Zpravodajem je p. posl. Němec.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Němec: Ctění občané a občanky! Dne 2. prosince 1920 podali kolegové Hirsch, Taub a dr. Haas návrh na zřízení poplatků ze služebních smluv. Dne 11. ledna 1921 podali posl. Tayerle, Geršl a Klein návrh na změnu § 6 zákona na zpoplatnění služebních smluv a 3. února 1921 podali posl. Patzel a Knirsch návrh na změnu zákona ve smyslu zrušení služebních smluv.
Dovolte mi několik poznámek, než přejdu k vlastní věci. Je přirozeno dnes, kdy naše republika Československá zjednává si základ pro nové příjmy, když staré nestačí, že vyslovuje kde kdo svůj nesouhlas s tím, když se mu mají ukládati daně. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.) Všechny strany kritisují, všechny strany odmítají, brání se proti tomu, aby se jim nezvyšovaly daně, poplatky a dávky. Zejména jsou to strany měšťanské, agrárníci, průmyslníci, živnostníci atd. Tím více musíme my pro testovati, když se uvalují nové daně, nové poplatky na mzdy a služné dělníků, zřízenců a úředníků, kteří nemají možnosti, aby příjmy své podle zvýšených břemen mohli upraviti. Zejména je to u dělníků, poněvadž každým zvýšením berně snižuje se kupní síla peněz, čili jinými slovy, snižuje se jim vlastně mzda a stojí to pak velikou práci a veliké boje, než mohou o něco málo zvýšiti své příjmy či mzdu. Ale Nikdy se jim nepodaří, aby to, oč se břemena zvyšují, Zase dostali domů cestou stávky a bojů mzdových a jiných bojů, jak jsme viděli posledně zde také v Praze, poněvadž zase na druhé straně neustále rostou ceny za potraviny a všechny životní potřeby. (Výborně!)
Víme, ze pořádek v této věci nebude zjednán, dokud se nepřistoupí k zjednodušení berní soustavy, na spravedlivou berní soustavu, dokud nebude zavedena jednotná vzestupná daň ze všech příjmů. Tedy vzestupná osobní daň z příjmů podle našich názorů je jediným prostředkem, který by tuto mizerii mohl upraviti a odstraniti.
Ale také ještě zde je druhá věc, a to ta, že novým komplikováním berní soustavy zvyšují se náklady na vymáhání těchto daní způsobem takovým, že to nebudeme moci dále nésti, že bude nutno v té věci také provésti pronikavou nápravu, že se bude musit vší silou pracovati k tomu, aby berní soustava byla zjednodušena a zlaciněna. Ve starém Rakousku před válkou bylo už vypočítáno, že z jedné koruny vybraných daní už připadá bezmála 45 haléřů, tedy celých 45% na vymáhání těch daní, čili jinými slovy, na tyto instituce, které tyto daně opatřují. A proto je také nevyhnutelně nutno pracovati k zjednodušení berní soustavy, poněvadž čím bude tato soustava více zjednodušena, tím více bude míti stát příjmů a tím více také bude možno obyvatelstvu ulehčiti.
A nyní tedy k věci samotné. Obchodní příručí, dopravní a průmysloví zřízenci jsou zatíženi nejenom Osobní daní z příjmů, nýbrž musejí ještě také platiti poplatek ze služební smlouvy. Ten poplatek se vypočítával takto: Podle škály třetí obnáší 2%, ale násobilo se to třikráte, takže vlastně musil, když nastupoval místo, zaplatit obchodní příručí 6% ze svého platu a vedle toho, jak jsem již řekl, platil ještě osobní daň z příjmu jako každý jiný.
Mohlo se mu však státi, když byl propuštěn a nastupoval v témž roce jiné místo, že zaplatil ještě po druhé 6%, když uzavíral novou smlouvu. Tedy to bylo zajisté nespravedlivé, stav takový, že lidé tito se přirozeně rozhodně bránili a na různých schůzích resolucemi protestovali. Již léta proti tomu pracovali, aby zde byla zjednána náprava. Návrhy, o nichž jsem se již zmínil, byly přikázány rozpočtovému výboru, aby je projednal. Po dlouhém jednání jak ve výboru rozpočtovém, tak v subkomitétu zvoleném, bylo jednáno o tom, jakým způsobem věc napraviti a tato břemena, která na obchodní zřízence padala, zmírniti. Po svolání subkomitétu jednali jsme také se zástupci organisací českých i německých a sjednali jsme pak elaborát, který vám ku schválení předkládáme.
Podle něho se dosavadní zpoplatnění služebních smluv ruší a nastává nový způsob, a to tak, že každý majitel závodu zaplatí z celého vyplaceného platu, služného nebo gáže, či jak se to jmenuje při vyšších stupnicích, 1/2% rukou společnou a nerozdílnou s obchodním zřízencem, takže vlastně na příště bude platit obchodní zřízenec 1/4% ze své mzdy, ale už vyplacené, kdežto zde musil zaplatiti podle starého zákona 6% ihned při nastoupení služby, tedy dříve než dostane svou mzdu nebo svůj plat vyplacený.
Vedle toho se také zrušuje poplatek kolkový, kvitanční, který se sice u nás zde v Čechách, nevymáhal, ale vymáhá se dosud na Slovensku, kvitanční poplatek jednoprocentní. Ten se u nás také zrušuje, takže bude zde značná úleva. Podle mého názoru bych se byl nejraději vyslovil vlastně pro to, aby se zpoplatnění služebních smluv zrušilo vůbec, ale vzhledem na finanční nouzi a na naléhavou potřebu financí státních jsme se nemohli vysloviti pro to, aby to bylo hned zrušeno.
Ale vedle toho jest nutno říci ještě jedno, že máme za to, že při menších služných nebude to stát šéfům za to, aby poplatek vybírali a že přirozeně šéfové budou tento minimální poplatek, při nižších služných to 1/4% připadající na obchodní zřízence, platiti sami anebo že se při nějakém sjednávání kolektivních smluv ujedná, že to bude platiti zaměstnavatel sám.
Státní správa dostane méně příjmů, ale vzhledem k tomu, že zase jí ubude velice mnoho práce s vymáháním individuelním u těchto poplatníků, že tedy paušalování bude přece zjednodušeno, myslím, že úbytek, který zde bude na poplatcích, zjednodušením této agendy bude jí nahražen. Tedy to jest v podstatě to, oč tu vlastně běželo. Zpoplatnění služebních smluv je vlastně zrušeno, zavádí se 1/2% poplatek paušální, který se bude platiti rukou společnou a nerozdílnou, který se bude platiti šéfem a zřízencem, takže na zřízence bude připadati 1/4%.
Vedle toho nutno říci, že zaplacené poplatky budou započítány do daní budoucích. Poněvadž se letos vymáhaly již pozdě, naším zakročením byly exekuce zastaveny, až jak bude nove ustanoveno placení tohoto paušálu. Tedy těm, co již zaplatili, se to bude počítat jako nanovo na onen změněný poplatek 1/2%.
To jest v krátkosti, co bych chtěl o této věci říci. Myslím, že věc je tak jasná, že netřeba o ní déle mluviti, a že také každý to pochopil.
Tím vyřízeny také i návrhy, které byly podány, a rovněž podané dvě petice obchodními příručími ze Znojma a Liberce. Zákon, jak vám ho zde podáváme, jest dílem společného kompromisu, společné dohody. Vyslechli jsme experty a shodli jsme se tak, jak to zde předkládáme. Jest to značná úleva, poněvadž dříve platil obchodní příručí 6%, nyní bude platiti 1/2% a mohlo se mu státi, že těch 6% při nastoupení každého nového místa musil znovu platit.
Doporučuji vám tedy zprávu rozpočtového
výboru a příslušný zákon ku přijetí. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Nebude-li námitek, navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není, návrh můj jest schválen.
Ke slovu přihlášen jest pan kolega Patzel. Uděluji mu je. (Hlasy Posl. Patzel není přítomen!)
Není přítomen, ztrácí slovo.
Přistoupíme k hlasování.
Má pan zpravodaj nějaké opravy?
Zpravodaj posl. Němec: Nemám.
Místopředseda Buříval (zvoní): Prosím pány a paní poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Hodlám dáti hlasovati tímto způsobem: O § 1 podle znění navrženého panem poslancem Patzelem, to jest se škrtnutím slov "neb opětovných" a s omezením na "pravidelné požitky" místo "všechny požitky".
Bude-li zamítnut, dám hlasovati ve znění zprávy výborové.
O §§ 2 a 3, k nimž není pozměňovacích návrhů, bude hlasováno najednou podle zprávy výborové.
Pak budeme hlasovati o § 4 odst. 1, jehož škrtnutí navrhuje p. posl. Patzel, čímž rozhodne se o negativním návrhu p. posl. Patzela.
Pak budeme hlasovati o zbytku § 4 a o §§ 5 až 12 najednou, poněvadž není pozměňovacích návrhů, a dále o nadpisu a úvodní formuli zákona.
Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy tak hlasovati.
Ještě dříve než přistoupíme k
hlasování, prosím, aby návrhy tyto byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr. k § 1:
Slova "neb opětovných" buďtež škrtnuta. Místo slov "ze všech požitků (peněžitých i nepeněžitých)" stůjtež slova: "ze všech pravidelných požitků".
2. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr. k § 4:
První odstavec budiž vynechán.
Místopředseda Buříval (zvoní): Budeme hlasovati, a to o § 1 nejprve podle znění navrženého panem posl. Patzelem, aby totiž slova "neb opětovných" byla škrtnuta a aby místo slov "ze všech požitků (peněžitých i nepeněžitých)" stála slova: "ze všech pravidelných požitků".
Kdo tedy s tímto návrhem pana posl. Patzela souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Po přestávce:)
Nikdo, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 podle zprávy výborové je schválen.
O §§ 2 a 3 dám hlasovati najednou, poněvadž není pozměňovacích návrhů. - Kdo souhlasí s §§ 2 a 3 podle zprávy výborové, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 2 a 3 jsou schváleny.
O § 4 odst. 1, jehož škrtnutí navrhuje pan posl. Patzel, dám hlasovati podle zprávy výborové, čímž se rozhodne o negativním návrhu pana posl. Patzela.
Kdo souhlasí s § 4 odst. 1 podle zprávy výborové, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 4 odst. 1 je přijat podle zprávy výborové a tím spolu je rozhodnuto o negativním návrhu pana posl. Patzela.
Dám konečně hlasovati o zbytku. § 4 a §§ 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12 podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s paragrafy, které jsem právě přečetl, podle zprávy výborové, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, zbytek § 4, pak §§ 5 až 12 jsou ve smyslu zprávy výborové přijaty.
Konečně dám hlasovat o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s nadpisem a úvodní formulí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím osnova je přijata ve čtení prvém. O čtení druhém rozhodne poslanecká sněmovna příště.
Tím odstavec druhý denního pořadu
je vyřízen a přistoupíme k odstavci třetímu, jímž je