyslu se více vychází vstříc vlastními státy a vládami, aby mohl opět získati svá odbytiště, kdežto my, kteří jsme dříve do těchto států dodávali své zboží, nacházíme u vlády málo podpory a musíme opět dobývati krajů pro náš odbyt s velikými obtížemi. S těmi státy nenavázali jsme ještě oněch dobrých obchodních styků, které znamenají pro vývoz našeho textilního průmyslu skutečné ulehčení.

Pánové! Abych vám ukázal jen jeden případ, chci se zmíniti, že jsme až do poslední doby pracovali v textilním průmyslu, a to v průmyslu hedvábnickém, s 20% kapacitou proti době mírové, v průmyslu lnářském s 30% kapacitou, ve vlně se 40 až 50% kapacitou, v bavlně s 30% kapacitou. Teprve v poslední době posunul se tento stav na prospěch dělnictva a průmyslu, takže zaměstnanost hedvábnického průmyslu činí 30 až 40%, průmyslu lnářského 35%, průmyslu vlnařského 60 až 70% a bavlnářského 50 až 60%. Z toho vidíte, že dnes, i když se na celé čáře říká, že textilní průmysl je z poloviny dobře zaměstnán, pracují podniky s pracovními silami značně menšími než v míru. Nebudiž přehlédnuto, že pro plné využití textilního závodu musí býti provozovací kapitál k plnému chodu závodu aspoň 10- až 15kráte vyšší než v míru. Víte všichni, dámy a pánové, že máme dnes v textilním průmyslu při dobrém zaměstnání jeho ještě velkou nezaměstnanost, a že musí býti snahou všech, aby tato nezaměstnanost byla snížena, zmenšena. Proto pravíme, že právě při tomto zákoně, který ustanovuje vnuceného likvidátora, nutno postupovati s největší opatrností se zřetelem ku všem hospodářským poměrům, aby se na konec toto opatření, kterým má býti se světa zprovozena otázka státní bavlny, totiž ustanovení nuceného likvidátora, nestalo nebezpečím pro veškeré dělnictvo v bavlnářském průmyslu.

Za všech okolností musíme žádati, aby se při úpravě této záležitosti přihlíželo v první řadě k tomu, aby bylo zabráněno hospodářským poruchám, aby k dnešní nezaměstnanosti nepřibyla ještě nezaměstnanost nová. Je proto nutno - a my jsme si dovolili podati příslušný návrh - aby tento vnucený likvidátor nerozhodoval sám, nýbrž aby byl jen výkonným orgánem poradního sboru a jeho usnesení. V zákonné osnově se praví, že vnucenému likvidátoru má býti přidán poradní sbor a že likvidátor je povinen předkládati mu všechny důležité otázky a o nich s ním mluviti. Avšak zákon nedává tomuto poradnímu sboru právo usnášeti se a rozhodovati, takže se tento vnucený likvidátor může konečně státi v této věci diktátorem. Žádáme, aby se tomu předešlo za všech okolností. Neboť po všem, co jsme zažili, stojíme na stanovisku, aby se v této otázce dostalo plného práva rozhodovacího všem těm státním občanům, o něž tu jde - a zcela zvláště jde tu o zájmy dělnictva - aby spolurozhodovali také podnikatelé, zkrátka, aby všichni ti, kdož mají na otázce zájem, mohli odborně zajistiti, aby se tento zákon prováděl správně. Náš návrh směřuje k tomu, aby byl ministr pověřen jmenovati poradní sbor, jehož jmenování má se státi na návrh zúčastněných skupin interesentů, a aby tento poradní sbor byl sborem se usnášejícím a aby vnucený likvidátor byl vlastně jen osobou, která má prováděti usnesení tohoto poradního sboru. Myslíme, že bude-li se postupovati tímto způsobem, že pak dělnictvo nepřijde při likvidaci těchto zásob bavlny příliš ke škodě a že je možnost chrániti je všeobecně před nezaměstnaností a jinakými nepříjemnostmi. Musí býti dbáno o to, aby zákon nebyl v tomto případě poškozením dělníků, nýbrž aby se likvidace zásob bavlny provedla pokud možná tak, aby tím dělnictvo netrpělo.

Proto bychom vás prosili, velectění pánové a dámy, abyste přijali náš návrh k návrhu zákona, který směřuje k tomu, aby právo rozhodovací neměl vnucený likvidátor, nýbrž poradní sbor, který se skládá z odborných poradců a který má zkoumati, pokud a za jakých předpokladů možno tohoto zákona použití, aby z toho nevznikla škoda národnímu hospodářství v celku a zúčastněnému dělnictvu zvláště. (Potlesk na levici).

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Než udělím závěrečné slovo panu zpravodaji, žádám, aby byl přečten pozměňovací návrh, podaný panem posl. Roscherem.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Roschera a druhů stran změny osnovy zákona o dosazení vnuceného likvidátora pro rozdílení bavlny a bavlněné příze, zakoupené na úvěr státem zaručený.

Odst. 2 §u 2 cit. zákona nechť zní:

"Vnucenému likvidátoru přiděluje se poradní sbor ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod. Tento poradní sbor skládá se ze zástupců všech odvětví průmyslu bavlnářského, výrobců bavlněné příze a odvětví bavlněné polotovary zpracujících, jakož i zástupce banky, která zaručila zaplacení bavlny, zakoupené na úvěr, a to ze zástupců jak zaměstnavatelů, tak též zaměstnanců. Usnesení poradního sboru provádí vnucený likvidátor".

Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Sedláček: Slavná sněmovno, k návrhu pana kolegy Roschera dovoluji si poukázati, že již živnostenský výbor myslil na to, aby zde bylo omezeno právo likvidátora, a kdo čte správně 3. odstavec §u 2, který zní:"Vnucený likvidátor je povinen předložiti poradnímu sboru k posouzení všechny otázky zásadní, jakož i takové jednotlivé případy" atd., anebo 1. odst. §u 5: "Za účelem rozvrhu neuhrazeného zbytku vnucený likvidátor provede nejprve dle zásad stanovených poradním sborem zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření...", vidí, že jest zde skutečně omezena plná moc likvidátorova a že vždycky béře se na pořadu poradní sbor. Proto jsem toho mínění, že úplně dostačí stylisace zákona, která byla přijata ve výboru živnostenském, a že není potřeba, aby se snad zde měnil odstavec 2, jak navrhuje pan kol. Roscher.

Doporučuji slavné sněmovně, aby přijala § 2 ve znění usnesení živnostenského výboru, jak jsem je odporučil. Zároveň ještě před hlasováním bych žádal, aby v § 8 ve 3. odstavci bylo vypuštěno slovo "osobně". Tam totiž stojí: "Ministr obchodu vyslechne před svým rozhodnutím o rekursu osobně stěžovatele." Navrhuji, aby to slovo "osobně" bylo vypuštěno.

Jsem hotov se svou zprávou a doporučuji slavné sněmovně, aby tento zákon schválila, jak jsem navrhl. (Výborně!)

Předseda: Budeme hlasovat. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dát hlasovat tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali o § 1 a o 1. odstavci § 2 podle znění zprávy výborové. Tu není podáno pozměňovacích návrhů. Na to o 2. odstavci § 2 hlasovali bychom nejprve podle znění, jak je navrhuje pan posl. Roscher a soudr., kdyby návrh pana posl. Roschera nebyl přijat, hlasovali bychom o 2. odstavci § 2 podle zprávy výborové. Na to bychom hlasovali o zbývajícím 3. odstavci § 2 a o §§ 3 až 12 inkl., o nadpisu zákona a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. Při tom bychom vypustili v § 8 slovo "osobně", jak to navrhuje pan zpravodaj. Jsou snad námitky proti tomuto mnou navrženému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí tedy s § 1 a s 1. odstavcem § 2, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, § 1 a 1. odstavec §u 2 jsou schváleny podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o odstavci 2. § 2 ve znění navrženém p. posl. Roscherem a soudr. žádám, aby bylo nejprve přečteno.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odst. 2 §u 2 cit. zákona nechť zní:

"Vnucenému likvidátoru přiděluje se poradní sbor ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod. Tento poradní sbor skládá se ze zástupců všech odvětví průmyslu bavlnářského, výrobců bavlněné příze a odvětví bavlněné polotovary zpracujících, jakož i zástupce banky, která zaručila zaplacení bavlny, zakoupené na úvěr, a to ze zástupců jak zaměstnavatelů, tak též zaměstnanců. Usnesení poradního sboru provádí vnucený likvidátor."

Předseda: Kdo souhlasí s takto formulovaným odstavcem 2 §u 2, jak jej navrhuje p. posl. Roscher a soudr. a který byl právě přečten, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh p. posl. Roschera je zamítnut.

Kdo souhlasí s odst. 2 §u 2 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, odst. 2 §u 2 ve znění zprávy výborové je přijat.

Kdo souhlasí s odst. 3 §u 2, s paragrafy dalšími 3 až 12 inklusive, s vypuštěním slova "osobně" v § 8, jakož i nadpisem a úvodní formulí zákona, jak jsou navrženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odst. 3 §u 2 a §§ 3 až 12 inkl. s nadpisem a úvodní formulí zákona, jsou schváleny ve smyslu zprávy výborové s vypuštěním slova "osobně" v § 8.

Tím je osnova přijata ve čtení prvém, a to ve znění odchylném od usnesení senátu.

Čtení druhé dám na denní pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 2. odst. dnešního pořadu a přikročíme k odst. 3., jímž je

3. zpráva I. výboru pro obchod, průmysl a živnosti, II. výboru zásobovacího k nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920, vydanému podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., o likvidaci zásob bavlny, zakoupených na úvěr pod zárukou státu a jednotném súčtování zahraničního obchodu bavlnou a bavlněným zbožím, o návrhu posl. Trnobranského a soudr. (tisk 1604) na uvolnění nákupu bavlněné příze a bavlny za hranicemi a urychlenou likvidaci nákupního družstva československých přádelen bavlny a příslušných peticích (tisk 2806).

Zpravodajem za výbor pro obchod, průmysl a živnosti je p. posl. Sedláček, za výbor zásobovací p. posl. Trnobranský.

Uděluji prvému zpravodaji p. posl. Sedláčkovi slovo.

Zpravodaj posl. Sedláček: Slavná sněmovno! Jelikož věc tato úplně jest spojena se zákonem právě přijatým, který slavná sněmovna odhlasovala - věc tímto se jen doplňuje - mám za to, že tento návrh jest tím již vyřízen a doporučuji jeho přijetí.

Předseda (zvoní): Druhý zpravodaj p. posl. Trnobranský se vzdává slova.

K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve budeme hlasovati o vládním nařízení ze dne 15. dubna 1920 o likvidaci zásob bavlny. Pan zpravodaj navrhl, aby nařízení toto bylo schváleno.

Na to bychom hlasovali o pěti resolucích, navržených výborem pro obchod, průmysl a živnosti, a to, není-li proti tomu námitek, o všech pěti resolucích najednou.

Potom bychom ještě hlasovali o resoluci výboru zásobovacího, kterou navrhl p. zpravodaj při projednávání návrhu na uvolnění nákupu bavlněné příze a bavlny za hranicemi. (Námitek nebylo.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo tedy souhlasí nejprve s vládním nařízením vydaným podle zákona ze dne 15. dubna 1920, o likvidaci zásob bavlny, jak navrhuje pan zpravodaj, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh p. zpravodaje na schválení vládního nařízení ze dne 12. října 1920 je tím přijat.

Teď budeme hlasovati o pěti resolucích, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové a jak byly schváleny výborem pro obchod, průmysl a živnosti.

Kdo s těmi pěti resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také těchto 5 resolucí jest schváleno a zbývá nám ještě hlasovati o resoluci výboru zásobovacího, kterou navrhl pan zpravodaj při projednávání návrhu na uvolnění nákupu bavlněné příze a bavlny ze zahraničí.

Kdo souhlasí s touto resolucí výboru zásobovacího, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Také tato resoluce jest schválena a tím jest vyřízen odst. 3. denního pořadu dnešního.

Přerušuji projednávání dnešního pořadu a přikročíme k

pokračování v rozpravě o naléhavých interpelacích, týkajících se věcí hornických (tisk 3144 a 3210).

Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž jest pan posl. Čuřík. (Hlas: Není přítomen!)

Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž jest p. posl. dr. Matoušek. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen. Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž jest p. posl. David. (Hlasy: Také není přítomen!)

Pan posl. David není přítomen, ztrácí slovo.

Další slovo uděluji p. posl. Stejskalovi. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen, ztrácí slovo.

Slovo uděluji panu posl. dr. Charvátovi. (Hlasy: Není přítomen!)

Pan posl. dr. Charvát není přítomen, ztrácí slovo.

Ke slovu se přihlásil p. posl. David, jemuž uděluji slovo.

Posl. David: Slavná sněmovno! Velectěné dámy a velectění pánové! Dalo se očekávati, že při opakujících se krisích v našem hospodářském životě dojde i ke krisím hornickým. Vždyť kolem těch černých kamenů, které zrevolucionovaly naši moderní výrobu, točí se celý politický a hospodářský život ve státě. Extrémy kapitalistické výroby, na jedné straně nadměrné zisky jednotlivců, na straně druhé těžké sociální postavení zaměstnanců, to vše stýká se tu nejrázovitěji. Havíři musili proto přirozeně býti avantgardou dělnictva v jeho sociálním zápase. Oni poznali první cenu své práce. Oni, kteří nepoznali bohatých majitelů dolů, poznali nespravedlnost a neudržitelnost dnešních společenských a hospodářských řádů. O ty černé kameny, na nichž závisí hospodářský běh ve státě, o ty vedly státy války, ať krvavé, či celní, o ty uzavíraly smlouvy. Ony staly se platidlem státu. Dráhy, průmysl a vše závisí na jejich ceně. Přirozeně, že stát musí se starati o spory zde vznikající, poněvadž spory těmi na prvním místě trpí sám, právě pro široký ohlas v celém hospodářském životě, pro ostrou tendenci sporu, pro jeho následky a u nás také proto, že uhelné pánve leží na hranicích cizích států. Stát má tudíž povinnost starati se o řešení hornické krise.

Jest potřebí míti odvahu podívati se přímo na příčinu krise. Uvádí se naše nemohoucnost v konkurenci zahraniční s uhlím. Neobyčejně vysoká jeho cena má vliv i na výrobní náklady ostatního průmyslu. Jest potřebí ceny uhlí snížiti, o tom není ani u hornictva, ani u těžařů sporu. Spor je pouze o způsob, jakým se toto snížení má státi. Nebudu se zabývati dosavadním jednáním, které se vždy vymstí, není-li vedeno reelně a počítá-li se s úskoky, které snad platí v politice, ale ne v hospodářském životě. Těžaři označují možnost snížení jen zrušením uhelné dávky, snížením dopravních sazeb a snížením výrobních nákladů.