Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
214 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři dr. Dolanský, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, Tučný, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 104. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Kunstovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Heegerovi pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. Kučerovi, dr. Šmeralovi a Tausikovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omlouvá se pro dnešní schůzi posl. Kreibich a posl. Röttel.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců der deutsch. christl.-soz. Volkspartei vyslal do výboru rozpočtového pro schůzi dne 6. prosince t. r. posl. dr. Petersilku za posl. Bobka.
Klub poslanců der deutsch. Nationalpartei vyslal do výboru sociálně-politického na schůzi dne 6. prosince t. r. posl. dr. Lehnerta za posl. dr. Jos. Keibla, do výboru zahraničního pro schůzi zítřejší posl. dr. Raddu za posl. dr. Lodgmana.
Klub poslanců Bund der Landwirte
vyslal do výboru ústavně-právního pro dnešní schůzi posl.
dr. Spinu za posl. dr. Hanreicha.
Předseda: Předseda
senátu N. S. R. Č. sdělil sem:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 22. listopadu 1921 k tisku 1083 sen., že senát k návrhu sen. Hucla, Kroihera a spol. (tisk 685 sen.) a sen. dr. Ledebur-Wichelna (tisk 707) přijal resoluci, žádající podání osnovy zákona o zcelování pozemků;
přípisem ze dne 22. listopadu 1921 k tisku 1086 a), že senát schválil v 75. schůzi dne 22. listopadu 1921 dodatečně nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1921, č. 95 Sb. z. a n., o poskytnutí výpomoci starodružiníkům;
přípisem ze dne 24. listopadu
1921 k tisku 1101 a), že schválil v 76. schůzi dne 24. listopadu
1921 dodatečně vládní nařízení ze dne 14. dubna 1921, č. 162 Sb.
z. a n., jímž se doplňují předpisy o prozatímní úpravě poměrů
průmyslu lihovarského a hospodaření lihem.
Předseda: Došly tyto dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. dr. Baerana a druhů ministru nár. obrany o bezdůvodném zbavení hodnosti rytmistra Jana Smidta.
Dotaz posl. Roudnického a soudr. ministru pro zásobování lidu o předpisu obilního kontingentu Milosrdným sestrám v Řepích.
Dotaz posl. Myslivce a soudr.
ministru zahraničních věcí o náhradě pozůstalým po padlém legionáři.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byl tiskem rozdán tento vládní návrh a zpráva:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3164. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži dne 15. listopadu 1920.
Tisk 3227. Zpráva I. rozpočtového
výboru, II. zemědělského výboru o návrhu posl. Vraného a soudr.
(tisk 1608) o neodkladném opatření dostatečné budovy pro Státní
pozemkový úřad.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3190. Sbírka podaných interpelací:
I. posl. Blažka a soudr. ministru vnitra o konfiskační praxi,
II. posl. Mikulíčka a soudr. ministru zemědělství o potřebě účinnější ochrany zemědělských a lesních kultur,
III. posl. Tausika a soudr. min. předsedovi a ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o provádění zákona o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku,
IV. posl. Hakena a soudr. min. předsedovi o provádění zákona o obstavení velkostatků,
V. posl. Skaláka a soudr. ministru spravedlnosti o konfiskaci spisku "Jak se odrakoušťujeme", jejž napsal dr. František Joklík, vydaného nakladatelstvím Hejda a Tuček v Praze,
VI. posl. Krejčího, Kunsta, Tausika a soudr. ministru školství a nár. osvety ohladom zanedbaného vyučovania a opravy škol na Slovensku,
VII. posl. dr. Šmerala, Kreibicha a soudr. ministrům spravedlnosti, zemědělství a financí o provádění zákona o zajištění půdy drobným zemědělským pachtýřům,
VIII. posl. Tausika a soudr. min. předsedovi o vydávání maďarských emigrantů maďarské vládě,
IX. posl. Svetlika, Tausika a soudr. min. předsedovi o činnosti propagační kanceláře v Bratislavě,
X. posl. Šamalíka, Fr. Navrátila, Janalíka, Kopřivy, Rýpara, Tománka, Tomika a soudr. ministru zásobování pro nesprávné předpisy kontingentů obilí,
XI. posl. Pelikána a spol. ministru soc. péče o překročení zákonité doby pracovní v továrně F. A. Baťa ve Zlíně, o výjimečném postavení jmenované firmy oproti úřadům a o vlivu, který poměry tyto mají na právní postavení dělníků, jakož i na existenci malovýroby;
XII. posl. Malé, Mikulíčka a soudr. ministru zásobování o zvýšení cen mléka a o stanovení jeho jakosti, zákonu nevyhovující,
XIII. posl. Nagyho, Tausika a soudr. ministru vnitra a ministru s plnou mocí pro Slovensko o odstranění některých pomníků na Slovensku,
XIV. posl. Toužila a soudr. ministru zemědělství o provádění zákona o prozatímní ochraně lesů,
XV. posl. Malé a soudr. ministru vnitra o způsobu, jak opatřeno bylo na okresním hejtmanství v Pelhřimově vývozní povolení na brambory,
XVI. posl. Surányiho, Tausika a soudr. min. předsedovi v záležitosti nezákonné censurní praxe na Slovensku,
XVII. posl. inž. Junga a druhů ministrovi financí o nesprávných údajích v odpovědi na interpelaci,
XVIII. posl. inž. Junga a druhů vládě o nesmyslném počešťování německých místních jmén,
XIX. posl. inž. Junga a druhů ministrovi železnic o odstrčení německých průvodčí vlaku v krnovské stanici a o pronásledování německých železničních zaměstnanců v obvodu olomouckého ředitelství,
XX. posl. inž. Junga a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o propuštění 86 učitelů ve východním Slezsku.,
XXI. posl. dr. Kafky, Kostky a
druhů ministrovi financí, jak se postupovalo při získávání upisovatelů
6% investiční půjčky na elektrisaci atd.
Předseda: Ministerský předseda zaslal sem:
přípisem ze dne 1. prosince 1921, č. 5915 S m. r. nařízení vlády ze dne 25. listopadu 1921, kterým se prohlašuje zánik závazku k válečným úkonům, vyhlášeného nařízením vlády ze dne 24. října 1921, č. 379 Sb. z. a n., a činí se přechodná opatření.
Přikazuji výboru brannému.
Dále zaslal sem ministerský předseda:
přípisem ze dne 1. prosince 1921, čís. 32.953/21 m. r., vyjádření ministerstva veřejných prací k resoluci, týkající se každoročního zařadění přiměřené položky v řádném rozpočtu na elektrisaci a využití vodních sil, přijaté v 76. schůzi posl. sněmovny dne 27. července 1921.
Postupuji výboru rozpočtovému a výboru pro dopravu a veřejné práce.
Ve věcech imunitních došlo:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Hlavné štátne zastupitelstvo v
Bratislavě přípisem ze dne 30. listopadu 1921, č. 13.966/1921
hl. št. z., předkládá žádost bratislavské sedrie ze dne 24. listopadu
1921, č. 9132/1920-7, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr.
Körmendy-Ékesa pro zločin pobuřování podle § 172, odst.
II. tr. z., kvalifikovaného podle § 19 zák. čl. LXIII. z r. 1912,
a pro zločin velezrady podle § 127, bod 3 tr. z., event. pro zločin
vyzvání ke spáchání zločinu velezrady podle § 134 tr. z.
Předseda: Přikazuji výboru imunitnímu.
Sněmovna jest schopna se usnášeti.
Navrhuji, aby k podání zpráv stanovena byla pro usnesení, vládní návrhy a iniciativní návrhy lhůta 8denní, a to pro tisky:
Tisk 390. Vládní návrh zákona, kterým se mění § 17 zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi Národního shromáždění - výboru ústavnímu.
Tisk 888. Návrh posl. Prokeše, Jana Černého, Chalupníka a soudr. na stavbu nouzové silnice od oderského mostu k nádraží v Jistebníku - výboru rozpočtovému a dopravnímu.
Tisk 969. Vládní návrh zákona, jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě - výboru ústavnímu.
Tisk 1780. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna
1921, č. 27 Sb. z. a n. - výboru právnímu a rozpočtovému.
Tisk 2429. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích - výboru rozpočtovému.
Tisk 2736. Vládní návrh zákona, kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách - výboru právnímu.
Tisk 3016. Usnesení senátu N. S. R. Č. o usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 859) o vládním návrhu zákona (tisk 1940 a 2428), jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě (tisk sen. 980) - výboru dopravnímu.
Tisk 3189. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost opatření Stálého výboru N. S. R. Č. podle § 54 úst. list. ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a čl. I., čís. 3, 4 a 11 zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z roku 1920, do 30. června 1923 - výboru ústavně-právnímu.
Tisk 3218. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích - výboru rozpočtovému.
Pro všechny tyto věci právě přečtené se doporučuje, aby se stanovila k projednávání výborovému lhůta 8denní.
Kdo s návrhem 8denní lhůty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Žádaná lhůta je schválena.
Přistupujeme k pořadu schůze,
a to nejprve k odstavci prvému, jímž jest
1. zpráva výboru právního a sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 2145), kterým se mění ustanovení § 1164 všeob. obč. zák. (tisk 2744).
Zpravodajem výboru právního jest p. posl. dr. Matoušek, a výboru sociálně-politického p. posl. Horák.
Uděluji slovo prvému zpravodaji,
p. posl. dr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Zákonem ze dne 1. dubna 1921, čís. 155 Sb. z. a n., byl změněn § 1164 občanského zákona, jímž se určitá ustanovení občanského zákona prohlašují za závazná, to jest, že smlouvou a úmluvou stran nemohou býti změněna. Při projednávání tohoto zákona přijala posl. sněmovna ve své 65. schůzi dne 17- března 1921 resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby ve čtyřech nedělích předložila poslanecké sněmovně osnovu zákona o změně § 1164 všeobecného občanského zákoníka ve znění cís. nař. z 19. března 1916, čís. 69 říš. zák., podle které § 1155 obč. zákona bude prohlášen za závazné ustanovení zákonné. Stejnou resoluci přijal i senát Národního shromáždění ve své 56. schůzi dne 1. dubna 1921.
Na základě těchto resolučních usnesení vláda vypracovala návrh, osnovu zákona, kterou předložila naší sněmovně, a my v právním výboru jsme ji projednávali. Poněvadž tato osnova vládní odpovídá plně resolučním usnesením jak naší sněmovny tak i senátu, právní výbor přistoupil na projednávání této osnovy a přijal osnovu vládní beze změny z těchto důvodů: Podle § 1155 obč. zák. smí zaměstnanec požadovati mzdu také za úkony, kterých neprovedl, byl-li ochoten konati, k čemu byl zavázán, ale bylo-li mu v tom zabráněno okolnostmi, z nichž je práv zaměstnavatel. Toto ustanovení jest v základě spravedlivé a jest pouhým důsledkem zásady uplatňované vesměs v občanském zákoně, že náhoda postihuje toho, v jehož osobě se udá. To je smysl § 1311 obč. zákona a proto nemůže důsledky této náhody býti postižen kontrahent druhý, který byl se své strany ochoten smlouvu plniti. Tak je tomu na př. i v §§ 1107 a 1168 obč. zák. Naproti tomu zaměstnavatel chráněn jest proti bezdůvodnému obohacení se strany zaměstnance ustanovením druhé věty § 1155 obč. zák., dle níž jest povinen zaměstnanec dopustiti, aby se mu odečtlo od mzdy tolik, kolik ušetřil tím, že nemusil pracovati, nebo kolik si vydělal jinak nebo kolik úmyslně omeškal si vydělati.
Podle poslední věty § 1155 obč. zákona v případě zdržení od práce jest zaměstnanec oprávněn žádati přiměřené odškodné.
Se zřetelem k tomu, že dotyčná ustanovení jak prvního odstavce § 1155, tak druhého odstavce tohoto paragrafu jsou úplně spravedlivá, a poněvadž při vyjednávání
mezi zaměstnanci a zaměstnavateli často o těchto ustanoveních byl spor, právem žádala sněmovna poslanecká i senát, aby toto
ustanovení jako mravné a spravedlivé bylo zařazeno do § 1164, který stanoví, která ustanovení jsou závazná pro strany, že nemohou ani soukromou úmluvou stran býti rušena.
Poněvadž sněmovna na základě resolučních
usnesení pokládá za spravedlivé a mravné, aby tato ustanovení
byla pojata do § 1164 občanského zákoníka jako ustanovení obligatorní,
od něhož nemohou strany ustoupiti, usnesl se právní výbor doporučiti
slavné sněmovně vládní osnovu v nezměněném znění a žádati, aby
slavné Národní shromáždění na toto usnesení právního výboru přistoupilo.
(Výborně!)
Předseda (zvoní):
Dále má slovo zpravodaj
za výbor sociálně-politický, pan posl. Horák.
Zpravodaj posl. Horák: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona tisk 2145, kterým se mění ustanovení § 1164 obč. zákoníka, bylo již předmětem vyjednávání ve výboru sociálně-politickém, který se usnesl na tomto:
Podle § 1155 obč. zák. smí zaměstnanec požadovati mzdu také za úkony, kterých sice neprovedl, ale byl ochoten konati, k čemu byl zavázán, však bylo-li mu v tom zabráněno okolnostmi, z nichž je práv zaměstnavatel.
§ 1311 praví také, že náhoda postihuje toho, v jehož osobě se udá, a nemůže býti postižen kontrahent druhý, který ochoten byl smlouvu splniti.
Podle toho byl by zdánlivě zaměstnavatel poškozen, ale chráněn je proti bezdůvodnému následku obohacení se strany zaměstnance ustanovením druhé věty § 1155 obč. zák., podle níž je povinen zaměstnanec dopustiti, aby se mu odečtlo, kolik ušetřil tím, že neprováděl služebních úkonů, nebo kolik si vydělal jinak, nebo kolik schválně omeškal si vydělati.
Ustanovení § 1155 odvažuje spravedlivě zájmy obou stran a je proto způsobilé, aby pojato bylo do § 1164 obč. zák., následkem čehož se doufá, že také zmírněny budou spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Vzhledem k tomuto odůvodnění navrhuje sociálně-politický výbor: Slavná sněmovno, račiž vládní návrh zákona (tisk 2145), kterým se mění ustanovení § 1164 obč. zák., v nezměněném znění schváliti.
Z toho důvodu žádám slavnou sněmovnu,
aby návrh tohoto zákona schválila. (Výborně!)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá, budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Zákon sám má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Nebyl učiněn žádný pozměňovací návrh. Dám tedy hlasovati o celém zákoně najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se zněním zákona, jak jest obsaženo ve zprávě obou výborů, i s nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen ve čtení prvém ve znění zprávy výborové.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Tím je vyřízen první odstavec pořadu.
Přistoupíme ke druhému, jímž jest
2. zpráva výboru pro obchod, průmysl a živnosti o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3020) k vládnímu návrhu zákona (tisk 765 sen.) ohledně zřízeni vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk 3211).
Zpravodajem je pan posl. Sedláček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Sedláček: Dovoluji si podávati zprávu výboru pro obchod, průmysl a živnosti o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3020) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 765) ohledně zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk sen. 1028).
Senátem N. S. R. Č. přijatý návrh zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze zakoupené na státem zaručený úvěr jest konečným článkem celé akce státem podniknuté na záchranu průmyslu textilního a odvrácení po skončení války tak těžce na všechny vrstvy obyvatelstva doléhajícího nedostatku bavlněného zboží.
Účelem tohoto zákona jest provésti vnuceným likvidátorem likvidaci zbylých zásob bavlny, koupené na úvěr zaručený státem, a příze z ní vyrobené. Zásoby tyto mají býti prodány za nynější ceny světové a ztrátu vzniklou rozdílem mezi svéstojnou cenou bavlny a cenou její prodejní má hraditi textilní průmysl bavlnu a bavlněnou přízi zpracující, a průmysl polotovary bavlněné zušlechťující, jednak i zúčastněné banky, pokud z celého podniku měly značnější zisk.
K rozdělení zakoupené bavlny směřovalo již nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. října 1920. č. 566 Sb. z. a n.; docíleno jím toho, že jak členové Nákupního družstva přádelen, tak i spotřebitelé příze svými organisacemi uznali zásadně povinnost převzíti dotyčné zásoby bavlny a bavlněné příze. Dohoda mezi jednotlivými organisacemi ze dne 7. září stala se v tom smyslu, že spotřebitelé příze projevili ochotu převzíti 40% příze z tehdejších zásob družstevní bavlny za určitých podmínek, a to v poměru k poslednímu přídělovému klíči. Přádelny převzíti měly 60% této zásoby. Celkem šlo o rozebrání 12.215.550 kilogramů příze, z čehož podle dohodnutého klíče připadalo tedy na spotřebitele příze 4,886.220 kg, na přádelny pak 7,329.330 kg.
Bavlnářský pododbor určil pro každého spotřebitele k odebrání určité množství příze, a spotřebitelé z velké většiny jim vyměřené množství také si již odebrali. Neodebráno jest asi 980.000 kilogramů, ale tento zbytek mají odebrati z velké části spotřebitelé příze - malovýrobci, kteří právem poukazují na to, že nebyli ani členy Nákupního družstva, neměli ani právních závazků vůči němu, neměli na celé jeho činnosti žádné účasti ani na jeho docíleném zisku. Brání se převzíti tedy závazky, které vzešly Družstvu, jehož členy nebyli a nejsou; hospodářství Nákupního družstva, které nebylo vzorné, nemohli nijak zabrániti, ba naopak jím velmi trpěli. Dodávána jim příze horší jakosti, mnohdy velmi nepravidelně, čímž jejich činnost byla často velmi omezena. Spotřebitelé příze pracovali proto v té době 10% až 20%, družstva však až 100%.
Jest tudíž nutno, aby při likvidaci, navrhované z úřední povinnosti, tyto okolnosti byly zjištěny poradním sborem, v němž musí tito drobní spotřebitelé příze býti řádně zastoupeni. Podle zásad pak tímto poradním sborem navržených musí také likvidátor postupovati.
Potíže naskytly se však i při převzetí podílu bavlny, připadajícího na přádelny. Po několika valných hromadách Nákupního a prodejního družstva bylo konečně převážnou většinou hlasů docíleno usnesení o krytí veškeré ztráty. Leč i tu mnohé firmy nechtějí plnit jim uložený závazek jejich vlastní organisací a chybí zde proti těmto firmám, které se nechtějí podrobiti usnesení, exekutivní moc, aby mohlo toto usnesení býti provedeno.
V tomto ohledu pak jest nutno doplniti vládní nařízení ze dne 12. října 1920, č. 566 Sb. z. a n.
Jest jasno, že když stát garantoval úvěr na nákup bavlny, nevystupoval ani ve funkci obchodníka, ani spekulanta, ani jako činitel, který svou garancii si dává platiti nebo z ní chce těžiti. Stát plnil pouze svou povinnost, když v těžkých dobách všeobecného hospodářského rozvratu svou úvěrovou garancií umožnil nákup nutné suroviny, aby mohl textilní průmysl pracovati a zaměstnávati své dělnictvo. Sám přímého prospěchu finančního z tohoto ručení neměl a míti také nechtěl. A i kdyby jako ručiteli mu vzcházela povinnost zaplatiti nedodržené závazky za toho, za kterého se zaručil, má také právo hojiti se za své plnění na místo smluvní strany učiněné na jejím majetku. Pakli strana, která může splniti své závazky, ale jim dostáti nechce, jest stát oprávněn ji k tomu donutiti.
Stát a vláda mají nejenom právo, nýbrž i povinnost chrániti sebe a všechny své občany před ztrátou a finančním zatížením, zejména když jde o finanční zatížení, které by vzešlo z mravní povinnosti státu podpořiti podnikání menšího zlomku jeho státních příslušníků, které těmto pouze přináší značný zisk a nikoliv také zisk celku státnímu.
A právě před takovým finančním zatížením státní pokladnu ochrániti jest účelem tohoto předkládaného zákona.
Ustanoveními předloženého zákona jsou dostatečně chráněny zájmy státu i zájmy stran, a navrhuje tudíž výbor pro obchod, živnosti a průmysl slavné poslanecké sněmovně, aby zákon tento schválila s těmito změnami:
§ 1, první věta, místo: "Ministr, pověřený správou Úřadu pro zahraniční obchod, se zmocňuje", má zníti: "Ministr obchodu se zmocňuje."
V § 2, odstavec 1 vypuštěna buďtež slova: "pověřenému správou Úřadu pro zahraniční obchod", místo nich budiž "obchodu".
V odstavci 2, první věta místo: "Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem, správcem Úřadu pro zahraniční obchod", znějž: "Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem obchodu."
V odstavci druhém, druhá věta, slova: "jakož i bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené, a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných" buďtež vypuštěna a místo toho znějž: "a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných, jakož i ze zástupců bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené."
Stylistická změna tato vyjadřuje jasně vůli zákona, jehož intencí jest, aby i zájmy dělnictva textilního, jako na věci zúčastněného, byly chráněny, a proto jest do poradního sboru povoláváno, kdežto formulace zákona senátem navrženého připouštěla by možný výklad, že v tomto poradním sboru mají býti bankovní zaměstnanci zastoupeni, a nikoliv zaměstnanci textilního průmyslu.
§ 3, druhá věta: Vypuštěna buďtež slova: "Za účelem opatření valuty".
§ 4, v odstavci prvním za konečná slova "§u 5" vsunuta buďtež slova "a §u 6", kteráž změna odůvodněna jest změnami dalšími.
§ 5. Odstavec první znějž:
"Za účelem rozvrhu neuhrazeného zbytku vnucený likvidátor provede nejprve dle zásad stanovených poradním sborem zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů."
Vynecháním slov z původně navrženého zákona: "za spolupůsobení členů poradního sboru" docíliti se má nejenom možnosti větší agilnosti vnuceného likvidátora, nýbrž má býti i správně vyznačena činnost poradního sboru, který nemůže jako poradní sbor činně zasahovati v úkony likvidátora. Vynechání pak další věty § 5, odstavce prvního jest odůvodněno tím, že takové jednání, jak jest nařizováno touto větou, jejíž vypuštění navrhuji, jest samozřejmé.
V odstavci druhém vypuštěna buďtež slova: "a zařízení". Rovněž jeví se nutným přesněji stanoviti pořad rozvrhu neuhrazeného zbytku; z toho důvodu navrhuje se znění toto:
"... v první řadě na družstvo, v druhé řadě na držitele přádelen, jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, ve třetí řadě na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk, a konečně na finančně k tomu způsobilé držitele průmyslových podniků, zpracujících bavlněnou přízi."
Označení osob místo druhu podniků jistě jest odůvodněno. V odstavci třetím poslední věty začáteční slova: "O dostačitelnosti" buďtež vypuštěna a nahrazena slovy: "O zásadách, dle nichž dlužno posuzovati dostačitelnost..."
Vzhledem k tomu, že byly již četné úmluvy mezi jednotlivými interesovanými skupinami učiněny, navrhuje se vsunutí nového §u 6, který znějž:
"§ 6. Při rozvrhu neuhrazeného zbytku nebude likvidátor zatěžovati ony držitele podniků přízi zpracujících, kteří ve smyslu ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslovými na ně připadající přízi převzali a všem povinnostem svým z toho plynoucím řádně dostáli."
V důsledku vsunutí nového §u 6 přečíslovány buďtež § 6 na § 7; § 7 na § 8; § 8 na § 9; § 9 na § 10; § 10 na § 11.
§ 7, přečíslovaný na § 8.
V odstavci třetím tohoto paragrafu místo "do 14 dnů" budiž "do 30 dnů" a slova "Úřadu pro zahraniční obchod" nahrazena buďtež slovy "ministru obchodu".
Věta: "Úřad pro zahraniční obchod jest povinen před svým rozhodnutím o rekursu slyšeti osobně" znějž: "Ministr obchodu vyslechne před svým rozhodnutím o rekursu..."
§ 8, přečíslovaný § 9.
V důsledcích přečíslování paragrafů místo "uvedené v § 7" znějž "uvedené v § 8".
§ 10, přečíslovaný § 11, znějž:
"Podniky, podléhající všeobecné, jakož i zvláštní dani výdělkové dle druhé hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 20. října 1896, čís. 220 ř. z., kterým ve smyslu § 8 tohoto zákona bylo uloženo platebními příkazy nésti podíl na ztrátě při likvidaci Nákupního družstva československých přádelen bavlny, jsou oprávněny odečísti částky platebními příkazy jim předepsané od svého zdaňovacího základu pro berní rok 1920 neb 1921, případně od zdaňovacích základů pro oba tyto berní roky.
Obdobně mohou si podniky, které uhradily na základě ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslu svéstojnou cenu bavlny neb bavlněné příze, odečísti rozdíl mezi touto svéstojnou cenou a cenou běžnou. Pokud v jednotlivých případech daň byla již vyměřena, budiž ve smyslu ustanovení obou předchozích odstavců opravena.˝
V § 11, přečíslovaném § 12 vypuštěna buďtež slova: "který spravuje Úřad pro zahraniční obchod" a místo nich vsunuto: "obchodu".
Změny tyto přijaty byly ve schůzi živnostenského výboru.
Velectěná sněmovno! Tímto usnesením
má býti odstraněna konečně již nepříjemná věc s Nákupním družstvem
bavlnářským. Věc tato táhne se již delší dobu a deputace pronásledují
stále jednotlivé poslance. Jest třeba, aby věc tato již jedenkráte
byla odklizena, a to tak, aby chráněni byli slabí podnikatelé
přízi zpracující. Usnesením tímto jistě budou chráněni ti, kteří
skutečně ochrany potřebují, pročež doporučuji ctěnému Národnímu
shromáždění, aby tento zákon se změnami, které jsem právě přečetl,
přijalo. (Výborně!)