Je nesporné, že takto v hospodářské politice a ve správě našeho státu to dále nepůjde, nemáme-li rozvrátit úplně základy naší republiky. Když naše Československá republika, která má jen na 14 milionů obyvatelů, z toho jen na 7 milionů voličů, tedy lidí nad 21 roků, má pres půl milionu státním zaměstnanců a vojáků, representuje to téměř 10% veškerého voličstva. Když máme na př. na železnici přebytek pres 30 tisíc státních zaměstnanců, uzná každý, že tato politika se nemůže dále provádět. Chápu, když jsme přišli do svého státu a když zejména vlivné strany ujaly se vlády, že se snažily o to, aby co nejvíce svých dobrých stoupenců ve státních službách zaopatřily. Proto máme přebytek státních zaměstnanců. A proto budou musiti býti propuštěni, chce-li se heslo šetrnosti opravdu poctivě prováděti, z úřadů lidé nekvalifikovaní, lidé poslaní tam jenom z po litické protekce nebo jako pouzí političtí exponenti. Bude muset býti zrevidován stav státních zaměstnanců a jejich kvalifikace a pouze lidé kvalifikovaní a na svých místech potřební budou moci zůstat. Je to ve vlastním zájmu státního zaměstnanectva, poněvadž jsouce tak přebyrokratisováni jako dnes, musíme zamítati z důvodů hospodářských, úsporných na mnoze i oprávněné požadavky státních zaměstnanců, poněvadž je jich příliš mnoho a nemůžeme jich všech rádně zaplatiti. Restringujme jejich počet na skutečně nutný, zaplaťme potom státním zaměstnancům, kteří ve službách republiky jsou na svém místě, řádně, aby mohli jako slušní občané za dnešních drahotních poměrů žíti, aby nemuseli vedlejším zaměstnáním anebo do konce různými úplatky a presenty doplňovati své normální příjmy, které jim na živobytí nestačí. Státní podniky musejí se postaviti na zásady obchodní, a ne byrokratické. Železnice, posty, tabáková režie, solní monopol a všecky ostatní podniky státní musí se pokládati za zdravé podniky hospodářské a nesmí býti k tomu, aby tam byli zaopatřováni lidé, kteří nemají nejmenšího ponětí o hospodářském životě, hospodářské organisaci příslušných státních podniků. Pak se tyto podniky budou vypláceti. Když však dnes dělají se úřady pro úředníky, a ne aby byli úředníci pro občanstvo, když dokonce státní podniky jsou spravovány lidmi, kteří nemají nejmenšího ponětí o řízení obchodních podniků, nemůže to jinak dopadnouti, nežli že jsou podniky ty pasivní. A pak se bude vážně a jistě museti přikročiti k tomu, co bude hodně nepříjemným a nepopulárním: k odnětí výhody železničním zřízencům, úředníkům a všem občanům jezditi na dráhách zdarma anebo skoro zadarmo, poněvadž jiným způsobem nelze sanovati hospodářství našich železnic. Jak jsem informován, jezdí téměř jeden milion zřízenců a jejich rodin po dráhách zadarmo, za tak zv. režijní výlohy, spojené s tisknutím lístků. To je nezdravý stav, který musí býti změněn, a je nespravedlivo při tom, že celá armáda železničních zřízenců a jejich rodin jezdí proto po dráhách, aby mohli prováděti nelegitimní obchod, anebo, jak kolegové ze socialistických stran říkají, keťasují. To se musí zameziti, poněvadž je to nezdravé hospodářství státu a je to nezdravé i vůči obchodu ve státě.
Dospěli jsme tak daleko, že proti nám, kteří chceme zdravé hospodářské a sociální poměry, kteří pracujeme k tomu, aby nastala opravdu sociální spravedlnost a aby všem třídám občanstva byla zajištěna slušná existence ve státě, když hlásáme spravedlivé rozdělování daní a kritisujeme šikanování poplatnictva, že proti nám vrhají se státní úřady a dokonce i státní úřednictvo, jsouc štváno politickými stranami. Reklamujeme objektivnost a naprostou politickou nestrannost státních úředníků v úřadě vůči poplatnictvu, vůči občanstvu a nestrpíme, a to zajisté právem, aby úřednictvo státní provozovalo ve vykonávání své úřední agendy politiku, jako se to děje dnes. Máme celou řadu dokladů, že dokonce v ministerstvech státní úředníci vůči deputacím živnostenským vyslovují se naprosto a vysloveně nepřátelsky, štvou přímo proti živnostensko-středostavovské straně a jejím předákům.
Máme zjištěny případy, že začíná nový kurs i u vlády parlamentní, kde dokonce i páni ministři začínají prováděti ve svých úřadech politiku namířenou vysloveně proti určité politické straně, která není ve vládě zastoupena, tedy proti straně živnostensko-středostavovské. To je jistě zjev nezdravý a prosil a apeloval bych na pana ministerského předsedu, aby laskavě informoval cleny svého kabinetu, že nejsou ministry proto, aby provozovali politiku své strany, nýbrž že také páni ministři, a zejména pan ministr obchodu, musí býti objektivní a že musí pro živnostenstvo bez rozdílu provozovat politiku státní, a ne jako exponent určité politické strany. (Posl. Najman: To není ministr obchodu, to jest národně-demokratický ministr!)
Ano, dopracovali jsme to tak daleko, pane ministerský předsedo, že dokonce nemáme již ministra obchodu, nýbrž ministerstvo obchodu jest zrušeno a máme "národně-demokratického ministra obchodu pro živnostnictvo", nový úřední titul pana ministra obchodu, jak přes 2 sloupce v národně-demokratickém časopise je to zde (ukazuje časopis "Národní Demokracii") uveřejněno.
Když chceme, aby zavládly zdravé hospodářské poměry v naší republice a když objektivně kritisujeme šikanování živnostnictva v časopisech, nastal nový kurs - myslím, že to je už kurs za nové parlamentní vlády - že se prostě objektivní fakta i úřední výnosy týkající se nespravedlivého zdanění prostě konfiskují. Tak v časopise živnostensko-středostavovském, v časopise "Reforma", se stalo 13. října, že tam byl uveřejněn článek, který uváděl fakta potvrzená obecním zastupitelstvem, že určité živnostnici, která již 2 roky živnosti neprovozovala a měla úředně potvrzeno, že ji odhlásila, za tuto neprovozovanou živnost byla předepsána daň ve výši 2586 K 49 h. Proti tomu podala dokonce 2 rekursy, ale místo vyřízení rekursů dostal její manžel, invalida neschopný výdělku, kterého živila jeho vlastní žena, potom ještě platební rozkaz, který zněl na 540 a 642 K daně z příjmu. Když to časopis "Reforma" uvedl s příslušnou kritikou, bylo to konfiskováno. Abyste, vážení, viděli, co se konfiskuje, že není to tak hrůzostrašné a republice nebezpečné, dovolím si citovat (čte):
"Z uvedeného případu jest viděti, že sl. berní správa, berní, soudní a depositní úřad v Turnově dává daně takové, jichž splatnost ještě neprošla a jichž zaplacení berní úřad ještě nežádal, vtělovati do pozemkových knih. Jaké dobrodiní prokazuje tímto berní aparát turnovského okresu všemu svému poplatnictvu, když mu vyměří daně na půl roku předem a dá je hned vtělit do pozemkových knih, aniž dříve poplatníku oznámil, že má také platiti daně! Teď již nemusí nikdo hotově daně platit, všem se to podle praktiky turnovského berního, soudního a depositního úřadu zapíše. Věru "šalomounský to kousek a moudrost". Co však jest při tom nejkřiklavější, že vyměří se daně na půl roku předem ze živnosti, která se již přes jeden a půl roku neprovozuje a je rádně odhlášena, a hned se nechá na ni zaznamenati zástavní právo. Nechť veřejnost nyní uváží: Jest možno: 1. aby berní správce byl neobmezeným pánem nade vším poplatnictvem, tak aby mohl si s ním dělati, co by sám chtěl? 2. Aby dával soudně zaznamenávati právo zástavní na domy poplatníků již v dubnu 1921 za daně, které vyměří za I. pololetí r. 1921, aniž by poplatníkovi oznámil, že má daně vyměřeny? Jest tento postup zákonným? Jaký zájem sleduje při takovémto postupu pan berní správce? Chce pomoci republice, anebo chce zničit maloživnostníky? Pravdou bude podle toho to druhé. Vždyť způsob vyměřování a vymáhání daní na maloživnostnictvu berní správy turnovské, zde vylíčený, jest činem, který každý nepředpojatý člověk musí odsouditi. Kde dovolá se dnes maloživnostník spravedlnosti? Nikde! Vyměří vám daně, které za žádnou cenu nemůžete zaplatiti, jdete k bernímu úřadu si stěžovati a ptát se, jak je to možné, odkáží vás tam na cestu písemnou a pak namístě vyřízení vašeho rekursu vyrozumí vás prostřednictvím okresního soudu a máte daně zaplaceny. Práva se dnes za žádnou cenu nedovoláte u berního úřadu - a zvláště v Turnově ne. Berní úřad jest dnes jako v osmnáctém století vrchnost, a co pan Franc ze zámku řekl, bylo svaté, tak dnes jest svaté to, co řekne berní úřad. Chce-li pan berní správce turnovský vědět, co maloživnostnice M. M. v Rovensku vydělá, nechť posle k ní na týden neb čtrnácte dnů "beobachtra", aby revidoval její příjem, a pak bude moci teprve vyměřovati daně. Bude-li však si takto nadále počínati, vyžene za krátký čas živnostníky z jich příbytků, které ne za války, jak si snad myslí, nýbrž ze svých krvavých mozolů a za těžce vydřený gros před válkou si pořídili."
A prosím, tato zpráva, která zajisté není státu nijak nebezpečná, byla konfiskována! (Hlas: Skandál! To jest svoboda tisku!) "Československý Deník" byl také konfiskován pro podobné zprávy, týkající se vyměřování daní, šikanování občanů lichevními soudy atd. Nastává nová prakse, myslím, že v demokratické republice naprosto nesprávná a neudržitelná, neboť každému občanu, i také nám, přináleží právo volnosti zdravé a rozumné kritiky, nikoli kritiky státu nebezpečné, nýbrž kritiky, která upozorňuje na šikanování určitých správních orgánů. Musíme uznati, že právě tímto úsilím, které provádíme, docílili jsme, že konečně zásada nevyměřovati nových daní, nýbrž staré daně vybírati a správně je rozdělovati (Tak jest!) dokonce již jest uznávána všemi, i stranami, které tvoří vládní většinu, a dokonce i pan ministerský předseda prohlásil zvláště ve svém vládním prohlášení, že nové daně zaváděti se nebudou. Bereme to na vědomí.
Také vázané hospodářství, proti němuž jsme bojovali od jeho vzniku jako proti zjevu, který poškozuje zdravý hospodářský rozvoj republiky, konečně přestává, a přejeme si, aby i poslední zbytky jeho byly odstraněny.
Vládní program jest nám celkem sympatický, pokud slibuje klidný vývoj, vnitrní konsolidaci, mír se státy sousedními a šetření. Čeho my však v něm neshledáváme a co nás nejvíce překvapuje, je, že není v něm ani zmínky o živnostnictvu, o stavu pro republiku jistě nesporně důležitém, stavu, který svojí prací, svými daněmi přispívá ke zdravému udržení státu a jeho vybudování.
Apeluji zde zřejmě a veřejně na pana ministra obchodu, nového ministra obchodu, zdali to byl jeho první čin pro živnostnictvo ve vládním programu, že si ani na živnostníky nevzpomněl, že sice nezapomněl jako zástupce těžkého průmyslu opětovně zdůrazniti ve vládním prohlášení a ujistiti průmysl největší podporou vlády, ale úplně zapomněl touž podporu slíbiti daleko potřebnějšímu živnostnictvu malému a střednímu.
Také pasus o sociálním pojištění a závazek vlády, že vážně vezme do práce přípravy k sociálnímu pojištění, pokud se mluví, že bude provedeno sociální pojištění v etapách, zdá se nám býti příliš kulatým. Etapy v sociálním pojištění mohou býti vykládány všelijak, jak si to kdo myslí, a je to příliš diplomatické od našeho pana min. předsedy, který jest výborným diplomatem, když nám neřekl a nezdůraznil, že vláda myslí a míní provésti sociální pojištění tak, že zároveň je provede pro veškeré vrstvy pracujícího lidu, ať již pracují námezdně anebo ve svých vlastních podnicích. To právě nám ve vládním prohlášení schází a rádi bychom to měli doplněno, že bude zároveň provedeno sociální pojištění pro dělníky a také pro živnostníky, zemědělce a ostatní hospodářsky samostatně činné občany.
Otázka bytová a otázka stavebního ruch u bude podle vládního prohlášení též řešena. K tomu je nesporně přiznati, že to zvláště stranám vládním bude hodně nepopulární, když budou muset přikročiti k nezbytnosti, jak ohlásil již řečník koalice, že - chtějí-li definitivně rozřešiti otázku stavebního ruchu a otázku bytů - že budou nuceny přikročiti ke zvýšení činží, ovsem postupnému, ale hodně nepopulárnímu.
Pozemková reforma. Vážené Národní shromáždění, zabýváme se jí 3 roky a vidíme místo uspokojení čím dále tím více nespokojenosti vrstev, kterých se pozemková reforma týká. Máme sice už krásné zákony o pozemkové reformě, dokonce několik zákonů, avšak k provádění jest tolik stížností, a oprávněných stížností, že bych velice rád uvítal slib vlády parlamentární, aby opravdu rychlým tempem bylo uspokojeno malé zemědělstvo. A zvláště bych si přál - jménem naší strany tento požadavek vznáším - aby také venkovským živnostníkům byly přidělovány pozemky, poněvadž jest známo, že po většině venkovský živnostník zároveň jest malým zemědělcem proto, aby pro svou rodinu obstaral si své potřebné zemědělské plodiny.
Máme sice zákon o zabrání velkostatků, ale není dosud proveden. Kde nemusí a nemůže býti z praktických důvodů hned provedeno rozdělení, je žádoucno, aby velkostatky byly dány ve správu malozemědělských družstev. Ale zábor má býti aspoň formálně proveden v knihách gruntovních, abychom potom, když se opravdu dělit a přidělovat chce, anebo pro stavbu stavebníků bude potřeba zabírati určité pozemky z velkostatků sice zabraných tímto záborem, ale fakticky neprovedeným, nemusili prositi pány šlechtice, nýbrž mohli to provésti sami, poněvadž stát převede v majetek v gruntovních knihách tyto velkostatky.
Řešení poměru státu k církvi bude provedeno, jak bylo slíbeno, prý dohodou. Chápeme, že nemůže býti tato ožehavá otázka řešena nějakým diktátem, nějakým zákonem, který by vzbudil obrovský odpor na druhých stranách. Přejeme si však, aby od slibu došlo také k činům, aby vláda opravdu tuto ožehavou otázku vyřešila dohodou.
Mírové a obchodní smlouvy jsou základem zdravé existence a zabezpečení integrity našeho státu a jeho hospodářské samostatnosti. Jistě přiznat musíme, že máme zdravou politiku zahraniční a že pan ministr zahraničí dr. Beneš po této stránce opravdu vykonal pro republiku veliké a významné již dílo. V politice míru vůči všem sousedním státům mile rádi budeme vládu i p. ministra zahraničního podporovati, poněvadž mír z venčí podmiňuje přirozeně konsolidaci a bezpečnost uvnitř, kterou zejména produktivní vrstvy ve státě potřebují.
Dovoluji si však upozorniti na toto: Nás stát je zastoupen ve všech spřátelených státech konsuly anebo vyslanci. A tu jsme zjistili, že u konsulátů máme sice celou řadu profesorů, žurnalistů, spisovatelů, různých theoretiků národohospodářských a politických diplomatů, že tam však nemáme zdatných, schopných a zkušených obchodníků. To je velká chyba pro naši politiku zahraničního obchodu, chyba, která se nám vymstí nejen dnes, nýbrž i v budoucnosti, poněvadž zahraniční trh opanují státy německý, anglický, americký, které mají v těchto exponovaných místech zdatné obchodní konsuláty. Prosil bych, aby v tomto směru vláda učinila také nápravu.
Očekávali jsme, že ve vládním programu budou uvedeny aspoň některé věci, které nezbytně potřebují býti řešeny pro živnostnictvo a střední vrstvy. Když pan ministerský předseda a slavná vláda parlamentní sestavovala program, neuznala za prospěšné a účelné tak, jak to udělala zajisté u jiných stran, aby se také otázala, když sama neví, co by pro živnostnictvo měla udělati, odborníků, tedy zástupců živnostnictva v parlamentě, co by mohla pro živnostnictvo vykonati, aby to nestálo velkých finančních obětí. Dovolím si tedy program definovati zde a prosím slavnou vládu, aby jej vzala za svůj. Jsou to věci, které míním a myslím, že se dají provésti touto vládou: Žádné nové daně - to nám slíbil pan ministerský předseda. K tomu však žádáme spravedlivé vyměřování daní a spoluúčast poplatnictva při vyměřování, čili t. zv. daňovou demokracii. Reforma daňového systému na podkladě této daňové demokracie, zrušení zbytečného řetězu nejrůznějších a nejrůznějších daní . . . (Hlas: 33 daní!) 33 daní platí jen živnostníci. Zavedení jednotné daně, a pokud ovšem není jinak možné, tedy s autonomními a jinými přirážkami, a ne aby bylo 32 a 33 daní a k tomu ještě celá řada přirážek - a zejména zrušení daně výdělkové. Žádáme demokratisaci obchodních komor, neboť když volební rády do všech institucí, do sněmovny, samosprávy, všude jsou na demokracii zbudovány, jest anomalií a velkým zpátečnictvím, že dosud v obchodních komorách máme správní komise a nikoli zástupce volené živnostnictvem a obchodnictvem, které má míti volební právo a právo vysílat své zástupce do těchto korporací. Dosud tomu tak nebylo, nýbrž tisíce menších živnostníků z práva volebního do obchodních komor jsou vyloučeny.
Žádáme sestátnění živnostenských škol, neboť je naprosto nedůstojno a v demokratické republice nemožno, aby určitá kategorie škol byla odkázána na milost, na nesprávný systém žebrání, na subvenci, a dále vybudování odborných škol českých aspoň v tom způsobu a do té míry, jako jsou německé, neboť na Moravě na př. máme na 16 nebo 17 německých odborných škol, českých pouze 6.
Sociální pojištění žádáme zároveň pro všechny třídy, tedy jak dělnictvo, tak živnostníky, malozemědělce a občany hospodářsky samostatně výdělečně činné. Dále žádáme radikální provedení pozemkové reformy a správné přidělování pozemků bez politické protekce, protože dnes se obchoduje pomocí politiky a někteří advokáti udělali si z rozdělování a přidělování pozemků a rekursů výnosnou živnost. To jest nepřípustné a nemožně; žádáme, aby pozemky byly přidělovány spravedlivě a také venkovským živnostníkům.
Žádáme reformu živnostenského zákonodárství vůbec od základu podle velkého sebraného materiálu a požadavků ústředních živnostenských korporací. Žádáme vybudování živnostenské rady pro Slovensko a unifikaci živnostenského zákonodárství, tedy aby také na Slovensku platil průkaz způsobilosti a všecky živnostenské zákony jako v ostatních částech republiky. (Hlas: My to zde chceme zrušit!) To víme, ale zatím ať platí pro Slováky totéž, co pro nás.
Žádáme zrušení zbývajících ústředen a reformu lichevního soudnictví, ne proto, jak pánové ze socialistického tábora vytýkali, aby lichva nebyla trestána a stíhána, aby se mohlo volně keťasovat, nýbrž aby nebyl možný podobný případ, jako mám zde: obchodník z Kvasic, invalida 40%ní, který byl za války zničen, když prodal, vlastně neprodal, nýbrž dal si semlít ječmen na kroupy a označil ceny krup na 7 K, aniž byl jediný kilogram prodal, byl odsouzen za to, že neprodal za 7 K kilogram krup, k 10.000 K pokuty a 6 měsícům bezpodmínečného vězení; nebo podobné případy zvláště jako mám zde druhý, že legitimní obchodník dobytkem, předseda zemské organisace dobytkářů na Moravě z Nové Říše, byl zavřen a musil nastoupiti trest právě v těchto dnech proto, že na 10 selatech vydělal 208 K. Za to dostal půl roku vězení, 10 tisíc korun pokuty, musil opustiti svou rodinu a nechati ji úplně v šanc osudu. Nebo podobný případ stal se na Kladně: Maloobchodnice, která prodala 3 kila mouky po 6 K, když všude prodávala se po 12 korunách, dostala dokonce bezpodmínečně rok vězení a 10 tisíc korun pokuty.
To jsou věci, které musí býti reformovány, poněvadž jsou to jistě zločiny třídní justice, provedené na nevinných lidech.
Náš poměr k vládě: My jako poctiví republikáni, kteří s republikou jistě dobře smýšlíme, chceme býti a budeme živým svědomím vlády a vládní většiny, budeme posuzovati vládu ne podle jejích slibů, nýbrž podle jejích činů, a pokud opravdu program, který rozvinula a který ve velké části až na některé nedostatky jest nám sympatický, bude také provádět. Budeme dbáti, abychom byli na stráži, by se ten program také prováděl.
K vládním stranám, těm velkým,
bych měl jednu připomínku. (Hlas: Které jsou ty velké strany?)
To jsou ty, které jsou dnes ještě velké. Zdá se, že někteří
pánové chtějí se v těchto stranách říditi heslem Ludvíka XIV:
Stát jsem já. Ne, vážení přátelé. Státem není vládní většina,
nebo alespoň ne strany, které jsou dnes ve vládě. Všichni dohromady
jsme stát, také my živnostníci a zástupci strany živnostensko-středostavovské
jsme platnou součástkou naší republiky a národa a chceme a budeme
ze všech sil pro jeho vybudování a zabezpečení pracovati. Musí
však také střednímu stavu a zejména produktivním jeho vrstvám,
živnostnictvu a obchodnictvu, býti zabezpečena existence, hospodářská
samostatnost a spolurozhodování v řízení osudu státu a našeho
národa. (Výborně! Potlesk.)